Amazoňan běločelý

O druhu

Amazoňan běločelý (Amazona albifrons) je větší druh papouška, pocházející ze Střední Ameriky. Jeho areál rozšíření je od severozápadní části Mexika až po sever Kostariky. 

Popis a charakteristika

Obývá řadu biotopů od sušších opadavých lesů, polootevřených oblastí s roztroušenými stromy a kaktusy až po vlhké pralesy.

U amazoňanů běločelých je viditelný pohlavní dimorfismus. Sameček má oproti samičce červené ruční krovky. Samička je má zelené a může se objevit jen několik ojedinělých červených per. Také charakteristické bílé čelo a červené zbarvení okolo očí, které tvoří až jakési “brýle”, bývá u samců výraznější.

Amazoňané jsou inteligentní a krásní společníci, kteří se svým chovatelem naváží úzký vztah. Jsou to ptáci “jedné osoby”. Jsou vhodní pro člověka, který se jim může přes den co nejvíce věnovat. Příliš se nehodí jako mazlíček do rodiny s malými dětmi. Při dospívání mohou mít období, kdy se chovají agresivněji a štípou.

Jsou to ptáci hlučnější a tak je třeba s tím při pořízení počítat. Dokáží se naučit imitovat lidskou řeč či melodie.

Poddruhy:

Amazona albifrons albifrons - amazoňan běločelý jižní

Amazona albifrons saltuensis - amazoňan běločelý severní

Amazona albifrons nana - amazoňan běločelý malý

Jak chovat

Amazoňané dospívají okolo třetího roku. Je důležité sestavit harmonizující pár, protože jinak hrozí i vzájemné napadání jedinců. Nedoporučuje se chovat je s dalšími ptáky. Samci bývají v období toku agresivní. 

Pro odchov mláďat upřednostňují kmenovou budku o průměru 30 cm a vysokou 1 m. Samice snáší 3 - 4 vejce a inkubuje je 25 dní. Mláďata opouští hnízdní dutinu (budku) přibližně v 50 - 54 dni a ještě další 2 týdny jsou přikrmování rodiči, než se sama naučí přijímat potravu.

Nároky na prostor

V případě, že se chová jeden amazoňan jako mazlík, a za předpokladu, že může mít část dne volný pohyb, lze jej chovat v kleci, která má alespoň 1 x 1 x 1 m. Samozřejmě je mnohem lepší pro jeho chov využít pokojové voliéry a v chovné ubikaci o rozměrech 2 x 1 x 2 m lze chovat i pár amazoňanů.

V případě venkovních voliér, které jsou nejlepším řešením, je ideální proletová voliéra o délce 4 m a záletová část, která je 2 m dlouhá. V zimním období potřebují temperované zimoviště, kde by měla být teplota okolo 15°C. Jsou to ptáci se silnými zobáky a tak by mělo být veškeré vybavení bytelné a sama konstrukce z kovových profilů a silnějšího pletiva. Rádi se koupou a tak by neměla chybět mělká nádoba s vodou.

Potrava a krmení

Potravou v přírodě jim jsou semena (např. semena dřevin inga) a plody fíků, květy, bobule, mango a za potravou zalétává i do zemědělských oblastí.

Krmná dávka by se měla skládat ze směsi zrnin pro střední a velké papoušky, která by neměla být příliš tučná (nižší obsah například slunečnice a ořechů), dále z ovoce a ze zeleného krmení (např. smetánka lékařská, ptačinec a další). 

Pro pestrost je vhodné používat sezónní ovoce a bobuloviny. Nezbytný jak na obohacení pestrosti, ale i pro zvýšení welfare je okus (např. větve ovocných stromů). V období hnízdění je třeba obohatit potravu o bílkoviny. Chovatel může nabídnout vařené vejce, doma připravenou vaječnou míchanici, či již zakoupenou vaječku ve specializovaném obchodu. 

Vhodným obohacením při odchovu mláďat jsou také luštěniny (mungo, bílé fazole). Musí se nicméně podávat s mírou, aby nedošlo k metabolickým poruchám. Grit, neustálý přístup k čerstvé vodě a sépiová kost by měla být samozřejmost.

Zdraví / nemoci

Amazoňané mohou být náchylnější ke střevním infekcím. V případě špatné sestavené krmné dávky mají také sklony k obezitě, a tak je velmi důležité krmit správně, kvalitním krmením. Jsou také náchylnější na psitakózu, na škubání peří (vlivem stresu), PBFD, aspergilózu.

Nicméně pokud amazoňany chováme v čistém prostředí, dostávají kvalitní krmení a redukují se stresové faktory, nemívají zdravotní problémy.