Pozna kocka ze umira?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No 13 let ještě zdaleka nemusí být věk na umření. Proč myslíte, že umírala? Byla těžce nemocná? Nevím tedy, kde vaše přítelkyně bydlí, ale u kočky, která chodí ven, bych spíš než přirozenou smrt předpokládala nějaké neštěstí. Mohlo ji přejet auto, mohla někam spadnout, otrávit se, mohl ji napadnout pes, zabít člověk, těch ošklivých možností je celá spousta.
Jinak zvíře neví, že umírá. Samozřejmě ví, že mu třeba není dobře, tak instinktivně někam zaleze. Ale se skutečným vědomím smrti žije jen člověk.

Také si myslím, že se kočce venku něco stalo, bez ohledu na to, kde přítelkyně bydlí. Případů, kdy kočka odejde ven jako obvykle a tam najednou umře přirozenou smrtí, je jako šafránu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No 13 let ještě zdaleka nemusí být věk na umření. Proč myslíte, že umírala? Byla těžce nemocná? Nevím tedy, kde vaše přítelkyně bydlí, ale u kočky, která chodí ven, bych spíš než přirozenou smrt předpokládala nějaké neštěstí. Mohlo ji přejet auto, mohla někam spadnout, otrávit se, mohl ji napadnout pes, zabít člověk, těch ošklivých možností je celá spousta.
Jinak zvíře neví, že umírá. Samozřejmě ví, že mu třeba není dobře, tak instinktivně někam zaleze. Ale se skutečným vědomím smrti žije jen člověk.

proc si myslite, ze s vedomim smrti zije jen clovek???!! byl/a jste uz nekdy ve zvirecim tele? Vzdyt i zvirata truchli nad pritely napr. ze stada, kteri zemreli a nebo zustavaji u tech, kteri umiraji az do jejich naprosteho konce bez ohledu na to, ze je opusti i cele stado (napr. sloni, buvoli)
Ja si naopak myslim, ze kocicka mozna opravdu vycitila svuj konec a chtela se se svymi dvounozci rozloucit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No 13 let ještě zdaleka nemusí být věk na umření. Proč myslíte, že umírala? Byla těžce nemocná? Nevím tedy, kde vaše přítelkyně bydlí, ale u kočky, která chodí ven, bych spíš než přirozenou smrt předpokládala nějaké neštěstí. Mohlo ji přejet auto, mohla někam spadnout, otrávit se, mohl ji napadnout pes, zabít člověk, těch ošklivých možností je celá spousta.
Jinak zvíře neví, že umírá. Samozřejmě ví, že mu třeba není dobře, tak instinktivně někam zaleze. Ale se skutečným vědomím smrti žije jen člověk.

Je zcela mozne,ze se ji neco stalo,ale proste mi nejde do hlavy to jeji divne chovani v poslednich dnech.Ale osobne si myslim,ze zvirata to tak nejak proste citi taky,ne jenom lidi.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
proc si myslite, ze s vedomim smrti zije jen clovek???!! byl/a jste uz nekdy ve zvirecim tele? Vzdyt i zvirata truchli nad pritely napr. ze stada, kteri zemreli a nebo zustavaji u tech, kteri umiraji az do jejich naprosteho konce bez ohledu na to, ze je opusti i cele stado (napr. sloni, buvoli)
Ja si naopak myslim, ze kocicka mozna opravdu vycitila svuj konec a chtela se se svymi dvounozci rozloucit.

A vy uz jste nekdy byl(a) ve zvirecim tele?
Nedelejte z toho zahadu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A vy uz jste nekdy byl(a) ve zvirecim tele?
Nedelejte z toho zahadu.

ani jeden jsme ve zvirecim tele nebyli a tak nemame pravo rozhodovat jake to tam je

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Moje pritelkyne nedavno prisla o svou oblibenou kocku,kterou mela vice nez 13 let.Kocka mela volny pristup ven z domu,mohla kdykoliv odejit,ale vzdy se zase vracela zpet.Kocka mela 1-2 tydny pred tim,nez byla vydena naposled,nejake divne chovani-neustale se chtela mazlit a tulit a ani ven se ji moc nechtelo.Pak ale sla ven a je to uz asi 7 tydnu,co ji nikdo nevidel.Myslite,ze mohla tusit,ze umira?Diky vsem za reakce.

Já mám podobnou zkušenost - jedno ráno nám přišel domů po ochůzce teritória náš černoblílý kocour s přeraženou packou a bolelo ho břicho a jelikož brácha zrovna odjížděl na školu v přírodě, tak ho rodiče jeli odvést (nic mu o kocourovi neřekli, protože to byl bráchův miláček) a že pak pojedeme k vetovi a než se vrátili, tak kocour odešel..... 09#..asi tušíte, že jsme ho už nikdy neviděli..

Je to tak, kočky to skutečně dělají. Rády umírají v klidu o samotě, zalezlé klidně i na nejnemožnějším místě jak v domě tak venku, v jakoukoli roční dobu. Choval jsem za život koček více než deset, vím o čem mluvím. Tím samozřejmě neříkám, že se nemohla stát nehoda.
A nejenom že to tak kočky dělají, mám osobní zkušenost i s husou, která se vrátila zpátky do husince sama a tam umřela, ačkoliv ostatní byly na pastvě. Měla určitý fyzický nedostatek, vpodstatě jsem její smrt očekával, ale toto mě tehdy překvapilo.
To že zvíře nebo člověk musí při umírání mít někoho u sebe, rodinu, která ho drží za ruku či packu, je jen lidská pověra. Tělo si člověka samo připraví a tomu je pak šuma fuk, jestli u vás někdo je nebo ne, protože ve finále se nakonec těšíte na ten druhý břeh, nemůžete se dočkat a fyzično ani sociální vztahy už vás prostě naprosto nezajímá. To už samozřejmě jste v agónii, ze které vás přítomnost kohokoli málokdy vytrhne. Opět moje osobní zkušenost s umíraním nejbližších.
Takže nevěšte hlavu, jsme savci jako ti ostatní, ovšem s nervově vyšším systémem a smrt nás čeká všechny bezezbytku.

dneska nám zemřela kočička. již před měsícem měla poraněnou nohu, ale dostala se z toho. Dneska, když jsem přijela z práce tam mi manžel řekl, že už jí nemáme. Nechápu to, ráno jedla, sice trochu kulhala, ale byla v pořádku. Kdyby jí bylo něco, tak bych s ní k lékaři jela, ale pouze kulhala. Ráno se najedla a odpoledne ležela v pelechu a potom odešla pryč ze zahrady a manžel, když šel se psem na procházku, tak jí našel. Nebyla sražená autem prostě zemřela a je to hrozný pocit a neustále si říkám, že jsem něco musela přehlídnout. Ale nevím, byla to má první kočka a ještě máme její sestru, tak nevím jak se tím popere, nechce nám jíst a pejsek je také rozladěný. Ty výčitky, kdybych s ní jela k lékaři.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
dneska nám zemřela kočička. již před měsícem měla poraněnou nohu, ale dostala se z toho. Dneska, když jsem přijela z práce tam mi manžel řekl, že už jí nemáme. Nechápu to, ráno jedla, sice trochu kulhala, ale byla v pořádku. Kdyby jí bylo něco, tak bych s ní k lékaři jela, ale pouze kulhala. Ráno se najedla a odpoledne ležela v pelechu a potom odešla pryč ze zahrady a manžel, když šel se psem na procházku, tak jí našel. Nebyla sražená autem prostě zemřela a je to hrozný pocit a neustále si říkám, že jsem něco musela přehlídnout. Ale nevím, byla to má první kočka a ještě máme její sestru, tak nevím jak se tím popere, nechce nám jíst a pejsek je také rozladěný. Ty výčitky, kdybych s ní jela k lékaři.

