
Maltézský psík - štěňátka

Prodám Maltézského psíka - Hledáme skvělé páníčky pro krásná štěňátka,pejsk...
30000 KčSimona121
XXX.XXX.12.119
Dobrý den, máme doma dva týdny fenku 3,5 roku z útulku (o jejím dosavadním životě moc nevíme, je bojácná, snad měla být u nějake staré paní, která zemřela), snažíme se ji naučit vykonávat potřebu (čůrat, kakat) venku, ale zatím se to nepodařilo ani jednou (chdíme 5x denně), ani venku moc nechce být. Doma chodí již na podložku na jedno místo. Jak postupovat? Prosím o radu, doporučení jak vysvětlit a naučit. Je nám jasné, že to je práce na delší dobu.
Děkuji.
Zrušit doma podložku a chodit častěji, jako se štěnětem. Po spaní, po hře, po jídle, když se motá a čuchá po zemi (hledá místo)... Doma nekomentovat, venku obrovsky pochválit, aby si spojila, že venčení venku je to, co vám dělá radost. Máte dospělého pejska, takže s ní buďte venku tak dlouho, až se venku vyčurá, ideálně hned po probuzení, to se jí prostě musí chtít.
radu z praxe nemám, snad jen:
1/ musíte si s ní vybudovat důvěru. To není otázka pár týdnů. Vybudujte si určité rituály (činnosti, které budete provádět stále stejně a stále ve stejném čase), a ty dodržujte. Naučte ji na jisté pravidelnosti, které vám budopu vyhovovat. To se naučí snadno štěně, u dospělého psa to bude trvat.
2/ venčení doma nijak nekomentovat -ani to "povedené" na podložku. (Protože to pro ní bude chválení za top, že to udělala doma). Hlavně vůbec nekárat, protože ona za to opravdu nemůže. Dělá jen to, co směla dosud dělat.
2/ pokud se obecně venku bojí, tak se tam venčit nebude chtít. Musíte s ní chodit ven tam, kde se bude cítit bezpečně, na nějaké místo, které si oblíbí... musí získat venku sebevědomí, pak se uvolní.... a v další etapě se tam bude ochotná (namátkově) venčit. Pokaždé ji odměnit (podle toho, co za odměnu považuje), aby jí došlo, že tohle je žádoucí chování.
Pokud chodíte do práce a ona je doma určitou dobu sama, tak se to bude odbourávat velmi pomalu. Máte před sebou běh na dlouhou trať. Pokud jste začátečníci, nebo nepříliš zkušení, bude to opravdu nadlouho. Chce to od vás velkou dávku trpělivosti a empatie.
Simona121
XXX.XXX.12.119
Děkuji moc, vyzkoušíme, jen nevím, jak ji přimět být venku - jsme s ní třeba půl hodiny a ona většinu času stojí kouká, jen lehce popochází, občas k něčemu čuchne a zase stojí a kouká...i když ĵi lehce pobízím ...
Uživatel s deaktivovaným účtem
Simona121
napsal(a):
Děkuji moc, vyzkoušíme, jen nevím, jak ji přimět být venku - jsme s ní třeba půl hodiny a ona většinu času stojí kouká, jen lehce popochází, občas k něčemu čuchne a zase stojí a kouká...i když ĵi lehce pobízím ...
Bojí se. Viz výše. Bude to běh na dlouhou trať.
Pokud byla zvyklá u předchozí majitelky na podložku a vy jste jí zase dali podložku, nejspíš se to nenaučí nikdy. Podložku seberte a vyžadujte venčení výhradně venku.
Jinak půlhodina je opravdu nic. Běžte na půldenní výlet.
Případně si sežeňte nějakou psí kámošku a choďte venčit spolu. Dost možná začne mít zájem i o její značky.
