Bráníte se směsi, kompletní směsi. Nevím proč? GMO? :-) To nepovažuji za pražádnou hrozbu. DNA je bílkovina a jako taková je strávena, zničena. Takže se nám z toho nic nedostane ani těm slepicím. Mnohem horší je, pokud je směs zatuchlá, plesnivá a tuky v ní obsažené žluklé. Proto by se mělo hledět na dobu spotřeby. A když tu někdo napíše krmte plnohodnotně, tak to znamená plnohodnotně. Tj. vyváženě, vybalancovaně. Pokud to umíte vybalancovat sami, je to bezva. Pokud ne, nebo kdo na to nemá čas a podmínky, prostě koupí hotovu směs, kompletní směs se všemi potřebnými živinami v optimálním poměru proto, aby slepice fungovaly. Pokud to někdo slyšet nechce, bohužel - budou slepice tučnět a snáška bude mizivá. Nebo bude podle ročního období... jen na jaře v létě. A tak se vrátíme ke starým časům, kdy slepice v zimě nenesly a zevlovaly jen tak na prázdno. Je to volba každého. Ono sice pořídit hybridy ve vidině, že to jsou továrny na vejce (pač to lidi říkají, že ano) a nedat jim nažrat, a chtít po nich 365 dní v roce užitek je hezké, ale poněkud hazardní. Pak tady pláčeme, že se nám slepice třeba pojídají navzájem, že žerou vejce nebo, že mají sádla na tři prsty a podobně... Tady vzpomenu slova ing. Tuláčka, který psal jednou v Chovateli něco v tom smyslu: zkuste si jet plnou rychlostí autem západní značky po našich cestách plných děr a výmolů. Jak asi skončí? Hezké přirovnání, že?
Nikdo nezakazuje krmit domácími zbytky, ale na těch nesmí být postavená základní krmná dávka. Je to třeba brát jako zpestření. Staré pečivo namočit do mléka, kosti rozlouct na kameni na drobno, přesolené nedávat vůbec a tak podobně. Ale žít v bláhové představě, že slepice nám ponesou vajíčka jen o trávě, namočeném chlebu a pšenici po celý rok, to je nesmysl. A ještě navíc posilované mylnou představou o spasitelství - zachránění klecovek. Které už jen z chytání mají takový stres, že to některé ani nepřežijí. Těm je dobře v té kleci, mají stálou teplotu, stálý pořísun nezávadného plnohodnotného krmiva, nejsou neustále atakovány parazity vnějšího prostředí (červi z bláta), jsou v suchu, nejsou neustále celoročně ošlapovány kohouty a našlo by se dalších výhod. Pak skutečně dají těch 365 vajec za rok. Ale chtít to po těch chuděrách přivezených z haly do 3x5 m zabláceného výběhu nebo je honem vysypat z krabice na přímé slunce a tvrdit, že jsou zachráněné... :-) to je trošku úsměvné.
Abych se vrátil ještě k tomu krmení. Pokud chcete vajíčka v období od listopadu do února, je třeba slepice podpořit prodloužením dne, stačí o dvě hodiny ráno. A základ krmné dávky musí tvořit plnohodnotné krmivo. Takže denně. To znamená i když pelichají. Ideálně suchá směs ať už doma vyrobená nebo koupená, nebo vlhčená míchanice. A k tomu celé zrno na večer. A zbytky z domácnosti a pečivo v mlíce prostě občas na změnu na to, aby se slepice chvilku pohonily s tím. A kdo chce být opravdu joo dobrej, tak přidá naklíčené obilí, nebo nasuší kopřivu, vojtěšku, roztluče kosti. Takové slepice, pokud jsou zdravé, snáší i v zimě.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Amen, amen, amen!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Uživatel s deaktivovaným účtem

ale ve směsi je přece chemie a vejce jsou potom stejná jako kupovaná
Já půjdu proti proudu - zase.
Jak krmivo není bez GMO, tak to prostě nekupuju.
Ono se dá vybrat i tak, bez dodaných enzymů, bez GMO, bez nějakých nesmyslů. Jasně, že pak kilo nestojí pět korun; nevadí mi to. Ale složení si přečtu vždycky a vždycky posoudím, jestli to kupovat budu, nebo spíš ne. Taky se mi stalo, že žádná směs nebyla vyhovující, tak jsem si holt koupila víc druhů obilí, hrách, slunečnici, len a proso, k tomu dostaly zelené, naklíčené obilí a hrách, uvařila jim čočku, přidala drcené kosti, sušené mléko, pak ještě pár zbytečků (oklovat rybí kosti a pár umatlaných soust od synovce, co už nikdo dojídat nebude), to stejně dostávají i ke směsi.
Trochu to na snášce poznat bylo, to jo. Ale žádná katastrofa, jestli najdu o vajíčko denně víc nebo míň, to ani nepoznám. Není to problém - a někoho sestavovat krmnou dávku i baví.
Sehnat směs bez GMO trochu problém je, ale taky to jde.
Kdo chce, cestu si najde - směs nesměs, GMO neGMO.
Edit: Jinak co se týče klecovek a dalšího, souhlasím. Jen jsem se chtěla vyjádřit k tomu GMO. :)
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
ale ve směsi je přece chemie a vejce jsou potom stejná jako kupovaná
A chleba je taky vlastně jen pšenice, voda a kvásek, tak proč to vadí? A proč vadí těstoviny, když je taky jíme? A copak měli babičky kupované směsi? A copak..........
Varaxi
napsal(a):
Já půjdu proti proudu - zase.
Jak krmivo není bez GMO, tak to prostě nekupuju.
Ono se dá vybrat i tak, bez dodaných enzymů, bez GMO, bez nějakých nesmyslů. Jasně, že pak kilo nestojí pět korun; nevadí mi to. Ale složení si přečtu vždycky a vždycky posoudím, jestli to kupovat budu, nebo spíš ne. Taky se mi stalo, že žádná směs nebyla vyhovující, tak jsem si holt koupila víc druhů obilí, hrách, slunečnici, len a proso, k tomu dostaly zelené, naklíčené obilí a hrách, uvařila jim čočku, přidala drcené kosti, sušené mléko, pak ještě pár zbytečků (oklovat rybí kosti a pár umatlaných soust od synovce, co už nikdo dojídat nebude), to stejně dostávají i ke směsi.
Trochu to na snášce poznat bylo, to jo. Ale žádná katastrofa, jestli najdu o vajíčko denně víc nebo míň, to ani nepoznám. Není to problém - a někoho sestavovat krmnou dávku i baví.
Sehnat směs bez GMO trochu problém je, ale taky to jde.
Kdo chce, cestu si najde - směs nesměs, GMO neGMO.
Edit: Jinak co se týče klecovek a dalšího, souhlasím. Jen jsem se chtěla vyjádřit k tomu GMO. :)
Ale to jsem také zmiňoval, že kdo si to umí namíchat sám, je to bezva. Prostě značka ideál. Jenže spousta lidí si myslí, jak ušetří, když bude držet slípky na trávě s namočeným pečivem. Nebo na bramborách s ječným šrotem a pár skořápkách jednou za měsíc. Já možná úmyslně přeháním, ale čteme to tady a jinde skoro pořád.
K tomu GMO, proč k tomu máte předsudky?
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
ale ve směsi je přece chemie a vejce jsou potom stejná jako kupovaná
Neviem aké zmesky máte na mysli. Nie tak dávno som mal obchod s chovateľskými potrebami a predával som aj kŕmne zmesky okrem iných aj pre nosnice. Boli to zmesky od troch rôznych výrobcov a všetky mali základ: pšeničný, kukuričný a extrahovaný sójový šrot v pomere podľa receptu. Tieto šroty boli doplnené o základné vitamíny a minerály, tiež podľa receptu. Kde je tá chémia ?
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
A chleba je taky vlastně jen pšenice, voda a kvásek, tak proč to vadí? A proč vadí těstoviny, když je taky jíme? A copak měli babičky kupované směsi? A copak..........
" tak proč to vadí" No protože jestli na tom někdo drží slepice, jenom na tom a večer hrst zrna, tak je to prostě chudý. Tý soli tam zas až tak není, kdo ochutnal směs pro nosnice, slaná je. Ale já myslel s tou solí třeba salámy. A na těch pečivech vykrmíte kohouťata k zabití, ale ne slepice k chovu a snášce.
Š720
napsal(a):
Neviem aké zmesky máte na mysli. Nie tak dávno som mal obchod s chovateľskými potrebami a predával som aj kŕmne zmesky okrem iných aj pre nosnice. Boli to zmesky od troch rôznych výrobcov a všetky mali základ: pšeničný, kukuričný a extrahovaný sójový šrot v pomere podľa receptu. Tieto šroty boli doplnené o základné vitamíny a minerály, tiež podľa receptu. Kde je tá chémia ?
Hydrogenuhličitan vápenatý
Ještě k té trvanlivosti u směsi, nějaký konzervant tam být musí, právě z důvodu, že některé použité suroviny po sešrotování rychleji podléhají zkáze, zrovna kukuřice např. ale i ta soja, slunečnice. Tuky po rozmělnění počínají žluknout. Takže kdo si doma dělá směs sám, měl by našrotovat právě takové množství, které stíhá v kratším čase zkrmit, aniž by se to začlo kazit. Pak může říct: krmím bez konzervantu, jsem king. A ne, že to tam bude mít měsíc.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
A chleba je taky vlastně jen pšenice, voda a kvásek, tak proč to vadí? A proč vadí těstoviny, když je taky jíme? A copak měli babičky kupované směsi? A copak..........
... kvásek, tak proč to vadí? Neviem, ako v Čechách, ale na Slovensku sa používa do pečiva droždie a to je ten problém. Máte pravdu, kvásek nevadí.
Juraj_Kafka
napsal(a):
Ještě k té trvanlivosti u směsi, nějaký konzervant tam být musí, právě z důvodu, že některé použité suroviny po sešrotování rychleji podléhají zkáze, zrovna kukuřice např. ale i ta soja, slunečnice. Tuky po rozmělnění počínají žluknout. Takže kdo si doma dělá směs sám, měl by našrotovat právě takové množství, které stíhá v kratším čase zkrmit, aniž by se to začlo kazit. Pak může říct: krmím bez konzervantu, jsem king. A ne, že to tam bude mít měsíc.
V obchode som predával krmivá, ktoré neobsahovali konzervant. Trvanlivosť mali tri mesiace. Výrobca mi to vysvetlil, že sa to dáva podľa použitej suroviny s najnižšiou dobou trvanlivosti. Mal to odobrené kontrólnym úradom.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
A chleba je taky vlastně jen pšenice, voda a kvásek, tak proč to vadí? A proč vadí těstoviny, když je taky jíme? A copak měli babičky kupované směsi? A copak..........
A co pak našim babičkám slepice nesly celoročně? Ony to po nich nepožadovaly. Byly s tím smířené, že slepice v zimě nenesou. I to jsem v úvodním příspěvku zmínil - návrat ke starým časům.
Nikdy se nesvítilo slepicím. No dnes (už je to nějaké desetiletí) se přišlo na to, že když se prodlouží den, slepice na to reagují snáškou.
Ano, dřív bylo všechno jináč. Pak nefňukejme, že nám slepice nenesou 6 měsíců. Jistě že plemeno v tom hraje roli do určité míry, nebo dnes spíš už linie od linie, chov od chovu. Dnes máme k dispozici směsi a hybridy. Intenzifikace. Jenže to funguje za daných podmínek. Ovšem my chceme, aby auto západní značky jelo na plný kule po našich cestách. A to jde ztuha.
reznade
napsal(a):
v čem je problém droždí? není to tak náhodou to samé jak kvasnice a ty píše spousta lidí že přidává...
Nieje to to isté. U nás sa predáva chlieb, ktorý je pripravovaný na droždí, a chlieb, ktorý je na kvásku. Kváskový je aj drahší a má aj dlhšiu trvanlivosť. Nepodlieha rýchlo pliesni. Receptúry kvásku a droždia sa dajú zistiť.
GMO je neprebádaná oblasť a ja si radšej si zvolím bez GMO. Čo viem povedať, pred 30 rokmi sme sa učili, že muž má mať v spermiograme 100mil. spermií/ml, dnes je tá norma podľa WHO 15mil. Ja osobne vážne podozrievam GMO, môj názor.
https://www.vsetkoogmo.sk/index.php/rizika-gmo/gmo-a-pesticidy
Uživatel s deaktivovaným účtem