A jak víte, že nebyla sražená autem?

tak to určitě nevím, já jsem jí ani neviděla. Manžel říkal, že na ní ale nic nebylo. Možná že jí auto srazilo. Ale dávala si vždy velký pozor. Fakt nevím. A jestli mi tady bude někdo psát něco jako je výše uvedeno, tak jděte do prdele. Člověk sem píše aby tak nějak vypsal z toho co ho trápí.

a nemá někde kotata?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak to určitě nevím, já jsem jí ani neviděla. Manžel říkal, že na ní ale nic nebylo. Možná že jí auto srazilo. Ale dávala si vždy velký pozor. Fakt nevím. A jestli mi tady bude někdo psát něco jako je výše uvedeno, tak jděte do prdele. Člověk sem píše aby tak nějak vypsal z toho co ho trápí.

Kočka může být sražena autem tak šikovně, že na ní není nic vidět. Prostě jen leží u cesty a spí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Moje pritelkyne nedavno prisla o svou oblibenou kocku,kterou mela vice nez 13 let.Kocka mela volny pristup ven z domu,mohla kdykoliv odejit,ale vzdy se zase vracela zpet.Kocka mela 1-2 tydny pred tim,nez byla vydena naposled,nejake divne chovani-neustale se chtela mazlit a tulit a ani ven se ji moc nechtelo.Pak ale sla ven a je to uz asi 7 tydnu,co ji nikdo nevidel.Myslite,ze mohla tusit,ze umira?Diky vsem za reakce.

těžko říct, měli jsme kocoura - nalezence, který se pohyboval (ač nekastrovaný) opravdu jen v nejbližším okolí zahrady. Když mu bylo 16 let, šel jako obvykle na zahradu, kouknul do okna a odkráčel daleko do polí a už se nevrátil....takže něco na tom možná je.

asi máte pravdu. Teď řeším to, jestli sehnat koťátko, nebo ne. Zbyla nám totiž jedna kočička a je to sestra té sražené (asi) autem. Nevíme, zda koťátko příjme, nebo jestli má zůstat sama. Když zůstane sama, jestli jí nebude smutno a tak. Opravdu nevím. Toto byly moje první kočky.

asi máte pravdu. Teď řeším to, jestli sehnat koťátko, nebo ne. Zbyla nám totiž jedna kočička a je to sestra té sražené (asi) autem. Nevíme, zda koťátko příjme, nebo jestli má zůstat sama. Když zůstane sama, jestli jí nebude smutno a tak. Opravdu nevím. Toto byly moje první kočky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
asi máte pravdu. Teď řeším to, jestli sehnat koťátko, nebo ne. Zbyla nám totiž jedna kočička a je to sestra té sražené (asi) autem. Nevíme, zda koťátko příjme, nebo jestli má zůstat sama. Když zůstane sama, jestli jí nebude smutno a tak. Opravdu nevím. Toto byly moje první kočky.

Také jsem před několika lety přišla nečekaně o kocourka, bylo mu 5 měsíců a zemřel na zápal plic. Se stejně starou kočičkou u nás vyrůstali od koťátka, a i když nebyli sourozenci, byli na sebe neuvěřitelně fixovaní, pořád si spolu hráli a tak vůbec. Po kocourkově odchodu kočička přestala žrát, byla hrozně smutná, jen seděla v koutku, bez zájmu o cokoliv, vypadalo to, že steskem umře. Přestože máme ještě další dospělé kočky, které se ji snažily utěšovat, nic nepomáhalo. Riskla jsem to a přinesla domů jiného kocourka, o něco mladšího, 3 měsíčního. A stal se zázrak - kocourek v novém prostředí k sobě hledal někoho na hraní, dospěláci po něm syčeli, ale malá ho začala se zájmem pozorovat, jak si sám hraje a to už byl první úspěch - ten zájem v jejích očích. Asi za 3 dny už se spolu proháněli jako staří kamarádi a bylo vyhráno.

Já radím pořídit ke kočičce kamaráda, i když to zpočátku nemusí být hned tak pohodové jako u nás, určitě se časem přijmou a bude jim spolu veseleji. Jde také o to jestli je to ještě kotě, tam jde seznamování většinou rychleji a snadněji.

dobrý den, na tuto otázku asi nejde odpovědět nějak univerzálně, některá kočička uvítá společnost druhé, tedy"náhradnice" ve vašem případě, jiná bude odmítat. Je to o osobnosti kočičky, o jejím naturelu, smýšlení.V každém případě si myslím, že je na místě zkusit to, uvidí se..Kočičky si pak samy rozhodnou, zda chtějí být spolu jako nové kamarádky, či se budou dál na sebe mračit. Asi bych já sama ve vaší situaci upřednostnila kočičku, ne koťátko, a holčičku, aby to pro vaši kočičku bylo podobné, jako když žila se svou sestřičkou.Já sama depozituji jednoho kočičího miláčka, mazlíčka, mouravatou holčičku, 2 roky starou, veselé povahy, která ráda pusinkuje a mazlí vše, co je živé, hraje si a dokáže do hry zatáhnout i ostatní. Hledám pro ni páníčky, protože můj kocourek je vážně nemocný, nemá ji rád, chce již svůj klid, takže oba vlastně trpí.Po přečtení vašeho příspěvku mě napadlo, zda byste nechtěla/neuvažovala zkusit tu zatím mou radostnou kočičku představit té vaší. Je to jen momentální nápad, úvaha, pokud byste se chtěla kontaktovat, napiště či zavolejte: 604 589 592, ELLE-M@CENTRUM.CZ

