Užovka se bojí myší

Dobrý den,

sám nevím čím začít dříve, ale asi začnu s menším vysvětlením jak to vlastně u hadů funguje. Spousta lidí si moc neuvědomuje asi tu nejzákladnější věc a to je, že hadi jsou uzpůsobeni k hladovění, ne k překrmování. Tudíž hada by jste měl spíše nechávat hladovět (tím samozřejmě nemyslím krmit hada jednou za půl roku hlavně u užovky). Takže tím chci naznačit, že není žádný důvod mu dávat tři myši a dalším důvodem je, že když had tu myš uloví a sní tak je v tu chvíli hrozně zranitelný, protože má omezenou pohyblivost a musí vytrávit kořist (což může trvat 3 dny). Představte si, že si dáte dva velké obědy a úplně se přejíte a šli si zaběhat nebo si rovnou dát půl maraton. Spíš dáte přednost odpočinku a hodinku si posedíte, něco přečtete či jinou relaxační aktivitu. Tím jak je had po nakrmení jednou myší plný a omezený pohybem a dalšími věcmi tak je zranitelný a samozřejmě, že se i bojí. Zase si představte, že máte jít do ringu a s někým se poprat a někdo Vám sváže ruce, taky se budete bát a spíš před protivníkem utíkat než se s ním utkat a možná se budete v krajní situaci bránit nohama. Hadi bohužel žádné nohy nemají.

Takže určitě je to normální, že se had bude bát a unikat a hlavně není zdravé hada překrmovat. U dospělé užovky bych krmil tak jednou za dva týdny jednou myškou a nemusíte se bát, že by to pro toho hada bylo málo. Teď si nejsem jistý jak to přesně funguje u užovek, ale u Krajt Královských je docela zvykem, že si Krajta naordinuje hladovku a třeba dva měsíce odmítá potravu a pak začne zase jíst. Třeba během zimování hadi jakoby "hybernují", nejsou aktivní a hlavně se nekrmí během zimování.

Snad jsem Vám pomohl a určitě se nebojte dávat jenom jednu myšku za dva týdny (záleží jestli je to mládě a jak velká myška to je samozřejmě). Ještě dodám, že překrmování není zdravé, ale hlavně taky hodně riskujete úmrtí hada, protože je velká šance, že Vám ta druhá / třetí myška hada zakousne a ty myšky Vám hada sežerou. Možná se to nezdá, ale ten had nemusí být schopný se bránit a myšky jsou všežravci a taky si rádi dají i nějaké to maso.

trojAAAcko napsal(a):
Dobrý den,

sám nevím čím začít dříve, ale asi začnu s menším vysvětlením jak to vlastně u hadů funguje. Spousta lidí si moc neuvědomuje asi tu nejzákladnější věc a to je, že hadi jsou uzpůsobeni k hladovění, ne k překrmování. Tudíž hada by jste měl spíše nechávat hladovět (tím samozřejmě nemyslím krmit hada jednou za půl roku hlavně u užovky). Takže tím chci naznačit, že není žádný důvod mu dávat tři myši a dalším důvodem je, že když had tu myš uloví a sní tak je v tu chvíli hrozně zranitelný, protože má omezenou pohyblivost a musí vytrávit kořist (což může trvat 3 dny). Představte si, že si dáte dva velké obědy a úplně se přejíte a šli si zaběhat nebo si rovnou dát půl maraton. Spíš dáte přednost odpočinku a hodinku si posedíte, něco přečtete či jinou relaxační aktivitu. Tím jak je had po nakrmení jednou myší plný a omezený pohybem a dalšími věcmi tak je zranitelný a samozřejmě, že se i bojí. Zase si představte, že máte jít do ringu a s někým se poprat a někdo Vám sváže ruce, taky se budete bát a spíš před protivníkem utíkat než se s ním utkat a možná se budete v krajní situaci bránit nohama. Hadi bohužel žádné nohy nemají.

