Kakadu bílý

O plemenu

Kakadu bílý patří mezi tzv. “bílé” kakadu. Na hlavě ho zdobí chocholka typická pro papoušky kakadu, díky které lze poznat jeho nálada.

Zdraví / nemoci

Při dobré péči je to společník na mnoho let a na nemoci netrpí.

Papoušci mohou mít vnější či vnitřní parazity, kokcidiózou a objevuje se u nich zánět střeva, onemocnění dýchacích cest či velmi vzácně psitakóza.

Velkým problémem bývají psychické problémy (např. z nedostatku pohybu, z dlouhodobého stresu, z nudy, ze špatných chovatelských podmínek). Špatná psychika papouška se projevuje škubáním peří, případně sebepoškozováním.

Popis a charakteristika

Jak název napovídá, je celý bílý a pouze spodina křídel má nažloutlou barvu. Zobák a běháky jsou šedé. Samci bývají mohutnější a mají větší zobák než samice. Pohlaví jde rozeznat také podle zbarvení duhovky (samice ji má hnědou a samec černou).

Je to velmi společenský, inteligentní a hravý pták, který je často chován jako společník pro svou milou povahu. Je to ale také velmi nenechavý chovanec, který, pokud má možnost, vše zničí - rozštípe. Je dobré mu nabízet různé podněty, aby se dokázal zabavit a nestrádal. Má velmi rád mazlení, ale vše je důležité dělat s mírou.

Kakaduové jsou poměrně hluční papoušci.

Jak chovat

Ptáci jsou pohlavně dospělí přibližně kolem čtvrtého roku. Složit chovný harmonizující pár je složitější. Pokud má chovatel možnost, nejlepší je mít několik jedinců a počkat, jak se páry vytvoří.

Pro hnízdění je vhodná kmenová budka o průměru 50 cm a výšce 100 cm, nebo budka vyrobená z prken tvrdého dřeva. Doporučuje se, aby měla dva vletové otvory.

Samice snáší většinou dvě vejce, na kterých se se samcem střídají a inkubují je přibližně 28 dní. O mláďata se pak starají 11 - 14 týdnů. 
Během hnízdění bývají samci agresivnější. Mohou rozbít snůšku nebo dokonce zabít mláďat. Po takových zkušenostech je, při snaze odchovat mláďata, vhodné uchýlit se k ručnímu odchovu, který je však pro chovatele velmi časově náročný.

Jsou záznamy agrese samce vůči samici, které mohou skončit i úhynem.

Nároky na prostor

Kakaduové jsou velmi schopní letci a od toho se odvíjí i jejich nároky na prostor. Chovná ubikace by se v nejlepším případě měla skládat z venkovní voliéry a vnitřního prostoru - temperovaného zimoviště, kde neklesne teplota pod 5°C (optimum je kolem 15°C). Rozměry se obecně uvádí u voliér 6 x 2 x 2 m. Konstrukce musí být kovová, ze silného pletiva. Dřevěnou voliéru by dokázali během krátké chvíle rozštípat svým silným zobákem. 

Ubikace by měla být členitá, vybavená přírodními bidly a parkosy, případně dutými kmeny, kterými by samice mohly prolézat a schovat se. Chovatel musí počítat s tím, že papoušci jsou destruktivní a tak se vybavení musí měnit a je třeba jim nabízet i další zábavu v podobě různého okusu.

Papouška kakadu lze chovat i jako společníka v bytě. Je ale potřeba mu zajistit co největší pevnou klec a umožnit mu volný pohyb. Oblíbenou činností je volnoletectví.

Potrava a krmení

Pro dobrou kondici papouška je důležité, aby krmná dávka byla hodně pestrá. Hlavní složkou potravy by měla být semena, ovoce a zelenina. Chovatel může vybírat z bohaté nabídky různých granulí a připravených směsí zrnin přímo pro papoušky kakadu.

Základní směs by měla obsahovat kardi, slunečnici, proso, pšenici, oves, kukuřici, dýni a další semena. Směsi zrnin se nabízí i v naklíčené podobě, protože je v nich řada vitamínů a minerálů. Z ořechů lze předkládat vlašské, lískové, para nebo kešu ořechy a piniová semínka. Je ale dobré myslet na to, že by ořechy měly být jen doplňkem. Z ovoce a zeleniny se dává jablko, hruška, banán, hroznové víno, okurka, rajčata, kadeřavá kapusta či brokolice . V sezóně se mohou přidávat borůvky, arónie a další bobuloviny. Nemělo by se zapomínat na sépiovou kost a grit.

Krmná dávka by měla být rozdělena do dvou dávek. Ráno dávat spíše ovoce se zeleninou a odpoledne semena.

Potravu lze obohatit i o živočišnou bílkovinu např. v podobě hmyzu.