No jak jste na to přišla/přišel?Stávají se neustále ošklivé věci, ale pocitově odhaduji, že to špatný je zejména u lidí, od lidí a mezi lidstvem.Kočičky velmi dobře ví, co se děje...
A já jen brečím, protože moje je pryč právě 24hodin, nikdy nechodila ven, na podzim porodila ukázkově jednoho kocourka, kterej se teď válí v křesle a nezasteskne.
Z okna sem na ni zavolala, a vidím ji v zahradě u lesa, koukla na mě, přikrčená, jako by se bála a nejspíš v tu chvíly vykročila do svobody, vědomě.A já na ni v poslední době byla hodně nepříjemná, bývám, občas, podrážděná, nervák, servák bonifák , a tak to odnesla i moje Micinka a teď furt bulim a fakt mám pocit, že mě, nás opustila.Díky za vykecání, já na to nesmím myslet.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hogofogue napsal(a):
No jak jste na to přišla/přišel?Stávají se neustále ošklivé věci, ale pocitově odhaduji, že to špatný je zejména u lidí, od lidí a mezi lidstvem.Kočičky velmi dobře ví, co se děje...
A já jen brečím, protože moje je pryč právě 24hodin, nikdy nechodila ven, na podzim porodila ukázkově jednoho kocourka, kterej se teď válí v křesle a nezasteskne.
Z okna sem na ni zavolala, a vidím ji v zahradě u lesa, koukla na mě, přikrčená, jako by se bála a nejspíš v tu chvíly vykročila do svobody, vědomě.A já na ni v poslední době byla hodně nepříjemná, bývám, občas, podrážděná, nervák, servák bonifák , a tak to odnesla i moje Micinka a teď furt bulim a fakt mám pocit, že mě, nás opustila.Díky za vykecání, já na to nesmím myslet.

Ta první fotka je super!
Jinak nevěšte hlavu po 24hod, předpokládám, že kočka není kastrovaná - nemohla jít na námluvy? Pokud se vrátí, přimlouvám se, abyste na ni byla hodnější. Kočce fakt nic nejde dát příkazem, křikem, nadávkami...to se spíš zatvrdí a nepřilne k Vám.

Vypudili ji.
Kocour i panička.
Nebo se snad vrátila?

hogofogue napsal(a):
No jak jste na to přišla/přišel?Stávají se neustále ošklivé věci, ale pocitově odhaduji, že to špatný je zejména u lidí, od lidí a mezi lidstvem.Kočičky velmi dobře ví, co se děje...
A já jen brečím, protože moje je pryč právě 24hodin, nikdy nechodila ven, na podzim porodila ukázkově jednoho kocourka, kterej se teď válí v křesle a nezasteskne.
Z okna sem na ni zavolala, a vidím ji v zahradě u lesa, koukla na mě, přikrčená, jako by se bála a nejspíš v tu chvíly vykročila do svobody, vědomě.A já na ni v poslední době byla hodně nepříjemná, bývám, občas, podrážděná, nervák, servák bonifák , a tak to odnesla i moje Micinka a teď furt bulim a fakt mám pocit, že mě, nás opustila.Díky za vykecání, já na to nesmím myslet.

A je kočka kastrovaná? Pokud ne - teď je období námluv, klidně mohla jít jen shánět kocoura.

Taky se mi odešla z domu Micinka, je ji rok a dva měsíce.Byla druhý měsíc po vykastrování.Byla to miláček, pomohla mi moc při mé nemoci.Teď je už přes týden pryč a není k nalezení.Jak daleko od svého domu kočky odcházejí, umřít, ? měla poslední dobou smutné oči, ale jinak na ni nebylo nic vidět, normálě jedla a bez omezení se i pohybovala.Jaká je šance na její návrat, nemáte někdo podobnou zkušenost.Moc mi chybí.

Čičina napsal(a):
Taky se mi odešla z domu Micinka, je ji rok a dva měsíce.Byla druhý měsíc po vykastrování.Byla to miláček, pomohla mi moc při mé nemoci.Teď je už přes týden pryč a není k nalezení.Jak daleko od svého domu kočky odcházejí, umřít, ? měla poslední dobou smutné oči, ale jinak na ni nebylo nic vidět, normálě jedla a bez omezení se i pohybovala.Jaká je šance na její návrat, nemáte někdo podobnou zkušenost.Moc mi chybí.

Týden je už delší doba, ale člověk nikdy neví... jinak kočka má teritorium cca 1 km okolo domu, takže pokud by "šla" umřít, tak předpokládám někam tam...

Kde bydlíte? Samota? Ve vsi? Nemohlo ji srazit auto, apod.? co psi na volno, apod. ?

Mohla vlézt u souseda do boudy a nemůže ven...
Obejít všechny sousedy, kůlny, garáže.
Lidi mohli odjet a zvědavou kočku tam zavřít.
Nebo tam hupla okýnkem a nahoru se nedostane.
No a pak jsou jiné-horší možnosti.
Sousedy jste jistě oběhla. (VŠECHNY).

Bohužel, sousedy jsem obešla, okolí co nejvíc prohledala, jestli není někde přejetá, jsem taky obešla - nikde nic.
Taky bych chtěla vědět, jestli kdyby si šla umřít, jestli kočky chodí na nějaké své milované místo,
nebo někam úplně jinam a co nejdál od domova...- už totiž nevím, kde hledat.
Už myslím spíš na tu horší variantu, než na to, že by se vrátila.Moc by se mi ulevilo, kdybych ji našla, i kdyby nebyla živá.Člověk by se s tím líp vyrovnal.

Čičina napsal(a):
Bohužel, sousedy jsem obešla, okolí co nejvíc prohledala, jestli není někde přejetá, jsem taky obešla - nikde nic.
Taky bych chtěla vědět, jestli kdyby si šla umřít, jestli kočky chodí na nějaké své milované místo,
nebo někam úplně jinam a co nejdál od domova...- už totiž nevím, kde hledat.
Už myslím spíš na tu horší variantu, než na to, že by se vrátila.Moc by se mi ulevilo, kdybych ji našla, i kdyby nebyla živá.Člověk by se s tím líp vyrovnal.

Já bych ještě počkala, nedávno tu bylo podobné téma, všichni šíleli a kocour se nakonec ukázal bydlel nějakou dobu v poli. to, že nemáte mrtvolku, je dobrá zpráva. chce to stále hledat, volat, vylepit letáčky s fotkou a připsat i odměnu. Ještě bych to neviděla tak černě. Naše jedna venkovní toulavka teď byla taky delší dobu pryč, nejsme si úplně jistí, zda v té době neporodila. U koček je to různé. Zkuste být ještě pozitivní, dejte jí čas

Ona si nešla umřít.
Mladá kočka neumře ze dne na den.
Buď někde uvízla nebo měla nehodu.
Jestli ji dobře živíte, nebude se stěhovat jinam - za lepším.

