Štěně kouše a "napadá"

Je to pořád stěně, takže trpělivost, důslednost a svoje ovoce to přinese. Dítě taky nevychováte během půlroku.
Jinak vláken na toto téma je tady několik, zkuste si najít.

Severočech napsal(a):
Dobrý den. Prosím o radu jak odnaučit 5-ti měsíční štěně nevhodnému chování. Většinou je v pohodě ale několikrát za den najednou začne kousat ,,napadat" a ,,útočit " na ruce, nohy, batoh, vodítko. Trvá to pár minut, pak se uklidní a je zase normální. Myslím že pohybu má dost, tohle dělá většinou na konci vycházek. Děkuji Jirka.

Po 127. Najděte si těch předchozích 126 vláken na téma agresívní štěně nebo štěně kouše a budete mít čtení na hóódně večerů.

Máte naprosto normální štěně. To jste si dopředu nic nenastudoval(a)?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Po 127. Najděte si těch předchozích 126 vláken na téma agresívní štěně nebo štěně kouše a budete mít čtení na hóódně večerů.

Máte naprosto normální štěně. To jste si dopředu nic nenastudoval(a)?

Já tedy naprosto chápu, že to někoho překvapí, protože jsem v podobné situaci, a občas jsem z toho taky rozmrzelá, frustrovaná. Myslím, Kometo, že si neumíte představit, jak to vypadá a s jakou intenzitou to to štěně dělá. Pětiměsíční ohař má přes dvacet kilo a přes padesát čísel v kohoutku - je to už docela velký pes, když vyskočí, dosáhne Vám i na obličej. Z větší části má už vyměněné zuby, takže kousance jsou bolestivé, už to nejsou povrchové ranky jako od štěněcích jehliček, ale když Vás to štěně fakt cvakne, jsou z toto i docela ošklivé podlitiny… A v těch pěti měsících, jak už je to štěně fyzicky docela velké, člověk tak nějak očekává, že už by se to kousání mohlo pomalu lepšit, takže každý takový štěněcí amok je náročný i psychicky, člověk přemýšlí, jestli z toho to štěně opravdu vyroste… Je docela rozdíl (razancí, ale i z nějakého subjektivního hlediska “příjemnosti”) dvouměsíční roztomilá sešívačka a “útočící” pětiměsíční narostlý pes.

Jirko, jestli to dělá hlavně na konci procházek, je možné, že už je na něj ta procházka moc dlouhá (nebo jinak intenzivní). Já si takhle začala brát sportovní hodinky a měřit si, kolik jsme toho ušli. Zjistila jsem, že to kousání pravidelně přichází po zhruba stejné ušlé vzdálenosti (to mluvím o “relaxační” procházce v přírodě, ne o intenzivní socializaci, kterou dávkuji zase úplně jinak), tak jsem ty procházky zkrátila a vzdálenost navyšuju postupně, jak štěně roste. Hodně ho u toho pozoruji a dny s delšími procházkami do přírody prokládám kratšími vycházkami a nějakou socializací. Občas (to za mě aktuálně řídí hlavně déšť) máme den, kdy se skoro nic neděje, procházka je jen nějaká minimální a víc zařazuji enrichmentové domácí aktivity a intenzivnější trénink, aby byl připravený i na situace, kdy se ven nedostaneme (průšvih v práci, nemoc, klidový režim) a bylo to pro něj normální.

Obecně je určitě super rada od hmn_, dělám to tak taky. Teď si chci víc pohrát s úpravou denního režimu - asi to třeba pro moje štěně bude chtít víc dynamiky a jasné struktury a řízení (zejm. ve vztahu aktivita x odpočinek, zdá se mi, že se v tom teď trochu plácá).

Já mám přesně opačnou zkušenost než Odetta. Mně to pes dělá, když byla procházka moc krátká nebo málo intenzivní. Popřípadě, když jdeme celorodinně. V prvním případě si myslím, že mi říká, že ještě nechce domů a ve druhém to dělá z nadšení. Modřinu mi udělala Malina před 14 dny na ruce. Byli jsme nemocný a lehli si v obýváku, aby Malina měla společnost. Ona si chtěla hrát a chytla mě za ruku a fakt bolestivě sevřela. Pod kůži mám bouli a modřina se mi hojí už dlouho. Mám roční fenu a musím říct, že takhle náročného psa jsem ještě neměla. Je dost chytrá a má spousta energie. Zrovna včera jsem hloubala, jaký sport s ní podnikat. Napadl mě coursing, ráda běhá a něco pronásleduje. Jen nevím, kde se dá taková aktivita podnikat a jestli je vhodný přímo pro ní.

Já zkušenost nemám z procházek, ale s domova. Jak začalo být starší štěndo, kde už jsme měli po fázi "hryžu a útočím intenzivně, protože zoubkové jehličky", tak to byl jasný signál, že je štěně unavené, přetažené, ale zároveň není schopno si samo od sebe lehnout a odpočinout.

Nicméně, jestli se za pár minut samo uklidní, tak si říkám, jestli to spíš není spojené s nějakými emocemi, s upuštěním páry.

Náš ohař to dělal a dělá také. Jak tu někdo přede mnou psal, je to problém hlavně kvůli tomu, že při jeho velikosti a síle, je někdy těžší to vybalancovat a člověk si říká, kde se to v něm bere, když jinak je to hrozný mazel.
U nás jsem vypozorovala, že to dělá v přetlaku. Např. na procházce "nutně potřebuje" dočuchat stopu a panička ho na stopce nepustí. Začne obíhat do kruhu chytat a kousat vodítko, vybíhá proti mě. Mně pomáhá, když jakkoli sklidním situaci - jemně přitáhnu stopku a dám jednoduchý povel, který zná, u nás funguje sedni nebo lehni, pak odměna a jde se dál. Funguje jak kdyby v sobě měl přepínač.
Po procházce mi to pravidelně dělal taky, i když byla dlouhá a vypadalo to, že má dost. Asi to byla směsice přetažení a nabuzení. Nechala jsem ho vyběhat s hračkou - udělal klidně tryskem i několik koleček kolem zahrady , trochu jsme se o ní potahali a postupně jsem ho klidnila, až odpadl v pelíšku. Kousání do rukou, oblečení se tolerovat nedá, převádím na klacek, uzel...
Teď už z toho dost vyrůstá.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já tedy naprosto chápu, že to někoho překvapí, protože jsem v podobné situaci, a občas jsem z toho taky rozmrzelá, frustrovaná. Myslím, Kometo, že si neumíte představit, jak to vypadá a s jakou intenzitou to to štěně dělá. Pětiměsíční ohař má přes dvacet kilo a přes padesát čísel v kohoutku - je to už docela velký pes, když vyskočí, dosáhne Vám i na obličej. Z větší části má už vyměněné zuby, takže kousance jsou bolestivé, už to nejsou povrchové ranky jako od štěněcích jehliček, ale když Vás to štěně fakt cvakne, jsou z toto i docela ošklivé podlitiny… A v těch pěti měsících, jak už je to štěně fyzicky docela velké, člověk tak nějak očekává, že už by se to kousání mohlo pomalu lepšit, takže každý takový štěněcí amok je náročný i psychicky, člověk přemýšlí, jestli z toho to štěně opravdu vyroste… Je docela rozdíl (razancí, ale i z nějakého subjektivního hlediska “příjemnosti”) dvouměsíční roztomilá sešívačka a “útočící” pětiměsíční narostlý pes.