laying hen
napsal(a):
GMO je neprebádaná oblasť a ja si radšej si zvolím bez GMO. Čo viem povedať, pred 30 rokmi sme sa učili, že muž má mať v spermiograme 100mil. spermií/ml, dnes je tá norma podľa WHO 15mil. Ja osobne vážne podozrievam GMO, môj názor.
https://www.vsetkoogmo.sk/index.php/rizika-gmo/gmo-a-pesticidy
Před 30 lety tolik GMO nebylo, jestli vůbec. Já obviňuji všechny -cidy, těžké kovy, stres, špatný životní styl a HA. Můj názor.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Š720
napsal(a):
Neviem aké zmesky máte na mysli. Nie tak dávno som mal obchod s chovateľskými potrebami a predával som aj kŕmne zmesky okrem iných aj pre nosnice. Boli to zmesky od troch rôznych výrobcov a všetky mali základ: pšeničný, kukuričný a extrahovaný sójový šrot v pomere podľa receptu. Tieto šroty boli doplnené o základné vitamíny a minerály, tiež podľa receptu. Kde je tá chémia ?
to byla ironie....
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Před 30 lety tolik GMO nebylo, jestli vůbec. Já obviňuji všechny -cidy, těžké kovy, stres, špatný životní styl a HA. Můj názor.
Ja nikde netvrdím, že sa to zlomilo pred 30 rokmi, len vtedy cca bola taká norma, postupný sešup bol neskor, tie normy postupne klesali na 50...30....20....15, ak sa pamatám. A samozrejme nielen GMO za to môže, to súhlas.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Juraj_Kafka
napsal(a):
A co pak našim babičkám slepice nesly celoročně? Ony to po nich nepožadovaly. Byly s tím smířené, že slepice v zimě nenesou. I to jsem v úvodním příspěvku zmínil - návrat ke starým časům.
Nikdy se nesvítilo slepicím. No dnes (už je to nějaké desetiletí) se přišlo na to, že když se prodlouží den, slepice na to reagují snáškou.
Ano, dřív bylo všechno jináč. Pak nefňukejme, že nám slepice nenesou 6 měsíců. Jistě že plemeno v tom hraje roli do určité míry, nebo dnes spíš už linie od linie, chov od chovu. Dnes máme k dispozici směsi a hybridy. Intenzifikace. Jenže to funguje za daných podmínek. Ovšem my chceme, aby auto západní značky jelo na plný kule po našich cestách. A to jde ztuha.
Já s vámi souhlasím, ale když to někdy čtu na fb, tak mám dojem, že je to boj s větrnými mlýny. Jakmile lidem šáhnete na "babičku a její chovatelské metody", tak je zle a všichni prostě mají pocit, že mokrej chleba, pšenice a nutrimix (pozor, na ten nezapomínat) je samospasitelné a to nejlepší, co těm svým (mnohdy zachráněným pipkám z velkochovu, který je zlo největší) slepicím mohou dát a roznesou vás na kopytech. protože oni jim tak přilepšují bylinkami, těstovinami, rýží, vaří jim polévky a žrádlo, jako psovi, krmí je kočičími granulemi a já na ně se směsí...A pak pláčou, proč nemají ani jedno vejce... No comment, marný boj
Uživatel s deaktivovaným účtem