Má to nejlepší, aspoň myslím.Jak granule, tak masíčko, tak kočičí konzervy a dostatek.Z tohoto důvodu určitě neodešla.
Zkusím ještě čekat a hledat, ale ona se od vykastrování vůbec nikde nevzdalovala.Naopak,
byla pořád v blízkosti, aby na mně viděla.Venku i doma.
Zkusím ještě doufat a díky za podporu.Jen už vážně nevím, kde hledat

Čičina napsal(a):
Má to nejlepší, aspoň myslím.Jak granule, tak masíčko, tak kočičí konzervy a dostatek.Z tohoto důvodu určitě neodešla.
Zkusím ještě čekat a hledat, ale ona se od vykastrování vůbec nikde nevzdalovala.Naopak,
byla pořád v blízkosti, aby na mně viděla.Venku i doma.
Zkusím ještě doufat a díky za podporu.Jen už vážně nevím, kde hledat

Á pardon, koukám teďka, že ona je to mlaďoučká kočka...tak to bych to s úmrtím "jen tak" neviděla reálně pokud byla doposud zdravá...?

A nemohlo ji doma něco vyděsit? Že by se domů teďka bála jít?

Držím Vám i čičině palce, aby vše dobře dopadlo .

Určitě nic, jak by jste mohla mít namysli. Sobotní odpoledne, kdy jsem pila v zahrádce kávu, se semnou přišla pomazlit a pak si lehla pod javůrek, aby se chladila - bylo nemožné dusno. Pak tam usnula. Já šla domů a to bylo naposled, co jsem ji viděla.
Ani jsem ji ten večer nehledala, jelikož pršelo a domnívala jsem se, že spí ve svém pelíšku na půdě.Asi už nebyla.Od neděle jsme ji hledali, volali, ale nic - a je to dosud stejné.

Já kočky miluju, dopřeju jim co můžu, ale večer musí domů.
Večer a v noci kočky žijou.
Potulují se tu kocouři i cizí, perou se, vyhánějí se, když kočka prchá,
může vletět na ulici před psa, pod auto...
Na vesnici může hrozit i liška...

Bohužel kvůli manželovi jsem ji doma přespávat nesměla nechávat.
On je v tomhle směru, co se týká koček, hroznej sobec.Já ji měla doma celé dny, co byl v práci,
ale když byl doma, tak jsem ji tam brala jen na jídlo, to měla svou misku v kuchyni.Ale večer musela ven, byla na to celý rok zvyklá.V zimě svolil, že s náma byla do večera v obýváku na pohovce, ale na noc musela ven.Jsme na vesnici.Myslíte, že by ji mohla odtáhnout i kuna?Těch je tu požehnaně.Ale že by nezbyla ani stopa po jejím zmizení...

Čičina napsal(a):
Bohužel kvůli manželovi jsem ji doma přespávat nesměla nechávat.
On je v tomhle směru, co se týká koček, hroznej sobec.Já ji měla doma celé dny, co byl v práci,
ale když byl doma, tak jsem ji tam brala jen na jídlo, to měla svou misku v kuchyni.Ale večer musela ven, byla na to celý rok zvyklá.V zimě svolil, že s náma byla do večera v obýváku na pohovce, ale na noc musela ven.Jsme na vesnici.Myslíte, že by ji mohla odtáhnout i kuna?Těch je tu požehnaně.Ale že by nezbyla ani stopa po jejím zmizení...

No, to je od manžela "milý"... aspoň ji mohl postavit zahradní domeček, aby si měla kam zalézt do tepla...jako proti kočkám venku nic nemám (taky máme takto 3 venku), ale mají x možností si zalézt před deštěm a zimou do sucha a tepla. Jenom v létě je nechávám i přes noc venku, když chtějí, jinak podzim-jaro jsou denně na noc "doma" (tj. ve svém domku). I tak většinou stejně spí doma...

Kuna si na dospělou kočku nedovolí natolik, aby ji zakousla...pokousala - možná, pokud má mladé, chrání je..ale to by kočka přišla se šrámem, ale přišla by...

Ale ona spí-spala ve stodole na půdě na seně, takže taky v suchu, a v zimně, když opravdu přituhovalo, tak jsem si prosadila, že mohla spát v kotelně v pelíšku, ale jinak nusela spát ve stodole na tom patře.
Je to její rychlé zmizení divné, už nevěřím, že by se vrátila, je to na tak mazlivou kočku už dlouhá doba od 9.7. a moc mi chybí.Nemůžu se s tím srovnat, stejně pořád vyhlížím.

lavacca napsal(a):
No, to je od manžela "milý"... aspoň ji mohl postavit zahradní domeček, aby si měla kam zalézt do tepla...jako proti kočkám venku nic nemám (taky máme takto 3 venku), ale mají x možností si zalézt před deštěm a zimou do sucha a tepla. Jenom v létě je nechávám i přes noc venku, když chtějí, jinak podzim-jaro jsou denně na noc "doma" (tj. ve svém domku). I tak většinou stejně spí doma...

Kuna si na dospělou kočku nedovolí natolik, aby ji zakousla...pokousala - možná, pokud má mladé, chrání je..ale to by kočka přišla se šrámem, ale přišla by...

To přece není pravda, že by si kuna na dospělou kočku netroufla. Vždyť přece jsme se o tom bavili v tématu Ztráta kočky https://www.ifauna.cz/kocky/diskuse/detail/3138972/ztrata-kocky#a3146920 Je to taky jedno z rizik. Ale existuje i spousta dalších možností - srážka s autem, zabydlení se u někoho jiného, krádež (pokud je kočka zbarvením pěkná), dobrodružství v jiné lokalitě, uvíznutí v zavřené chatě, autě, na půdě, ve sklepě...

Čičina napsal(a):
Ale ona spí-spala ve stodole na půdě na seně, takže taky v suchu, a v zimně, když opravdu přituhovalo, tak jsem si prosadila, že mohla spát v kotelně v pelíšku, ale jinak nusela spát ve stodole na tom patře.
Je to její rychlé zmizení divné, už nevěřím, že by se vrátila, je to na tak mazlivou kočku už dlouhá doba od 9.7. a moc mi chybí.Nemůžu se s tím srovnat, stejně pořád vyhlížím.

Možná by bylo lepší spíše hledat a volat než vyhlížet. Opravdu vylepit ty letáčky s fotkou, třeba i na poštu, na úřad, v supermarketu..., ptát se lidí. aspoň budete vědět, že jste pro její nalezení udělala všechno.

Ráno, jsem i s naším psem - jsou kamarádi, prochodila a volala zase celé okolí.Proto dál vyhlížím.Hledám každé ráno a večer.

lavacca napsal(a):
Týden je už delší doba, ale člověk nikdy neví... jinak kočka má teritorium cca 1 km okolo domu, takže pokud by "šla" umřít, tak předpokládám někam tam...

Kde bydlíte? Samota? Ve vsi? Nemohlo ji srazit auto, apod.? co psi na volno, apod. ?

Když se mi toulal můj minulý kocour (ke konci života se z něj stal neskutečný tulák, podle mě chtěl odejít umřít někam úplně jinam, byl už vážně nemocný), tak vetka řekla dokonce o okruhu 20km. Možná to myslela tak, že z takové vzdálenosti je kočka schopna nají cestu zpět, nevím...

