Další trochu odlehčená diskuze, přesto ale myslím, že by mohla zaujmout. Před nedávnem jsem se vrátila z Bali (a skončila v karanténě:). Jako správná obdivovatelka slepic mám z celkem 130 fotek 27 fotek drůbeže.
Obecně na Bali jsou slepice velmi lehkého typu a velikosti našich zdrobnělých. Teď je období kuřat, takže kvočny jsou vidět všude - na parkovištích, smetištích, kolem stánků se suvenýry... Kupodivu žádné oběti na drůbežích životech na parkovištích nejsou, na Bali se jezdí max. 30 km/h.
Životní podmínky drůbeže si skoro ani neumíme představit, často je držena v malých proutěných klecích o průměru tak 40cm. Jiné jsou puštěné na volno do přírody a mají se královsky.
Bohužel většina fotek je opravdu špatných, drůbež vypadá a chová se jako divoké zvířátko, jakmile se zkusíte přiblížit, mizí.
Nejdřív fotky kohoutů z Ubud - krásný frajer na zídce oproti uvězněmým chudáčkům, jejichž klece jsou používány jako okrasa promenády.
Následují parkovištní slepice z Padang Bai. Je to klasická směska, hodně jich připomíná bojovničky (nebo havrany:) Některé jsou celočerné podobně jako cemanky. Jejich kohouti mají často rezavé odlesky.
Celkový pohled na hejno, barvy i tělesná stavba jsou opravu různé až nejrůznější.
A nakonec kačenky. Ta druhá je z hlavního města Denpasaru. Výběh je 40*120cm, jen mistička s vodou, přímo na ulici (na Bali se kupodivu moc nekrade, rozhodně mnohem míň než u nás,tady by ta kachna na svém místě asi dlouho nevydržela:) Je to domácí mazlíček, přesto ho nechávají v takových podmínkách.
A zase kontrast s volně žijícím hejnem na mokřadním pozemku o velikosti min. 500*200m. Pozorovala jsem každý den z okna penzionu majitele, jak ve vysokých holinách prohledává jednotlivé ostrůvky a hledá vejce. Docela fuška:)