Jirko, jestli to dělá hlavně na konci procházek, je možné, že už je na něj ta procházka moc dlouhá (nebo jinak intenzivní). Já si takhle začala brát sportovní hodinky a měřit si, kolik jsme toho ušli. Zjistila jsem, že to kousání pravidelně přichází po zhruba stejné ušlé vzdálenosti (to mluvím o “relaxační” procházce v přírodě, ne o intenzivní socializaci, kterou dávkuji zase úplně jinak), tak jsem ty procházky zkrátila a vzdálenost navyšuju postupně, jak štěně roste. Hodně ho u toho pozoruji a dny s delšími procházkami do přírody prokládám kratšími vycházkami a nějakou socializací. Občas (to za mě aktuálně řídí hlavně déšť) máme den, kdy se skoro nic neděje, procházka je jen nějaká minimální a víc zařazuji enrichmentové domácí aktivity a intenzivnější trénink, aby byl připravený i na situace, kdy se ven nedostaneme (průšvih v práci, nemoc, klidový režim) a bylo to pro něj normální.

Obecně je určitě super rada od hmn_, dělám to tak taky. Teď si chci víc pohrát s úpravou denního režimu - asi to třeba pro moje štěně bude chtít víc dynamiky a jasné struktury a řízení (zejm. ve vztahu aktivita x odpočinek, zdá se mi, že se v tom teď trochu plácá).

Máte pravdu, úplně si to neumím představit, ale vím, že to tak prostě je. Mám zkušenosti jenom s kocoury a s koňmi, ale princip je stejný. Že chvíli trvá, než je z rozjíveného puberťáka a postpuberťáka něco normálního a rozumného. Tou chvílí myslím měsíce až roky.

Mln napsal(a):
Náš ohař to dělal a dělá také. Jak tu někdo přede mnou psal, je to problém hlavně kvůli tomu, že při jeho velikosti a síle, je někdy těžší to vybalancovat a člověk si říká, kde se to v něm bere, když jinak je to hrozný mazel.
U nás jsem vypozorovala, že to dělá v přetlaku. Např. na procházce "nutně potřebuje" dočuchat stopu a panička ho na stopce nepustí. Začne obíhat do kruhu chytat a kousat vodítko, vybíhá proti mě. Mně pomáhá, když jakkoli sklidním situaci - jemně přitáhnu stopku a dám jednoduchý povel, který zná, u nás funguje sedni nebo lehni, pak odměna a jde se dál. Funguje jak kdyby v sobě měl přepínač.
Po procházce mi to pravidelně dělal taky, i když byla dlouhá a vypadalo to, že má dost. Asi to byla směsice přetažení a nabuzení. Nechala jsem ho vyběhat s hračkou - udělal klidně tryskem i několik koleček kolem zahrady , trochu jsme se o ní potahali a postupně jsem ho klidnila, až odpadl v pelíšku. Kousání do rukou, oblečení se tolerovat nedá, převádím na klacek, uzel...
Teď už z toho dost vyrůstá.

S tím přepínačem je to přesné. My jsme teď ve fázi, kdy si o všechno říká kousnutím - když má hlad, chce se mu čůrat, chce si hrát, chce pracovat, chce se mazlit. Zajímavé je, že o to všechno už si uměl říkat normálními způsoby, přemýšlím o tom, jestli se mu teď v mozku něco zásadního nevyvíjí a není to regres jako to bývá u dětí. Každopádně já se vracím k tomu, že si připomínáme, jak se o co říká, a hodně odměňuju správné chování, už jsem si kvůli tomu koupila i extra pamlskovník na doma.

Venku ho to chytá jen velmi výjimečně, už to dlouho nepředvedl, a když už, tak to souvisí s přetlakem, když odepínám vodítko, protože si musí sednout. Většinou to zvládá dobře, ale někdy to v něm bouchne. 🤯

Je to na překážku i v tréninku - velmi těžce nese neúspěchy a přetáčí se. Učím se s tím pracovat, tak snad to vybojujem. Jeho předchůdce nic takového nikdy nedělal, s láskou na něj vzpomínám. 💔

Takže zadavateli… nezoufejte. Je to všude stejné.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
S tím přepínačem je to přesné. My jsme teď ve fázi, kdy si o všechno říká kousnutím - když má hlad, chce se mu čůrat, chce si hrát, chce pracovat, chce se mazlit. Zajímavé je, že o to všechno už si uměl říkat normálními způsoby, přemýšlím o tom, jestli se mu teď v mozku něco zásadního nevyvíjí a není to regres jako to bývá u dětí. Každopádně já se vracím k tomu, že si připomínáme, jak se o co říká, a hodně odměňuju správné chování, už jsem si kvůli tomu koupila i extra pamlskovník na doma.

Venku ho to chytá jen velmi výjimečně, už to dlouho nepředvedl, a když už, tak to souvisí s přetlakem, když odepínám vodítko, protože si musí sednout. Většinou to zvládá dobře, ale někdy to v něm bouchne. 🤯

Je to na překážku i v tréninku - velmi těžce nese neúspěchy a přetáčí se. Učím se s tím pracovat, tak snad to vybojujem. Jeho předchůdce nic takového nikdy nedělal, s láskou na něj vzpomínám. 💔

Takže zadavateli… nezoufejte. Je to všude stejné.

Přesně, nemáme my stejného psa.
Taky jsem naivně doufala, že bude kopií předchozí klidné fenky.
Ale nakonec z nich vždycky vyrostli strašní pohodáři. Tak snad tohle nebude výjimka.
Zadavateli vydržte. A když budete důsledný, bude to pohodový pes.

Trickyvoo napsal(a):
Já mám přesně opačnou zkušenost než Odetta. Mně to pes dělá, když byla procházka moc krátká nebo málo intenzivní. Popřípadě, když jdeme celorodinně. V prvním případě si myslím, že mi říká, že ještě nechce domů a ve druhém to dělá z nadšení. Modřinu mi udělala Malina před 14 dny na ruce. Byli jsme nemocný a lehli si v obýváku, aby Malina měla společnost. Ona si chtěla hrát a chytla mě za ruku a fakt bolestivě sevřela. Pod kůži mám bouli a modřina se mi hojí už dlouho. Mám roční fenu a musím říct, že takhle náročného psa jsem ještě neměla. Je dost chytrá a má spousta energie. Zrovna včera jsem hloubala, jaký sport s ní podnikat. Napadl mě coursing, ráda běhá a něco pronásleduje. Jen nevím, kde se dá taková aktivita podnikat a jestli je vhodný přímo pro ní.

