Ara hyacintový

O plemenu

Ara hyacintový (Anodorhynchus hyacinthinus) je největším létavým papouškem. Druhový název je odvozený od rostlin rodu Hyacinthus a získal ho díky svému překrásnému modrému zbarvení. Lícní skvrna je sytě žlutá a stejnou barvu má i okruží okolo oka. Jejich velký silný zobák dokáže rozlousknout i kokosový ořech.

Zdraví / nemoci

Při pořizování papouška je dobré myslet dopředu a zjistit si, kteří veterináři v okolí se specializují na ptáky. U ptáků obecně postupují nemoci poměrně rychle, a tak je důležité vše hned řešit a nenechávat to zajít do krajností.

Ve výživě je potřeba dávat pozor na vyšší obsah vitaminu D, na který jsou citliví a při podávání vyšší dávky (např. ve vitamínových doplňcích) mohou onemocnět dnou nebo mít zdravotní problémy s ledvinami. Další zdravotní komplikací může být např. plísňová infekce, PDD, psitakóza.

Potřebují neustálý přísun okusu ke štípání, který může řešit problémy s přerůstajícím zobákem.

Popis a charakteristika

Pokud bychom se chtěli podívat do domoviny ary hyacintového, museli bychom se vydat do Jižní Ameriky, kde se dnes nachází 3 populace - první je v Brazílii v záplavové oblasti Pantanal, druhá ve východní Bolívii a třetí v Paraguayi.

Ve své domovině je ohrožen lovem, ztrátou životního prostředí lidskou činností (ubývá míst vhodných pro hnízdění i pro vyhledávání potravy), a proto je dnes veden jako zranitelný druh a v CITES patří do přílohy I, A.

Je to velký, jemný obr mezi papoušky, který ale určitě nepatří do rukou začátečníkům. Pro jeho nároky je potřeba, aby měl chovatel již zkušenosti s jinými většími druhy, měl dostatek prostoru a také času, zvláště pokud se bude jednat o “pet” chovance, protože bez společnosti pak velmi strádají.

Jak chovat

Pokud je cílem ary hyacintové odchovávat, pak je samovolné spárování nejlepším způsobem vytvoření harmonizujícího páru. Takový pár se k sobě chová velmi dvorně a nemá problémy se snůškami. Jako hnízdní bouda může velmi dobře posloužit dubový sud, nebo betonové boudy, které papouškům mohou vyhovovat, protože i v přírodě hnízdí ve skalních vypouklinách. Výplní může být trouch, hobliny nebo rašelina. Dospívají kolem 6. - 10. roku. Inkubační doba vajec se pohybuje v rozmezí. V přírodě zůstávají mláďata s rodiči rok a půl. Pro správný vývoj papouška je potřeba odstav neuspěchat.

Nároky na prostor

Kvůli velikosti arů hyacintových je potřeba opravdu velké voliéry, rozdělené na průchozí proletovou část a záletovou část nebo zimoviště, které bude přes zimní období temperované a neklesne v něm teplota pod 10 °C, přestože jsou k chladu poměrně snášenliví. Důležitá je i výška a šířka voliér, která by měla být oproti chovatelským zařízení ostatních druhů větší. Podle literatury je takové minimum 2 x 3 x 3 m u vnitřní voliéry a 8 x 3 x 3 u venkovní proletové voliéry, nicméně platí opět pravidlo “čím větší, tím lepší”. Ve větších voliérách budou ptáci určitě lépe prospívat. Jako u jiných arů lze využívat i závěsné voliéry.

Svými zobáky dokáží rozlousknout palmové ořechy, takže voliéra musí být z velmi odolných materiálů - železné konstrukce, co nejsilnější svařované pletivo, podhrabové desky nebo betonové základy. Vnitřní vybavení z různých bidel, parkosů, klád by mělo být dobře připevněno, ale zároveň by mělo jít snadno vyměnit. Ptáci také ocení mlžící systém nebo mělké jezírko, protože se velmi rádi koupou.

Potrava a krmení

Ara hyacintový se v přírodě živí doplňkově různými druhy ovoce, zeleniny a nektarem, především však ořechy palem acuri, bocaiuva, tucuma aj. Některá semena palem dokonce vyhledávají z trusu hospodářských zvířat, nemusí se propracovávat dužinou a díky natrávení je pro ně snazší se dostat přes skořápku k semenu.

Když se podíváme na potravu v přírodě, je jasné, že i krmná dávka by měla být bohatá na tuky, čehož docílíme podáváním různých druhů ořechů, které jsou u nás k dostání - vlašské, lískové, para ořechy, makadamové ořechy, mandle a kokosové ořechy. Denní krmná dávka by se měla rozdělit do dvou až tří menších dávek, zajistíme tak, že papoušek bude mít potravu v průběhu celého dne a nebude přijímat potravu znehodnocenou, což by mohlo vést ke zdravotním problémům. 

Krmná dávka by se neměla skládat pouze z ořechů a z různých druhů semen (slunečnice, kukuřice, oves, pšenice a další), ale také z čerstvého krmení - z ovoce a zeleniny. Každý papoušek bude mít asi oblíbenější a méně oblíbené druhy, ale lze používat jak naše sezónní ovoce, tak exotické ovoce (pozor na druhy jedovaté, jako je např. avokádo). Je dobré poradit se o krmné dávce i s původním chovatelem. V období rozmnožování je potřeba zvýšit obsah bílkovin v krmné dávce (např. vařené vejce, vaječná míchanice, hmyz). Samozřejmostí je čerstvá voda, grit, sépiová kost.