Psi a duchové

Díky moc za odkaz, jdu na to

No mě to dodnes ani nenapadlo, ale když tak přemýšlím... Máme fenku a ta tedy štěká úplně na vše co šustne, ale občas prostě vyběhne na zahradu a štěká do jednoho rohu bez náznaku nějakého pohybu, či tak ... ale je fakt, že psi mají lepší sluch, než my ....

No mě to dodnes ani nenapadlo, ale když tak přemýšlím... Máme fenku a ta tedy štěká úplně na vše co šustne, ale občas prostě vyběhne na zahradu a štěká do jednoho rohu bez náznaku nějakého pohybu, či tak ... ale je fakt, že psi mají lepší sluch, než my ....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ahoj, mám osobní zkušenost a je to docela drsnej zážitek. Měla jsem doma ducha mého zemřelého otce, kterého jsem neviděla, ale někdo jiný jej viděl u mě doma a psiska v ten okamžik obíhali kolem dokola to jedno jediné míto a štěkali směrem na strop. Jestli chceš, koukni semka, tady to najdeš, ale prolíná se celý příběh, chce to vidět celé

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1100627928-ta-nase-povaha-ceska/312294340010001-ve-znameni-psa/video/

Taky jsem slyšela o podobném případě, dům spíš na samotě než ve vesnici, majitel se pověsil na půdě... ti, co se po něm nastěhovali, měli psů několik a ti jim často, hlavně v noci, stáli pod jedním místem na stropě, přímo pod tím, kde se na půdě oběsil ten původní majite. Kňučeli na to místo i štěkali, někdy lítali po celé místnosti s hlavami nahoru, úplně rozrušení... No byli z toho dost nešťastní, nervózní, lidi z vesnice si začali vykládat, že se tam zjevuje duch oběšeného...

Noví majitelé se nakonec rozhodli půdu rekonstruovat, že by to snad mohlo pomoct... a při té příležitosti zjistili, že jim tam chodila přespávat kuna

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky jsem slyšela o podobném případě, dům spíš na samotě než ve vesnici, majitel se pověsil na půdě... ti, co se po něm nastěhovali, měli psů několik a ti jim často, hlavně v noci, stáli pod jedním místem na stropě, přímo pod tím, kde se na půdě oběsil ten původní majite. Kňučeli na to místo i štěkali, někdy lítali po celé místnosti s hlavami nahoru, úplně rozrušení... No byli z toho dost nešťastní, nervózní, lidi z vesnice si začali vykládat, že se tam zjevuje duch oběšeného...

Noví majitelé se nakonec rozhodli půdu rekonstruovat, že by to snad mohlo pomoct... a při té příležitosti zjistili, že jim tam chodila přespávat kuna

Můj pes neštěká skoro vůbec a když už si štěkne, tak je většinou na chodbě v baráku (bydlíme v paneláku) nějaký cizinec s jiným pachem. Jednou cítil dokonce neznámý pach ze sousedícího bytu ve vedlejším vchodě. Takže tohle fakt neřeším. Jako pošuk se někdy taky chová-ale to jsou dozvuky puberty a ne ducha
A jestli mám v bytě duchy, jsem ráda, že mi dávají svatý pokoj, jako já jim

Možná by ste si měla přečíst příběhy lidí, co prožili klinickou smrt, a nevěřím tomu, že každý z nich je lhář.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1100627928-ta-nase-povaha-ceska/312294340010001-ve-znameni-psa/video/

Děs a hrůza !
Chudinka pes . (u magory). . .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná by ste si měla přečíst příběhy lidí, co prožili klinickou smrt, a nevěřím tomu, že každý z nich je lhář.

Ne, lidi, co prožili klinickou smrt, nejsou lháři, ale zatím se nikomu nepovedlo dokázat, že ty jejich prožitky nejsou důsledkem iluzí vytvořenou mozkem potácejícím se na hranicích funkčnosti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ne, lidi, co prožili klinickou smrt, nejsou lháři, ale zatím se nikomu nepovedlo dokázat, že ty jejich prožitky nejsou důsledkem iluzí vytvořenou mozkem potácejícím se na hranicích funkčnosti.

A právě proto, že to nebylo dokázáno, ale ani vyvráceno, zůstává prostor pro vlastní názor.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ne, lidi, co prožili klinickou smrt, nejsou lháři, ale zatím se nikomu nepovedlo dokázat, že ty jejich prožitky nejsou důsledkem iluzí vytvořenou mozkem potácejícím se na hranicích funkčnosti.

Není to tak dlouho, co o tom mluvil v televizi v odborném pořadu lékař, že tyto "vidiny" v klinické smrti jsou zapříčíněny chemickými reakcemi v mozku. Ilona

Já pár zážitků mám:
1. Bydlela jsem v bytě po zemřelé majitelce bytu. Přesouvali se mi věci na místa kam by mě nenapadlo si je položit, v noci se ozývali neidentifikovatelné zvuky a můj pes, který obvykle štěká na každou hovadinu, v těchto případech ani nebafnul, jen strnule ležel oči rozšířené. Když jsem si pořídila kočku, tak to vše ustalo.
2. Nyní bydlím v rodinném domku, kam do garáže chodíval hrát na trubku otec od kamarádky. Asi měsíc po jeho smrti jsme ho tam slýchávali hrát, já jednou když jsem byla sama, pak s kamarádem před domem, jeho dcera i další spolubydlící taky. Bylo to stejně zřetelné jako by tam byl.
3. Zase v domě kde teď bydlím. U toho jsem nebyla, ale údajně fena majitelek, po smrti jejich otce, vrčela občas do jednoho rohu. Půdu nemají, ale mohlo to být kvůli něčemu jinému.
Nechce se mi ani napsat, že věřím na duchy, ale...

Je večer, v klidu si ležím v posteli, čtu si. fena vedele mě chrápe jako starej chlap.
Najednou vyskočí,strne a začně štěkat do jednoho rohu pokoje. Pak spala dál.
No,usínalo se mi pak težko.:D

I moji psi reagovali na věci "mezi nebem a zemí" a že to byli tvrďáci.......

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná by ste si měla přečíst příběhy lidí, co prožili klinickou smrt, a nevěřím tomu, že každý z nich je lhář.

Přece to, že něčemu nevěřím, neznamená, že ty ostatní označuju za lháře. To tu snad nikdo nenapsal.

Nedá mi to. Moji psi se nikdy podivně nechovali, zato já v mládí prošla klinickou smrtí a věřte, že dodnes jsem přesvědčená, že žádné chemické reakce to nebyly(ten pořad jsem viděla taky). Bylo to něco jiného i než tunel a Ježíš, ale bylo to až moc reálné.

Já vím, že se to blbě takhle zděluje, ale ona to halucinace být právě nemohla. Já si při tom totiž všimla něčeho, co jsem před tím nemohla vědět a pak jsem si ověřila, že je to pravda. Já jsem před tím tomuhle nevěřila, ale osobní zkušenost člověka dost poučí.No, ale nechci to rozebíart, stejně jiné zážitky nemám, ani osobní, ani se zvířaty, tedy, musím to zaklepat, naštěstí, páč jsem se přistěhovala k manželovi do baráku, kde se předchozí majitel oběsil na trámu, kde věším prádlo.

Jsem ráda, že víte co to jsou halucinace a jak jsou reálné, protože vy je máte hodně často a naprosto všem věříte, už vím proč často píšete bludy přeludy.

Taky na tyhle věci nevěřím.Mám fenu a psa.Pes to nedělá ale fena (4r.) asi 3-4x co jí mám tak se chovala taky divně.Je to vyrovnaná,sportovně vedená fena,žádnej poseroutka.Neštěká bezdůvodně,spíš jen na povel.Spala v křesle,z ničeho nic si sedla a koukala do jednoho a pokaždý stejnýho rohu na stropě.Nevrčela,neštěkala,ani se nehla.Jen seděla a upřeně zírala.Tak koukám jestli tam nelítá moucha nebo něco jinýho,nic tam nebylo.Vydrží to několik vteřin,pak si lehne a zase chrní.A chovatelka ta má dvě feny a ta starší tak ta zase párkrát skákala v jednom rohu na zeď a řvala do stropu.Dala tam pak vázu s nějakým rákosím aby tam fena neječela.Takže i když nevěřím na duchy tak tohle bylo zvláštní.

Feťáci njsou taky ochotni přísahat, že co zažili, bylo naprosto skutečné, včetně toho, že si podali ruku s Ježíšem a Buddhou... lidský mozek je kouzelná věc :)

A nebo možná náš strach z toho, že tam někde život pokračuje, v nás vyvolává potřebu popřít možnost, že tomu tak skutečně je?

Ahoj, nechci být za blázna, ale chci si o tom promluvit. Nejsem už dávno žádná puberťačka. Máme doma 5 psů a bydlíme ve starém domě. Všechny se doma chovají normálně až na jednu fenu o které si myslím, že je abnormálně inteligentní. Asi před rokem jsem si toho všimla poprvé-upřeně zírala do rohu pokoje ke stropu a pak pomalu pohledem jela do strany a zase zpátky. Byla jakoby v tranzu. Když jsem na ni mluvila, tak vrtěla ocasem, vnimala mě, ale pohled neodtrhla. Nebyla vyděšená, ani rozčílená, jen napnutá. Tenkrát mě to dost vyděsilo. Od té doby se to párkrát opakovalo. Před dvěma dny mě to zas vyděsilo. Spala jsem v té místnosti a ve dvě ráno se probudila. Fena seděla vedle mě na posteli a zase upřeně zírala do rohu. Byl to opravdu nepříjemný pocit. Otzkou zůstává-vidí psi duchy?

ika napsal(a):
Ahoj, nechci být za blázna, ale chci si o tom promluvit. Nejsem už dávno žádná puberťačka. Máme doma 5 psů a bydlíme ve starém domě. Všechny se doma chovají normálně až na jednu fenu o které si myslím, že je abnormálně inteligentní. Asi před rokem jsem si toho všimla poprvé-upřeně zírala do rohu pokoje ke stropu a pak pomalu pohledem jela do strany a zase zpátky. Byla jakoby v tranzu. Když jsem na ni mluvila, tak vrtěla ocasem, vnimala mě, ale pohled neodtrhla. Nebyla vyděšená, ani rozčílená, jen napnutá. Tenkrát mě to dost vyděsilo. Od té doby se to párkrát opakovalo. Před dvěma dny mě to zas vyděsilo. Spala jsem v té místnosti a ve dvě ráno se probudila. Fena seděla vedle mě na posteli a zase upřeně zírala do rohu. Byl to opravdu nepříjemný pocit. Otzkou zůstává-vidí psi duchy?

Otázkou zůstává - existují duchové?

Řekla bych, že aspoň pro mne a mé psy je zodpovězena - neexistují.

Sama na nic podobného nevěřím, takže nepřipouštím ani to, že něco takového vidí psi. Vysvětlení je vždycky někde jinde. Píšete starý dům, takže: šumí voda v trubkách ve zdi, jdou tam někde myši, vadná elektroinstalace...Pes má lepší smysly, takže zachytí i to, co člověk buď vůbec ne a nebo to v běžném ruchu neslyší. Příklad z mého života: plno lidí mi vypráví o tom, jak šli lesem a najednou pes ztuhnul, naslouchal, doslova se bál jít dál...určitě tam někdo byl schovaný...Mě se tohle vůbec nestává, psy mám dva úplně rozdílných ras a povah a nedělá to ani jeden. Vysvětlení je pro mne jasné. Nebojím se totiž já. I to má své prozaické vysvětlení: jsem nahluchlá, proto slyším jen takové ty velké, věci". Různé šumy, praskání větviček, šlápoty zvěře kolem nás...nic z toho neslyším, tak se ani nemám čeho bát. Myslím, že i člověk, který není žádný strašitel, ale je dobře slyšící, pořád v lese naslouchá, i když podvědomě a je, ve střehu". Já ne, neb bych dotyčného stejně zaregistrovala, až by mne majznul po hlavě takže ani nemá cenu to řešit. A psi poznají tu nejistotu, třeba jen malé nuance v hlase...

Stává se na chatě, většinou večer, že zničeho nic fenka vstane, kouká na dveře a celá se naježí. Neštěká, nevrčí, jen takto stojí a hledí upřeně do jednoho místa.Vždy jsem si to vysvětlovala, tím, že je venku nějaké zvíře, nikdy jsem ale nic neobjevila.

tero napsal(a):
Stává se na chatě, většinou večer, že zničeho nic fenka vstane, kouká na dveře a celá se naježí. Neštěká, nevrčí, jen takto stojí a hledí upřeně do jednoho místa.Vždy jsem si to vysvětlovala, tím, že je venku nějaké zvíře, nikdy jsem ale nic neobjevila.

Někdo tady psal ten příběh, jak pes také stále koukal strnule do jednoho místa. A až po čase našli na půdě (nebo kde) hnízdo kun.
Jinak proto jsem psala tu větu "Otázkou zůstává - existují duchové?", ptž podle toho jak tomu člověk věří či ne, se bude odvíjet jeho vysvětlení chování psa, které se může jevit jako záhadné.
Já sama nemám ráda vidění věcí černobíle, a proto si nechávám prostor i pro tu případnou existenci duchů . Tím pádem mi přijde celkem škoda, že u našeho psa jsem nikdy takovéto zvláštní chování nezaznamenala .

Pes je citlivé a vnímavé zvíře. Když dokáže spolehlivě rozeznat změny ve Vašem chování (pozná, že se něčeho bojíte aj.), je nabíledni, že ví o tom, o čem vy vědět rozhodně nemůžete. Naši psi vědí o tom, že dotyčný přijde domů, již dávno před tím, než otevřou dveře. To je také něco, co člověk v danou chvíli není schopen chápat. Když přes zahradu na chalupě přeběhne kočka, vy to nezaregistrujete. Pes o ní ví naprosto spolehlivě. Velice často se stává, že když na ulici potkáte člověka, kterého nemusíte, on nemusí vás nebo z něho máte nepříjemný pocit, pes se vůči němu chová ostražitě, zatímco jiných lidí si nevšímá nebo je k nim přátelský. S duchy (díky Bohu) zkušenost nemám. O reakci psů na ně jsem jen četl nebo slyšel v různých knihách a článcích o paranormálních jevech. Pes prý na ducha reaguje. Ne vždy je to ale strach, někdy přechází i do aktivní obrany. Ví, že tam něco je, něco měřitelného, co jeho smysly dokážou vyhodnotit jako skutečně existující. To je ale moje domněnka. Doufám, že budu podobných zážitků ušetřen. Překvapuje mě, že o paranormálních jevech mluví i lidé, co jsou naprosto střízliví a dá se jim věřit.

Já s duchy moc zkušenosti nemám, ale vím že pes je schopný štěkat na cokoli.Je to pro ně přirozená reakce.Já jenom s televize vím že psi mají 100krát lepší sluch i čuch.

ika napsal(a):
Ahoj, nechci být za blázna, ale chci si o tom promluvit. Nejsem už dávno žádná puberťačka. Máme doma 5 psů a bydlíme ve starém domě. Všechny se doma chovají normálně až na jednu fenu o které si myslím, že je abnormálně inteligentní. Asi před rokem jsem si toho všimla poprvé-upřeně zírala do rohu pokoje ke stropu a pak pomalu pohledem jela do strany a zase zpátky. Byla jakoby v tranzu. Když jsem na ni mluvila, tak vrtěla ocasem, vnimala mě, ale pohled neodtrhla. Nebyla vyděšená, ani rozčílená, jen napnutá. Tenkrát mě to dost vyděsilo. Od té doby se to párkrát opakovalo. Před dvěma dny mě to zas vyděsilo. Spala jsem v té místnosti a ve dvě ráno se probudila. Fena seděla vedle mě na posteli a zase upřeně zírala do rohu. Byl to opravdu nepříjemný pocit. Otzkou zůstává-vidí psi duchy?

Moje fena dělá to samé...už si z toho děláme i srandu a říkáme jí...Sárino nekoukej zas na ty duchy...na duchy opravdu nevěřím, těžko říct proč to dělá...ale podobně se chová, když pozoruje mouchu ...

Clayton napsal(a):
Já s duchy moc zkušenosti nemám, ale vím že pes je schopný štěkat na cokoli.Je to pro ně přirozená reakce.Já jenom s televize vím že psi mají 100krát lepší sluch i čuch.

Nemůžu si pomoct, ale toto asi nebude můj příspěvek.Proč by měl pes na cokoli štěkat?Proč bych to měla vědět z televize?A ten pravopis... Tohle není můj styl.

ika napsal(a):
Ahoj, nechci být za blázna, ale chci si o tom promluvit. Nejsem už dávno žádná puberťačka. Máme doma 5 psů a bydlíme ve starém domě. Všechny se doma chovají normálně až na jednu fenu o které si myslím, že je abnormálně inteligentní. Asi před rokem jsem si toho všimla poprvé-upřeně zírala do rohu pokoje ke stropu a pak pomalu pohledem jela do strany a zase zpátky. Byla jakoby v tranzu. Když jsem na ni mluvila, tak vrtěla ocasem, vnimala mě, ale pohled neodtrhla. Nebyla vyděšená, ani rozčílená, jen napnutá. Tenkrát mě to dost vyděsilo. Od té doby se to párkrát opakovalo. Před dvěma dny mě to zas vyděsilo. Spala jsem v té místnosti a ve dvě ráno se probudila. Fena seděla vedle mě na posteli a zase upřeně zírala do rohu. Byl to opravdu nepříjemný pocit. Otzkou zůstává-vidí psi duchy?

Já bych si myslel, že běhají ve stropě myši... u nás to tak skutečně je. Na podzim musíme do stropního prostoru dávat pastičky a pochytat je. Ještě se nám nepodařilo zjistit, kudy se tam dostávají...

Vydi psy duchy toto nikdo nikdy nevi

ani napsal(a):
Vydi psy duchy toto nikdo nikdy nevi

Vydržím hodně, ale toto... Co jste měl(a) z čj?

Až do přečtení příspěvku uživatele ANI jsem si myslel, že duchové neexistují. Jemu ale zřejmě některý při psaní vedl ruku...

Dobrý den,

věřím v to, že pes dokáže vidět nebo cítit nějaký nadpřirozený jev. Ze středy na čtvrtek byly dušičky 2.11.2016 a já mám fenku Amerického Staffordšírského teriéra Dixi. Šla jsem s ní jako každý jiný den večer kolem deváté na poslední venčení. Hned jak jsme vyšly z baráku jsem si všimla, že má Dixinka stažený ocas a uši dozadu, jakoby se něčeho bála a pořád se za nás ohlížela, ale když jsem se otočila, tak nikde nikdo nebyl. Tohle trvalo celé venčení. Když jsme došly do vchodu, tak se Dixi zastavila na schodech a zůstala koukat na vchodové dveře a vrčela, ale nikdo dovnitř nešel. Když jsme došli domů, běžela hned do mého pokoje, vyskočila na postel, zůstala na ní sedět, koukala na zeď a vrčela a poštěkávala. Tak jsem jí odtud vyhnala a zavřela jsem za ní dveře, aby tam nemohla. Nechtěla ani jíst večeři, ani se nešla napít. Zůstala ležet na kraji pohovky, aby viděla na dveře do chodby a pořád vrčela. Občas se do té chodby šla podívat a šla takovou chůzí, jakoby na něco číhala a celá se naježila a začala štěkat. Její hlídání a vrčení trvalo do čtyř hodin do rána. Potom už jsme obě spaly jak zabité. Ze včerejška na dnešek, ze čtvrtka na pátek už se nic nedělo. Vypadá to, že nás o dušičkách přišel někdo navštívit a Dixinka tu osobu asi nepoznávala, tak vrčela a štěkala. Tohle je moje zkušenost pes vs. paranormální jevy. Můžu vám říct, že sem byla doslova podělaná strachy

My s čubou viděly zas ducha (už potřetí) v úterý 1.11., ale já už jsem zvyklá, čubajs se jich nebojí, ta má na ně pifku.