Čičina napsal(a):
Bohužel, sousedy jsem obešla, okolí co nejvíc prohledala, jestli není někde přejetá, jsem taky obešla - nikde nic.
Taky bych chtěla vědět, jestli kdyby si šla umřít, jestli kočky chodí na nějaké své milované místo,
nebo někam úplně jinam a co nejdál od domova...- už totiž nevím, kde hledat.
Už myslím spíš na tu horší variantu, než na to, že by se vrátila.Moc by se mi ulevilo, kdybych ji našla, i kdyby nebyla živá.Člověk by se s tím líp vyrovnal.

To znám... Nabízela jsem velmi vysokou odměnu i za mrtvé tělo...

rapotacka11 napsal(a):
Držím Vám i čičině palce, aby vše dobře dopadlo .

Já také. Byla zde debata jak dlouho se kočky toulají. Můj minulý nekastrovaný kocour měl tuším rekord kolem 4 týdnů. Vrátil se jako kostra. Chtěla jsem jej kastrovat, ale vetka se bála narkózy, byl již starý, navíc prý by mu toulavost mohla zůstat.

rapotacka11 napsal(a):
Já kočky miluju, dopřeju jim co můžu, ale večer musí domů.
Večer a v noci kočky žijou.
Potulují se tu kocouři i cizí, perou se, vyhánějí se, když kočka prchá,
může vletět na ulici před psa, pod auto...
Na vesnici může hrozit i liška...

Lišky jsou asi nějaké přemnožené, teď jsem dvakrát během pár dní na téměř stejném místě viděla pořádnej kus lišky!

lavacca napsal(a):
No, to je od manžela "milý"... aspoň ji mohl postavit zahradní domeček, aby si měla kam zalézt do tepla...jako proti kočkám venku nic nemám (taky máme takto 3 venku), ale mají x možností si zalézt před deštěm a zimou do sucha a tepla. Jenom v létě je nechávám i přes noc venku, když chtějí, jinak podzim-jaro jsou denně na noc "doma" (tj. ve svém domku). I tak většinou stejně spí doma...

Kuna si na dospělou kočku nedovolí natolik, aby ji zakousla...pokousala - možná, pokud má mladé, chrání je..ale to by kočka přišla se šrámem, ale přišla by...

"Kuna si na dospělou kočku nedovolí natolik, aby ji zakousla...pokousala - možná, pokud má mladé, chrání je..ale to by kočka přišla se šrámem, ale přišla by..."

Ano, takto si myslím, že to je. U nás na chalupě je totálně zakuněno, ale totálně, ale k žádné rvačce se žádnou z mých minulých koček nedošlo. Myslím, že ze sebe mají vzájemně respekt, vyjma situací, které jmenuje "Lavacca", a vyjma situace, kdy by třeba kočka byla zraněná nebo nemocná.

Kočičí svět napsal(a):
To přece není pravda, že by si kuna na dospělou kočku netroufla. Vždyť přece jsme se o tom bavili v tématu Ztráta kočky https://www.ifauna.cz/kocky/diskuse/detail/3138972/ztrata-kocky#a3146920 Je to taky jedno z rizik. Ale existuje i spousta dalších možností - srážka s autem, zabydlení se u někoho jiného, krádež (pokud je kočka zbarvením pěkná), dobrodružství v jiné lokalitě, uvíznutí v zavřené chatě, autě, na půdě, ve sklepě...

Aha, tak to už si nepamatuji...

Čičina napsal(a):
Ráno, jsem i s naším psem - jsou kamarádi, prochodila a volala zase celé okolí.Proto dál vyhlížím.Hledám každé ráno a večer.

Tak co je něco nového?

Díky za optání, bohužel - pořád nic. Nevím jestli už to každodenní hledání není marné.
A nenašlo se ještě aní její tělo.Nemám se s tím jak vyrovnat...

Čičina, hledala bych i doma, když si vezmu, kolikrát mi chlap zavřel některou kočku kamkoliv (do skříně, na půdu...).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Čičina, hledala bych i doma, když si vezmu, kolikrát mi chlap zavřel některou kočku kamkoliv (do skříně, na půdu...).

No a mým příbuzným se stalo to, že kočka vlezla k sousedům do jakéhosi sklepa. Ten soused sklep zamkl a na týden odjel. Takže příbuzní týden hledali, kočka až po tom týdnu vylítla prý ze sklepa jak blesk, chudák hladová a prý úplně ochraptělá - jak mňoukala...a přesto ji nebylo slyšet...

Ženy, vše mám prohledané, před sousedy si už připadám jako nějaká trapka, ale pořád mi to nedá a chodím a hledám a volám.A asi to začnu pomalu vzdávat, dva týdny je na vykastrovanou kočku už vážně dlouhá doba.Jsem z toho smutná, ale už nějak nemám sílu.
Musím se s tím asi začít vyrovnávat.Chtěla jsem si co nejdřív pořídit nové koťátko, ale začínám od toho upouštět, musím pořád myslet na tu moji Micinu a nevím, jestli bych si na něj dokázala tak brzo zvyknout.

Čičina, dokázala, bude to mimino a, omotá si tě kolem packy a pak, každá ta šelmička je originál...

Uvidím, ještě chvíli počkám. Micinka byla moje léčitelka, jak jsem už psala, hodně mi pomohla při mé nemoci a opravdu není jednoduché ji nějak vytěsnit z hlavy. Je to bolestivé.

Mě se stalo, že se mi Bobinka ztratila druhý den po těžké operaci, kdy ji museli vyndat uhnilá kotata z dělohy. Druhý den chtěla ven jak byla zvyklá doktor to nezakázal, tak jsem jí pustila bylo léto vedro jak je ted a ona 10 dní nikde já ji volala, ale nic a 10 den jsem slyšela přijed souseda volám na něj at se podívá zda není Bobka u nich baráku zavřená a jak na něho mluvím najednou pod okny veliké mňau mňau přiletěla domů hladná a žíznivá, ale úplně v pořádku jen smrděla motorovým olejem, takže byla chuděra u někoho zavřená v garáži já se bála, že to nemůže přežít po takové operaci a ještě bez jídla a vody a přežila a žila dalších 15 let dožila se 19let když jsme ji museli dát uspat protože měla rozsáhlé zduřelé obratle v páteři začalo to v ocásku, ale došlo to až do páteře a když začala tahat zadní nohy po 2 krocích už sem jí nenechala dál trpět ani už o kožíšek neměla sílu se starat měla ho splstnatělí, ale do jídla a mazel byla až do úplnýho konce byla jinak úplně zdravá až na tu bud artrozu nebo revma v páteři možná i rak, ale to by tak dlouho s tím nežila měla to skoro asi 7 let vet říkal, že dokud jí a má zájem o okolí, že je v pohodě.

