Přemýšleli jste někdy o tom, že dáte pryč svého psa?

Teď jsem si tak procházela bazos a nemůžu uvěřit, kolik psů je tam ''daruji z nedostatku času'' ve věku 4-5 měsíců.Skončily prázdniny a lidi musí do práce/školy a na psa už není čas ani nálada.Štěně už vyrostlo a dělá doma bordel, neposlouchá a je nevylítané.Lidi si to uvědomí a honem hodí inzerát.Že se nestydí...a to jsem procházela konkrétně ohaře, lidi se diví, že ten pes potřebuje hodně pohybu a zaměstnání.Achjo...
PS-Všechno bezpapíráci.

Jinak, taky si někdy říkám, že než lítat se psem v maskáčích po lese, mohla bych si vzít podpatky a jít do města.Pak si rychle dám facku a řeknu si ''Ne, tohle je lepší...''
Na první pohled jsem propadla loveckým psům a toulání po lese je můj život.Za nic na světě bych to nevyměnila.Zbožňuju ten pohled, když je ohař v lese a šmejdí čumákem v listí...neopakovatelné a nenahraditelné, když má pes rozzářené oči štěstím.

Clayton napsal(a):
Teď jsem si tak procházela bazos a nemůžu uvěřit, kolik psů je tam ''daruji z nedostatku času'' ve věku 4-5 měsíců.Skončily prázdniny a lidi musí do práce/školy a na psa už není čas ani nálada.Štěně už vyrostlo a dělá doma bordel, neposlouchá a je nevylítané.Lidi si to uvědomí a honem hodí inzerát.Že se nestydí...a to jsem procházela konkrétně ohaře, lidi se diví, že ten pes potřebuje hodně pohybu a zaměstnání.Achjo...
PS-Všechno bezpapíráci.

Jinak, taky si někdy říkám, že než lítat se psem v maskáčích po lese, mohla bych si vzít podpatky a jít do města.Pak si rychle dám facku a řeknu si ''Ne, tohle je lepší...''
Na první pohled jsem propadla loveckým psům a toulání po lese je můj život.Za nic na světě bych to nevyměnila.Zbožňuju ten pohled, když je ohař v lese a šmejdí čumákem v listí...neopakovatelné a nenahraditelné, když má pes rozzářené oči štěstím.

Co ve městě, lidi, hluk, bordel V lese je krásně, měla sem různé psy, za svůj život hodně psů. Teď mám prvního lovecky vedeného, není hezčí pohled na psa, než když dělá to co je mu přirozené, pes v lese, ve vodě v poli, štastný a nádherný

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Co ve městě, lidi, hluk, bordel V lese je krásně, měla sem různé psy, za svůj život hodně psů. Teď mám prvního lovecky vedeného, není hezčí pohled na psa, než když dělá to co je mu přirozené, pes v lese, ve vodě v poli, štastný a nádherný

Přesně tak.Kdo neviděl, nepochopí, kdo viděl, nezapomene.

Pokud by to znamenalo, že tím, že se psa vzdám, pro NĚJ udělám to nejlepší, udělám to. Většina psů je schopná absolutní adaptace na nového majitele, pokud bych si ho nechala a on tím padem strádal (finance, zdraví, stěhování do nevyhovujícího prostředí, kde by musel být třeba bez zaměstnání, zavřený..), beru to jako sobectví.
Pes není člověk, netrpí ztrátou pána tak, jak uvádí filmy a knihy, a pokud by se měl mít se mnou špatně, je lepší, aby měl nový, lepší domov.

Doufám, že mne neodsoudíte. Svým psům se věnuji několik hodin denně (samozřejmě, jak čas dovolí). Dvakrát do týdne jsem na cvičáku, relaxujeme túrami po lese, jak vyjde čas a peníze, jedu na ovce, nebo si u někoho mermomocí domluvím individuální trénink, jen abych se psy něco dělala, já ani pro nic jiného nežiju. Štěstí mi moc nepřálo a se svými psy teď bydlím v garsonce, sama kolikrát nemám ani na jídlo, ale nikdy by mě nenapadlo je ošidit, ať už o pohyb, nebo na jídle. Ten typ, co se psa vzdá, protože je moc líný a nemá na něj čas opravdu nejsem, dneska dojdu z dvanáctky a jdeme s baterkou do lesa.
Myslím to tak, že moje fena se mnou asi nebude nikdy šťastná. Ostatně své důvody jsem napsala v příspěvku výše.

Rozumím tomu.
Neodsuzuji.
Je to tvrdá řehole.
Vím, že bych to nedokázala - už jsem něco zažila,
takže bych do toho nikdy nešla.
Byla bych vyřízená a pes by taky nebyl spokojený.

Clayton napsal(a):
Teď jsem si tak procházela bazos a nemůžu uvěřit, kolik psů je tam ''daruji z nedostatku času'' ve věku 4-5 měsíců.Skončily prázdniny a lidi musí do práce/školy a na psa už není čas ani nálada.Štěně už vyrostlo a dělá doma bordel, neposlouchá a je nevylítané.Lidi si to uvědomí a honem hodí inzerát.Že se nestydí...a to jsem procházela konkrétně ohaře, lidi se diví, že ten pes potřebuje hodně pohybu a zaměstnání.Achjo...
PS-Všechno bezpapíráci.

Jinak, taky si někdy říkám, že než lítat se psem v maskáčích po lese, mohla bych si vzít podpatky a jít do města.Pak si rychle dám facku a řeknu si ''Ne, tohle je lepší...''
Na první pohled jsem propadla loveckým psům a toulání po lese je můj život.Za nic na světě bych to nevyměnila.Zbožňuju ten pohled, když je ohař v lese a šmejdí čumákem v listí...neopakovatelné a nenahraditelné, když má pes rozzářené oči štěstím.

Taková je dnes holt doba, kolkrát lidi přijdou o práci a nemají pořadně na nájem a na žrádlo ani pro sebe a děti. Dnes se nikdo nepárá ani s lidmi ani se psy, lidi skončí kolikrát pod mostem a psi v útulcích, bohužel...

Myslím, že takový život je trest pro vás pro obě, ale nedokážu si představit, že by si tuto fenu někdo dobrovolně vzal... A pokud ano, pak jen proto, že by netušil, do čeho jde... :(
smutný příběh :(.

amazonka01 napsal(a):
Pokud by to znamenalo, že tím, že se psa vzdám, pro NĚJ udělám to nejlepší, udělám to. Většina psů je schopná absolutní adaptace na nového majitele, pokud bych si ho nechala a on tím padem strádal (finance, zdraví, stěhování do nevyhovujícího prostředí, kde by musel být třeba bez zaměstnání, zavřený..), beru to jako sobectví.
Pes není člověk, netrpí ztrátou pána tak, jak uvádí filmy a knihy, a pokud by se měl mít se mnou špatně, je lepší, aby měl nový, lepší domov.

