pemim napsal(a):
A jak jsou na to aratingové?

Aratingové jsou neotropičtí papoušci, jejich domovina je tropický deštný prales. Naši zimu by rozhodně nesnesli!

redpoll napsal(a):
Pane Jirko !

Nemohu Vašemu příspěvku nic vytknout, uznávám, že máte ve všem pravdu a vážím si i Vašeho přístupu, byť jsem v pozici, kdy je mi to nepříjemné. Zlo, které páchám ve svých příspěvcích je nicméně porovnatelně menší než situace, kdy jinak bezúhonný chovatel podobným způsobem získanými obrázky doplňuje text honorovaného článku o svých ptácích v časopise, ačkoliv při troše dobré vůle by zhotovení vlastní fotodokumentace nebylo nedostupné. V mém případě pak používání odkazů na webové adresy namísto samotných obrázků by příspěvek znepřehledňovalo, nemluvě o tom, že spousta webových stránek se časem ztrácí .....Byť to je jen symbolické, ještě jednou se aspoň tímto způsobem autorům i Vám, kterým můj ne úplně seriozní přístup je po chuti, omlouvám.
M. Brázdil.
Pokud někdo považujete za potřebné toto řešit dál, dal bych přednost, kdyby se to nemuselo odbývat na těchto stránkách.
Uvítal bych i reakce týkající se trochu původně navrřeného tématu - cokoliv ohledně evropského ptactva.

Doplním jen myšlenku - asi není nutné používat fotku jen jako odkaz, měl jsem spíš na mysli uveřejnit kopii fotky a do popisu k ní uvést link na původní pramen ("tato fotka pochází ze serveru www.n ěco.com, autor Franta Fotič"). Tím je celkem jednoznačně deklarováno, že jste neměl úmysl vydávat snímek za své dílo a autor získá aspoň symbolickou odměnu - odkaz na jeho stránky a při troše štěstí třeba zvýšenou návštěvnost jeho serveru. A to je už docela fér.
Už mlčím, exotáři do toho!

