Pes nebo fenka

Já teda měla jen vořechy, tak to je špatný vzorek, ale na cvičení byli snažší ti psi. Fenu mám zrovna paličatou a malého démona, ale je to ještě trdlo mladý. Je ale výrazně mazlivější než ti psy, co jsme měli. Nejsem zvyklá, aby se mi pes vrhal pod nohy a lehal na záda, protože chce podrbat. Já si teda myslela, že feny jsou bezproblémové, ale kolikrát se mě na procházce ptají lidi jestli mám fenu a zda je mladá, protože jejich fena se pere s fenama, to mě celkem zklamalo. Upřimně nevím jaké pohlaví, bych volila příště, i když se říká, že feny jsou mazlivější a hodnější a snažší, tak zrovna kolem sebe mám kámošky, co po psech volily fenu a jsou lehce zklamané, že ten pes byl hodnější. Všechny máme temperamentí feny po celkem klidných psech (dva kříženci a jeden BŠO). Takže kus od kusu řekla bych. Mně osobně přijde docela otrava to háraní. Když byla v okolí háravka, tak jsem měla psa mimo maximálně 14 dní, Malina byla mimo snad dva měsíce, protože se k tomu přidala faleška. Stihla
Na prvního psa mi hodně útočili a občas se i porval, ale sám rvačku nevyvolal, tedy že by přímo zaútočil, možná svým oraženým chováním jo, druhý štěkal a vrčel ze začátku na jiné psy, ale neporval se nikdy. Malina je zatím sluníčková a neodpověděla útokem, ani když na ní jiný pes útočí, ale to se může změnit, až bude starší.

u nás to bylo fena, pes, fena, pes a teď zase pes... Fenky byly daleko "chytřejší" - spíš vychytralejší. Byly daleko složitější, nenechaly člověka usnout na vavřínech... Oba dospělí psi (Xerxes i Night) byli poslušnější a dalo se prokouknout, co mají za lubem.
Já vím - malý vzorek. Rodinní mazlové byli všichni. A ani ta velikost nebyla tak rozdílná - Beta byla mamut - vyrostla stejně jako Xerxes a Yoda je nakonec snad i o fous nižší...
Beta skončila blbou pyometrou - nepodařilo se jí zachránit. I proto po Nightovi následoval Yoda... Takže nezáleželo na povaze, ale na zdraví. Kastrovat nechceme a fenky mají těch blbých diagnóz prostě víc...

Ale on ovčák není doga... Takže tam ta velikost rozdílná bude a je to podstatně temperamentnější plemeno, kde možná rozdíl povah mezi psem a fenou bude větší. Stejně nejvíc platí, že jaký si to uděláš... Držím palce, ať vše klapne a vysněné ovčátko dorazí a bude dlouho tím nejbáječnějším parťákem

Pes.

...ja určitě psa. ...jednak jako k ženský mi pasuje lépe, jednak odpadají problémy s vnitřkem a pak také omezování ohledně hárání, pokud není fena kastrovaná.....

Pes. Měla jsem obojí, a se psem se mi žije líp. Psi jsou takoví jednodušší, řekla bych nezáludní, přímí, feny někdy vymýšlejí, jsou to tak trochu podšívky. Více zkoušejí, ne ve smyslu - já tu budu velet, ale ve smyslu - zkusíme, co ještě vydržíš.

Za mě pes.Feny jsem měla jen tři,psů celou řadu.Nevím,jak to popsal,ale mně byly feny vždy hodně podřízené,závislé,na mě málo samostatné.Co se týkalo výcviku,tak byly cvičitelnější,jako pastevci u koz vynikající,ale zase třeba na obrany za mě,málo razantní.A musím říci,že nejlepší byla fena kastrovaná.Ty nekastrované před,při,po hárání nic moc.Psi,když se naučili pracovat i mezi háravými fenami,byli lepší.
Ale asi to bude záležet i na jedincí,jelikož náš poslední pes je závislák hrozný.Jestli on neměl být původně fena.
A mazlové, byli všichni a někteří psi i daleko větší než fena.

Za mě , jedině fenku.

Mě jsou teda o hodně bližší feny...právě proto, že jsou takové vychytralejší nebojím se říct "vychcandíry", víc vymýšlejí. Pes je v tomto ohledu pro mě naprosto jednoduchá bytost (měla jsem 4 feny a 4 psy), nevymejšlí...bohužel u některých jedinců toto zpomaluje reakční dobu, protože pes se i pokusí něco vymyslet, ale nepodaří se a ta fáze toho přemýšlení je "stojím, čučím"...jako když se vám v počítači točí to debi.lní kolečko.

Já třeba měla psí kluky opravdu více než snášenlivé s ostatními psy...všichni jeli v módu "miluju všechny psy na světě", neměla jsem žádnýho, co by byl nějakej machr a nebo reaktivec. Naopak psí holky na ostatní psy měly svůj více či méně radikální světanázor.

