Výstava voříšků a psů bez PP - Ostrava-Poruba 11.9. 1999

V prostorách Restaurace Zlatý orel proběhla v sobotu 11.9. 99 výstava voříšků a psů bez PP.V prostorách Restaurace Zlatý orel proběhla v sobotu 11.9. 99 výstava voříšků a psů bez PP.

Nejhezčí Voříšek a Pes bez PP

Sjelo se na padesát vystavovatelů z celé republiky. Snažíme se o to, aby se naše výstava co nejvíce podobala těm „opravdovým", na které se sjíždějí všechna plemena a posuzují mezinárodní rozhodčí. I tento rok museli zájemci o vystavování svého pejska poslat přihlášku a zaplatit poplatek. Prošli přísnou veterinární prohlídnou a museli mít v pořádku veškerá očkování. U prezentace jim bylo přiděleno číslo a dostali velký balíček od našeho sponzora - rodiny Havlíkových. Všem byl zaslán vstupní list a v kruzích dostali diplomy a stužky, podle toho, jak byli jejich pejsci hodnoceni.

Po zahájení začalo posuzování v jednotlivých kruzích. Od počátků se potýkáme s tím, jak posuzovat voříšky, když nikde není určen jejich standard. Proto rozhodčí vycházejí především z kondice jedince a jeho připravenosti předvést své kvality. Až na dalším místě je vzhled, zda pejskovi chybí zuby nebo má jiné nedostatky. U plemen bez PP se přikláníme ke standardu určeném FCI. Přesto se i zde domníváme, že pes má být především přítelem člověka. Od našich letošních rozhodčích, paní Šárky Vykoupilové a Martiny Dostálové, odešli všichni vystavovaní s hodnocením výborný. To se prozatím na žádné z předcházejících výstav nestalo a svědčí to o tom, že naši vystavovatelé se svými pejsky pracují a na výstavy je připravují.

Po předvedení v kruzích, postoupil vždy vítězný pes do soutěže o titul Nejhezčí voříšek a Pes bez PP Ostravy 1999. Mezi plemeny to byl Key, akita-inu, předvedený Kateřinou Bodešovou, Kryštof - bígl, majitelky Magdy Handlové a Filp, trpasličí pudl stříbrný od Heleny Hančárové.

Putovní pohár Voříšek

Stejně jako předcházející léta proběhly v neděli 12.9. 1999 závody v agility o putovní pohár Voříšek. Jedinou změnu bylo místo konání a to na kynologickém cvičišti v Ostravě-Martinově, na které jsme se po letitých problémech minulý rok přestěhovali. Hřiště je rozlohou i postavení ideální ke konání jakýchkoli kynologických akcí. A nejdůležitější je, že výbor a členové kynologického klubu Poruba jsou schopni a ochotni tyto akce zabezpečit.

Oceňuji práci pořadatelů

Ještě než vůbec začnu popisovat závody, chci vyzvednout především práci pořadatelů, ať už členů Voříška či KK. Nejde jen o to, že během závodů nedošlo k jedinému pochybení, ale především o náladu a zaujetí, v jakém všichni pracovali. To se také odrazilo na klidu rozhodčího Ivana Golky, který odvedl skvělou práci, a celkové náladě všech závodníků a diváků.

Tak jako před pěti lety, kdy jsme pořádali první ročník těchto závodů, byl připraven jako první Jumping. Potom následovaly zkoušky a nakonec proběhl Open. Celkově se závodů zúčastnilo 52 týmů a nejvíce obsazenou kategorií byla SA1 a MA1 do které se přihlásilo 36 závodníků.

Sluníčko svítilo „přiměřeně", parkury byly běhavé „dobře", povzbuzování bylo „výtečné". Především ze strany „Zlíňaček", kterých tento rok přijelo nejvíce. Postupem času s povzbuzováním začaly i ostatní kluby, takže nikdo z návštěvníků nepoznal zda doběhl mistr či začátečník. Poslední závodník doběhl v půl čtvrté a nikdo ze zúčastnějých nespěchal domů, protože věděl, že jako každoročně se u voříšků nehodnotí jen vítězové, ale i poražení a čtvrtá místa. Do poslední chvíle nikdo neví, kdo je absolutním vítězem a kdo si odveze na rok domů putovní pohár. Jana Lutnerová již dva ročníky po sobě vyhrála a pro její celoroční výkony byla nejžhavějším kandidátem na vítězství. V tom případě by naše organizace musela sáhnout hluboko do kapsy a pořídit pohár nový, protože podle regulí by Janě pohár zůstal navždy.