laying hen
napsal(a):
Ja nikde netvrdím, že sa to zlomilo pred 30 rokmi, len vtedy cca bola taká norma, postupný sešup bol neskor, tie normy postupne klesali na 50...30....20....15, ak sa pamatám. A samozrejme nielen GMO za to môže, to súhlas.
Však nejsme ve při. Že se kvalita spermatu u mužů dramaticky zhoršuje se tak nějak obecně ví. Reprodukční kliniky rozhodně nezahálejí.
Juraj_Kafka
napsal(a):
Ale to jsem také zmiňoval, že kdo si to umí namíchat sám, je to bezva. Prostě značka ideál. Jenže spousta lidí si myslí, jak ušetří, když bude držet slípky na trávě s namočeným pečivem. Nebo na bramborách s ječným šrotem a pár skořápkách jednou za měsíc. Já možná úmyslně přeháním, ale čteme to tady a jinde skoro pořád.
K tomu GMO, proč k tomu máte předsudky?
Jsem staromilec; mám předsudky ke GMO, mikrovlnné troubě, elektronice, minerálnímu hnojení, přehnané desinfekci, volné výchově dětí, barvám na vlasy, hormonální antikoncepci... Nemám to ráda. Nevěřím tomu, není to ověřené, nikdo neví, co to udělá za pár generací. A děsím se, co přinese budoucnost - čipy, klonování lidí, uměle vypěstované maso, ničeho z toho se nechci dožít.
Logický důvod je ten, že GMO se šlechtí mimo jiné na odolnost proti pesticidům a GMO potraviny jich pak mohou obsahovat více. Nelogický důvod je, že to ve mně prostě vzbuzuje úzkost.
Já to nikomu nevnucuju. Chci jen, aby GMO bylo označené a já se mu mohla vyhnout. To je celé. Stejně jako užívám počítač, mobil, desinfekci a občas i tu mikrovlnku; jen nechci, aby mi to ovládlo život.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nemám proti GMO nic. Naše pšenice v chlebu je taky GMO, všechno obilí je GMO (vlastně téměř všechno, co žereme, je GMO), akorát k té GM nedošlo v laborce, ale umělým výběrem. GM rozhodopádně za změnu v kvalitě lidské produkce nemůže, protože GM v krmivech a potravinách se soustředí na vyšší výnosnost, ev. odolnost vnějším vlivům, ev. jakostní vlastnosti (těch krmiv). GM nemění genetickou informaci příjemce krmiva.
Jediná genetická modifikace u příjemců krmiva je, že přežijí i ti slabší, protože omezení zpracovatelností zdroje potravy zmizelo, a tak se mohou v případě nevhodného výběru rodičů do populace zanášet genetické vady, při kterých by jejich nositel za přísunu méně kvalitní potravy měl sníženou fitness (sakra... česky... zdatnost?), takže menší šanci se rozmnožit a propasírovat do dalších generací svoje poškození. Vivat alergie, autismy, paradentóza... Ale zase se zhusta dožíváme 80 let, holt je tam nějaký trade-off.
Ve-při jsou taky GM.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já s vámi souhlasím, ale když to někdy čtu na fb, tak mám dojem, že je to boj s větrnými mlýny. Jakmile lidem šáhnete na "babičku a její chovatelské metody", tak je zle a všichni prostě mají pocit, že mokrej chleba, pšenice a nutrimix (pozor, na ten nezapomínat) je samospasitelné a to nejlepší, co těm svým (mnohdy zachráněným pipkám z velkochovu, který je zlo největší) slepicím mohou dát a roznesou vás na kopytech. protože oni jim tak přilepšují bylinkami, těstovinami, rýží, vaří jim polévky a žrádlo, jako psovi, krmí je kočičími granulemi a já na ně se směsí...A pak pláčou, proč nemají ani jedno vejce... No comment, marný boj
Babička a chovatelské metody, jó, to znám. Nejlevnější vejce - slepice byly přes den puštěné do sadu nebo klidně na náves, ať si hledají, přes den dostaly zbytky, na noc pár hrstí pšenice, to bylo všechno. Jenže podle toho vypadala snáška. Děda na to měl rovnici - počet požadovaných vajec x 4 = počet slepic, které jsou třeba. Chci mít dvě vejce denně? Pak potřebuju osm slepic.
Já po dědově smrti našla záznamy z chovu slepic; od dvaceti kusů měl přes zimu kolem 4 vajec, na jaře ještě méně, protože všechno kvokalo. Jakž takž nesly přes léto.
Takhle se teď chovat slepice prakticky nedají. Jednak je málokdo může pustit ven, jednak ta slepice je dnes sama o sobě dražší než ta vejce, co by v tomto režimu nanesla.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Varaxi
napsal(a):
Jsem staromilec; mám předsudky ke GMO, mikrovlnné troubě, elektronice, minerálnímu hnojení, přehnané desinfekci, volné výchově dětí, barvám na vlasy, hormonální antikoncepci... Nemám to ráda. Nevěřím tomu, není to ověřené, nikdo neví, co to udělá za pár generací. A děsím se, co přinese budoucnost - čipy, klonování lidí, uměle vypěstované maso, ničeho z toho se nechci dožít.
Logický důvod je ten, že GMO se šlechtí mimo jiné na odolnost proti pesticidům a GMO potraviny jich pak mohou obsahovat více. Nelogický důvod je, že to ve mně prostě vzbuzuje úzkost.
Já to nikomu nevnucuju. Chci jen, aby GMO bylo označené a já se mu mohla vyhnout. To je celé. Stejně jako užívám počítač, mobil, desinfekci a občas i tu mikrovlnku; jen nechci, aby mi to ovládlo život.
Já myslím, že GMO jsou šlechtěné na vyšší odolnost proti škůdcům, aby se těch pesticidů nemuselo tolik používat.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já myslím, že GMO jsou šlechtěné na vyšší odolnost proti škůdcům, aby se těch pesticidů nemuselo tolik používat.
GMO je pro tisíc různých důvodů. Jedním z nich je vyšší odolnost proti chemikáliím obecně, aby šlo plodiny pěstovat v polích politých Rondupem, na znečištěných místech ve třetích zemích, na bývalých skládkách, v blízkostech velkovýroben apod. Další možností je odolnost na plísně - ta rostlina plísní samozřejmě trpí a spory plísní jsou v plodině, ale vizuálně se to neprojeví.
Nevím, no. Co se týče BIO produktů, ty jsou třeba zaplísněné až hrůza. Stejně tak prakticky jakákoli sušená potravina od hrachu přes maso po ovoce obsahuje relativně dost plísní.
Není to lehké. Ale běžné, staré a generacemi prověřené postupy jsou mi bližší než některé novinky. :/
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pokud je plodina odolnější proti plísním, tak to znamená, že má zvýšenou či upravenou imunitu, aby plísním nepodléhala, a plísně nemohly snižovat výnosy plodiny (pokud by plodina "trpěla", snížilo by to výnosy). To znamená, že na plodině bude spor z přítomnosti ve vzduchu naprosto stejně, jako na jiných plodinách (třeba na těch ošetřených fungicidy), pouze se na dané plodině plíseň nerozmnoží. Je to vlastně jako by byla plodina ošetřená pesticidem - bez pesticidu :-)
Sušené potraviny zaplísněné? Může být v případě sušení na nečištěném vzduchu (krmiva, fairtrade komodity, malovýrobní komodity). Většinou se ovšem suší v uzavřených sušárnách, kde je vzduch čištěný, takže jsou-li na sušených potravinách nějaké plísně, s největší pravděpodobností vstoupily do procesu na površích oněch potravin. Ale třeba tohle je zajímavé https://www.dtest.cz/clanek-1967/susene-ovoce-plne-roztocu Sušení je naopak jeden ze způsobů, jak nárůst plísní omezit - a potraviny konzervovat.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Pokud je plodina odolnější proti plísním, tak to znamená, že má zvýšenou či upravenou imunitu, aby plísním nepodléhala, a plísně nemohly snižovat výnosy plodiny (pokud by plodina "trpěla", snížilo by to výnosy). To znamená, že na plodině bude spor z přítomnosti ve vzduchu naprosto stejně, jako na jiných plodinách (třeba na těch ošetřených fungicidy), pouze se na dané plodině plíseň nerozmnoží. Je to vlastně jako by byla plodina ošetřená pesticidem - bez pesticidu :-)
Sušené potraviny zaplísněné? Může být v případě sušení na nečištěném vzduchu (krmiva, fairtrade komodity, malovýrobní komodity). Většinou se ovšem suší v uzavřených sušárnách, kde je vzduch čištěný, takže jsou-li na sušených potravinách nějaké plísně, s největší pravděpodobností vstoupily do procesu na površích oněch potravin. Ale třeba tohle je zajímavé https://www.dtest.cz/clanek-1967/susene-ovoce-plne-roztocu Sušení je naopak jeden ze způsobů, jak nárůst plísní omezit - a potraviny konzervovat.
Já to neumím líp říct.
Faktem je, že moje sestřenka studovala chemii potravin a krmiv a v rámci studia na různých surovinách dělali pokusy. Prostě šli do Lidlu, koupili tam třeba jabka a zkoumali, co to šlo. Jindy šli jinam, na trhy, do zveráče, prostě různě.
GMO suroviny jim pravidelně vycházely dost špatně. BIO vycházely jako normální běžné suroviny nebo hůř právě kvůli té plísni. Jen zcela výjimečně vycházely lépe. Plodiny sušené na vzduchu (tj. ne mrazem nebo tak) byly taky hodně zaplísněné. V zákonném limitu, jo, ale pořád tam té plísně bylo hodně. A taky se ukázalo, že slavné označení Klasa, které má být zárukou kvality, není zárukou vůbec ničeho. Oproti tomu třeba uvolňování plastů do potravin bylo opravdu minimální, pokud se se surovinou nakládalo dle návodu (např. neohřívat, spotřebovat do určitého data, neskladovat na slunci apod.).
A právě ty plísně na GMO byly vysvětlovány tak, že ta rostlina je plísním odolnější, že se projeví až větší zamoření. Ale to neznamená, že těch plísní je méně, naopak to zamoření je pěkně maskováno tím, že plodina vypadá zdravá.
Možná už to tak není, nevím, je to informace stará deset let. Ale já to GMO stejně jíst nehodlám.
Pamatuji, před skoro 40 lety, když jsem se přivdala z paneláku na vesnici, babička běžně nakládala vajíčka už na podzim, do vodního skla, nebo vápenného mléka. Dávalo se i do pšenice.
Takže ano, v zimě prostě kdo je neměl naložené, tak byl bez vajec. Krmili pšenicí a skořápkami. Drcené kosti. To bylo všechno.
petraodlesa
napsal(a):
Pamatuji, před skoro 40 lety, když jsem se přivdala z paneláku na vesnici, babička běžně nakládala vajíčka už na podzim, do vodního skla, nebo vápenného mléka. Dávalo se i do pšenice.
Takže ano, v zimě prostě kdo je neměl naložené, tak byl bez vajec. Krmili pšenicí a skořápkami. Drcené kosti. To bylo všechno.
No o po objevu našimi vědci dalšího z genů pšenice se zvýší její výživná hodnota to pak ponesou.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já s vámi souhlasím, ale když to někdy čtu na fb, tak mám dojem, že je to boj s větrnými mlýny. Jakmile lidem šáhnete na "babičku a její chovatelské metody", tak je zle a všichni prostě mají pocit, že mokrej chleba, pšenice a nutrimix (pozor, na ten nezapomínat) je samospasitelné a to nejlepší, co těm svým (mnohdy zachráněným pipkám z velkochovu, který je zlo největší) slepicím mohou dát a roznesou vás na kopytech. protože oni jim tak přilepšují bylinkami, těstovinami, rýží, vaří jim polévky a žrádlo, jako psovi, krmí je kočičími granulemi a já na ně se směsí...A pak pláčou, proč nemají ani jedno vejce... No comment, marný boj
šahat na babičku - to mi připomnělo Nohavicovo: Arab mi šahá na babu, šahá na babu, já mu snad oči vydlabu, oči vydlabu, Alibabu"
Ad Granule)
Bodeť, pač ty levný kočičí/psí granule kolem masa jen běžely. Takže je to stejně plné obilovin a možná se nakonec dostane na ty hodnoty obilovin. Je to boj s větrnými mlýny. No, ale neměl by se asi vzdávat.
Ps: Taky přidávám bylinky, když mám oregano, kopřivu a když poseču dvůr, mají v tom i sedmikrásky a rozrazil.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Juraj_Kafka
napsal(a):
šahat na babičku - to mi připomnělo Nohavicovo: Arab mi šahá na babu, šahá na babu, já mu snad oči vydlabu, oči vydlabu, Alibabu"
Ad Granule)
Bodeť, pač ty levný kočičí/psí granule kolem masa jen běžely. Takže je to stejně plné obilovin a možná se nakonec dostane na ty hodnoty obilovin. Je to boj s větrnými mlýny. No, ale neměl by se asi vzdávat.
Ps: Taky přidávám bylinky, když mám oregano, kopřivu a když poseču dvůr, mají v tom i sedmikrásky a rozrazil.
Mě běhají po zahradě, kde roste bylinek spousta, ale nikdy jsem je neviděl je ozobávat. Takže nezkouším, ačkoliv právě dobromysli mám fakt plnou zahradu, hrozný plevel. Kopřivy samotné taky nežerou, jen když jsou ve směsi na drobno pro kuřata.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já myslím, že GMO jsou šlechtěné na vyšší odolnost proti škůdcům, aby se těch pesticidů nemuselo tolik používat.
Je to logický předpoklad a já si to taky dlouho myslel. Jenomže ono je to tak, jak to napsal (a) Varaxi - šlechtí se na odolnost vůči pecticidům - pole se postříká a všechno méně odolné zmizí, přežijí jenom GMO a ovšem pak je cenou za úrodu zvýšená hladina reziduí v potravinách a dlouhodobě (i když 20-30 let tak dlouhá doba zase není) to pak má vliv na konečné konzumenty s rozličnými důsledky - třeba na plodnost, mutagenní, karcinogenní účinky a kdoví co ještě. Ne že by změněná genetická informace se přenášela přímo do genů konzumenta GMO. Jednoduše dlouhodobě se trávíme a legislativa se tomu přizpůsobuje - povolená hladina reziduí se zvedá. Pak mohou být, z hlediska legislativy, ty potraviny bezpečné. Ovšem je to trochu jinak.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Mě běhají po zahradě, kde roste bylinek spousta, ale nikdy jsem je neviděl je ozobávat. Takže nezkouším, ačkoliv právě dobromysli mám fakt plnou zahradu, hrozný plevel. Kopřivy samotné taky nežerou, jen když jsou ve směsi na drobno pro kuřata.
Mám podobné zkušenosti - dobromysl zaplevelila louku (a jsem za to rád - je to pastva pro motýli v létě), ale slepicím neříká vůbec nic. No a kopřivy jsou taky rostliny, které zůstavávájí jako poslední přežívající ve výběhu pro slepice. Když se vysuší a podají v zimě je to jiná. Taky nařezané do míchanice se šrotem a chlebem se stratí rychle.
Varaxi
napsal(a):
Jsem staromilec; mám předsudky ke GMO, mikrovlnné troubě, elektronice, minerálnímu hnojení, přehnané desinfekci, volné výchově dětí, barvám na vlasy, hormonální antikoncepci... Nemám to ráda. Nevěřím tomu, není to ověřené, nikdo neví, co to udělá za pár generací. A děsím se, co přinese budoucnost - čipy, klonování lidí, uměle vypěstované maso, ničeho z toho se nechci dožít.
Logický důvod je ten, že GMO se šlechtí mimo jiné na odolnost proti pesticidům a GMO potraviny jich pak mohou obsahovat více. Nelogický důvod je, že to ve mně prostě vzbuzuje úzkost.
Já to nikomu nevnucuju. Chci jen, aby GMO bylo označené a já se mu mohla vyhnout. To je celé. Stejně jako užívám počítač, mobil, desinfekci a občas i tu mikrovlnku; jen nechci, aby mi to ovládlo život.