O mojí osudové Sáře ani nebudu mluvit, to byl hodně speciální a jedinečný vztah. Ale i teď když mám Ginu...sice ten vztah není tak omega intenzivní jako jsem měla se Sárou a jsou pořád ještě chvíle, kdy bych jí nejraději překousla vejpůl...ale to bych spíš přisoudila té její pastevecké palici a chvíli, kdy fakt pospíchám a madam má času, popř. je off-line, na vymejšlení jsem zvyklá, to už mě z klidu nevyvede...naopak Matýsek je zlatej pes, zase takový moje mimi a miláček a maminčin mazáneček a prdelinka, ale i přesto všechno fena je fena.

Takže shrnutí z mého pohledu...oboje má něco do sebe, pes je jednodušší bytost, tím pádem z mojí zkušenosti je s ním i lehčí pořízení a i u toho zdraví oproti feně těch rizik není tolik, navíc mi přijde, že víc tíhnou k paničce...ale na psí holku se všemi jejími negativy to prostě nemá.

Ale zase...i tady...jsou lidi, co by čubu nechtěli, protože jim naopak vyhovují povahově spíš psí kluci...to je asi o vkusu každého soudruha.

Půjčovala jsem si jako holka NO,
feny.
Pro mne byly dokonalé, vztahy úžasné.

Po letech jsem mohla mít psa,
samozřejmě NO. Úžasný PES.
Jak NO bývají.
S fenou bych si už život nekomplikovala.
(zánět, kastrace, inkontinence - brr)

Za mě pes. 😃
Mám sice teprve druhýho, ale už teď přemýšlím, že jestli bude v budoucnu nějaký štěndo, že to bude spíš pes.
Feny jsou fakt komplikovanější a teď to zdraví, co tady už někteří zmínili.
Není pravda, že pes musí všechno očůrat, jde ho naučit, kde čůrat může a kde ne. Můj pes třeba na žádné zdi nebo sloupky nečůrá a když to nejde jinak, tak ani nezvedá nohu. Procházky s ním jsou větší pohoda, neustále mě sleduje, nehrabe, nežere co nemá, lidí si nevšímá. A práce s ním je radost. A mazel je to taky a snad ještě větší, než jsou moje fenky.

Já mám zase po delší době psy.
Přijde mi, že je s nima větší sranda, když to tak blbě řeknu;))

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vím, že je to takový dětinský dotaz, ale chci si na jaře pořídit štěndo a mám dilema co, psíka nebo fenku? Vždycky jsme měli fenky, psa jsem měla jednou, takže na fenky jsme zvyklí. Zase, to zdraví. Nádory na mléčné liště, falešky, pyometry( měly 2 z našich fen). Zase, mě fena přijde více taková mazlící,kontaktnější, je menší, než pes, lepší se s ní tak nějak manipuluje(např. při nakládání a vykládání z auta, když jsem jela na veterinu apod.) Pes mi přijde zdravější. Zase povaha na cvičení, co je lepší? Co jsem měla toho psa, tak se rval, feny byly všechny bezproblémové v pohodě. CHovat nechci, ani jedna naše fena štěnda neměla. Tak fakt nevím,pes,fena?

Anet10,
jak vidíte, dilema za vás nikdo nevyřeší. Někomu vyhovuje pes, jinému fena. Já sama jsem měla/mám obojí a vlastně nikdy mě nenapadlo přemýšlet nad tím, že fenu ne kvůli zdraví.
U NO jde hlavně asi o to vybrat správné spojení, povahově a zdravotně minimalizovat případná rizika prostudováním PP, nechat si poradit při výběru od někoho, kdo do toho "vidí".
Nerozlišovala bych vůbec mezi psem a fenou, co se výcviku týká, záleží na vašem přístupu, zkušenostech a ambicích. Rvát se může fena i pes, zejména s příslušníky stejného pohlaví, tam zase záleží na výchově, kterou do štěněte vložíte. Přeji šťastnou ruku při výběru, volte to, co je vašemu srdci bližší.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vím, že je to takový dětinský dotaz, ale chci si na jaře pořídit štěndo a mám dilema co, psíka nebo fenku? Vždycky jsme měli fenky, psa jsem měla jednou, takže na fenky jsme zvyklí. Zase, to zdraví. Nádory na mléčné liště, falešky, pyometry( měly 2 z našich fen). Zase, mě fena přijde více taková mazlící,kontaktnější, je menší, než pes, lepší se s ní tak nějak manipuluje(např. při nakládání a vykládání z auta, když jsem jela na veterinu apod.) Pes mi přijde zdravější. Zase povaha na cvičení, co je lepší? Co jsem měla toho psa, tak se rval, feny byly všechny bezproblémové v pohodě. CHovat nechci, ani jedna naše fena štěnda neměla. Tak fakt nevím,pes,fena?

