Nipe

XXX.XXX.44.101
Teď se to tu v nějakém vlákně řešilo exzolt.
"Pohodlné podávání léku v pitné vodě stačí k dosažení účinné hladiny akaricidu v celém organismu drůbeže. Kdykoli poté čmelíci sají krev z napadených kuřat, projeví se smrtící efekt tohoto antiparazitika."
Odkaz: https://cymedica.com/exzolt/
Na tomto vlákně se dozvíte https://www.ifauna.cz/drubez/diskuse/detail/3961280/cmelici-konecne-reseni?a=3961987#a3961987
Jinak čmelíci žijí s ptáky (tedy i s drůbeží) stále. Jde jen o to, aby se nepřemnožili. K tomu musíte provádět především prevenci-popeliště, ořešákové listy do hnízd i na podestýlku s křemelinou. Takto udržíte populaci čmelíků "na uzdě".
Vrků

XXX.XXX.11.97
Zasaďte vedle kurníku ořešák jeho plody vám i slepicím prodlouží život,čmelikům naopak zkrátí.
polar

XXX.XXX.39.185
buffynka
napsal(a):
velmi pekne dakujem.
Dejte pak vědět jak to dopadlo
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jaryska
napsal(a):
Pochopila jsem správně, že do snůškových hnízd mám přidat ořešákové listy. Ale v čem mi pomůžou ořešákové plody ?
Slepičky máme měsíc, tak se učíme :)
Plody v ničem (proti parazitům). Ale můžete je sníst, je v nich spousta potřebných látek.
kkL

XXX.XXX.44.141
Jaryska
napsal(a):
Pochopila jsem správně, že do snůškových hnízd mám přidat ořešákové listy. Ale v čem mi pomůžou ořešákové plody ?
Slepičky máme měsíc, tak se učíme :)
To bylo (určitě)řečeno obrazně, "plody" které ořešák dává - ořechy pro nás, listy pro slepice do podestýlky...
Vrků

XXX.XXX.45.174
Dávám ořechové listí do chalupy,kralikarny a kurníku čerstvé a sledují proces přeměny usychání ve vztahu k hmyzu, zatím bez objektivního závěru.Připojte se.
Uživatel s deaktivovaným účtem

atl-evicka
napsal(a):
Ve výběhu mám velký vzrostlý ořech. Do hnízd i na podlahu kurníku dávám listí. Účinek proti cmelikum nulový. Teď jsem zkusila do pití exzolt. Jsem zvědavá, jestli zabere. Zatím první dávka, zítra bude opakovaná.
Zabere na 100%, o prípravku som sa dozvedel tu, zohnali sme ho, dve dávky do vody, s odstupom 1 týždňa, teraz je 14 dní po druhej dávke a po čmelíkoch ani stopa.
A že ich tento rok bolo. Ťahali sa hlavne k uzáverom napájačiek - asi za vodou. Teraz sme živého nenašli - zatiaľ ani jedného.
+ vyzerá to tak, že zabral aj na vápenku - sused - kupovali aj aplikovali sme Exzolt spolu.
Sliepkam (ani morkám) to neublížilo, vyzerajú v dobrej kondícii.
Teda, ale drahý je dosť.
Bezva. Díky za info. Mě ho prodala přímo veterinářka z většího balení do dvou stříkaček podle množství a velikosti slepic. Mám jen zdrobnělé a zakrslé. Včera jsem čistila kurník, vždycky jej vypaluji plynovým hořákem. V tom horku jsem to dělala jen polehku oblečená a cmeliku bylo živých málo. Dávala jsem dohromady ke starým nová kuřata. Tak jsem dělala prevenci.
Co se týká čmelíků a dalších problémů v zájmových malochovech. Jsem zastáncem prevence vycházející z mnohaletých zkušeností a to bez farmak. Je si třeba uvědomit, že čmelíky můžeme jen potlumit, neboť s ptáky žijí od nepaměti a všechna farmaka nám zajistí (možná) na určitou dobu "bezčlelíkatost". Čmelíci, jako všichni živočichové, potřebují pro svůj ezřízený rozvoj podmínky a my můžeme ty podmínky co nejvíce změnit. Začnu kurníkem. Je třeba co nejméně úkrytu a stálá, spíše nižší teplota. Čistota (přiměřená, ne nemocniční), podestýlka a v hnízdech ořešákové listí a křemelina všude, kam to jde. Teplota se dobře udržuje v zděných stavbách a nebo, jako "bedna" uvnitř jiné stavby. Ve výběhu dostatek stinných míst, nejlépe zase pod ořešákem a popeliště. Tímto způsobem sice nebude drůbež úplně bez čmelíků, ale čmelíci drůbeži nebudou škodit, nesníží se snáška a budte spokojeni vy i drůbež. Případně, zejména za teplého počasí, můžete "vykoupat" důbež přímo v křemelině-pozor na oči. Tu "koupel provádím vždy po výstavě.
Zm.24

