Papoušek mnohobarvý

O plemenu

Středně velký australský papoušek podobný známějšímu papoušku zpěvavému. Je však pestřeji zbarvený. 

Je domovem v jižní polovině kontinentu, což jsou suché krajiny řídce porostlé suchomilným rostlinstvem. Vzhledem k rozsáhlosti území výskytu lze jeho početnost jen stěží odhadovat. Všeobecně se však považuje za vzácného. 

Zdraví / nemoci

Vitaminy a případné léčivé prostředky lze podávat do vody. Čas od času nechat vyšetřit trus na přítomnost střevních parazitů. 

Popis a charakteristika

Samec je celkově jasně zeleně vybarven, se sytě žlutými znaky na čele a křídelních krovkách v podobě žlutého podélného pruhu. Na břiše je červený. Samice je šedozelená, na křídlech červená s modrým ohbím křídla. 

O jejich chovu se v literatuře objevují rozdílné zprávy. V chovech není nijak častým chovancem, avšak všichni ptáci v evropských klecích pochází již z odchovů. Hnízdí v budkách. 

Jak chovat

Doporučuje se spíše jako voliérový pták, kterého v zimních měsících držíme v temperovaných místnostech a do venkovních nebo celoročních voliér dáváme nejdříve v březnu.

Nároky na prostor

Měla by stačit i menší voliéra, avšak s možností úkrytu, třeba v podobě nějaké zástěny.

Potrava a krmení

Základním krmením je směs pro středně velké papoušky. Tedy směs slunečnice, semence, různých odrůd prosa, lesknice, kardi neboli světlice barvířské, loupaného ovsa. 

Vše i klíčené. Klíčenou, měkkou můžeme podávat i pšenici. Zelené krmení a vaječnou míchanici. Krájenou kořenovou zeleninu a ovoce. Nedozrálé klasy prosa a prosa senegalského, jakož i měkké klasy kukuřice. Říční písek a grit.