"Anet", konečné rozhodnutí je na Vás, ale já také hlasuji pro psa!
Pamatuji si a vím, jak se Vám líbil Floček . Byl kontaktní a neskutečně hodný - mnohokrát jsem tu psala jaká byl chůva vůči všem mláďatům - mnohdy tedy nevyžádaná - např. koťatům, kuřatům, káčatům...
A jasně, vždy jsme měli vořešáky...ale vždy kluky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mě jsou teda o hodně bližší feny...právě proto, že jsou takové vychytralejší nebojím se říct "vychcandíry", víc vymýšlejí. Pes je v tomto ohledu pro mě naprosto jednoduchá bytost (měla jsem 4 feny a 4 psy), nevymejšlí...bohužel u některých jedinců toto zpomaluje reakční dobu, protože pes se i pokusí něco vymyslet, ale nepodaří se a ta fáze toho přemýšlení je "stojím, čučím"...jako když se vám v počítači točí to debi.lní kolečko.

Já třeba měla psí kluky opravdu více než snášenlivé s ostatními psy...všichni jeli v módu "miluju všechny psy na světě", neměla jsem žádnýho, co by byl nějakej machr a nebo reaktivec. Naopak psí holky na ostatní psy měly svůj více či méně radikální světanázor.

O mojí osudové Sáře ani nebudu mluvit, to byl hodně speciální a jedinečný vztah. Ale i teď když mám Ginu...sice ten vztah není tak omega intenzivní jako jsem měla se Sárou a jsou pořád ještě chvíle, kdy bych jí nejraději překousla vejpůl...ale to bych spíš přisoudila té její pastevecké palici a chvíli, kdy fakt pospíchám a madam má času, popř. je off-line, na vymejšlení jsem zvyklá, to už mě z klidu nevyvede...naopak Matýsek je zlatej pes, zase takový moje mimi a miláček a maminčin mazáneček a prdelinka, ale i přesto všechno fena je fena.

Takže shrnutí z mého pohledu...oboje má něco do sebe, pes je jednodušší bytost, tím pádem z mojí zkušenosti je s ním i lehčí pořízení a i u toho zdraví oproti feně těch rizik není tolik, navíc mi přijde, že víc tíhnou k paničce...ale na psí holku se všemi jejími negativy to prostě nemá.

Ale zase...i tady...jsou lidi, co by čubu nechtěli, protože jim naopak vyhovují povahově spíš psí kluci...to je asi o vkusu každého soudruha.

"...bohužel u některých jedinců toto zpomaluje reakční dobu, protože pes se i pokusí něco vymyslet, ale nepodaří se a ta fáze toho přemýšlení je "stojím, čučím"...jako když se vám v počítači točí to debi.lní kolečko."

Děkuju moc všem za reakce, právě mému srdci je bližší ta fenka, ale je to asi tím, že jsme poslední roky měli 4 feny po sobě a jsme na ně tak nějak zvyklí. A to už je nějakých let. Kdysi dávno jsem měla N.O. psa. Kamarád se rozváděl a stěhoval se k mámě do paneláku a nevěděl co s ním, tak jsem si ho vzala. Náhubek jsem mu sundala až 2. den. Daníkovi bylo už 2,5 roku. První 3 týdny s ním, byl očistec pro mě. Bez košíku jsme vůbec nevyšli ven. Cvičení probíhalo v košíku, odmítal mě brát jako druhou vlastní paničku. Během těch prvních 3 týdnú po mě x krát vyjel, no bez košíku bych skončíla dost blbě. Tak jsme si na sebe postupně zvykali. Neuměl nic, kamarád ho měl v kotci, přes den ho vždycky na chvíli pustil, no a zase Dany na místo. Bylo mi ho i líto. Proto jsem do toho šla, že jsem si ho vzala. A nelitovala. Byl to pan super pes, pro mě.Pro ostatní ne, až tak. Vzala jsem ho tenkrát v listopadu na podzim, na jaře už dělal ZM, týž rok na podzim ZVV1 a hned další jaro ZVV2. Byl to pes jednoho pána, za paničku by položil život. Manžela tenkrát tak nějak nebral, jo neublížil mu, ale taky ho měl tak nějak na háku, prostě ho strpěl. Byl to ostrý pes, bez košíku ven nechodil, od cizích se pohladit nedal, mě by snesl modré z nebe. Absolutně jsem se s ním nikde nebála jít. Nesnášel chlapy, jakákoliv žena i stará paní si ho pohladit mohly a děti mu mohly skákat po zádech. Kamarád měl tehdy doma malého syna, tak proto asi byl s dětmi a ženami v pohodě. Právě manžel by už takového psa nechtěl, aby s ním nebyly problémy a kdesi cosi. Tady tenkrát byla, ale úplně jiná situace, než vychovat si vlastního psa od štěněte. Já právě bych už nechtěla zažít u feny ty operace, jedna měla pyometru v 11 letech, druhá poslední v 9,5 letech, po operaci byla týden špatná, 4 dny mi nechtěla nic žrát, no prostě nic moc stavy. Známá má staforda, fena po 1. hárání falešku, lítala s ní na veterinu, po 2. hárání zase faleška, nechala ji kastrovat a je klid. Takže, taková mladá fena a už toto. CHovat stejně nechci, ale přece jen, jsme na fenky zvyklí, tak jsem sama zvědavá, co to nakonec bude. A dík za vaše reakce, jste tady bezva lidi