Takže určitě je to normální, že se had bude bát a unikat a hlavně není zdravé hada překrmovat. U dospělé užovky bych krmil tak jednou za dva týdny jednou myškou a nemusíte se bát, že by to pro toho hada bylo málo. Teď si nejsem jistý jak to přesně funguje u užovek, ale u Krajt Královských je docela zvykem, že si Krajta naordinuje hladovku a třeba dva měsíce odmítá potravu a pak začne zase jíst. Třeba během zimování hadi jakoby "hybernují", nejsou aktivní a hlavně se nekrmí během zimování.

Snad jsem Vám pomohl a určitě se nebojte dávat jenom jednu myšku za dva týdny (záleží jestli je to mládě a jak velká myška to je samozřejmě). Ještě dodám, že překrmování není zdravé, ale hlavně taky hodně riskujete úmrtí hada, protože je velká šance, že Vám ta druhá / třetí myška hada zakousne a ty myšky Vám hada sežerou. Možná se to nezdá, ale ten had nemusí být schopný se bránit a myšky jsou všežravci a taky si rádi dají i nějaké to maso.

Hodně jsem uvažoval, jestli mám reagovat, ale co čtu vaše rady, tak mi to nedává. Proč radíte o něčem, o čem nemáte páru? Máte údajné zkušenosti s regiuskou, což je typ hada sit and wait, druh, který rychle tuční a s agilními hady jako jsou užovky mají společné jako azavak a anglický buldok.
Doporučovat hladovění, stejně jako překrmování je nesmysl, zejména pokud neznáte podmínky chovu. Je naprosto normální krmit velké druhy užovek nejen myšmi, ale i menšími potkany a to v závisloti na jejich velikosti, teplotě chovu, dané životní situaci zvířete (po zimování, před zimováním, během gravidity, po vykladení, krmení novorozeňat atd.). Nejde to šmahem smáznout tím, že "myš za deset dní stačí".
Z dotazu není vůbec zřejmé o jakého hada jde, jakého je pohlaví (což má často vliv a to včetně regiusek, kde samci žerou minimálně oproti samicím) a především co se změnilo proti dřívějšku - začíná být venku teplo, takže lidé začínají škrtit kvůli úsporám topení, což se projeví ovšem i snížením teplot v teráriích vlivem poklesu teplot v místnosti. Každoroční situace, která každoročně vyvolá vlnu obdobných dotazů jen s obměnami v dotazu.
Jinak had určitě není přizpůsoben k hladovění - v přírodě to funguje tak, že pokud se hadu nepovede ulovit dnes a je v dobré kondici, samosebou neúspěšný lov neznamená nic, ovšem pokud se takhle nedaří opakovaně, zvíře začne hubnout a v přírodě zařve. Osobně jsem to pozoroval a popisoval u Natrix natrix, kde stačilo, když se část mládat po vylíhnutí nevydala k tůním, resp. slepému ramenu plnému pulců, ale k Berounce, kde je potravy poskrovnu. Přestože se jedná o dobře vyvinutá a zdravá mláďata, pokud se zavčasu nedostanou k možnosti lovit dostatečné množství kořisti, slábnou a čeká je nevyhnutelný konec. V zajetí je to samosebou jiné, tam je třeba zvíře hlídat, aby se nepřekrmovalo, odpadá proces aktivního lovu kořisti (navíc je teď v modě dávat zvířatům mršiny, které už jen sbírají, takže hadi už potravu zpravidla ani neškrtí, tudíž nic), na druhou stranu není problém se po inzerátech potkat s podvyživenými zvířaty.
Správně jste naznačil i termín "velká myška". Před dvaceti lety se jednalo o myš většinou plně vzrostlou, často i vyřazenou z produkčního chovu. Dnes se jako dospělá myš prodává třínedělní myš, která váží dva až trikrát méně než zač se dá adultní myš (to samé jde převést i na potkany) považovat a která rozhodně plnohodnotnou potravu nesupluje.
A abych neteoretizoval - adultním guttatam se běžně dává při krmení jednou týdně bud plně vzrostlá myš, případně jednou za 10dní myši dvě někdy i tři a víc (samice po snůšce, samice gravidní). Jestliže dotáhnu na zkrm ty pidi myši, na dospělém zvířeti vidět nejsou ani když jich sloví 5...
Ke zbytku bych se nerad vyjadřoval a hibernace se píše s měkkým i