No nazdar

Clayton napsal(a):
Nemůžu si pomoct, ale toto asi nebude můj příspěvek.Proč by měl pes na cokoli štěkat?Proč bych to měla vědět z televize?A ten pravopis... Tohle není můj styl.

Jestli to není dílo nějakého ducha

KristinaSz napsal(a):
Dobrý den,

věřím v to, že pes dokáže vidět nebo cítit nějaký nadpřirozený jev. Ze středy na čtvrtek byly dušičky 2.11.2016 a já mám fenku Amerického Staffordšírského teriéra Dixi. Šla jsem s ní jako každý jiný den večer kolem deváté na poslední venčení. Hned jak jsme vyšly z baráku jsem si všimla, že má Dixinka stažený ocas a uši dozadu, jakoby se něčeho bála a pořád se za nás ohlížela, ale když jsem se otočila, tak nikde nikdo nebyl. Tohle trvalo celé venčení. Když jsme došly do vchodu, tak se Dixi zastavila na schodech a zůstala koukat na vchodové dveře a vrčela, ale nikdo dovnitř nešel. Když jsme došli domů, běžela hned do mého pokoje, vyskočila na postel, zůstala na ní sedět, koukala na zeď a vrčela a poštěkávala. Tak jsem jí odtud vyhnala a zavřela jsem za ní dveře, aby tam nemohla. Nechtěla ani jíst večeři, ani se nešla napít. Zůstala ležet na kraji pohovky, aby viděla na dveře do chodby a pořád vrčela. Občas se do té chodby šla podívat a šla takovou chůzí, jakoby na něco číhala a celá se naježila a začala štěkat. Její hlídání a vrčení trvalo do čtyř hodin do rána. Potom už jsme obě spaly jak zabité. Ze včerejška na dnešek, ze čtvrtka na pátek už se nic nedělo. Vypadá to, že nás o dušičkách přišel někdo navštívit a Dixinka tu osobu asi nepoznávala, tak vrčela a štěkala. Tohle je moje zkušenost pes vs. paranormální jevy. Můžu vám říct, že sem byla doslova podělaná strachy

No nemám takovou zkušenost, ale to že jste se bála tomu rozumim.
Když ležim večer s mojí čubou v posteli a čučíme na bednu a ona zničeho nic začne "dunět" posléze vrčet a koukat ke dveřím, pak si k tomu ještě stoupne nebo z postele SLEZE , tak teda taky nemám moc dobrej pocit, už proto, že to za celý svůj život udělala 3x...vím, že v baráku nikdo cizí není, to už by na něj letěla a dotyčnej by musel projít kolem psa, který leží hned u dveří...ani si nemyslím, že by to byl duch, ale mám z toho docela husí kůži, v tu ránu se můj pocit naprostého bezpečí (koho, čeho bych se bála, když mám vedle sebe velkýho zlýho psa, kterej mě nedá) mění na stav lehké paniky...

KristinaSz napsal(a):
Dobrý den,

věřím v to, že pes dokáže vidět nebo cítit nějaký nadpřirozený jev. Ze středy na čtvrtek byly dušičky 2.11.2016 a já mám fenku Amerického Staffordšírského teriéra Dixi. Šla jsem s ní jako každý jiný den večer kolem deváté na poslední venčení. Hned jak jsme vyšly z baráku jsem si všimla, že má Dixinka stažený ocas a uši dozadu, jakoby se něčeho bála a pořád se za nás ohlížela, ale když jsem se otočila, tak nikde nikdo nebyl. Tohle trvalo celé venčení. Když jsme došly do vchodu, tak se Dixi zastavila na schodech a zůstala koukat na vchodové dveře a vrčela, ale nikdo dovnitř nešel. Když jsme došli domů, běžela hned do mého pokoje, vyskočila na postel, zůstala na ní sedět, koukala na zeď a vrčela a poštěkávala. Tak jsem jí odtud vyhnala a zavřela jsem za ní dveře, aby tam nemohla. Nechtěla ani jíst večeři, ani se nešla napít. Zůstala ležet na kraji pohovky, aby viděla na dveře do chodby a pořád vrčela. Občas se do té chodby šla podívat a šla takovou chůzí, jakoby na něco číhala a celá se naježila a začala štěkat. Její hlídání a vrčení trvalo do čtyř hodin do rána. Potom už jsme obě spaly jak zabité. Ze včerejška na dnešek, ze čtvrtka na pátek už se nic nedělo. Vypadá to, že nás o dušičkách přišel někdo navštívit a Dixinka tu osobu asi nepoznávala, tak vrčela a štěkala. Tohle je moje zkušenost pes vs. paranormální jevy. Můžu vám říct, že sem byla doslova podělaná strachy

No vidíte..a já šla na Dušičky se psem kolem hřbitova, kouknout, jak to tam hezky světélkuje a můj pes se choval naprosto stejně jako vždycky, zajímalo ho maximálně, kde by mohla být schovaná nějaká kočka k prohnání Je to o vašem psychickém rozpoložení, které pes prostě vycítí. Zrovna nedávno šel dokument o tom, jak pes dokáže číst nepostřehnutelné nuance ve vaší tváři(o hlase nemluvě).

Já rozhodně věřím, že něco nehmatatelného je. Je jedno, jestli tomu říkáme duchové, ale určitě nerozumíme zdaleka všemu a dost silně pochybuju, že někdy vůbec porozumíme a prohlédneme tam, kam třeba konkrétně psi vidí.

Ostatně, sama jsem se přesvědčila, že moje fena očividně musí mít nějaký smysl, který nám lidem uniká.
Asi týden chodila vrčet do knihovny. Nepředstavujte si žádnou obří halu. Je to malá místnůstka, kde mám jednu velkou knihovnu, řadu polic s knihami... Prostě knížky totálně všude.
Často provrčela půlku noci. První dny chodila přímo do té místnosti. Pak už se nehla z postele, maximálně se jen postavila a vrčela směrem k té místnosti. Děsilo mě o to víc, že ona běžně nevrčí. Když už se jí něco nezdá, štěká - na divné předměty na cestě štěká, na jiné psy a zvířata, když se jí nějak nelíbí tak vždycky jenom štěká. Jediné, kdy vrčela bylo, když na nás brzy ráno, kdy byla ještě tma, zaklepala mamka na okno. To jsem jí slyšela poprvé vrčet. Podruhé a naposled se chovala obdobně, když se nám opilý soused ploužil kolem plotu, válel se tam na trávníku a držíc se plotu se zase zvedal.

Jednou začala už celkem brzy večer. Asi v 8. Stála na posteli, naježená, vrčela jak ďas zase směrem k té místnůstce. Neustále jsem se jí snažila přesvědčit, že se nic neděje, snažila se jí vodit dovnitř, aby si okoukla, že tam nic není. Vždycky se za mnou přiřítila, oběhla mě, letěla zpátky do postele a odtamtud zase jen bez přestání vrčela. Během dvou hodin, kdy nechtěla ani umlčet ničím k jídlu, nechtěla si hrát, usnula... asi už z toho byla dost vyčerpaná. No, netrvalo dlouho, probudila se a začala zase.
Byla skoro jedna ráno, když mě probudil rachot. Vyletěla jsem, netušila, co se děje. Fakt jsem myslela, že se mi jen zdá nějaký bláznivý sen.
Ta knihovna - na řadě míst pečlivě přišroubovaná ke zdi, dělaná na míru, co tam bez problémů stála už dva roky, se zřítila dopředu a řádně rozmlátila všechno, co jí stálo v cestě.

Od tý doby fena už zase nevrčí.

Atheira napsal(a):
Já rozhodně věřím, že něco nehmatatelného je. Je jedno, jestli tomu říkáme duchové, ale určitě nerozumíme zdaleka všemu a dost silně pochybuju, že někdy vůbec porozumíme a prohlédneme tam, kam třeba konkrétně psi vidí.

Ostatně, sama jsem se přesvědčila, že moje fena očividně musí mít nějaký smysl, který nám lidem uniká.
Asi týden chodila vrčet do knihovny. Nepředstavujte si žádnou obří halu. Je to malá místnůstka, kde mám jednu velkou knihovnu, řadu polic s knihami... Prostě knížky totálně všude.
Často provrčela půlku noci. První dny chodila přímo do té místnosti. Pak už se nehla z postele, maximálně se jen postavila a vrčela směrem k té místnosti. Děsilo mě o to víc, že ona běžně nevrčí. Když už se jí něco nezdá, štěká - na divné předměty na cestě štěká, na jiné psy a zvířata, když se jí nějak nelíbí tak vždycky jenom štěká. Jediné, kdy vrčela bylo, když na nás brzy ráno, kdy byla ještě tma, zaklepala mamka na okno. To jsem jí slyšela poprvé vrčet. Podruhé a naposled se chovala obdobně, když se nám opilý soused ploužil kolem plotu, válel se tam na trávníku a držíc se plotu se zase zvedal.

Jednou začala už celkem brzy večer. Asi v 8. Stála na posteli, naježená, vrčela jak ďas zase směrem k té místnůstce. Neustále jsem se jí snažila přesvědčit, že se nic neděje, snažila se jí vodit dovnitř, aby si okoukla, že tam nic není. Vždycky se za mnou přiřítila, oběhla mě, letěla zpátky do postele a odtamtud zase jen bez přestání vrčela. Během dvou hodin, kdy nechtěla ani umlčet ničím k jídlu, nechtěla si hrát, usnula... asi už z toho byla dost vyčerpaná. No, netrvalo dlouho, probudila se a začala zase.
Byla skoro jedna ráno, když mě probudil rachot. Vyletěla jsem, netušila, co se děje. Fakt jsem myslela, že se mi jen zdá nějaký bláznivý sen.
Ta knihovna - na řadě míst pečlivě přišroubovaná ke zdi, dělaná na míru, co tam bez problémů stála už dva roky, se zřítila dopředu a řádně rozmlátila všechno, co jí stálo v cestě.

Od tý doby fena už zase nevrčí.

Jo, zvířata takový nějaký "smysl" mají, ale já bych tomu určitě neříkala duchové.

Náš retrívr takhle jednou štěkal na tátu, který stál normálně na dvoře, štěkal tak divně, ne jako obvykle. Táta nevěděl co po něm pes chce, pes pořád chodil k němu a od něho, jakoby mu ukazoval ať jde s ním, tak tedy šel. Chviličku na to se ze střechy sesypala obrovská hromada sněhu.

Ale nemyslím si, že by ten sníh nahrnul duch , prostě pes vycítil nebezpečí, nebo možná už slyšel jak se sníh sune. Ne pardon, každý věří nebo nevěří v něco jiného, já prostě na duchy nevěřím.

marcelaamax napsal(a):
Jo, zvířata takový nějaký "smysl" mají, ale já bych tomu určitě neříkala duchové.

Náš retrívr takhle jednou štěkal na tátu, který stál normálně na dvoře, štěkal tak divně, ne jako obvykle. Táta nevěděl co po něm pes chce, pes pořád chodil k němu a od něho, jakoby mu ukazoval ať jde s ním, tak tedy šel. Chviličku na to se ze střechy sesypala obrovská hromada sněhu.

Ale nemyslím si, že by ten sníh nahrnul duch , prostě pes vycítil nebezpečí, nebo možná už slyšel jak se sníh sune. Ne pardon, každý věří nebo nevěří v něco jiného, já prostě na duchy nevěřím.

Sice říkám, že nepopírám existenci duchů. Ovšem v případě, který popisuju, jsem nechtěla ani naznačovat, že by v tom měl nějaký duch hrát svou roli. Jen mám dojem, že psi mají vyvinuté smysly, o kterých se nám může jen zdát. Jak je jinak možné, že takhle blbla už týden předtím, než se to stalo? Taky ji slyšela se sunout? Těžko.

Hodila jsem to do tohohle vlákna, protože mi to přišlo, že to sem sedí, ačkoli to není úplně duchařina.

marcelaamax napsal(a):
Jo, zvířata takový nějaký "smysl" mají, ale já bych tomu určitě neříkala duchové.

Náš retrívr takhle jednou štěkal na tátu, který stál normálně na dvoře, štěkal tak divně, ne jako obvykle. Táta nevěděl co po něm pes chce, pes pořád chodil k němu a od něho, jakoby mu ukazoval ať jde s ním, tak tedy šel. Chviličku na to se ze střechy sesypala obrovská hromada sněhu.

Ale nemyslím si, že by ten sníh nahrnul duch , prostě pes vycítil nebezpečí, nebo možná už slyšel jak se sníh sune. Ne pardon, každý věří nebo nevěří v něco jiného, já prostě na duchy nevěřím.

Ano, stejně tak asi fena výše slyšela, že se někde něco povoluje na té knihovně. Praskání, co my neslyšíme. Každopádně je i tak vnímavá. Jsem si celkem jistá, že Worka by to nám všem nechal spadnout na hlavu. On je totiž salámista a nebezpečné mu nepřipadne nějak nic Jdu krajem lesa a už je skoro tma. Proti nám chlap. To mi přestává být do smíchu, protože bych tam nikoho nečekala, natož za tmy. Utěšovala jsem se, že zatměl stejně, jako my. Worka vesele vrtí ocáskem. Chlapa minem, on pozdraví, i když trošku přičmoudlý normálně česky, což mne malinko uklidnilo. Přesto jsem volala muži, kde vlastně jsem(a kde mne má hledat zakopanou ) a skoro kilometr jsem švigrala přes rameno do tmy, jestli za náma nejde. Pes ani brvou nehnul a vyhlížel v křoví srnky

marcelaamax napsal(a):
Jo, zvířata takový nějaký "smysl" mají, ale já bych tomu určitě neříkala duchové.

Náš retrívr takhle jednou štěkal na tátu, který stál normálně na dvoře, štěkal tak divně, ne jako obvykle. Táta nevěděl co po něm pes chce, pes pořád chodil k němu a od něho, jakoby mu ukazoval ať jde s ním, tak tedy šel. Chviličku na to se ze střechy sesypala obrovská hromada sněhu.

Ale nemyslím si, že by ten sníh nahrnul duch , prostě pes vycítil nebezpečí, nebo možná už slyšel jak se sníh sune. Ne pardon, každý věří nebo nevěří v něco jiného, já prostě na duchy nevěřím.

Pozvala bych Vás na ranní procházku,4.-5.hod to u nás kolem hřbitova žije

lesnížínka napsal(a):
Ano, stejně tak asi fena výše slyšela, že se někde něco povoluje na té knihovně. Praskání, co my neslyšíme. Každopádně je i tak vnímavá. Jsem si celkem jistá, že Worka by to nám všem nechal spadnout na hlavu. On je totiž salámista a nebezpečné mu nepřipadne nějak nic Jdu krajem lesa a už je skoro tma. Proti nám chlap. To mi přestává být do smíchu, protože bych tam nikoho nečekala, natož za tmy. Utěšovala jsem se, že zatměl stejně, jako my. Worka vesele vrtí ocáskem. Chlapa minem, on pozdraví, i když trošku přičmoudlý normálně česky, což mne malinko uklidnilo. Přesto jsem volala muži, kde vlastně jsem(a kde mne má hledat zakopanou ) a skoro kilometr jsem švigrala přes rameno do tmy, jestli za náma nejde. Pes ani brvou nehnul a vyhlížel v křoví srnky

Tak to já mám pravý opak. Ona vyhodnotí jako potenciálně nebezpečné snad úplně všechno, co jen trochu vybočuje z normálu. Co teprv lidi ve tmě, to jsou všichni do jednoho vrazi.

Atheira napsal(a):
Tak to já mám pravý opak. Ona vyhodnotí jako potenciálně nebezpečné snad úplně všechno, co jen trochu vybočuje z normálu. Co teprv lidi ve tmě, to jsou všichni do jednoho vrazi.

Aspoň jí nic neunikne To můj labrador, který je až extrémně přátelský i k cizím lidem tak když jdeme večer po tmě tak si každého člověka důkladně prohlíží a je ostražitý. Někdy se i zastaví a třeba 2minuty si ho prohlíží. A to on vůbec nehlídá, zloděje by s radostí přivítal a vyprovodil k autu, ještě by mu pomáhal vynášet naše věci do auta Ale večer po tmě si mě hlídá až překvapivě. To ale dělá až tak poslední rok, možná dva. Jak dospěl - je mu 5 let. A běda potkat o víkendu nějakého přiopilého

No štěkat mi do prázdna pes, tak se asi... Zatím se mi to nestalo, hlídá si mě v noci před zlými lidmi, mě se třeba někdo nelíbí, ale on jde v klidu, ale jednou mi.vyjel po ženské, která se zdála v pohodě, byla ale opilá, tak mu to nedalo.
Věřím na něco, ale vlastně na nic, před chvílí jsem četla příběhy lidí, co prodělali klinickou smrt a docela síla, nevím jestli tomu věřím nebo ne, ale byla bych ráda, kdyby to tak bylo. Nelíbí se mi představa, že prostě vypnu a konec. Ale ničemu nepodléhám a vše si vysvětluju racionálně. Ale určitě můze něco mezi nebem a zemí být, vždyť jenom celý náš vesmír je neskutečný. A člověk by se zbláznil, kdyby nad tím moc přemýšlel.

Atheira napsal(a):
Tak to já mám pravý opak. Ona vyhodnotí jako potenciálně nebezpečné snad úplně všechno, co jen trochu vybočuje z normálu. Co teprv lidi ve tmě, to jsou všichni do jednoho vrazi.

Andrýsek3 napsal(a):
No štěkat mi do prázdna pes, tak se asi... Zatím se mi to nestalo, hlídá si mě v noci před zlými lidmi, mě se třeba někdo nelíbí, ale on jde v klidu, ale jednou mi.vyjel po ženské, která se zdála v pohodě, byla ale opilá, tak mu to nedalo.
Věřím na něco, ale vlastně na nic, před chvílí jsem četla příběhy lidí, co prodělali klinickou smrt a docela síla, nevím jestli tomu věřím nebo ne, ale byla bych ráda, kdyby to tak bylo. Nelíbí se mi představa, že prostě vypnu a konec. Ale ničemu nepodléhám a vše si vysvětluju racionálně. Ale určitě můze něco mezi nebem a zemí být, vždyť jenom celý náš vesmír je neskutečný. A člověk by se zbláznil, kdyby nad tím moc přemýšlel.

Jj, to přemýšlení o těchto věcech je fakt k zbláznění - tajemné, neobjasnitelné...
Já tedy věřím, neboť si myslím, že to, že jsme tady má nějaký vyšší smysl, který ale v normálním pozemském životě nejsme schopni poznat. Nesnáším ale, když někdo takovéto názory vnucuje druhým, jako třeba moje kamarádka. Ať si každý věří nebo nevěří, ale nekecá do toho druhým...

fikovnice napsal(a):
Jj, to přemýšlení o těchto věcech je fakt k zbláznění - tajemné, neobjasnitelné...
Já tedy věřím, neboť si myslím, že to, že jsme tady má nějaký vyšší smysl, který ale v normálním pozemském životě nejsme schopni poznat. Nesnáším ale, když někdo takovéto názory vnucuje druhým, jako třeba moje kamarádka. Ať si každý věří nebo nevěří, ale nekecá do toho druhým...