A dík za vaše reakce, jste tady bezva lidi
Asi jak pro koho.

Feny mohou mít problémy s orgány, ale také nemusí. To samé u psů, tam zase hrozí prostata a nádory varlat. Já bych vybírala prostě zvíře, které mi sedne povahově, to je to nejdůležitější.

tam zase hrozí prostata a nádory varlat.

teoreticky , prakticky nulanula prd

riziko (<0.6%) rakoviny prostaty.
(<1%) rakoviny močových cest

Lupusi, statistiky jsou jedna věc, vlastní zkušenost věc druhá. Já nepsala, že pyometry u fen = prostata u psů. Povšimněte, že když Anet dumá o zdravotních problémech fen, jen jsem zmínila i možné trable u psů psů. Btw, jaký byl poměr zdravotních problémů ve vaší smečce? Prakticky nulanulaprd, doufám.

jaký byl poměr zdravotních problémů ve vaší smečce?¨

psi nic, feny, co měli 2 - 3 x štěňata, taky nic
feny bez potomků občas falešky, u jedné v 11 pyometra , u druhé onkol., u G inkont.(už přišla kastrovaná)
(za ty léta psi 1 x JDl,8 x SH, 2x vestaj, 1 ACD, feny 11 x SH, 1 x AKE, ACD, G )

takže zdravotně vychází psi lépe a je s nimi i menší práce

na cvičáku jsme se tak nějak shodli, že na výcvik je lepší pes
je stabilnější
tvrdší (někteří až moc)

samozřejmě to neplatí 100%ně
je to hodně o tom, jak si spolu, člověk a pes, sednou

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děkuju moc všem za reakce, právě mému srdci je bližší ta fenka, ale je to asi tím, že jsme poslední roky měli 4 feny po sobě a jsme na ně tak nějak zvyklí. A to už je nějakých let. Kdysi dávno jsem měla N.O. psa. Kamarád se rozváděl a stěhoval se k mámě do paneláku a nevěděl co s ním, tak jsem si ho vzala. Náhubek jsem mu sundala až 2. den. Daníkovi bylo už 2,5 roku. První 3 týdny s ním, byl očistec pro mě. Bez košíku jsme vůbec nevyšli ven. Cvičení probíhalo v košíku, odmítal mě brát jako druhou vlastní paničku. Během těch prvních 3 týdnú po mě x krát vyjel, no bez košíku bych skončíla dost blbě. Tak jsme si na sebe postupně zvykali. Neuměl nic, kamarád ho měl v kotci, přes den ho vždycky na chvíli pustil, no a zase Dany na místo. Bylo mi ho i líto. Proto jsem do toho šla, že jsem si ho vzala. A nelitovala. Byl to pan super pes, pro mě.Pro ostatní ne, až tak. Vzala jsem ho tenkrát v listopadu na podzim, na jaře už dělal ZM, týž rok na podzim ZVV1 a hned další jaro ZVV2. Byl to pes jednoho pána, za paničku by položil život. Manžela tenkrát tak nějak nebral, jo neublížil mu, ale taky ho měl tak nějak na háku, prostě ho strpěl. Byl to ostrý pes, bez košíku ven nechodil, od cizích se pohladit nedal, mě by snesl modré z nebe. Absolutně jsem se s ním nikde nebála jít. Nesnášel chlapy, jakákoliv žena i stará paní si ho pohladit mohly a děti mu mohly skákat po zádech. Kamarád měl tehdy doma malého syna, tak proto asi byl s dětmi a ženami v pohodě. Právě manžel by už takového psa nechtěl, aby s ním nebyly problémy a kdesi cosi. Tady tenkrát byla, ale úplně jiná situace, než vychovat si vlastního psa od štěněte. Já právě bych už nechtěla zažít u feny ty operace, jedna měla pyometru v 11 letech, druhá poslední v 9,5 letech, po operaci byla týden špatná, 4 dny mi nechtěla nic žrát, no prostě nic moc stavy. Známá má staforda, fena po 1. hárání falešku, lítala s ní na veterinu, po 2. hárání zase faleška, nechala ji kastrovat a je klid. Takže, taková mladá fena a už toto. CHovat stejně nechci, ale přece jen, jsme na fenky zvyklí, tak jsem sama zvědavá, co to nakonec bude. A dík za vaše reakce, jste tady bezva lidi

Já nevím, jak to mají ostatní, co měli nebo mají psy i feny, ale za sebe můžu říct, že sice všechny miluju... ať je to psí kluk nebo psí holka, ať je to génius a nebo pejsek, co mu to moc (a nebo vůbec) nezapaluje, ať je to jednoduchá povaha a nebo složitá speciálka, ať je to hodňouš a nebo reaktivní radikál...ale s těma psíma holkama je ten vztah tak nějak o něčem jiným.