Pandinus napsal(a):
Hodně jsem uvažoval, jestli mám reagovat, ale co čtu vaše rady, tak mi to nedává. Proč radíte o něčem, o čem nemáte páru? Máte údajné zkušenosti s regiuskou, což je typ hada sit and wait, druh, který rychle tuční a s agilními hady jako jsou užovky mají společné jako azavak a anglický buldok.
Doporučovat hladovění, stejně jako překrmování je nesmysl, zejména pokud neznáte podmínky chovu. Je naprosto normální krmit velké druhy užovek nejen myšmi, ale i menšími potkany a to v závisloti na jejich velikosti, teplotě chovu, dané životní situaci zvířete (po zimování, před zimováním, během gravidity, po vykladení, krmení novorozeňat atd.). Nejde to šmahem smáznout tím, že "myš za deset dní stačí".
Z dotazu není vůbec zřejmé o jakého hada jde, jakého je pohlaví (což má často vliv a to včetně regiusek, kde samci žerou minimálně oproti samicím) a především co se změnilo proti dřívějšku - začíná být venku teplo, takže lidé začínají škrtit kvůli úsporám topení, což se projeví ovšem i snížením teplot v teráriích vlivem poklesu teplot v místnosti. Každoroční situace, která každoročně vyvolá vlnu obdobných dotazů jen s obměnami v dotazu.
Jinak had určitě není přizpůsoben k hladovění - v přírodě to funguje tak, že pokud se hadu nepovede ulovit dnes a je v dobré kondici, samosebou neúspěšný lov neznamená nic, ovšem pokud se takhle nedaří opakovaně, zvíře začne hubnout a v přírodě zařve. Osobně jsem to pozoroval a popisoval u Natrix natrix, kde stačilo, když se část mládat po vylíhnutí nevydala k tůním, resp. slepému ramenu plnému pulců, ale k Berounce, kde je potravy poskrovnu. Přestože se jedná o dobře vyvinutá a zdravá mláďata, pokud se zavčasu nedostanou k možnosti lovit dostatečné množství kořisti, slábnou a čeká je nevyhnutelný konec. V zajetí je to samosebou jiné, tam je třeba zvíře hlídat, aby se nepřekrmovalo, odpadá proces aktivního lovu kořisti (navíc je teď v modě dávat zvířatům mršiny, které už jen sbírají, takže hadi už potravu zpravidla ani neškrtí, tudíž nic), na druhou stranu není problém se po inzerátech potkat s podvyživenými zvířaty.
Správně jste naznačil i termín "velká myška". Před dvaceti lety se jednalo o myš většinou plně vzrostlou, často i vyřazenou z produkčního chovu. Dnes se jako dospělá myš prodává třínedělní myš, která váží dva až trikrát méně než zač se dá adultní myš (to samé jde převést i na potkany) považovat a která rozhodně plnohodnotnou potravu nesupluje.
A abych neteoretizoval - adultním guttatam se běžně dává při krmení jednou týdně bud plně vzrostlá myš, případně jednou za 10dní myši dvě někdy i tři a víc (samice po snůšce, samice gravidní). Jestliže dotáhnu na zkrm ty pidi myši, na dospělém zvířeti vidět nejsou ani když jich sloví 5...
Ke zbytku bych se nerad vyjadřoval a hibernace se píše s měkkým i