XXX.XXX.85.200
Jaká je ochranná lhůta??
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zm.24
napsal(a):
Jaká je ochranná lhůta??
Na co?
mono-log

XXX.XXX.15.157
Na exzolt není žádná.
Uživatel s deaktivovaným účtem

mono-log
napsal(a):
Na exzolt není žádná.
na vajcia nie je
na mäso 14 dní
Já dneska dala do vody acariflash od iframax a v sobotu budu s jejich přípravky dezinfikovat, tak jsem zvědavá na výsledky,ale myslím,že to máme v počátcích. Jen by mne zajímala v rámci prevence údržba?? Protože kurník jsem čistila dost často, podlahu myla savem a pak vápnem, použila Čmelikostop a stejně ty potvory tam jsou. Nechápu,možná se odvlekli s novými nosnicemi nebo fakt už nevím??? A ten exolt je snad na předpis, cenu nevím a OL maso14 dní? Tím pádem pro nás v tuto chvíli bezpředmětné, chceme zabít kohouty 😞
Žaneta Matysová
napsal(a):
Já dneska dala do vody acariflash od iframax a v sobotu budu s jejich přípravky dezinfikovat, tak jsem zvědavá na výsledky,ale myslím,že to máme v počátcích. Jen by mne zajímala v rámci prevence údržba?? Protože kurník jsem čistila dost často, podlahu myla savem a pak vápnem, použila Čmelikostop a stejně ty potvory tam jsou. Nechápu,možná se odvlekli s novými nosnicemi nebo fakt už nevím??? A ten exolt je snad na předpis, cenu nevím a OL maso14 dní? Tím pádem pro nás v tuto chvíli bezpředmětné, chceme zabít kohouty 😞
kohuty zabit a mozte este ten den použit exzolt
jo012810
napsal(a):
Co se týká čmelíků a dalších problémů v zájmových malochovech. Jsem zastáncem prevence vycházející z mnohaletých zkušeností a to bez farmak. Je si třeba uvědomit, že čmelíky můžeme jen potlumit, neboť s ptáky žijí od nepaměti a všechna farmaka nám zajistí (možná) na určitou dobu "bezčlelíkatost". Čmelíci, jako všichni živočichové, potřebují pro svůj ezřízený rozvoj podmínky a my můžeme ty podmínky co nejvíce změnit. Začnu kurníkem. Je třeba co nejméně úkrytu a stálá, spíše nižší teplota. Čistota (přiměřená, ne nemocniční), podestýlka a v hnízdech ořešákové listí a křemelina všude, kam to jde. Teplota se dobře udržuje v zděných stavbách a nebo, jako "bedna" uvnitř jiné stavby. Ve výběhu dostatek stinných míst, nejlépe zase pod ořešákem a popeliště. Tímto způsobem sice nebude drůbež úplně bez čmelíků, ale čmelíci drůbeži nebudou škodit, nesníží se snáška a budte spokojeni vy i drůbež. Případně, zejména za teplého počasí, můžete "vykoupat" důbež přímo v křemelině-pozor na oči. Tu "koupel provádím vždy po výstavě.
prosím Vás, kde kupujete křemelinu pro drůbež ? Na internetu jsem našla 1kg za 100Kč. Pak je křemelina vinařská a dokonce i konzumní.... začínám, tak se v tom nevyznám mnohokrát děkuji za radu
jo012810
napsal(a):
Pro popsané účely stačí ta filtrační. Je cenově dostupnější. Já nakupoval před cca 5 roky, takže si již nepamatuji od koho. Bral jsem 2 pytle po 15 kg. Na internetu je celá řada nabídek. Třeba najdete někde prodejce v dojezdové vzdálenosti.
ja uz som skor zabudol ten pomer kremeliny a sody na postrek,jedna k dvom,či
Uživatel s deaktivovaným účtem