S tím souhlasím. Nebojím se přiznat, že jsem v životě prodala a jistě i prodám některé psy. Občas koupím, občas si nechám ze svého chovu, štěně. Pokud nevyroste podle mých představ - povaha, exteriér - jde z domu. Prodávám tedy mladé psy, někdy i ještě ve věku štěňat. Má smysl, abych měla doma několik psů jen proto, že se to jaksi "nehodí" je dát z domu? Můj čas, peníze ani prostory nejsou natahovací a toto vše věnuji raději na perspektivní jedince - z hlediska práce, výstav i chovu. Takže si myslím, že pro psa, pro kterého nemám využití, je lepší, když se dostane do rukou někomu, kdo mu to využití dá. Všechno je o přístupu. Kdo má psa jen jako kamaráda, asi těžko se ho vzdá. Ale pokud máte ještě i jiné cíle, tak nemůžete ztrácet čas se psem, který nemá perspektivu. Jsem především chovatel a chci chov někam posouvat. Pokud však budu mít doma 5 psů, kteří chovní nikdy nebudou, ztrácím min.10 let chovatelského života, protože si nemohu nechat jiná štěňata. A pokud se do mne chcete teď navážet, že mě jde jen o prachy za štěňata, tak věřte, že jsem na nich ještě nezbohatla. Nechovám totiž plemena, která se pro peníze chovat dají. Po finanční stránce jsem ráda (a to nepopírám), že mě prodej štěňat trochu přispěje na krmení, veterinu, výstavy, zkoušky, soutěže... těch ostatních. Smyslem mé chovatelské práce je produkovat štěňata, která mají takové vlastnosti, že je o ně zájem a jsou dále i někde vidět - na výstavách, soutěžích... protože není větší radost, než když otevřete výstavní katalog, startovní listinu a tam uvidíte dva, tři jedince z vašeho chovu, kteří se dobře umístili. Toto je cílem mé práce, ne prachy!

NIKDY!
Psiska jsou můj život, a nedokáži si bez nich život představit...
A pokud člověk opravdu pro psy žije, vždy si najde cestu nebo kompromis, jak vše zmáknout i se psem

koňadra napsal(a):
S tím souhlasím. Nebojím se přiznat, že jsem v životě prodala a jistě i prodám některé psy. Občas koupím, občas si nechám ze svého chovu, štěně. Pokud nevyroste podle mých představ - povaha, exteriér - jde z domu. Prodávám tedy mladé psy, někdy i ještě ve věku štěňat. Má smysl, abych měla doma několik psů jen proto, že se to jaksi "nehodí" je dát z domu? Můj čas, peníze ani prostory nejsou natahovací a toto vše věnuji raději na perspektivní jedince - z hlediska práce, výstav i chovu. Takže si myslím, že pro psa, pro kterého nemám využití, je lepší, když se dostane do rukou někomu, kdo mu to využití dá. Všechno je o přístupu. Kdo má psa jen jako kamaráda, asi těžko se ho vzdá. Ale pokud máte ještě i jiné cíle, tak nemůžete ztrácet čas se psem, který nemá perspektivu. Jsem především chovatel a chci chov někam posouvat. Pokud však budu mít doma 5 psů, kteří chovní nikdy nebudou, ztrácím min.10 let chovatelského života, protože si nemohu nechat jiná štěňata. A pokud se do mne chcete teď navážet, že mě jde jen o prachy za štěňata, tak věřte, že jsem na nich ještě nezbohatla. Nechovám totiž plemena, která se pro peníze chovat dají. Po finanční stránce jsem ráda (a to nepopírám), že mě prodej štěňat trochu přispěje na krmení, veterinu, výstavy, zkoušky, soutěže... těch ostatních. Smyslem mé chovatelské práce je produkovat štěňata, která mají takové vlastnosti, že je o ně zájem a jsou dále i někde vidět - na výstavách, soutěžích... protože není větší radost, než když otevřete výstavní katalog, startovní listinu a tam uvidíte dva, tři jedince z vašeho chovu, kteří se dobře umístili. Toto je cílem mé práce, ne prachy!

Ale tohle je přece něco úplně jiného...
U tebe jde o chov a tam prostě musíš vybrat pokračovatele chovu.

Jo, kdyby já nevim, přišli nějaký špatný časy a ty bys ej všechny do jednoho musela prodat, to by bylo to oč tu běží...
Protože prodat jedince, který z nějakého důvodu nemůžu být pokračovatelem chovu je jaxi jiný prodej, než za účelem psa se zbavit, protože se pro mě stal najednou přítěží...

Přijdou v životě těžké chvíle.Člověk si myslí, že nevydrží,
a to má perfektního, ochotnýho, vždy spolupracujícího psa.
Horší je, když život člověka zmáčkne a on má na krku
ještě břemeno....člověk do toho cpe vše, ale nevrací
se nic nebo jen moc málo.... nevím, jak to líp napsat...

rapotacka11 napsal(a):
Přijdou v životě těžké chvíle.Člověk si myslí, že nevydrží,
a to má perfektního, ochotnýho, vždy spolupracujícího psa.
Horší je, když život člověka zmáčkne a on má na krku
ještě břemeno....člověk do toho cpe vše, ale nevrací
se nic nebo jen moc málo.... nevím, jak to líp napsat...

Rozumím. Mám tento pocit u mého mladšího kocoura - myslím, že ze sebe vydávám opravdu hodně (teď mám na mysli především energii) a nemám u mladšího kocoura takový ten správný pocit, že se mi to vrací tak jak by mělo. Ale zároveň jej neumím dát pryč...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale tohle je přece něco úplně jiného...
U tebe jde o chov a tam prostě musíš vybrat pokračovatele chovu.

Jo, kdyby já nevim, přišli nějaký špatný časy a ty bys ej všechny do jednoho musela prodat, to by bylo to oč tu běží...
Protože prodat jedince, který z nějakého důvodu nemůžu být pokračovatelem chovu je jaxi jiný prodej, než za účelem psa se zbavit, protože se pro mě stal najednou přítěží...

Nemyslím si, že je pro mne přítěží. Ony kompromisy se snažím hledat neustále, bohužel s neúměrně přecitlivělým psem, který se pomočí když náhodou uděláš pohyb, který se jí prostě nelíbí to opravdu není moc jednoduché. Jiná činnost než pasení jí nezajímá, naopak jí uvádí do stresu a z mé strany to vždycky bude jen tlačení na pilu, byť budu sebevíce pozitivní. Já spíše tak trochu uvažuji, jestli to ode mne není sobecké, nechávat si takového psa za každou cenu. Připadám si jako ten nejhorší majitel psa na světě jenom proto, že mi přijde, že se mnou prostě není tak úplně šťastná.
Edit.: Ještě dodávám, kdyby mi nějaký pes třeba onemocněl na nohy a nemohl skákat, nebo by se mi prostě nehodil do krámu tím, že třeba není dostatečně rychlý/ohebný/krásný/modrý/žlutý.. pryč bych ho určitě nedala. Já s ní agility dělat nemusím, to je mi vcelku jedno, bohužel na ovce nezvládám jezdit tak často, abych jí uspokojila a my mohly občas normálně fungovat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale tohle je přece něco úplně jiného...
U tebe jde o chov a tam prostě musíš vybrat pokračovatele chovu.

Jo, kdyby já nevim, přišli nějaký špatný časy a ty bys ej všechny do jednoho musela prodat, to by bylo to oč tu běží...
Protože prodat jedince, který z nějakého důvodu nemůžu být pokračovatelem chovu je jaxi jiný prodej, než za účelem psa se zbavit, protože se pro mě stal najednou přítěží...

No, jenže ani v případě zakladatelky nejde o to, že by jí byl přítěží pes, ale ze je její život (ne ona sama), způsob života, přítěží pro psa, nebo o tom paní přemýšlí.

Ale, pokud jde o prodej psa, který už nebaví, nezvládají ho, nevhodný dárek a pod, tak v tomhle případě je myslím opět výhra, že pes bude mít novou, lepší rodinu. Takže inzeráty já beru.