Simona121
XXX.XXX.12.119
Dekuji za reakci. Psi kamoska by fungovat mohla, zkusim najit v okoli, pejsky ma rada, ale puldenni pobyty venku jsou nerealne, chodime do prace, i v tomto pocasi je to tezke a ona nevydrzi. Limituje nas i problem se zadni nozkou - budeme muset planovat operaci. Drive jsem mela tyranou fenku, tam jsme vse postupne relativne zvladli jak duveru, tak venceni, ale tato si venku ani necvrkne a ocividne se ji venku nelibi. Budeme zkouset 🙂
Simona121
napsal(a):
Dekuji za reakci. Psi kamoska by fungovat mohla, zkusim najit v okoli, pejsky ma rada, ale puldenni pobyty venku jsou nerealne, chodime do prace, i v tomto pocasi je to tezke a ona nevydrzi. Limituje nas i problem se zadni nozkou - budeme muset planovat operaci. Drive jsem mela tyranou fenku, tam jsme vse postupne relativne zvladli jak duveru, tak venceni, ale tato si venku ani necvrkne a ocividne se ji venku nelibi. Budeme zkouset 🙂
A kde jí venčíte? Měla jsem psa, který se ve městě prostě bál, ale mimo město, v lese byl šťastný. Neříkám, abyste pořád jezdili za město, ale zkusit byste to měli.
Simona121
XXX.XXX.12.119
V týdnu ve meste a ted druhy vikend na chalupe a ĵe to prave stejne... take ĵsem prvne myslela, ze kdyz na chalupe bude klid, bude se citit jistejsi, ale zatim to nepozoruji. Vim, ze to chce cas, ale chtela bych ji v tom nejak pomoci, tak jsem rada za rady a podmety 🙂
Odstranit teď podložku je blbost.Buďte
ráda že chodí na jedno místo a nedělá to po celém bytě.Vydala bych vždy, když dělá potřebu na podložku nějak stejný povel,nijak nechválila a až si ten povel spojí dávat ho i venku.Budete muset mít trpělivost a fenku,zvykat na věci kterých se bojí. Až bude tepleji být s ní venku hodně dlouho.Ideální by byl pobyt někde v klidu,na chatě atd.kde by byla venku celý den.
Simona121
XXX.XXX.113.166
Dekuji. Je pravda, ze aspon za tu podlozku jsem na jednu stranu rada. Povel u toho budu zkouset. Jak na to bude pocasi, tak venku toho casu budeme travit urcite vic a budeme doufat, ze to zvladne 🙂 v duvere k nam za dva tydňy udelala veliky pokrok i doma je videt, ze je uz celkem jista...
Simona121
napsal(a):
Dobrý den, máme doma dva týdny fenku 3,5 roku z útulku (o jejím dosavadním životě moc nevíme, je bojácná, snad měla být u nějake staré paní, která zemřela), snažíme se ji naučit vykonávat potřebu (čůrat, kakat) venku, ale zatím se to nepodařilo ani jednou (chdíme 5x denně), ani venku moc nechce být. Doma chodí již na podložku na jedno místo. Jak postupovat? Prosím o radu, doporučení jak vysvětlit a naučit. Je nám jasné, že to je práce na delší dobu.
Děkuji.
Vše, co Vám radí dámy nade mnou, je pravda.
Ale hlavně: Vy ji máte teprve dva týdny!!! To je krátká doba, aby si na Vás vůbec zvykla. Ale na druhou stranu: Neupevňujte v ní to, co je špatně, tj. třeba existence čůrací podložky. Držím Vám pěsti!
(Možná bych ještě z útulku zkusila zjistit nějaké další info - ví se třeba, zda u té paní vykonávala potřebu výhradně doma na tu podložku?)
Uživatel s deaktivovaným účtem
Simona121
napsal(a):
Dekuji. Je pravda, ze aspon za tu podlozku jsem na jednu stranu rada. Povel u toho budu zkouset. Jak na to bude pocasi, tak venku toho casu budeme travit urcite vic a budeme doufat, ze to zvladne 🙂 v duvere k nam za dva tydňy udelala veliky pokrok i doma je videt, ze je uz celkem jista...
Jak na to bude počasí... Tomu nerozumím.
Tipovala bych, že ven vůbec nechodila.
Nejenže se tam nechce venčit, nechce tam vůbec být.
S podložkou bych to udělala stejně, jako píše Mí, nechala a stavěla se k ní neutrálně , nikdo nechce mít bordel po celém bytě.