Tak já na duchy nevěřim, když vezmu kolik už umřelo lidí, tak by bylo předuchováno a co zvířata...mají duši? nemají?
V každém případě opravdu doufám, že nic takového jako duch zemřelého není možné, to by se mi pak mohlo stát, že tady ještě po smrti budu strašit...a to pak teda potěš koště

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak já na duchy nevěřim, když vezmu kolik už umřelo lidí, tak by bylo předuchováno a co zvířata...mají duši? nemají?
V každém případě opravdu doufám, že nic takového jako duch zemřelého není možné, to by se mi pak mohlo stát, že tady ještě po smrti budu strašit...a to pak teda potěš koště

ale jak byste to tedy vysvětlila? Racionálně?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ale jak byste to tedy vysvětlila? Racionálně?

Víte ono je těžký něco vysvětlovat, když jsem ještě nic "nadpřirozeného" nezažila, třeba bych pak mluvila jinak, ale prostě si myslím, že kdyby se z lidí stávali duchové, tak by jich tady bylo tolik, že by s nimi musel mít osobní zkušenost každý...
Taky pokud ducha neuvidím "v přímém přenosu" jak se říká "face to face", tak nějaké skřípání, otevírání zavřených dveří, lomození a podobně beru jako "únavu materiálu"a případné moje nepříjemné pocity např. mrazení, nepříjemný pocit, že se na mě někdo dívá v prázdné místnosti a pod. jako moje autosugesce.
Za posledních asi dvacet let jsem měla 3x pocit naprosté paniky, tak intenzivní, že se to ve mě svíralo, vždy to bylo na polní cestě u lesa, už téměř tma, podzim nebo zima, ten pocit byl tak intenzivní a byla jsem tak vyděšená, že bych snad řekla "k smrti vyděšená", přestože jsem tam byla se psem, který nejevil známky znepokojení a přestože této panice nepředcházelo nic, co by jí mohlo způsobit, musela jsem to otočit k domovu a rychle odtamtud vypadnou...ve všech připadech to bylo způsobeno mojí náhlou myšlenkou, že bych mohla narazit na divoký prase (nikdy jsem na žádné nenarazila)...a teď co, bylo to varování shůry? To si nemyslím, byla to jen moje paranoia...prostě nemám myslet na bejkárny

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Víte ono je těžký něco vysvětlovat, když jsem ještě nic "nadpřirozeného" nezažila, třeba bych pak mluvila jinak, ale prostě si myslím, že kdyby se z lidí stávali duchové, tak by jich tady bylo tolik, že by s nimi musel mít osobní zkušenost každý...
Taky pokud ducha neuvidím "v přímém přenosu" jak se říká "face to face", tak nějaké skřípání, otevírání zavřených dveří, lomození a podobně beru jako "únavu materiálu"a případné moje nepříjemné pocity např. mrazení, nepříjemný pocit, že se na mě někdo dívá v prázdné místnosti a pod. jako moje autosugesce.
Za posledních asi dvacet let jsem měla 3x pocit naprosté paniky, tak intenzivní, že se to ve mě svíralo, vždy to bylo na polní cestě u lesa, už téměř tma, podzim nebo zima, ten pocit byl tak intenzivní a byla jsem tak vyděšená, že bych snad řekla "k smrti vyděšená", přestože jsem tam byla se psem, který nejevil známky znepokojení a přestože této panice nepředcházelo nic, co by jí mohlo způsobit, musela jsem to otočit k domovu a rychle odtamtud vypadnou...ve všech připadech to bylo způsobeno mojí náhlou myšlenkou, že bych mohla narazit na divoký prase (nikdy jsem na žádné nenarazila)...a teď co, bylo to varování shůry? To si nemyslím, byla to jen moje paranoia...prostě nemám myslet na bejkárny

Jasně, chápu, ono "face to face" je docela brutální zážitek ale na druhou stranu jsem ráda, že ti, co potkáváme my s čubajs, nejsou zlí, jsou buď zvědaví nebo se nás bojí a šmahem mizí

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jasně, chápu, ono "face to face" je docela brutální zážitek ale na druhou stranu jsem ráda, že ti, co potkáváme my s čubajs, nejsou zlí, jsou buď zvědaví nebo se nás bojí a šmahem mizí

A "vídají" je tam i ostatní lidé se psy? Nebo jen vy?

marcelaamax napsal(a):
A "vídají" je tam i ostatní lidé se psy? Nebo jen vy?

Ach jo. Já už jsem tak docela mimo. Četla jsem: "A vítají je tam i ostatní...

marcelaamax napsal(a):
A "vídají" je tam i ostatní lidé se psy? Nebo jen vy?

No, to netuším, jelikož mezi 4.-5.hod ranní nikoho, kromě těch duchů, nepotkáváme.

asurwic napsal(a):
Ach jo. Já už jsem tak docela mimo. Četla jsem: "A vítají je tam i ostatní...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, to netuším, jelikož mezi 4.-5.hod ranní nikoho, kromě těch duchů, nepotkáváme.

A ty duchy potkáváte pravidelně?

marcelaamax napsal(a):
A ty duchy potkáváte pravidelně?

Ne, prvního, tu postavu "chlapa" jsme viděly cca před rokem? Pak ještě dvě pohybující chechtající se červené žárovky (myslela jsem původně, že jsou to učitelky, bylo to na teritorii školy, ale když se čuba vrhla na ten plot, tak jsem uviděla ty žárovky, které se od nás rychle ve vzduchu vzdalovaly pryč). To bylo někdy v létě. A teď naposledy bílé něco, co jakoby seskočilo ze zdi hřitova, ale takovou rychlostí to vylítlo, že jsem čubu nestihla ani ukočírovat, ta se za tím vrhla a já jen chytala flexi...samozřejmě to hned zmizelo, nejdřív jsem myslela, že to byla kočka, ale nebyla...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ne, prvního, tu postavu "chlapa" jsme viděly cca před rokem? Pak ještě dvě pohybující chechtající se červené žárovky (myslela jsem původně, že jsou to učitelky, bylo to na teritorii školy, ale když se čuba vrhla na ten plot, tak jsem uviděla ty žárovky, které se od nás rychle ve vzduchu vzdalovaly pryč). To bylo někdy v létě. A teď naposledy bílé něco, co jakoby seskočilo ze zdi hřitova, ale takovou rychlostí to vylítlo, že jsem čubu nestihla ani ukočírovat, ta se za tím vrhla a já jen chytala flexi...samozřejmě to hned zmizelo, nejdřív jsem myslela, že to byla kočka, ale nebyla...

Kde berete takové "normální tvary"? My když už něco při tréninku za městem po půlnoci vidíme, tak jsou to pouze "psí duchové".

asurwic napsal(a):
Kde berete takové "normální tvary"? My když už něco při tréninku za městem po půlnoci vidíme, tak jsou to pouze "psí duchové".

Kde já je beru? To se musíte zeptat jich

Sardullah: Nemyslím, že by se každý zemřelý člověk automaticky měnil v ducha, který tu nějakou dobu zůstává. Myslím, že k tomu musí být nějaký důvod, nebo to podléhá nějakým jiným "pravidlům", která třeba vůbec nejsme schopni pobrat. Rozhodně tu nikdo nezůstává věčně. Každý se jednou musí pohnout někam dál. Těžko říct, jestli úplně pryč nebo do dalšího života na jednom a tom samém světě. Na to asi jen tak nepřijdeme.
Ale jak říkáte... Ono se to pak mluví jinak, když něco takového zažijete. Například, když mi bylo asi dvanáct, umřela mi prababička. Bydlela o několik ulic dál v domě se synem a jeho manželkou.
Bylo to ke konci podzimu, stmívalo se už strašně brzy. Jednou se k nám dobelhala kolem páté odpoledne, kdy už byla tma jak v pytli. Volala jsem mamku, že je u branky, viděla jsem ji z okna. Máma mi řekla, že blbnu, koukla se z okna, fakt tam byla. Tak jsme vyběhly ven. Bylo jí 95, už se nehla z domu, natož aby došla k nám.
Venku nikdo nebyl. V té době byla prababička už tak hodinu mrtvá, což jsme se dozvěděly chvilku potom.

A to není jediná věc. Opravdu, těch zážitků jsou mraky. (Ale ne až tak osobní. Většinou potkávám podobné věci jako rájka.) A za jejich pravdivost bych se byla schopná hádat. Spíš ne každý člověk je ochoten podobné věci vnímat a brát na ně zřetel. Proto si žije a často nemá ani ponětí, co se kolem děje.

Atheira napsal(a):
Sardullah: Nemyslím, že by se každý zemřelý člověk automaticky měnil v ducha, který tu nějakou dobu zůstává. Myslím, že k tomu musí být nějaký důvod, nebo to podléhá nějakým jiným "pravidlům", která třeba vůbec nejsme schopni pobrat. Rozhodně tu nikdo nezůstává věčně. Každý se jednou musí pohnout někam dál. Těžko říct, jestli úplně pryč nebo do dalšího života na jednom a tom samém světě. Na to asi jen tak nepřijdeme.
Ale jak říkáte... Ono se to pak mluví jinak, když něco takového zažijete. Například, když mi bylo asi dvanáct, umřela mi prababička. Bydlela o několik ulic dál v domě se synem a jeho manželkou.
Bylo to ke konci podzimu, stmívalo se už strašně brzy. Jednou se k nám dobelhala kolem páté odpoledne, kdy už byla tma jak v pytli. Volala jsem mamku, že je u branky, viděla jsem ji z okna. Máma mi řekla, že blbnu, koukla se z okna, fakt tam byla. Tak jsme vyběhly ven. Bylo jí 95, už se nehla z domu, natož aby došla k nám.
Venku nikdo nebyl. V té době byla prababička už tak hodinu mrtvá, což jsme se dozvěděly chvilku potom.

A to není jediná věc. Opravdu, těch zážitků jsou mraky. (Ale ne až tak osobní. Většinou potkávám podobné věci jako rájka.) A za jejich pravdivost bych se byla schopná hádat. Spíš ne každý člověk je ochoten podobné věci vnímat a brát na ně zřetel. Proto si žije a často nemá ani ponětí, co se kolem děje.

Naprostý souhlas

Ale je sranda, že podle chování čuba jistě poznám, že tam někde je duch Fakt je na ně vysazená.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale je sranda, že podle chování čuba jistě poznám, že tam někde je duch Fakt je na ně vysazená.

To mně naopak bývala fena hlásila každé normální dění v okolí (prostě karolínský pes - věčný uřvánek). Blížil se člověk, který ještě ani nebyl vidět = haf, běžel kolem pes = haf, vznesl se do vzduchu igelitový sáček = haf, přes noc padl strom v lese = haf, ale na věci, které přišli divné mně nikdy takto nereagovala, jen se tam v tichosti rozběhla a pak zůstala stát, vrtěla ocasem a usmívala se jak pitomá.

asurwic napsal(a):
To mně naopak bývala fena hlásila každé normální dění v okolí (prostě karolínský pes - věčný uřvánek). Blížil se člověk, který ještě ani nebyl vidět = haf, běžel kolem pes = haf, vznesl se do vzduchu igelitový sáček = haf, přes noc padl strom v lese = haf, ale na věci, které přišli divné mně nikdy takto nereagovala, jen se tam v tichosti rozběhla a pak zůstala stát, vrtěla ocasem a usmívala se jak pitomá.

tak s Vaším psem bych opravdu venčit k nàm ráno nešla

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale je sranda, že podle chování čuba jistě poznám, že tam někde je duch Fakt je na ně vysazená.

Podle chování té mé jsou ve tmě všechno duchové. Mezi opravdickým duchem a odpadkovým košem pod lampou není nejmenší rozdíl.

Atheira napsal(a):
Podle chování té mé jsou ve tmě všechno duchové. Mezi opravdickým duchem a odpadkovým košem pod lampou není nejmenší rozdíl.

A právě v takových případech děkuji svému psu, že je takový, jaký je, třeba tohle a ještě pár vlastností přebíjí ten zbytek, které jsou "neslučitelné" s životem ve městě, resp v bytě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak s Vaším psem bych opravdu venčit k nàm ráno nešla

Je zajímavé, že to říkají všichni... ale většino tvrdí, že ani odpoledne, ani večer, ani v noci.

asurwic napsal(a):
Je zajímavé, že to říkají všichni... ale většino tvrdí, že ani odpoledne, ani večer, ani v noci.

Tak teď jste to zabila

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak já na duchy nevěřim, když vezmu kolik už umřelo lidí, tak by bylo předuchováno a co zvířata...mají duši? nemají?
V každém případě opravdu doufám, že nic takového jako duch zemřelého není možné, to by se mi pak mohlo stát, že tady ještě po smrti budu strašit...a to pak teda potěš koště

Přesně jak píše i Atheira. Ne každý duch zůstává tady na zemi. Většinou jsou to duchové (otisky duší) násilně nebo neočekávaně zemřelích, nebo sebevrahů. Mnohdy se jedná i o ty, kteří ani netuší že zemřeli. Většina jich je neškodných.

blackserigala napsal(a):
Přesně jak píše i Atheira. Ne každý duch zůstává tady na zemi. Většinou jsou to duchové (otisky duší) násilně nebo neočekávaně zemřelích, nebo sebevrahů. Mnohdy se jedná i o ty, kteří ani netuší že zemřeli. Většina jich je neškodných.

A s těmi "škodnými" si to vyřídí pes rájky999.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A právě v takových případech děkuji svému psu, že je takový, jaký je, třeba tohle a ještě pár vlastností přebíjí ten zbytek, které jsou "neslučitelné" s životem ve městě, resp v bytě.

Jen nevím, jestli by možná nebylo lepší, kdyby na podezřelý předměty štěkala. Ona prostě jen blbě čumí a trvá docela dlouho, než se pohneme z místa. Štěkání si schovává na lítající sáčky ve větru a vybraný psy, co s nima nepeče.

Já bych život ve městě asi nedávala. Se psem už vůbec ne. Sice je to tu pěkný zapadákov, odkud je občas problém se někam dostat... Co teprv, když napadne sníh. Ale přijde mi, že ve městě člověka pořád něco omezuje. Nemluvě o tom, že bych se asi bála chodit třeba po parcích v noci. Tady můžu klidně courat po lese a ten strach nemám, protože je mnohem méně pravděpodobné, že tu bude někdo nebezpečný... i kdyby třeba jen opilec. Ale s větším psem se asi člověk cítí jistěji. Jinak - my tu máme hřbitov uprostřed lesů - patří pod naší obec a ještě obec vedle, takže je tak nějak na půli cesty. Tam byste si duchařské procházky určitě taky řádně užila.

Panenko skákavá..nechci nikoho urazit, každého věc...ale vy někteří tomu vážně věříte?!? Nemám tuhle potřebu. Nějak funguje příroda, nějak funguje lidské tělo. Nic zvláštního na tom nevidím.
fíkovnice - Já tedy věřím, neboť si myslím, že to, že jsme tady má nějaký vyšší smysl, který ale v normálním pozemském životě nejsme schopni poznat. - jako proč by to mělo mít vyšší smysl? Každá rostlinka a každé zvíře až po nějakého prvoka, má nějaký vyšší smysl?

asurwic napsal(a):
A s těmi "škodnými" si to vyřídí pes rájky999.

no už jsem uvažovala nad tím, čubu pustit, ale v tomhle jsem posera, mám o ní strach.

Atheira napsal(a):
Jen nevím, jestli by možná nebylo lepší, kdyby na podezřelý předměty štěkala. Ona prostě jen blbě čumí a trvá docela dlouho, než se pohneme z místa. Štěkání si schovává na lítající sáčky ve větru a vybraný psy, co s nima nepeče.

Já bych život ve městě asi nedávala. Se psem už vůbec ne. Sice je to tu pěkný zapadákov, odkud je občas problém se někam dostat... Co teprv, když napadne sníh. Ale přijde mi, že ve městě člověka pořád něco omezuje. Nemluvě o tom, že bych se asi bála chodit třeba po parcích v noci. Tady můžu klidně courat po lese a ten strach nemám, protože je mnohem méně pravděpodobné, že tu bude někdo nebezpečný... i kdyby třeba jen opilec. Ale s větším psem se asi člověk cítí jistěji. Jinak - my tu máme hřbitov uprostřed lesů - patří pod naší obec a ještě obec vedle, takže je tak nějak na půli cesty. Tam byste si duchařské procházky určitě taky řádně užila.

Já taky žiji ve městě několik let, před tím jsme žili normálně na vsi, tam by se nynější čubajs náramně hodila, ale co už.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ne, prvního, tu postavu "chlapa" jsme viděly cca před rokem? Pak ještě dvě pohybující chechtající se červené žárovky (myslela jsem původně, že jsou to učitelky, bylo to na teritorii školy, ale když se čuba vrhla na ten plot, tak jsem uviděla ty žárovky, které se od nás rychle ve vzduchu vzdalovaly pryč). To bylo někdy v létě. A teď naposledy bílé něco, co jakoby seskočilo ze zdi hřitova, ale takovou rychlostí to vylítlo, že jsem čubu nestihla ani ukočírovat, ta se za tím vrhla a já jen chytala flexi...samozřejmě to hned zmizelo, nejdřív jsem myslela, že to byla kočka, ale nebyla...

Vidět tohle , tak popadnu svoje psí trhače a zdrhám a už bych tam v životě nepáchla a věřte tomu, že nejsem žádná poseroutka spíš naopak...

Tak třeba se skeptikům, kterým mozek jede čistě prakticky a racionálně, žádný duchové neukážou ...chodím kolem hřbitova za tmy tak dvakrát týdně a nic...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vidět tohle , tak popadnu svoje psí trhače a zdrhám a už bych tam v životě nepáchla a věřte tomu, že nejsem žádná poseroutka spíš naopak...

Tak třeba se skeptikům, kterým mozek jede čistě prakticky a racionálně, žádný duchové neukážou ...chodím kolem hřbitova za tmy tak dvakrát týdně a nic...

No vidíte, a já se ani nebojím ten první "chlap ", to byl chlap jak hora, dvoumetrovej určitě, černej a stál u zaparkovaných aut pred branou hřbitova, viděly jsme to z dálky, a to už byla čubajs nastartovaná, jà fakt myslela, že rám stojí a venčí psa... Když jsme k němu došly, cca na 10m tak jsem pochopila ze to není chlap, co venčí psa, riskly jsme to a vydaly se cestou kolem něj, v tu chvíli zmizel, čuba byla jak vrčící radiátor, ale když jsme procházely kolem něj, cítila jsem že tam je furt, jen nebyl vidět. Evidentně byl stejně zvědavej jsko my

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vidět tohle , tak popadnu svoje psí trhače a zdrhám a už bych tam v životě nepáchla a věřte tomu, že nejsem žádná poseroutka spíš naopak...

Tak třeba se skeptikům, kterým mozek jede čistě prakticky a racionálně, žádný duchové neukážou ...chodím kolem hřbitova za tmy tak dvakrát týdně a nic...