pěkný den

jirka@amazonia.cz

redpoll napsal(a):
V minulém týdnu se jistý tazatel pozastavil nad mými příspěvky v diskusi. Já vím, ony mu asi nejsou po chuti a vlastně to není ani forma diskuse. Jenže druhá věc je to, že tazatel je zřejmě z řad chovatelů papoušků a vůbec netuší, že nás , kteří chceme chovat to svoje je mnohem míň a skoro žádnou seriózní knížku, o níž se v anonymní diskuzi zmiňuje, že z ní beru obrázky, nebo kde by se psalo o problematice evropského ptactva a kříženců, bohužel nemáme. Mimochodem i ty stránky z knížek se starodávnými kresbami jsou posbírané na netu. Kdyby taková kniha byla, doporučil bych Vám ji anebo byste si ji koupili i beze mne. Tedy přesněji, ne česká. Nějaké jsou, ale nemluvě o ceně, jsou např. anglické, italské a také holandské.
Před časem se na moderované diskusi vyjádřil přítel M.Smrček, že je škoda, že zde chovatelé nevyužívají možnosti vkládání obrázků. Přiložil hromádku zajímavých mutací papoušků a vyzval i ostaní, aby galerii doplnili podobnými zajímavostmi. Tedy nic neobvyklého. Samozřejmě, že většina fotografií je posbíraných z netu. Většinou víte, že p. Smrček nechová mutační eklektuse ani alexandry. Prostě nabídka zajímavostí, nad nimiž stojí za to se chvíli zastavit a potěšit. To je ale dnes normální počínání. Asi by bylo něco jiného, kdyby podobné obrázky někdo použil pro tisk reklamních kalendářů a točily se v tom velké peníze. Pokud se domníváte, že např. Nová Exota nebo tištěná verze Fauny doplňuje články jen originálními fotografiemi autorů příslušných článků, hluboce se mýlíte. Výjimkou je zřejmě P. Podpěra, který je vlastně ale jaksi fotograf profesionál a dojisté míry, ač to nerad tak říkám, se u něj vlastně jedná o znouze ctnost. Dokonce se dnes naprosto běžně už setkávám s tím, že zahraniční chovatelé prezentují své webové stránky o chovu ptactva, kde s údivem nacházím notoricky mě známá vyobrazení některých ptáků z jiných webů. Je to potřebí chápat nějak přiměřeně, já sám si nedělám iluzi, že bych do své smrti odchoval nějakého křížence po křivce. Už proto ne, že se o to ani nepokouším. Ale pokud existenci takových kříženců mám nějak prezentovat, nezbývá mi než si ty obrázky „vypůjčit“. Kdyby to bylo možné, byl bych i ochoten k tomu získat svolení autorů, ale v té spoustě dnes skutečně je jen výjimečně možné se zorientovat nebo zjistit, kdo vůbec fotil, kdo byl chovatel a jestli právo k dalšímu zveřejňování nepatří ještě někomu třetímu.
A tak se na mne tedy nezlobte, že ve své senilnosti přiměřené věku trávím svůj volný čas u vyhledavače a předkládám Vám pikantnosti a rarity už bez balastu, který samozřejmě nejdřív musím prožvýkat sám. Snažím se to nějak zarámovat a doplnit i srozumitelnými informacemi. Vím, že tím neudělám díru do světa a ani to nechci. Nicméně jsou to fragmenty, které třeba nesouvisle doplňují to, s čím naši chovatelé přicházejí do styku jen sporadicky a v jiných podobách si je budou muset třeba opravdu kupovat. Až s tím budu trapný, upozorněte mně prosím nějakým seriózním způsobem, třeba i ve spolupráci se správcem diskuse.
Mimochodem pro srovnání, na serveru Yahoo existuje podobná internetová diskuse (samozřejmě kromě mnoha jiných, které navštívím jen náhodně) zaměřená přímo na chov kříženců a evropského ptactva. Neexistuje zde možnost vkládání obrázků, ačkoliv to skoro očividně schází. Diskuzních příspěvků je asi kolem 400 za rok, tedy zhruba denně se někdo s něčím hlásí. Nikdo však diskusi neřídí, odpovídat může každý ale nikdo odpovědi nerediguje, takže odpovědi zde zůstávají třeba různé a nikdo také neopraví odpověď nesprávnou. (To je ostatně dnes běžný nešvar i dalších médiií) Skutečnost je taková, že je zde jeden nejfrekventovanější diskutující který se hlásí téměř ke každému dotazu. Ovšem celková úroveň nebo kvalita je velmi nízká, řeší se věci naprosto triviální a nezajímavé. Příjemné je na tom snad, že se zapojují chovatelé z celého světa. Na druhou stranu diskusi zřejmě přehlížejí právě vyspělí chovatelé západoevropští. Zdá se však, že většina světa v křížencích objevuje zatím především zpěváky a teprve v druhé řadě obtížné odchovy a barevně zajímavé kombinace kříženců. Tedy vůbec ne to, co mnozí znáte z tzv. Světových šampionátů nebo výstav (Ony ač názvem Světové jsou přece jen jaksi nejen místem konání silně ovlivněny evropským trendem). Proto také velmi často kříženými ptáky jsou nejrůznější zvonohlíci, šedým samozřejmě počínaje, vyhledávaná je konopka. Registrace je samozřejmá, a i když bezplatná, význam celé diskuse je zanedbatelný, běžné příspěvky nepřinášejí nic nového a konkrétní zkušenosti s náročnějšími dotazy ohledně genetiky a původu ptáků reakce minimální.
A milý anonymní tazateli, pokud se ti to nelíbí, nečti nebo si najdi jinou zábavu a nechtěj po mně, abych Ti příště odpověděl stejným způsobem jakého používáš Ty.
Vám, kteří jste se mne v diskusi následovně zastali, pak moc děkuji. M. Brázdil