Napadl mě coursing, ráda běhá a něco pronásleduje. Jen nevím, kde se dá taková aktivita podnikat a jestli je vhodný přímo pro ní.

Zkuste se poptat pejskařů v okolí, nebo na FB je přímo skupina "Coursing", tam vám určitě poradí, kde jsou ve vašem okolí tréninky.

A jak Vám Malina reaguje na zvěř venku? To bych taky brala v potaz. Já jsem se psem začala s coursingem v době, kdy jsme neměli zvěř úplně zvládnutou, sice jsem váhala, nakonec do toho šla a pak toho celkem litovala. Protože se tím celá situace se zvěří zhoršila. Ale je to pes od psa, fena coursing běhala už jako štěně a před zvěří venku je ovladatelná. Ale ona do toho nikdy nebyla tak zapálená jako pes.

já dneska měla přetočeného skoro desetiměsíčního spratečka... ruce mám vytahané jak orangutan (ale vydržela jsem, byť se mi opakovaně chtělo vyrvat 75 kilové hovado). Byli jsme na tradiční rodinné akci (22 lidí od dvou do devadesáti let) a navíc se účastnil i sebevražedný drsňák jezevčík Hubert, co chtěl vždycky sežrat Nighta a dneska chtěl sežrat Yodu. Tudíž psisko bylo trvale na vodítku - běhaly tam děti, ječel Hubert, byla tam všude spousta jídla... a venku lilo - tudíž uvnitř. Naštěstí později odpoledne vylezlo i slůňo a odešli jsme pouštět draky - ale zase cestou zpátky se psisko rozhodlo, že bude lítat za dětmi... a že se mnou nepůjde... Nakonec jsem ho pak uspala na pelechu, sedla si k němu na zem... a večeřela jsem zcela společensky ne u stolu, ale "pod stolem". Ani nežebral, neb konečně odpadl... Teď jsme dojeli, vyjedl misku a je zcela mrtev.

marcelaamax napsal(a):
Napadl mě coursing, ráda běhá a něco pronásleduje. Jen nevím, kde se dá taková aktivita podnikat a jestli je vhodný přímo pro ní.

Zkuste se poptat pejskařů v okolí, nebo na FB je přímo skupina "Coursing", tam vám určitě poradí, kde jsou ve vašem okolí tréninky.

A jak Vám Malina reaguje na zvěř venku? To bych taky brala v potaz. Já jsem se psem začala s coursingem v době, kdy jsme neměli zvěř úplně zvládnutou, sice jsem váhala, nakonec do toho šla a pak toho celkem litovala. Protože se tím celá situace se zvěří zhoršila. Ale je to pes od psa, fena coursing běhala už jako štěně a před zvěří venku je ovladatelná. Ale ona do toho nikdy nebyla tak zapálená jako pes.

Přesně to si myslím, jestli by to u nás, v situaci, kdy klid před zvěří nemáme zvládnutej, nezhoršilo situaci.
Já jsem přesvědčená, že zhoršilo...
Navíc si myslím, že pro psa je ten běh super vodvaz a určitě ho to strašně baví, ale já bych se spíš klonila k tomu, provozovat něco, při čem se buduje vzájemná spolupráce s majitelem. Něco, co nám pak pomůže v běžném životě zlepšit ovladatelnost.
My máme nosework, pokud bych měla mladou temperamentní fenu se stavbou těla jako Malina, asi bych zkusila agility.
Případně dogdancing, obedience, canicross...cokoliv
A nosework jako doplněk - ono se to nezdá, ale temperamentní divoch se tím krásně utaví.
U toho coursingu nevím, možná se pletu, ale připadá mi to jako za moc peněz málo muziky. Známá to občas s fenou provozuje, za ten jeden běh zaplatí celkem slušnej peníz, jede kus cesty, protože se to nedá provozovat kdekoli...fena se proběhne, to jo, ale nevím, jestli by mi to za to stálo.
Možná se pletu, osobní zkušenost nemám, třeba mě znalejší opraví.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
já dneska měla přetočeného skoro desetiměsíčního spratečka... ruce mám vytahané jak orangutan (ale vydržela jsem, byť se mi opakovaně chtělo vyrvat 75 kilové hovado). Byli jsme na tradiční rodinné akci (22 lidí od dvou do devadesáti let) a navíc se účastnil i sebevražedný drsňák jezevčík Hubert, co chtěl vždycky sežrat Nighta a dneska chtěl sežrat Yodu. Tudíž psisko bylo trvale na vodítku - běhaly tam děti, ječel Hubert, byla tam všude spousta jídla... a venku lilo - tudíž uvnitř. Naštěstí později odpoledne vylezlo i slůňo a odešli jsme pouštět draky - ale zase cestou zpátky se psisko rozhodlo, že bude lítat za dětmi... a že se mnou nepůjde... Nakonec jsem ho pak uspala na pelechu, sedla si k němu na zem... a večeřela jsem zcela společensky ne u stolu, ale "pod stolem". Ani nežebral, neb konečně odpadl... Teď jsme dojeli, vyjedl misku a je zcela mrtev.

Takže takový hezký a pohodový rodinný den

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
já dneska měla přetočeného skoro desetiměsíčního spratečka... ruce mám vytahané jak orangutan (ale vydržela jsem, byť se mi opakovaně chtělo vyrvat 75 kilové hovado). Byli jsme na tradiční rodinné akci (22 lidí od dvou do devadesáti let) a navíc se účastnil i sebevražedný drsňák jezevčík Hubert, co chtěl vždycky sežrat Nighta a dneska chtěl sežrat Yodu. Tudíž psisko bylo trvale na vodítku - běhaly tam děti, ječel Hubert, byla tam všude spousta jídla... a venku lilo - tudíž uvnitř. Naštěstí později odpoledne vylezlo i slůňo a odešli jsme pouštět draky - ale zase cestou zpátky se psisko rozhodlo, že bude lítat za dětmi... a že se mnou nepůjde... Nakonec jsem ho pak uspala na pelechu, sedla si k němu na zem... a večeřela jsem zcela společensky ne u stolu, ale "pod stolem". Ani nežebral, neb konečně odpadl... Teď jsme dojeli, vyjedl misku a je zcela mrtev.

Soucítím s Vámi. Po minulé rodinné oslavě jsem byla zralá na 14denní dovolenou v all inclusive resortu, kde na mě nikdo nebude mluvit a jen mi budou nosit alkoholická pitíčka a měnit prázdné skleničky za plné. 🤯

marcelaamax napsal(a):
Napadl mě coursing, ráda běhá a něco pronásleduje. Jen nevím, kde se dá taková aktivita podnikat a jestli je vhodný přímo pro ní.

Zkuste se poptat pejskařů v okolí, nebo na FB je přímo skupina "Coursing", tam vám určitě poradí, kde jsou ve vašem okolí tréninky.

A jak Vám Malina reaguje na zvěř venku? To bych taky brala v potaz. Já jsem se psem začala s coursingem v době, kdy jsme neměli zvěř úplně zvládnutou, sice jsem váhala, nakonec do toho šla a pak toho celkem litovala. Protože se tím celá situace se zvěří zhoršila. Ale je to pes od psa, fena coursing běhala už jako štěně a před zvěří venku je ovladatelná. Ale ona do toho nikdy nebyla tak zapálená jako pes.