Až si k Vám vybuduje vztah , bude se jí s Vámi líp vyrážet do nebezpečného světa.
A přesně, až na to bude počasí, sednete si na chalupě na celý den na zahradu, dáte si kafe, zavřete dveře, fenka to nevydrží a pak přijde Vaše chvíle:)
Jste hodní, že jste si jí vzali, já na tyhle bázlínky nemám trpělivost, tak máte můj obdiv:)!
A jaká jinak je? Je fajn? Doma se nebojí?
Doron
napsal(a):
Tipovala bych, že ven vůbec nechodila.
Nejenže se tam nechce venčit, nechce tam vůbec být.
S podložkou bych to udělala stejně, jako píše Mí, nechala a stavěla se k ní neutrálně , nikdo nechce mít bordel po celém bytě.
Až si k Vám vybuduje vztah , bude se jí s Vámi líp vyrážet do nebezpečného světa.
A přesně, až na to bude počasí, sednete si na chalupě na celý den na zahradu, dáte si kafe, zavřete dveře, fenka to nevydrží a pak přijde Vaše chvíle:)
Jste hodní, že jste si jí vzali, já na tyhle bázlínky nemám trpělivost, tak máte můj obdiv:)!
A jaká jinak je? Je fajn? Doma se nebojí?
Já mám také takový jakýsi pocit, že možná ven vůbec nechodila. Přinejmenším v poslední době - pokud majitelka byla stará a nemocná.
A také si vždy ráda přečtu, že se někdo ujal útulkového zvířete, obzvl. neštěněcího věku!
Mám lidožravou Bess (tii ) ze Slovenska doma už 7 let. Tipujeme jí tak 12-13 let, i když kdo ví. Čenich šedivej, ale v lese lítá a neví kdy domů. Trvalo několik měsíců, než se nechala dobrovolně pohladit. Dodnes jí nepohladí nikdo cizí, pořád na lidi štěká a vyhýbá se jim. Ze začátku čurala hlavně doma, měla obrovskej problém projít vchodovými dveřmi. Když jsem jí vynesla ven, tak se zase bála jít domů. Co je u mě, tak měla 2 menší mrtvičky a já se smířil už dávno s tím, že ona nebude nikdy normální a beru jí takovou jaká je. I když to občasný vychcání v obýváku i teď mě dost se..štve. Našla se u hnojiště, nikdo neví co si zažila, ale podle jejích reakcí to nemohlo být nic hezkýho, ale co nadělám, je moje, mě věří a už to tady s náma doklepe.
Simona121
XXX.XXX.23.37
Take myslim, ze ven nechodila, i voditko bylo cizi, budeme bojovat a nejak to zvladneme 🙂uz mame druhou takto "problemovou", ale zase oni jsou vdecni, tak to stoji za to....Doma uz je celkem jista a na me se dost nafixovala a uz si ode me toho necha dost libit, a to se na zacatku nenechala ani pohladit...pokroky jsou videt a to nas motivuje😊
Simona121
napsal(a):
Dekuji. Je pravda, ze aspon za tu podlozku jsem na jednu stranu rada. Povel u toho budu zkouset. Jak na to bude pocasi, tak venku toho casu budeme travit urcite vic a budeme doufat, ze to zvladne 🙂 v duvere k nam za dva tydňy udelala veliky pokrok i doma je videt, ze je uz celkem jista...
Možná by pomohlo,kdyby mohla trávit čas venku s nějak psím kámošem,možná by se inspirpvala a začala napodobovat.To je ale třeba vyzkoušet,protože hodně plachý pes si netroufne před druhým udělat potřebu,nebo značkovat.
Já už mám druhou fenku z útulku. První jsme měli necelé dva roky, měla v hrozném stavu ledviny. Hned po jejím odchodu jsem jela pro novou fenku Dorotku.
Dorka byla první rok života někde venku a druhý rok života v útulku.
Taky si musela projít něčím špatným, protože když jsem ji chtěla hodit klacek, utekla 20 metrů daleko. Nesnášela lidi v maskáčích nebo s holí v ruce.....
Docela rychle se ale adaptovala. Po půl roce by nikdo nepoznal, čím si prošla. Miluje balónky, takže veškerá společná hra byla s balónkem... na šňůrce, s kopačákem, ve vodě, na louce....