Žaneta Matysová
napsal(a):
Myslíte, že ten acariflash nezabere? Nebo proč jedině exolt? Hod lidí ten iframax chválilo a je to na přírodní bázi
ak ste to kúpili, tak to určite nevyhodíte, ale použijete, tak nám dajte vedieť, som zvedavá
pozrela som si návod, tam píšu:
"Acariflash je tekuté doplnkové krmivo pre hydinu, na báze výťažkov z rastlín, ktoré sú klieštikom nepríjemné a odpudzujú ich. Podáva sa dávkovaním do pitnej vody určenej pre napájanie hydiny. Jedná sa o účinný doplnok všetkým možným opatreniam v boji proti klieštiku. Klieštikom spôsobuje znížený príjem krvi a významne tak znižuje ich rozmnožovaciu schopnosť. Aromatické látky v žiadnom prípade neprechádzajú do vajec ani do mäsa hydiny a rovnako ani nemenia ich kvalitu alebo chuťové vlastnosti.
Doporučené dávkovanie: ad libitum
Podávať do pitnej vody v dávke 1 ml na 1 l vody, minimálne 4 po sebe nasledujúce dni (v každej podávanej vode). Následne aplikovať týždennú pauzu a následne celú procedúru zopakovať. Striedanie týždeň áno / týždeň nie. Je nevhodné Acariflash podávať bez prerušenia dávkovania (aby si klieštiky nezvykli)."
Nie som si istá, či je až taký veľký rozdiel medzi výťažkom z rastlín a iným chemickým prostriedkom vyrobeným v laboratóriu. Aj prírodná látka má svoje chemické zloženie a niekedy sa ňou dá aj otráviť. Existuje množstvo bylín, ktoré sú smrteľne jedovaté.
Ak sliepky Acariflash budú piť, dostane sa táto látka do ich organizmu rovnako ako látka vytvorená v laboratóriu. Som však presvedčená, že ak je nejaká látka výťažkom z bylín, nemusí byť menej nebezpečná ako iná látka vyrobená priemyselne, teoreticky môže byť aj viac nebezpečná.
Slová "ekologický prostriedok" nezabezpečuje automaticky, že sa ničoho obávať nemusíme. Hoci ako reklama je to dobré a niekedy sa tým ľahšie zvyšuje cena.
mastr

XXX.XXX.34.244
Lidi jak použít sodu bikarbonu je navod?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Sosnahrz

XXX.XXX.42.141
Vrků
napsal(a):
Dávám ořechové listí do chalupy,kralikarny a kurníku čerstvé a sledují proces přeměny usychání ve vztahu k hmyzu, zatím bez objektivního závěru.Připojte se.
Vratič u mě funguje na mola, možná by moh i na čmelíka
Erikae
napsal(a):
prosím Vás, kde kupujete křemelinu pro drůbež ? Na internetu jsem našla 1kg za 100Kč. Pak je křemelina vinařská a dokonce i konzumní.... začínám, tak se v tom nevyznám mnohokrát děkuji za radu
Já nedávno kupovala tuhle
https://www.vinarskepotreby.cz/kremelina-f4-pytel-15-kg-36.html?utm_source=google_merchant&utm_medium=product&gclid=CjwKCAjwx7GYBhB7EiwA0d8oe37hGsNaDp9w7qr3AI8sDNRDTXHPFMgdsJr_HppwGIostYwqsw7xLBoCmToQAvD_BwE
movick

XXX.XXX.46.49
To vydrží asi hodně dlouho, je toho tolik, že tím asi kurin vymaluju
010