Všichni se těší na vyhlášení výsledků, které se nese v duchu Hollywoodské show. I komáři se snaží seč jim sosáky stačí.

„Hoď to mezi ně!"

Sponzorom byla opět rodina Havlíkových, která všem zúčastněným věnovala balíček pochoutek pro psa a vítězům konzervy a pytle granulí. Jako hlavní šoumeni se představili Stanislav Wolf a Ivan Golka. Asistovali jim všichni pořadatelé, které kdybych všechny jmenoval, zabralo by to půl stránky. Nejvíce jsme hodnotili zkoušky, kde byla udělována i čtvrtá místa. Potom přišli na řadu Jumping a Open s jejichž součtu umístění je vyhlášen absolutní vítěz obou kategorií.

Po Jumpingu malých bylo pořadí Honza Strnad, Vránová Ivana, Ragulová Monika a Jurášková Hana. Posledně dvě jmenované s jednou chybou. Ve velkých Lutnerová Jana, Krahulíková Jana, Pospíšilová Zina a Horká Karin, všichni bez ztráty kytičky. Open malí Ragulová Monika, Strnad Jan, Jurášková Jana a Handlová Magda. A velcí Usnulová Dagmar, Horká Karin, Krahulíková Jana a Stanislav Wolf. Všichni jmenovaní bez chyby. Takže všichni rychle počítejme. Ti, kteří se objevují v seznamu jen jednou automaticky vypadávají. Zbývá nám tedy Jana Krahulíková na druhém a třetím místě, Karin Horká na druhém a čtvrtém místě, Ragulová Monika na prvním a třetím místě, Jurášková Hana na třetím a čtvrtém místě a Honza Strnad na prvním a druhém místě.

Absolutním vítězem a putovní pohár Agility Voříšek si na rok domů odvezl tým ve složení Jan Strnad se šeltií A3 Dean Lady Black Van Bery.

Hodnotili jsme i největšího smolaře závodu, nejlepšího a nejpomalejšího křížence a já dal všem vyhodnoceným pusu. A na závěr, kdy jsem chtěl ještě všem zúčastněným předat Wafelki z Polska mi ďáblík Ivan napověděl: „hoď to mezi ně." A já se rozehnal poprvé a nikdo nevěřil, že hodím. Rozehnal jsem se po druhé a hodil mezi psy a lidi šedesát oplatků. Nejdříve zareagovali psi, pak děti a nakonec většina ostatních.

Mezi kříženci postoupili Ben Hany Rajšlégrové, Lassie Dagmar Usnulové a Bára Martiny Kolářové.

Dítě a pes

Před několika minutami se zdálo, že nám všichni na výstavě usnuli. Když však začalo posuzování vítězů, nadšení a povzbuzování obecenstva nebralo konce. Vítězem mezi kříženci se stala lassie Dagmar Usnulové ze Zlína a vítězem plemen Key, akita-inu, Kateřiny Dobešové z Nového Jičína.

Výstava by nebyla výstavou, kdybychom opoměli soutěž Dítě a pes, kde jde především o souhru této dvojice. Nejvíce se líbila asi šestiletá Nela Kolářová s Besy. Psem sympatie, kdy mohl každý návštěvník a soutěžící vhodit svůj hlas do papírové bendy, se stal znovu akita-inu Key. Nejlepší „šaškárna" byla poslední soutěž naší výstavy. Psi váleli sudy, předváděli mrtvolky, tancovali a hlavně si se svými majiteli hráli. Největší potleskl sklidil a tudíž zvítězil, Ben s Hanou Rajšlégrovou.

Celá akce proběhla ve velké pohodě, díky pořadatelům, kteří pracovali celý den bezchybně a také vystavovatelům, kteří již tradičně dodržovali podmínky výstavy, povzbuzovali ostatní a byli prostě skvělí.

Příští rok se sejdeme v neděli 10.9. 2000.