Zdravím,

hned na začátek bych chtěl dodat, myslím si, že vím o čem mluvím, přestože to třeba z mé formulace nemusí být hned pochopitelné. Na začátek nemám takové zkušenosti s "regiuskama", jen hodně poslouchám a rád sbírám zkušenosti ostatních chovatelů abych sám se zlepšoval a i můj chov. Rád bych podotknul, že moje tvrzení ohledně "hladovění" je spíše všeobecného smyslu. Já si za tím stojím nejen z mých zkušeností, ale i informací co jsem dostal / přečetl z odborné literatury, že had by měl být spíše nechán bez jídla, než mu neustále něco cpát. Chtěl říci, že převážně máte pravdu, určitě nebudu v některých věcech třeba argumentovat, ale je potřeba podotknout, že (opět z mé zkušeností) mnoho lidí chová hady, protože chce a nechtějí se o ně podrobněji zajímat jako já nebo třeba i Vy. Určitě souhlasím s tím, že hodně záleží na druhu, podmínkách, ale i na pohlaví co se týče krmení a ne každý druh hada snese větší míru "hladovění" než třeba v tomto případě užovky. Upozornil bych na jednu věc, představte si situaci (podle mě častou), že si někdo pořídí hada - třeba korálovku, 30 minut hledá informace na internetu, něco se dozví, pak si jí pořídí a má nějaký problém. První věc co ho může napadnout je, že napíše na ifauna diskusi aby mu někdo poradil a Vy na něj vychrlíte tolik informací, že kolik let je had starý, jaké pohlaví a spoustu takových detailních věcí, že ten člověk bude z toho hrozně zmatený a nebude vědět co má dělat. Jeho problém může spočívat v kravině jako může být třeba v překrmování (bude třeba dávat myš dvakrát týdně u dospělého jedince který nepotřebuje takové množství). Za mě si hodně lidí neuvědomuje, že hada není potřeba krmit často jako třeba psa. Proto si myslím, že došlo k lehkému nedorozumění mezi námi. Jen každý podává ty informace trošku jinak. Přijmu i názor toho, že můj pohled může být trošku zkreslený tím, že chovám docela specifický druhy hadů, které by se neměli tolik krmit oproti třeba užovkám. I tak si budu stát za tím, že ten princip je pořád stejný. Chci i dodat i jedno přirovnání, ale ze spíše ještěrek. Pořídil jsem si Agamy vousaté a byl to dárek pro mého otce které po nich dlouho toužil. Půl roku před jeho narozeninami jsem je koupil a staral jsem se o ně, protože jsem si rád chtěl chov ještěrek i vyzkoušet. Dával jsem jim cvrčka pokud možno denně, občas každý druhý den. Dal jsem je otci a předal informace a způsob jak jsem se o ně staral. Táta v tom pokračoval a po měsíci měl nějaký problém (ne ohledně krmení, ale společnému chovu dvou samic v jednom terárku) a šel k veterináři pro radu co s tím dělat. Když to vyřešili tak se veterinář zeptal jak často a čím je krmí. Určitě už jste sám zjistil, že to je moc, dávat cvrčka denně a pan veterinář řekl, že by se měli dávat jednou týdně a odůvodnil proč (je specializovaný na exotické zvířata). Takový důvod jsem neslyšel, ale dávalo to smysl.

Chtěl jsem poukázat spíše na obecnější princip fungování u hadů a třeba trošku Vám i vysvětlit jak jsem to myslel. Jak jsem řekl, máte převážně pravdu a nebráním se i dodatečné konverzaci v soukromí. Jen si myslím, že je mnohokrát lepší říkat věci trošku přeneseně a více všeobecněji.

