Agapornis růžohrdlý

Agapornis růžohrdlý, foto: Shutterstock
Latinský název Agapornis roseicollis
Alternativní název Papoušík růžohrdlý
Čeleď Psittacidae (Papouškovití)
Velikost 16 cm
Náročnost nízká
Kontakt s člověkem lze ochočit
Mluvení ne
CITES ne

Malý africký papoušek je domovem při atlantickém pobřeží Angoly a Namibie. V evropských chovech je nejběžnějším druhem celého rodu. Běžně se chová osamoceně jako domácí mazlíček. 

Jeho odchovy se daří zcela běžně a byla vyšlechtěna celá řada barevných mutací. První barevné mutace se začaly objevovat v polovině sedmdesátých let a byly docela drahé. Obtížné je rozeznat samce od samice. Jsou velmi přizpůsobiví.

Popis a charakteristika

Ptáci jsou o něco silnějších postav, než je skupina agapornisů s bílým okružím oka. Jsou zelení s modrým kostřecem a růžovočervenou částí těla od přední poloviny hlavy dolů až po prsa. Na čele rumělkově červení. Objevili se i ptáci téměř celí červení, jejich barva však nebyla dědičná. Zobák mají vždy světlý.

Jak chovat

Lze je chovat také ve společných voliérách v hejnu. I v přírodě často hnízdí v koloniích. Hnízda staví v dutinách. Lepší výsledky odchovů jsou však dosahovány po párech v klecích. U barevných mutací je to podmínkou. Jinak není záruka řízeného šlechtění. 

Materiálem pro stavbu hnízda jsou třísky a oloupaná kůra větviček vrby nebo ovocných stromů. Chovatelé používají většinou budky ležatého typu.

Nároky na prostor

Nemají žádné nároky na velký prostor. Stačí větší klec tak 80 × 40 × 40 cm výšky.

Potrava a krmení

Základem je směs semen pro malé papoušky. Různé druhy prosa, lesknice, slunečnice, semenec, bezpluchý nebo loupaný oves. Krájené ovoce, různé bobule, nedozrálý klas kukuřice, piškot, vaječná míchanice. Větvičky k okusu a loupání kůry.

Zdraví

Jsou velmi otužilí, chovatelé je vysazují do venkovních voliér již začátkem dubna. V zimě je drží v temperovaných místnostech. Nevadí zima, ale kombinace zimy a vlhkosti.