Tajemný svět papoušků: Potrava, enzymy, probiotika

Neumíme-li papouškovi vytvořit vhodné prostředí s pestrou potravou, dožívá se v lidské péči někdy méně než deseti let (výjimky jsou však možné), ačkoli za dobrých podmínek by mohl žít třeba takový žako velký až čtyřicet let i více. Pokud papoušek nepřijímá vyváženou a pestrou potravu, nezbývá než zvážit rozumné občasné podávání také umělých doplňků výživy.

Známý odborný chovatel papoušků L. Žoha napsal (PAPOUŠCI, 3/2012): „Základem úspěchu chovu je krmení. Tuto větu by každý chovatel měl mít zarámovanou někde nad dveřmi, až zas bude na burze či kdekoliv jinde spekulovat nad úsporami v krmivech, které dříve či později vedou jen do pekel – i kdybych měl doma jen andulky.“   

Ideální jídelníček hledejte v přirozeném prostředí

Zpravidla je-li přirozený biotop obývaný daným druhem s vlhčím klimatem, rostou tím jeho nároky na rozmanitost potravy, která je zde bohatší na různé plody, bobule, semena, pupeny, květy, zelené krmení i hmyz. Proto je třeba zjistit, jakou potravu pták v přírodě vyhledává, co doporučuje zkušený a zodpovědný chovatel a odborná literatura.
Pták někdy nemusí přijímat i hodnotnou pestrou potravu, jestliže není součástí jeho přirozeného potravního návyku geneticky zakódovaného a také třeba jen proto, že ji nezná. Aby se jí neobával, můžeme ji před ním ochutnat, neboť i zde příklady táhnou. Například některé druhy papoušků australské oblasti (andulka, korela, barnard, papoušek zpěvavý, papoušek mnohobarvý, neofémy, kakarikové…) se živí sběrem semen na zemi, andulka konzumuje semena až z 39 druhů rostlin. Takové stravovací možnosti jsou vysoce efektivní, v péči člověka však nedosažitelné.

Balené směsi nestačí

Může se stát, že opatrovník papouška jedináčka, jako společníka, se nezajímá o problematiku   vhodné potravy pro daný ptačí druh a krmí ho jen balenou směsí zrnin podle toho, jaká směs je nabízena pro malé, střední nebo velké papoušky. To samozřejmě nestačí a je nutno vědět, že jen třetinu krmné denní dávky by měla tvořit vhodná směs zrnin a vedle malého podílu slunečnice by mělo převažovat složení obsahující lesknici, kardi, bílé proso, pelušku (s obsahem tuku jen asi 4 %), a to i většinou pro velké papoušky. L. Žoha (2016) doporučuje: „Amazoňany krmím směsí pro hrdličky. Jsou to konzervativní papoušci, kteří potřebují pestrou základní směs, zároveň mají sklon k tloustnutí, takže potřebují dietní směs zrnin bez slunečnice, ale ne zas chudou, dále chci amazoňany zabavit, takže potřebují směs spíše malých druhů zrnin, u které nasycení papouška bude trochu trvat. Zároveň chci, aby si papoušek nevybíral, čili aby semena byla podobně velká.“

K semenům přidejte ovoce, zeleninu i zdroje bílkovin

Druhou třetinu by mělo tvořit ovoce a zelenina (např. mrkev, hrášek, červená paprika, červená řepa, listy a kořen pampelišky, paličky jitrocele), vše nakrájené na kousíčky, aby je pták mohl uchopit do prstů a podávat si je do zobáku. Tato část krmiva je nezbytná pro příjem vitamínů a minerálů.