Pane Brázdile,

i když naprosto chápu Váš nesporně ušlechtilý záměr, dovolím si nesouhlasit s odůvodněním resp. omluvou kopírování fotografií z jiných webů. Pominu-li striktní ustanovení autorského zákona, bylo by minimálně slušností uvést odkaz na původní zdroj snímku, lépe fotografii publikovat přímo ve formě odkazu na ni. Internetové technologie to umožňují, tak proč to nepoužít.
Omlouvat svoje počínání tím, že nějaký časopis neuvádí u fotografií jejich zdroj mi připadá, jako výmluvy mých dětí ke špatným známkám ("proč se taťko zlobíš, vždyť kamarádka dostala taky čtverku..."). U soudu by taky asi neuspěla obhajoba typu "pane soudce, za co mě chcete zavřít, vždyť auta se přece normálně kradou..".
Z pozice občasného autora fotografií se mohu pokusit o definici pocitů, jaké autor má, když objeví jeho fotografii uveřejněnou někde bez souhlasu. Od pocitu rozmrzelosti, že se někdo z lenosti nebo neznalosti ani nepokusil získat souhlas k uveřejnění někde na nekomerčně zaměřeném webu nebo v časopise (fotky nedělám na kšeft ale pro radost, nemám důvod někomu bránit v použití mojí fotky, když se mu líbí nebo to je pro dobro věci) až po pocit totálního naštvání když koukáte na výřez ze své fotky použité v celostránkové reklamě na produkt jisté firmy v chovatelském časopise.

Přesto bych rád vyjádřil uznání nad Vaší (bohužel) ojedinělou snahou poskytnout své jistě nelehce nabyté vědomosti ostatním.

S pozdravem

jirka@amazonia.cz

romanka napsal(a):
Mám nově postavenou voliéru,která je z části dřevěná.Desky ze kterých byla tato část postavena,jsou 4 cm tlusté.Potřebovala bych vědět,jestli bych v takovéto voliéře mohla chovat papoušky senegalské.
Dekuji!

Obávám se, že pro senegalce nebude představovat prkno o tloušťce 4cm nějakou nepřekonatelnou překážku, jsou to zruční dřevorubci, navíc vybaveni potřebnou trpělivostí. Další argument proti dřevu jako materiálu pro stavbu voliér je praktická nedesinfikovatelnost.

s pozdravem

jirka@amazonia.cz

rendik napsal(a):
Díky odpověď,nechci ale mládě vzít z hnízda a dokrmovat (nemám k dispozici inkubátor ani nic podobného),chtěla bych ho nechat v budce a třeba jen jednou za den mu "přilepšit" tvarohem,dětskou přesnídávkou nebo něčím takovým.Bojím se ale,jestli mu tím nemůžu nějak ublížit...

Pokud to rodiče tolerují, berte mládě párkrát za den na chvíli do ruky a krmení nechte na rodičích. Vazbu na člověka vytváří kontakt s mládětem, nikoli samotné podávání potravy.
Jiná možnost je vzít mládě z budky několik dnů před vylétnutím a dokrmit ručně. V té době je již prakticky zcela opeřené a inkubátor nepotřebuje. V takovém případě dejte rozhodně přednost komerčně dostupným ověřeným směsím na ruční dokrmování, nejlépe asi opravdu Kaytee exact hand feeding for all baby birds (prodává se i v malém balení, narozdíl od směsí jiných výrobců). Takhle velké mládě vyžaduje krmení cca 3x denně, pro představu co to obnáší mrkněte na podrobnosti o dokrmování směsí Kaytee, které najdete zde: http://eshop.amazonia.cz/popis.php?II=148 .

S pozdravem

jirka@amazonia.cz

hicks napsal(a):
Mám jeden problém nefunguje mi pokec na Ifauně dost často jsem si tam chodil povykládat s fajn lidmi. Nedávno mi dělali nový internet a od té doby mi pokec nejede vždy když se chci připojit napíše to

Chyba:
Neplatný UID kód!

Už jsem se i znovu zaregistroval a pořád to samé kontaktoval jsem i lidi z Ifauny a nikdo mi neodpověděl. Takže touto cestou bych prosil o pomoc Všech co se s tím setkali.

Pro chovatelé ptactva: Kdo má chvilku čas rozhodně si přijďte povykládat chodí tam pár chovatelů s kterými se dá dobře probírat problematika chovu.

PS pro lidi co tam chodí: Bohužel na pokec, už ani z práce nemůžu, protože tam zruší počítač. Takže pokud to nevyřeším doma, tak si nepokecáme.

Zkus v prohlížeči vymazat cache případně cookies a zkus to znovu.

redpoll napsal(a):
Obrázek č. 6 -

Cerveni samecci, olivova je samicka, na poslednim obrazku je pro me zahadny krizenec ;)
Nedelam si ambice odpovedet spravne, prece jen muj hlavni zajem jsou papousci. Ale domaci ptactvo s oblibou pozoruji ve volne prirode. Krivky jsem vidaval jako maly kluk na chalupe v Krkonosich, loni jsem pozoroval parek krivek ze vzdalenosti ani ne dva metry pri jejich usilovne cinnosti v keri kosodreviny u rekreacniho strediska ve Zlatych horach v Jesenikach. Letos mi manzelka tvrdila, ze videla krivku v zime u nas na krmitku (Moravsky kras). Nechtel jsem ji verit, ale o par dnu pozdeji jsem na vlastni oci videl nadherne vybarveneho samecka pobliz vysilace Kojal, par kilometru od naseho domu.