Druhá věc je u fen ten strašák pyometry, problémy s faleškami, záněty mléčné lišty (snad jsem to nazvala správně), no prostě možné komplikace s tím, že je to holka. Tady se přiznám, že na toto nahlížím opravdu subjektivně, žiji v nějakém mikrosvětě a tam je velké procento fen, které třeba i tu pyometru měly a kde to třeba dopadlo nakonec fatálně, tak kastruju. I když u Giny jsem to opravdu 2,5 roku zvažovala... pro a proti a opět jsem se nakonec rozhodla pro kastraci. Ale je to věčné dilema, z mého pohledu sázka do loterie...kastrovat-nekastrovat ve finále pro konkrétní fenu může být oboje špatně a nebo naopak.

V každém případě ať už to nakonec rozhodnete pro chlapečka a nebo holčičku, tak přeju, ať je to to "pravé ořechové" a ať je to ten šťastlivec a nebo šťastlivka, co navštěvuje veterinu jen kvůli očkování.

Já mám zkušenosti jenom s fenama, ale jak tu párkrát padlo, že se psem je míň práce...nevím.
Pokud je to myšleno, že nehárá, nemá falešky...tak to jo.
Ale jak tak koukám venku a na psích akcích, větší honičku mají většinou majitelé psů. Psi víc řeší, jsou reaktivnější, maji větší tendence machrovat a poměřovat si pinďoury.
Když na mě zdálky lidi volají, jestli mám psy nebo feny, v 99% jsou to majitelé psů a po mé odpovědi, že mám feny, si oddychnou.
Feny mi přijdou měkčí, snáze zvladatelné, vycházky v prostředí, kde je hodně psů, jsou víc na pohodu. To píšu i přesto, že jednu fenu mám hůř zvladatelnou a reaktivní na cizí psy
Samozřejmě je mi jasný, že se teď na mě sesype fůra lidí, co má výjimku.

Terven napsal(a):
Já mám zkušenosti jenom s fenama, ale jak tu párkrát padlo, že se psem je míň práce...nevím.
Pokud je to myšleno, že nehárá, nemá falešky...tak to jo.
Ale jak tak koukám venku a na psích akcích, větší honičku mají většinou majitelé psů. Psi víc řeší, jsou reaktivnější, maji větší tendence machrovat a poměřovat si pinďoury.
Když na mě zdálky lidi volají, jestli mám psy nebo feny, v 99% jsou to majitelé psů a po mé odpovědi, že mám feny, si oddychnou.
Feny mi přijdou měkčí, snáze zvladatelné, vycházky v prostředí, kde je hodně psů, jsou víc na pohodu. To píšu i přesto, že jednu fenu mám hůř zvladatelnou a reaktivní na cizí psy
Samozřejmě je mi jasný, že se teď na mě sesype fůra lidí, co má výjimku.

Jj, asi mám výjimku.

Pro mě pes, máme doma několik fen a jednoho psa a i když je to vůči holkám staršně nesparavedlivý, psa mám prostě radsi, líp spolu vyjdem. Feny jsou na mě a teď to bude znít necitlivě, moc kontaktní. Pes se mazlí nadšeně, to jo, ale není to alfa omega jeho života. Je s ním prostě vetší sranda.

Já teda nemám NO, ale jezevčíky. Vyrůstala jsem s fenkama, sama jsem měla 35 let jen feny. Před 5ti lety jsem se ujala 6ti letého nechtěného psa, před dvěma lety si nechala jeho syna. Teď mám 3 feny a 2 psy. Další do party bude zase pes.

Můj první pes byl pes, druhý taky, třetí štěně co už mám jakoby společné s přítelem je zase pes. Takže od štěněte jsem fenu ještě neměla, nicméně přítel má dvě dospělé bosorky, takže mám tak trochu i feny.

Za mě prostě kluci. Ale všeobecně se mi lépe pracuje s kluky, mám i koně - samce, oni tak nějak víc tihnou k mamince, jsou přímí, nevycurani, a i když se společně poskorpi, je to spíš rachot, než že by si něco udělali. Holky jsou takové radikalnejsi, prostě baby


Ale je to fakt na každém, každý to má jinak, někdo tu ženskou vych*anost miluje, někdo radši doma mamanka. Vybírejte podle vaší intuice, ono k vám nějaké štěňátko přilne během návštěvy

na vteřinu mi blikla myšlenka, že příště by mohla být fenka
tak už to přešlo......

