Velmi špatné zkušenosti mám s veterinou v Praze-Nuslích, Boleslavova ul. - MVDr. Kamil Schwetter nemá poměr ke zvířatům, ani k lidem, ale výhradně k penězům. Nedostatek odbornosti nahrazuje arogancí. Když neumí určit diagnozu a zvíře léčit, aspoň se snaží z majitele vyždímat co nejvíce peněz, i za cenu týrání zvířete.
Finta č.1 – blechy, u každého zvířete se najde nějaká bleška, kapička antiparazitika za krk -500, -Kč.
Finta č.2 – hospitalizace. „Hospitalizace“ na veterine Nusle znamená, že je zvíře zavřeno v kotci ve skladu pet-shopu, který veterina provozuje, kde je nemocné zvíře mimo ordinační hod. a v noci samo bez jakékoliv péče a dohledu. Za tuto hospitalizaci si Dr. Schwetter účtuje 1500, -/noc. + další údajné terapie a léky, kdy si může navymýšlet, co chce, protože zvíře nepromluví a majitel během hospitalizace ztratí nad zvířetem jakoukoliv kontrolu.
Jak to na veterině v Nuslích chodí, jsem bohužel pochopila příliš pozdě, naletěla jsem na sebechválu, kterou Dr. Schwetter o sobě zveřejňuje, stálo to život moji kočku a mě spoustu peněz, a co nejhorší, vědomí, jak byla kočka ještě před smrtí během „hospitalizace“ týrána a použita jako pokusné zvíře.
Tak se zdá, že veterina v Nuslích někomu hodně leží v žaludku - osobní zkušenost nemám, ale proč se tady na ifauně v relativně krátkém čase najednou objevují dva příspěvky na toto téma od uživatelů, kteří se registrovali jen kvůli tomu, aby si postěžovali na konkrétní veterinu? No, nevypadá to moc důvěryhodně...
viz https://www.ifauna.cz/kocky/diskuse/detail/3436022/veterinari-zkusenosti#a3436066.
Já našla toto
https://www.firmy.cz/detail/640960-mvdr-kamil-schwetter-praha-nusle.html
Tak třeba na tom něco je. Všichni veterináři nejsou tip-ťop..
Uživatel s deaktivovaným účtem

joanne.s
napsal(a):
Já našla toto
https://www.firmy.cz/detail/640960-mvdr-kamil-schwetter-praha-nusle.html
Tak třeba na tom něco je. Všichni veterináři nejsou tip-ťop..
Všichni ne, ale takovou recenzi může získat úplně každý. On nespokojený klient už si dá tu práci potapetovat internet, přičemž spokojený to obvykle neudělá, nebo jen v případě, že je spokojený opravdu hodně, hodně moc.
A nespokojený klient už nenapíše do recenze okolnosti, nevidíte druhou stranu a někdy to může být raz dva, já mám třeba takovouhle recenzi od pani, která přišla s bišonkem, co na mě už od dveří koukal, že mě kousne, paní odmítla nasadit košík, že by jí kousl, a mojí poznámku, co teda uděláme, když potřebuje vyšetřit psa, který na mě blbě kouká, pochopila jako kritiku vzhledu toho psa a dorazila to otázkou, jestli si fakt myslím, že od takového malého psa by to kousnutí bolelo. Takže tak, ale to v té recenzi napsáno není.
Mimochodem, stěžovat si na to, že veterinář podá antiparazitika, pokud je pacient zablešený - a nález i "jedné jediné" blechy znamená, že jich je tucet nenalezených a bůhví kolik vajíček a larev v prostředí - mi přijde legrační. A účinná antiparazitika pro kočku kolem té pětistovky prostě stojí. Takže je-li ve stejném duchu i ten zbytek - tak lol.
Uživatel s deaktivovaným účtem

rapotacka11
napsal(a):
Dost šílený.
Poučení pro eventuální příště.
Teď budu dělat chytrou, ale kočku bych nikde nenechala.
Možná by Vám stejně odpověděl vet, který kočku má a má ji rád...
Zase na druhou stranu, pokud kočka potřebuje hospitalizaci, tak ji prostě potřebuje. A to i v noci. Jak to pak udělat?
Diskusi o veterinářích velmi vítám. I já mám dost špatných zkušeností.
Nejhorší situace je v Praze: Dřív tu bylo vetů málo, ale měli poměr ke zvířatům, dnes je jich spousta, ale mají poměr především k penězům.90% vetů v Praze jsou mladí absolventi bez praxe, ale s obrovským sebevědomím a touhou po rychlém zbohatnutí. Nedostatek zkušeností nahrazují arogancí k majitelům zvířat.