S pozdravem

jirka@amazonia.cz

janna napsal(a):
Jsem jenom amatérská "chovatelka" teda ještě jsem nic neodchovala, ale mám doma dva milovaný ptáčky, na který nedám dopustit a kterýma bych se chtěla pochlubit i ostatním. Nádherně zpívají a jsou hodně nenáročný. Pokud jste také jako já a máte pár hezkých fotek, ráda se na ně také podívám .

letošní mláďata pyrurů modrobradých

zoocom napsal(a):
We search for reliable contacts to the Czech colleagues

for what?? business, knowledges or simply friendship?? You have to be more specific...

peky napsal(a):
Jak jsem na netu zjistil,jsou tak dostupné líhně od dvou výrobců-Brinsea a Bioska,Dle získaných informací se mě zdají Brinsea lepší,u Bioska jsem nepochopil způsob otáčení vajec,ikdyž ta je o něco levnější.Používáte někdo líhně těchto výrobců a jaká je s nimy spokojenost.Děkuji.

U líhně Bioska jsem z jejich webu pochopil, že vajíčka jsou jednou za cca 3 hodiny o kousek popostrčena tím podivným zařízením připomínajícím loukoťové kolo. Podle mého názoru dost nešetrný způsob, vejce dražšího druhu papoušků bych se do toho bál strčit. Dále není z popisu naprosto jasné, jak se v líhni udržuje vlhkost, což je spolu s teplotou klíčový parametr.
Osobní (a jedinou) zkušenost mám s líhní Brinsea. I v tomto případě by ale bylo chybou domnívat se, že do líhně strčím vejce, nastavím podle tabulky teplotu a budu mít stoprocentní úspěšnost.
Pro můj první pokus (z nouze, raději bych viděl mláďata spokojeně pod rodiči, ale ti měli jiný názor a vejce při první snůšce rozbíjeli) mě pyrurové modrobradí zásobili dostatečným množstvím vajec. Přes důsledné podávání chudé stravy ne a ne přestat snášet, pomohlo až odstranění budky. Samice snesla (bez jakékoli pozorovatelné újmy na kondici) v cca třídenních intervalech celkem 22 vajec, z toho 4 rodiče rozbili a tři byla neoplozená, tj. v líhni jsme postupně měli celkem 15 vajec. U všech probíhal vývoj bez známek nějakých problémů, ale líhnutí jsme se nedočkali. Jedno embryo mělo snahu se vyklubat, ale asi o tři dny později, než by k tomu mělo normálně dojít. Po konzultaci s MVDr. Grymovou jsem nechal udělat bakteriologické vyšetření, i když vzhled již pěkně vyvinutého embrya nenaznačoval, že by šlo o nějakou bakteriální záležitost. Vyšetření sice prokázalo přítomnost nepatrného množství nějakého streptokoka, rodiče byli pro jistotu přeléčeni antibiotiky, ale spíš se domnívám, že tabulková hodnota doporučené teploty pro líhnutí cca 36,8°C byla v našem případě nízká (tomu by nasvědčovalo výše uvedené pozdní líhnutí). Po zvýšení teploty na 37,4°C jsme konečně dosáhli úspěchu, ze zbylých pár vajec se vylíhla tři mláďata. Nejmladšímu je dnes 26 dnů, mají se čile k světu a pěkně se opeřují. Bohužel, první mládě má (patrně vlivem nízké teploty v první části inkubace) deformovaný kloub na levé noze. Manželka s dcerou stejně rozhodly, že naše historicky první mládě nikomu nedají, takže budeme mít doma invalidního mazlíka.
Doufám, že příště rodiče nezklamou a na líheň se bude prášit někde ve skříni. Sebelepší technika ještě neumí zvládnout dokonale to, co umí příroda už po statisíce a miliony let.

