Aratinga nandej

Aratinga nandej, foto: Adam Čižinský
Latinský název Aratinga nenday
Alternativní název Aratinga černohlavý, Nandej černohlavý
Čeleď Psittacidae (Papouškovití)
Velikost 27 - 30 cm, 140 g
Délka života 25 let
Náročnost nízká
Kontakt s člověkem ano
Mluvení ano
CITES CITES II, B

Nandej je dobře rozpoznatelným druhem aratingy, především díky typické černé "čapce". Podobně jako aratinga jendaj patří  k vyhledávaným domácím papouškům. 

Popis a charakteristika

Aratinga nandej je známý spíše pod název nandej černohlavý. Je to středně velký papoušek, který pochází z Jižní Ameriky (přesněji z Bolivie, Brazilie, severní Argentiny a Paraguaye). Obývá rozhraní lesů a otevřených krajin, křoviny a palmové plantáže.

Typické je pro tohoto papouška zbarvení. Nejvýraznějším rysem jsou černé tváře a vrchní část hlavy. Jeho tělo je zelené s modrou skvrnou na hrudi. Poutavé jsou jeho oranžové “punčošky” na nohách. Kolem očí má bílé kroužky a krom hlavy má černý také zobák. Pohlavní dimorfismus u něj není zřetelný. Pohlaví se určuje díky testům DNA nebo endoskopicky.

V přírodě se zdržuje ve velkých hejnech. Je velmi přátelské, mírumilovné a činorodé povahy, proto je třeba mu nabízet aktivity, které ho budou mentálně stimulovat. Velmi rychle si zvyká na nové prostředí i na chovatele.

Má výraznější hlasové projevy, které jde “utlumit”, pokud se papoušek zaměstná nějakou činností.

Jak chovat

Nandejové pohlavně dospívají ve třech letech. V přírodě k hnízdění vyhledávají stromové dutiny. Pokud se jim dutina zalíbí, jsou schopni ji obsadit, přestože je obydlená a původního obyvatele vyhnat. 

Pro nandeje jsou nejvhodnější kmenové budky, které jsou vyplněné trouchem nebo hoblinami. Vyplatí se nabídnout více budek, ze kterých si mohou sami vybrat. Budky využívají i k nocování, takže je dobré ponechat je ve voliéře po celý rok. 

Samice inkubuje snůšku 23 - 27 dní. Obvykle jsou v jedné snůšce 3 - 4 vejce. Mláďata vylétají z budky přibližně za 2 měsíce a ještě další měsíc se o ně rodiče starají a dokrmují je.

Nároky na prostor

Pro chov tohoto papouška je vhodná venkovní voliéra se záletem/temperovaným zimovištěm. Uvádí se, že teplota v zimovišti by rozhodně neměla klesnout pod 5°C. 

Při výrobě voliéry je potřeba pevných a odolných materiálů, protože jsou to velmi aktivní ptáci, kteří neustále něco oštipují. Tuto jejich potřebu lze uspokojit tím, že se do voliéry dává pravidelně čerstvý okus. Pokud nemají k dispozici okus, ničí následně vybavení. 

Protože mají rádi koupání, určitě je vhodné umístit do voliéry nádobu s vodou, která se musí pravidelně měnit, nebo voliéru osadit mlžícím systémem. Délka proletové voliéry by měla být alespoň 3 m.

Potrava a krmení

V přírodě se živí především ovocem, různými semeny a ořechy. Za potravou zalétávají do palmových hájů a také do zemědělských oblastí. Od jejich přirozené potravy by se měla odvíjet krmná dávka (KD). 

Je vhodné krmit různými druhy ovoce a zeleniny (jablko, hruška, hroznové víno, granátové jablko, meruňka, švestka, nebo okurka, cuketa, brokolice, různé druhy salátů, mrkev, červená řepa a další), směsí semen (pozor na vysoké množství olejnatých semen, která způsobují ztučnění papoušků) a zeleným krmením (listy i květy smetánky lékařské, větvičky i květy bezu, květy měsíčku lékařského, ptačinec žabinec). 

V období hnízdění se musí zvýšit obsah proteinů v KD a k tomu se hodí podávat vaječnou míchanici, kterou lze přichystat vždy čerstvou doma, nebo koupit již hotovou ve specializovaném obchodě. Lze také přidávat různé druhy hmyzu. Ve voliéře by měl být přítomný grit, sépiová kost a čistá voda.

Zdraví

Nandej černohlavý je odolný papoušek a pokud se dodržují hygienické zásady a podává se mu vyvážená potrava, dobře prospívá. Samozřejmě, pokud se něco zanedbá, může se u nich objevit onemocnění PBFD, PDD, psitakóza či aspergilóza a další onemocnění papoušků.