Taky jsem kdysi byla skeptik. No, po pár jistých zážitcích jsem tyhle věci trochu přehodnotila.

Atheira napsal(a):
Sardullah: Nemyslím, že by se každý zemřelý člověk automaticky měnil v ducha, který tu nějakou dobu zůstává. Myslím, že k tomu musí být nějaký důvod, nebo to podléhá nějakým jiným "pravidlům", která třeba vůbec nejsme schopni pobrat. Rozhodně tu nikdo nezůstává věčně. Každý se jednou musí pohnout někam dál. Těžko říct, jestli úplně pryč nebo do dalšího života na jednom a tom samém světě. Na to asi jen tak nepřijdeme.
Ale jak říkáte... Ono se to pak mluví jinak, když něco takového zažijete. Například, když mi bylo asi dvanáct, umřela mi prababička. Bydlela o několik ulic dál v domě se synem a jeho manželkou.
Bylo to ke konci podzimu, stmívalo se už strašně brzy. Jednou se k nám dobelhala kolem páté odpoledne, kdy už byla tma jak v pytli. Volala jsem mamku, že je u branky, viděla jsem ji z okna. Máma mi řekla, že blbnu, koukla se z okna, fakt tam byla. Tak jsme vyběhly ven. Bylo jí 95, už se nehla z domu, natož aby došla k nám.
Venku nikdo nebyl. V té době byla prababička už tak hodinu mrtvá, což jsme se dozvěděly chvilku potom.

A to není jediná věc. Opravdu, těch zážitků jsou mraky. (Ale ne až tak osobní. Většinou potkávám podobné věci jako rájka.) A za jejich pravdivost bych se byla schopná hádat. Spíš ne každý člověk je ochoten podobné věci vnímat a brát na ně zřetel. Proto si žije a často nemá ani ponětí, co se kolem děje.

Teda, až mě z toho mrazí. Mě se nikdy nic podobného nestalo, ani nevím o nikom známém. Nemyslím si, že nemám ponětí co se děje kolem, jsem celkem vnímavá, ale tyhle věci nezažívám. A dokud něco takového nezažiju, tak asi nikdy věřit nebudu.

Třeba je to právě i tím, že na to prostě nevěřím, že si to nepřipouštím...

lesnížínka napsal(a):
Panenko skákavá..nechci nikoho urazit, každého věc...ale vy někteří tomu vážně věříte?!? Nemám tuhle potřebu. Nějak funguje příroda, nějak funguje lidské tělo. Nic zvláštního na tom nevidím.
fíkovnice - Já tedy věřím, neboť si myslím, že to, že jsme tady má nějaký vyšší smysl, který ale v normálním pozemském životě nejsme schopni poznat. - jako proč by to mělo mít vyšší smysl? Každá rostlinka a každé zvíře až po nějakého prvoka, má nějaký vyšší smysl?

No já bych taky řekla že tu nejsme pro nic za nic, všechno má svůj důvod.

Taky těch zážitků jsou mraky. Třeba nedávno jsme šla se psem na procházku a jak bývá už brzy tma tak už kolem 5tý jsme se vraceli dá se říct za šera.Šli jsme polní cestou mezi rákosím a polema, pes to tam zná, ke konci té cesty si pes najednou stoupl přede mě a nechtěl jít dál, pak si lehl a že dál prostě nepůjde.Nic novýho, neobvyklýho tam nebylo a ani v tom rákosí nic nešlo slyšet.Nějakou dobu mi trvalo než jsme se vůbec hnuli z místa.Pak se zas normálně rozešel.Já už trnula hrůzou co se děje bo jednou se mi stalo že jsem málem potkala v noci úchyla co utekl z ustavu, když jsem šla ke koním do sousední vsi pro kámošku, naštěsti jsem sebou měla jejího psa.Dozvěděli jsme se o tom úchylovi až náš šel hledat její taťka.A řekla bych že tam někde musel bejt v tý vesnici, nebo aspoň někde okolo, bo když jsme tou cestou šli odpoledne abych ji k těm koním doprovodila tak se zničehož nic splašila její kobyla co jsme brali sebou abych pak zpět nešla sama, kobča se postavila na zadní a pak né a né jít, přitom tam taky nic nebylo.

kobylatko napsal(a):
Taky těch zážitků jsou mraky. Třeba nedávno jsme šla se psem na procházku a jak bývá už brzy tma tak už kolem 5tý jsme se vraceli dá se říct za šera.Šli jsme polní cestou mezi rákosím a polema, pes to tam zná, ke konci té cesty si pes najednou stoupl přede mě a nechtěl jít dál, pak si lehl a že dál prostě nepůjde.Nic novýho, neobvyklýho tam nebylo a ani v tom rákosí nic nešlo slyšet.Nějakou dobu mi trvalo než jsme se vůbec hnuli z místa.Pak se zas normálně rozešel.Já už trnula hrůzou co se děje bo jednou se mi stalo že jsem málem potkala v noci úchyla co utekl z ustavu, když jsem šla ke koním do sousední vsi pro kámošku, naštěsti jsem sebou měla jejího psa.Dozvěděli jsme se o tom úchylovi až náš šel hledat její taťka.A řekla bych že tam někde musel bejt v tý vesnici, nebo aspoň někde okolo, bo když jsme tou cestou šli odpoledne abych ji k těm koním doprovodila tak se zničehož nic splašila její kobyla co jsme brali sebou abych pak zpět nešla sama, kobča se postavila na zadní a pak né a né jít, přitom tam taky nic nebylo.

No vidíte, vy si to vysvětlíte tak, že tam asi byl někde duch nebo něco takového. Mě kdyby se takhle zastavil pes, tak si prostě řeknu, že slyší něco co já neslyším, nebo se mu prostě něco nezdá. Ale ani mě nenapadne, že by tam byl duch. Asi záleží na úhlu pohledu...

marcelaamax napsal(a):
No vidíte, vy si to vysvětlíte tak, že tam asi byl někde duch nebo něco takového. Mě kdyby se takhle zastavil pes, tak si prostě řeknu, že slyší něco co já neslyším, nebo se mu prostě něco nezdá. Ale ani mě nenapadne, že by tam byl duch. Asi záleží na úhlu pohledu...

Já bych si zase jako první pomyslela, že tam někde někdo je, moc živej na to, aby byl duch. Hrůzu mi podstatně víc nahání lidé, co ještě nejsou po smrti.

marcelaamax napsal(a):
No vidíte, vy si to vysvětlíte tak, že tam asi byl někde duch nebo něco takového. Mě kdyby se takhle zastavil pes, tak si prostě řeknu, že slyší něco co já neslyším, nebo se mu prostě něco nezdá. Ale ani mě nenapadne, že by tam byl duch. Asi záleží na úhlu pohledu...

Tak duch asi né ale něco tam být muselo.

Atheira napsal(a):
Já bych si zase jako první pomyslela, že tam někde někdo je, moc živej na to, aby byl duch. Hrůzu mi podstatně víc nahání lidé, co ještě nejsou po smrti.

" Hrůzu mi podstatně víc nahání lidé, co ještě nejsou po smrti. "

S tím máte pravdu .

kobylatko napsal(a):
Tak duch asi né ale něco tam být muselo.

Jo, řekla bych si, že je tam nějaké zvíře, které pes slyší nebo cítí, nebo člověk někde třeba, cokoli, ale ani bych nepomyslela na něco "nadpřirozeného"

kobylatko napsal(a):
Tak duch asi né ale něco tam být muselo.

Prostě cokoliv, člověk, neobvyklé zvíře...
No já bych taky řekla že tu nejsme pro nic za nic, všechno má svůj důvod - tohle je pro mne taková univerzální věta pro ty, co prostě pořád za něčím něco hledají a nutně vidí záhady i tam, kde žádné nejsou Nevím, proč jste tu Vy, ale proč já, to je mi také záhada Děti nechci a mít nebudu, lidstvu rozhodně prospěšná nejsem, nejsem lékař ani vědec...leda tak snad na orgány

Děvčata, můžu vám říct, že kdybych ty duchy nevídala na vl.oči, tak bych na ně asi taky nevěřila

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děvčata, můžu vám říct, že kdybych ty duchy nevídala na vl.oči, tak bych na ně asi taky nevěřila

No právě Doporučuju míň chlastat Ne-e, dělám si srandu Jen je mi divné, že kdo nechce, nic nevidí a naopak. Tím pádem se mi jeví, že je to víc v hlavě a jak se říká: přání je otcem myšlenky. Až uvidím ducha, budu se tady pochopitelně doslova bít za svou právdu, Celkem vás chápu. Ale když mi umřel taťka, moc jsem chtěla, aby se vrátil, něco nám řekl, naznačil proč atd...To samé pak za nějakou dobu, nezávisle na mně říkala mamka, brácha..a taky nic Opravdu často se mi stává, že mi něco přijde na mysl a za chvilku až třeba pár hodin se to stane. O tom, že stačí, abych pomyslela na mamku, že měla volat a nevolá a do pár sekund až minuty zazvoní mobil, se ani nezmiňuju. Ale telepatii nepovažuju za nic iracionálního, je to možná jen další rozměr komunikace, který nám doteď zůstal skrytý(stejně jako ti psi ví, že za pár minut přijede páníček).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děvčata, můžu vám říct, že kdybych ty duchy nevídala na vl.oči, tak bych na ně asi taky nevěřila

Tak nějak. Se svým prvním psem jsme v podstatě chodili jen po upravených cestách a jen přes den, takže mě takové věci přišli nesmyslné. Doteď potkám za světla maximálně tak zmoklého bezdomovce, ale když zapřáhnu psy a jdeme tahat večer, tak na zpáteční cestě (po půlnoci), máme pár zážitků a nebo potom brzo ráno, když vyrazíme běhat třeba před čtvrtou, než se zase celé okolí zaplní "venčiteli".

Když se mi můj hafan rozštěká nebo nechce někudy projít, tak to za "duchy" ani nic podobného nepovažuji. Když jsem ale uprostřed cesty pár metrů od nás viděla stát černého psa velikosti vlkodava, který na nás zíral a ani se nepohnul více než půl hodinu, co jsme na něj v tichosti civěla s mojí smečkou (ve které jsou i jedinci, kteří si při spatření jiného zástupce svého druhu spolehlivostí zaštěkají) a potom, co jsem se rozešli, tak "vlkodav" zmizel, tak na podobné věci už věřím.

lesnížínka napsal(a):
No právě Doporučuju míň chlastat Ne-e, dělám si srandu Jen je mi divné, že kdo nechce, nic nevidí a naopak. Tím pádem se mi jeví, že je to víc v hlavě a jak se říká: přání je otcem myšlenky. Až uvidím ducha, budu se tady pochopitelně doslova bít za svou právdu, Celkem vás chápu. Ale když mi umřel taťka, moc jsem chtěla, aby se vrátil, něco nám řekl, naznačil proč atd...To samé pak za nějakou dobu, nezávisle na mně říkala mamka, brácha..a taky nic Opravdu často se mi stává, že mi něco přijde na mysl a za chvilku až třeba pár hodin se to stane. O tom, že stačí, abych pomyslela na mamku, že měla volat a nevolá a do pár sekund až minuty zazvoní mobil, se ani nezmiňuju. Ale telepatii nepovažuju za nic iracionálního, je to možná jen další rozměr komunikace, který nám doteď zůstal skrytý(stejně jako ti psi ví, že za pár minut přijede páníček).

Jenže věc je v tom, že já je vidět nechtěla a ani nechci
No, když mi umřel jeden příbuzný, ke kterému jsem měla dost blízko, tak se "rozlozčit" přišel, když mě pak opustil vzdálený příbuzný, tak ten nepřišel. A ještě Vám řeknu jednu věc, co se mi cca před rokem stala, souvisí to se zanedbanou léčbou RR, který měl zánět mozku, ve zkratce, byla jsem poslední, kdo ho odvezl na veterinu, jelikož jsem ho hlídala, když upadl do bezvědomí s křečemi...toho psa jsem znala od štěněte, byl skvělej, když jsem ho "nechala "na veterině, aby ho zachránili, jelikož jsem se musela vrátit do domu, byla tam i jiná zvířata, tak cca za hodinu, majitelé už byli na cestě na veterinu, jsem hladila kocoura a seděla na zápraží a modlila se, aby to pes přežil, tak najednou jsem slyšela 2x zaštěkání, prošla jsem z obýváku až do chodby a v tu chvíli mi došlo, že pes umřel asi za půl hodiny přijeli msjitelé a všechno bylo jasné tskže to, že se přijde člověk nebo pes rozloučit se normálně děje.

lesnížínka napsal(a):
No právě Doporučuju míň chlastat Ne-e, dělám si srandu Jen je mi divné, že kdo nechce, nic nevidí a naopak. Tím pádem se mi jeví, že je to víc v hlavě a jak se říká: přání je otcem myšlenky. Až uvidím ducha, budu se tady pochopitelně doslova bít za svou právdu, Celkem vás chápu. Ale když mi umřel taťka, moc jsem chtěla, aby se vrátil, něco nám řekl, naznačil proč atd...To samé pak za nějakou dobu, nezávisle na mně říkala mamka, brácha..a taky nic Opravdu často se mi stává, že mi něco přijde na mysl a za chvilku až třeba pár hodin se to stane. O tom, že stačí, abych pomyslela na mamku, že měla volat a nevolá a do pár sekund až minuty zazvoní mobil, se ani nezmiňuju. Ale telepatii nepovažuju za nic iracionálního, je to možná jen další rozměr komunikace, který nám doteď zůstal skrytý(stejně jako ti psi ví, že za pár minut přijede páníček).

Také jsem před našimi nočními procházkami na nic podobného nevěřila, ani jsem nepřemýšlela, že by jsme mohli nebo nemohli "strašidlo" potkat a živí lidé či cokoliv jiného mi starosti po tmě také nedělalo, protože jeden člen smečky je informační služba (cokoliv se k paničce blíží, na to upozorní dost předem) a druhý je osobní ochranka, která dlouhé cesty s námi absolvuje snad jen kvůli tomu, že mně bude moci jednou před něčím zachránit.

Já teda chodím také po tmě, teď se vracíme téměř denně po tmě, a chodíme místy, kde nikdo není. Chodíme kolem hřbitova a tak, ale ani tak se mi nikdy nic podobného nestalo. Nestalo se mi ani to, že by se semnou někdo kdo umřel přišel "rozloučit". A opravdu dokud se mi to nestane tak na to neuvěřím.

A proč se duchové zjevují jen potmě? Co je na tmě jiného, než za dne? Já za tmou vidím jen to, že se země přetočila, ale jinak je to normální stav. Nehledám po půlnoci duchy. Ráda koukám ven z okna, když je úplněk a je hezky vidět, protože mi to přijde krásné, zase jinak, než ve dne. Stejně tak ráda koukám na bouřku. Dneska bylo u nás krásné dušičkové počasí. Bezvětří, mrholilo, já šla ze psem krajinou, vlasy mokré jako cácora, ale má duše se doslova tetelila blahem, jak bylo krásně...Na duchy jsem ani nepomyslila.
A dodám zážitek absolutně z jiného soudku: pes sešel asi metr a z polňačky do trávy, spíš to byl takový vysekaný kousek roští, i mi blesklo přoč to tam někdo? Kouknu na psa a v ten moment: líznul si krve, co tam byla kaluž! Myslela jsem, že tam čichá nějakou stopu Bohužel mi v tu ráno došlo, že to je trasa divočáků, kousek od posedu. Teď jsem celkem štronzo strachy, jestli se pes nenakazil Aujezského. Hledala jsem info - měl by 48h Držte nám palce...

lesnížínka napsal(a):
A proč se duchové zjevují jen potmě? Co je na tmě jiného, než za dne? Já za tmou vidím jen to, že se země přetočila, ale jinak je to normální stav. Nehledám po půlnoci duchy. Ráda koukám ven z okna, když je úplněk a je hezky vidět, protože mi to přijde krásné, zase jinak, než ve dne. Stejně tak ráda koukám na bouřku. Dneska bylo u nás krásné dušičkové počasí. Bezvětří, mrholilo, já šla ze psem krajinou, vlasy mokré jako cácora, ale má duše se doslova tetelila blahem, jak bylo krásně...Na duchy jsem ani nepomyslila.
A dodám zážitek absolutně z jiného soudku: pes sešel asi metr a z polňačky do trávy, spíš to byl takový vysekaný kousek roští, i mi blesklo přoč to tam někdo? Kouknu na psa a v ten moment: líznul si krve, co tam byla kaluž! Myslela jsem, že tam čichá nějakou stopu Bohužel mi v tu ráno došlo, že to je trasa divočáků, kousek od posedu. Teď jsem celkem štronzo strachy, jestli se pes nenakazil Aujezského. Hledala jsem info - měl by 48h Držte nám palce...

To stačí jen aby si lízl krve a může se nakazit?

Divočáci jsou moje noční můra. Opravdu se jich bojím, do lesa teď radši nelezu. Ještě když všude vidím jak jsou přemnožení, a vůbec se nebojí lidí.

Jo a mezi námi děvčaty, na krku nosím stříbrnej křížek, co mi moje babička nechala v kostele posvětit a že ho mám nosit, aby mě ochraňoval...takže si myslím, že i upír by si na mě vylámal zuby

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo a mezi námi děvčaty, na krku nosím stříbrnej křížek, co mi moje babička nechala v kostele posvětit a že ho mám nosit, aby mě ochraňoval...takže si myslím, že i upír by si na mě vylámal zuby

marcelaamax napsal(a):
To stačí jen aby si lízl krve a může se nakazit?

Divočáci jsou moje noční můra. Opravdu se jich bojím, do lesa teď radši nelezu. Ještě když všude vidím jak jsou přemnožení, a vůbec se nebojí lidí.

Ano, právě, že jo. Doufám jen v to, že třeba u nás nejsou nakažení... Neexistuje proti tomu žádná pomoc, jen čekat(a následně utratit psa) Nejvíc mne s..e, že on si doteď ničeho takového nevšímal, zdechliny obchází širokým obloukem a zrovna ve chvíli, kdy je to krev na 99% od divočáka, si lízne...

lesnížínka napsal(a):
Ano, právě, že jo. Doufám jen v to, že třeba u nás nejsou nakažení... Neexistuje proti tomu žádná pomoc, jen čekat(a následně utratit psa) Nejvíc mne s..e, že on si doteď ničeho takového nevšímal, zdechliny obchází širokým obloukem a zrovna ve chvíli, kdy je to krev na 99% od divočáka, si lízne...

Ty jo, to jsem vůbec nevěděla, že stačí tak málo. Tak držím palce, určitě to bude dobré

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jenže věc je v tom, že já je vidět nechtěla a ani nechci
No, když mi umřel jeden příbuzný, ke kterému jsem měla dost blízko, tak se "rozlozčit" přišel, když mě pak opustil vzdálený příbuzný, tak ten nepřišel. A ještě Vám řeknu jednu věc, co se mi cca před rokem stala, souvisí to se zanedbanou léčbou RR, který měl zánět mozku, ve zkratce, byla jsem poslední, kdo ho odvezl na veterinu, jelikož jsem ho hlídala, když upadl do bezvědomí s křečemi...toho psa jsem znala od štěněte, byl skvělej, když jsem ho "nechala "na veterině, aby ho zachránili, jelikož jsem se musela vrátit do domu, byla tam i jiná zvířata, tak cca za hodinu, majitelé už byli na cestě na veterinu, jsem hladila kocoura a seděla na zápraží a modlila se, aby to pes přežil, tak najednou jsem slyšela 2x zaštěkání, prošla jsem z obýváku až do chodby a v tu chvíli mi došlo, že pes umřel asi za půl hodiny přijeli msjitelé a všechno bylo jasné tskže to, že se přijde člověk nebo pes rozloučit se normálně děje.