S pozdravem

jirka@amazonia.cz

V posledním čísle Fauny jsem se pozastavil nad článkem p. Víta (jeho znění najdete na adrese http://ifauna.cz/clanky/clanek.php?id=3271&rubrika=4 ) o krmení neotropických papoušků. Do očí mě udeřila věta - cituji: "Pokud chceme, aby byli papoušci stále v dobré kondici, je nezbytné obohacovat jejich krmení o kaše pro lorie."
Nemůžu sice argumentovat svými dlouholetými zkušenostmi s chovem neotropických druhů papoušků v članku zmiňovaných, protože je chovám krátce (konkrétně aratingy zlaté, pyrury modrobradé..), nicméně čerpám z informací zkušenějších kolegů chovatelů. Zatím jsem nezaslechl u nikoho z českých chovatelů zmínku o nezbytnosti podávání kaší pro lorie u těchto druhů a stav a odchovy dosahované u ptáků, které jsem u nich viděl, nenasvědčují tomu, že by byli ve špatné kondici díky absenci této složky potravy.
Samozřejmě nemíním polemizovat o prospěšnosti a nutnosti ovocné složky potravy (z trochou nadsázky mohu říci, že nadávám vlastním dětem, ať "nežerou" ty drahé hrozny a granátová jablka, které jsem koupil pro papoušky ), ale takhle prezentované tvrzení o "nezbytnosti kaše pro lorie" ve mně budí dojem, že to autor někde opsal. Pokud má tuto informaci z vlastní zkušenosti, neškodilo by to zdůraznit. Naopak v případě převzetí informace z cizího pramene by neškodilo tuto skutečnost vhodně formulovat, například "chovatel XY z Německa uvádí, že....." případně zdůraznit, že celý článek vznikl překladem ze zahraničního pramene s uvedením kde a kdy byl publikován, případně s uvedením odkazu, je li dostupný na Internetu.

Ač osobně pana Rudolfa Víta neznám, smekl bych klobouk (kdybych nějaký nosil) před jeho neúnavnou publikační činností a přeji mu hodně elánu do další práce. Jen někde v pozadí hlodá červík pochybnosti, jak to ve skutečnosti s autorstvím článků je....


S pozdravem

jirka@amazonia.cz

forpus napsal(a):
Myslím Jirko, že pan Vít už asi 15 let snad ani neskrývá, že publikuje jen překlady a rešerše ze zahraniční literatury. Ostatně není asi ani v lidských silách mít takový záběr. A bohužel při překladech se chybička vloudí, obzvláště když není původní text podroben kritické revizi. Škoda... Přesto si článečky p. Víta vždy s chutí přečtu, ale rozhodně nejsou pro mne vzorerm. Martin Smrček

V tom případě by bylo na místě jasně deklarovat, že jde o překlad nebo rešerši, s uvedením původního pramene. Jinak to vypadá jako přivlastňování si výsledků práce někoho jiného a ani bych se nedivil, kdyby se původní autoři vůči takovému jednání důrazně ohradili (pokud by se to ovšem dozvěděli). Jestli to tady čte někdo z redakce Fauny/iFauny, zvažte prosím, jestli by nebylo dobré na to pana Víta nějak šetrně upozornit.

s pozdravem

Jirka@amazonia.cz

smajli napsal(a):
No nechci být jízlivý, ale jaký chovatelský názor je zde rozebrán. Plně se ztotožňuji s reakcí pana Smrčka. A pokud zde budeme nechávat takováto temata, tak majitelé modemů budeme listovat hodiny v "blbostech" než se dobéřeme nějaké užitečné informace.
A v pravidlech není žádné slovo uživatelů, ale chovatelů.

Ani ja nechci byt jizlivy, ale domnivam se, ze hranice mezi "chovatelem" a "majitelem", jak zde jiz bylo mnohokrat diskutovano, je znacne mlhava. Jakekoli kastovani na "vyvolene, majici opravneni do konference prispivat" a "podlidi, kteri muzou tak maximalne cist to, co vyvoleni vyplodi" je podle meho nazoru kontraproduktivni. Vymena informaci by mela byt obousmerna, aby meli zacatecnici sanci zeptat se na problem, ktery je tizi, a zkuseni meli trosku zpetnou vazbu, aby nezapomneli na to, ze taky byli kdysi zacatecniky a jaky problem pro ne byl dostat od starych mazaku relevantni informaci. Otevrenost a vstricnost vuci mene zkusenym je podle meho nazoru jedina cesta, jinak muzeme dosahnout stavu, kdy na jedne strane budou "chovatele" koukajici zkrz prsty na ten "majitelsky povl" a na druhe strane pocetna skupina "majitelu", tukajicich si na celo nad elitarstvim tech "houfu namyslenejch strejcu na burzach".

