Mandelík hajní

O druhu

Pták o velikosti naší sojky býval součástí naší avifauny. Žil u nás na okraji oblasti svého rozšíření. Centrum této oblasti leží však jižně a východně od nás. V současnosti byste se s ním mohli setkat nejblíže v Maďarsku. 

Je to hmyzožravý, tažný pták, který svou kořist vyhlíží z vyvýšených míst. V minulosti sedával na polích na vrcholcích panáků, mandelů, odtud jeho české jméno. V chovech se objevuje ojediněle. Hnízdí v dutinách stromů. Samice je stejně zbarvená jako samec.

Popis a charakteristika

Je to pestře zbarvený pták z řádu srostloprstých, téměř celý jasně modře zbarvený. Záda má skořicově hnědá, letky černé. Zájem budil vždy svým zářivým vybarvením. 

Ve vídeňské Albertině je uložen akvarel Albrechta Dürera, Křídlo mandelíka. Podle literatury v evropských krajích nežere žádné plody, v Africe byly v jeho žaludku nalezeny jakési bobule. 

Jak chovat

Vzhledem k jeho velikosti, způsobu obživy a jisté teplomilnosti připadají v úvahu pro jeho chov prakticky jen skleníkové voliéry. Kdysi držel mandelíky ve skleníku chovatel Luck z Erfurtu v tehdejší NDR. Byl to velký skleník a měl tam několik mandelíků volně. 

Nároky na prostor

Velké – čím větší, tím lepší.

Potrava a krmení

Mandelík je pták čistě hmyzožravý. Žere v podstatě hlavně brouky, které loví na zemi. Literatura jmenuje chrobáky a potom všelijaké kobylky. Od jihoruských stepí směrem na východ se to hemží právě kobylkami a sarančaty. 

V zajetí je možné krmit dospělci potemníka moučného. V literatuře je zmínka o tom, že v jeho potravě byly zjištěny i malé myši a rejsci. V zajetí se proto nabízí ke zkrmování i jednodenní myšata.

Zdraví / nemoci

Jde o stěhovavé ptáky, které je nutné v zimě držet v teple. V uzavřených prostorách pozor na průvan.