Mě se zas stalo že jak jsme se s rodičema nastěhovali do domu na vesnici tak asi třetí den v noci když jsem se probudila a chtěla jít na wc mi stála u postele v černém oblečená starší žena a koukala na mě , no já na ni chvilku čučela s otevřenou pusou a pak zalezla rychle pod peřinu a nevylezla z tama do rána.Jsem to ráno říkala mamě a ta že ji viděla taky, a že to byla asi bývalá majitelka a přišla se podivat kdo teď ten dům má.

marcelaamax napsal(a):
To stačí jen aby si lízl krve a může se nakazit?

Divočáci jsou moje noční můra. Opravdu se jich bojím, do lesa teď radši nelezu. Ještě když všude vidím jak jsou přemnožení, a vůbec se nebojí lidí.

Taky z nich mám hrůzu .

kobylatko napsal(a):
Mě se zas stalo že jak jsme se s rodičema nastěhovali do domu na vesnici tak asi třetí den v noci když jsem se probudila a chtěla jít na wc mi stála u postele v černém oblečená starší žena a koukala na mě , no já na ni chvilku čučela s otevřenou pusou a pak zalezla rychle pod peřinu a nevylezla z tama do rána.Jsem to ráno říkala mamě a ta že ji viděla taky, a že to byla asi bývalá majitelka a přišla se podivat kdo teď ten dům má.

Tak a teď mi řekněte jak to, že vás šlak netrefil? Já si myslím, že mám celkem pro strach uděláno, ale mne by tedy v tomto případě určitě kleplo...A hlavně už bych se tam nikdy v klidu nevyspala a pravděpodobně vzala nohy na ramena...

kobylatko napsal(a):
Mě se zas stalo že jak jsme se s rodičema nastěhovali do domu na vesnici tak asi třetí den v noci když jsem se probudila a chtěla jít na wc mi stála u postele v černém oblečená starší žena a koukala na mě , no já na ni chvilku čučela s otevřenou pusou a pak zalezla rychle pod peřinu a nevylezla z tama do rána.Jsem to ráno říkala mamě a ta že ji viděla taky, a že to byla asi bývalá majitelka a přišla se podivat kdo teď ten dům má.

Taky dobrý, jste ji měla pozdravit

lesnížínka napsal(a):
Tak a teď mi řekněte jak to, že vás šlak netrefil? Já si myslím, že mám celkem pro strach uděláno, ale mne by tedy v tomto případě určitě kleplo...A hlavně už bych se tam nikdy v klidu nevyspala a pravděpodobně vzala nohy na ramena...

Tak asi zas tak pro strach uděláno nemáte

lesnížínka napsal(a):
Tak a teď mi řekněte jak to, že vás šlak netrefil? Já si myslím, že mám celkem pro strach uděláno, ale mne by tedy v tomto případě určitě kleplo...A hlavně už bych se tam nikdy v klidu nevyspala a pravděpodobně vzala nohy na ramena...

Jó tak to nemám tušení.Ale asi to bude tím že to byl asi moment překvapení, bo tohle bych tam v žádným případě nečekala.A to jsem chodila asi do třetí třídy.

lesnížínka napsal(a):
Tak a teď mi řekněte jak to, že vás šlak netrefil? Já si myslím, že mám celkem pro strach uděláno, ale mne by tedy v tomto případě určitě kleplo...A hlavně už bych se tam nikdy v klidu nevyspala a pravděpodobně vzala nohy na ramena...

Tak nějak. Venku je to něco jiného (lze změnit trasu a na místo už nechodit), ale doma je to dle mého dost psycho.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo a mezi námi děvčaty, na krku nosím stříbrnej křížek, co mi moje babička nechala v kostele posvětit a že ho mám nosit, aby mě ochraňoval...takže si myslím, že i upír by si na mě vylámal zuby

ano, ale musíte tomu opravdu věřit. Jinak to nefunguje, prý

vava69 napsal(a):
ano, ale musíte tomu opravdu věřit. Jinak to nefunguje, prý

No neznám nikoho, kdo to vyzkoušel v praxi, tak nevim

Tak to tady pročítám a vzpomněla jsem si na něco. Osobně se považuji za ateistu a materialistu. Nějaký bůh atd. jsou pro mě nepředstavitelné nenahmatatelné věci. Ale...
Před pár lety jsem se v noci vzbudila a v nohách postele stála postava v černém hábitu a velkém širokém klobouku. Nevím jestli chlap nebo ženská, ale ještě teď se mi z toho ježí chlupy po těle. Ale jelikož mám ráda knížky a filmy - duchy, upíry a podobné blbosti - řekla jsem mu/jí co hledá a že je tu všechno v pořádku, ať odejde v pokoji. Připadala jsem si jako debil* a ještě stále si tak připadám, ale víckrát jsem ho/jí tam neviděla.
No a pes a duchové - náš pes je z 11 štěňat. Před dvěma lety jsem přišla z práce domů, manžel už doma byl, pes byl takový divný, tělo bez duše. Už jsem se chystala že pojedeme druhý den k doktorovi kdyby něco. Přešlo ho to, ale celé odpoledne to nebyl on. Pak jsem se dozvěděla, že mu umřel v Košicích psí brácha v tu hodinu. Nevím, blbost, že? Ale je to divné. A samo že už jsem slyšela - to si promítáš věci který jsi v tu chvíli nevěděla, přikrášluješ si to. Ale oba s manželem jsme to viděli.
A za další - zdál se mi úplně praštěný sen o mé tetě. Divný. Ze soboty na neděli. Kolem jedenácté jsem byla už nervozní jako pes a volám sestřence, jestli není něco s tetou. A ona prý - teď jsem přijela z nemocnice. Ráno jsme ji tam vezli.
Občas vídám periferním viděním svoje tety na chatě u lese, kde postavily původní chatu. Občas vidím koutkem oka lidi, kteří tam nejsou, když se otočím.
Často přemýšlím, že jsem zralá na léčení. Možná jo.

Tak pokud se mi to příště podaří, tak nějakého ducha zkusím alespoň natočit na video...

vava69 napsal(a):
Tak to tady pročítám a vzpomněla jsem si na něco. Osobně se považuji za ateistu a materialistu. Nějaký bůh atd. jsou pro mě nepředstavitelné nenahmatatelné věci. Ale...
Před pár lety jsem se v noci vzbudila a v nohách postele stála postava v černém hábitu a velkém širokém klobouku. Nevím jestli chlap nebo ženská, ale ještě teď se mi z toho ježí chlupy po těle. Ale jelikož mám ráda knížky a filmy - duchy, upíry a podobné blbosti - řekla jsem mu/jí co hledá a že je tu všechno v pořádku, ať odejde v pokoji. Připadala jsem si jako debil* a ještě stále si tak připadám, ale víckrát jsem ho/jí tam neviděla.
No a pes a duchové - náš pes je z 11 štěňat. Před dvěma lety jsem přišla z práce domů, manžel už doma byl, pes byl takový divný, tělo bez duše. Už jsem se chystala že pojedeme druhý den k doktorovi kdyby něco. Přešlo ho to, ale celé odpoledne to nebyl on. Pak jsem se dozvěděla, že mu umřel v Košicích psí brácha v tu hodinu. Nevím, blbost, že? Ale je to divné. A samo že už jsem slyšela - to si promítáš věci který jsi v tu chvíli nevěděla, přikrášluješ si to. Ale oba s manželem jsme to viděli.
A za další - zdál se mi úplně praštěný sen o mé tetě. Divný. Ze soboty na neděli. Kolem jedenácté jsem byla už nervozní jako pes a volám sestřence, jestli není něco s tetou. A ona prý - teď jsem přijela z nemocnice. Ráno jsme ji tam vezli.
Občas vídám periferním viděním svoje tety na chatě u lese, kde postavily původní chatu. Občas vidím koutkem oka lidi, kteří tam nejsou, když se otočím.
Často přemýšlím, že jsem zralá na léčení. Možná jo.

Koukám, že se tady všichni sborem půjdeme léčit.

lesnížínka napsal(a):
Tak a teď mi řekněte jak to, že vás šlak netrefil? Já si myslím, že mám celkem pro strach uděláno, ale mne by tedy v tomto případě určitě kleplo...A hlavně už bych se tam nikdy v klidu nevyspala a pravděpodobně vzala nohy na ramena...

Přesně něco takového jsem chtěla napsat. Kdybych to opravdu viděla, tak bych se v tom baráku nevyspala a celý život bych se tam asi bála a měla z toho špatný pocit. Navíc bych možná uvažovala o návštěvě psychiatra .

Nevím, jak je tedy možné že někdy "duchy" vídá a někde ne? Neznám nikoho kdo by někdy něco podobného zažil. Když bylo nejlepší kamarádce 18, tak jí zemřela maminka, nečekaně. Tak moc si přála ji ještě někdy vidět, rozloučit se, ale nikdy se jí nic takového nestalo - proč? Nevím, prostě na to nevěřím. Ale nadruhou stranu, třeba co se týče vyvolávání duchů a podobných věcí, tak do toho bych rozhodně nešla. Mám z toho strach, bojím se, že by se něco mohlo stát - takže možná tak trochu "věřím" ale prostě dokud to nezažiju na vlastní kůži tak vlastně nevěřím, nevím jak to popsat .

Nebo jsem třeba nikdy nevěřila kartářkám, myslela jsem si, že si prostě něco vymyslí a nakecají. Ale od té doby, co tam asi před rokem byla kamarádka se v mém pohledu na to něco změnilo. Kamarádce se stalo opravdu všechno, co jí kartářka řekla, většinou to byly události, které ona sama nijak nemohla ovlivnit. Nejdříve jsem si říkala, že jsou to jen náhody, ale pak už těch náhod bylo opravdu hodně. Pak jsem si říkala, že to má prostě nějak vsugerované od té kartářky, ale opravdu to byly události, které ona prostě neovlivnila. Pořád je mi to divné, záhadné - jak by to prostě mohla vědět. Ke kartářce bych nikdy nešla, asi jsem na tohle posera .

Další věc, která mě udivovala byl léčitel, který léčí pomocí své energie. Povídá se o něm. že dokáže vyléčit zlomeniny a podobně. Nevěřila jsem tomu. Byli u něho moje rodiče - mámu dlouhodobě bolí záda a už neví co s tím, táta měl problémy s loktem. Táta je na takové věci vyloženě alergický a nechtěl o tom ani slyšet. Pak se teda nechal ukecat a zkusil to. Jen co přijel domů tak hned říkal, že to bylo naprosto k ničemu. Máma říkala, že cítila takové zvláštní teplo a že to trochu pomohlo, ale jen na pár dní. Nevím - táta tomu nevěřil, nepomohlo to. Máma asi trochu jo a tak si to jen vsugerovala? Připomnělo mi to, jak mi známá zdravotní sestra vyprávěla, jak lidem na LDNce dávají místo léků jen nějaká placeba a jak najednou lidi přestanou naříkat a přestane je všechno bolet. Ale zpět k tomu léčiteli, byl u něho kluk se zlomeninou, on mu to vyléčil a když pak šel k doktoroj na rentgen a kost byla srostlá tak sám doktor tomu nemohl uvěřit a říkal, že to není možné. No, ale asi jako s duchama, dokud to nezažiju, neuvěřím. Jo, že někdo má nějakou energii a dokáže umírnit bolest, tomu bych ještě možná věřila, ale že dokáže pouze jedním dotykem, nebo dokonce bez doteku - už nevím, dát dokupy zlomenou kost, tak to mi přijde trochu moc.

Něco podobného se mi stalo, když byly teď dušičky. Psa jsem vzala sebou na hřbitov, aby se vyvenčil. Bohužel tam psi nemůžou, tak jsme čekali před hřbitovem. Nikde nikdo, on se najednou začal koukat do jednoho místa a začal štěkat. Mohl se z toho zbláznit. Já vůbec nechápala, co mu zase ruplo v bedně.

vava69 napsal(a):
Tak to tady pročítám a vzpomněla jsem si na něco. Osobně se považuji za ateistu a materialistu. Nějaký bůh atd. jsou pro mě nepředstavitelné nenahmatatelné věci. Ale...
Před pár lety jsem se v noci vzbudila a v nohách postele stála postava v černém hábitu a velkém širokém klobouku. Nevím jestli chlap nebo ženská, ale ještě teď se mi z toho ježí chlupy po těle. Ale jelikož mám ráda knížky a filmy - duchy, upíry a podobné blbosti - řekla jsem mu/jí co hledá a že je tu všechno v pořádku, ať odejde v pokoji. Připadala jsem si jako debil* a ještě stále si tak připadám, ale víckrát jsem ho/jí tam neviděla.
No a pes a duchové - náš pes je z 11 štěňat. Před dvěma lety jsem přišla z práce domů, manžel už doma byl, pes byl takový divný, tělo bez duše. Už jsem se chystala že pojedeme druhý den k doktorovi kdyby něco. Přešlo ho to, ale celé odpoledne to nebyl on. Pak jsem se dozvěděla, že mu umřel v Košicích psí brácha v tu hodinu. Nevím, blbost, že? Ale je to divné. A samo že už jsem slyšela - to si promítáš věci který jsi v tu chvíli nevěděla, přikrášluješ si to. Ale oba s manželem jsme to viděli.
A za další - zdál se mi úplně praštěný sen o mé tetě. Divný. Ze soboty na neděli. Kolem jedenácté jsem byla už nervozní jako pes a volám sestřence, jestli není něco s tetou. A ona prý - teď jsem přijela z nemocnice. Ráno jsme ji tam vezli.
Občas vídám periferním viděním svoje tety na chatě u lese, kde postavily původní chatu. Občas vidím koutkem oka lidi, kteří tam nejsou, když se otočím.
Často přemýšlím, že jsem zralá na léčení. Možná jo.

Ty jo, kdybych někdy něco takového viděla u své postele, asi bych se tam už opravdu nevyspala. A když nad tím tak přemýšlím, asi bych pak opravdu navštívila psychiatra .

A nebo bych si říkala, že to byl sen, nevím

Co se týká kartářek - kolegyně s šéfovou k jedné chodila. Prý byla dobrá. Já jsem ji znala osobně, ale vůbec jsem netušila, že vykládá karty. Nikdy jsme se o tom nebavily a já se o to nezajímám. Nevěřím. Ovšem ona kartářka si vyložila karty sama sobě, což se prý nemá - a skočila z okna. Úspěšně se zabila.
Jak pravil klasik - Však lépe v mylné naději sníti, před sebou čirou temnotu, nežli budoucnost odhaliti, strašlivou poznati jistotu.

marcelaamax napsal(a):
Ty jo, kdybych někdy něco takového viděla u své postele, asi bych se tam už opravdu nevyspala. A když nad tím tak přemýšlím, asi bych pak opravdu navštívila psychiatra .

A nebo bych si říkala, že to byl sen, nevím

Nemyslím, že to byl sen. Zdávají se mi blbosti, ale takovéhle ne Fakt jsem na to koukala a mluvila. Pes neříkal nic, tak nevím. :).

vava69 napsal(a):
Co se týká kartářek - kolegyně s šéfovou k jedné chodila. Prý byla dobrá. Já jsem ji znala osobně, ale vůbec jsem netušila, že vykládá karty. Nikdy jsme se o tom nebavily a já se o to nezajímám. Nevěřím. Ovšem ona kartářka si vyložila karty sama sobě, což se prý nemá - a skočila z okna. Úspěšně se zabila.
Jak pravil klasik - Však lépe v mylné naději sníti, před sebou čirou temnotu, nežli budoucnost odhaliti, strašlivou poznati jistotu.

Jo já na to taky v podstatě nevěřím a nezajímám se o to, vůbec. Stejně tak jako horoskopy. Když vidím ty kartářky co jsou v televizi tak mi to připadá opravdu směšné.

Ale u té kamarádky nevím, to prostě nemohlo být tolik náhod.

vava69 napsal(a):
Co se týká kartářek - kolegyně s šéfovou k jedné chodila. Prý byla dobrá. Já jsem ji znala osobně, ale vůbec jsem netušila, že vykládá karty. Nikdy jsme se o tom nebavily a já se o to nezajímám. Nevěřím. Ovšem ona kartářka si vyložila karty sama sobě, což se prý nemá - a skočila z okna. Úspěšně se zabila.
Jak pravil klasik - Však lépe v mylné naději sníti, před sebou čirou temnotu, nežli budoucnost odhaliti, strašlivou poznati jistotu.

Zeptala bych se Vás odkud jste, protože mám velice podobnou zkušenost - také kartářka (+ ještě léčitelka nebo co), která vyskočila z okna, ale ta, kterou jsem znala já, to přežila. Také zajímavé...

asurwic napsal(a):
Zeptala bych se Vás odkud jste, protože mám velice podobnou zkušenost - také kartářka (+ ještě léčitelka nebo co), která vyskočila z okna, ale ta, kterou jsem znala já, to přežila. Také zajímavé...

Máte zprávu.

lesnížínka napsal(a):
Ano, právě, že jo. Doufám jen v to, že třeba u nás nejsou nakažení... Neexistuje proti tomu žádná pomoc, jen čekat(a následně utratit psa) Nejvíc mne s..e, že on si doteď ničeho takového nevšímal, zdechliny obchází širokým obloukem a zrovna ve chvíli, kdy je to krev na 99% od divočáka, si lízne...

Nedávno jsem četla ve skupině Barfovaní, že někdo dává divočáky psům běžně k jídlu, samozřejmě všichni na paní vletěli, že pes umře a, že krmí nějakou tunu divočáků měsíčně její a její známých psi sežerou a jsou živý. Ja bych si to v životě neriskla, ale když někdo toho krmí tunu měsíce a nic, tak kapička krve jednoho divočáka, to snad ne. Držím palce.

Ještě k těm černým postavám. Mohli to být Shadow people, něco o tom přečtěte, má to šíleně moc lidí na celém světě a je to součástí (nemusí) spánkové paralýzy. Některým lidem se objevují velmi často, a jsou většinou stejné velká černá postava. S velkou hubou a červené nebo žluté očí. Někteří lidé si s nimi i povídají, během lucidního snění, což je dle mě taky úžasná věc. Většina z nich není nebezpečná, ale musí se umět s nimi komunikovat, právě díky tomu ovládání skrz sny. Mohou se objevit nad vámi, vlastně ve snu, ale víte, že bdíte a nemůžete se hýbat, někdo se i začne dusit. Prý je to hrozně strašidelné, alle někteří lidé mají tyhle sleeping paralysis každý den a naučili se s tím žít a komunikovat s ními, protože jim nic jiného nezbývá, udobřují si je, když je vlastně každý den děsí. Je to hrozně zajímavé a máte hooodně lidí a většina má stejnou podobu, tak a babo raď co to je.
Edit: u některých lidí se objevují pak postupně i ve dne.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tak jsem si něco přečetla a fakt si připadám jako regulerní blázen.