Jsem staromilec; mám předsudky ke GMO, mikrovlnné troubě, elektronice, minerálnímu hnojení, přehnané desinfekci, volné výchově dětí, barvám na vlasy, hormonální antikoncepci... Nemám to ráda. Nevěřím tomu, není to ověřené---no ani penicilin nebol overeny nehnevajte sa na mna,ale s vasim strachom by som nechcel žit
bery25
napsal(a):
Jsem staromilec; mám předsudky ke GMO, mikrovlnné troubě, elektronice, minerálnímu hnojení, přehnané desinfekci, volné výchově dětí, barvám na vlasy, hormonální antikoncepci... Nemám to ráda. Nevěřím tomu, není to ověřené---no ani penicilin nebol overeny nehnevajte sa na mna,ale s vasim strachom by som nechcel žit
Tak ono to není černobílé a já nejsem fanatik. Penicilin, očkování, i ta mikrovlnka jsou k něčemu dobré - jde jen o to věci využívat, nikoli zneužívat. :)
Nevím jak se staraly o zvířata vaše babičky, ale moji prarodiče chovali zvířata pro užitek a věděli, že je tedy musí nakrmit. Babička říkala “vlaška ti vrátí co ji dáš, leghornka dá ještě víc “(i přes to dávala přednost vlaškám). Navíc měli k živým tvorům cit. Takže ráno slepice dostaly to co prasata —brambory a řepu se šrotem, večer tolik pšenice, že měly volata nacpaná k prasknuti (já jsem si zimní krmnou dávku vylepšil naklíčenou pšenicí). Není rozhodně pravda, že by po takové to krmné dávce slepice půl roku nenesly nebo že by na 1 vejce byly potřeba 4 slepice. Kdo to tak měl, tak nebyl dobrý hospodář. Samozřejmě sezónní výkyv byl a vajíčka se nakládala - na pečeni. Do míchanice čerstvá byla i na podzim a přes Vánoce. Jednalo se o cca 40 slepic tak je jasné, že to krizové období podzimu a začátku zimy se vždy překlenulo nějakou ještě snášející před pelicháním nebo již přepeřenou a už snášející. V únoru ale bylo již vajec plno.
Kdo má 5 slepic, tak je jasné, že může být nějaký čas bez vajíčka.
ladd
napsal(a):
Nevím jak se staraly o zvířata vaše babičky, ale moji prarodiče chovali zvířata pro užitek a věděli, že je tedy musí nakrmit. Babička říkala “vlaška ti vrátí co ji dáš, leghornka dá ještě víc “(i přes to dávala přednost vlaškám). Navíc měli k živým tvorům cit. Takže ráno slepice dostaly to co prasata —brambory a řepu se šrotem, večer tolik pšenice, že měly volata nacpaná k prasknuti (já jsem si zimní krmnou dávku vylepšil naklíčenou pšenicí). Není rozhodně pravda, že by po takové to krmné dávce slepice půl roku nenesly nebo že by na 1 vejce byly potřeba 4 slepice. Kdo to tak měl, tak nebyl dobrý hospodář. Samozřejmě sezónní výkyv byl a vajíčka se nakládala - na pečeni. Do míchanice čerstvá byla i na podzim a přes Vánoce. Jednalo se o cca 40 slepic tak je jasné, že to krizové období podzimu a začátku zimy se vždy překlenulo nějakou ještě snášející před pelicháním nebo již přepeřenou a už snášející. V únoru ale bylo již vajec plno.
Kdo má 5 slepic, tak je jasné, že může být nějaký čas bez vajíčka.
Nevím, jak staří jsou Vaši prarodiče. Moji se narodili po první světové válce. A to opravdu všichni na vesnici měli slepice puštěné, aby si samy našly, co chtějí, a přikrmovaly se opravdu minimálně. Většinu zbytků, pokud vůbec nějaké byly, dostalo prase a o pšenici se říkalo, že ta je pro lidi, ne pro zvířata. Dědeček dával pšenku proto, že dostával část výplaty v naturáliích, a to byla většinou pšenice. Jiné obilí by musel kupovat - a někdy se koupit ani nedalo. Směňovalo se se sousedy, obchod na vesnici nebyl, leda tak hospoda, kde se člověk dozvěděl, kdo kam jede na trh a sepisovaly se seznamy, komu co má koupit. Nové boty byla tak drahá záležitost, že se kvůli ní vraždilo. Nekecám, jediná vražda v okolí byla kvůli novým botám. Dědeček a celá jeho rodina chodili prakticky bosi, babička byla jedináček, tak byla podstatně rozmazlenější a boty měla, ale i tak musela uháčkovat každé ráno rukavici na prodej, než šla do školy. Každý, kdo měl krávu, doma vyráběl máslo a razil na ně vlastní značku, aby pak ve městě poznalo, od koho to máslo je. Máslo a tvaroh byly cenné suroviny, které se doma prakticky nejedly, aby byly peníze na jiné věci. Každý rok vycházely ženské do 50 km vzdálené obce s nůšemi, aby natrhaly trnky a pak šly domů. Naše vesnice je moc vysoko, trnkám se u nás nevedlo, natožpak kadlátkám. A povidla byly základní surovinou - víc než polovina jídel byla sladká a sladilo se právě povidly, protože cukr byl strašně drahý. Kdo měl včely, stejně med většinou prodal, stejně jako to máslo. Obilí se sklízelo ručně a převáželo koňmi do mlýna. Vlašky a leghornky, to tenkrát nebylo - a ani by nebyl zájem, když to nesedí, kuřata to neodvodí, maso na tom není. Tenkrát byl problém chovat cokoli čistokrevně, vždyť když byly slepice puštěné, kdo zaručil, který kohout je otec?
Je to prostě skoro sto let.
Prarodiče od maminky se narodili těsně po druhé světové a ti už pamatovali spíš komunismus - krávy a prasata ne u domů, ale v hromadných stájích, znali kombajny, traktory, umělé líhně. To už byly příručky, odborná literatura, doporučené postupy chovu včetně návodů ke krmení. V tu dobu obě babičky krmily dost jinak než dřív a ta užitkovost opravdu raketově stoupla. Taky vznikala nová užitková plemena s omezenou kvokavostí a podobně.
Ale to už je úplně jiný život, ta druhá světová je obrovský mílník.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Varaxi
napsal(a):
Nevím, jak staří jsou Vaši prarodiče. Moji se narodili po první světové válce. A to opravdu všichni na vesnici měli slepice puštěné, aby si samy našly, co chtějí, a přikrmovaly se opravdu minimálně. Většinu zbytků, pokud vůbec nějaké byly, dostalo prase a o pšenici se říkalo, že ta je pro lidi, ne pro zvířata. Dědeček dával pšenku proto, že dostával část výplaty v naturáliích, a to byla většinou pšenice. Jiné obilí by musel kupovat - a někdy se koupit ani nedalo. Směňovalo se se sousedy, obchod na vesnici nebyl, leda tak hospoda, kde se člověk dozvěděl, kdo kam jede na trh a sepisovaly se seznamy, komu co má koupit. Nové boty byla tak drahá záležitost, že se kvůli ní vraždilo. Nekecám, jediná vražda v okolí byla kvůli novým botám. Dědeček a celá jeho rodina chodili prakticky bosi, babička byla jedináček, tak byla podstatně rozmazlenější a boty měla, ale i tak musela uháčkovat každé ráno rukavici na prodej, než šla do školy. Každý, kdo měl krávu, doma vyráběl máslo a razil na ně vlastní značku, aby pak ve městě poznalo, od koho to máslo je. Máslo a tvaroh byly cenné suroviny, které se doma prakticky nejedly, aby byly peníze na jiné věci. Každý rok vycházely ženské do 50 km vzdálené obce s nůšemi, aby natrhaly trnky a pak šly domů. Naše vesnice je moc vysoko, trnkám se u nás nevedlo, natožpak kadlátkám. A povidla byly základní surovinou - víc než polovina jídel byla sladká a sladilo se právě povidly, protože cukr byl strašně drahý. Kdo měl včely, stejně med většinou prodal, stejně jako to máslo. Obilí se sklízelo ručně a převáželo koňmi do mlýna. Vlašky a leghornky, to tenkrát nebylo - a ani by nebyl zájem, když to nesedí, kuřata to neodvodí, maso na tom není. Tenkrát byl problém chovat cokoli čistokrevně, vždyť když byly slepice puštěné, kdo zaručil, který kohout je otec?
Je to prostě skoro sto let.
Prarodiče od maminky se narodili těsně po druhé světové a ti už pamatovali spíš komunismus - krávy a prasata ne u domů, ale v hromadných stájích, znali kombajny, traktory, umělé líhně. To už byly příručky, odborná literatura, doporučené postupy chovu včetně návodů ke krmení. V tu dobu obě babičky krmily dost jinak než dřív a ta užitkovost opravdu raketově stoupla. Taky vznikala nová užitková plemena s omezenou kvokavostí a podobně.
Ale to už je úplně jiný život, ta druhá světová je obrovský mílník.
Krásně se to četlo! Já už od mala poslouchala vyprávění starých lidí.
Varaxi
napsal(a):
Nevím, jak staří jsou Vaši prarodiče. Moji se narodili po první světové válce. A to opravdu všichni na vesnici měli slepice puštěné, aby si samy našly, co chtějí, a přikrmovaly se opravdu minimálně. Většinu zbytků, pokud vůbec nějaké byly, dostalo prase a o pšenici se říkalo, že ta je pro lidi, ne pro zvířata. Dědeček dával pšenku proto, že dostával část výplaty v naturáliích, a to byla většinou pšenice. Jiné obilí by musel kupovat - a někdy se koupit ani nedalo. Směňovalo se se sousedy, obchod na vesnici nebyl, leda tak hospoda, kde se člověk dozvěděl, kdo kam jede na trh a sepisovaly se seznamy, komu co má koupit. Nové boty byla tak drahá záležitost, že se kvůli ní vraždilo. Nekecám, jediná vražda v okolí byla kvůli novým botám. Dědeček a celá jeho rodina chodili prakticky bosi, babička byla jedináček, tak byla podstatně rozmazlenější a boty měla, ale i tak musela uháčkovat každé ráno rukavici na prodej, než šla do školy. Každý, kdo měl krávu, doma vyráběl máslo a razil na ně vlastní značku, aby pak ve městě poznalo, od koho to máslo je. Máslo a tvaroh byly cenné suroviny, které se doma prakticky nejedly, aby byly peníze na jiné věci. Každý rok vycházely ženské do 50 km vzdálené obce s nůšemi, aby natrhaly trnky a pak šly domů. Naše vesnice je moc vysoko, trnkám se u nás nevedlo, natožpak kadlátkám. A povidla byly základní surovinou - víc než polovina jídel byla sladká a sladilo se právě povidly, protože cukr byl strašně drahý. Kdo měl včely, stejně med většinou prodal, stejně jako to máslo. Obilí se sklízelo ručně a převáželo koňmi do mlýna. Vlašky a leghornky, to tenkrát nebylo - a ani by nebyl zájem, když to nesedí, kuřata to neodvodí, maso na tom není. Tenkrát byl problém chovat cokoli čistokrevně, vždyť když byly slepice puštěné, kdo zaručil, který kohout je otec?
Je to prostě skoro sto let.
Prarodiče od maminky se narodili těsně po druhé světové a ti už pamatovali spíš komunismus - krávy a prasata ne u domů, ale v hromadných stájích, znali kombajny, traktory, umělé líhně. To už byly příručky, odborná literatura, doporučené postupy chovu včetně návodů ke krmení. V tu dobu obě babičky krmily dost jinak než dřív a ta užitkovost opravdu raketově stoupla. Taky vznikala nová užitková plemena s omezenou kvokavostí a podobně.
Ale to už je úplně jiný život, ta druhá světová je obrovský mílník.
Prarodiče se narodili 1914 a 1916. Ty vlašky babička začala chovat těsně po válce. Rozdíl je v tom, že u vás se jednalo o chudý kraj. My jsme okraj Polabí, sedláci, takže předpokládám, že pro slepice krmení bývalo vzdy, i když se ještě jednalo o původní směsku. Pamatuju jak děda říkal, jak to bylo hezké, když byla každá slepice jinak barevná. Na užitkovost jsem se nezeptal. Když jsem pak choval čzk, tak nebyli schopni říct, jestli něco takového měli.
ladd
napsal(a):
Prarodiče se narodili 1914 a 1916. Ty vlašky babička začala chovat těsně po válce. Rozdíl je v tom, že u vás se jednalo o chudý kraj. My jsme okraj Polabí, sedláci, takže předpokládám, že pro slepice krmení bývalo vzdy, i když se ještě jednalo o původní směsku. Pamatuju jak děda říkal, jak to bylo hezké, když byla každá slepice jinak barevná. Na užitkovost jsem se nezeptal. Když jsem pak choval čzk, tak nebyli schopni říct, jestli něco takového měli.
Může být. :)
1917 se narodil můj děda.
Taky vzpomínal na „vlašky“, ale to byly jakékoli lehké pestře hnědé slepice. Čistokrevné na nich nebylo nic, přinejlepším to mohly být kříženky několikáté generace. Určitě kvokaly a vodily.
Další slepice se prostě dělily podle barev, hnědé byly jako dnešní víceméně jednolitě hnědé hybridy, byly ještě černé, bílé a různě kropenaté. Někdo si potrpěl na stejné barvy, někdo míval směs.
Myslím, že chovat čistokrevně, kroužkovat a vystavovat začal v padesátých letech a to byl u nás průkopník. No, můžu se zeptat táty, ten to bude asi vědět lépe.
A ta doba byla hodně jiná, to je fakt - v zimě se chodil lámat led a ukládal se do sklepů, aby se daly mrazit potraviny na zimu. Vydržel tam od zimy do zimy, to je teď naprosto nemyslitelné.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Krásně se to četlo! Já už od mala poslouchala vyprávění starých lidí.
Také jsem si početla😊 a myslela přitom na to, jak nám korona možná vrátí tu dobu zpátky. Ono bez tvarohu a másla se dá žít, veganství jsem zkusila jeden rok. Ale vitamín B12 chyběl...ten je v žloutcích 😉
Varaxi
napsal(a):
Může být. :)
1917 se narodil můj děda.
Taky vzpomínal na „vlašky“, ale to byly jakékoli lehké pestře hnědé slepice. Čistokrevné na nich nebylo nic, přinejlepším to mohly být kříženky několikáté generace. Určitě kvokaly a vodily.
Další slepice se prostě dělily podle barev, hnědé byly jako dnešní víceméně jednolitě hnědé hybridy, byly ještě černé, bílé a různě kropenaté. Někdo si potrpěl na stejné barvy, někdo míval směs.
Myslím, že chovat čistokrevně, kroužkovat a vystavovat začal v padesátých letech a to byl u nás průkopník. No, můžu se zeptat táty, ten to bude asi vědět lépe.
A ta doba byla hodně jiná, to je fakt - v zimě se chodil lámat led a ukládal se do sklepů, aby se daly mrazit potraviny na zimu. Vydržel tam od zimy do zimy, to je teď naprosto nemyslitelné.
Babička, když se zabíjelo dělala vepřové konzervy a hotové osmažené řizky zalévala do sádla. Do ledničky by se to nevešlo.
Slepice měli směsku na bázi hlavně vlašek někdy leghornek a pak po různu, když zrovna pán, od kterého kupovali 1 denní kuřátka neměl vlašky, Bralo se jich 50 nebo 60. K omu se nasazovaly 2 kvočny, takže byly různé pěkně barevné kříženky. Jedna vypadala uplně jak francouzske gourney (snad to píšu správně). Byla to osvědčená kvočna, jak se vyštěpíla těžko říct. Z původních plemen tam ale nebylo nic, ty příchodem vlašek vyřadili, děda plánoval rozmnožovací chov. To mu ale nevyšlo- soukromý zemědělec na začátku 50tých let... Jinak se u nás nechávaly slepice dožít, zabíjely se jen nemocné kusy (vím nemá se to). Později už kupované byly hybridky tetry, naposled něco bílého ne vyloženě lehkého.
reznade
napsal(a):
A v čem se vyskytují?
Lysin je hovezi, kruti, kureci maso, bile fazole, vajicka, dynova seminka a myslim, ze i soja (tam si nejsem jista).
Methionin je opet maso, vejce, ale i orechy, jogurty a dalsi mlecne vyrobky jako jsou syry, dynova seminka, ryze a obiloviny (ted si nevzpomenu ktere konkretne, zda vsechny)
Uživatel s deaktivovaným účtem