Ordinace vybavená technikou není k ničemu, pokud je doktor mizerný diagnostik, nemá cit ke zvířatům a neumí jednat s lidmi. To se zřejmě na fakultě nevyučuje.
, Je to proto na nás, jejich zákaznících, abychom je vychovali, nenechali si všechno líbit a o špatné zkušenosti se podělili s ostatními. Jde o naše peníze a zdraví našich mazlíčků.
Zajímalo by mě, kde jsou starší zkušení veterináři, zřejmě u krav, tam se mladým nechce. Nedá se tam tak rychle vydělat, a hlavně tam není takové pohodlí jako v teple pražské ordinace.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Zase na druhou stranu, pokud kočka potřebuje hospitalizaci, tak ji prostě potřebuje. A to i v noci. Jak to pak udělat?
Já nevím.
Když by bylo hodně "jisté",
že se z problému dostane, tak snad.
Obávám se, že strach a stres ji taky ničí, možná stejně, jako problém.
Řekli mi, že je třeba tam kocouka nechat, věřila jsem. Skončilo to ten den
a taky špatně. Šla jsem tam brzy ráno, dr mi říkal, co všechno podnikal - v noci...
kanyla byla vypadlá, dr. právě vstal, rozcuchaný, smrdělo mu z pusy...
No zaplatila jsem a...
Není lehké přijít o zvíře normálně.
Ale tady jsem si to vyčítala a oprávněně.
Smutek byl mnohem horší.
Tak to mám naopak dobrou zkušenost. Naše kočka se nám zhruba před rokem jednoho večera začala dusit, dýchala z otevřenou tlamkou. Nikdy jsme to u ní neviděli. Bohužel to bylo už v pozdních hodinách a my museli na pohotovost. Tam jí diagnostikovali HCM. Bylo nám řečeno, že by do rána nepřežila. Nechali si ji tam přes noc, byla na kapačkách a kyslíku. Ráno jsem z hrůzou volala a bylo mi řečeno že je už stabilizovaná a můžu si přijet. Procházela se po ordinaci jako by nic a mazlila se z doktorkou.Nafasovali jsme léky(které bude už užívat pořád) a jeli domů. Vím že tato nemoc je nevyléčitelná, ale zatím nám Micina žije
Uživatel s deaktivovaným účtem

rapotacka11
napsal(a):
Já nevím.
Když by bylo hodně "jisté",
že se z problému dostane, tak snad.
Obávám se, že strach a stres ji taky ničí, možná stejně, jako problém.
Řekli mi, že je třeba tam kocouka nechat, věřila jsem. Skončilo to ten den
a taky špatně. Šla jsem tam brzy ráno, dr mi říkal, co všechno podnikal - v noci...
kanyla byla vypadlá, dr. právě vstal, rozcuchaný, smrdělo mu z pusy...
No zaplatila jsem a...
Není lehké přijít o zvíře normálně.
Ale tady jsem si to vyčítala a oprávněně.
Smutek byl mnohem horší.
No tak ono je to tak, že když zvíře potřebuje hospitalizaci, tak se tahá hrobníkovi z lopaty.
Mně kdybyste viděla ráno po noci strávené s takovými případy, tak bych se vám taky nelíbila. A úspěšnost těch nočních pokusů je různá. Spíš ne.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ale alternativou takové hospitalizace je zvíře utratit rovnou.
rapotacka11
napsal(a):
Já nevím.
Když by bylo hodně "jisté",
že se z problému dostane, tak snad.
Obávám se, že strach a stres ji taky ničí, možná stejně, jako problém.
Řekli mi, že je třeba tam kocouka nechat, věřila jsem. Skončilo to ten den
a taky špatně. Šla jsem tam brzy ráno, dr mi říkal, co všechno podnikal - v noci...
kanyla byla vypadlá, dr. právě vstal, rozcuchaný, smrdělo mu z pusy...
No zaplatila jsem a...
Není lehké přijít o zvíře normálně.
Ale tady jsem si to vyčítala a oprávněně.
Smutek byl mnohem horší.
Já jsem taky dlouho měla podobný názor - nechat kočku na veterině na hospitu bylo pro mě nepředstavitelné.
Jenže pak ve stáří ho trápil autoimunitní chronický zánět slinivky a já byla ráda, že si ho tam nechali (trávil tam tak průměrně dva dny za měsíc, zánět se "spouštěl" z různých příčin), krom toho jsem ho na veterinu vozila ve stavu, když už mu bylo jenom fakt blbě, takže na nějaký stres vůbec neměl náladu... čili zaplať Bůh za veteriny, kde funguje hospit i přes noc...
