Ara vojenský

O plemenu

Ara vojenský (Ara militaris) je velmi podobný arovi zelenému. Oproti němu je ale ara vojenský menší, váží 600 - 800g a měří okolo 70 - 85 cm, jeho peří má tmavší odstín zelené a rozdílné je také zbarvení zornice. Na první pohled upoutá výrazné červené čelo, modrozelená křídla a ocasní pera, kde červenohnědá přechází v modrou.

Zdraví / nemoci

Ara vojenský nemá žádné specifické onemocnění oproti jiným arům, pouze někteří jedinci mohou být náchylnější k PDD.

Popis a charakteristika

Ara vojenský je ve třech poddruzích rozšířený od Mexika až po Argentinu. V Mexiku je populace ary vojenského mexického (Ara militaris mexicanus), nominátní forma - ara vojenský kolumbijský (Ara militaris militaris) se vyskytuje na území Ekvádoru, Kolumbie a Venezuely a třetí poddruh, ara vojenský bolivijský (Ara militaris bolivianus), má domovinu v Bolívii a Argentině. 

Kromě výskytu se jednotlivé poddruhy od sebe liší především velikostí, nicméně jsou i drobné rozdíly ve zbarvení. Ara vojenský mexický je tmavší než nominátní forma a je ze všech poddruhů největší. Ara vojenský bolivijský se liší červeno hnědým zbarvením krku.

Kvůli svému zbarvení ara vojenský nepatří mezi vyhledávané mazlíčky jako jiné druhy arů, nicméně jsou to hraví, inteligentní a méně hluční chovanci, kteří se dokáží naučit i imitovat lidský hlas. Někteří jedinci ale bývají agresivnější oproti jiným druhům arů.

Jak chovat

Okolo 3 - 4 roku dosahují pohlavní dospělosti a mohou vyvést první mláďata. Jelikož arové vojenští využívají v přírodě k hnízdění i skalní dutiny, lze jim nabídnout mnoho typů budek, nejen kmenové.

Samice snáší 2 - 4 vejce, které inkubuje okolo 27 dní. Mláďata vylétávají z budky ve věku tří měsíců, ale i nadále se o ně rodiče starají. V období hnízdění je potřeba větší míra klidu v okolí budky, aby nedocházelo k vyrušování.

Nároky na prostor

V našich podmínkách je potřeba počítat se zimovištěm, které by mělo být v zimním období vyhřívané minimálně na 10°C. 

Průchozí proletová voliéra by měla mít výšku minimálně 2,1 m, jelikož jsou to ptáci, kteří se v přírodě drží v korunách stromů. Proto se na jejich chov dají využít i závěsné voliéry. Voliéry potřebují prostornější, minimální délka se doporučuje 4 - 5 m.

Potrava a krmení

Krmná dávka by se měla skládat z ovoce a zeleniny, směsi semen, ořechů a zeleného krmení. Podává se ve dvou až třech dávkách. Ráno se předkládá směs ovoce a zeleniny. Ptáci jsou v této době také ochotnější zkoušet nové krmení. Směs semen se doporučuje podávat ve druhé, odpolední dávce a večer lze nabídnout směs ořechů (vlašské ořechy, para ořechy, cedrové ořechy a další).

Důležitou součástí je i tzv. “naklíčenka”, což je směs naklíčených semen, která obsahuje mnoho prospěšných látek. V období rozmnožování a odchovu mláďat je dobré také obohatit krmnou dávku o proteiny. 

Vařené vejce lze běžně podávat 1x týdně, ale při odchovu mláďat by vařené vejce, vaječná míchanice nebo luštěniny měli být součástí každodenního jídelníčku. 

Zelené krmení a okus je neméně důležitá část. Hodí se například větve ovocných stromů a větve jehličnatých stromů (borovice, jedle), které slouží i jako enrichment.
Miska s gritem a s čerstvou vodou nesmí chybět.