A jak Vám Malina reaguje na zvěř venku? To bych taky brala v potaz. Já jsem se psem začala s coursingem v době, kdy jsme neměli zvěř úplně zvládnutou, sice jsem váhala, nakonec do toho šla a pak toho celkem litovala

No právě blbě, zrovna dneska se na psí louce vyskytl polňák a zaběhala si. Polňák jí zdrhl jako nic, ale bylo mi trapně.

Terven napsal(a):
Přesně to si myslím, jestli by to u nás, v situaci, kdy klid před zvěří nemáme zvládnutej, nezhoršilo situaci.
Já jsem přesvědčená, že zhoršilo...
Navíc si myslím, že pro psa je ten běh super vodvaz a určitě ho to strašně baví, ale já bych se spíš klonila k tomu, provozovat něco, při čem se buduje vzájemná spolupráce s majitelem. Něco, co nám pak pomůže v běžném životě zlepšit ovladatelnost.
My máme nosework, pokud bych měla mladou temperamentní fenu se stavbou těla jako Malina, asi bych zkusila agility.
Případně dogdancing, obedience, canicross...cokoliv
A nosework jako doplněk - ono se to nezdá, ale temperamentní divoch se tím krásně utaví.
U toho coursingu nevím, možná se pletu, ale připadá mi to jako za moc peněz málo muziky. Známá to občas s fenou provozuje, za ten jeden běh zaplatí celkem slušnej peníz, jede kus cesty, protože se to nedá provozovat kdekoli...fena se proběhne, to jo, ale nevím, jestli by mi to za to stálo.
Možná se pletu, osobní zkušenost nemám, třeba mě znalejší opraví.

Tak já si původně myslela právě na tu agility, je mrštná, to je fakt, ale právě jak měla tu falešku, tak se jí vůbec do ničeho nechtělo. Takže cviky, které už uměla najednou nechápe nebo nechce dělat. Spíš asi to druhé, protože předtím se je naučila prakticky okamžitě a najednou ani po x tém opakování to není schopná udělat. Baví jí třeba chvíli lítat za talířem a dneska teda ukázkově předala hračku, tak je možné, že opět dozrála do stádia, kdy chce pracovat a to agility by pak šlo. Jen asi agility hriště v okolí bude na zimu zavírat. Doma na zahradě nemáme tolik místa, ale zkusím aspoň chuť. Ten nosework úplně přesně nevím, jak na něj. No a caniscross...no uvažuji nad ním taky, jen je tam problém, že bych měla běhat já a to opravdu není moje oblíbená činnost.

Trickyvoo napsal(a):
Tak já si původně myslela právě na tu agility, je mrštná, to je fakt, ale právě jak měla tu falešku, tak se jí vůbec do ničeho nechtělo. Takže cviky, které už uměla najednou nechápe nebo nechce dělat. Spíš asi to druhé, protože předtím se je naučila prakticky okamžitě a najednou ani po x tém opakování to není schopná udělat. Baví jí třeba chvíli lítat za talířem a dneska teda ukázkově předala hračku, tak je možné, že opět dozrála do stádia, kdy chce pracovat a to agility by pak šlo. Jen asi agility hriště v okolí bude na zimu zavírat. Doma na zahradě nemáme tolik místa, ale zkusím aspoň chuť. Ten nosework úplně přesně nevím, jak na něj. No a caniscross...no uvažuji nad ním taky, jen je tam problém, že bych měla běhat já a to opravdu není moje oblíbená činnost.

A co flyball?

Trickyvoo napsal(a):
A jak Vám Malina reaguje na zvěř venku? To bych taky brala v potaz. Já jsem se psem začala s coursingem v době, kdy jsme neměli zvěř úplně zvládnutou, sice jsem váhala, nakonec do toho šla a pak toho celkem litovala

No právě blbě, zrovna dneska se na psí louce vyskytl polňák a zaběhala si. Polňák jí zdrhl jako nic, ale bylo mi trapně.

Tak to by si téměř jistě za polňákem zaběhala i mimo psí louku...chodí v přírodě navolno?

Agility by mě popravdě nenapadlo trénovat samodomo. S noseworkem jsme původně sice začaly podle jakéhosi manuálu , ale po čase jsem si našla trenérku a jsem za to moc ráda. Tréninky máme cca 1-2 x do měsíce a mezitím trénujem samy, v pohodě se to dá. Máme za sebou už několikery závody, Vikina dvoje zkoušky.
Trenéři noseworku se vyskytujou po celé republice, myslím, že pokrytí je slušné

Me neprijde normalni, aby se do me nekolikrat za den zakusovalo stene i v 5ti mesicich ?

Nedavno jsem to resila u sveho odchovu - vsak takovy pes uz fakt muze vazne ublizit.

Nenapadlo by me majitelum napsat - jen vydrzte, snad ho to prejde 🤞

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Me neprijde normalni, aby se do me nekolikrat za den zakusovalo stene i v 5ti mesicich ?

Nedavno jsem to resila u sveho odchovu - vsak takovy pes uz fakt muze vazne ublizit.

Nenapadlo by me majitelum napsat - jen vydrzte, snad ho to prejde 🤞

Mně to taky nepřijde normální (i když podle všeho asi běžné), a dost mě tím ten pes 💩, proto to aktivně řeším. Už jsme byli ve fázi, kdy prakticky nekousal, ale posledních pár dní se to zase zhoršilo, tak to řeším o to intenzivněji.

Jak jste to řešila u svého odchovu? Podělte se o zkušenost.

Terven napsal(a):
Přesně to si myslím, jestli by to u nás, v situaci, kdy klid před zvěří nemáme zvládnutej, nezhoršilo situaci.
Já jsem přesvědčená, že zhoršilo...
Navíc si myslím, že pro psa je ten běh super vodvaz a určitě ho to strašně baví, ale já bych se spíš klonila k tomu, provozovat něco, při čem se buduje vzájemná spolupráce s majitelem. Něco, co nám pak pomůže v běžném životě zlepšit ovladatelnost.
My máme nosework, pokud bych měla mladou temperamentní fenu se stavbou těla jako Malina, asi bych zkusila agility.
Případně dogdancing, obedience, canicross...cokoliv
A nosework jako doplněk - ono se to nezdá, ale temperamentní divoch se tím krásně utaví.
U toho coursingu nevím, možná se pletu, ale připadá mi to jako za moc peněz málo muziky. Známá to občas s fenou provozuje, za ten jeden běh zaplatí celkem slušnej peníz, jede kus cesty, protože se to nedá provozovat kdekoli...fena se proběhne, to jo, ale nevím, jestli by mi to za to stálo.
Možná se pletu, osobní zkušenost nemám, třeba mě znalejší opraví.