Dobrá, nastrouhám jim nějaké svíčky...
Docela mě mrzí, když výrobce z ničeho nic změní složení nebo strukturu směsi.
Třeba Fink Nezvěstice - dekády let od něj beru sypkou N2.
Vloni koncem roku začal blbnout - vymyslel (samozřejmě po vzoru Energysu)
N2 Opti.
Sypkého tam je pomálu, jsou to velmi malé kusy zrn.
Já chápu, že někdo neumí krmit sypkým. Že to někomu slepice nepřijímají,
a oni neví, jak je to naučit. Ale moje Vlašky to uměly žrát s chutí, nedusily se,
nenechávaly nic na dně koryta (což se o napodobované Energys Nosnice Klasik
říct nedá - tam nechávají 40-50%, protože jim ta našrotovaná řepka prostě nejede),
měly to rády.
Já to dával jak samotné, tak se strouhanou řepou, mrkví, jablkem.
Teď abych místo N2 sypké kupoval K1 a doufal, že to nezačnou peletovat.
Už to jednou zkoušeli (opět po vzoru Energysu), ale to jsme jim napsali a vrátili
původní konzistenci, naštěstí.
Možná si neuvědomují, že napodobováním jiné značky si prodeje nezvýší,
naopak - přestanou být výjimeční, nejlepší a budou jedni z mnoha (nevyhovujících).
No a taky mě nemile "překvapil" Kampol.
Jeho směs KUU byla ještě do poloviny loňského roku naprosto super.
Hrubé kusy zrn, převážně kukuřice, velmi stravitelné, beze zbytků, perfektní.
Pak změnili složení a místo kuku je to samý hrách. Strašně hrachu.
A moje Vlašky hrách nežerou. Takže hrozně zbytků.
Když změní receptuju nebo konzistenci z ničeho nic, bez avíza,
beze změny obalu !!!!! a člověk nakoupí třeba dvacet pytlů, je to blbé...
Toto mrzení jsem zažil párkrát také... hlavně "miluji" směsi, kde gramáž dohánějí kamínky. Viď Andrejko "Škoda", že to nejde dohánět vodou, jako ta kuřata po zabití. Nekupuji směsi s křemenem. Sorry jako.
Ovšem tady je zbytečné plakat na rameni zelenobílé ifauny, to se musí hromadněji dostat k výrobcům samotným.
Změna v receptuře, ač obal i leták je stále stejný, je zatím, co jsem ty změny zaznamenal, vždy k horšímu. Na námitky, proč tomu tak je mi bylo sděleno, že lid to žádá. Tak přiznejte se, dámy a pánové, kdo z vás to žádá?
Osobně jsem pro středné namletý šrot než toto hrubé, kde první, co slepice vyzobou, je kukuřičná hrubá lámanka. Prašná část zbejvá v korytě. Není to ani na samotné krmení, ani do brambor, kde to hrubé nejde sloučit s bramborami prostě za mně nepraktické. Naopak příliš jemná směs, zvláště pak K1, je taky k ničemu. Při návštěvách zahraničních výstav v Německu můžeme vidět jaké krmné směsi se vyrábí tam. Výrobci nebo prodejci tam presentují svoje směsi. Doporučuji to také vidět (dočkáme-li se normálních okolností). Často je to také směs zrnin, nebo jejich lámanky, prašná část chybí. Nebo je krmivo granulováno.
U svého dodavatele v současné době preferuji granulovanou směs N, a to z výše uvedených důvodů a nedostatků nabízené sypké formy. Granule zpravidla je (aby se to dalo stmelit) složena z jemněji našrotovaných surovin. A bez kamínků. Kamínků máme plný neomezený výběh. A pro ty, kdo má slepice třeba rodokmenně dočasně pozavírané někde v kotcích na roštech a pod. snad je dostupných samotných gritů v dnešní době dosti.
Nedávno proběhla médii zpráva, že se potravinářská pšenice
bude zdražovat - a to až na 5.800,- za tunu.
My, kteří už několik let kupuje krmnou pšenici za 6 tisíc za tunu,
jsme jen povytáhli obočí...
Uživatel s deaktivovaným účtem