Jednu část přeskočím, protože jsem se k tomu již vyjádřil a budu pokračovat k vašemu pozorování z přírody. Řekl bych, že takové fungování v přírodě je jasné a pochopitelné, že to tak funguje, ale zase - někomu to jasné nemusí být. Určitě nepůjdete do malého obchodu si pořádně nakoupit, ale třeba do Makra aby jste měl zásoby jídla na měsíc například a spíše jsem se setkal s překrmenými hady než podvyživenými, ale třeba to byla zrovna náhoda - kdo ví. Ohledně myšek, musím opět souhlasit, myšky ze zverimexu například kolikrát ani nejsou tří týdenní myšky, ale sotva dvou týdenní - na druhou stranu to má i nějaké výhody. Máte pak více na výběr a pokud potřebujete spíše menší myšku (ne holátko), tam si můžete vybrat. Někdy přechod z holátek na rovnou dospělé myšky není úplně to nejlepší a nevyhovující kvůli velikosti a taková malá myška Vám splní více méně i plnohodnotnou stravu u sub--adultních hadů.

Na závěr bych chtěl poděkovat za opravu ve slově "hibernace". Rád po sobě čtu zprávy a dodatečně si to po sobě opravuji, protože dost píši i rychle a tohle jsem nešťastnou náhodou přehlédl. Jen chci podotknout, že i vy jste napsal pár překlepů například v jedné reakci na mě z dnešního dne. Ale vím a chápu, že jsme jenom lidé a občas každý udělá chybu a určitě se nesnažím hned někoho opravovat pokud to není opakovaně, ale i tak děkuji za upozornění - příště si dám na toho pozor.

Jinak přeji příjemný večer a počítám, že si to přečtete až zítra, tak už Vám rád popřeji příjemný zítřejší den.

trojAAAcko napsal(a):
Zdravím,

hned na začátek bych chtěl dodat, myslím si, že vím o čem mluvím, přestože to třeba z mé formulace nemusí být hned pochopitelné. Na začátek nemám takové zkušenosti s "regiuskama", jen hodně poslouchám a rád sbírám zkušenosti ostatních chovatelů abych sám se zlepšoval a i můj chov. Rád bych podotknul, že moje tvrzení ohledně "hladovění" je spíše všeobecného smyslu. Já si za tím stojím nejen z mých zkušeností, ale i informací co jsem dostal / přečetl z odborné literatury, že had by měl být spíše nechán bez jídla, než mu neustále něco cpát. Chtěl říci, že převážně máte pravdu, určitě nebudu v některých věcech třeba argumentovat, ale je potřeba podotknout, že (opět z mé zkušeností) mnoho lidí chová hady, protože chce a nechtějí se o ně podrobněji zajímat jako já nebo třeba i Vy. Určitě souhlasím s tím, že hodně záleží na druhu, podmínkách, ale i na pohlaví co se týče krmení a ne každý druh hada snese větší míru "hladovění" než třeba v tomto případě užovky. Upozornil bych na jednu věc, představte si situaci (podle mě častou), že si někdo pořídí hada - třeba korálovku, 30 minut hledá informace na internetu, něco se dozví, pak si jí pořídí a má nějaký problém. První věc co ho může napadnout je, že napíše na ifauna diskusi aby mu někdo poradil a Vy na něj vychrlíte tolik informací, že kolik let je had starý, jaké pohlaví a spoustu takových detailních věcí, že ten člověk bude z toho hrozně zmatený a nebude vědět co má dělat. Jeho problém může spočívat v kravině jako může být třeba v překrmování (bude třeba dávat myš dvakrát týdně u dospělého jedince který nepotřebuje takové množství). Za mě si hodně lidí neuvědomuje, že hada není potřeba krmit často jako třeba psa. Proto si myslím, že došlo k lehkému nedorozumění mezi námi. Jen každý podává ty informace trošku jinak. Přijmu i názor toho, že můj pohled může být trošku zkreslený tím, že chovám docela specifický druhy hadů, které by se neměli tolik krmit oproti třeba užovkám. I tak si budu stát za tím, že ten princip je pořád stejný. Chci i dodat i jedno přirovnání, ale ze spíše ještěrek. Pořídil jsem si Agamy vousaté a byl to dárek pro mého otce které po nich dlouho toužil. Půl roku před jeho narozeninami jsem je koupil a staral jsem se o ně, protože jsem si rád chtěl chov ještěrek i vyzkoušet. Dával jsem jim cvrčka pokud možno denně, občas každý druhý den. Dal jsem je otci a předal informace a způsob jak jsem se o ně staral. Táta v tom pokračoval a po měsíci měl nějaký problém (ne ohledně krmení, ale společnému chovu dvou samic v jednom terárku) a šel k veterináři pro radu co s tím dělat. Když to vyřešili tak se veterinář zeptal jak často a čím je krmí. Určitě už jste sám zjistil, že to je moc, dávat cvrčka denně a pan veterinář řekl, že by se měli dávat jednou týdně a odůvodnil proč (je specializovaný na exotické zvířata). Takový důvod jsem neslyšel, ale dávalo to smysl.