Nepochopím zbavení se psa vypuštěním, uvázáním a pod

Shavoid, amazonka 01: to byla citace určená pro Koňadru, nikoliv mířeno proti zadavatelce

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Shavoid, amazonka 01: to byla citace určená pro Koňadru, nikoliv mířeno proti zadavatelce

Já vím, jen tedy ptá se zakladatelka, ne "někdo" komu je pes na obtíž

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale tohle je přece něco úplně jiného...
U tebe jde o chov a tam prostě musíš vybrat pokračovatele chovu.

Jo, kdyby já nevim, přišli nějaký špatný časy a ty bys ej všechny do jednoho musela prodat, to by bylo to oč tu běží...
Protože prodat jedince, který z nějakého důvodu nemůžu být pokračovatelem chovu je jaxi jiný prodej, než za účelem psa se zbavit, protože se pro mě stal najednou přítěží...

Moc krát jsem na tom v životě nebyla finančně nejlépe, ale raději jsem si odpustila nějaké věci, abych se nemusela vzdát psů.

koňadra napsal(a):
Moc krát jsem na tom v životě nebyla finančně nejlépe, ale raději jsem si odpustila nějaké věci, abych se nemusela vzdát psů.

Jako mnoho komentářů, i tento nemá s dotazem zadavatelky nic společného a vyjadřuje pouze obecná ušlechtilá moudra...

Já se domnívám, že zadavatelka je velmi uvážlivá a nesobecká osoba, které jde opravdu o blaho toho pejska. Je velmi nesobecké pokusit se pejskovi s hendikepem najít co nejlepší způsob prožití života, i když to znamená se s ním rozloučit a "dát ho dál".
Psi většinou snášejí změnu prostředí (rozumějme rodiny a dosavadního páníčka) daleko lépe a snadněji, než panuje všeobecné povědomí, dostatečně ovlivněné filmy a knihami...

Znám psy, speciálně pracáky, kteří za práci opravdu vymění vše a ani se neohlídnou.
Pokud zadavatelka najde vhodné místo, kde by dokázali takto hendikepovaného pejska zaměstnat, bylo by to super!
Moc jí držím palce...

Myslim si, ze zadavatelka si dala se psem prace nad ramec toho, kolik by udelal kazdy druhy, pokud to fence nestaci a nasel by se nekdo, kdo by pro ni nasel smysluplne uplatneni, mel by ji rad i pres handicap, mel by pochopeni, neni to zlo.Ja si sice nedivedu predstavit takovy krok udelat, na druhe strane bordera neni pes jednoho pana, bezne si ji farmari pujcovali, atd atp, takze pokud by sla do lepsich podminek, zvladla by to.

Věřte, že naše situace se psy, hlavně teda s jedním adoptovaným, je občas peklo, ale nenapadlo by nás, se našich psů zbavit. Doslova a do písmene jsme obětovali část života tomu, abysme nechali žít a dožít v adekvátních podmínkách, pravda nečekali jsme, že to přinese takovou změnu vlastně ve všem, ale nelitovali jsme, mohli jsme mít tisíce důvodů proč se na to vykašlat a jednoduše si říct, zkusili jsme to, nejde to. Všechno jde, ale musí se chtít a my chceme, žijeme pro zvířata. Pokud nechcete, důvod si najdete. Pokud chcete, věřte, že vydržíte moc i když budete občas padat na hu.u. No a k tomu, že se selektují v chovu zvířata a nechtěná se posílají o dům dál, to je úplně jiná diskuze, to už ani není tak o lásce ke zvířatům, ale spíše k chovu jako takovému.

Garmia
Pokud chcete, věřte, že vydržíte moc i když budete občas padat na hu.u.

Jó ?
Četla jste pořádně ?

- se svými psy teď bydlím v garsonce,
sama kolikrát nemám ani na jídlo,
ale nikdy by mě nenapadlo je ošidit, ať už o pohyb, nebo na jídle. Ten typ, co se psa vzdá, protože je moc líný a nemá na něj čas opravdu nejsem, dneska dojdu z dvanáctky a jdeme s baterkou do lesa.

Jak dlouho to může vydržet ?
A proč ?
Někdo nechal zplodit mrzáčka, kterýmu ona má
obětovat roky života ?
Proč ?
Najde li někoho....

Šarina napsal(a):
Jako mnoho komentářů, i tento nemá s dotazem zadavatelky nic společného a vyjadřuje pouze obecná ušlechtilá moudra...

Já se domnívám, že zadavatelka je velmi uvážlivá a nesobecká osoba, které jde opravdu o blaho toho pejska. Je velmi nesobecké pokusit se pejskovi s hendikepem najít co nejlepší způsob prožití života, i když to znamená se s ním rozloučit a "dát ho dál".
Psi většinou snášejí změnu prostředí (rozumějme rodiny a dosavadního páníčka) daleko lépe a snadněji, než panuje všeobecné povědomí, dostatečně ovlivněné filmy a knihami...

Znám psy, speciálně pracáky, kteří za práci opravdu vymění vše a ani se neohlídnou.
Pokud zadavatelka najde vhodné místo, kde by dokázali takto hendikepovaného pejska zaměstnat, bylo by to super!
Moc jí držím palce...

Mám na "shavoid" stejný názor jako Vy a vážím si jejích úvah. Její příspěvky vždy mají hlavu a patu.

Já sama za sebe jsem ve svém životě takhle uvažovat nemusela, takže odpověď je ne, nenapadlo mě to a nechci si to ani představit, se svými zvířaty mám silný vztah.
Ale chci nastínit úvahu z druhé strany - ke mně se dostal dospělý pes, který byl již nechtěný pro finanční přítěž v původní rodině. Holka, co ji tehdá musela dát pryč plakala, ale byla tehdá mladá a v péči rodičů. /tzn. že fenku kříženku měla hodně ráda, ale byla nucena ji dát pryč, pokud by se nenašel nikdo, fenka by byla utracena./. Pes se dostal k nám a byla to láska na první pohled. Je to už opravdu mnoho let, ale pořád si pamatuju ten její vděčný a milujicí kukuč, prožily jsme spolu dost hezkého, byla součástí mého přelomu dětství a dospívání, a myslím, že měla spokojený zbytek života. Druhý případ je ze součastnosti z širší rodiny, kdy se dostala právě paneláková "bláznivá" "bordera" na statek a její život se stal spokojeným. Nevím k tomu mnoho, protože je to opravdu vzdálená rodina, tudíž jen střípky náhodně poskládané, kdy jsme se bavili o práci psa a dcera dotyčného farmáře mi řekla původ nyní radostného nadšeného psa, který předtím demoloval byt.
Vím, že to jsou možná nepodstatné malé příběhy, jen jsem tim chtěla říct, že i pejsci, co jsou posláni dál, opravdu můžou zlepšit svůj dosavadní život a prožít ho šťastně.

Shavoid- píšete, že je tato BOC z "jakési chovatelské stanice" a "pracovní linie" - to je skutečná BOC s původem? Ptám se kvůli té povaze, rodičům atd...

rapotacka11 napsal(a):
Garmia
Pokud chcete, věřte, že vydržíte moc i když budete občas padat na hu.u.

Jó ?
Četla jste pořádně ?

- se svými psy teď bydlím v garsonce,
sama kolikrát nemám ani na jídlo,
ale nikdy by mě nenapadlo je ošidit, ať už o pohyb, nebo na jídle. Ten typ, co se psa vzdá, protože je moc líný a nemá na něj čas opravdu nejsem, dneska dojdu z dvanáctky a jdeme s baterkou do lesa.