honzapm
napsal(a):
Nedávno proběhla médii zpráva, že se potravinářská pšenice
bude zdražovat - a to až na 5.800,- za tunu.
My, kteří už několik let kupuje krmnou pšenici za 6 tisíc za tunu,
jsme jen povytáhli obočí...
to máš blbé ceny
minulý rok som kúpil 15-16 € za metrák
Uživatel s deaktivovaným účtem

A my, co to kupujeme v místním vysokohorském zveráči, jsme na tom ještě hůř
VMM

XXX.XXX.244.223
Pán Laying Hen, mohol by som vás poprosiť e-mail? Pokiaľ by ste boli ochotný, začal som s chovom nosníc a rád by som sa opýtal pár otázok.
VMM

XXX.XXX.244.223
Dobrý deň, mám mladé nosnice, nesú zatiaľ veľmi dobre približne 90% znáška, zatiaľ som nadmieru spokojný. Miešam im granulovanú zmes (15,2%) bielkovín s pšenicou v pomere 1:1, v priebehu dňa ako doplnok zbytky z kuchyne v malom množstve, podrvené škrupiny a voda sú samozrejmosťou. Vajíčka sú malé, rád by som im doplnil každý deň bielkoviny. Chcem sa preto opýtať skúsených, čo najlepšie využijú sliepky v strave čo sa týka bielkovín? Čítal som o sušenej krvi a pod., no rád by som použil niečo ľahko dostupné aby mali moje nosnice dostatok bielkovín v strave, keďže v zmesi je nejaký limit a ja skrmujem zmes so zrnom 1:1.
Pozdravujem, chovu zdar...
Uživatel s deaktivovaným účtem

VMM
napsal(a):
Dobrý deň, mám mladé nosnice, nesú zatiaľ veľmi dobre približne 90% znáška, zatiaľ som nadmieru spokojný. Miešam im granulovanú zmes (15,2%) bielkovín s pšenicou v pomere 1:1, v priebehu dňa ako doplnok zbytky z kuchyne v malom množstve, podrvené škrupiny a voda sú samozrejmosťou. Vajíčka sú malé, rád by som im doplnil každý deň bielkoviny. Chcem sa preto opýtať skúsených, čo najlepšie využijú sliepky v strave čo sa týka bielkovín? Čítal som o sušenej krvi a pod., no rád by som použil niečo ľahko dostupné aby mali moje nosnice dostatok bielkovín v strave, keďže v zmesi je nejaký limit a ja skrmujem zmes so zrnom 1:1.
Pozdravujem, chovu zdar...
A proč tu krmnou směs ředíte?
VMM

XXX.XXX.244.223
Pšenicou kŕmim preto, že som ju dostal darom. Na druhej strane je u nás akási ,,tradícia", že sliepkam sa vždy v prvom rade kŕmila pšenica, preto ju teraz kŕmim v kombinácii so zmesou.
Poslední dobou se nám tu rozmohl takový švar - krmení drůbeže
sušenými moučnými červy.
Je tedy možné sledovat růst konkurenčního prostředí
a to znamená pokles cen.
Tady je 5 kg (opravdu pořádný pytel) za cenu pod 2 tisíce i s dopravou.
To už je hodně výhodné. Doporučuji.
https://www.ifauna.cz/drubez/inzerce/r/detail/3725380/suseny-moucny-cerv-5-kg-doprava-zdarma/
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zkusila jsem čirou náhodou ty červy jen tak pro zpestření svým vynesenkám, a suché jim to nejelo, ono se to drobí a rozpadá... Ale když jsem jim je přes noc namočila, tak se mohly uklovat :-)
VMM

XXX.XXX.244.223
Našiel som doma cícer, kupovaný minulý rok, asi 4 kg, má niekto skúsenosť, či je to vhodná bielkovina pre nosnice? Prípadne, v akej forme ho podávať a v akom množstve?
VMM
napsal(a):
Dobrý deň, mám mladé nosnice, nesú zatiaľ veľmi dobre približne 90% znáška, zatiaľ som nadmieru spokojný. Miešam im granulovanú zmes (15,2%) bielkovín s pšenicou v pomere 1:1, v priebehu dňa ako doplnok zbytky z kuchyne v malom množstve, podrvené škrupiny a voda sú samozrejmosťou. Vajíčka sú malé, rád by som im doplnil každý deň bielkoviny. Chcem sa preto opýtať skúsených, čo najlepšie využijú sliepky v strave čo sa týka bielkovín? Čítal som o sušenej krvi a pod., no rád by som použil niečo ľahko dostupné aby mali moje nosnice dostatok bielkovín v strave, keďže v zmesi je nejaký limit a ja skrmujem zmes so zrnom 1:1.
Pozdravujem, chovu zdar...
Vajíčka jsou prvním rokem menší, druhým rokem se objem zvětšuje. Pokud jim chcete udělat opravdu dobře, tak tu pšenici na 24 hodin namočte pak na sítu dvakrát denně propláchnout, přikrýt,csby nevysychala. Druhý, třetí den začne klíčit.
Já dávám granule pro nosnice a klíčím pšenici, nesou jak divé. Bílkoviny moc neřeším. Tak jednou týdně mají drcené kosti.
Hrách občas dávám, vařený. Syrový mi nežerou.
Tak Fink Nezvěstice (ZeTen Blovice) přešel ze špičkové sypké K1,
náhle na rozsekané granule. Není nad to, měnit strukturu K1 během sezony.
Velké mínus.
Ještě před měsícem jejich K1 měla vynikající formu - letos obsahovala
mnohem víc kukuřice a větších kousků, takže byla pro kuřata nesmírně atraktivní.
Tak jdu hledat náhradu.
honzapm
napsal(a):
Tak Fink Nezvěstice (ZeTen Blovice) přešel ze špičkové sypké K1,
náhle na rozsekané granule. Není nad to, měnit strukturu K1 během sezony.
Velké mínus.
Ještě před měsícem jejich K1 měla vynikající formu - letos obsahovala
mnohem víc kukuřice a větších kousků, takže byla pro kuřata nesmírně atraktivní.
Tak jdu hledat náhradu.
Jo, jo, inovace za účelem...? I když zde více chovatelů popisovalo nekvalitu směsí od Sehnouta a synové s.r.o., Musím říci, že tento výrobce drží stálou kvalitu, neinovuje a pro mne je naprosto vyhovující a navíc k dostání téměř za domem. Japonské křepelky jsou docela citlivé na změnu a to nejen krmiva. Na nich mám odzkoušeno. Slepice mají větší toleranci...
Já Sehnoutka zkusil jen jednou, u nás na Karlovarsku není vůbec k sehnání.
Což je asi největší "věc" při krmení - dostupnost.
Koupil jsem si asi tři pytle na výstavě ve Slaném, kam normálně vůbec nejezdím.
No a překvapilo mě (nemile) velké množství kamínků.
To je pro slepice z výběhem zbytečné.
Jinak věřím, že to může fungovat.
Na těch rozsekaných granulích mi nejvíc vadí ten postup výroby.
Našrotují (což je přirozené), ale pak vlhčí, aby to drželo tvar granule,
pak vysouší, aby se granule nekazila a pak drtí, aby granule nebyla jako K1 velká.
Ach jo.
Že se tím vlhčením, granulováním a vysoušením přijde o spoustu přirozeně
obsažených "vitamínů" je další věc. Pak je tam někteří (ne všichni) dodávají zpátky,
a to už mi přijde opravdu na hlavu padené.
Chápu, že někomu kuřata sypké neumí přijímat nebo plýtvají, nevyžerou, práší,
ale zrovna ten Fink Nezvěstice byl opravdu boží a Vlašky (i dospělé) vyžerou
beze zbytku.
Velká škoda. Vědět to, tak si člověk před měsícem koupil "zásoby".
No nic. Asi nezbyde, než si dělat směsi sám, že.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Já krmím Sehnoutka granule pro nosnice, a vzhledem k tomu, že pravidelně koštuju, můžu celkem zodpovědně říct, že jsem na kamení nenarazila. O sypkém nemůžu říct zbla, anžto jsem je jaktěživa neměla. Teď jsem náhodou koupila granule pro nosnice od Energysu, vypadají podobně, slepice na nich taky nesou, ale Sehnoutek je pro mě dostupnější (a myslím, že to stojí stejně).
Uživatel s deaktivovaným účtem