Chtěl jsem poukázat spíše na obecnější princip fungování u hadů a třeba trošku Vám i vysvětlit jak jsem to myslel. Jak jsem řekl, máte převážně pravdu a nebráním se i dodatečné konverzaci v soukromí. Jen si myslím, že je mnohokrát lepší říkat věci trošku přeneseně a více všeobecněji.

Jednu část přeskočím, protože jsem se k tomu již vyjádřil a budu pokračovat k vašemu pozorování z přírody. Řekl bych, že takové fungování v přírodě je jasné a pochopitelné, že to tak funguje, ale zase - někomu to jasné nemusí být. Určitě nepůjdete do malého obchodu si pořádně nakoupit, ale třeba do Makra aby jste měl zásoby jídla na měsíc například a spíše jsem se setkal s překrmenými hady než podvyživenými, ale třeba to byla zrovna náhoda - kdo ví. Ohledně myšek, musím opět souhlasit, myšky ze zverimexu například kolikrát ani nejsou tří týdenní myšky, ale sotva dvou týdenní - na druhou stranu to má i nějaké výhody. Máte pak více na výběr a pokud potřebujete spíše menší myšku (ne holátko), tam si můžete vybrat. Někdy přechod z holátek na rovnou dospělé myšky není úplně to nejlepší a nevyhovující kvůli velikosti a taková malá myška Vám splní více méně i plnohodnotnou stravu u sub--adultních hadů.

Na závěr bych chtěl poděkovat za opravu ve slově "hibernace". Rád po sobě čtu zprávy a dodatečně si to po sobě opravuji, protože dost píši i rychle a tohle jsem nešťastnou náhodou přehlédl. Jen chci podotknout, že i vy jste napsal pár překlepů například v jedné reakci na mě z dnešního dne. Ale vím a chápu, že jsme jenom lidé a občas každý udělá chybu a určitě se nesnažím hned někoho opravovat pokud to není opakovaně, ale i tak děkuji za upozornění - příště si dám na toho pozor.

Jinak přeji příjemný večer a počítám, že si to přečtete až zítra, tak už Vám rád popřeji příjemný zítřejší den.