Jak dlouho to může vydržet ?
A proč ?
Někdo nechal zplodit mrzáčka, kterýmu ona má
obětovat roky života ?
Proč ?
Najde li někoho....

Jde o to, jestli by ji někdo chtěl...Ale pokud by se našel farmář, který by ji používal k ovcím a fena by byla šťastná, určitě bych neváhala.

No, používal...
Někdo by ji musel přicvičit.
Farmář by asi nechtěl, aby mu furt stěhovala ovce sem a tam....

Psa jsem dala pryč jen jednou...irský setr věk 2roky, u původního majitele zavřen permanentně v kotci...v hrozném stavu, psa už jsem brala s tím, že si ho dlouhodobě nechat nemohu, jen jsem ho vypiplala a našla mu vhodný domov.
Jinak psy bych nedala NIKDY! i kdybych měla bydlet v chatce v zahrádkářské kolonii, naštěstí se nevěnuji chovu a výstavám...nedělám s nimi závodně žádný sport, takže si mohu dovolit nechat i "neperspektivní" jedince. Také ale asi záleží na plemeni, jsou asi pesani, kteří milují všechny lidi a změna pána pro ně nebude zas až tak stresující a jsou plemena, která při změně páníka trpí...toto je alespoň můj názor.

Nekdy masochismus lidsky nezna hranic...(.

Je to sice trochu o něčem jiném, ale... Nový majitel štěněte z mojí CHS, nyní 5měsíčního, důkladně prověřený mnou i majitelem krycího psa, poučen o tom, co vybrané plemeno i jedinec je zač, přesto se nyní potřebuje psa zbavit. Žádný vážný důvod neuvedl, jen prostě - psa nezvládá, pes je příliš živý a temperamentní. Štve mě to, ale nic s tím neudělám. Pro pejska pomáhám hledat nový domov, pokud by to dlouho trvalo, samozřejmě si štěně vezmu zpět. Je nevychované, slyší na jméno a doma prý udržuje čistotu, to je tak asi vše. Jiná štěňata z vrhu už toho umí podstatně víc.

Ahoj všichni,
děkuji vám za reakce, ať už pozitivní či negativní, všechny jsou pro mne důležité. Co se týče mé feny, tak ona určitě není špatný pes, vlastně je to přesně taková bordera, jaká má být. Má úžasné vlohy pro práci s ovcemi, ZVOPKU zvládla jenom na instinkt a když jsme na pasení, ani nemusím používat výrazné posunky, pracuje vlastně sama.
Přiznám se, že onen život s mou fenou asi není úplně takový, jaký jsem ho popsala včera na této diskuzi, ostatně to určitě znáte - svět člověk hned vidí jinak, když má špatnou náladu. Pro mne je velmi frustrující hlavně to, že můj vztah k mé feně je pro mne velmi ambivalentní. Jsou dny, kdy odcházíme z tréninků šťastné a spokojené, pes lehne doma a chrápe x hodin, šťastný vyčerpáním, v poslední době ale převažovaly dny (a tyto dny pro mne byly i důvodem zveřejnění takové myšlenky), kdy jsem nevěděla kudy kam. Pes neustále napnutý, cuká sebou při každé příležitosti (obrovský problém je, že ona kvůli své již neodnaučitelné obsesi neumí odpočívat), když dojdu domů, jde se přivítat a následně se jde úplně bezdůvodně schovat třeba jenom proto, že mi spadne na zem taška. Není to nějaký panelákový pes, který se doma nudí, je to pes, který byl podporován ve své nepříliš fajn obsesi a stala se ní zkrátka závislá (děti bývalé majitelky jí dokonce svítily baterkou a podporovaly jí v lapání stínů, sama majitelka mi navrhovala, ať jí koupím laserové ukazovátko..) Včera třeba přítelovi opět utekla, opět bezmyšlenkovitě běhala po lese a hleděla do země. Možná to zní trochu hloupě, ale trochu mi připadá jako já. Já když se nemohu delší dobu věnovat svým zájmům, nebo se nacházím v sociálně nepříjemné situaci, chovám možná i trochu podobně jako ona. Jsem nervózní, já se uklidňuji třeba houpáním, když jde do tuhého, mám tiky. Holt dva autisti se našli
O tom, že bych jí dala pryč skutečně někdy vážně přemýšlím. Bohužel si ale také neumím představit, že bych pro ní našla nějaký ideální domov, někoho, kdo by jí dal co potřebuje. V čechách není taková tradice v chovu ovcí jako třeba v UK (kdyžtak mne opravte) a většina velkých farmářů si pořizuje isds psy, kdo by stál o hluchou a bojácnou fenu se kterou se bude muset nadřít? A i kdyby, u oveček nebude celý den. Viděla jsem dost farmářských psů, kteří pomohli ráno vyvést ovečky na pastvu a po zbytek dne buď byli v kotci, nebo pobíhali bez práce po pozemku. Ideální obraz přátelského farmáře se slámkou v ústech a se spokojenými ovečkami kolem opravdu moc nemám. Navíc, jak už jsem uvedla, fena je neskutečně citlivá, pase na posunky, většina lidí používá hůl, které se ona bojí..
Teď jsem se do toho ale nějak zamotala, že... než si rozmyslím, co ještě napsat, posílám vám video za našich agility začátků, to abyste věděli, že to není tak marné. Možná jsem jen potřebovala trochu utěšit, že takové myšlenky jsou normální, že nejsem zlý člověk, který si psy pořizuje jenom jako nástroje pro své vlastní uspokojení, kdo ví..
https://www.youtube.com/watch?v=V3VZqewmAto.

Vím, že mě za to možná zdejší odsoudí.. ale nezkoušela jste vyhledat homeopata, který by pomohl trošku fenku uklidnit? homeopatika nejsou návyková a pokud to s nimi někdo umí, mohou hodně pomoci, aniž by uškodily. Osobně s nimi mám zkušenost takovou, že jeden rok mi fena strávila silvestra zalezlá za gaučem a vylezla až prvního odpoledne.. a druhý rok, po nasazení homeopatik si v deset večer na silvestra sama řekla, že potřebuje čůrat..samo, že byla na vodítku..ale venku stříleli a ona jenom tak koukala jako, že ted čůrá a co se děje kolem je jí jedno.. jako ano, chtěla pak hned domů, ale ne panicky..
jinak volně dostupný homeopatikum je sedatif pc.. je to takový univerzální protistresový, ale není to namíchané na konkrétního jedince.