A díky intenzivní péči žil ještě rok, přičemž mezi "epizodami" vedl normální život bez léků (jen na gastrointestinal dietě...).
okapi
napsal(a):
Diskusi o veterinářích velmi vítám. I já mám dost špatných zkušeností.
Nejhorší situace je v Praze: Dřív tu bylo vetů málo, ale měli poměr ke zvířatům, dnes je jich spousta, ale mají poměr především k penězům.90% vetů v Praze jsou mladí absolventi bez praxe, ale s obrovským sebevědomím a touhou po rychlém zbohatnutí. Nedostatek zkušeností nahrazují arogancí k majitelům zvířat.
Ordinace vybavená technikou není k ničemu, pokud je doktor mizerný diagnostik, nemá cit ke zvířatům a neumí jednat s lidmi. To se zřejmě na fakultě nevyučuje.
, Je to proto na nás, jejich zákaznících, abychom je vychovali, nenechali si všechno líbit a o špatné zkušenosti se podělili s ostatními. Jde o naše peníze a zdraví našich mazlíčků.
Zajímalo by mě, kde jsou starší zkušení veterináři, zřejmě u krav, tam se mladým nechce. Nedá se tam tak rychle vydělat, a hlavně tam není takové pohodlí jako v teple pražské ordinace.
Máte a nemáte pravdu... Najít dobrého veterináře dá práci, ale tím, že je jich hodně, si můžete vybrat. Jen to chce hledat.
Starší veterináři existují a nejsou jen u krav - ale není to úplně o věku. Jeden veterinář (specializace psi + kočky) ve věku 50 + mi před dvěma lety řekl, že on "rentgen nepotřebuje, protože přece sáhne psovi na nohu a cítí, jestli je zlomená, nebo ne". Takže jsem se s ním rychle rozloučila. Protože jen zkušenosti bez dalšího vzdělávání a moderních diagnostických metod jsou podle mě také nedostatečnou výbavou.
Takže já bych si to neidealizovala - "starší zkušený veterinář" může být stejně špatný vet jako mládenec po škole...
Uživatel s deaktivovaným účtem

deauville
napsal(a):
Právě. Je otázkou, co je lepší varianta. A to se fakt posuzuje těžko.
Předem to totiž nikdo neví. Některá zvířata se z té lopaty fakt daří vytáhnout a všichni jsou spokojení. Některá ne a pak si majitel vyčítá, že...
Utrácet rovnou, to není medicína.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Předem to totiž nikdo neví. Některá zvířata se z té lopaty fakt daří vytáhnout a všichni jsou spokojení. Některá ne a pak si majitel vyčítá, že...
Utrácet rovnou, to není medicína.
Samozřejmě. A pak záleží právě na tom, jestli má majitel k veterináři důvěru a jestli mu vet dokáže svůj postup dostatečně vyjasnit a vysvětlit...
Jak píše okapi, komunikace a schopnost jednat s lidmi je důležitá, přitom je to ale velmi náročná "disciplína" a ne každý vet to zvládne. Je stejné jako v jiných profesích, s tím rozdílem, že tady navíc velkou roli hrají momentální emoce.
rapotacka11
napsal(a):
Já nevím.
Když by bylo hodně "jisté",
že se z problému dostane, tak snad.
Obávám se, že strach a stres ji taky ničí, možná stejně, jako problém.
Řekli mi, že je třeba tam kocouka nechat, věřila jsem. Skončilo to ten den
a taky špatně. Šla jsem tam brzy ráno, dr mi říkal, co všechno podnikal - v noci...
kanyla byla vypadlá, dr. právě vstal, rozcuchaný, smrdělo mu z pusy...
No zaplatila jsem a...
Není lehké přijít o zvíře normálně.
Ale tady jsem si to vyčítala a oprávněně.
Smutek byl mnohem horší.
Nejhorší je ta bezmoc. Víte, že vše není v pořádku, nelíbí se vám, co se děje, ale co s tím?
V dobré víře vezmete nemocné zvířátko k odborníkovi, a pak jen zíráte. A ve finále máte vysoký účet a polomrtvé zvíře, které nakonec musíte nechat utratit.
A veterinář, který euthanasii provede, je nakonec mnohem erudovanější, než ten odborník, o přístupu ani nemluvě.
Nedá se to vrátit!
Co je člověku platné, že příště už chybu neudělá, když přišel o dlouholetého kamaráda.