Andrýsek3 napsal(a):
Ještě k těm černým postavám. Mohli to být Shadow people, něco o tom přečtěte, má to šíleně moc lidí na celém světě a je to součástí (nemusí) spánkové paralýzy. Některým lidem se objevují velmi často, a jsou většinou stejné velká černá postava. S velkou hubou a červené nebo žluté očí. Někteří lidé si s nimi i povídají, během lucidního snění, což je dle mě taky úžasná věc. Většina z nich není nebezpečná, ale musí se umět s nimi komunikovat, právě díky tomu ovládání skrz sny. Mohou se objevit nad vámi, vlastně ve snu, ale víte, že bdíte a nemůžete se hýbat, někdo se i začne dusit. Prý je to hrozně strašidelné, alle někteří lidé mají tyhle sleeping paralysis každý den a naučili se s tím žít a komunikovat s ními, protože jim nic jiného nezbývá, udobřují si je, když je vlastně každý den děsí. Je to hrozně zajímavé a máte hooodně lidí a většina má stejnou podobu, tak a babo raď co to je.
Edit: u některých lidí se objevují pak postupně i ve dne.

Něco s mozkem, porucha spánku. To mi připomíná auru při migréně. Na to trpí moje mamka, takže to mám z první ruky. Začne vidět nějak napůl, jakoby půl okem jen, začne vidět světýlka. Naprosto jistě tak pozná, že se blíží záchvat migrény. Vlastně je to výhoda, protože než začala mít tyhle aury, trpěla třeba tři dny jak pes. Teď, když si vezme hned při auře acylpyrin s(kruciš, teď si na ty léky nevzpomenu, já nic neberu) ale vždycky to byl alnagon, teď když už není, tak bere tohle a také jí to zabírá, je to v kapkách...tak ji sice hlava den bolí, někdy i trochu zvrací, ale není to ten strašný záchvat, kdy lezla po čtyřech...

Andrýsek3 napsal(a):
Ještě k těm černým postavám. Mohli to být Shadow people, něco o tom přečtěte, má to šíleně moc lidí na celém světě a je to součástí (nemusí) spánkové paralýzy. Některým lidem se objevují velmi často, a jsou většinou stejné velká černá postava. S velkou hubou a červené nebo žluté očí. Někteří lidé si s nimi i povídají, během lucidního snění, což je dle mě taky úžasná věc. Většina z nich není nebezpečná, ale musí se umět s nimi komunikovat, právě díky tomu ovládání skrz sny. Mohou se objevit nad vámi, vlastně ve snu, ale víte, že bdíte a nemůžete se hýbat, někdo se i začne dusit. Prý je to hrozně strašidelné, alle někteří lidé mají tyhle sleeping paralysis každý den a naučili se s tím žít a komunikovat s ními, protože jim nic jiného nezbývá, udobřují si je, když je vlastně každý den děsí. Je to hrozně zajímavé a máte hooodně lidí a většina má stejnou podobu, tak a babo raď co to je.
Edit: u některých lidí se objevují pak postupně i ve dne.

Vava69
Před pár lety jsem se v noci vzbudila a v nohách postele stála postava v černém hábitu a velkém širokém klobouku
Takže takhle se probudit a v pokoji černá postava, tak to se mnou rovnou sekne...


Dneska zrovna budu koukat na můj oblíbený seriál "živí mrtví" eventuelně na "Residenta Evila" a doufám, že se u tohoto žánru uklidnim...připadám si jak kdyby jsme měly černou hodinku a vykládaly si strašidelné historky

Andrýsek3 napsal(a):
Nedávno jsem četla ve skupině Barfovaní, že někdo dává divočáky psům běžně k jídlu, samozřejmě všichni na paní vletěli, že pes umře a, že krmí nějakou tunu divočáků měsíčně její a její známých psi sežerou a jsou živý. Ja bych si to v životě neriskla, ale když někdo toho krmí tunu měsíce a nic, tak kapička krve jednoho divočáka, to snad ne. Držím palce.

Děkuju, trochu jste mne uklidnila Teď mám jen myšlenky na to, že 9.prosince nám vloni umřel Berrynek a umřelo půl mne...přijít i o Woricka, hodím si mašli a myslím to vážně.
Fakt krmí syrovým divočákem? Jako...já klidně dám psu hrozny a kousek čokolády, protože to mám vyzkoušené a nic se neděje, ale hrát ruskou ruletu s potencionálně infikovaným masem smrtelnou nákazou?!? To mi hlava nebere

Https://www.youtube.com/watch?v=aD44GZ1CSHQ

a teď už neusnu

Naše fena žere v lese kančí bobky a žije. Ale tedy ne že bych z toho byla odvázaná.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vava69
Před pár lety jsem se v noci vzbudila a v nohách postele stála postava v černém hábitu a velkém širokém klobouku
Takže takhle se probudit a v pokoji černá postava, tak to se mnou rovnou sekne...


Dneska zrovna budu koukat na můj oblíbený seriál "živí mrtví" eventuelně na "Residenta Evila" a doufám, že se u tohoto žánru uklidnim...připadám si jak kdyby jsme měly černou hodinku a vykládaly si strašidelné historky

Já zase tohle vůbec nesleduju, připadají mi to strašlivé kraviny Na klasické horory jsem koukala jako puberťák, když se k nám první dostaly. Bojím se jen živých - zlích lidí, protože co ti si dokážou dělat navzájem, je vážně někdy neskutečné. A to mi připomělo, že jsem kdysi nedopatřením zhlédla(myslela jsem, že je to jen nějaký thriller) mexický horor(ale on to to byl horor opravdu ve smyslu, hrůza", jinak tam nic nadpřirozeného právě nebylo. O tuším třech amerických klukách, co se připletli do spárů nějaké sekty. Od té doby, když slyším, že někdo jede na dovču do Mexika, mi to naběhne a řeknu vám, že by mne tam nedostal, ani kdyby mi za to platili. Chingis promine A vlastně...sakryš, kde je? Dlouho jsem neviděla žádný příspěvek

Tak na to nekoukám. Nesnáším svítící oči :).

vava69 napsal(a):
Tak na to nekoukám. Nesnáším svítící oči :).

Já mám ráda svítící oči, když se tady zadem, po té naší stezce vracíme večer pomalu autem a teď začne ten rej očiček: srnky, zajíci, liška, kočka, naše kočka...

lesnížínka napsal(a):
Já zase tohle vůbec nesleduju, připadají mi to strašlivé kraviny Na klasické horory jsem koukala jako puberťák, když se k nám první dostaly. Bojím se jen živých - zlích lidí, protože co ti si dokážou dělat navzájem, je vážně někdy neskutečné. A to mi připomělo, že jsem kdysi nedopatřením zhlédla(myslela jsem, že je to jen nějaký thriller) mexický horor(ale on to to byl horor opravdu ve smyslu, hrůza", jinak tam nic nadpřirozeného právě nebylo. O tuším třech amerických klukách, co se připletli do spárů nějaké sekty. Od té doby, když slyším, že někdo jede na dovču do Mexika, mi to naběhne a řeknu vám, že by mne tam nedostal, ani kdyby mi za to platili. Chingis promine A vlastně...sakryš, kde je? Dlouho jsem neviděla žádný příspěvek

Tak "živí mrtví" nejsou ani jako horor, zombíci, tam dle mého fungují jen jako atraktivní kulisa, je to spíš o vztazích mezi lidmi, kteří zůstali po zhroucení civilizace...taková spíš postapokalyptika...a také je to o tom, že živí lidé jsou nebezpečnější než mrtví...

Jinak horory, kde tečou proudy krve, střeva a mozky nesnáším, když už tak takový horor, kde se vlastně nic neděje, nic není vidět, ale člověk je celý film napnutej, ale těch je fakt hodně málo a zrovna mě ani žádný nenapadá...

lesnížínka napsal(a):
Něco s mozkem, porucha spánku. To mi připomíná auru při migréně. Na to trpí moje mamka, takže to mám z první ruky. Začne vidět nějak napůl, jakoby půl okem jen, začne vidět světýlka. Naprosto jistě tak pozná, že se blíží záchvat migrény. Vlastně je to výhoda, protože než začala mít tyhle aury, trpěla třeba tři dny jak pes. Teď, když si vezme hned při auře acylpyrin s(kruciš, teď si na ty léky nevzpomenu, já nic neberu) ale vždycky to byl alnagon, teď když už není, tak bere tohle a také jí to zabírá, je to v kapkách...tak ji sice hlava den bolí, někdy i trochu zvrací, ale není to ten strašný záchvat, kdy lezla po čtyřech...

No tak jasný, že je to vysvetlovane různě. Ale tomuhle ja zrovna věřím, není to.nejaká polotma. Je to jasně viditelná tmavá postava, kterou ty lidi normálně už znají. Někteří s nimi komunikují, berou je už jako samozřejmost. Usínají s tím, že je přijdou vystrašit. A všichni popisují to samé, podobné ? Četla jsem příběhy různých lidí z různých koutů světa skrz diskuzi, kde popisovali jak to mají oni a má to hrozně moc dalších lidí. No.rozhodne bych to nechtěla zažít, ale to co popisovala vava může být ono. Oprvadu se to teď i hodně zkoumá a spánkové paralýzy není nic divného je to časté, bohužel se to dokáže přenést i do bdělého stavu.

Kurňa, musím jít upéct nějakou buchtu na snídani Mám tam hrozny, tak asi hroznovou bublaninu. To bude jednoduché Ne jako posledně tu vařenou kaki bábovku myslela jsem, že mne trefí Buď jsem úplně nemožná (no, v pečení přiznávám, že fakt neperlím) nebo má ten recept někde chybu. Má se vařit 2.20h, já ji vařila 3h, protože to netuhnulo a když jsem to chtěla, jako-že trochu ztuhlé vyklopit, doslova mi to vyplesklo z formy na talíř. Tak jsem to tam, nalila" zpátky a ještě pekla další půlhodinu v troubě. A neztuhnulo. Muž konstatoval, že byť to vypadá jako kravinec, chutná to dobře

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Https://www.youtube.com/watch?v=aD44GZ1CSHQ

a teď už neusnu

Nejsou o tom někde informace v češtině?

Ty jo, tohle vidět tak to semnou fakt sekne. Asi bych se pak bála chodit i spát...

marcelaamax napsal(a):
Nejsou o tom někde informace v češtině?

Ty jo, tohle vidět tak to semnou fakt sekne. Asi bych se pak bála chodit i spát...

Bohužel, většina zdrojů v angličtině. Ale je součástí i spánková paralýza a ta česky je.

marcelaamax napsal(a):
Nejsou o tom někde informace v češtině?

Ty jo, tohle vidět tak to semnou fakt sekne. Asi bych se pak bála chodit i spát...

Ještě, že mám ty psy, to se mnou bude muset v noci chodit čuba i na záchod ...
Už na nic koukat nebudu a ani hledat informace

...když už tak takový horor, kde se vlastně nic neděje, nic není vidět, ale člověk je celý film napnutej, ale těch je fakt hodně málo a zrovna mě ani žádný nenapadá - přece klasika Záhada Blair Witch

marcelaamax napsal(a):
Nejsou o tom někde informace v češtině?

Ty jo, tohle vidět tak to semnou fakt sekne. Asi bych se pak bála chodit i spát...

Nooo a ještě si to hledejte... Nemám zapotřebí se strašit a pak vidět duchy všude(a bát se jít na ten záchod) Říkám, stačí kouknout na ty hrůzy ve zprávách, co umí živí lidi

No je to zajímavé, přečetla jsem si o té spánkové paralýze, zažít bych to teda fakt nechtěla . A víc informací už si hledat nebudu, už teď z toho nemám dobrý pocit

lesnížínka napsal(a):
...když už tak takový horor, kde se vlastně nic neděje, nic není vidět, ale člověk je celý film napnutej, ale těch je fakt hodně málo a zrovna mě ani žádný nenapadá - přece klasika Záhada Blair Witch

Když už se tu řeší ty horory... Tak jen tak pro doplnění atmosféry - tenhle kraťas už jste viděly? :D https://www.youtube.com/watch?v=-fDzdDfviLI.

lesnížínka napsal(a):
...když už tak takový horor, kde se vlastně nic neděje, nic není vidět, ale člověk je celý film napnutej, ale těch je fakt hodně málo a zrovna mě ani žádný nenapadá - přece klasika Záhada Blair Witch

To je film pro "náročnýho diváka" ale dá se s tím souhlasit...

Odcházím na malou večerní prochajdu a díky tomuto tématu uděláme malý okruh kolem hřbitova, do lesa mě teď nedostane nikdo ani párem volů

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Odcházím na malou večerní prochajdu a díky tomuto tématu uděláme malý okruh kolem hřbitova, do lesa mě teď nedostane nikdo ani párem volů

Já už na malé večerní procházce byla, a naopak jen po vesnici a na plácku co máme hned před barákem, hřbitovu jsme se vyhnuli obloukem

My už taky byli a hezky jen tam kde jsou světla. V tomhle mám docela ráda město, ja bych někam do.lesa v noci nešla ani náhodou. Minule jsme se vraceli za tmy lesem. Jsem neodhadla čas a popravdě psovi se mocntamtudy nechtělo, pak furt chodil těsně u mě. Zase ta individua ve městě brrr. Ale od té doby, co mám psa už se cítím o hodně bezpečněji.

lesnížínka napsal(a):
Kurňa, musím jít upéct nějakou buchtu na snídani Mám tam hrozny, tak asi hroznovou bublaninu. To bude jednoduché Ne jako posledně tu vařenou kaki bábovku myslela jsem, že mne trefí Buď jsem úplně nemožná (no, v pečení přiznávám, že fakt neperlím) nebo má ten recept někde chybu. Má se vařit 2.20h, já ji vařila 3h, protože to netuhnulo a když jsem to chtěla, jako-že trochu ztuhlé vyklopit, doslova mi to vyplesklo z formy na talíř. Tak jsem to tam, nalila" zpátky a ještě pekla další půlhodinu v troubě. A neztuhnulo. Muž konstatoval, že byť to vypadá jako kravinec, chutná to dobře

Zrovna jím kaki.
A s těmi divočáky, paní argumentovala tím, že se psi nakazili pouze pro nahance a jim nebezpečí nehrozí, vždyť to jedí pořád a žijou. Šílené, ať si každý dělá co chce, ale se svým životem, ne s tím psím.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak pokud se mi to příště podaří, tak nějakého ducha zkusím alespoň natočit na video...

Moc tomu nevěřte. Pokud nemáte speciální přístroje, těžko se vám to podaří.

lesnížínka napsal(a):
Já mám ráda svítící oči, když se tady zadem, po té naší stezce vracíme večer pomalu autem a teď začne ten rej očiček: srnky, zajíci, liška, kočka, naše kočka...

Tak to by mě trefil šlak. Nesnáším ani svoje psy když rozsvítí ty svoje smaragdy. Vždycky jim říkám - ne.er a zhasni. Fakt od dětství mám trauma. Vyděsil mě čert s blikacíma očima a od té doby to je moje noční můra.

Přenáší se do bdělého stavu, jo? Takže si mám jít pro papíry na hlavu? Zajímavé o té paralýze, ale zatím si nemyslím, že mě uneslo UFO a nemyslím, že jsem se tenkrát bála. Lekla jsem se, to ano, ale hrůzu jsem z toho neměla. Jdu koukat na Rockyho a Adrianu, to bude rozumnější.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Odcházím na malou večerní prochajdu a díky tomuto tématu uděláme malý okruh kolem hřbitova, do lesa mě teď nedostane nikdo ani párem volů

Tak jsme zpátky...hlásím, že u hřbitova se nic zvláštního nestalo...hlavně tam svítí pouliční osvětlení

Tohle je výborné téma
Mám ráda všechny tyhle duchařiny, záhady, věci nevysvětlitelné...
A klobouk dolů lidi před Váma, že o tom veřejně mluvíte

Osobně jsem nic takového se psi nezažila, ale fakt si o tom ráda přečtu a nemyslím si o nikom, že by se byl zbláznil.Něco vysvětlit lze něco ne..

U nás ve vsi zemřel pán - opravdu v požehnaném věku, byl velký kuřák.. Dům se prodal a nový majitelé, kteří o něm nevěděli zhola nic a jsou nekuřáci se najednou po vsi začali na pána ptát.
Starý pán chodil kouřit výhradně na schody. No a oni tvrdí že to začalo tím, že na tom schodišti vždy večer nebo brzo ráno cítili velmi intenzivně cigaretový kouř, pak ho tam prý i vídali..Nejdřív byli zděšení, pak si zvykli neb tam prý jen seděl či stál a kouřil - znenadání to ustalo a už ho nevídají a kouř necítí..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Https://www.youtube.com/watch?v=aD44GZ1CSHQ

a teď už neusnu

Tak nějak. Proč já blbá si přehrávám každý odkaz na youtube, co sem někdo dá?

Jinak máme po první večerní procházce - štěně na mě svítilo očima, jinak v pohodě. Ale co je vtipné: Potkali jsem sousedku, která má černého vořecha. Tentokrát šla bez něj jen vynést odpadky a přišla za mnou s hláškou, že náš nový pes (štěně,6 měsíců, karolínský pes) je nějaký duch nebo co. Prý divně a lehce chodí, neštěká vůbec hlasem jako normální pes a když ho její hafan vidí, tak začne kňučet a utíká domů. Ne že by takové reakce na primitivní plemeno byli neobvyklé jak u lidí, tak u psů, ale v souvislosti s tímto tématem mě označení "duch" vážně rozesmálo.

asurwic napsal(a):
Tak nějak. Proč já blbá si přehrávám každý odkaz na youtube, co sem někdo dá?

Jinak máme po první večerní procházce - štěně na mě svítilo očima, jinak v pohodě. Ale co je vtipné: Potkali jsem sousedku, která má černého vořecha. Tentokrát šla bez něj jen vynést odpadky a přišla za mnou s hláškou, že náš nový pes (štěně,6 měsíců, karolínský pes) je nějaký duch nebo co. Prý divně a lehce chodí, neštěká vůbec hlasem jako normální pes a když ho její hafan vidí, tak začne kňučet a utíká domů. Ne že by takové reakce na primitivní plemeno byli neobvyklé jak u lidí, tak u psů, ale v souvislosti s tímto tématem mě označení "duch" vážně rozesmálo.

No jak říkám, jsou věci mezi nebem a zemí a jedním z nich je váš pes

blackserigala napsal(a):
Moc tomu nevěřte. Pokud nemáte speciální přístroje, těžko se vám to podaří.

Myslíte? A mluvit s nimi můžu? Ikdyž oni hned mizí, když se po nich čubajs žene...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslíte? A mluvit s nimi můžu? Ikdyž oni hned mizí, když se po nich čubajs žene...

Třeba je jednou chytí a přinese jako aportíček.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslíte? A mluvit s nimi můžu? Ikdyž oni hned mizí, když se po nich čubajs žene...

To můžete i když vám asi neodpoví. Ne, jde o to že i když si myslíte že se vám něco podařilo natočit, většinou nakonec na záznamu nic neuvidíte. Navíc se hodně stává, že přístroje stejně přestanou v daný okamžik záhadně fungovat.

asurwic napsal(a):
Třeba je jednou chytí a přinese jako aportíček.

Haha

Tak o to se musím podělit
Dopsala jsem svůj příspěvek k tomuto tématu, odešlu ho a najednou černá obrazovka.. Musela jsem vypnout/zapnout.. Vše funguje jak má
Logické vysvětlení to jistě má, ale vzhledem k tématu...

bhk napsal(a):
Tak o to se musím podělit
Dopsala jsem svůj příspěvek k tomuto tématu, odešlu ho a najednou černá obrazovka.. Musela jsem vypnout/zapnout.. Vše funguje jak má
Logické vysvětlení to jistě má, ale vzhledem k tématu...