Hodně nás to sblížilo.
Chce to opravdu čas a trpělivost. Kdysi řekl p. Desenský, že "pes z útulku je nepopsaný list papíru". Samozřejmě, že si sebou nese i zážitky, které můžou být nepříjemné, ale pokud jí uděláte aktivní a bohatý život na zážitky nové, příjemné, tak na ty staré časem zapomene.
Máme ji 4 roky a jiného psa, než z útulku už bych nechtěla. Je hrozně vděčná a empatická. Je schopna sedět a koukat do očí dlouhé hodiny.
Občas lidi venku říkají, že se na mě dívá jak na obrázek
Ohromně si ale hlídá rodinu. Do bytu ani do auta nikoho nepustí.
Vali80
napsal(a):
Já už mám druhou fenku z útulku. První jsme měli necelé dva roky, měla v hrozném stavu ledviny. Hned po jejím odchodu jsem jela pro novou fenku Dorotku.
Dorka byla první rok života někde venku a druhý rok života v útulku.
Taky si musela projít něčím špatným, protože když jsem ji chtěla hodit klacek, utekla 20 metrů daleko. Nesnášela lidi v maskáčích nebo s holí v ruce.....
Docela rychle se ale adaptovala. Po půl roce by nikdo nepoznal, čím si prošla. Miluje balónky, takže veškerá společná hra byla s balónkem... na šňůrce, s kopačákem, ve vodě, na louce....
Hodně nás to sblížilo.
Chce to opravdu čas a trpělivost. Kdysi řekl p. Desenský, že "pes z útulku je nepopsaný list papíru". Samozřejmě, že si sebou nese i zážitky, které můžou být nepříjemné, ale pokud jí uděláte aktivní a bohatý život na zážitky nové, příjemné, tak na ty staré časem zapomene.
Máme ji 4 roky a jiného psa, než z útulku už bych nechtěla. Je hrozně vděčná a empatická. Je schopna sedět a koukat do očí dlouhé hodiny.
Občas lidi venku říkají, že se na mě dívá jak na obrázek
Ohromně si ale hlídá rodinu. Do bytu ani do auta nikoho nepustí.
No tak ta moje blběna na minulý zážitky pořád nějak zapomenout nechce. Možná proto, že tam někde žila asi 5 let....doma jsou další 3 psi, takže vidí že jsou v klidu a ničeho se nebojí. Ona když přišla, tak se bála úplně všeho. Ruky, zvuků, rychlých pohybů, věcí. Když jsem vzala hrábě, že jdu hrabat zahradu, utekla. Vzala jsem kropáč, utekla. Zakopla jsem a nechtěně dupla, utekla. Teď už je to o dost lepší, ale ostražitá je pořád. Je to na ní vidět, jak si pořád hlídá okolí, aby včas stihla utéct, nebo se někam schovat, pokud vyhodnotí že je třeba se bát. Ostatní to nedělají. Každej útulkáč to má určitě jinak. Chodíme každej den několikrát na procházku, potkáváme lidi a psy. Vadí jí hlavně chlapi. Musím se vždycky rozhlídnout a jí pustit z vodítka až když nikoho v dáli nevidím. Když někdo potkáme v lese, jí si musím včas připnout na vodítko. Za těch 7 let má jen pár lidí a pejsků, na který si zvykla tak, že se jich nebojí. Na mýho otce, kterej s náma bydlí a vidí ho každej den a on jí každej den dává piškot, tak na něj každej den štěká. Piškot si vezme tak, že ne opatrně přiblíží, vyškubne mu piškot z ruky a rychle uteče a blafe a blafe. Někdy si ani pro ten piškot nepřijde. Věří jenom mě,ale pořád občas má nějaký svý nálady a schová se i přede mnou, když chci aby večer šla domů. Musím nechat otevřený dveře a ona si pak po chvíli sama přijde. Je toho víc, ale nechce se mi to všechno vypisovat První fotka jak se našla u hnojiště, druhá krátce po příjezdu, radši si vlezla do kýble s pískem, než aby šla do baráku a třetí po čase