Uživatel s deaktivovaným účtem
Zdravím. Chci se zeptat ostatních na názor, spíš pro zajímavost. Kolegyně v práci má stejně jako já SAO. V těsné blízkosti jejich domu a vlastně přes jejich pozemek vede cesta, kterou chodí řada lidí venčit psy do polí. Minulý týden se jim stal velmi nepříjemný případ, kdy jejich SAO natvrdo pokousal jack russla, kterého majitel pravidelně pouštěl už na cestě a bavil se ,,statečností" pejska, který běhal podél plotu z venku a dráždil SAO. Podél plotu zevnitř pozemku je v jednom místě velký keř. SAO přesně v místě, které není na letmý pohled vidět, doslova nachystal ,,past" - díru, přesně velkou tak, aby prostrčil ve vhodný okamžik hlavu a malého provokatéra ulovil a protáhl na svou stranu plotu. Kolegyně tvrdila, byla naštěstí v té chvíli na zahradě a vlastě šla zrovna vynadat majiteli russla, že nechává svého psa záměrně toho jejich dráždit, že SAO naprosto jasně nalákal russla k připravené díře, aby se na něj dostal.
Chci se zeptat, je možné, že by pes dokázal skutečně takhle dopředu plánovat? Nebo je to náhoda a jen si je polidšťujeme. Vím z vlastní zkušenosti, SAO jsou velmi inteligentní, ale přeci jen, že by až tolik?
ps.pejska i když hodně požvýkaného, se podařilo zachránit.
Uživatel s deaktivovaným účtem
no prostě tam byla díra, která nebyla vidět.
neviděla bych v tom nic dalšího.
Uživatel s deaktivovaným účtem
vím zcela jistě, že pastevci rádi tvoří jámy pod keři
a další úmyslné souvislosti bych asi nehledala
XXX.XXX.121.3
Tak že ho nalákal k díře bych i věřila. Já když měla dva psy, tak dost často mladší hrál habaďůru na staršího tak, že když chtěl něco, co starší měl, tak i když se nic nedělo, běžel k plotu a začal tam blafat jako kdyby se konal nájezd na náš barák, takže starší přiběhl a začal blafat taky a mladší okamžitě přestal a běžel si uzmout tu věc co chtěl. Fakt to bylo xxkrát a bylo jasný, že je to habaďůra a starší mu na to vždycky skočil.
XXX.XXX.164.121
No,já si vzpoměla na svoji první samostatnou fenku. Měli jsme jízdárnu,kamarádka, která u koní přímo bydlela, si pořídila čuvače. Psi spolu vyrůstali,čuvač mé fence dovolil cokoli, kromě žrádla. To se proměnil v satana a chtěl všechno pro sebe,museli být krmení odděleně. Nicméně,občas jim někdo něco dál a pak čuvač zaútočil na fenku a od pamlsků jí odehnal. Nicméně,ona si vypracovala taktiku, jak na něj. Jakmile čuvač uchvátil oba pamlsky, neváhala,popadla třeba kus papíru a tři metry před psem si s tím začla hrát a cupovat to. Čuvač nevydržel,vyrazil po ní a fena s papírem odběhla kus dál a odlákala ho. Pak papír pustila těsně před psem a než ho čuvač prozkoumal, vrátila se k pamlskům a utekla s nimi. Protože byla rychlá, čuvac neměl šanci a musím dodat, že její lest nikdy neodhalil a vždy jí na to skočil.
Později, když jsem si ji odvezla do nového domova, měli jsme i kocoura, měli se rádi, ale fenka na něj chodila žalovat, pokud dělal něco, co měl zakázané, třeba skočil v naší nepřítomnosti na stůl. Ihned mi šla upozornit. 😀
JanaJanaJanaJana
XXX.XXX.27.178
Osobně tomu věřím. Už jsem byla x krát svědkem toho, kdy kůň/kočka/pes laborovali ve svůj prospěch nějakým dopředu promyšleným plánem.
Dokonce jsem kdysi viděla studii, která se zabývala tím, že psi dokáží v chování napodobovat malé děti za účelem toho vymínit si to, co chtějí.