Vzhledem k tématu...ano... ...jinak po logice u fungování PC nepátrám

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vzhledem k tématu...ano... ...jinak po logice u fungování PC nepátrám

Ok - logika nebylo vhodně zvolené slovo

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vzhledem k tématu...ano... ...jinak po logice u fungování PC nepátrám

Přesně - občas mám pocit, že můj notebook je samostatně myslící jednotka, která tu je proto, aby si ze mě dělala srandu. Asi je to další nadpřirozená bytost s obrazovkou a klávesnicí.

Teď mi ta technika připomněla to, že když mě opustil můj blízký příbuzný, tak způsobem, kterým se přišel rozloučit, bylo vypínání a zapínání notebooku a televize.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Teď mi ta technika připomněla to, že když mě opustil můj blízký příbuzný, tak způsobem, kterým se přišel rozloučit, bylo vypínání a zapínání notebooku a televize.

Povídejte..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Teď mi ta technika připomněla to, že když mě opustil můj blízký příbuzný, tak způsobem, kterým se přišel rozloučit, bylo vypínání a zapínání notebooku a televize.

To se mnou se takto rozloučilo jen O2. Tedy spíše já jsem se rozloučila s ním, když toto půl roku v kuse s internetem a signálem předvádělo.

bhk napsal(a):
Povídejte..

Bylo už večer, šla jsem si lehnout, takže jsem všechno povypínala, ležim a za chvíli se zapla televize, řekla jsem si, že jsem ji asi blbě vypla...jdu do pokoje ji vypnout znovu, dobrý, ležim v posteli, vtom vedle na skříňce ležel notebook, začíná hučet, jako když se snaží zapnout, to už jsem v pokoji rozsvítila a notebook snažila vypnout, ten ale nereagoval, obrazovka byla modrá ale nic se na ní nezobrazovalo, tak jsem se na to vykašlala a přenesla norebook do obýváku. Lehla jsem si a za chvilku se uklidnil notebook, tak usínám, to už bylo něco k půlnoci a zase slyším televizi, vstala jsem naštvaná, telku vypla a nechala dveře otevřené, volala jsem manželovi, kdy už přijede, byl zrovna na noční. Ale tušila jsem, že se loučí ten příbuzný.

asurwic napsal(a):
To se mnou se takto rozloučilo jen O2. Tedy spíše já jsem se rozloučila s ním, když toto půl roku v kuse s internetem a signálem předvádělo.

že Vy všechno musíte zlehčovat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
že Vy všechno musíte zlehčovat.

Nějak si nemohu pomoci.

Zapínání a vypínání už je jako z hororu. Tam vždy taky spotřebiče blbnou, pak se něco vznáší vzduchem či se objeví nápisy na stěně a to už je konce filmu, kde to s majitelem domu špatně dopadne.

asurwic napsal(a):
Nějak si nemohu pomoci.

Zapínání a vypínání už je jako z hororu. Tam vždy taky spotřebiče blbnou, pak se něco vznáší vzduchem či se objeví nápisy na stěně a to už je konce filmu, kde to s majitelem domu špatně dopadne.

Nic se mi naštěstí doma nevznášelo a naživu jsem taky, takže zatím ok

asurwic napsal(a):
Nějak si nemohu pomoci.

Zapínání a vypínání už je jako z hororu. Tam vždy taky spotřebiče blbnou, pak se něco vznáší vzduchem či se objeví nápisy na stěně a to už je konce filmu, kde to s majitelem domu špatně dopadne.

A řekla bych Vám ještě jednu věc, ale zase k tomu vymyslíte svoji story

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bylo už večer, šla jsem si lehnout, takže jsem všechno povypínala, ležim a za chvíli se zapla televize, řekla jsem si, že jsem ji asi blbě vypla...jdu do pokoje ji vypnout znovu, dobrý, ležim v posteli, vtom vedle na skříňce ležel notebook, začíná hučet, jako když se snaží zapnout, to už jsem v pokoji rozsvítila a notebook snažila vypnout, ten ale nereagoval, obrazovka byla modrá ale nic se na ní nezobrazovalo, tak jsem se na to vykašlala a přenesla norebook do obýváku. Lehla jsem si a za chvilku se uklidnil notebook, tak usínám, to už bylo něco k půlnoci a zase slyším televizi, vstala jsem naštvaná, telku vypla a nechala dveře otevřené, volala jsem manželovi, kdy už přijede, byl zrovna na noční. Ale tušila jsem, že se loučí ten příbuzný.

Tohle mi dělá telka v kuchyni už asi dva roky(a nikdo u nás není na smrtelné posteli) Když ji vypnu ovladačem, za chvíli se zapne. Proč? Fakt netuším, ale nějaký tele či elektroopravář by tu záhadu asi rozluštil

Taky se mi párkrát zapnula TV v druhém pokoji. Tak už to vím - duchové.

asurwic napsal(a):
To se mnou se takto rozloučilo jen O2. Tedy spíše já jsem se rozloučila s ním, když toto půl roku v kuse s internetem a signálem předvádělo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslíte? A mluvit s nimi můžu? Ikdyž oni hned mizí, když se po nich čubajs žene...

Ještě k tomuhle: nějak mi nepřipadne, že duch by se bál psa.. Proč taky, není přece hmotný(duch, váš pes je hmotný dost ).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nic se mi naštěstí doma nevznášelo a naživu jsem taky, takže zatím ok

Tak uvidíme, jestli přežijete i tuto noc. S mnou už asi nepočítejte - jdu před spaním unavit psy a jelikož se mi kvůli mokru nechce moc daleko běhat, vezmu je tahat pneumatiky, které se válí na začátku lesa. Nějak nevěřím, že po dnešním duchařském večeru mě nesežere minimálně nějaký hejkal.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A řekla bych Vám ještě jednu věc, ale zase k tomu vymyslíte svoji story

Tak mi to řekněte než odjedu ven, když možná budu v lese sežrána.

asurwic napsal(a):
Tak mi to řekněte než odjedu ven, když možná budu v lese sežrána.

A schválně neřeknu

asurwic napsal(a):
Tak uvidíme, jestli přežijete i tuto noc. S mnou už asi nepočítejte - jdu před spaním unavit psy a jelikož se mi kvůli mokru nechce moc daleko běhat, vezmu je tahat pneumatiky, které se válí na začátku lesa. Nějak nevěřím, že po dnešním duchařském večeru mě nesežere minimálně nějaký hejkal.

To Vám pěkně děkuju.

lesnížínka napsal(a):
Ještě k tomuhle: nějak mi nepřipadne, že duch by se bál psa.. Proč taky, není přece hmotný(duch, váš pes je hmotný dost ).

No, evidentně se bojí, mizí jak pára nad hrncem.

vava69 napsal(a):
Taky se mi párkrát zapnula TV v druhém pokoji. Tak už to vím - duchové.

Aha, tak koukám, že to není nic neobvyklého U rodičů se se starou telkou nikdy nic takového nestalo, tahle to dělá běžně. A jednou se nám v hale rozsvítilo světlo na pohybové čidlo a já to okomentovala, že kočka by neměla tak žrát, když už spouští čidlo, které ani na mne někdy nereaguje. A muž mi zaraženě odvětil, že kočku před hodinou pouštěl ven Tak jsme chvilku nedýchali a naslouchali, co se bude dít(naslouchal tedy muž, já jsem nahluchlá ) a nic, nikdo se ve dveřích neobjevil Asi třeba můra blízko...

lesnížínka napsal(a):
Ještě k tomuhle: nějak mi nepřipadne, že duch by se bál psa.. Proč taky, není přece hmotný(duch, váš pes je hmotný dost ).

Počkejte, až duch přidá příspěvek do tohoto tématu:
https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/3210323/psie-plemena-pred-ktorymi-mate-respekt-bojite-sa-ich#a3210559

Každý nemusí mít rád všechny psy a třeba právě plemeno rájky999 ty duchy "k smrti" děsí.

asurwic napsal(a):
Počkejte, až duch přidá příspěvek do tohoto tématu:
https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/3210323/psie-plemena-pred-ktorymi-mate-respekt-bojite-sa-ich#a3210559

Každý nemusí mít rád všechny psy a třeba právě plemeno rájky999 ty duchy "k smrti" děsí.

Vy se mi snad jenom zdáte

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A schválně neřeknu

Tak si to nechte, ale až zítra ve zprávách uslyšíte o mrtvole v lese obklopené smečkou psů, tak budete litovat, že jste mi mohla to "něco" říci před smrtí.

A zdát se Vám budu až jako duch, když Vás budu chodit ve spánku strašit, protože jsem mi neřekla nějakou zajímavost. Tedy, ne že byste teď měla těch duchů málo...

Zatím se tu všichni mějte.

asurwic napsal(a):
Tak si to nechte, ale až zítra ve zprávách uslyšíte o mrtvole v lese obklopené smečkou psů, tak budete litovat, že jste mi mohla to "něco" říci před smrtí.

A zdát se Vám budu až jako duch, když Vás budu chodit ve spánku strašit, protože jsem mi neřekla nějakou zajímavost. Tedy, ne že byste teď měla těch duchů málo...

Zatím se tu všichni mějte.

Tak zatím, vraťte se do půlnoci

Někdo věří, někdo nevěří. Vždycky jsem tyhle věci brala vcelku s rezervou, ovšem do doby než jsme se s přítelem přestěhovali do domu po jeho dědovi. První půl rok byl asi nejhorší, odsunuté závěsy nebo záclony budiž, ale když sedíte v klidu všichni u televize a nad hlavou vám to začne dunět, jako by si o patro výš někdo hrál na honěnou...nic příjemného opravdu není. Tohle se mi stalo, když jsem byla sama doma jen s voříškem a jezevčíkem, byla jsem tak vyděšená, že jsem příteli do telefonu skoro brečela, psiska se klepali a snažili se mi zalézt pod mikinu . A opravdu to nebyli kuny nebo kočky, jak by si mohl někdo myslet, nejenže by musely na takové rány vážit alespoň 20 kilo, ale ani by se tam nedostali, protože nad námi není půda, ale další kuchyň s pokojem. V tom pokoji před x lety zemřela přítelova prababička a mimo jiné pár set metrů od nás je kopec který se jmenuje Šibeniční vrch. No můžeme si i vybrat kdo nám tu znepříjemňoval bydlení

Tak dobrá... Máte doma někdo ducha? Momentálně?

lesnížínka napsal(a):
Aha, tak koukám, že to není nic neobvyklého U rodičů se se starou telkou nikdy nic takového nestalo, tahle to dělá běžně. A jednou se nám v hale rozsvítilo světlo na pohybové čidlo a já to okomentovala, že kočka by neměla tak žrát, když už spouští čidlo, které ani na mne někdy nereaguje. A muž mi zaraženě odvětil, že kočku před hodinou pouštěl ven Tak jsme chvilku nedýchali a naslouchali, co se bude dít(naslouchal tedy muž, já jsem nahluchlá ) a nic, nikdo se ve dveřích neobjevil Asi třeba můra blízko...

Tak čidlo v předsíni už neřeším. To si dělá samo co chce a kdy chce.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak dobrá... Máte doma někdo ducha? Momentálně?

Už několik let je klid, tak doufám, že ne...

Iliena napsal(a):
Už několik let je klid, tak doufám, že ne...

No, u nás totiž bydlí nějakej duch, kterej jakoby vysává, hlavně z partnera, energii a škrábe... Ty škrábance jsou tenoučké, že i od kočky by byly tlusté.. A navíc škrábe tak, že mě to někdy i vzbudí, a na noze nebo ruce mám čerstvý škrábanec... Je to H.ajzl, a hlavně nevím, jsk se ho zbavit, jediné plus je to, že za námi nejde jinam, když jsme byli u známých pár dní ns horách, tak tam byl klid, to jen v tom bytě.

Děkuji zdejším humoristům za toto, tak potřebné, komické vlákno.


duch, který mi nakukuje přes rameno vydává zase to své souhlasné súúúúsúúúú a moji psi si od něj nechají profukovat kožíšek, já zase vařit kafe.

stop týrání napsal(a):
Děkuji zdejším humoristům za toto, tak potřebné, komické vlákno.


duch, který mi nakukuje přes rameno vydává zase to své souhlasné súúúúsúúúú a moji psi si od něj nechají profukovat kožíšek, já zase vařit kafe.

Hlavně, že se bavíte, jen nebuďte tak omezená.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, u nás totiž bydlí nějakej duch, kterej jakoby vysává, hlavně z partnera, energii a škrábe... Ty škrábance jsou tenoučké, že i od kočky by byly tlusté.. A navíc škrábe tak, že mě to někdy i vzbudí, a na noze nebo ruce mám čerstvý škrábanec... Je to H.ajzl, a hlavně nevím, jsk se ho zbavit, jediné plus je to, že za námi nejde jinam, když jsme byli u známých pár dní ns horách, tak tam byl klid, to jen v tom bytě.

nám se nikdy nic fyzicky nestalo. U nás to přestalo, když jsme si toho přestali všímat. Přestali jsme řešit co to, kdo to, proč... Už jsme neběhali rychle nahoru jestli něco uvidíme nebo najdeme. Od té doby máme klid.

stop týrání napsal(a):
Děkuji zdejším humoristům za toto, tak potřebné, komické vlákno.


duch, který mi nakukuje přes rameno vydává zase to své souhlasné súúúúsúúúú a moji psi si od něj nechají profukovat kožíšek, já zase vařit kafe.

Jen jděte, však vás tu nikdo nedrží a ani nám to příště nemusíte hlásit

Nikam nepůjdu, bavím se.

Iliena napsal(a):
nám se nikdy nic fyzicky nestalo. U nás to přestalo, když jsme si toho přestali všímat. Přestali jsme řešit co to, kdo to, proč... Už jsme neběhali rychle nahoru jestli něco uvidíme nebo najdeme. Od té doby máme klid.

Taky si to nepřipouštíme, ale letos v létě partner chodil jak kdyby prolejzal křovím, trvalo to snad 14 dní, každé ráno měl úplně poškrábaná záda, ruce a i nohy... Už jsme přemýšleli, že se na někoho obrátíme, ale pak se to uklidnilo, a teď zad ten šmejd škrábe jen mne, zrovna včera jsem si toho v koupelně všimla..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taky si to nepřipouštíme, ale letos v létě partner chodil jak kdyby prolejzal křovím, trvalo to snad 14 dní, každé ráno měl úplně poškrábaná záda, ruce a i nohy... Už jsme přemýšleli, že se na někoho obrátíme, ale pak se to uklidnilo, a teď zad ten šmejd škrábe jen mne, zrovna včera jsem si toho v koupelně všimla..

Zkazím stop týrání zábavu , píšu ti SZ

Iliena napsal(a):
Zkazím stop týrání zábavu , píšu ti SZ

Ok

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, u nás totiž bydlí nějakej duch, kterej jakoby vysává, hlavně z partnera, energii a škrábe... Ty škrábance jsou tenoučké, že i od kočky by byly tlusté.. A navíc škrábe tak, že mě to někdy i vzbudí, a na noze nebo ruce mám čerstvý škrábanec... Je to H.ajzl, a hlavně nevím, jsk se ho zbavit, jediné plus je to, že za námi nejde jinam, když jsme byli u známých pár dní ns horách, tak tam byl klid, to jen v tom bytě.

Prosím, nezabijte mě: To nejsou škrábance od ducha, to jsou kousance od blech.
Tak jo. Po krátké procházce jsem doma a zase mám blbé kecy. Přežili jsem to v lese v pohodě, jen se ten můj blbec ušatý, oranžový celou dobu ježil, ale zato makal jak mourovatej.
Jdu spát, zatím dobrou noc.

asurwic napsal(a):
Prosím, nezabijte mě: To nejsou škrábance od ducha, to jsou kousance od blech.
Tak jo. Po krátké procházce jsem doma a zase mám blbé kecy. Přežili jsem to v lese v pohodě, jen se ten můj blbec ušatý, oranžový celou dobu ježil, ale zato makal jak mourovatej.
Jdu spát, zatím dobrou noc.

Sama jste blecha
Dobrou.

asurwic napsal(a):
Prosím, nezabijte mě: To nejsou škrábance od ducha, to jsou kousance od blech.
Tak jo. Po krátké procházce jsem doma a zase mám blbé kecy. Přežili jsem to v lese v pohodě, jen se ten můj blbec ušatý, oranžový celou dobu ježil, ale zato makal jak mourovatej.
Jdu spát, zatím dobrou noc.

Jak zaobaleně říct, máte zablešenýho psa a svádíte to na duchy. Styďte se.

Odkdy blechy škrábou? Já myslela, že bleší kousance jsou spíš jakoby flíčky.

Atheira napsal(a):
Jak zaobaleně říct, máte zablešenýho psa a svádíte to na duchy. Styďte se.

Odkdy blechy škrábou? Já myslela, že bleší kousance jsou spíš jakoby flíčky.

tohle jsou dlouhé tenoučké škrábance, jako jehlou, kdybyste přejela po kůži.

Atheira napsal(a):
Jak zaobaleně říct, máte zablešenýho psa a svádíte to na duchy. Styďte se.

Odkdy blechy škrábou? Já myslela, že bleší kousance jsou spíš jakoby flíčky.

Neškrábou, vypadá to jako štípanec od komára, jen v menším měřítku a větším počtu . Blechy jsme doma měli jednou a fuj, stačilo

Tak koukám, že s škrábáním jsem se nesetkala jen já
http://www.carovani.cz/probuzeni-se-skrabancy-ezy-t6548.html.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taky si to nepřipouštíme, ale letos v létě partner chodil jak kdyby prolejzal křovím, trvalo to snad 14 dní, každé ráno měl úplně poškrábaná záda, ruce a i nohy... Už jsme přemýšleli, že se na někoho obrátíme, ale pak se to uklidnilo, a teď zad ten šmejd škrábe jen mne, zrovna včera jsem si toho v koupelně všimla..

Http://www.stenice-doma.cz/.

stop týrání napsal(a):
Http://www.stenice-doma.cz/.

Chápu, že se pořád bavíte, ale jste vedle jak ta jedle

Iliena napsal(a):
Neškrábou, vypadá to jako štípanec od komára, jen v menším měřítku a větším počtu . Blechy jsme doma měli jednou a fuj, stačilo

Co tak slýchám od některých lidí, tak zbavit se blech je snad horší, než vymýtit z baráku duchy. Fakt je to taková příšerná akce nebo je to jen přehnaný?

Rájka: Moc dobře vím, o čem mluvíte. Zažila jsem to, ale nebyl to jediný projev, spíš jen další z řady. Na Stop týrání bych se neohlížela, ona má ke všemu vždycky jen tu svoji pravdu.

Atheira napsal(a):
Co tak slýchám od některých lidí, tak zbavit se blech je snad horší, než vymýtit z baráku duchy. Fakt je to taková příšerná akce nebo je to jen přehnaný?

Rájka: Moc dobře vím, o čem mluvíte. Zažila jsem to, ale nebyl to jediný projev, spíš jen další z řady. Na Stop týrání bych se neohlížela, ona má ke všemu vždycky jen tu svoji pravdu.

