Lori fialovolící

Lori fialovolící, foto: Shutterstock
Latinský název Psitteuteles goldiei
Čeleď Psittacidae (Papouškovití)
Velikost kolem 19 cm
Náročnost vyšší - vhodný pro znalé chovatele
Kontakt s člověkem spíše ne
Mluvení ne
CITES CITES II, B

Menší druh loriů, který byl dříve řazen do rodu Trichoglossus, později byly tři druhy přeřazeny do rodu Psitteuteles. Jsou to menší, převážně zelení ptáci, kteří jsou domovem v horských lesích centrální Nové Guineje. Hlavu mají fialovou, od čela až do poloviny temene červenou. Zobák černý. Na prsou podélné tmavě zelené žíhání. 

Popis a charakteristika

Jsou to málo známí ptáci, kteří se začali objevovat v Evropě až po roce 1977. Dostali se i k nám a někteří chovatelé měli i více párů a odchovy. V knize M. Vašíčka jsou dvě fotografie a na nich se ptáci liší. Mají různě vybarvená ozobí a opeření okolo oka. Bez vysvětlení. Různé formy dosud popsány nejsou. Obě pohlaví mají být stejně zbarvená, samice má však mít červenou skvrnu na hlavě tmavší. 

Jak chovat

Vzhledem k jejich menší velikosti se zdá být nejvýhodnějším umístěním větší klec. Ptáci mají být neagresivní, podle kusých zpráv chovatelů se mohou držet ve skupině. V takovém případě jich nemá být v kleci lichý počet. Lichý, osamocený kus stojí vždy na posledním místě společenského žebříčku a je utiskován. Páry, které jeví snahy o hnízdění, je však lépe od skupiny oddělit.

Nároky na prostor

Měla by vyhovovat větší klec metrové délky.

Potrava a krmení

Základem by měla být průmyslově vyráběná směs pro lorie. Základní potrava kašovitého charakteru, kterou lze vyrábět i svépomocí. V ředěném medu máčené piškoty, dětská výživa, kondenzované mléko, případně mixované ovoce. Svým štětcovitým jazykem ochutnají cokoliv. Avšak pozor. Vše s rozumem. To nejvíce nezdravé jim bude chutnat nejvíce. V tomhle jsou jako lidé.

Zdraví

Potřebují nutně možnost koupele, případně i sprchy. Vyžadují teplo. Na venkovní počasí jen za slunce.