A to mě usvědčilo v tom, že stylem uvažování jsou stejní jako lidé. Akorát jim chybí přetvařování v takové míře, jako je tomu u lidí, logicky, s tím by v přírodě nepřežili.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Nevěřím tomu, že tam pes vytvořil díru v plotě kvůli tomu, aby si pro psíčka sáhnul. To vyžaduje skutečně plán - tj. v době, kdy situace není aktuální, si připravit podmínky pro řešení oné situace.
Pokud díru vyhlodal, tak bez souvislosti s psíčkem (hele za plotem je něco chutného, hele tady nedrží plot pohromadě, zkusíme jestli se dostaneme ven).
Věřím tomu, že u nějak vzniklé díry v plotě si počkal, až si bude moct pro psíčka sáhnout :-) To je reakce na situaci nastalou, jak psíčka uslyší, naskočí mu krátkodobá strategie.
Uživatel s deaktivovaným účtem
ze pes vi o dire a pouzije ji v pravy cas - tomu verim
XXX.XXX.162.50
Já si myslím, že trochu dopředu uvažovat umí.
Třeba můj starší ( chytřejší) Gučák si jde zahrabat kost.
Mladší vykukuje za rohem a snaží se bejt nenápadnej, ovšem Guča o něm stejně ví, dělá jakože nic, a hrabe, pak tlamou zahrne díru a běží dozadu do zahrady.
Teď přichází Doroušova chvíle, běží k díře a zase on hrabe a hrabě, ovšem marně.
Mezitím si Gučák si kost, kterou předtím doopravdy nezahrabal , odnesl a ukryl úplně jinde. Přibíhá ze zahrady, dá kámošovi bodyček a odvede si ho k vratům, jakože jdou hlídat:).
Nebo. Chystám psům krmení, vyndávám kuře, že jim ho rozpůlím. Dorouš( strašnej lakomeček ) leží na hromádce hraček a spí.
Jak uslyší plácnutí kuřete na prkýnko, rychle vyskočí, nanosí si všechny hračky do mezery mezi gaučem a zdí, rychle si běží pro maso, přenese ho k hračkám, mezeru krásně zacpe zadkem a je vykrytej;)
XXX.XXX.9.56
No tak já tomu třeba věřím.
Před x lety mi doma hárala thajka - za mě jedno z nejinteligentnějších plemen, sviňa vychcaná. Dávala jsem ji přes den do kotce a když jsem pak zavřela psy, pustila jsem ji na dvůr. Kotec měl branku z kari sítě, nahoře a dole normálně vrtulky na zaháknutí. Protože jsem byla líná se zohýbat a spodní háček jsem zavírala nohou, tak se ulomil.
Chvíli to bylo v klidu, ale thajka pak zjistila, že tam strčí hlavu, ohne karinu a protáhne se ven. Tak jsem jí tam dala řetízkový obojek s karabinou a roh kariny přivázala ke sloupku. Tím pádem to nešlo odklopit a nemohla svévolně ven.
Pak pustím thajku na dvůr, odepnutý řetízek jsem nechala ležet u sloupku.. No a jak jsem vylezla, že ji zavřu, tak řetízek nikde. Ta sviňa svinská ho normálně schovala, abych to nemohla zavřít. No šla jsem na jistotu do boudy, zatřepala dekou a vypadl řetízek, tak jsem ju zjebala a zavřela ji do kotce.
Druhej den jsem na to zapomněla, pustila thajku, nechala řetízek ležet a šla dovnitř. Přijdu ven, že ji zavřu a co nevidím. Řetízek v pejči. Thajka stála u branky a čuměla po holubech. Tak jí říkám si myslíš, že jsem úplnej debiI nebo co? Jdu do boudy, třepu dekou.. A nic. Řetízek nikde. Vylezla jsem z kotce, řekla jí něco o debiIkách a hledám, hledám. A co nevidím. V hromadě suti a bordela v rohu dvora nápadný čerstvý kopeček hlíny.
A pod kopečkem zahrabaný řetízek.
