Aratinga hnědohrdlý

O druhu

Středně velký jihoamerický papoušek řazený kdysi do skupiny papoušků klínoocasých. To je zapomenuto. V dostupné literatuře obvykle řazen do rodu Aratinga. Novější práce však tento rod dále dělí. Můžete se proto setkat s jeho řazením do rodu Eupsittula. 

Bylo popsáno až čtrnáct forem, které se ale odlišovaly jen málo. Výrazněji jiná je jen forma nominátní, která však v evropských chovech byla a je poměrně vzácná. Tato forma žijící na Panenských ostrovech a ostrově Svatého Tomáše v Karibiku byla kdysi silně zdecimována orkány.

Popis a charakteristika

Celkově zelený pták, jehož břicho přechází do žlutozelené, světlejší barvy. Líce až vole má světle hnědé barvy. Čelo hnědé, temeno hlavy tmavěji zelené. Zobák je tmavý. 

Vzácnější nominátní forma má líce světle okrově žluté, prsa světle šedá. Některé zeměpisné formy mají přední část temene hlavy namodralou. Jako téměř všichni papoušci hnízdí v dutinách stromů. Samec a samice se od sebe nijak neliší.

Jak chovat

Jsou to ptáci vhodní spíše pro voliéry. Chovatelé je dávali do venkovních voliér až později na jaře. Zahnízdili však i v menší, sklepní voliéře při teplotě šestnácti stupňů. I když většina forem neobývá typická pralesní stanoviště, jsou to ptáci, kteří se drží v korunách stromů. 

V literatuře se dočteme, že jeden z párů zahnízdil vždy jen při změně stanoviště. Ve stejné voliéře druhým rokem nehnízdil.

Nároky na prostor

Vhodnější je i menší voliéra. Obvykle stavíme voliéry o výšce dvou metrů, šířce asi jednoho metru, s dvoumetrovým proletem. 

Potrava a krmení

Základem je směs semen pro střední papoušky. Slunečnice, semenec, kardi, různé odrůdy prosa, lesknice, loupaný oves. 

Krájená kořenová zelenina a ovoce. Zelené krmení. Větve k okusu. Semena podáváme i naklíčená.

Zdraví / nemoci

Vyžadují možnost pravidelného koupání. Při chovu v místnostech pozor na průvan.