Jenže tady nějaké všeobecné rady nemají co dělat, rady musí být konkrétní. Dotaz zněl na to, proč had neslovil další dvě myši, což může být dáno tím, že... jedna stačila, že se jedná o samce, který už moc lovit nebude, jelikož na něj jde "jaro" a má hormonálně jiné zájmy, kdy zkrátka omezuje příjem potravy, že mohl být vyrušen a zkrátka lovit přestal, nebo tu první žral příliš dlouho a o další zájem ztratil.. S tím vším jsem se normálně ve vlastním chovu setkal a neznamená to ale, že dotyčný překrmuje a má dávat hadovi půst! Nenapsal ani podmínky, ani pohlaví, nenapsal druh, neznáme nic. Na rady i konkrétní tu není moc místo, natož na nějaké úvahy a všeobecná sdělení, která ve vší úctě nemají žádnou vypovídací hodnotu.
Píšete jinak moc hezky, píšete s úctou, tak to neberte z mé strany nikterak zle, jen za ty roky chovu a nárůstu radílků na všemožných forech a dnes už otřesně i na youtube, kde opravdu vytlačí ty nejhorší nesmysly, už mám zero toleranci na cokoliv, co se odchyluje od skutečné rady nebo pomoci. Mám doma veškerou českou literaturu (aspoň doufám) a řadu zahraničních knih, něco jsem překládal, mám i cizojazyčnou chovatelskou literaturu, ale nikde nikdo nepíše o tom, co jste napsal. Tedy, že "že had by měl být spíše nechán bez jídla, než mu neustále něco cpát". Ano, pamatuji si staré knihy z dob Felixe, kde se uváděly rekordy v hladovění těch kterých druhů, zpravidla velkých krajt, ale to byly půsty nenormální a rekordmani následně chcípli. Ti hadi tehdy hladověli ne proto, že chtěli, ale protože problematika chovu a veterinární aspekty byly v plenkách, zvířata sem jezdila ve špatném stavu a i chovatelské povědomí bylo jinde. Dnes by nikdo ani u velké krajty roční půst netoleroval (pokud tedy předtím nedostala 20kg prase).
Co se týká toho, jestli tazatele zahltím já nebo některý z kolegů, který si tu ve svém volném čase plácá játra a funguje jako Teragoogle, kdy na dotaz někdo z nás vyplivne veškeré základy chovu, podmínky a připraví rovnou na nějaká úskalí - nezlobte se na mě, ale přece nebudu, když už věnuji čas někomu, koho neznám a v podstatě to dělám pro dobro toho zvířete, servírovat něco po dílech, aby to dotyčného *********, který si není sto něco nastudovat dávno dopředu a věnovat se zvířeti tak, jak se patří, náhodou nepoložilo. Co já bych dal za to, aby fungovalo něco jako ifauna nebo teraporadna v časech mých začátků, kdy tu bylo několik knih a víc nic. Nikdo neporadil, sám nemohl. Dnes je dostupnost knih, literatury parádní, jsou specializované na skupiny, druhy i mutace, kdo není líný, zjistí si řadu věcí sám, máte genetické kalkulačky, které nejen spočítají procentuelní zastoupení mládat té které mutace v odchovu, ale už dokonce ukáží i fotky jak vypadá, to které mládě. Neuvěřitelné a přesto to nestačí.
Stran překlepů máte pravdu, vím o nich dobře, píšu rychle a z práce, takže mi tam lítají čárky, slovosled.. Na slovo hibernace s tvrdým jsem už alergický, protože to není otázka překlepu, ale hrubka na styl po lese běžela lyška.
Abych to uzavřel, nechtěl jsem být nějak nezdvořilý a opravdu dlouho váhal, jestli odepsat. Jelikož jste se ale rozepsal v řadě vláken a odpovědi byly ve stylu věštírna a přestože to myslíte dobře, začátečník si z toho prostě nevezme to co má i když mu to servírujete na lehko. Poznáte sám za pár let, jak to s Vámi bude mlátit, až se tu dočtete na dotaz "Co dávat legánovi (rozumějte leguánovi) za jídlo, kdiž nechci aby umíral salát" a někdo mu na to dokonce odpoví, "dávej tekutou fruktosu, já to tak dělám a funguje to". Člověk si pak myslí, že to je žert. No a pak jdete takhle k veterináři, sedíte v čekárně a naproti Vám má týpek v přepravce totálně žlutého leguána. Tak si ho prohlížím a obdivuji, vypadá jako tehdy cenově nedosažitelné albino, které tu nikdo nechová (myšleno v té době). Týpek jde do ordinace, ozve se za chvíli vzrušená debata a řev a majitel mizí i s leguánem. Přicházím na řadu a ptám se doktora (znali jsme se, bohužel už není mezi námi), co se stalo a on...ten deb*l ho krmí fruktosou! A já aha a ještě takhle zajímavě zbarveného, nechápu. Na to doktor odvětí: "prd zbarveného, to má od toho, jak mu tím oddělal játra"...