XXX.XXX.47.154
Vrků
napsal(a):
Dávám ořechové listí do chalupy,kralikarny a kurníku čerstvé a sledují proces přeměny usychání ve vztahu k hmyzu, zatím bez objektivního závěru.Připojte se.
U mě se v hodně starém ořešákové listí vyskytoval malý počet ptačích blech a jejich hbitých larviček, v čerstvém jsem ale žádné zatím nenašel, myslím že to funguje. Dávám i zbytky z levandule po prostřihu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Já stelu zbytky sena od koní a používám křemelinu a nemůžu si vynachválit. Ořešákové listí zase až na zimu pod seno, vrstvu sena potřebuji, dobře se to balí do roličky a vynáší s trusem :-) Nemusím nic vymetat a tak.
V kurníku v zimě mám na zemi vrstvu křemeliny (a oházené stěny z hrubých prken suchou křemelinou, i hřad, prostě všechno), na ní vrstvu ořechového listí, na něm vrstvu sena (do sena při komplet výměně podestýlky křemelinu také prosypu). Ořech samotný byl fajn, držel trochu čmeldy na uzdě, ale od té doby, co mám křemelinu, čmelíka jsem neviděla. A že poctivě zespoda přejíždím hřad rukou.
Dávat další byliny mě nenapadlo, máme tady dost plevelné máty a meduňky, tak můžu zkusit. Jen nevím, co na to slepice. I když ony ten čich zase kdovíjaký nemají...
010

XXX.XXX.47.154
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já stelu zbytky sena od koní a používám křemelinu a nemůžu si vynachválit. Ořešákové listí zase až na zimu pod seno, vrstvu sena potřebuji, dobře se to balí do roličky a vynáší s trusem :-) Nemusím nic vymetat a tak.
V kurníku v zimě mám na zemi vrstvu křemeliny (a oházené stěny z hrubých prken suchou křemelinou, i hřad, prostě všechno), na ní vrstvu ořechového listí, na něm vrstvu sena (do sena při komplet výměně podestýlky křemelinu také prosypu). Ořech samotný byl fajn, držel trochu čmeldy na uzdě, ale od té doby, co mám křemelinu, čmelíka jsem neviděla. A že poctivě zespoda přejíždím hřad rukou.
Dávat další byliny mě nenapadlo, máme tady dost plevelné máty a meduňky, tak můžu zkusit. Jen nevím, co na to slepice. I když ony ten čich zase kdovíjaký nemají...
Myslím, že to není nic nepřirozeného, napadlo mě to po zjištění, že sýkory a další druhy ptáků upřednostňují jako hnízdní materiál aromatické byliny.
Ale čich slepice mají, jsou nějaké studie o tom jaké pachy potravy upřednostňují a jak reagují na nové v souvislosti se stresem v novém prostředí atd.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Prýže slepice mají čich jako člověk. Tj. nic moc :-)
Ale tak aromatickou kytku určitě ucítí, jde mi spíš o to, že to pro ně snad nebude nějak omezující.
Uživatel s deaktivovaným účtem

010
napsal(a):
Myslím, že to není nic nepřirozeného, napadlo mě to po zjištění, že sýkory a další druhy ptáků upřednostňují jako hnízdní materiál aromatické byliny.
Ale čich slepice mají, jsou nějaké studie o tom jaké pachy potravy upřednostňují a jak reagují na nové v souvislosti se stresem v novém prostředí atd.
Třeba je upřednostňují pohledem. Tím neříkám, že by ptáci nemohli využívat i čichové ústrojí. Ale pro většinu je přece jenom primární zrak. Včetně schopnosti vnímat UV záření.
Peluska

XXX.XXX.6.11
Podle citované studie dokáží cítit i predátory, jinak super i jen tak na počtení https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpsyg.2021.675526/full
-----

XXX.XXX.40.198
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
toto som videla vo vedľajšom vlákne, hľadáte tento návod?
Díky, to určitě zkusím
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.63.76
Peluska
napsal(a):
Podle citované studie dokáží cítit i predátory, jinak super i jen tak na počtení https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpsyg.2021.675526/full
Takže čich lepší než člověk
Uživatel s deaktivovaným účtem

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Takže čich lepší než člověk
To snadno. Ten náš je skoro k ničemu. Stačí se podívat na velikost našeho čichového kyje.