U toho coursingu nevím, možná se pletu, ale připadá mi to jako za moc peněz málo muziky. Známá to občas s fenou provozuje, za ten jeden běh zaplatí celkem slušnej peníz, jede kus cesty, protože se to nedá provozovat kdekoli...fena se proběhne, to jo, ale nevím, jestli by mi to za to stálo.
Možná se pletu, osobní zkušenost nemám, třeba mě znalejší opraví.

No tak ono je to sice něco jiného, než třeba nosework, ale zase bych neřekla, že je to moc peněz za málo muziky. Ono když máte psa, kterého to fakt baví, je do toho zapálený, a vidíte, jak je nadšený, když si uloví tu kořist, tak mně to za to stojí . Plus teda navíc fakt, že třeba u psa nemám možnost, aby se někde jinde takhle vylítal. To může max na zahradě, která je sice velká, ale takový rozběh tam nemá . A ani bych teda neřekla, že to je jen to, že se pes proběhne, je to něco jiného, než když si venku jen tak pobíhá, a nedá se to srovnat ani třeba s lítáním za balonkem. Dá se u toho trénovat i ten klid, sebeovládání... Ale chápu, že to není pro každého.

A upřímně v téhle fázi jako je Malina, že vybíhá za zvěří a nemá to zvládnuté - tak to bych do toho nešla. A když už, tak fakt nějak řízeně, ne jen tak vypustit a nechat běžet. Ale spíš bych s tím počkala a zapracovala na té zvěři no.

Trickyvoo napsal(a):
A jak Vám Malina reaguje na zvěř venku? To bych taky brala v potaz. Já jsem se psem začala s coursingem v době, kdy jsme neměli zvěř úplně zvládnutou, sice jsem váhala, nakonec do toho šla a pak toho celkem litovala

No právě blbě, zrovna dneska se na psí louce vyskytl polňák a zaběhala si. Polňák jí zdrhl jako nic, ale bylo mi trapně.

Pak coursing není rozhodně dobrý nápad. Vždy jsem tam šla až se psem ovladatelným, rozhodně bych si to nelajsla se psem rozloveným, nebo majícím tendence zvěř honit. Pes reaguje na rychlý pohyb a pak ho v tom podporuji.

marcelaamax napsal(a):
U toho coursingu nevím, možná se pletu, ale připadá mi to jako za moc peněz málo muziky. Známá to občas s fenou provozuje, za ten jeden běh zaplatí celkem slušnej peníz, jede kus cesty, protože se to nedá provozovat kdekoli...fena se proběhne, to jo, ale nevím, jestli by mi to za to stálo.
Možná se pletu, osobní zkušenost nemám, třeba mě znalejší opraví.

No tak ono je to sice něco jiného, než třeba nosework, ale zase bych neřekla, že je to moc peněz za málo muziky. Ono když máte psa, kterého to fakt baví, je do toho zapálený, a vidíte, jak je nadšený, když si uloví tu kořist, tak mně to za to stojí . Plus teda navíc fakt, že třeba u psa nemám možnost, aby se někde jinde takhle vylítal. To může max na zahradě, která je sice velká, ale takový rozběh tam nemá . A ani bych teda neřekla, že to je jen to, že se pes proběhne, je to něco jiného, než když si venku jen tak pobíhá, a nedá se to srovnat ani třeba s lítáním za balonkem. Dá se u toho trénovat i ten klid, sebeovládání... Ale chápu, že to není pro každého.

A upřímně v téhle fázi jako je Malina, že vybíhá za zvěří a nemá to zvládnuté - tak to bych do toho nešla. A když už, tak fakt nějak řízeně, ne jen tak vypustit a nechat běžet. Ale spíš bych s tím počkala a zapracovala na té zvěři no.

Jasný, já s coursingem osobní zkušenost nemám, jen zprostředkovanou, a píšu, jakej to na mě udělalo z vyprávění dojem.
Věřím, že mý feny by z toho byly nadšený a i jsem o tom chvíli uvažovala, ale asi v nich tyhle věci úplně nepotřebuju podporovat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně to taky nepřijde normální (i když podle všeho asi běžné), a dost mě tím ten pes 💩, proto to aktivně řeším. Už jsme byli ve fázi, kdy prakticky nekousal, ale posledních pár dní se to zase zhoršilo, tak to řeším o to intenzivněji.

Jak jste to řešila u svého odchovu? Podělte se o zkušenost.

Dostal svoje misto, kam se odkladal "vychladnout", kdyz se rozjel moc...

Kdyz jsem ho hlidala - u me doma se nerozjel nikdy. Respektoval domaci pravidla -doma se odpociva, kousou kosticky, ale bavime se hlavne venku.
Pokud se neco deje doma - tak to ma velmi jasny zacatek i konec.
Nikdy se psy nefunguju tak, ze jsou permanentne v nejakem ocekavani akce.
Tuhle chybu jsem udelala u stare feny, kdyz jsem jeste nevedela, s cim si zahravam.

Venku jo, to se umel rozjet a neumel zastavit - ale v tu chvili ho nemelo cenu nijak korigovat. Jen jsem mu nabidla kousnuti do voditka a tak se uklidnoval.
ale v i to v podstate minimalne se delo.

Terven napsal(a):
Tak to by si téměř jistě za polňákem zaběhala i mimo psí louku...chodí v přírodě navolno?

Agility by mě popravdě nenapadlo trénovat samodomo. S noseworkem jsme původně sice začaly podle jakéhosi manuálu , ale po čase jsem si našla trenérku a jsem za to moc ráda. Tréninky máme cca 1-2 x do měsíce a mezitím trénujem samy, v pohodě se to dá. Máme za sebou už několikery závody, Vikina dvoje zkoušky.
Trenéři noseworku se vyskytujou po celé republice, myslím, že pokrytí je slušné

Tak to by si téměř jistě za polňákem zaběhala i mimo psí louku...chodí v přírodě navolno?

Moc nechodí, většinou odhaduji podle situace, okolí a taky její ochotou spolupráce. Jak nereaguje na první ke mně, když jí mám na vodítku, tak už jí ani nepouštím, protože prostě není na příjmu. Když vidím v krajině daleko, vidím, že nadšeně spolupracuje, tak opatrně pouštím. Včera jsem přehlédla toho polňáka. Navíc, to jsou nápady, venčit se na psí louce. Ten tam šel provokovat. Moc psů by ho asi dostihnou nedokázalo. Já právě myslela, že u toho coursingu se právě tahle vlastnost vybije. Tak jsem si to mysela špatně.
Na agility se trochu trénuje vždycky samodoma ne? Člověk učí psa spolupracovat, já jí třeba chystala slalom na zahradě, zkoušely jsme malé skoky, aby věděla, co při hop dělat. No a pak u tchýňových mají agility hřiště volně přístupné. Tak to nešlo odolat. Zvlášť, když dcera ochotně probíhala všechny překážky s ní. Před háráním to hriště měla z půlky zmáknuté a pokud to s ní běžela dcera, dělala to s nadšením. Když jsem jí tam vzala při hárání, tak si tam kecla a koukala na mě, že ať si tam šaškujeme, ale jí to nezajímá.
Ten nosework je vhodný pro každého psa? Mě totiž přijde, že čichání není Malinina nejsilnější stránka pokud to srovnám s předšlými psy.