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
na vteřinu mi blikla myšlenka, že příště by mohla být fenka
tak už to přešlo......

ale tak jsou i výjimky, potvrzující pravidlo

No,a já jsem zase zastánkyně fen, a právě pro ty důvody,pro které jiným vadí. Líbí se mi ta jejich vyčůranost, to jak "vystrárajů" výcvik i práce je pořád výzva a nějaká diskuze, a mě to prostě baví. Naopak,co třeba nebaví mě,je to psí poměřování pinďourů a testosteron, umím s tím pracovat,umím to řešit,ale prostě mě to otravuje. Ale jinak opravdu,pokud je pro psího kluka člověk čitelná autorita,tak se jednou naučí,a už o tom nepřemýšlí, fena bude myslet furt Takže přestože můj životní pes byl psí kluk, už to budou vždycky psí holky. Anebo možná právě proto, Samovi by se nikdo už nevyrovnal. Ale tam to bylo o tom, jak a kdy se ke mě dostal, pro toho jsem byla opravdu ten Bůh,pro kterého by do ohně skočil. Jedinečný

Tak ja som zas pre zmenu zaťažená na fenky - no asi je to individualitou každého jedinca. Čo som mala ja psov tak o boli ťažký nezávisláci ... A zdravie? No jasné u feniek je háranie a prípadné problémy s tým súvisiace. A u psov zas trápenie s volaním prírody (tiež ako u koho). Nechajte to asi na intuíciu - niekedy si pánička vyberie nakoniec samotné šteňa

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Můj první pes byl pes, druhý taky, třetí štěně co už mám jakoby společné s přítelem je zase pes. Takže od štěněte jsem fenu ještě neměla, nicméně přítel má dvě dospělé bosorky, takže mám tak trochu i feny.

Za mě prostě kluci. Ale všeobecně se mi lépe pracuje s kluky, mám i koně - samce, oni tak nějak víc tihnou k mamince, jsou přímí, nevycurani, a i když se společně poskorpi, je to spíš rachot, než že by si něco udělali. Holky jsou takové radikalnejsi, prostě baby


Ale je to fakt na každém, každý to má jinak, někdo tu ženskou vych*anost miluje, někdo radši doma mamanka. Vybírejte podle vaší intuice, ono k vám nějaké štěňátko přilne během návštěvy

tak nějak víc tihnou k mamince, jsou přímí, nevycurani

Jo jo...tohle je přesně charakteristika mých psích chlapečků

Já měla jen psa kluka, byl úžasný a zlatý, až na to poměřování víte čeho. Byl to pes z útulku, přivedli mi fenku a kluka, byla to láska na první pohled, příště bych to ráda udělala stejně. Oboje má své pro a proti, podle mě je to 50 na 50.

Jsem ani nečekala, kolik lidí na toto téma zareaguje. Vidíte, já jsem nemožná, pořád nevím co to bude. Jak tady psala eena, už to vidím na poslední chvíli, jak se rozhodnu, třeba samo štěně rozhodne. Mě se s fenama žilo dobře, přijde mi, že jsou takové více chápající, bezproblémové, takové nějak jsme si více porozuměli, nevím, jak to napsat. U psa by mi šlo na nervy i když to chápu, jak nás kolikrát potkali na prochajdě a fena hárala a psi byli mimo,fena prošla s klidem okolo, jako by řekla, dej pokoj, jsi směšný, prostě ho přehlídla a šlo se dále,tak se nad něj nějak povznesla.A s čím tedy naprosto souhlasím, jak napsala balu ale ve smyslu - zkusíme, co ještě vydržíš. Zvlášť jednu fenu jsem takovou měla,ta na mě zkoušela co vydržím do konce svého života, neustále přemýšlela, jak by mě pře..cala, to byla ta, co vychovala tu barzojku a byly spolu jedno tělo, jedna duše, v životě se neservaly, bylo to asi rozdílností plemen. No, a zrovna tahle fena nikdy pyometru neměla, ani kastrovaná nebyla, až skoro ve 12 nádor na krku. Fenu právě rozmýšlím kvůli té pyometře, to že hárala, mi nevadilo nikdy. Pyometru už bych zažít raději nechtěla, právě ani chovat nechci, naše feny žádná štěnda nikdy neměly. Tak to nechám osudu

Já nedokážu říct, co je lepší. Vyhovuje mi kombinace fena a pes . Ale shodnu se s ostatními, že feny jsou víc vyčůranější, vymýšlí jak věci obejít, psi jsou za mě takoví přímější.