Evidentně když jsem ho poprvé našla, tak normálně šla a schovala ho jinam. Bestia. 🤣
Takže ano, historce se sao a dírou v plotě klidně budu věřit.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Psi umí být vychytralí vychcandírové o tom žádná, ale já si myslím, že tohle je prostě vyšší dívčí. Za mě je něco jiného situace, která se děje teď...teď si schovám hračky, nezahrabu kost a nebo naopak schovám řetízek. Ale nějak se mi nechce věřit, že by pes seděl a přemýšlel, jak to nastraží na toho raslíka a pak si řekl "no vyhrabu tam díru ..za keřem, ať to panička nevidí.. a až půjde ten zmetek okolo, tak ho nalákám a protáhnu tou dírou. A jestli jo, jestli třeba den do předu s vidinou toho, jak toho psího zmetka, tou dírou zítra protáhne a zlikviduje, tak to jsou teda SAO ještě úžasnější než jsem si o nich myslela.
Pravděpodobnější mi přijde, že už tam ta díra byla a třeba jí saošek mohl začít hrabat vždycky ve chvíli, když šel okolo raslík....no pak jo, pak šel okolo malý provokatér a to už saoš cíleně šel využít té díry k zlikvidování třídního nepřítele.
XXX.XXX.189.248
Asi kazdej při soužití se psem vypozoroval, jak jsou psi vynalézaví, a jak záměrně vymýšlí jak nad druhým (ať už člověkem nebo psem) vyzrát.
U nás naprosto běžná situace - pes má hračku, kterou fena chce, fena jde metr od psa a dvakrát hrabne packou do hlíny, a pak začne dělat, jakoze něco žere (opravdu to jen hraje) pes pustí hračku a jde se podívat, co to fena má. V tu chvíli fena vyletí, vezme si hračku a s nadšeným výrazem zdrhá. Pes jí na to skočí vždy, už několik let.
Nebo fena a venceni v dešti - nechce se chodit vencit, vytahnu ji ven, a venčí se na povel… udela par kroku a na vteřinu drepne, letí ke dveřím jakoze hotovo. Když na ni spustim, ze ji na to neskocim, a ať maže ještě jednou, tak jde znovu a drepne na delší chvilku, opět ale nečůrá. Na potřetí už vidí, ze to myslím vážně a vycura se.
Nebo (už jsem tu psala), na podzim se vracíme ze zahrady, fena poslusne nakráčí na schod před dveřmi , na umytí tlapek. Tváří se u toho nějak divně. Utru ji tlapy a jdeme dovnitř. Vyskočí na křeslo a lehne si, položí hlavu a dělá, jakoby nic. Dokud jsem na blízku, jakmile se vzdálím, tak začne chroupat ořech, který měla nenapadne v tlamě celou dobu.
Pes je zase mistr na to doma krást jídlo, ale jen když ho nikdo nevidí. Na skrinich v kuchyni mame pojistky proti otevření. Stačilo jít do sprchy nebo na zahradu, a pes šel, otevřel si skříň a bufetil. Doted to občas zkusí, jestli jsme nezapomněli zavřít.
Nedávno jsme si koupili novy chlebnik, pes nenapadne chodil a chlebnik okoukával, myslím si, ze pozoroval, jak se otvírá. Ale půl dne nic. Pak jsem vzala do ruky vysavač a šla vysávat, v tu chvíli šel pes do kuchyně, jakoby věděl, ze ho neuslysim, otevřel si chlebnik a pohostil se. Ještě ten den jsem psa zkoušela - opět jsem vzala vysavač a dělala, ze psa nevidím. Šel nenapadne do kuchyně, když byl přímo ve vchodu, vyplnula jsem vysavač. Pes to krouhnul do pelechu v jídelně, lehnul a delal, ze do kuchyně vůbec jít nechtěl.
Na jednu stranu jsem chtěla říct, ze souhlasím se Sardullah, ze pes je schopny takhle přemýšlet jen v daný okamžik, teď, a ne dopředu. Ale když se zamyslím, tak můj pes ten chlebik taky plánoval, čekal na vhodnou chvíli. Ale porad to bylo jakoze chci se tam dostat, teď, ale počkám na správnou chvíli, a ne plánování a připravování den dopředu. U toho SAO by mi sedelo, ze si udela díru v plotě někde, kde to majitel nevidí, ale moc mi nesedí, ze si spojí, ze další den tam ten pes zase půjde a tak si to na nej připraví, ale kdo ví no.
Fena v rodině zas takhe chodila otvírat kralikarnu a pouštět proběhnout kraliky (králíci jsou porad všichni živí). Dělala to taky zásadně když ji nikdo neviděl, a trvalo, než se na to přišlo.