peky napsal(a):
Zajímá mě ,vliv slunečních paprsků na ptáky atd.Vím z návštěv různých chovatelů,že každý nemá ty ideální podmínky na stavbu voliér směrem na jih,aby tam šlo slunce,nebylo tam zase velké vedro atd.Navíc u mě se k tomuto faktoru přidali sousedé.Takže největší křiklouny musím umístit chtě nechtě dovnitř místnosi,kde musím postavit boxovou voliéru.Jenže místnost má okna na sever,slunce tam nesvítí vůbec,je tam tedy šero,větrání lze zajistit okny,přisvícení také není problém-ale čím,ne speciální zářivky z Baumaxu,nevěřím jim,,je to chyták na peníze a malá životnost,žádný důkaz že to je něco víc než obyčejná zářivka.

Loni mě v pražské Zoo zaujalo osvětlení terárií (v pavilonu šelem, jestli si to dobře pamatuju), dalo se tam totiž bez problémů fotografovat. Při bližším zkoumání jsem přišel na to, že se nejedná o žárovky, ale světlovody. Jak to funguje - na střeše je akrylátový světlík, od něj vede tubus se zrcadlovým vnitřním povrchem a dole je to zakryto rozptylnou deskou. Dá se to dotáhnout na vzdálenost i několika metrů, pomocí kolen v různém úhlu i změnit směr. Předpokládám, že cena nebude úplně zadarmo, ale jasná výhoda je v tom, že takové řešení nezpotřebovává elektrickou energii a počáteční investice je jediný náklad.
Samozřejmě, nelze to použít úplně všude, ale je to zajímavá možnost, jak dostat denní světlo do místnosti. Když zadáte do vyhledávače výraz "světlovod", najdete docela dost odkazů.

s pozdravem

jirka@amazonia.cz

hicks napsal(a):
Milý Jirko.

Protože tě znám delší dobu a vím, že si fajn člověk, tak ti to napíši raději slušnou cestou. Od tebe bych Já i každý jiný tento příspěvek neměl brát vážně, protože jsi zaujatý tím, že na Parrotclub chodíš, už od počátku a je jasné, že se ho budeš zastávat a to i každého, kdo tam chodí. Jen abych to uvedl na pravou míru. Nic proti Parrotclubu nemám i Já jsem tam chodil. Ale nevím proč to řešíte zrovna tady. Toto téma nevzniklo proto, aby se Parrotclub a Ifauna napadala tím co je tady a tam lepší.

Fajn ať si tu vytváří takové podobné diskuze, ale chtěl jsem to uvést na pravou míru proto, že za chvíli by se to takovýma příspěvky tady jen hemžilo a to by nebylo správné. Zde by se opravdu výhradně měla řešit problematika chovu a jen z malé části problematika papoušků mazlíčků. A myslím, že mi trochu dáš za pravdu.
Potom by se tu objevovali témata jako například Nejoblíbenější papoušek. To je spíše anketa. Skoro každý ví a snad i ty, že každý papoušek je něčím výjimečný a má klady i zápory. Tak se potom nemůžeme divit, že jsou ohlasy takové.

A proto se tě ptám je zapotřebí takového tématu? zde na Ifauně? A pokud ano, tak odpověz na téma Nejoblíbenější papoušek. A sám zjistíš, že se to snad ani určit nedá.