Poslední třetinu by měly tvořit pro příjem bílkovin naklíčená semena, vařené luštěniny, také granule pro papoušky (jen několik kousků), jako zdroj živin, na které jsou zrniny chudé – pokud se je papoušek naučí přijímat, neboť nepatří k jeho přirozené potravě. Bílkoviny jsou důležité nejen jako zdroj energie, ale i pro vývoj organismu zejména během jeho růstu, dále při přepeřování a překonávání stresu. Jako jejich součást jsou pro organismus nezbytné esenciální aminokyseliny, k nimž náleží zejména lysin, který obsahují např. fazole, čočka, arašídy, ryby a maso. Dále je to methionin, který obsahuje např. kukuřice, obiloviny, ořechy (zejména vlašské s podílem nenasycené mastné kyseliny omega-3), vejce, hmyz. Součástí bílkovin je také arginin, jenž je esenciální jen v době růstu těla. Nedostatek lysinu se projeví v barvě peří jako žluté zbarvení v zeleném peří nebo jako bílé skvrny u žlutého či modrého peří. Jako zdroj esenciálních mastných kyselin a aminokyselin a také jako prevence proti chorobám jsou vhodné různé druhy bio za studena lisovaných olejů – pupalkový, z lískových oříšků, brutnákový, ostropestřecový, oreganový, cedrový, mandlový, makadamiový.

Hlídejte poměr makroživin

Sacharidy jsou jedny ze základních přírodních látek v rostlinách i živočišných organismech. Živočichové jsou závislí na jejich příjmu v potravě, při krátkodobém nedostatku je mohou syntetizovat z aminokyselin a glycerolu. Papoušek by je měl přijímat především v ovoci a zelenině. Sacharidy (dříve nesprávně uhlovodany) jsou snadno stravitelné a spolu s tuky a bílkovinami tvoří hlavní zdroj energie – jejich vzájemný poměr ve výživě zajišťuje správnou funkci organismu. Jsou důležité pro výživu mozku (glukóza) a jejich nízký příjem může způsobit poruchy nervového systému, avšak ve velkém množství se mohou přetvářet na tuk.        

Tuk má svůj význam také pro absorbci v něm rozpustných vitaminů A, D, E a K. Papouškům chutnají tučná semena slunečnice, která obsahují až 45 % oleje. Podle R. Low (2015) velcí papoušci jako arové a černí kakaduové krmivo s velkým podílem tuku potřebují a prospívají při vysokém podílu slunečnicových semen v krmivu. Takové krmivo však u ostatních papoušků způsobuje otylost, a dokonce zdravotní obtíže. Ty mohou nastat, když papoušek žebrá o to, co právě jíme, a my tomu nedokážeme odolat. 

Vitaminy a minerály

Vitaminy a minerály obsahují zrniny v nedostatečném množství, zejména se zde projevuje deficit vitaminu A a vápníku, který je možné zčásti řešit vitaminovými preparáty (Nekton, MSA, Roboran pro exoty apod.), avšak důležitá je potrava z přírodních produktů – ovoce, zeleniny a zeleného krmiva, které obsahují vše, co organismus papouška potřebuje. Takové složení krmiva by mělo pokrýt celkovou potřebu bílkovin, sacharidů, tuků, vitamínů a minerálů. „Důležitou roli hraje metabolický stav organismu. Při nedostatku určité látky (živiny) se citlivost na ni zvyšuje. Živočichové vybírají potravu tak, aby kryla deficit. Mnoho pokusů ukázalo tuto schopnost například při nedostatku vitamínů (např. vitaminu B1, thiaminu), bílkovin, soli a dalších látek. Hovoří se pak o specifickém hladu. Mnoho studií v této oblasti provedl P. Rozin (Fraňková, 1996). Chuť má důležitou úlohu při selektivním výběru potravy (Fraňková, 1999).“

Pokud chceme papouška převést ještě na jiný druh potravy, aby nekonzumoval stále jen zrniny chudé na vitamíny a minerály, může být účinné posypat mu opakovaně dosud přijímanou potravu drobnými kousky ovoce nebo zeleniny (či v nastrouhaném stavu), které při vybírání semen také jistě pozře, a nakonec si na směs zeleniny a ovoce v samostatné misce zvykne.      

