Rosela žlutobřichá

O plemenu

Rosela žlutobřichá patří mezi papoušky střední velikosti. Žije v Tasmánii a na ostrovech v Bassově průlivu. Žije v téměř všech biotopech Tasmánie kromě rašelinišť a hospodářských oblastí bez stromů. Obývá hlavně husté vlhké lesy, parky a zahrady.

Zdraví / nemoci

Jako u ostatních rosel, je třeba dbát na hygienu chovatelského zařízení. Rosely se obecně rády pohybují i po dně ubikace a tak mohou být napadeny parazity, kteří se do voliéry dostanou s trusem volně žijících ptáků. Je proto vhodné nechávat vyšetřit jejich trus a podávat případně antiparazitika.

Popis a charakteristika

Rosela žlutobřichá je ze všech druhů rosel největší. Záda a křídla jsou tmavá, v odstínech modré, zelené a černé, na ramenou má modré skvrny. Hlava je žlutá s červeným čelem a modrými lícemi. Spodina těla je taktéž žlutavá. Mláďata mají zelené zbarvení, dokud nepřepeří do dospělého šatu.

Jak chovat

Tito ptáci by se měli chovat pouze po jednotlivých párech. Jedinci by byli v období toku a hnízdění agresivní vůči ostatním obyvatelům voliéry. Dospívají po prvním roce života. 

Harmonizující pár upřednostňuje kmenovou budku. Chovatelé doporučují rozměry půdorysu 20 x 30 cm a výšce 100 cm. Do budky se dávají jako podklad hobliny. Samice snáší okolo 6 - 8 vajec. Sedí a inkubuje je 19 - 23 dní. Po měsíční péči rodičů mláďata opouští budku a po vylétnutí jsou dokrmována rodiči přibližně ještě 3 týdny.

Nároky na prostor

Jak je již napsáno výše, jedná se o největší druh rosely. Je to odolný pták, kterému nevadí ani naše klimatické podmínky a tak není problém chovat ji přes celý rok ve venkovní voliéře, která je pro ni mnohem vhodnější než např. chov v kleci. Dokáže odolat mrazu, ale i přesto jí nedělá dobře průvan a tak je třeba myslet na nějaké závětří, kde bude chráněna vůči povětrnostním vlivům. 

U voliéry se doporučuje délka alespoň 3 m, aby měli ptáci možnost se proletět. Ubikace by měla být vybavena přírodními bidly a nádobou s vodou na koupání, protože se koupou velmi rády a to i v chladném počasí. Přes letní období se doporučuje voliéru zastínit, nemají rády přímé slunce a vysoké teploty.

Potrava a krmení

V přírodě se živí především semeny trav a eukalyptů, bobulemi, ořechy, ovocem a různými vývojovými stádii hmyzu. Od toho se odvíjí její krmná dávka. Základem je směs pro střední papoušky, kterou lze již namíchanou zakoupit. Obsahuje především slunečnici, kardi, lesknici, proso, oves a další zrniny. 

Dále by se měla její krmná dávka skládat z různých druhů zeleniny, ovoce a zeleného krmení. Doplňkem a zpestřením je okus - např. větvičky ovocných stromů, černého bezu, atd. V období hnízdění je důležitá i živočišná složka v potravě, např. vaječná míchanice, nebo hmyz. Pro správné trávení se dává ptákům do voliér grit a nesmí chybět čerstvá voda.