Trickyvoo napsal(a):
Tak to by si téměř jistě za polňákem zaběhala i mimo psí louku...chodí v přírodě navolno?

Moc nechodí, většinou odhaduji podle situace, okolí a taky její ochotou spolupráce. Jak nereaguje na první ke mně, když jí mám na vodítku, tak už jí ani nepouštím, protože prostě není na příjmu. Když vidím v krajině daleko, vidím, že nadšeně spolupracuje, tak opatrně pouštím. Včera jsem přehlédla toho polňáka. Navíc, to jsou nápady, venčit se na psí louce. Ten tam šel provokovat. Moc psů by ho asi dostihnou nedokázalo. Já právě myslela, že u toho coursingu se právě tahle vlastnost vybije. Tak jsem si to mysela špatně.
Na agility se trochu trénuje vždycky samodoma ne? Člověk učí psa spolupracovat, já jí třeba chystala slalom na zahradě, zkoušely jsme malé skoky, aby věděla, co při hop dělat. No a pak u tchýňových mají agility hřiště volně přístupné. Tak to nešlo odolat. Zvlášť, když dcera ochotně probíhala všechny překážky s ní. Před háráním to hriště měla z půlky zmáknuté a pokud to s ní běžela dcera, dělala to s nadšením. Když jsem jí tam vzala při hárání, tak si tam kecla a koukala na mě, že ať si tam šaškujeme, ale jí to nezajímá.
Ten nosework je vhodný pro každého psa? Mě totiž přijde, že čichání není Malinina nejsilnější stránka pokud to srovnám s předšlými psy.

Řekla bych, že nosework je vhodný pro každého psa. Že jsou na to všichni stejně dobří, to už bych netvrdila, nicméně myslím, že při dobrém vedení to může každého psa bavit.
Nosework má tu výhodu, že ho mohou provozovat psi do vysokého věku a i s pohybovým omezením, což teda zatím není váš případ.
Mně třeba chovatelka pinčů tvrdila, že pinč na to není moc vhodnej, pinčové loví spíš očima a s vysokým nosem, podobně jako chrti.
Je pravda, že Vikině to jde o dost líp, ale i pinčová už pochopila, o co jde a už má za sebou první sranda závody.

Trickyvoo napsal(a):
Tak já si původně myslela právě na tu agility, je mrštná, to je fakt, ale právě jak měla tu falešku, tak se jí vůbec do ničeho nechtělo. Takže cviky, které už uměla najednou nechápe nebo nechce dělat. Spíš asi to druhé, protože předtím se je naučila prakticky okamžitě a najednou ani po x tém opakování to není schopná udělat. Baví jí třeba chvíli lítat za talířem a dneska teda ukázkově předala hračku, tak je možné, že opět dozrála do stádia, kdy chce pracovat a to agility by pak šlo. Jen asi agility hriště v okolí bude na zimu zavírat. Doma na zahradě nemáme tolik místa, ale zkusím aspoň chuť. Ten nosework úplně přesně nevím, jak na něj. No a caniscross...no uvažuji nad ním taky, jen je tam problém, že bych měla běhat já a to opravdu není moje oblíbená činnost.

Když ne canicross kvůli běhání, tak co koloběžka?
Já jí mám asi měsíc a neskutečně mě to baví. Efíka jsem zatím měla sebou jen 3x, dlouho jsem čekala na padnoucí postroj, ale vypadá, že ho to taky dost baví.
Už se dá i leckde půjčit, aby si člověk vyzkoušel, jestli to bude jeho i psa bavit.

Coursing běhá hodně basenji a nevěřím, že mají zvládnutej klid před zvěří. Ale zas chápu, že je rozdíl basenji, kde člověk nějakým klidem před zvěří moc nepočítá a normální pes, kterýho to není až tak nereálný naučit...

elisak napsal(a):
Když ne canicross kvůli běhání, tak co koloběžka?
Já jí mám asi měsíc a neskutečně mě to baví. Efíka jsem zatím měla sebou jen 3x, dlouho jsem čekala na padnoucí postroj, ale vypadá, že ho to taky dost baví.
Už se dá i leckde půjčit, aby si člověk vyzkoušel, jestli to bude jeho i psa bavit.

Coursing běhá hodně basenji a nevěřím, že mají zvládnutej klid před zvěří. Ale zas chápu, že je rozdíl basenji, kde člověk nějakým klidem před zvěří moc nepočítá a normální pes, kterýho to není až tak nereálný naučit...

Zajímavý typ. Já třeba chtěla, aby se naučila Malina běhat vedle kola, ale tam je problém, že policajti s tím mají problém. Jak to je s tou koloběžkou?

Trickyvoo napsal(a):
Zajímavý typ. Já třeba chtěla, aby se naučila Malina běhat vedle kola, ale tam je problém, že policajti s tím mají problém. Jak to je s tou koloběžkou?

Po polních a lesních cestách nebo prostě mimo běžný komunikace, tam to policajty nezajímá. Pes běží vpředu a táhne. Jen doporučuju jít nejdřív bez psa, ať se člověk naučí (hlavně střídat nohy).

Naše první basenji u kola běhala, dávala i delší trasy, taky teda mimo běžný komunikace, ale bylo z toho pár nehezkých držkopádů. Ta koloběžka je v tomhle o něco lepší, člověk snáze seskočí, když pes náhle změní směr a jde lovit...

Tip...no děs, ani se nemůžu vymlouvat na T9, tohle jsem psala na počítači .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dostal svoje misto, kam se odkladal "vychladnout", kdyz se rozjel moc...

Kdyz jsem ho hlidala - u me doma se nerozjel nikdy. Respektoval domaci pravidla -doma se odpociva, kousou kosticky, ale bavime se hlavne venku.
Pokud se neco deje doma - tak to ma velmi jasny zacatek i konec.
Nikdy se psy nefunguju tak, ze jsou permanentne v nejakem ocekavani akce.
Tuhle chybu jsem udelala u stare feny, kdyz jsem jeste nevedela, s cim si zahravam.

Venku jo, to se umel rozjet a neumel zastavit - ale v tu chvili ho nemelo cenu nijak korigovat. Jen jsem mu nabidla kousnuti do voditka a tak se uklidnoval.
ale v i to v podstate minimalne se delo.

