Neoféma modrokřídlá

O druhu

Menší papoušci tohoto rodu, původem z Austrálie, jsou dnes hojnější v evropských chovech než v přírodě pátého kontinentu. Vyjma právě tohoto druhu. Ten byl vždy v evropských klecích početně méně zastoupen než další jemu příbuzné druhy. 

Všechny druhy však lze považovat za domestikované, když se nejméně padesát let do Evropy nedováží. Všechno, co lze v klecích vidět, pochází z odchovů. Ve starší literatuře je najdete pod jménem papoušek travní modrokřídlý. 

Popis a charakteristika

Středně velký papoušek šedozeleně zbarvený, s delším ocasem. Krajní rýdovací péra jsou žlutá, letky ruční černé. Celé ohbí křídla a vnější krovky jsou tmavě modré. Čelo žluté, s tmavě modrým páskem od oka k oku. Jsou velmi podobní příbuznému druhu neoféma ozdobná, která má však v křídlech daleko méně modré. 

Samec i samice jsou stejně zbarvení, u chovatelů koluje několik nevýrazných znaků, jak pohlaví rozlišit. Pozor na křížence s neofémou ozdobnou. Neofémy jsou snášenliví ptáci, lze s nimi chovat i menší ptáky, třeba zebřičky.

Jak chovat

Neofémy jsou dobrými letci, proto je jim lépe ve voliéře než v menším prostoru klece. Chovatelská zařízení jsou dnes ustáleného typu. Jsou to takzvané celoroční voliéry, které mají dvě části. Zahradní domek s přilehlou volnou voliérou, obě části spojené uzavíratelným průletovým okénkem. 

Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou ptákům stačí. Temperování vnitřní části při silnějších mrazech se nevylučuje.

Nároky na prostor

Nemají velké nároky na prostor, jednomu páru stačí i větší klec. 

Potrava a krmení

Základem je směs semen pro malé papoušky. Její hlavní částí je směs různých druhů prosa, lesknice a nejlépe bezpluchého ovsa nebo ovsa loupaného. Naklíčenou berou i pšenici. Menší příměs slunečnice s menšími semeny. Zelené krmení a vaječnou míchanici. Senegalské i proso seté v klasech. 

Zdraví / nemoci

Všem zrnožravým ptákům je zapotřebí podávat i grit nebo říční písek. Věnovat zvýšenou hygienickou péči podlaze, ptáci se rádi zdržují na zemi.