petraodlesa
napsal(a):
Myslím, že Bodlinka to myslí ironicky, ne doslova...
100%
Tak moje prodejkyně krmení pro kuřata je evidentně na drogách.
Posuďte sami.
Týden 1. - kupuji u ní K1 Fink sypká, stejně, jako už 20 let
Týden 3. - kupují u ní K1 Fink rozsekané granule,
ona sama od sebe na mě:
"Honzíku, já se moc omlouvám, ale VONI už tu sypkou-šrot vyrábět nebudou.
Kvůli EU bude už jenom tohleto (sáhne do otevřeného pytle) - rozsekané granulky.
(Jelikož to znám od Energysu, tak jí říkám, že se holt nedá nic dělat
a kupuji jen jeden pytel, namísto celého auta)
Týden 4. - kupují u ní K1 Fink sypká
Já "Vy máte zase K1 sypkou??"
Ona - vyvalí oči - "Honzíku, ale K1 přece byla vždycky jenom sypká."
Tak já nevím. Nezbyde, než zavolat do Finka.
Tím,co popisujete,se krmí prasata , mě drůbež..šrot.. jaký?..brambory, slaný vývar se slanou zeleninou s trochou slaného masa...vaše slepice pochází zřejmě u drůbežárny, kde se krmí granulemi pro nosnice, tak vám ty zbytky odmítají..z toho,co popisujete,vám snášet moc nebudou..kupte jim granulovanou směs pro nosnice, já k ní přidávám pšenici..
Slepice si na krmivo musí zvyknout. Pokud dáte zbytky, nedávejte šrot. Krmím míchanici brambor se šrotem z pšenice a trošky hrachu a kopřivami doplněnou o plastin a nutrimix. V druhém krmítku mají celou pšenici. Nejdřív ze všeho zmizí míchanice a pšenici si nechávají na pak. Krmení dostanou 2x denně + výběh s možností hrabání v hluboké podestýlce u ovcí a na kupě hnoje. Od 9 slepic mám průměrně 7 vajec denně.
Na stará kolena jsem se konečně naučila uvařit jen tolik, že skoro žádné zbytky z kuchyně nejsou, když pominu slupky z ovoce a zeleniny. Ty povařím a přidám k bramborám do míchanice.
ančovička1
napsal(a):
Tím,co popisujete,se krmí prasata , mě drůbež..šrot.. jaký?..brambory, slaný vývar se slanou zeleninou s trochou slaného masa...vaše slepice pochází zřejmě u drůbežárny, kde se krmí granulemi pro nosnice, tak vám ty zbytky odmítají..z toho,co popisujete,vám snášet moc nebudou..kupte jim granulovanou směs pro nosnice, já k ní přidávám pšenici..
Děkuji,špatně jsem se vyjádřila.Mám pro ně směs pro nosnice.Tu nejraději žerou,potom pastva.Chtěla jsem vědět proč ty zbytky(nebylo jich moc) asi nechtějí.Rozhodně je nehodlám krmit jako prase.
přezdívka
napsal(a):
Slepice si na krmivo musí zvyknout. Pokud dáte zbytky, nedávejte šrot. Krmím míchanici brambor se šrotem z pšenice a trošky hrachu a kopřivami doplněnou o plastin a nutrimix. V druhém krmítku mají celou pšenici. Nejdřív ze všeho zmizí míchanice a pšenici si nechávají na pak. Krmení dostanou 2x denně + výběh s možností hrabání v hluboké podestýlce u ovcí a na kupě hnoje. Od 9 slepic mám průměrně 7 vajec denně.
Na stará kolena jsem se konečně naučila uvařit jen tolik, že skoro žádné zbytky z kuchyně nejsou, když pominu slupky z ovoce a zeleniny. Ty povařím a přidám k bramborám do míchanice.
Ten šrot jsem jim právě sebrala,aby si daly ty zbytky.Párkrát do toho klovly,to bylo vidět,ale jinak žádná sláva.Ale jak píšete,asi si musí zvyknout.Děkuji
Nutrimix slepicím hodně nechutná. Je to takové to "nutné zlo".
Asi jako pro děti brokolice nebo rybí tuk.
Záleží tedy, kolik jste ho do té míchanice ze zbytků dala.
Jinak pokud jsou zbytky kvalitní, nepřesolené, neplesnivé,
tak normálně slepicím vařené brambory se šrotem, vývar a další chutnají moc.
honzapm
napsal(a):
Nutrimix slepicím hodně nechutná. Je to takové to "nutné zlo".
Asi jako pro děti brokolice nebo rybí tuk.
Záleží tedy, kolik jste ho do té míchanice ze zbytků dala.
Jinak pokud jsou zbytky kvalitní, nepřesolené, neplesnivé,
tak normálně slepicím vařené brambory se šrotem, vývar a další chutnají moc.
Nutrimix jsem tam dala podle návodu.Na 10 slepic 1,75 PL.Je fakt,že jsem těch zbytků měla o trochu méně než v návodu,tak tam ten nutrimix asi víc cítily.Plesnivé nebo přesolené bych jim nedala.Zkusím dát nutrimixu méně a uvidím.Děkuji
Uživatel s deaktivovaným účtem

A jestli není jednodušší, než tato alchymie, jim ty zbytky nedávat, když mají N1 a pšenici. Neříkám, když fakt zbyde něco, co by se muselo vyhodit, ale jako pravidlo? U nás naštěstí plní funkci zbytkojídlové popelnice pes, ale na druhou stranu u nás málokdy co zbude
Uživatel s deaktivovaným účtem

peta2281
napsal(a):
Děkuji,moc těch zbytků nedávám,spíš mě zajímalo,proč je nechtějí.
Zkuste se jich zeptat Je to vip, do hlavy jim nevidíme a co funguje u jednoho, nemusí u druhého. Moje hedvábky třeba nepozřely namočený chleba. jednou jsem to zkusil, když doma nějaký tvrdý byl, nežraly, vyřešeno. I pro ně je to lepší
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jestli mají k dispozici kompletní krmivo (směs), tak je ten nutrimix nadbytečný, ne? Jestli je to nějaký vit-min doplněk, tak to by mělo být v té KOMPLETNÍ směsi.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Zkuste se jich zeptat Je to vip, do hlavy jim nevidíme a co funguje u jednoho, nemusí u druhého. Moje hedvábky třeba nepozřely namočený chleba. jednou jsem to zkusil, když doma nějaký tvrdý byl, nežraly, vyřešeno. I pro ně je to lepší
:-) tak jsem zkusila ten chleba,nastrouhala jsem jim tam ještě mrkev,přidala nutrimix a ještě posypala směsí.Vyzobaly to do posledního drobku,ale asi jen kvůli té směsi.Tak že to nebudu řešit.Budou mít směs a pastvu,vypadají dobře a když něco zbyde,aspoň vím,jak na to :-)
Ještě k tomu GMO. Abych to tady jednostranně nechválil. Má to svou daleko hlubší zápornou stránku než je krmení naší drůbeže a sice podnícení vzniku super odolných plevelů či patogenů. Kdo myslí dopředu, musí si také položit otázku, jak jsou zvýhodněni ti pěstitelé, kteří GMO odrůdy používají oproti těm klasickým. Kdo pobere penízky za patent a jak na tom budou biti ti, kdož na patent nedosáhnou, nebo budou mít zákaz nepatentované prodávat či pěstovat a podobně. Budou to nuceni pěstovat s vyššími náklady. Zase zvýhodnění jen některých lidí. Ale možná, že to někdo považuje, za oběť pokroku, nevím.
Juraj_Kafka
napsal(a):
Ještě k tomu GMO. Abych to tady jednostranně nechválil. Má to svou daleko hlubší zápornou stránku než je krmení naší drůbeže a sice podnícení vzniku super odolných plevelů či patogenů. Kdo myslí dopředu, musí si také položit otázku, jak jsou zvýhodněni ti pěstitelé, kteří GMO odrůdy používají oproti těm klasickým. Kdo pobere penízky za patent a jak na tom budou biti ti, kdož na patent nedosáhnou, nebo budou mít zákaz nepatentované prodávat či pěstovat a podobně. Budou to nuceni pěstovat s vyššími náklady. Zase zvýhodnění jen některých lidí. Ale možná, že to někdo považuje, za oběť pokroku, nevím.
Přesně o to "globalistům" jde. Soustředit moc, přes různé pěněžní, či jiné instrumenty. Jen málokdo chce přemýšlet o dlouhodobých dopadech a to především zdravotních. A to nejen u GMO.
Uživatel s deaktivovaným účtem