shavoid napsal(a):
Ahoj všichni,
děkuji vám za reakce, ať už pozitivní či negativní, všechny jsou pro mne důležité. Co se týče mé feny, tak ona určitě není špatný pes, vlastně je to přesně taková bordera, jaká má být. Má úžasné vlohy pro práci s ovcemi, ZVOPKU zvládla jenom na instinkt a když jsme na pasení, ani nemusím používat výrazné posunky, pracuje vlastně sama.
Přiznám se, že onen život s mou fenou asi není úplně takový, jaký jsem ho popsala včera na této diskuzi, ostatně to určitě znáte - svět člověk hned vidí jinak, když má špatnou náladu. Pro mne je velmi frustrující hlavně to, že můj vztah k mé feně je pro mne velmi ambivalentní. Jsou dny, kdy odcházíme z tréninků šťastné a spokojené, pes lehne doma a chrápe x hodin, šťastný vyčerpáním, v poslední době ale převažovaly dny (a tyto dny pro mne byly i důvodem zveřejnění takové myšlenky), kdy jsem nevěděla kudy kam. Pes neustále napnutý, cuká sebou při každé příležitosti (obrovský problém je, že ona kvůli své již neodnaučitelné obsesi neumí odpočívat), když dojdu domů, jde se přivítat a následně se jde úplně bezdůvodně schovat třeba jenom proto, že mi spadne na zem taška. Není to nějaký panelákový pes, který se doma nudí, je to pes, který byl podporován ve své nepříliš fajn obsesi a stala se ní zkrátka závislá (děti bývalé majitelky jí dokonce svítily baterkou a podporovaly jí v lapání stínů, sama majitelka mi navrhovala, ať jí koupím laserové ukazovátko..) Včera třeba přítelovi opět utekla, opět bezmyšlenkovitě běhala po lese a hleděla do země. Možná to zní trochu hloupě, ale trochu mi připadá jako já. Já když se nemohu delší dobu věnovat svým zájmům, nebo se nacházím v sociálně nepříjemné situaci, chovám možná i trochu podobně jako ona. Jsem nervózní, já se uklidňuji třeba houpáním, když jde do tuhého, mám tiky. Holt dva autisti se našli
O tom, že bych jí dala pryč skutečně někdy vážně přemýšlím. Bohužel si ale také neumím představit, že bych pro ní našla nějaký ideální domov, někoho, kdo by jí dal co potřebuje. V čechách není taková tradice v chovu ovcí jako třeba v UK (kdyžtak mne opravte) a většina velkých farmářů si pořizuje isds psy, kdo by stál o hluchou a bojácnou fenu se kterou se bude muset nadřít? A i kdyby, u oveček nebude celý den. Viděla jsem dost farmářských psů, kteří pomohli ráno vyvést ovečky na pastvu a po zbytek dne buď byli v kotci, nebo pobíhali bez práce po pozemku. Ideální obraz přátelského farmáře se slámkou v ústech a se spokojenými ovečkami kolem opravdu moc nemám. Navíc, jak už jsem uvedla, fena je neskutečně citlivá, pase na posunky, většina lidí používá hůl, které se ona bojí..
Teď jsem se do toho ale nějak zamotala, že... než si rozmyslím, co ještě napsat, posílám vám video za našich agility začátků, to abyste věděli, že to není tak marné. Možná jsem jen potřebovala trochu utěšit, že takové myšlenky jsou normální, že nejsem zlý člověk, který si psy pořizuje jenom jako nástroje pro své vlastní uspokojení, kdo ví..
https://www.youtube.com/watch?v=V3VZqewmAto.

"Shavoid", někde výše jsem psala, že si vážím Vašich úvah a že to máte v hlavě srovnané, a za tím si stojím. Intuice mi sice říká, že psa pryč nedáte...ale mám pocit, že jste někde psala, že agility pro fenu není to pravé a že na pasení jezdíte tak asi 2x do měsíce, že víc není čas (kdyžtak mě opravte). Nemůžete se na agilty vybodnout a třeba na střídačku s Vaším přítelem jezdit mnohem častěji na to pasení?

nexxi napsal(a):
Vím, že mě za to možná zdejší odsoudí.. ale nezkoušela jste vyhledat homeopata, který by pomohl trošku fenku uklidnit? homeopatika nejsou návyková a pokud to s nimi někdo umí, mohou hodně pomoci, aniž by uškodily. Osobně s nimi mám zkušenost takovou, že jeden rok mi fena strávila silvestra zalezlá za gaučem a vylezla až prvního odpoledne.. a druhý rok, po nasazení homeopatik si v deset večer na silvestra sama řekla, že potřebuje čůrat..samo, že byla na vodítku..ale venku stříleli a ona jenom tak koukala jako, že ted čůrá a co se děje kolem je jí jedno.. jako ano, chtěla pak hned domů, ale ne panicky..
jinak volně dostupný homeopatikum je sedatif pc.. je to takový univerzální protistresový, ale není to namíchané na konkrétního jedince.

"Nexxi", vždy jsem byla hodně pesimistická vůči homeopatikům (a jsem nadále), ale - nevím si už rady s mým starším kocourem - bylo by to na dlouhé vypisování a vlastně to sem nepatří, takže velmi ve zkratce - potřeboval by zklidnit a ubrat na agresivitě. Chytám se už jakékoli možnosti, tak se chci zeptat - Vy jste dávala přímo ten Sedatif nebo něco přímo "na míru" od homeopata?

nexxi napsal(a):
Vím, že mě za to možná zdejší odsoudí.. ale nezkoušela jste vyhledat homeopata, který by pomohl trošku fenku uklidnit? homeopatika nejsou návyková a pokud to s nimi někdo umí, mohou hodně pomoci, aniž by uškodily. Osobně s nimi mám zkušenost takovou, že jeden rok mi fena strávila silvestra zalezlá za gaučem a vylezla až prvního odpoledne.. a druhý rok, po nasazení homeopatik si v deset večer na silvestra sama řekla, že potřebuje čůrat..samo, že byla na vodítku..ale venku stříleli a ona jenom tak koukala jako, že ted čůrá a co se děje kolem je jí jedno.. jako ano, chtěla pak hned domů, ale ne panicky..
jinak volně dostupný homeopatikum je sedatif pc.. je to takový univerzální protistresový, ale není to namíchané na konkrétního jedince.

A ještě dotaz: náhodou dobrého homeopata (i zvířecího) v JM kraji neznáte?

shavoid napsal(a):
Ahoj všichni,
děkuji vám za reakce, ať už pozitivní či negativní, všechny jsou pro mne důležité. Co se týče mé feny, tak ona určitě není špatný pes, vlastně je to přesně taková bordera, jaká má být. Má úžasné vlohy pro práci s ovcemi, ZVOPKU zvládla jenom na instinkt a když jsme na pasení, ani nemusím používat výrazné posunky, pracuje vlastně sama.
Přiznám se, že onen život s mou fenou asi není úplně takový, jaký jsem ho popsala včera na této diskuzi, ostatně to určitě znáte - svět člověk hned vidí jinak, když má špatnou náladu. Pro mne je velmi frustrující hlavně to, že můj vztah k mé feně je pro mne velmi ambivalentní. Jsou dny, kdy odcházíme z tréninků šťastné a spokojené, pes lehne doma a chrápe x hodin, šťastný vyčerpáním, v poslední době ale převažovaly dny (a tyto dny pro mne byly i důvodem zveřejnění takové myšlenky), kdy jsem nevěděla kudy kam. Pes neustále napnutý, cuká sebou při každé příležitosti (obrovský problém je, že ona kvůli své již neodnaučitelné obsesi neumí odpočívat), když dojdu domů, jde se přivítat a následně se jde úplně bezdůvodně schovat třeba jenom proto, že mi spadne na zem taška. Není to nějaký panelákový pes, který se doma nudí, je to pes, který byl podporován ve své nepříliš fajn obsesi a stala se ní zkrátka závislá (děti bývalé majitelky jí dokonce svítily baterkou a podporovaly jí v lapání stínů, sama majitelka mi navrhovala, ať jí koupím laserové ukazovátko..) Včera třeba přítelovi opět utekla, opět bezmyšlenkovitě běhala po lese a hleděla do země. Možná to zní trochu hloupě, ale trochu mi připadá jako já. Já když se nemohu delší dobu věnovat svým zájmům, nebo se nacházím v sociálně nepříjemné situaci, chovám možná i trochu podobně jako ona. Jsem nervózní, já se uklidňuji třeba houpáním, když jde do tuhého, mám tiky. Holt dva autisti se našli
O tom, že bych jí dala pryč skutečně někdy vážně přemýšlím. Bohužel si ale také neumím představit, že bych pro ní našla nějaký ideální domov, někoho, kdo by jí dal co potřebuje. V čechách není taková tradice v chovu ovcí jako třeba v UK (kdyžtak mne opravte) a většina velkých farmářů si pořizuje isds psy, kdo by stál o hluchou a bojácnou fenu se kterou se bude muset nadřít? A i kdyby, u oveček nebude celý den. Viděla jsem dost farmářských psů, kteří pomohli ráno vyvést ovečky na pastvu a po zbytek dne buď byli v kotci, nebo pobíhali bez práce po pozemku. Ideální obraz přátelského farmáře se slámkou v ústech a se spokojenými ovečkami kolem opravdu moc nemám. Navíc, jak už jsem uvedla, fena je neskutečně citlivá, pase na posunky, většina lidí používá hůl, které se ona bojí..
Teď jsem se do toho ale nějak zamotala, že... než si rozmyslím, co ještě napsat, posílám vám video za našich agility začátků, to abyste věděli, že to není tak marné. Možná jsem jen potřebovala trochu utěšit, že takové myšlenky jsou normální, že nejsem zlý člověk, který si psy pořizuje jenom jako nástroje pro své vlastní uspokojení, kdo ví..
https://www.youtube.com/watch?v=V3VZqewmAto.