Dík za popis, řeším to v základu hodně podobně. Vypadá to, že ta zvýšená kousavost u nás v posledních dnech byla od zubů. Pár dnů mu rostl zdvojeně špičák (už vykukoval nový, ale ještě nevypadl starý) - mléčný špičák včera (za šílené scény 🤯) vypadl, a od té doby štěně opět prakticky nekouše. Občas zkusí požužlat, ale nebyl žádný amokovitý výpad, kdy by bolestivě stiskl, naopak zase nabízí sednutí (event. lehnutí) jako nulovou variantu. S nastavenými opatřeními nicméně samozřejmě pokračuju, důsledná výchova je víc než nutná, a ani to kousání za uzavřené nepovažuju.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dík za popis, řeším to v základu hodně podobně. Vypadá to, že ta zvýšená kousavost u nás v posledních dnech byla od zubů. Pár dnů mu rostl zdvojeně špičák (už vykukoval nový, ale ještě nevypadl starý) - mléčný špičák včera (za šílené scény 🤯) vypadl, a od té doby štěně opět prakticky nekouše. Občas zkusí požužlat, ale nebyl žádný amokovitý výpad, kdy by bolestivě stiskl, naopak zase nabízí sednutí (event. lehnutí) jako nulovou variantu. S nastavenými opatřeními nicméně samozřejmě pokračuju, důsledná výchova je víc než nutná, a ani to kousání za uzavřené nepovažuju.

No zrovna dneska jsem si Malininým přetočením užila dost. Asi jí budu muset dávat náhubek. Procházka byla super, pes spokojený, trpělivě čekala u školy na dceru, ale pak, vyjde dcera a ta moje bestie (myslím psa) kousala vodítko tak intenzivně, že ho během necelé minuty rozkousala, pár sekund zmateně pobíhala kolem nás a pak prostě poskákala pána a seštěkala, byla od bahna, takže radost největší a pak teda přiběhla ke mně a nechala se opět připásat na vodítko, které jsem mezi tím navázala. Tak asi začnu používat vodítko s tím řetězem nebo nevím. Zkouším sednout jako povel, který považuji za nejlépe zvládnutý, no sedne a většinou se uklidní, ale prostě to pár minut trvá, než se "odtočí".

Trickyvoo napsal(a):
No zrovna dneska jsem si Malininým přetočením užila dost. Asi jí budu muset dávat náhubek. Procházka byla super, pes spokojený, trpělivě čekala u školy na dceru, ale pak, vyjde dcera a ta moje bestie (myslím psa) kousala vodítko tak intenzivně, že ho během necelé minuty rozkousala, pár sekund zmateně pobíhala kolem nás a pak prostě poskákala pána a seštěkala, byla od bahna, takže radost největší a pak teda přiběhla ke mně a nechala se opět připásat na vodítko, které jsem mezi tím navázala. Tak asi začnu používat vodítko s tím řetězem nebo nevím. Zkouším sednout jako povel, který považuji za nejlépe zvládnutý, no sedne a většinou se uklidní, ale prostě to pár minut trvá, než se "odtočí".

A nezkoušela jste ji v té situaci posadit a prokrmovat? Ideálně na dceru počkat za rohem (někde dál od hlavního šílenství) a tam odměňovat klidnou reakci, a časem se pomalu přibližovat? Předpokládám, že když čekáte u školy, vyvalí se najednou spousta dětí a je tam šrumec, to je hrozně velká rušivka.
A z pána nezoufejte, všichni máme za sebou nějaký podobný trapas, to k tomu patří. :-))

U nás je to zatím dobré. Včera jsem velmi jasně strukturovala den a máme co do kousanců stále čistý štít. Dokonce se celkově trochu “vyklidnil”, je trpělivější - v situacích, kdy na něco čekal, se ani jednou nepřetočil, a naopak trpělivě seděl nebo ležel (sám od sebe), což je zázrak, toho poslední týden vůbec nebyl schopný. Tak si tak přemýšlím, co to muselo být za strašnou bolest, ty zuby…

Trickyvoo napsal(a):
No zrovna dneska jsem si Malininým přetočením užila dost. Asi jí budu muset dávat náhubek. Procházka byla super, pes spokojený, trpělivě čekala u školy na dceru, ale pak, vyjde dcera a ta moje bestie (myslím psa) kousala vodítko tak intenzivně, že ho během necelé minuty rozkousala, pár sekund zmateně pobíhala kolem nás a pak prostě poskákala pána a seštěkala, byla od bahna, takže radost největší a pak teda přiběhla ke mně a nechala se opět připásat na vodítko, které jsem mezi tím navázala. Tak asi začnu používat vodítko s tím řetězem nebo nevím. Zkouším sednout jako povel, který považuji za nejlépe zvládnutý, no sedne a většinou se uklidní, ale prostě to pár minut trvá, než se "odtočí".

Tohle umí i Vikina a to je skoro sedmiletej pes, řekla bych, že o dost nižšího temperamentu než pubertální Malina. Když potkáme během procházky člena rodiny, popadne jí ámok, začne taky kousat vodítko, dělat nájezdy na pinčovou, vrčet, sbírá ze země cokoliv, co najde - listí, klacíky, třepe s tím, trhá to...prostě moc radosti najednou a bouchnou saze.
Dávat v takové situaci statickej povel jako je sedni, to je psí vysoká škola, to je na ni moc.
Jak psala Odetta, zkuste trochu snížit kritéria, pohrajte si se vzdáleností, odměňujte klid. Ve stavu přetočení už toho s ní moc neuděláte. Nebo bych s sebou nosila něco na přetahování, co jí můžu nabídnout místo vodítka. Já mám přetahovadlo skoro imrvére v psí tašce, kdyby to na Vikinu přišlo
Nám se to teda vždycky strašně líbí, chvíli blbneme s ní a ono to během chvíle samo vyhasne. Samozřejmě ji nenecháme skákat na cizí lidi a psy.
Malina je ve věku, kdy má fůru energie, kdoví taky, co je v ní namixováno. Možná by opravdu potřebovala trochu víc zaměstnávat. Mám zkušenost s pinčovou - to je podobná běhavá rychlonožka - že procházky a lítání jí skoro vůbec neunaví, spíš ještě víc nabudí. Prosté běhání ji unaví leda v neznámém prostředí, kde je plno nových vjemů a ideálně i těžší terén.
Lítáním s kamarády na psí louce si takovej pes leda dobije baterky.
Super na zvládání podobných situací jsou cvičení na sebeovládání - sežrání pamlsku až na povel, přivolání, kdy pes musí běžet kolem pamlsku, ignorování odhozeného pamlsku, různá odložení v různých polohách a situacích. Třeba odložení v situaci, kdy se od ní vzdalujete sprintem
...to byla zpočátku pro pinčovou vyyšší pinčí, dneska už to umí.

"Zkouším sednout jako povel, který považuji za nejlépe zvládnutý, no sedne a většinou se uklidní, ale prostě to pár minut trvá, než se "odtočí"."

jenomže takto je to pozdě
to sedni má být NEŽ se vytočí
požáru se předchází, ne až hasí, optimálně

taková činnost, jako vyzvedávání dítěte ze školy si zasluhuje rituál, to znamená, že pes bude celou dobu vědět, co má dělat. A součástí rituálu jistě bude statická poloha, než dítě přijde a nějak (rovněž řízeně) se se psem přivítá, pes je nějak odměněn a nějak řízeně odcházíte. Musí to mít povely, které učíme v klidu j doma - venku - .........- u školy bez dětí - u školy s dětmi. I to místo u školy by mělo být součástí rituálu.
Rituál je možno rozvolňovat až když mám psa celkově zklidnělého a ovladatelného, třeba až po pár letech.