Ondro proč se ptáš mě? Off-topic začal Vrabec, IMHO ne zcela korektním způsobem.
A proč by tady nemohl být příspěvek takový, jako úvodní příspěvek tohoto tématu?? To je snad věcí provozovatele diskuse, aby jasně definoval co se smí a co se nesmí, a moderátorů, aby udrželi přispěvatele na uzdě v rámci daných pravidel. Jaksi jsem nikde nenarazil na přesnou definici, že iFauna slouží pouze pro chovatele, ani definici, který příspěvek je možné pokládat za dostatečně "chovatelský", aby byl hoden zveřejnění.

vrabec napsal(a):
Plne s Vami panove souhlasim na PAROTCLUBU se resi proc ma papousek hovinko takove a ne takove, jestli pletivo z nerezu nebo jen ten smejd pozinkovany a jsou tam znalci kteri vse znaji a vse umi, ze jeden cumi a nedej boze prosvihnout narozeniny naseho milovaneho Zaka no to je spolecensky uplne nemozne to se neodpousti maji tam sve dvorni pisare i sasky,ktri bdelym okem sleduji,kdo se chova jak prikazuje etiketa a kdo je na stiru,je tam i spousta prebehliku kteri nevi rychle na kterou zidli by sedli,jednou hani FAUNU a chvali Parot ,jindy naopak ale to nevi v nasi republice a v souladu se spravnou ceskou povahou asi nikdo a zivot bezi a bezi a reci se vedou nebo i pisou.Vrabec

Milý Vrabče,

trošku nechápu, o co ti jde. Když ti parrotclub nevyhovuje, tak tam nelez a nemusíš se rozčilovat. Ty stránky jsou prostě zaměřeny jiným směrem, i když i tam se najde pár docela zkušených chovatelů. Hlavním smyslem parrotclubu při jeho vzniku bylo zřídit fórum, kde by i začátečník a laik mohl dostat slušnou odpověď na svůj problém, aniž by si přitom někdo dělal hloupou srandu z jeho neznalosti, jako je tomu kolikrát tady. To se docela podařilo, jako sekundární efekt tam vznikla dost velká skupina lidí (lhostejno zda vlastní plné voliéry nebo jednu andulku), kteří si rádi pokecají o svých běžných denních záležitostech (jako jsou tebou vzpomínaná hovínka a narozeniny žaka, i když to jsi vybral ne zcela reprezentativní extrémy). No a co? Vadí to snad? A to, že tam "písaři a šašci" občas někoho sprdnou za závažné excesy narušující všemi akceptovanou etiketu má za následek, že se tam prakticky nevyskytují vulgární a trapné výlevy, jako tady v anonymní diskusi na iFauně.

forpus napsal(a):
Nevím, jestli se s tím setkáváte také, ale neúspěšně bojuji se (zlo)zvykem mnoha mých papoušků, kteří si s chutí kadí do misek s vodou a žrádlem (nikde kolem bidlo ani pletivo, po kterém by šplhali). Jakmile vyměním vodu, tak například u aymarů je v nich do hodiny vrstva nabobtnalých bobků. A k tomu polovina míchanice a ovoce a taky natrhané kousky novin ze dna klecí. To všechno ostatně nacpou okamžitě i do napáječek. Ale není to zvyk jen aymarů, dělají mi to třeba i senegalci. Misky mají na podložkách u plastové mezistěny, na které se nemohou přichytit, bidlo je půl metru daleko. Přesto při výměně zrní seškrabávám ze dna misky koláč semen zpečených trusem a zbytky ovoce ve vedlejší misce s trusem vytváří odporný chuuhvalec. Mám pocit, že ptáci záměrně jako svůj záchod volí misky a potěšením jim je kadit se zadkem namočeným do vody. Dělají to vaši papoušci taky? Jak s tím bojujete? (zajímají mne názory chovatelů, kteří mají více ptáků a nemohou z časových důvodů vodu měnit desetkrát denně).
Martin Smrček

U mých senegalců a hlavně meyeráka jsem problém částečně vyřešil použitím větší misky, umístěné výš než misky s krmením a daleko od bidel. Asi jsou líní cestovat za potřebou tak daleko . Větší objem vody v misce se jim nepovede zaneřádit do tak vysokých koncentrací nečistot jako malé misky. Větší objem vody ale může být i problém, náš meyerák mi jednou přemístil polovinu objemu asi litrové misky na plovoucí podlahu kolem klece poměrně chytrým postupem, použil k tomu slupku z poloviny vlašského ořechu a makal jako dobrovolný hasič s kbelíkem :). Než jsem to zjistil, vynadal jsem potomkům, že nezodpovědně polili podlahu při výměně vody.
Kdesi jsem četl, že vyměšování do vody je typickým znakem rodu poicephalus, v přírodě do vodních toků odkládají své "přebytky" údajně proto, aby neupozorňovali na svou přítomnost predátory. Možná to mají v genech a dělají to proto i v zajetí, možná to proto dělají i jiné druhy.