A zlý člověk tedy nejste ani náhodou! To Vás opravdu mohu ujistit! Jste člověk zodpovědný a to už dnes není příliš běžné...

fikovnice napsal(a):
"Nexxi", vždy jsem byla hodně pesimistická vůči homeopatikům (a jsem nadále), ale - nevím si už rady s mým starším kocourem - bylo by to na dlouhé vypisování a vlastně to sem nepatří, takže velmi ve zkratce - potřeboval by zklidnit a ubrat na agresivitě. Chytám se už jakékoli možnosti, tak se chci zeptat - Vy jste dávala přímo ten Sedatif nebo něco přímo "na míru" od homeopata?

Na ten silvestr jsme měli předepsaná homeopatika od mvdr kocandy - www.atevet.cz myslím nějaké aconitum napellus.. dávalo se to nějak tři týdny před a měnily se dávky.. dávalo se to rozpuštěné ve vodě.. výhoda je, že homeopatika stojí pár korun, dáte pár kuliček a belní vyjde na osmdesát korun.. tak nějak..
sedatif pc dávám spíš na bouřky a tak.. jako není to zázrak, není to že pes slupne piluli a je okej.. ale přijde mi, že ho to trošku uklidní.. ale je možný, jak už tu někdo psal, že prostě pes pozná, že vy v to hrozně věříte a přenese se to na něj.. ale když nic jiného, určo mu tím neuškodíte.

Ještě se zeptám, nezkoušela jste psa při venčení zapřahat? já mám poděsa, kterýho nemůžu skoro pouštět kvůli tomu, že prostě najednou uslyší něco, o čem já třeba nemám ani páru, a v tu chvíli otáčí domů a něco by ju přejelo..takže většinu procházek řešíme postrojem, sedákem a tahem.. jednak psa to krásně utahá, za druhý prostě nemůže prchnout a za třetí, bere to jako svůj ukol a dává do toho maximum, takže se soustředí na ten tah, na tu práci jít kupředu a vydat ze sebe maximum a utahává ji to i psychicky.ale berte to jen jako nápad.

fikovnice napsal(a):
"Shavoid", někde výše jsem psala, že si vážím Vašich úvah a že to máte v hlavě srovnané, a za tím si stojím. Intuice mi sice říká, že psa pryč nedáte...ale mám pocit, že jste někde psala, že agility pro fenu není to pravé a že na pasení jezdíte tak asi 2x do měsíce, že víc není čas (kdyžtak mě opravte). Nemůžete se na agilty vybodnout a třeba na střídačku s Vaším přítelem jezdit mnohem častěji na to pasení?

Srovnané, myslíte? Děkuji, ale přiznám se, že musím někdy hodně přemítat a dost často si časem uvědomím, že to co vypustím z pusy, nebylo tak úplně moudré :-D.
My máme nejbližší ovce bohužel celkem dost daleko, je tam docela špatná dostupnost, tak právě tu její aktivitu chodím kompenzovat na agility, které mám kousek. V poslední době se mi ale zdálo, že jdeme hrozně dolů, já jsem z ní ve velkém stresu, každý neúspěch si prostě hrozně beru, každá její zaseknutí házím na sebe a možná to je tak chyba. Zase, mám jí teprve rok a podle jsem toho udělala celkem dost, třeba je to jen mé sobectví, že se nechci vzdát těžce vydřené práce.
Já jsem to pasení chtěla právě nějak kombinovat, četla jsem, že je to dobrý způsob jak právě u bordery nabrat sebevědomí. Dnes jsem přijela z tréninku a jsem poměrně nabitá novou nadějí (snad si tu naději udržím), zase ve mě na chvilku vzplála jakási jiskřička naděje, že to nějak půjde.
Jinak, další důvod proč se bojím jí dát někam na farmu (kdyby se opravdu našlo super místo) je si myslím dost důležitý - fena je bohužel z velmi rizikového spojení a jeden ze sourozenců zemřel na epilepsii.

nexxi napsal(a):
Na ten silvestr jsme měli předepsaná homeopatika od mvdr kocandy - www.atevet.cz myslím nějaké aconitum napellus.. dávalo se to nějak tři týdny před a měnily se dávky.. dávalo se to rozpuštěné ve vodě.. výhoda je, že homeopatika stojí pár korun, dáte pár kuliček a belní vyjde na osmdesát korun.. tak nějak..
sedatif pc dávám spíš na bouřky a tak.. jako není to zázrak, není to že pes slupne piluli a je okej.. ale přijde mi, že ho to trošku uklidní.. ale je možný, jak už tu někdo psal, že prostě pes pozná, že vy v to hrozně věříte a přenese se to na něj.. ale když nic jiného, určo mu tím neuškodíte.

Díky moc!

Pro Sapp: Je to bezpapírák. Nějací lidé měli doma dvě bordery (fena z chs Rozivoj) a otec bez PP, ostatně je z tohoto vrhu, na ifauně o tom proběhla diskuze, hromadně tam množili bílé bordery. Omlouvám, chs mi prostě nějak uvízlo v hlavě, tohle jsou prostě množky, nic víc. https://www.ifauna.cz/psi/forum/r/detail/395684/cernobila-nestandardni-stenatka-boc-presto-krasna.

shavoid napsal(a):
Srovnané, myslíte? Děkuji, ale přiznám se, že musím někdy hodně přemítat a dost často si časem uvědomím, že to co vypustím z pusy, nebylo tak úplně moudré :-D.
My máme nejbližší ovce bohužel celkem dost daleko, je tam docela špatná dostupnost, tak právě tu její aktivitu chodím kompenzovat na agility, které mám kousek. V poslední době se mi ale zdálo, že jdeme hrozně dolů, já jsem z ní ve velkém stresu, každý neúspěch si prostě hrozně beru, každá její zaseknutí házím na sebe a možná to je tak chyba. Zase, mám jí teprve rok a podle jsem toho udělala celkem dost, třeba je to jen mé sobectví, že se nechci vzdát těžce vydřené práce.
Já jsem to pasení chtěla právě nějak kombinovat, četla jsem, že je to dobrý způsob jak právě u bordery nabrat sebevědomí. Dnes jsem přijela z tréninku a jsem poměrně nabitá novou nadějí (snad si tu naději udržím), zase ve mě na chvilku vzplála jakási jiskřička naděje, že to nějak půjde.
Jinak, další důvod proč se bojím jí dát někam na farmu (kdyby se opravdu našlo super místo) je si myslím dost důležitý - fena je bohužel z velmi rizikového spojení a jeden ze sourozenců zemřel na epilepsii.