Enzymy

Enzymy umožňují papouškovi přijatou potravu také dobře strávit. Jako specifické organické molekuly řídí většinu biochemických procesů v těle všech živých organismů a urychlují reakce v organismu jako biokatalyzátor. Jejich základní složkou jsou proteiny (bílkoviny), kterých existuje velké množství různých druhů (více než 3 000). Enzymy jsou rozděleny do šesti hlavních tříd: 1. oxidoreduktázy, 2. transferázy, 3. hydrolázy (lipázy a fosfolipázy – štěpení tuků, disacharidázy – štěpení cukrů, proteázy a peptidázy – štěpení bílkovin), 4. lyázy (syntázy), 5. izomerázy, 6. ligázy (syntetázy).

Enzymy může papoušek získat (podle Ing. Jirouškové Kamberské, PAPOUŠCI 4/2018) z organického krmiva a také ze syntetického doplňku, jinak si je organismus musí vytvářet sám, čímž je vyčerpávána energie důležitá například při nemoci, zranění, snůšce, přepeřování, stresu. V přírodě konzumovaná potrava obsahuje všechny potřebné enzymy. Proteolytické enzymy (štěpící bílkovinu) působí protizánětlivě, antiviroticky, antibakteriálně, protirakovinně a podporují imunitu. Potrava pro papoušky by měla obsahovat co nejvíce organických plodů přírody (ovoce, zeleninu, byliny, bobule, větvičky, šišky apod.). Pro podporu trávení má svou důležitost papája, ananas, rouskový pyl, naklíčená semena.

Probiotika a prebiotika

Stres mimo jiné narušuje populace užitečných střevních bakterií, které jako první jeho působením mizí, a dochází tak k pomnožení choroboplodných bakterií nebo kvasinek. To může vyvolat průjem, různá onemocnění a sníženou chuť ke konzumaci. Ztráta prospěšných bakterií důležitých pro trávení a příjem živin, druhotně vyvolaná stresem, vede ke zvýšení pH a k nástupu patogenů ve střevě, jako je E. coli, candida (kvasinky), salmonella, yersinie, pseudomonas. Tyto patogeny nacházející se běžně ve střevech využijí stresové situace pro vznik onemocnění. Mezi typické stresové situace patří odchyt, transport, manipulace, vliv nevhodného prostředí, nedostatek či přerušování potravy a pití, nemožnost se koupat a může to být i odstav mláděte. K oslabení organismu dochází i při pelichání.

Příjem prospěšných bakterií vzniká v průběhu krmení rodiči, ale také přísunem probiotik, která představují živé mikroorganismy příznivě ovlivňující zdravotní stav jedince tím, že zlepšují rovnováhu jeho střevní mikroflóry. Nejčastěji jsou to bakterie mléčného kvašení, kam patří rody Lactobacillus, Streptococcus, Lactococcus, Enterococcus. Probiotika produkují trávicí enzymy a vitaminy skupiny B, podporuji chuť k jídlu a stimulují imunitní systém. Probiotika zahrnují také kvasinky (Saccharomyces cerevisiae) známé jako pivovarské kvasnice, bohaté na vitaminy skupiny B, minerální látky a všechny esenciální aminokyseliny ve vyváženém stavu.   

Vedle probiotik to jsou ještě prebiotika, látky, které tělo nedokáže strávit a které jsou zdrojem růstu a aktivity prospěšných bakterií ve střevě. Prebiotika tvoří vláknina a oligosacharidy. Jsou obsažena v obilovinách, ovoci a zelenině. Jsou rovněž vyráběna komerčně i pro ptáky. Dále jsou to ještě synbiotika, která obsahují probiotika a prebiotika působící společně. Synbiotikem je například bílý jogurt obsahující bifidobakterie a prebiotickou oligofruktózu.

V prodeji je rovněž mnoho preparátů lišících se druhem bakterií a obsahem vitamínů pro papoušky, které je vhodné podávat po antibiotické léčbě pro obnovení střevní mikroflóry a po každém prodělaném onemocnění a stresu. Aplikace je vhodná na potravu tak, aby byla jistota, že preparát se dostane do papouškova trávicího ústrojí (podle MVDr. V. Sochorcové, PAPOUŠCI 4/2018).