S pozdravem

jirka@amazonia.cz

johan napsal(a):
Taky bych uvítal někoho,kdo může s jistou objasnit tento problém.
Zhruba před deseti lety jsem choval agap.růžohrdlé lutino a asi po dvou letech se u třech kusů začalo měnit zbarvení peří.Napřed to byl jen malý flíček růžové barvy kdekoliv na těle,který se ale rychle zvětšoval.Během několika měsíců všichni tři uhynuli.Ještě než k tomu došlo,všiml jsem si,že brali jen černou slunečnici.Vzhledem k jejich ceně,jsem nenechal dělat žádné vyšetření a spokojil jsem se jen s názorem jednoho známého,který tvrdil,že "Černá slunečnice jim zničila játra a v důsledku toho došlo ke změnám zbarvení a následnému úhynu".
Podobně flekaté růžohrdláky jsem viděl několikrát prodávat na Kladně jako "raritku",ale pokaždé ptáci po krátké době uhynuli.
Ve svém chovu jsem se s podobným problémem už nesetkal,tak ani nevím,jestli uhýny zavinila opravdu černá slunečnice.
Na závěr chci podotknout,že si nedovedu představit nekrmit černou slunečnicí,alespoň v zimních měsících.

Změny barvy opeření skutečně často signalizují problémy jater. Problémy jater jsou zase zhusta způsobeny nevhodnou potravou, zejména obsahem tuků, které se v játrech ukládají a při větším množství způsobují závažné metabolické problémy (pro nedůvěřivé, tyhle informace mám od MVDr. Grymové)
Amazoňané (a pravděpodobně i jejich příbuzní amazónci) mívají sklony k obezitě, jak literatura tak renomovaní chovatelé obvykle doporučují složení krmiva s nižším obsahem tuků.
Osobně nemám k černé slunečnici z produkce našich zemědělců sympatie z toho důvodu, že je obvykle plná prachu, úlomků stonků a jiného smetí. Naprostá většina produkce je totiž určena pro průmyslové zpracování kde to nevadí.

S pozdravem

jirka@amazonia.cz

dejna napsal(a):
Prosím vás, nevíte, jestli se tato kniha dá stáhnout někde na netu? Díky. Dejna

Divil bych se, kdyby se dala stahnout na netu. Duvod je jednoduchy - autorsky zakon.

romanka napsal(a):
Prosím poslali by jste mi nějaké informace a fotky tohoto papouška?

Ary červenouché můžeš vidět v ZOO ve Vídni (kde jsou mimochodem i další velmi zajímaví papoušci, jako je třeba kakadu palmový).

Jen bych podotknul detail o publikování fotografií, stažených z Internetu. To, že autor fotografii uveřejnil na Internetu ještě neznamená, že ji dal veřejnosti volně k použití (pokud tak na webu výslovně neuvádí). Autorská práva platí pro elektronické publikování stejně jako pro tisk. Ideální by bylo publikovat fotografie se souhlasem autora nebo uvést pouze odkaz na fotografii, se skřípěním zubů bývá akceptováno uveřejnění fotografie s uvedením autora nebo alespoň zdroje odkud snímek pochází.
Proč to píšu - fotka v úvodním příspěvku je moje, byla pořízena na farmě ARA pro účely jejich webové prezentace. Její uveřejnění jinde mě nijak nebolí, nedělám fotky "na kšeft" (koneckonců zrovna tahle není nic moc ani technicky) a neplyne mi z toho žádná újma, dodatečně tímto vyslovuji souhlas s jejím použitím v této diskusi. Ale další fotky pocházejí evidentně ze zahraničí a je možné (i když málo pravděpodobné), že by se jejich autor mohl ozvat velmi důrazně a provozovateli tohoto fóra dělat nepříjemnosti od nevrlých mailů po soudní spory na ochranu autorských práv.
Stálo by za úvahu definovat v podmínkách diskuse nějak jednoznačně co a za jakých podmínek lze do diskuse uploadovat, souhlasem s podmínkami by měla být podmíněna registrace uživatele. Tím by sice provozovatel nezabránil nikomu uploadovat fotky jiných autorů, ale měl by právně krytá záda před možnými problémy.

S pozdravem

Jirka@amazonia.cz

P.S. prikladam alespon jednu moji fotku z Videnske ZOO