Tak k tomu mě napadá jedna věc - asi to tak není - ale některé epi záchvaty se mohou projevovat stereotypními pohyby, zahleděním se jako by doblba, nezkoušeli jste i vyšetření neurologem? A také mě ještě napadá - tím, že máte BOCku, navíc takovou citlivku, tak asi i Vaše momentální emocionální rozpoložení se na ni může přenést.

fikovnice napsal(a):
Díky moc!

Snad to zabere. když nic, tak to aspon neuškodí.. my třeba měli hodně špatnou zkušenost se serene-um ale my to měli na strach.. přišlo mi, že dokud to čuba brala, bylo to v pohodě.. teda v rámci možnosti..ale jak jsme vysadili a náhodou ještě nějakej blb dopatlával zásoby munice, tak to bylo ještě horší..jak kdyby ju vyděsilo i to, že jaktože se bojí když se předtím nebála..to u homeopatik nebylo.. aleříkám, je možný, že tam zapůsobilo i to, že já jsem jim hodně věřila..

nexxi napsal(a):
Ještě se zeptám, nezkoušela jste psa při venčení zapřahat? já mám poděsa, kterýho nemůžu skoro pouštět kvůli tomu, že prostě najednou uslyší něco, o čem já třeba nemám ani páru, a v tu chvíli otáčí domů a něco by ju přejelo..takže většinu procházek řešíme postrojem, sedákem a tahem.. jednak psa to krásně utahá, za druhý prostě nemůže prchnout a za třetí, bere to jako svůj ukol a dává do toho maximum, takže se soustředí na ten tah, na tu práci jít kupředu a vydat ze sebe maximum a utahává ji to i psychicky.ale berte to jen jako nápad.

Děkuji, zapřahání je dobrý nápad. Mám postroj na canicross, dá použít i jako tahací, protože končí až na zadku, ale ještě to nezkoušela. Jí totiž vadí cokoliv na těle, ale myslím, že postupnou prací by to šlo, to by se mi i hezky nasvalila.
Jinak k těm homeopatikům, osobní zkušenost nemám, nějakou dobu brala zylkene, právě kvůli pomočování. Zamyslím se nad tím, děkuji.

nexxi napsal(a):
Snad to zabere. když nic, tak to aspon neuškodí.. my třeba měli hodně špatnou zkušenost se serene-um ale my to měli na strach.. přišlo mi, že dokud to čuba brala, bylo to v pohodě.. teda v rámci možnosti..ale jak jsme vysadili a náhodou ještě nějakej blb dopatlával zásoby munice, tak to bylo ještě horší..jak kdyby ju vyděsilo i to, že jaktože se bojí když se předtím nebála..to u homeopatik nebylo.. aleříkám, je možný, že tam zapůsobilo i to, že já jsem jim hodně věřila..

V mém případě jde o kocoura - bojím se, že s jeho povahou nic moc udělat nejde, ale znáte to: tonoucí se stébla chytá. Takže ještě jednou moc děkuji.
Jinak já sama brala homeopatika, ale bez efektu. Jenže jak jsem psala výše, já jsem stran homeopatie spíš pesimista a skeptik.

shavoid napsal(a):
Děkuji, zapřahání je dobrý nápad. Mám postroj na canicross, dá použít i jako tahací, protože končí až na zadku, ale ještě to nezkoušela. Jí totiž vadí cokoliv na těle, ale myslím, že postupnou prací by to šlo, to by se mi i hezky nasvalila.
Jinak k těm homeopatikům, osobní zkušenost nemám, nějakou dobu brala zylkene, právě kvůli pomočování. Zamyslím se nad tím, děkuji.

Zylkene bere i jedna probléma kočka zde z diskuse na "Kočkách". A prý s velmi dobrým efektem. "Problémem" je prý jeho vysoká finanční náročnost.

bilusik napsal(a):
Taková je dnes holt doba, kolkrát lidi přijdou o práci a nemají pořadně na nájem a na žrádlo ani pro sebe a děti. Dnes se nikdo nepárá ani s lidmi ani se psy, lidi skončí kolikrát pod mostem a psi v útulcích, bohužel...

Bohužel, tak to dnes je.

shavoid napsal(a):
Pro Sapp: Je to bezpapírák. Nějací lidé měli doma dvě bordery (fena z chs Rozivoj) a otec bez PP, ostatně je z tohoto vrhu, na ifauně o tom proběhla diskuze, hromadně tam množili bílé bordery. Omlouvám, chs mi prostě nějak uvízlo v hlavě, tohle jsou prostě množky, nic víc. https://www.ifauna.cz/psi/forum/r/detail/395684/cernobila-nestandardni-stenatka-boc-presto-krasna.

Tak jsem pročetla to vlákno, na něž jste dala odkaz a celkem síla!

Vsechny inzeraty nemusi byt jen o pseudo stehovani = fake. Nekteri se skutecne musi / chteji prestehovat a zaridit to u zvirete je hodne prace = proto take mame jen Betty a uz jinak zadne jine zvire.
No, tak napriklad my jsme se stehovali do zahranici uz 4x a vzdy s pejskem. Je s tim sice vzdy hodne prace a v nekterych zemich je to i dost drahe (spec. Australia), ale vzdy jsme psika nakonec vzali.

Ted resime znovu stejny problem - jak zaridit prevoz Bettynky, ktera se narodila v Australii a nyni se potrebujeme dostat na Novy Zealand.
Zatim ovsem nevime, zda budeme na Novem Zealandu jen prechodne nebo natrvalo. Ale i kdyby prechodne, je to tu minimalne na 2 - 5 let pobytu. Ted mame co delat se zarizovanim expanze rozjete obchodni spolecnosti na NZ, kvuli ktere tam prave jedeme, zarizovanim stehovaku a do toho jeste zarizovani prepravy psa. Vzhledem k tomu, ze se nektere papiry a povoleni uz vyrizuji, mame na to celkem 6 mesicu. Pokud to propasneme, tak zatim nevim co se stane. Je to hodne stresujici situace a uz se tesim, az to bude za nami.

Na NZ opravdu musime. Mame tam uz rozjednany jeden dost dulezity a vynosny kontrakt a jiz mame uhrazena i veskere atesty a povoleni. Takze ted uz neni cesty zpet a musi se to dokoncit, protoze v tom uz je fakt hodne velky balik penez a prerusit to by bylo hoodne drahy. Takze prosim nehazejte vsechny inzeraty o stehovani do jednoho pytle. Ne vzdy to musi byt fake.

Mejte se a preji pekny zbytek nedele.