Uživatel s deaktivovaným účtem
marcelaamax
napsal(a):
Asi kazdej při soužití se psem vypozoroval, jak jsou psi vynalézaví, a jak záměrně vymýšlí jak nad druhým (ať už člověkem nebo psem) vyzrát.
U nás naprosto běžná situace - pes má hračku, kterou fena chce, fena jde metr od psa a dvakrát hrabne packou do hlíny, a pak začne dělat, jakoze něco žere (opravdu to jen hraje) pes pustí hračku a jde se podívat, co to fena má. V tu chvíli fena vyletí, vezme si hračku a s nadšeným výrazem zdrhá. Pes jí na to skočí vždy, už několik let.
Nebo fena a venceni v dešti - nechce se chodit vencit, vytahnu ji ven, a venčí se na povel… udela par kroku a na vteřinu drepne, letí ke dveřím jakoze hotovo. Když na ni spustim, ze ji na to neskocim, a ať maže ještě jednou, tak jde znovu a drepne na delší chvilku, opět ale nečůrá. Na potřetí už vidí, ze to myslím vážně a vycura se.
Nebo (už jsem tu psala), na podzim se vracíme ze zahrady, fena poslusne nakráčí na schod před dveřmi , na umytí tlapek. Tváří se u toho nějak divně. Utru ji tlapy a jdeme dovnitř. Vyskočí na křeslo a lehne si, položí hlavu a dělá, jakoby nic. Dokud jsem na blízku, jakmile se vzdálím, tak začne chroupat ořech, který měla nenapadne v tlamě celou dobu.
Pes je zase mistr na to doma krást jídlo, ale jen když ho nikdo nevidí. Na skrinich v kuchyni mame pojistky proti otevření. Stačilo jít do sprchy nebo na zahradu, a pes šel, otevřel si skříň a bufetil. Doted to občas zkusí, jestli jsme nezapomněli zavřít.
Nedávno jsme si koupili novy chlebnik, pes nenapadne chodil a chlebnik okoukával, myslím si, ze pozoroval, jak se otvírá. Ale půl dne nic. Pak jsem vzala do ruky vysavač a šla vysávat, v tu chvíli šel pes do kuchyně, jakoby věděl, ze ho neuslysim, otevřel si chlebnik a pohostil se. Ještě ten den jsem psa zkoušela - opět jsem vzala vysavač a dělala, ze psa nevidím. Šel nenapadne do kuchyně, když byl přímo ve vchodu, vyplnula jsem vysavač. Pes to krouhnul do pelechu v jídelně, lehnul a delal, ze do kuchyně vůbec jít nechtěl.
Na jednu stranu jsem chtěla říct, ze souhlasím se Sardullah, ze pes je schopny takhle přemýšlet jen v daný okamžik, teď, a ne dopředu. Ale když se zamyslím, tak můj pes ten chlebik taky plánoval, čekal na vhodnou chvíli. Ale porad to bylo jakoze chci se tam dostat, teď, ale počkám na správnou chvíli, a ne plánování a připravování den dopředu. U toho SAO by mi sedelo, ze si udela díru v plotě někde, kde to majitel nevidí, ale moc mi nesedí, ze si spojí, ze další den tam ten pes zase půjde a tak si to na nej připraví, ale kdo ví no.
Fena v rodině zas takhe chodila otvírat kralikarnu a pouštět proběhnout kraliky (králíci jsou porad všichni živí). Dělala to taky zásadně když ji nikdo neviděl, a trvalo, než se na to přišlo.
Nebo fena a venceni v dešti - nechce se chodit vencit, vytahnu ji ven, a venčí se na povel… udela par kroku a na vteřinu drepne, letí ke dveřím jakoze hotovo. Když na ni spustim, ze ji na to neskocim, a ať maže ještě jednou, tak jde znovu a drepne na delší chvilku, opět ale nečůrá. Na potřetí už vidí, ze to myslím vážně a vycura se.
Tak to jsem se fakty od srdce zasmála...naše Sára byla mistr na podobné věci, ale s tím "dělám jakože čůrám", tak to jste mě dostala...