Co se týče mazlivosti - u nás jsou teda mazlové oba, pořád na někom nalepeni, ale to bude jedinec od jedince, a taky to bude plemenem.

Třeba ale ve výcviku se mi mnohem lépe pracuje se psem. On tolik nepřemýšlí, proč by měl to a to dělat, on to prostě udělá. Zatímco fena přemýšlí nad tím, proč by to vlastně měla dělat, a jak by to šlo udělat jinak . A ne jen ve výcviku, ona tak přemýšlí pořád. Na druhou stranu bych ale řekla, že je fena více samostatnější, a pes takový víc mamánek, který prostě nechce hledat nějaké způsoby, narozdíl od feny. A tohle nevidím jen u svých psů, ale i u jiných.

Jo a ještě mi feny přijdou náladovější, prostě ženský no . Třeba ve vztahu ke psům, při hrách. Když vezmu třeba psa a jeho oblíbenou psí kámošku - bude si s ní hrát vždycky, za jakékoli situace, vždycky ji nadšeně přivítá atd. A fena? Ta si bude s jedním psem třeba při jedné procházce nadšeně hrát. A při další procházce, kdy se pes chová úplně stejně, tak ho sjede na dvě doby a nechce s ním mít nic společného . Nebo to klidně zvládne v rámci jedné procházky/návštěvy. Bude si s ním hrát a bude na něho milá pouze v případě, že ona má zrovna náladu a zrovna se jí chce.

A hárání versus pes řešící háravky - tak to je dost individuální. Předešlý pes při hárání feny trpěl, to byl extrém. V době hárání nechtěl chodit ani na procházky, nechtěl se hnout z baráku. Jakmile venku nasál háravku bylo to peklo. V tu chvíli ho nezajímalo nic, ani hračky, ani pamlsky. Současný pes prvních pár let hárání feny doma nijak moc neřešil, krom krycích dnů, a ani to nebyla hrůza. Byl taky ale od začátku zvyklý cvičit a pracovat i mezi háravkama. Ale s věkem se to horšilo a háravku doma řešil víc a víc, a už i před krycími dny a po nich, pak trvalo dost dlouho vždycky než se vrátil do normálu. Nakonec musel být kastrovaný, ze zdravotních důvodů. Ale třeba háravky venku nebo v sousedství neřešil nikdy. A i s háravkou (doma) venku fungoval úplně normálně. Mohli chodit i společně na procházky. Bláznění se dělo jen doma.

U psa by mi šlo na nervy i když to chápu, jak nás kolikrát potkali na prochajdě a fena hárala a psi byli mimo,fena prošla s klidem okolo, jako by řekla, dej pokoj, jsi směšný, prostě ho přehlídla a šlo se dále,tak se nad něj nějak povznesla

No, a třeba právě můj současný pes s tímhle nikdy problém neměl. Háravky v klidu míjel, i vedle nich pracoval. A fena těsně před háráním a na začátku hárání - je doost nepříjemná na cizí psy, a to stačí klidně, že nás jen nějaký míjí a projeví zájem. A pak jsou psi, kteří ty háravky řeší hodně, a jsou háravky, které jsou i během hárání úplně v pohodě. To je těžký no.

S pyometrou mám zkušenost u fen v rodině, hned u dvou. Na druhou stranu ale u psa jsme taky řešili zdravotní problémy, které skončili kastrací.

Teď jsem se teda zamyslela, kdybych měla mít jen jednoho psa, tak upřímně nevím, jestli bych zvolila psa nebo fenu .

marcelaamax napsal(a):
Já nedokážu říct, co je lepší. Vyhovuje mi kombinace fena a pes . Ale shodnu se s ostatními, že feny jsou víc vyčůranější, vymýšlí jak věci obejít, psi jsou za mě takoví přímější.

Co se týče mazlivosti - u nás jsou teda mazlové oba, pořád na někom nalepeni, ale to bude jedinec od jedince, a taky to bude plemenem.

Třeba ale ve výcviku se mi mnohem lépe pracuje se psem. On tolik nepřemýšlí, proč by měl to a to dělat, on to prostě udělá. Zatímco fena přemýšlí nad tím, proč by to vlastně měla dělat, a jak by to šlo udělat jinak . A ne jen ve výcviku, ona tak přemýšlí pořád. Na druhou stranu bych ale řekla, že je fena více samostatnější, a pes takový víc mamánek, který prostě nechce hledat nějaké způsoby, narozdíl od feny. A tohle nevidím jen u svých psů, ale i u jiných.

Jo a ještě mi feny přijdou náladovější, prostě ženský no . Třeba ve vztahu ke psům, při hrách. Když vezmu třeba psa a jeho oblíbenou psí kámošku - bude si s ní hrát vždycky, za jakékoli situace, vždycky ji nadšeně přivítá atd. A fena? Ta si bude s jedním psem třeba při jedné procházce nadšeně hrát. A při další procházce, kdy se pes chová úplně stejně, tak ho sjede na dvě doby a nechce s ním mít nic společného . Nebo to klidně zvládne v rámci jedné procházky/návštěvy. Bude si s ním hrát a bude na něho milá pouze v případě, že ona má zrovna náladu a zrovna se jí chce.

