Eklektus různobarvý

O plemenu

Vyskytuje se na území od severní Austrálie přes Šalamounské ostrovy, Papuu Novou Guineu až po ostrovy Indonésie. Na jednotlivých ostrovech se vytvořilo celkem 9 uznávaných poddruhů. Eklektus různobarvý ve svém areálu rozšíření obývá téměř všechny typy lesů, plantáže a zahradní oblasti.

Zdraví / nemoci

Při nevhodné stravě mohou mít sklony k obezitě. Obézní jedinci pak spíše nelétají a mohou trpět na další zdravotní problémy. S nevyváženou potravou bez dostatku vlákniny je spjata i nemoc moučnivka, na kterou je tento druh citlivý. Další závažnou chorobou je PBFD, která se u papoušků objevuje a je vysoce nakažlivá.

Jsou to ptáci, kteří jsou náchylní na stres a psychické poruchy. Potřebují neustále nějakou činnost, nové podněty, aktivity. Pokud eklektus nemá dostatek podnětů, může se u něj objevit sebepoškozování, např. škubání peří.

Popis a charakteristika

Velmi zajímavý je jejich vzhled. Mají velmi výrazný pohlavní dimorfismus. Dokonce se dříve myslelo, že se jedná o dva různé druhy papoušků. Samec je převážně zelený, primární letky jsou modré, na bocích a v ohbí křídel je červeně zbarvený. Mají světlý oranžovo žlutý zobák. Samice jsou červeno modré až nafialovělé a zobák mají černý. V chovech se objevují i barevné mutace.

Je to milý, klidný a učenlivý společník, ale je zapotřebí uspokojit jeho inteligentního ducha a dopřát mu dostatek aktivit, aby psychicky nestrádal. Ručně dokrmení ptáci jsou schopni naučit se několik slov.

Jak chovat

Eklektové tvoří páry na celý život. Pokud sám chovatel sestavuje páry, měl by vždy dávat samici k samci. Nikdy ne naopak. Samice se může vůči samci projevovat agresivně. 

Pohlavně dospívají okolo 3 - 5 let. Nejsou příliš nároční na typ budky, odchovávají jak v kmenové tak v prkenné budce. Minimální rozměry půdorysu budky by měly být 30 x 30 cm, výška okolo 70 cm a více. Vnitřek budky by neměl být hladký, aby se samici lépe do hnízdní dutiny lezlo a eliminovala se možnost rozbití vajec. Jako vnitřní materiál je nejvhodnější trouch. Při hnízdění potřebují vyšší vlhkost a trouch je v tomto případě mnohem lepší než hobliny.

Samice snáší 2 vejce. Inkubační doba u eklektů různobarvých se pohybuje okolo 28 - 30 dnů. Po přibližně 11 - 12 týdnech vylétávají mláďata z budky.

Nároky na prostor

V případě chovu jednoho jedince jako mazlíčka by stačila i klec o minimálních rozměrech 1 x 1 x 1 m. Nicméně pouze za předpokladu, že v kleci bude vybavení, které by ho duševně zaměstnalo a bude mít možnost proletu po zabezpečené domácnosti. Z mnoha důvodů je lepší venkovní voliéra. Jelikož jsou to ptáci z teplejšího klimatu než je u nás, je třeba mít přes zimu temperované zimoviště, ve kterém by teplota neměla klesnout pod 15°C.

Pro pár eklektů je potřeba dostatečně velký a členitý prostor. Je důležité umístit různé parkosy a duté kmeny, kterými by mohli prolézat, a rozčlenit prostor keři a dalšími rostlinami. Samice bývají v období toku agresivní vůči samci a jsou záznamy, kdy samice samce dokonce usmrtila.

Velmi rád se koupe a tak je výhodné umístit krom misky na napájení i misku na koupání nebo častěji vyměňovat vodu.

Potrava a krmení

V přírodě se eklektové živí ovocem, různými bobulemi, květy a ořechy. Nejedná se o ptáky, kteří by vyhledávali semena rostlin na zemi a tak by jejich krmná dávka měla obsahovat směsi zrní pouze v doplňkové míře. 

Ovoce a zelenina by se měla podávat dobře omytá. Mají rádi jablka, hrušky, banány, kiwi, jahody, hrozny, fíky, papriku, hrášek, mrkev, červenou řepu a mangold. Pokud je možnost, je dobré jim dopřát i granátové jablko,papáju, mango, mučenku a také s mírou chilli papričky. Pozor, oblíbené avokádo je pro papoušky toxické. 

Krmnou dávku lze obměňovat i podle dostupnosti sezónního ovoce a zeleniny. Pro doplnění řady prospěšných látek se podávají např. naklíčené fazolky mungo a naklíčená směs zrní. Rádi přijímají i smetánku lékařskou (listy, květy i kořen). Jako zpestření se do voliér přidává okus (např. ovocné větve). A samozřejmě nesmí chybět neustále čistá voda, grit a sépiová kost.