A mohla byste mi poradit? Klidně do SZ.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Chápu, že se pořád bavíte, ale jste vedle jak ta jedle

No, tentokrát se nebavím protože invaze štěnic musí být skutečně nepříjemné, podívejte se na obrázky, přesně, jak to popisujete a můžete si je domů přinést v čemkoliv, třeba ve starožitném polštářku.

pomůže od nich jen dokonalá očista. Mají ale jednu výhodu, pokud je vyvraždíte - jsou pryč, ne jako blechy, které se vracejí s každým náhodným setkáním se zvířetem, které je má.

Atheira napsal(a):
Co tak slýchám od některých lidí, tak zbavit se blech je snad horší, než vymýtit z baráku duchy. Fakt je to taková příšerná akce nebo je to jen přehnaný?

Rájka: Moc dobře vím, o čem mluvíte. Zažila jsem to, ale nebyl to jediný projev, spíš jen další z řady. Na Stop týrání bych se neohlížela, ona má ke všemu vždycky jen tu svoji pravdu.

Nám se povedlo se jich zbavit napoprvé. Odblešila jsem kočku, co šlo jsem vyprala, vyluxovala a na veterině jsem koupila přípravek (nejsem si jistá ale asi Biokill se to jmenovalo) a vystřikala gauč, postel, podél lišt a tak. Akorát jsem trnula hrůzou jestli se znovu neobjeví, ale ne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A mohla byste mi poradit? Klidně do SZ.

Určitě se vám pokusím něco poradit. Hodím vám to do SZ během dneška. Sedím v práci, tak vám to napíšu, až na to budu mít klid, ať na nic nezapomenu.

stop týrání napsal(a):
No, tentokrát se nebavím protože invaze štěnic musí být skutečně nepříjemné, podívejte se na obrázky, přesně, jak to popisujete a můžete si je domů přinést v čemkoliv, třeba ve starožitném polštářku.

pomůže od nich jen dokonalá očista. Mají ale jednu výhodu, pokud je vyvraždíte - jsou pryč, ne jako blechy, které se vracejí s každým náhodným setkáním se zvířetem, které je má.

Už Vás začínám mí tak akorát dost, Vy nevíte jaký je rozdíl mezi škrábancem a kousancem?!

Iliena napsal(a):
Nám se povedlo se jich zbavit napoprvé. Odblešila jsem kočku, co šlo jsem vyprala, vyluxovala a na veterině jsem koupila přípravek (nejsem si jistá ale asi Biokill se to jmenovalo) a vystřikala gauč, postel, podél lišt a tak. Akorát jsem trnula hrůzou jestli se znovu neobjeví, ale ne.

Já právě když jsem si fenu brala, paní mě varovala, že je musela odblešovat, že byly fakt fest prolezlí, tak ať si ji hlídám, kdyby náhodou, ať stihnu proti těm potvorám zakročit včas.
Mám v zásobě arpalit neo na vykoupání psa a od veta cosi v takové skleněné lahvičce, co se má ředit vodou a v případě objevení parazitů tím mám vytřít. Brala jsem si to u něj, když se mi u potkanů objevil svrab, abych všechno kolem omyla. Děsně to smrdí. Jak kdybych vlezla do garáže a udělala si tam směsku všeho, co se tam zrovna válelo. Že jsem to použila jen jednou, nedostala jsem se k tomu, abych se ho se zděšením zeptala, co mi to sakra dal. Asi už to ale nikdy nepoužiju. Myslím, že by to spolehlivě odehnalo i ty duchy.

Atheira napsal(a):
Určitě se vám pokusím něco poradit. Hodím vám to do SZ během dneška. Sedím v práci, tak vám to napíšu, až na to budu mít klid, ať na nic nezapomenu.

Díky

Atheira napsal(a):
Já právě když jsem si fenu brala, paní mě varovala, že je musela odblešovat, že byly fakt fest prolezlí, tak ať si ji hlídám, kdyby náhodou, ať stihnu proti těm potvorám zakročit včas.
Mám v zásobě arpalit neo na vykoupání psa a od veta cosi v takové skleněné lahvičce, co se má ředit vodou a v případě objevení parazitů tím mám vytřít. Brala jsem si to u něj, když se mi u potkanů objevil svrab, abych všechno kolem omyla. Děsně to smrdí. Jak kdybych vlezla do garáže a udělala si tam směsku všeho, co se tam zrovna válelo. Že jsem to použila jen jednou, nedostala jsem se k tomu, abych se ho se zděšením zeptala, co mi to sakra dal. Asi už to ale nikdy nepoužiju. Myslím, že by to spolehlivě odehnalo i ty duchy.

Já asi vím co myslíte, hnědá skleněná ampulka, hodně naředit a celé to zbělalo a smrdělo to jako benzín v tom jsme koupali stěně, protože mělo dravčíka. Taky super
Ale ten Biokill nesmrděl, ani neudělal fleky, jen kočka nesměla tam kde se použil asi 16 hodin.

Iliena napsal(a):
Já asi vím co myslíte, hnědá skleněná ampulka, hodně naředit a celé to zbělalo a smrdělo to jako benzín v tom jsme koupali stěně, protože mělo dravčíka. Taky super
Ale ten Biokill nesmrděl, ani neudělal fleky, jen kočka nesměla tam kde se použil asi 16 hodin.

Vy jste v tom koupali přímo štěně? Takže to není žádná jedovatá splodina kdovíčeho? Já na to dost koukala a moc tomu nevěřila - co se týče vyhubení parazitů, tak v to jsem měla stoprocentní důvěru, ale nebyla jsem si úplně jistá, jestli to nevyhubí zároveň i mě s hlodavcema. Podle popisu je to přesně ono.

Vet řekl vykoupat, ale moc se nám do toho nechtělo , ale je fakt, že to zabralo hned.

Iliena napsal(a):
Někdo věří, někdo nevěří. Vždycky jsem tyhle věci brala vcelku s rezervou, ovšem do doby než jsme se s přítelem přestěhovali do domu po jeho dědovi. První půl rok byl asi nejhorší, odsunuté závěsy nebo záclony budiž, ale když sedíte v klidu všichni u televize a nad hlavou vám to začne dunět, jako by si o patro výš někdo hrál na honěnou...nic příjemného opravdu není. Tohle se mi stalo, když jsem byla sama doma jen s voříškem a jezevčíkem, byla jsem tak vyděšená, že jsem příteli do telefonu skoro brečela, psiska se klepali a snažili se mi zalézt pod mikinu . A opravdu to nebyli kuny nebo kočky, jak by si mohl někdo myslet, nejenže by musely na takové rány vážit alespoň 20 kilo, ale ani by se tam nedostali, protože nad námi není půda, ale další kuchyň s pokojem. V tom pokoji před x lety zemřela přítelova prababička a mimo jiné pár set metrů od nás je kopec který se jmenuje Šibeniční vrch. No můžeme si i vybrat kdo nám tu znepříjemňoval bydlení

ty jo to bych se asi zbláznila. A máš nějaké vysvětlení pro to, proč teď už se vám to neděje?

marcelaamax napsal(a):
ty jo to bych se asi zbláznila. A máš nějaké vysvětlení pro to, proč teď už se vám to neděje?

Přestalo to až když jsme si toho přestali všímat, už jsme to prostě neřešili. No a od té doby máme klid.

Iliena napsal(a):
Přestalo to až když jsme si toho přestali všímat, už jsme to prostě neřešili. No a od té doby máme klid.

To je jak se psem, když vyžaduje pozornost - ignorovat a dá pokoj. Evidentně to platí i na duchy.

stop týrání napsal(a):
No, tentokrát se nebavím protože invaze štěnic musí být skutečně nepříjemné, podívejte se na obrázky, přesně, jak to popisujete a můžete si je domů přinést v čemkoliv, třeba ve starožitném polštářku.

pomůže od nich jen dokonalá očista. Mají ale jednu výhodu, pokud je vyvraždíte - jsou pryč, ne jako blechy, které se vracejí s každým náhodným setkáním se zvířetem, které je má.

Přesně tak, jak to Rájka popisuje asi těžko, nevíte, co je škrábanec?

Iliena napsal(a):
Přestalo to až když jsme si toho přestali všímat, už jsme to prostě neřešili. No a od té doby máme klid.

Ste dědu asi museli hodně nasr..

V y jste to viděla? škrábanec od komára? mne komár nikdy zatím neškrábl...

zajímavé, jak v dobách nejistých stoupá počet pověrami a nesmysly zasažených lidí, bylo tomu tak mnohokrýt zejména ve středověku, kde potulné náboženskéí kulty putovaly světem... dnes máme duchy, které vidí jen psi, nehmotné, a však schopné škrábání...

lesnížínka napsal(a):
Ste dědu asi museli hodně nasr..

Ten to asi nebyl, ten chtěl abysme tam bydleli...

Iliena napsal(a):
Ten to asi nebyl, ten chtěl abysme tam bydleli...

Třeba si to rozmyslel a už vám to nestihl říct.

stop týrání napsal(a):
V y jste to viděla? škrábanec od komára? mne komár nikdy zatím neškrábl...

zajímavé, jak v dobách nejistých stoupá počet pověrami a nesmysly zasažených lidí, bylo tomu tak mnohokrýt zejména ve středověku, kde potulné náboženskéí kulty putovaly světem... dnes máme duchy, které vidí jen psi, nehmotné, a však schopné škrábání...

Sama jste nesmysl...
Nikdo vám tu necpe abyste tomu věřila, tak nám taky nic necpěte.

stop týrání napsal(a):
V y jste to viděla? škrábanec od komára? mne komár nikdy zatím neškrábl...

zajímavé, jak v dobách nejistých stoupá počet pověrami a nesmysly zasažených lidí, bylo tomu tak mnohokrýt zejména ve středověku, kde potulné náboženskéí kulty putovaly světem... dnes máme duchy, které vidí jen psi, nehmotné, a však schopné škrábání...

No jo, jsme tu horda bláznů... třeba byste nám mohla navrhnout, ať se necháme kastrovat, abychom to nešířily dál.

A přestaňte dělat, že jste snad chytrá, nikdo už vám to tu nežere.

Atheira - no, řekla jste to sama, normání víra v duchy a strašidla pro dospělce rozhodně není.

Jděte se bodnout, vůbec sem nelezte, netýká se Vás to, tak to nekomentujte.

stop týrání napsal(a):
Atheira - no, řekla jste to sama, normání víra v duchy a strašidla pro dospělce rozhodně není.

No, já na to svým způsobem také nevěřím, ale asi jen proto, že jsem nic takového nezažila. Rozhodně to nebudu nikomu vyvracet. Docela bych vás chtěla vidět po tom, co byste něco takového zažil vy.

edit. Mě kdyby se něco podobného stalo, tak si to budu nejdříve odůvodňovat vším možným, jen né tím, že by to bylo něco jako duch. Blbě se mi to popisuje, na jednu stranu na to absolutně nevěřím, ale pak když čtu ty historky, tak to ve mě tuhne a nemyslím si úplně, že by si to někdo z vás vymyslel. Jediné rozumné vysvětlení je podle mě nějaká "zraková" porucha, prostě bludy, ale je mi jasné, že vy co jste to viděli jste si jistí, že to tak není.

stop týrání napsal(a):
Atheira - no, řekla jste to sama, normání víra v duchy a strašidla pro dospělce rozhodně není.

Zmiz trolle. Nebo trotle?

marcelaamax napsal(a):
No, já na to svým způsobem také nevěřím, ale asi jen proto, že jsem nic takového nezažila. Rozhodně to nebudu nikomu vyvracet. Docela bych vás chtěla vidět po tom, co byste něco takového zažil vy.

edit. Mě kdyby se něco podobného stalo, tak si to budu nejdříve odůvodňovat vším možným, jen né tím, že by to bylo něco jako duch. Blbě se mi to popisuje, na jednu stranu na to absolutně nevěřím, ale pak když čtu ty historky, tak to ve mě tuhne a nemyslím si úplně, že by si to někdo z vás vymyslel. Jediné rozumné vysvětlení je podle mě nějaká "zraková" porucha, prostě bludy, ale je mi jasné, že vy co jste to viděli jste si jistí, že to tak není.

V našem případě by se muselo jednat o sluchovou poruchu, která by se najednou projevila u 3 dospělých lidí a 2 psů. Jsou věci které prostě vysvětlit nelze.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tohle jsou dlouhé tenoučké škrábance, jako jehlou, kdybyste přejela po kůži.

Dobrý den, pokud máte facebook, tak se přidejte do skupiny Paranormalni jevy, nadpřirozeno a Ti druzí. Je tam spousta lidí zkušených ohledně těchto věcí, tam vám poradí, jak to řešit, či přímo dají kontakt na někoho, kdo vám dokáže pomoci. A nikdo se Vám tam smát nebude.

Stop týrání je taky takovej místní duch. Vždycky, když se projeví, tak ji každý posílá pryč, ale ona tu stejně straší dál.

Atheira napsal(a):
Stop týrání je taky takovej místní duch. Vždycky, když se projeví, tak ji každý posílá pryč, ale ona tu stejně straší dál.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak koukám, že s škrábáním jsem se nesetkala jen já
http://www.carovani.cz/probuzeni-se-skrabancy-ezy-t6548.html.

No jukla jsem na to a hned zkraje tam někdo dával radu:
Stříbro pod podstel, sůl na všechny průchody do bytu/domu a tím by to prozatím mělo hasnout.

Přijde mi to docela rozumný, stříbro a sůl jsou klasické prostředky k ochraně, jsou tak známé, že o nich vím i já i když se o takovou tématiku moc nezajímám, ale asi bych vyzkoušela.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No jukla jsem na to a hned zkraje tam někdo dával radu:
Stříbro pod podstel, sůl na všechny průchody do bytu/domu a tím by to prozatím mělo hasnout.

Přijde mi to docela rozumný, stříbro a sůl jsou klasické prostředky k ochraně, jsou tak známé, že o nich vím i já i když se o takovou tématiku moc nezajímám, ale asi bych vyzkoušela.

Někdo zase říká, že sůl funguje jako ochrana před vstupem negativního dovnitř domu, ale pokud to tam už je, tak mu to naopak zabrání dům opustit a situaci to může zhoršit, ale co je na tom pravdy nevím. Nicméně pokud to u Rájky došlo k tomu, že to fyzicky dokáže ublížit, tak je na čase vyhledat odborníka.

TerezV napsal(a):
Někdo zase říká, že sůl funguje jako ochrana před vstupem negativního dovnitř domu, ale pokud to tam už je, tak mu to naopak zabrání dům opustit a situaci to může zhoršit, ale co je na tom pravdy nevím. Nicméně pokud to u Rájky došlo k tomu, že to fyzicky dokáže ublížit, tak je na čase vyhledat odborníka.

Máte pravdu, ochrana to je, ale jen pokud máte dům čistý. Takže nejdřív se zbavit problému a až potom řešit ochranu u oken nebo dveří.

Bože holky nečtěte to Trochu mi to evokuke jakoukoliv sektu - jak se tam dostane, už jedete v jejich stylu myšlení, až není úniku. Jo: stříbro a sůl jsou klasické prostředky k desinfekci

lesnížínka napsal(a):
Bože holky nečtěte to Trochu mi to evokuke jakoukoliv sektu - jak se tam dostane, už jedete v jejich stylu myšlení, až není úniku. Jo: stříbro a sůl jsou klasické prostředky k desinfekci

No mě se právě probudili Psi Baskervillští z odpoledního klidu, vyspinkaný dorůžova s výbornou, rozvernou náladou, takže jdeme něco dělat...protože jinak budu mít za chvíli škrábance taky a rozhodně ne tenký a žádná sůl mi nepomůže

Od kamarádky syn si pořád stěžoval, že na něj koukají z balkonu šedí lidé...kamarádka nikdy nic neviděla, pořád myslela že myslí živé...hledali stopy a pochopitelně nic nenašli...Pak jim kdysi psice utekla nahoru do patra( psi mohou jen dolů, obývák, kuchyně, ale nahoru kde je ložnice, děcáky ne) a kamoška na ni volala a pes nic...tak vyšla nahoru a Jony stála v děcáku, zježená jak rejžák v vrčela na ten balkon... Kamarádku vůbec nevnímala, dokud na ni nesáhla a to prý na ni skoro křičela...Po nějaké době u nich byla babička s nějakou známou...(kamarádka šije, tak si byla paní nechat vzít míry) a paní je nějaká senzibilka a aniž by jí nebo babičce o tom cokoliv říkala, tak paní říkala, že to tam potřebují vyčistit, že tam mají duchy..Tak ji kamarádka pozvala nahoru a prý tam byli tři...dva muži a žena...(pak se ptala syna, jací ti lidi jsou a on to potvrdil) Trvalo docela dlouho, než se jich zbavili... Já jsem nikdy tomuto nevěřila...ale...asi něco bude mezi nebem a zemí...

Andrýsek3 napsal(a):
Zmiz trolle. Nebo trotle?

Máte strach z nárazu reality?

stop týrání napsal(a):
Máte strach z nárazu reality?

Mě je to jedno, já nikdy ducha neviděla že bych na ně nějak věřila to taky ne. Ale, že vy máte potřebu se cpát tam, kde vás nechtějí je smutné.

stop týrání napsal(a):
Máte strach z nárazu reality?

Řekla bych spíš ze srážky s blbcem.

vava69 napsal(a):
Řekla bych spíš ze srážky s blbcem.

Tak to abyste se většině zdejších duchařů vyhnula.

nikdo není povinen tvářit se, že naprosté nemožné bláboly, jako pobyty duchů a strašidel, zasluhují úctu, jsou jen legrační a jsou hloupé, setkání s hlouppostí pobaví, ale neosvěží. Když je někdo hlupák a hlásá nesmysly, je dobře, kdy to zjistí včas a duchaři mají deficit IQ naprosto jistě.

Stop: Já? Nikdo po vás přece nechce úctu Pokud se vám to tu jeví jako hloupé a neosvěžující, skočte se osvěžit jinam. Rozhodně vás nikdo nenutí zapojovat se tu do debaty s vašimi hloupými názory. Vaše odpovědi v jiných tématech svědčí o Vašem IQ a o vašich schopnostech složit dohromady souvislou smysluplnou větu. Já jsem naprostý realista a co nevidím, tomu nevěřím. O výši svého IQ se s vámi nepodělím. Mohlo by vás to šokovat.
Až dospějete, možná pochopíte, že jsou věci, které nelze jednoduše vysvětlit. Nic není jen černé nebo bílé.

vava69 napsal(a):
Stop: Já? Nikdo po vás přece nechce úctu Pokud se vám to tu jeví jako hloupé a neosvěžující, skočte se osvěžit jinam. Rozhodně vás nikdo nenutí zapojovat se tu do debaty s vašimi hloupými názory. Vaše odpovědi v jiných tématech svědčí o Vašem IQ a o vašich schopnostech složit dohromady souvislou smysluplnou větu. Já jsem naprostý realista a co nevidím, tomu nevěřím. O výši svého IQ se s vámi nepodělím. Mohlo by vás to šokovat.
Až dospějete, možná pochopíte, že jsou věci, které nelze jednoduše vysvětlit. Nic není jen černé nebo bílé.

Nemá to cenu, nejlepší bude na to individum prostě nereagovat, asi nějaká porucha osobnosti nebo co, vyžadující neustálou pozornost. Takových tu už bylo, akorát tohle se drží jak klíště, havěť jedna.