Jinak držím palečky, aby bud se vrátila s tím, že jsou dovolené a ona někomu někam zalezla. Nebo at se s tím dokážete vyrovnat.

A klidně si jestli chcete pořid te další kočičku přilnete k ní ani nebudete vědět jak.

Můj otec tak tvrdil, že mu jeho Míšu žádná nenahradí, když umřela a jak má ted rád ty druhé holky Dinuška mu dává sama pusenky a on je celej s ní po... a ještě říká když dinuška je venku kde ji má, že jestli se ztratí, že to nedá protože on jí má rád a ona jeho taky a to dřív neřekl nikdy že má rád kočku.

Čičina napsal(a):
Uvidím, ještě chvíli počkám. Micinka byla moje léčitelka, jak jsem už psala, hodně mi pomohla při mé nemoci a opravdu není jednoduché ji nějak vytěsnit z hlavy. Je to bolestivé.

Také to tak trochu beru (i když s mírnou rezervou) - kočky jako léčitelky, takže Vás plně chápu...

Tak jsem hledání už vzdala, ale smířená vůbec nejsem.Jak mi řekla kamarádka, zřejmě ze mě stáhla co nejvíc z mé nemoci a pak sama odešla.(léčím se s rakovinou a opravdu jsem teď měla dost slušné výsledky).Musela mě mít hodně ráda .V srdci zůstane.
V sobotu si sice jedu pro jiné koťátko, ale moc dobrý pocit z toho nemám.Snad si na ni taky přivyknu a budu z ní mít radost.

Čičina napsal(a):
Tak jsem hledání už vzdala, ale smířená vůbec nejsem.Jak mi řekla kamarádka, zřejmě ze mě stáhla co nejvíc z mé nemoci a pak sama odešla.(léčím se s rakovinou a opravdu jsem teď měla dost slušné výsledky).Musela mě mít hodně ráda .V srdci zůstane.
V sobotu si sice jedu pro jiné koťátko, ale moc dobrý pocit z toho nemám.Snad si na ni taky přivyknu a budu z ní mít radost.

Já mám mladšího kocourka smrtelně nemocného...no a dnes jsem skončila v nemocnici - akutní onemocnění (a mám strach, že se z toho vyklube ještě něco závažnějšího)...a víte, že už mě napadla i myšlenka, že jak jsem si moc přála úzdravu mého mlaďase, tak že jsem kvůli tomu teď onemocněla já. Možná je to blbost, ale časově to sedí - jemu se udělalo lépe a já skončila v nemocnici.

Čičina napsal(a):
Tak jsem hledání už vzdala, ale smířená vůbec nejsem.Jak mi řekla kamarádka, zřejmě ze mě stáhla co nejvíc z mé nemoci a pak sama odešla.(léčím se s rakovinou a opravdu jsem teď měla dost slušné výsledky).Musela mě mít hodně ráda .V srdci zůstane.
V sobotu si sice jedu pro jiné koťátko, ale moc dobrý pocit z toho nemám.Snad si na ni taky přivyknu a budu z ní mít radost.

Hlavně nesrovnávejte nové koťátko s tou čičinkou. Udělala jste maximum. Nové kotě bude jiné, ale jistě Vám přiroste k srdci. No a tu kočičku si budete nadále nosit v srdci. Alespoň já to tak mám. Už jsem to tu psala - po úmrtí mého milovaného kocourka jsem za necelé dva dny jela do útulku pro nového. NIKDY jsem ani na vteřinu nezaváhala. Bylo to prostě to nejlepší řešení, jaké mě mohlo v tu chvíli napadnout. A vězte, že u Vás to bude také tak. Držím tlapky! A je moc dobře, že jste se rozhodla pro nového člena rodiny, kotě Vás zaměstná a nezbyde tolik času na smutnění...

Díky za povzbuzení, je to příjemné se z toho smutku moct někde vyzpovídat.D ám pak vědět, jak se vše vyvíjí.
Zatím zdravím a přeji hezké léto

A hlavně vy se taky uzdravte.

Čičina napsal(a):
A hlavně vy se taky uzdravte.

Moc děkuji!

Čičina napsal(a):
Tak jsem hledání už vzdala, ale smířená vůbec nejsem.Jak mi řekla kamarádka, zřejmě ze mě stáhla co nejvíc z mé nemoci a pak sama odešla.(léčím se s rakovinou a opravdu jsem teď měla dost slušné výsledky).Musela mě mít hodně ráda .V srdci zůstane.
V sobotu si sice jedu pro jiné koťátko, ale moc dobrý pocit z toho nemám.Snad si na ni taky přivyknu a budu z ní mít radost.

Smíření přijde časem...vždy to tak u ztráty miláčka je... možné je i to...kdoví. A držím palce, ať se vám to jen lepší. ;)

Na koťátko si určitě brzy zvyknete, ono ta mláďata si umí člověka obmotat kolem packy ve chvilce. Nikdy není ten další člen rodiny jako ten předešlý, každý má svou maličkost, kterou byl jedinečný...a o tom to je, pak na ně člověk s láskou vzpomíná právě v těch maličkostech.

lavacca napsal(a):
Smíření přijde časem...vždy to tak u ztráty miláčka je... možné je i to...kdoví. A držím palce, ať se vám to jen lepší. ;)

Na koťátko si určitě brzy zvyknete, ono ta mláďata si umí člověka obmotat kolem packy ve chvilce. Nikdy není ten další člen rodiny jako ten předešlý, každý má svou maličkost, kterou byl jedinečný...a o tom to je, pak na ně člověk s láskou vzpomíná právě v těch maličkostech.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No 13 let ještě zdaleka nemusí být věk na umření. Proč myslíte, že umírala? Byla těžce nemocná? Nevím tedy, kde vaše přítelkyně bydlí, ale u kočky, která chodí ven, bych spíš než přirozenou smrt předpokládala nějaké neštěstí. Mohlo ji přejet auto, mohla někam spadnout, otrávit se, mohl ji napadnout pes, zabít člověk, těch ošklivých možností je celá spousta.
Jinak zvíře neví, že umírá. Samozřejmě ví, že mu třeba není dobře, tak instinktivně někam zaleze. Ale se skutečným vědomím smrti žije jen člověk.

Ta poslední věta je samozřejmě diskutabilní. My fakt nevíme o skutečném psychickém rozpoložení a vnímání zvířat skoro nic.
Jen se domýšlíme.
Pro zakladatele: je mi to líto...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Čičina, hledala bych i doma, když si vezmu, kolikrát mi chlap zavřel některou kočku kamkoliv (do skříně, na půdu...).