Takže i když to myslíte dobře, raději bych radil fakt tam, kde jste si jistý a kde to není o nějaké čiré úvaze a o pocitu už vůbec. Mějte se krásně, taky fajn večer a za moje přípomínky se nezlobte. Myslím si prostě, že k chovu a pomoci patří odpověď buď konkrétní a to za pomoci tazatele (on nám musí přiblížit, co přesně se u něj děje, neb jinak to je o věštecké kouli), nebo žádná.. A to je i odpověď na to, co jste psal v jiném vlákně tazateli na mutace regiusek. Tedy důvod, proč sem moc chovatelé už nechodí a neplácají si tu svoje játra.

trojAAAcko

Zásadní jsou fakta, toto je web především pro odborníky a pro začínající chovatele, kteří lační po odborných radách. Pak je tu určitě i význam umění "laického" jazyka, kdy v některých případech je třeba vyjadřování přizpůsobit věku/vzdělání/myšlení atd. tazatele. Nicméně zde je třeba být velmi opatrný, protože situaci můžete více uškodit, než prospět. Je třeba formulovat tak, aby i tak bylo sdělení jednoznačné a vedlo k důslednému splnění potřeb konkrétního (tázaného) druhu.

Všeobecné rady a osobní poznání nejlépe nevkládat, nebo zřetelně vylišit od konkrétních rad k věci. Tazatel si to totiž může vždy "přebrat" jinak než zamýšlíte (například aplikuje Vámi zmíněný příklad, který se týká jiného druhu). Na podobné dotazy věcně, stručně - je to svým způsobem i "výchova". Tazatel si v krátké věcné odpovědi přečte termíny kterým nerozumí a to ho může vést k dohledávání v odborné literatuře, nebo žádosti o dovysvětlení atd.

ntici napsal(a):
trojAAAcko

Zásadní jsou fakta, toto je web především pro odborníky a pro začínající chovatele, kteří lační po odborných radách. Pak je tu určitě i význam umění "laického" jazyka, kdy v některých případech je třeba vyjadřování přizpůsobit věku/vzdělání/myšlení atd. tazatele. Nicméně zde je třeba být velmi opatrný, protože situaci můžete více uškodit, než prospět. Je třeba formulovat tak, aby i tak bylo sdělení jednoznačné a vedlo k důslednému splnění potřeb konkrétního (tázaného) druhu.

Všeobecné rady a osobní poznání nejlépe nevkládat, nebo zřetelně vylišit od konkrétních rad k věci. Tazatel si to totiž může vždy "přebrat" jinak než zamýšlíte (například aplikuje Vámi zmíněný příklad, který se týká jiného druhu). Na podobné dotazy věcně, stručně - je to svým způsobem i "výchova". Tazatel si v krátké věcné odpovědi přečte termíny kterým nerozumí a to ho může vést k dohledávání v odborné literatuře, nebo žádosti o dovysvětlení atd.

Zdravím,

opět není důvod nesouhlasit a určitě byla chyba na mé straně hlavně co se týče formulace. Beru to jako jednu z dalších věcí na které se určitě zaměřím aby už takovým neshodám nedošlo přestože si myslím, že máme stejný / podobný názor a jenom jsme si z počátku moc nerozuměli. Taky jsem se setkal s tím, že dotyčný to blbě pochopil po laickém vysvětlení nějaké odborné věci (z oboru kterému se zabývám v zaměstnání). Každopádně děkuji i za takový dodatek.

Přeji příjemný den.