A hárání versus pes řešící háravky - tak to je dost individuální. Předešlý pes při hárání feny trpěl, to byl extrém. V době hárání nechtěl chodit ani na procházky, nechtěl se hnout z baráku. Jakmile venku nasál háravku bylo to peklo. V tu chvíli ho nezajímalo nic, ani hračky, ani pamlsky. Současný pes prvních pár let hárání feny doma nijak moc neřešil, krom krycích dnů, a ani to nebyla hrůza. Byl taky ale od začátku zvyklý cvičit a pracovat i mezi háravkama. Ale s věkem se to horšilo a háravku doma řešil víc a víc, a už i před krycími dny a po nich, pak trvalo dost dlouho vždycky než se vrátil do normálu. Nakonec musel být kastrovaný, ze zdravotních důvodů. Ale třeba háravky venku nebo v sousedství neřešil nikdy. A i s háravkou (doma) venku fungoval úplně normálně. Mohli chodit i společně na procházky. Bláznění se dělo jen doma.

U psa by mi šlo na nervy i když to chápu, jak nás kolikrát potkali na prochajdě a fena hárala a psi byli mimo,fena prošla s klidem okolo, jako by řekla, dej pokoj, jsi směšný, prostě ho přehlídla a šlo se dále,tak se nad něj nějak povznesla

No, a třeba právě můj současný pes s tímhle nikdy problém neměl. Háravky v klidu míjel, i vedle nich pracoval. A fena těsně před háráním a na začátku hárání - je doost nepříjemná na cizí psy, a to stačí klidně, že nás jen nějaký míjí a projeví zájem. A pak jsou psi, kteří ty háravky řeší hodně, a jsou háravky, které jsou i během hárání úplně v pohodě. To je těžký no.

S pyometrou mám zkušenost u fen v rodině, hned u dvou. Na druhou stranu ale u psa jsme taky řešili zdravotní problémy, které skončili kastrací.

Teď jsem se teda zamyslela, kdybych měla mít jen jednoho psa, tak upřímně nevím, jestli bych zvolila psa nebo fenu .

Jasně, že Sauruse, nemám pravdu?

fikovnice napsal(a):
Jasně, že Sauruse, nemám pravdu?

Myslíš, jako kdybych měla ze současných psů vybrat jednoho? 🤔 . Tak nad tím jsem nikdy neuvažovala 😀. Myslela jsem to všeobecně, kdybych neměla žádného psa a mela si vybrat jestli pořídit psa nebo fenu.

Tak jak to myslíš ty, to je dost tezky. Se Saurusem mám, řekla bych, takový hlubší vztah. Na druhou stranu s Ejbí je celkove mnohem jednodušší bezny zivot 😀 a dalšího psa jako je Saur (povahově) už bych nechtěla. Ale samozřejmě teď bych ho nedala 😀. Ale tam zas vůbec nejde o pohlaví.

marcelaamax napsal(a):
Myslíš, jako kdybych měla ze současných psů vybrat jednoho? 🤔 . Tak nad tím jsem nikdy neuvažovala 😀. Myslela jsem to všeobecně, kdybych neměla žádného psa a mela si vybrat jestli pořídit psa nebo fenu.

Tak jak to myslíš ty, to je dost tezky. Se Saurusem mám, řekla bych, takový hlubší vztah. Na druhou stranu s Ejbí je celkove mnohem jednodušší bezny zivot 😀 a dalšího psa jako je Saur (povahově) už bych nechtěla. Ale samozřejmě teď bych ho nedala 😀. Ale tam zas vůbec nejde o pohlaví.

Já vím. Já to napsala trochu v nadsázce, a také proto, že jak víš, mně se Saurus strašně moc líbí a je mi sympatický . Ejbí taky, ale prostě ten Tvůj kluk se mi líbí víc. Ale to jsou prostě jen moje sympatie, navíc je neznám z reálného života.

Mmch. on teda teď víc slyší na Saura než na Coopera? Nebo spíš asi na oboje, že?

fikovnice napsal(a):
Já vím. Já to napsala trochu v nadsázce, a také proto, že jak víš, mně se Saurus strašně moc líbí a je mi sympatický . Ejbí taky, ale prostě ten Tvůj kluk se mi líbí víc. Ale to jsou prostě jen moje sympatie, navíc je neznám z reálného života.

Mmch. on teda teď víc slyší na Saura než na Coopera? Nebo spíš asi na oboje, že?

Jojo, slyší na oboje, a ještě má pár dalších přezdívek, na které slyší taky 😄