Hmm, kdybych to tak já mohla svést na chlapa... Já sama jsem kolikrát zašoupla skříň nebo bezmyšlenkovitě zavřela dveře od šatny a pak najednou rachot - jednou jsem slyšela kocourovo drápání na dveře skříně až o 2 patra níž. Ještě jsem si říkala, kdo ze sousedů dělá večer takovej brajgl. A jen co jsem odemykala naše dveře, bylo mi to jasné. Jednalo se jen o dobu, než jsem vynesla koš, žádný půlden. Ale i tak jsem se potom vždycky kočkám omlouvala a lísala se k nim a podplácela...

RomčaJelča napsal(a):
Hmm, kdybych to tak já mohla svést na chlapa... Já sama jsem kolikrát zašoupla skříň nebo bezmyšlenkovitě zavřela dveře od šatny a pak najednou rachot - jednou jsem slyšela kocourovo drápání na dveře skříně až o 2 patra níž. Ještě jsem si říkala, kdo ze sousedů dělá večer takovej brajgl. A jen co jsem odemykala naše dveře, bylo mi to jasné. Jednalo se jen o dobu, než jsem vynesla koš, žádný půlden. Ale i tak jsem se potom vždycky kočkám omlouvala a lísala se k nim a podplácela...

Mně zas velkej někdy proklouzne úplně ven na chodbu z bytu, když jdu vynést smetí. Tuhle se vracím, slyším hlasy mnoha lidí:"Co je to tu za kočku? Nebo je to kocour? A čí může být? Takovej, velkej, že?" No hned mi bylo jasno...

RomčaJelča napsal(a):
Hmm, kdybych to tak já mohla svést na chlapa... Já sama jsem kolikrát zašoupla skříň nebo bezmyšlenkovitě zavřela dveře od šatny a pak najednou rachot - jednou jsem slyšela kocourovo drápání na dveře skříně až o 2 patra níž. Ještě jsem si říkala, kdo ze sousedů dělá večer takovej brajgl. A jen co jsem odemykala naše dveře, bylo mi to jasné. Jednalo se jen o dobu, než jsem vynesla koš, žádný půlden. Ale i tak jsem se potom vždycky kočkám omlouvala a lísala se k nim a podplácela...

Já se minulý čtvrtek balila ke kamarádce, kde jsem i přespávala a nechala jsem otevřenou skříň s prádlem a na chvíli odešla do koupelny...pak se vrátím a koukám, moje běžná asistentka nikde - zasekla jsem se - kukla jsem do poličky a koukala na mě ležíc mezi svetry vzadu jako "copak? ty mě hledáš?". Říkám "Angie, polez" a fakt, jak když rozuměla šup a byla venku.

Jindy totiž rychle prádlo dám dovnitř či vytáhnu ven a hnedka zavřu, ale tentokrát mi to nějak ujelo...a hnedka toho využila.

fikovnice napsal(a):
Mně zas velkej někdy proklouzne úplně ven na chodbu z bytu, když jdu vynést smetí. Tuhle se vracím, slyším hlasy mnoha lidí:"Co je to tu za kočku? Nebo je to kocour? A čí může být? Takovej, velkej, že?" No hned mi bylo jasno...

Jojo, náš útěkář taky párkrát využil naší pomalosti při průchodu dveřmi , ale naštěstí pro mě vždycky vyběhl nahoru, takže kromě toho, že by snad náhodou někdo z vyšších pater otevřel dveře, nechal si vběhnout do bytu cizího černého kocoura a rychle zavřel, jsem ho "měla".
Kočka ty tendence nemá, ta je od kotěte v bytě a nejradši teda doma.

lavacca napsal(a):
Já se minulý čtvrtek balila ke kamarádce, kde jsem i přespávala a nechala jsem otevřenou skříň s prádlem a na chvíli odešla do koupelny...pak se vrátím a koukám, moje běžná asistentka nikde - zasekla jsem se - kukla jsem do poličky a koukala na mě ležíc mezi svetry vzadu jako "copak? ty mě hledáš?". Říkám "Angie, polez" a fakt, jak když rozuměla šup a byla venku.

Jindy totiž rychle prádlo dám dovnitř či vytáhnu ven a hnedka zavřu, ale tentokrát mi to nějak ujelo...a hnedka toho využila.

Já jsem dokonce blahosklonně kocoura nechávala v mé skříni spávat, taky z těch poliček vždycky koukal jak sůva z nudlí , měl jedno oblíbené patro; ale o víkendu jsem debordelizovala a pár hadříků fakt málem můžu vyhodit, takže už dveře nemilosrdně zašupuji... Postel mu musí stačit.

RomčaJelča napsal(a):
Jojo, náš útěkář taky párkrát využil naší pomalosti při průchodu dveřmi , ale naštěstí pro mě vždycky vyběhl nahoru, takže kromě toho, že by snad náhodou někdo z vyšších pater otevřel dveře, nechal si vběhnout do bytu cizího černého kocoura a rychle zavřel, jsem ho "měla".
Kočka ty tendence nemá, ta je od kotěte v bytě a nejradši teda doma.

Naše první jako kotě jednou nějak nepozorovaně zdrhla při otevření dveří a my jsme si toho nevšimli. A tak za hodinu zvonili sousedi, jestli nám něco nechybí, že mají kočku v ložnici na posteli A jindy zase (než jsme zasíťovali okna) přeběhla parapetem k dalším sousedům...naštěstí jsme v přízemí.
Jak byla starší, tak už tak sousedy nenavštěvovala. Ale občas se nám stávalo, že jsme nezjistili že vyběhla (ona uměla být děsně nenápadná), zavřeli dveře a za chvíli slyšíme zadunění, jak kočka (když šel dolů nějaký soused) běžela dom a narazila hlavou do dveří.

Po delší pouze zdravím,
jen chci dát vědět, že se mi Micinka opravdu nevrátila, ani nebyla nalezená.
Mám už od poloviny července jinou kočičku - Míšu, a musím konstatovat, že se té předchozí hodně podobá, jak zjevem, tak povahou. I manžel se snaží o ni starat - i se s ní mazlí, což je co říct. Když viděl, jak jsem byla smutná ze ztráty Micky, tak snad trochu otočil.
Tak už je zase veselo a lepší nálada .
Všem Vám přeju hodné mazlíčky Čičina.

Čičina napsal(a):
Po delší pouze zdravím,
jen chci dát vědět, že se mi Micinka opravdu nevrátila, ani nebyla nalezená.
Mám už od poloviny července jinou kočičku - Míšu, a musím konstatovat, že se té předchozí hodně podobá, jak zjevem, tak povahou. I manžel se snaží o ni starat - i se s ní mazlí, což je co říct. Když viděl, jak jsem byla smutná ze ztráty Micky, tak snad trochu otočil.
Tak už je zase veselo a lepší nálada .
Všem Vám přeju hodné mazlíčky Čičina.

Tak to je taková ambivalentní zpráva. Na jednu stranu mám radost, že Vy máte radost z nového zvířete, na druhou stranu je mi líto, že se Vaše čičina nevrátila. Přeji Vám, ať se tedy dlouho a bezstarostně radujete se svojí novou kočičí kámoškou!