GM má velký smysl v podpoře produkčních schopností organismů. U toho boje s patogeny a plevely je to dvousečné, bohužel. Samosprašné odrůdy odolné patogenům by bylo šikovné pěstovat v uzavřených ekosystémech, sklenících, halách. Člověk holt ještě tak zcela nerozumí tomu, do čeho se rozhodl hrabat, a jediné kritérium - nepoškodit člověka (v krátkodobém výhledu) - je nedostatečné.
Jinak jsem zastánce GMO.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
GM má velký smysl v podpoře produkčních schopností organismů. U toho boje s patogeny a plevely je to dvousečné, bohužel. Samosprašné odrůdy odolné patogenům by bylo šikovné pěstovat v uzavřených ekosystémech, sklenících, halách. Člověk holt ještě tak zcela nerozumí tomu, do čeho se rozhodl hrabat, a jediné kritérium - nepoškodit člověka (v krátkodobém výhledu) - je nedostatečné.
Jinak jsem zastánce GMO.
dám ti minus aspoň takto
Kampol KUU (Kur Univerzální) je jedna ze směsí,
které mají během roku cca 4 různé varianty.
Žádná dodávka není zcela stejná jako ta předchozí.
Tohle je aktuální verze Kampol KUU.
I při výživě Vlašek může dobrý člověk páchat dobrou věc.
https://obchod.thetaptap.cz/44-plechove-hrnecky
.
Myslím, že je škoda takové vlákno nechat zapadnout do propadliště dějin...
Osobně nemám problém s GMO, ani průmyslovými krmnými směsmi, vždyť pro psy a kočky je kupujeme taky. U těch je jen propracovaný marketing, aby se lépe prodávaly a kupující měli co nejlepší pocit.
Přesto si krmení míchám sám. A jsem přesvědčen, že bez proteinového doplňku ji prostě dohromady v požadované kvalitě nedáte.
K směsi dostávají zelené, ovoce, či zeleninu, co je k mání, zbytky z kuchyně (povětšinou šlupky od zeleniny a odřezky a staré pečivo, jinak všechno sežereme) i drcené kosti, grit a vitamínovou kostku zobou holubům. Čas od času jim koupím hotovou směs, ale zjistil jsem, že jsou dosti vybíravé
Možná by bylo dobré si tady vyměnit pár zkušeností, kdo, jak a čím krmíme.
list
napsal(a):
Myslím, že je škoda takové vlákno nechat zapadnout do propadliště dějin...
Osobně nemám problém s GMO, ani průmyslovými krmnými směsmi, vždyť pro psy a kočky je kupujeme taky. U těch je jen propracovaný marketing, aby se lépe prodávaly a kupující měli co nejlepší pocit.
Přesto si krmení míchám sám. A jsem přesvědčen, že bez proteinového doplňku ji prostě dohromady v požadované kvalitě nedáte.
K směsi dostávají zelené, ovoce, či zeleninu, co je k mání, zbytky z kuchyně (povětšinou šlupky od zeleniny a odřezky a staré pečivo, jinak všechno sežereme) i drcené kosti, grit a vitamínovou kostku zobou holubům. Čas od času jim koupím hotovou směs, ale zjistil jsem, že jsou dosti vybíravé
Možná by bylo dobré si tady vyměnit pár zkušeností, kdo, jak a čím krmíme.
tak po psovi nic nejem a ani toho psa
Uživatel s deaktivovaným účtem

list
napsal(a):
No, v devadesátkách jsme psí konzervy se ségrou ochutnávali
Mně kočičí paštiky voní i teď.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Mně kočičí paštiky voní i teď.
voní, i kapsičky. Ale když se podívám zblízka, nelízla bych si...
Uživatel s deaktivovaným účtem

list
napsal(a):
Ony voní i ty psí konzervy A takový ty, co je tam zavařená půlka kuřete a je to jen v tom sosíku se zeleninou. Na tom by se snad dalo i přežít
Rozhodně! Jenom trochu přisolit.
Vrků

XXX.XXX.12.77
bery25
napsal(a):
skusit treba všetko ja som raz ochutnal v 90tkach travu a odvtedy nemožem citit ani dym s cigarety
Tráva je nejlepší z jara,travička zelená to je moje potěšení.
Pěkný inzerát z Vyškova.
Tady na západě je každý jeden pytel o víc, než 100,- Kč dražší.
(pak se divme, že Karlovarsko je jiné)
https://www.ifauna.cz/drubez/inzerce/r/detail/4006919/krmiva-kampol-slavkov-u-brna/
.
Vrků

XXX.XXX.55.217
bery25
napsal(a):
ten hnusny zapad,ešte že byvam na vychode
Na Karlovarsku je silný rubl
vegh
napsal(a):
Prečo nie dobré chovať pečivo,cestovini?Ja chovám kuchynsky odpad ako doplnkové krmivo a nič som nezisťil že by mal daaké násletky.
a to se směju manželce, když tvrdí, že někdy nerozumí svejm slovenskejm studentům...jestli je vaše řeč slovenština, tak kurňa skoro nerozumím taky:( nicméně, jestli se ptáte, proč nekrmit těstoviny a pečivo, tak se na to lze dívat z vice úhlů. Jestli chcete slepice kvůli likvidování zbytků jídla a občasné vejce je pro vás jen příjemné překvápko a bonus, tak tím klidně krmte. Jestli ale máte slepice kvůli vejcím, tak byste měl krmit kvalitním krmivem a to ani jedna z těchto věcí není, že se tím běžně cpou lidi na tom nic nemění...
Uživatel s deaktivovaným účtem

ClitoLynx
napsal(a):
a to se směju manželce, když tvrdí, že někdy nerozumí svejm slovenskejm studentům...jestli je vaše řeč slovenština, tak kurňa skoro nerozumím taky:( nicméně, jestli se ptáte, proč nekrmit těstoviny a pečivo, tak se na to lze dívat z vice úhlů. Jestli chcete slepice kvůli likvidování zbytků jídla a občasné vejce je pro vás jen příjemné překvápko a bonus, tak tím klidně krmte. Jestli ale máte slepice kvůli vejcím, tak byste měl krmit kvalitním krmivem a to ani jedna z těchto věcí není, že se tím běžně cpou lidi na tom nic nemění...
Já si taky říkala, že té slovenštině nějak úplně nerozumím. A to jsem od 6 let běžně četla knížky v tomto jazyce. protože za mého mládí v něm vycházelo hodně detektivek. Mé oblíbené čtivo.
Uživatel s deaktivovaným účtem

ančovička1
napsal(a):
.pan "Vegh" nedávno psal,že je Maďar..tedy,já si neumím představit,že bych se učila maďarsky 😀
Tak to jo. Já znám z maďarštiny igen, nem a fečko.
Uživatel s deaktivovaným účtem

vegh
napsal(a):
Prečo nie dobré chovať pečivo,cestovini?Ja chovám kuchynsky odpad ako doplnkové krmivo a nič som nezisťil že by mal daaké násletky.
Těstoviny jsou pouze objemový balast (slepice není prase), mokré pečivo rovněž, navíc obsahuje sůl a další pekárenské příměsi. Rychle kvasí a slepice mohou milt průjem. Jak již bylo uvedeno, slepice se tipm sice zacpe, ale pro produkci vajec jí tato strava až tak moc nedá.
Jediné, co je potřeba rozlišovat je množství zbytků.
A množství slepic, samozřejmě.
Prostě - jste jedna rodina, máte třeba 15 slepic a něco málo zbytků.
Tak proč je vyhazovat? Děti nedojedly hrstku rýže, krajíc chleba a nudle
ze silného vývaru. Pokud je to v dobrém stavu, slepice změnu ocení
a vy neplýtváte. Samozřejmě - 95% krmné dávky tvoří zrno a směs.
Druhá situace - vaše přítelkyně pracuje ve školní jídelně/nemocnici,
a má možnost denně kýble a kýble zbytků.
Máte 30 slepic a vymýšlíte, že dalších 30 ještě pořídíte,
když máte možnost tolika kýblů denně. Tak proč "nevydělat" na prodeji vajec.
Tady zbytky tvoří těch 95% a zbytek kdo ví co.
To je jediné, co tu lidé dokola nechápou.
ančovička1
napsal(a):
.pan "Vegh" nedávno psal,že je Maďar..tedy,já si neumím představit,že bych se učila maďarsky 😀
ano ,pan Vegh je Slovensky madar,a že nam nerozumiete ,to je pochopitelne,lebo Slovensky jazyk je vynimočny a to nezvladne hocikto,my cestou do Ciech už v Ziline mluvime
honzapm
napsal(a):
Jediné, co je potřeba rozlišovat je množství zbytků.
A množství slepic, samozřejmě.
Prostě - jste jedna rodina, máte třeba 15 slepic a něco málo zbytků.
Tak proč je vyhazovat? Děti nedojedly hrstku rýže, krajíc chleba a nudle
ze silného vývaru. Pokud je to v dobrém stavu, slepice změnu ocení
a vy neplýtváte. Samozřejmě - 95% krmné dávky tvoří zrno a směs.
Druhá situace - vaše přítelkyně pracuje ve školní jídelně/nemocnici,
a má možnost denně kýble a kýble zbytků.
Máte 30 slepic a vymýšlíte, že dalších 30 ještě pořídíte,
když máte možnost tolika kýblů denně. Tak proč "nevydělat" na prodeji vajec.
Tady zbytky tvoří těch 95% a zbytek kdo ví co.
To je jediné, co tu lidé dokola nechápou.
Tak ako píšeťe mám každy den za vedro husté kuchynsky odpad ryža,cestoviny,zemjak.Každé ráno im pomiešám zo šrotom,mám 40-nosníc Amrox dene okolo 30 vajec na večer dostanu pšenic,jačmen,menšm mnostve kukuruc,slnečnic.Sliepky maju volny vybeh ovocnom sade.
BÍDŽIS
napsal(a):
Dobrý den,
v sobotu jsem se dozvěděl o novém prodejci krmných směsí pro drůbež na Vsetíně. Vyžádal jsem si informace na e-mailu krmnesmesi.vsetin@seznam.cz. Požádal jsem si o informace a jsem zvědavý na ceny, protože někteří prodejci to pěkně mastí.
Jarek
Dobrý den,
vyžádal jsem si informace na výše uvedeném e-mailu. Prodávají krmné směsi pro drůbež firmy VK-Drcman, což mě vyhovuje. Dopoledne jsem tam zajel. V klidu jsem se dostal až k rampě. Obsloužen jsem byl i s placením za deset minut. Kupoval jsem směs N2T sypkou a granulovanou. Oproti prodejci vzdálenému cca 1 km jsem na 25 kg pytli ušetřil cca 80 korun.
Doporučuji Jarek