Na jednu stranu jsem chtěla říct, ze souhlasím se Sardullah, ze pes je schopny takhle přemýšlet jen v daný okamžik, teď, a ne dopředu. Ale když se zamyslím, tak můj pes ten chlebik taky plánoval, čekal na vhodnou chvíli.
To není přemýšlení třeba den dopředu...tohle spadá do kategorie "čekám na vhodnou příležitost"...ten chlebník tam je pořád, pes do něj chce pořád, ale ví, že musí vyčkat na vhodnou příležitost...až bude neviděn, neslyšen.
XXX.XXX.60.110
JanaJanaJanaJana
napsal(a):
Osobně tomu věřím. Už jsem byla x krát svědkem toho, kdy kůň/kočka/pes laborovali ve svůj prospěch nějakým dopředu promyšleným plánem.
Dokonce jsem kdysi viděla studii, která se zabývala tím, že psi dokáží v chování napodobovat malé děti za účelem toho vymínit si to, co chtějí.
A to mě usvědčilo v tom, že stylem uvažování jsou stejní jako lidé. Akorát jim chybí přetvařování v takové míře, jako je tomu u lidí, logicky, s tím by v přírodě nepřežili.
Také myslím, že to umí...
Jeden z našich předchozích psů byl závislák na míčky. Bratranec měl tehdy navíc ve stejné domácnosti ještě většího psa a ten zas byl na pantofle. No a ten větší Fločkovi ukradl dva míčky a oba si je nacpal do tlamy. Floček nešťastně kolem něj pobíhal, a najednou popoběhl o kus dál, popadl první pantofle, na které narazil a stoupl si před toho, co mu uzmul míčky. No a Set (ten větší) z toho byl tak paf, že otevřel tlamu a oba míčky mu vypadly přímo před Flokyho. Ten nechal papuče papučemi, posbíral míčky a běžel si je někam ukrýt.
Takže to snad ani nebyl výměnný obchod, ale taková lest na Seta...
XXX.XXX.62.63
To už jsem tu taky psala, že první pes byl chronický útěkář. My máme dům uprostřed ulice, vidím, že pes proklouznul a běžím hned za ním, kouknu na obě strany ulice a nikde nikdo. Nešlo mi narozum, jak tak tlustý pes, tak rychle proběhne celou ulici...no a až jednou jsem vyběhla za ním, zavolala, nikde nikdo, šla jsem domů pro boty, ale rozmyslela si to a znova stoupla na tu ulici a najednou vidím, že pes vyběhl schován za popelnící a chtěl pokračovat v tom útěku. Neposlechnout, když byl viděn, nedokázal. Takže příště jsem už rovnou šla kouknout za věci v ulici, jestli se tam neschovává, schovával.
Nebo po něhodě jsem ho nosila v baráku po schodech a bavíme se ostatními členy rodiny a já říkám, že se po ní nedal dohromady, že nechodí po schodech. Ukázalo se, že jen na mě hraje výraz "víš, že jsem po té nehodě úplný lazar a nemůžu po schodech" a já jediná ho nosila.
Nebo ráno jsem ho tahala z postele, abysme spolu posnídali. Chodila jsem na šestou a vždycky nešel vzbudit a nesla jsem ho v náručí. No a jednou jsem ho taky načapala, že to na mě jen hraje. Čekal, až pro něj půjdu a jak jsem otevřela dveře, tak si lehnul a dělal, že spí.
XXX.XXX.164.121
Podle posledních výzkumů má pes inteligenci 3 až 4 letého dítěte. A takoví caparti už dokáží vymýšlet věci!
Uživatel s deaktivovaným účtem
Je škoda, že tenhle druh inteligence asi nejde změřit. Jasně, jsou plemena co krásně spolupracují s člověkem, naučí se spoustu povelů a nadšeně je budou předvádět viz borderky, vlčáci apod, ale neumím si představit, jak by se dala změřit taková ta ,,vyčuranost" plemen typu SAO, jezevčík nebo třeba ta thajka, Ti to na povel rozhodně nepředvedou a tak nejspíš zůstaneme jen u povídání o jejich kouscích, kterým ti co s nimi nežijí, stejně moc nevěří. Ale zas je to fajn a zajímavý, vždyť právě s tímhle typem psů, se člověk nikdy nenudí a nejspíš je dobře že ne všechno jde změřit a zaškatulkovat.