A nezkoušela jste ji v té situaci posadit a prokrmovat? Ideálně na dceru počkat za rohem (někde dál od hlavního šílenství) a tam odměňovat klidnou reakci, a časem se pomalu přibližovat? Předpokládám, že když čekáte u školy, vyvalí se najednou spousta dětí a je tam šrumec, to je hrozně velká rušivka.

No on tam zas takový šrumec většinou není. Už i zvládá čekat a nevyskakovat pokaždé, když se otevřou dveře. Jen dcera ty dveře nezvládne otevřít sama, běžím jí na pomoc a v tu chvíli to nemám pod kontrolou, ona radostně skočí na dceru, ta začně pištět a už se spustí u Maliny šílenství. No mohla bych zkusit, jí prostě zaparkovat u kandelábru a ty dveře přidržet prostě bez Maliny a pak jí teprve odvázat. Mohla bych jí taky nechat domat, ale to by bylo moc snadné, asi to budu zkoušet dál.

Tohle umí i Vikina a to je skoro sedmiletej pes, řekla bych, že o dost nižšího temperamentu než pubertální Malina. Když potkáme během procházky člena rodiny, popadne jí ámok, začne taky kousat vodítko, dělat nájezdy na pinčovou, vrčet, sbírá ze země cokoliv, co najde - listí, klacíky, třepe s tím, trhá to...prostě moc radosti najednou a bouchnou saze

Najednu stranu mě těší, že v tom nejsem sama, na druhou mě děsí, že to dělá sedmiletý pes, ajaj.

Malina je ve věku, kdy má fůru energie, kdoví taky, co je v ní namixováno. Možná by opravdu potřebovala trochu víc zaměstnávat. Mám zkušenost s pinčovou - to je podobná běhavá rychlonožka - že procházky a lítání jí skoro vůbec neunaví, spíš ještě víc nabudí. Prosté běhání ji unaví leda v neznámém prostředí, kde je plno nových vjemů a ideálně i těžší terén.
Lítáním s kamarády na psí louce si takovej pes leda dobije baterky.
Super na zvládání podobných situací jsou cvičení na sebeovládání - sežrání pamlsku až na povel, přivolání, kdy pes musí běžet kolem pamlsku, ignorování odhozeného pamlsku, různá odložení v různých polohách a situacích. Třeba odložení v situaci, kdy se od ní vzdalujete sprintem
...to byla zpočátku pro pinčovou vyyšší pinčí, dneska už to umí.

Ona v té falešce a vedrech byla tak hodný a ovladatelný pes a zároveň se jí nechtělo nic dělat, že jsem asi hodně polevila a najednou je temperamentní jak před háráním a mě to nějak zaskočilo. Třeba dneska večer za námi pořád nosila hračky, kradla věci, tak si říkám, že něco potrénujeme a ona na mě koukne stylem, že v tom nevidí, žádný smysl a lehne a usne. Proto jsem vlastně i ustoupila od toho agility, protože prostě přestala mít zájem dělat blbosti. Hlavně mi přijde, že ty povely musí dávat smysl, jen tak z plezíru to neudělá. Třeba, když po ní chci na kraj a nejde nic, čemu bysme se měli uhnout, tak to sice udělá, ale váhavě, u toho se rozhlédne po silnici a pak koukne na mě, proč to jako chci, ale jak jede auto, skočí hned na kraj a běží ke mně jako bonus. Vlastně mě napadlo, že u spostu věcí, co jí bavili reaguje stylem "ale tohle už jsem dělala, nebo tohle už umím, vymysli něco nového."

taková činnost, jako vyzvedávání dítěte ze školy si zasluhuje rituál, to znamená, že pes bude celou dobu vědět, co má dělat. A součástí rituálu jistě bude statická poloha, než dítě přijde a nějak (rovněž řízeně) se se psem přivítá, pes je nějak odměněn a nějak řízeně odcházíte. Musí to mít povely, které učíme v klidu j doma - venku - .........- u školy bez dětí - u školy s dětmi. I to místo u školy by mělo být součástí rituálu.
Rituál je možno rozvolňovat až když mám psa celkově zklidnělého a ovladatelného, třeba až po pár letech.

Docela nad tím přemýšlím v praxi, jak by to mělo vypadat. Přijdeme ke škole, usadím jí a řeknu něco, no a pak vyjde dcera, jak by mělo vypadat takové řízené přivítání?

No mám nad čím přemýšlet.

Doporučila bych chodit na cvičák, kde vám lidé, kteří psům rozumí poradí, jak se psem pracovat. Případně nějaké YouTube video (př. https://m.youtube.com/@sepsypodleveroniky), ale tam zase chybí ten osobní rozměr. Navíc to co funguje na 99% štěňat nemusí fungovat i na to vaše, obzvlášť pokud je vážně problémové.

Trickyvoo napsal(a):
No zrovna dneska jsem si Malininým přetočením užila dost. Asi jí budu muset dávat náhubek. Procházka byla super, pes spokojený, trpělivě čekala u školy na dceru, ale pak, vyjde dcera a ta moje bestie (myslím psa) kousala vodítko tak intenzivně, že ho během necelé minuty rozkousala, pár sekund zmateně pobíhala kolem nás a pak prostě poskákala pána a seštěkala, byla od bahna, takže radost největší a pak teda přiběhla ke mně a nechala se opět připásat na vodítko, které jsem mezi tím navázala. Tak asi začnu používat vodítko s tím řetězem nebo nevím. Zkouším sednout jako povel, který považuji za nejlépe zvládnutý, no sedne a většinou se uklidní, ale prostě to pár minut trvá, než se "odtočí".

Nějak jsem to asi přehlídla, jestli máte plné ruce, nebo nevim proč. Ale proč jí v tom nezabráníte mechanicky? Začne kousat, tak jí vodítko vyndám z tlamky a dám sedni. Sednu na bobek a v tom sedu si ji přidržím a přitom ji škrabkám na hrudi. A je zklidněná hned :)

Huskyjanina napsal(a):
Nějak jsem to asi přehlídla, jestli máte plné ruce, nebo nevim proč. Ale proč jí v tom nezabráníte mechanicky? Začne kousat, tak jí vodítko vyndám z tlamky a dám sedni. Sednu na bobek a v tom sedu si ji přidržím a přitom ji škrabkám na hrudi. A je zklidněná hned :)

Jj. už to asi máme zvládnuté, já jí prostě vodítko dala na hodně krátko "tak jo holka, to by stačilo ne?" a ona se srovnala.
Už dokáže i přestat kousat ve hře. Jen jí to holt trvalo déle než předešlým psůlm, což mi přišlo divné vzhledem k tomu, že je jinak chytrá jak opice.
Teď je naopak hrozně hodná. Třeba ukradne věc, způsobně jí položí před sebe a čeká naschválení.
Jediná lumpárna, kterou dělá je kradenmí bot, rukavic a čepic, ale s tím už zas umíme pracovat my a nenecháváme je válet v dosahu.