Mě se stalo to samé, co většině lidí tady. Já si myslím, že kočky vycítí, že umírají. Mému kocourovi bylo 19 let. Dva týdny před tím než odešel měl také takovou tulivou náladu. Také měl přistup jak do domu, tak ven. Dnes je to týden a půl co odešel a nikdo ho neviděl.

U nás na vesnici se vždycky říkalo, že když kočka nebo pes umírá, jde si lehnout k popelnici. Z toho vyvozuji, že zvířata vycítí, že umírají..

Luperca napsal(a):
U nás na vesnici se vždycky říkalo, že když kočka nebo pes umírá, jde si lehnout k popelnici. Z toho vyvozuji, že zvířata vycítí, že umírají..

To jsou takové kraviny, co lidi navymýšlí...A když nebyly popelnice, tak chodili kam? Nám umřela kočka, když byla babča už hodně stará a máma ji vždycky vyvedla před dům na lavičku, jak to na vesnicích bývalo, lidi co chodí kolem, chodí pozdravit. A jednou přišla naše stará kočka, odněkud, vlastně se doslova připlazila, žalostně zamňoukala a zůstala ležet babči u nohou. Než máma skočila a chtěla jí pomoct, byla mrtvá. Byla také už stará, ale věk jsme neznali, byla nalezenec.

lesnížínka napsal(a):
To jsou takové kraviny, co lidi navymýšlí...A když nebyly popelnice, tak chodili kam? Nám umřela kočka, když byla babča už hodně stará a máma ji vždycky vyvedla před dům na lavičku, jak to na vesnicích bývalo, lidi co chodí kolem, chodí pozdravit. A jednou přišla naše stará kočka, odněkud, vlastně se doslova připlazila, žalostně zamňoukala a zůstala ležet babči u nohou. Než máma skočila a chtěla jí pomoct, byla mrtvá. Byla také už stará, ale věk jsme neznali, byla nalezenec.

...co já vím, tak se tvrdilo, že se umírající nebo těžce nemocné zvíře stahuje někam do tmavého kouta, ale že by k popelnicím mi připadá opravdu prapodivné........

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...co já vím, tak se tvrdilo, že se umírající nebo těžce nemocné zvíře stahuje někam do tmavého kouta, ale že by k popelnicím mi připadá opravdu prapodivné........

Našeho mrtvého psa jsem našla ráno u dveří, kde na mne vždycky čekali. V žádném koutě. Možná se to týkalo těch dvorkových psů, kterých si nikdo nevšimnul, jak byl rok dlouhý. To asi pes ani neměl důvěru, jít si k páníkům pro pomoc, či rozloučit se...Mých rodičů pes i babči feňule, byli do rána mrtví v boudě - tam kde běžně spávali.

lesnížínka napsal(a):
Našeho mrtvého psa jsem našla ráno u dveří, kde na mne vždycky čekali. V žádném koutě. Možná se to týkalo těch dvorkových psů, kterých si nikdo nevšimnul, jak byl rok dlouhý. To asi pes ani neměl důvěru, jít si k páníkům pro pomoc, či rozloučit se...Mých rodičů pes i babči feňule, byli do rána mrtví v boudě - tam kde běžně spávali.

...smutné téma

lesnížínka napsal(a):
Našeho mrtvého psa jsem našla ráno u dveří, kde na mne vždycky čekali. V žádném koutě. Možná se to týkalo těch dvorkových psů, kterých si nikdo nevšimnul, jak byl rok dlouhý. To asi pes ani neměl důvěru, jít si k páníkům pro pomoc, či rozloučit se...Mých rodičů pes i babči feňule, byli do rána mrtví v boudě - tam kde běžně spávali.

Ono je to typické pro kočky, ne pro psy. Např. svého prvního kocoura, který měl přes 19 let (jako venkovní kocour požehnaný věk) jsem nikdy nenašla. Kocour, který mi umíral na selhání ledvin, a dovezla jsem si ho z chalupy do města do bytu, tak když už bylo hodně zle, tak zalézal do těch nejužších škvír - někam za nábytkovou stěnu, kam se za ním nikdo nemohl dostat. Kočky opravdu chtějí být při umírání samy (neříkám, že neexistují výjimky). U psů je to trochu jinak.

Samozřejmě lehnout si k popelnici je opravdu nesmysl. K popelnici se možná doplazí nějaká těžce zraněná kočka, ale že je to k popelnici, je jen náhoda.

Tak to vzbec netuším jediny co se mi stalo tak meli jsme 8 koček z toho jedna byla moje byla jak pejsek ale to vazne no a jedna kamaradka bývala tak mi rikala ze se ji uricte neco stAne ze jmeno Lízinka je zaklete ja se popadala za bricho uvrhl asi tyden mizna ani ne kocka vecer se semnou pomazlila s mamou tatou ani ne ani se sestrou btw ostatni kocky ji nesnaséi no a tak jsem ji pustila rano jsem nasla pred dveřmi velkou krysí kdyz tata odjížděl a pak volal ze ji našel prejetou 💔

Sarinaaaa napsal(a):
Tak to vzbec netuším jediny co se mi stalo tak meli jsme 8 koček z toho jedna byla moje byla jak pejsek ale to vazne no a jedna kamaradka bývala tak mi rikala ze se ji uricte neco stAne ze jmeno Lízinka je zaklete ja se popadala za bricho uvrhl asi tyden mizna ani ne kocka vecer se semnou pomazlila s mamou tatou ani ne ani se sestrou btw ostatni kocky ji nesnaséi no a tak jsem ji pustila rano jsem nasla pred dveřmi velkou krysí kdyz tata odjížděl a pak volal ze ji našel prejetou 💔

Nechceš si jít raději psát úkoly?

Sarinaaaa napsal(a):
Tak to vzbec netuším jediny co se mi stalo tak meli jsme 8 koček z toho jedna byla moje byla jak pejsek ale to vazne no a jedna kamaradka bývala tak mi rikala ze se ji uricte neco stAne ze jmeno Lízinka je zaklete ja se popadala za bricho uvrhl asi tyden mizna ani ne kocka vecer se semnou pomazlila s mamou tatou ani ne ani se sestrou btw ostatni kocky ji nesnaséi no a tak jsem ji pustila rano jsem nasla pred dveřmi velkou krysí kdyz tata odjížděl a pak volal ze ji našel prejetou 💔

...než nesmyslně přispívat, zkuste několik měsíců doučování z jazyka českého......

Jdete se poradit ohledně zdravotního problému, prevence nemoci nebo výživy vašeho zvířete? Nově se můžete obrátit rovnou na odborníky v sekci On-line veterinář. Kvalifikovanou odpověď tam dostanete nejpozději během několika hodin. Ať jsou vaši mazlíčci zdraví a spokojení!