Nikdy v životě bych nedala svoje bobulky! jednu fenu máme s PP a měla štěňata a řvala jsem když si je lidé odváželi... o polovině víme, posílají fota z domů z výstav a o dalších nevím nic, i když jsem lidem psala, neodpověděli, kolikrát si říkám kde chuďátka jsou a jestli netrpí... nikdy bych nedala psa, do konce svého života bych s tou myšlenkou nedokázala žít! své psy miluji. a jsem rozhodnutá že nikdy už nechci mít doma štěňata a zažít to co jsem už zažila.

Právě poslední dobou sháním nového majitele.Chcete docela hustý příběh?Téměř čtyřicet let jsem neskonale milovala psy, byli moji nejlepší kamarádi, všechny jsem postupně oplakala a ten předposlední jak odešel, nesla jsem to hodně těžce ani na ulici či v televizi jsem nemohla vidět psa, hned jsem se rozbrečela a trvalo to snad rok.Dalšího psa jsem si zatím pořídit z časových důvodů nechtěla.Tu nynější jsem si pak kupovala z důvodů abych nebyla sama kdy byl manžel často v práci i v noci.Během let se to vyvinulo tak že jsem začla mít plno starostí přidala se dlouhodobá nemoc atd.Pes místo aby jak se říká pomáhal od depresí apod.tak u mě to bylo naopak.Jakákoliv starost o psa mě byla zátěží, nehledě pak všude chlupy přeso že byla venku, sbírat bobky apod.Pes pořád za mnou chodil a vyžadoval pozornost a mě to stále víc vytáčelo.Nešlo to se mu plně věnovat a kdo to nezažil nepochopí.Nemohl za to pes ani já.Jenže darovat dospělého hyperaktivního velkého psa jen tak někomu, tak takových lidí se najde málo a já chtěla aby šla také do dobrých rukou, né třeba do útulku.Navíc rok se už potýkám s agresivní plísní, co jsem chytla od psa u rodičů.Je to potvrzeno i doktorem, a léčení jak psa tak mě se vyšplhalo už na tisíce korun a to není konec.Má láska k psům jako takovým už neni plnohodnotná, tudíž v těhle diskusích jsem skončila.Těch věcí bylo daleko více, vše nejde psát ale vyvinulo se to prostě jako jeden problém.Mějte mě za co chcete, někteří to pochopí po svém, tak ať.Popravdě jak dnes vidím psa tak mě to nic krásného neříká.Asi tak jako někdo nepochopí, že někdo chová krysy...tak se já zas s nepochopením dívám na to jak někdo může mít psa. Hodně úspěchů všem i těm vašim polidštěným čtyřnohým.

to: alda082
Proto delam co muzu, aby to vsechno dopadlo kladne. Je s tim tady ale docela dost papirovani. Nicmene porad je to v Cesku mnohem slozitejsi nez tady v Australii. No jeste se na to budu muset dojet zeptat jak to vyrizovani se zviraty urychlit, aby alespon jedna starost odpadla.

Ono kdyz si to vezmete, tak nez zazadate o to povoleni k pobytu, je dobre si dva mesice pred zadosti zaridit hromadu veci - predpripravit. Pak je to o neco malo jednodusi. No a nejhorsi je, ze nesmite na nic zapomenout. Skleroza se neomlouva a kdyz zapomenete zaridit neco duleziteho, tak vas nepusti.

to: ernya: Vsak pro nas je to clen rodiny. To neni hlidaci pes, to je mazlici pes... Dokonce zna povely ve 4 jazycich - a pak ze jsou psy blbi...
Jenze ja prave nevim, co vsechno me ceka za starosti. Je k tomu vsemu totiz nemocna. Ma problemi se strevami a bere leky, ktere ji zaroven potlacuji imunitu. No a nevim, jestli s tim pri zadosti nenarazim... cipovana je, papirova taky (je to lepsi, kdyz casto cestujete) ale jeste je toho hodne co vyrizovat.

Vite, ona je strasne roztomila a taky umi mluvit. Pridavam Vam sem foto jak spolu sazime zeleninu teda jak ona nam sedi na zasete zelenine.

Nicmene verim, ze to snad vse dobre dopadne a uz se tesim na Unor - Brezen az to bude za nami.

No nic, mejte se pekne a ja jdu konecne neco delat at do poledne neco alespon udelam .

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Právě poslední dobou sháním nového majitele.Chcete docela hustý příběh?Téměř čtyřicet let jsem neskonale milovala psy, byli moji nejlepší kamarádi, všechny jsem postupně oplakala a ten předposlední jak odešel, nesla jsem to hodně těžce ani na ulici či v televizi jsem nemohla vidět psa, hned jsem se rozbrečela a trvalo to snad rok.Dalšího psa jsem si zatím pořídit z časových důvodů nechtěla.Tu nynější jsem si pak kupovala z důvodů abych nebyla sama kdy byl manžel často v práci i v noci.Během let se to vyvinulo tak že jsem začla mít plno starostí přidala se dlouhodobá nemoc atd.Pes místo aby jak se říká pomáhal od depresí apod.tak u mě to bylo naopak.Jakákoliv starost o psa mě byla zátěží, nehledě pak všude chlupy přeso že byla venku, sbírat bobky apod.Pes pořád za mnou chodil a vyžadoval pozornost a mě to stále víc vytáčelo.Nešlo to se mu plně věnovat a kdo to nezažil nepochopí.Nemohl za to pes ani já.Jenže darovat dospělého hyperaktivního velkého psa jen tak někomu, tak takových lidí se najde málo a já chtěla aby šla také do dobrých rukou, né třeba do útulku.Navíc rok se už potýkám s agresivní plísní, co jsem chytla od psa u rodičů.Je to potvrzeno i doktorem, a léčení jak psa tak mě se vyšplhalo už na tisíce korun a to není konec.Má láska k psům jako takovým už neni plnohodnotná, tudíž v těhle diskusích jsem skončila.Těch věcí bylo daleko více, vše nejde psát ale vyvinulo se to prostě jako jeden problém.Mějte mě za co chcete, někteří to pochopí po svém, tak ať.Popravdě jak dnes vidím psa tak mě to nic krásného neříká.Asi tak jako někdo nepochopí, že někdo chová krysy...tak se já zas s nepochopením dívám na to jak někdo může mít psa. Hodně úspěchů všem i těm vašim polidštěným čtyřnohým.

Já vím o čem mluvíte.
Psy jsem taky vždycky milovala a nějaké psy jsem měla vždycky i před tím. Tak sem si pořídila psa, u nás v té době dost vzácnou rasu, za nehorázný peníze (i dnes jich je v ČR docela málo).
Můžu říct, že s ním jsem si neporadila. Za prvý, byl strašně ničemný,.. Kdybyste viděli, co dokázal udělat s bytem (např. prohrabat se zdí z předsíně do komory). Chodilla jsem s ním pro radu všude možně, plus na převýchovu a neustále se ho snažila nějak zabavit. Plus jsem ho neustále léčila. Shodou okolností i na tu
plíseň. Snad vám ani nemusím psát, na kolik nervů a energie, ale i peněz, mě ten pes přišel.
Byl bázlivý a ještě k tomu, byl v podstatě nevycvičitelný. Ve standardu má psané, že poslechne, pokud mu to příjde logické a tu bázlivost tam měl psanou taky. Bohužel, ty standardy jsou psané s takovými
kudrdlinami, že z toho se nic nepozná.
Nakonec to dopadlo tak, že s přibívajícím věkem, už tak demoliční nebyl, i když dost v něm zůstalo, ale má rodinnná situace se na tolik změnilla, že jsem o starost o něj nezvládala a toho psa jsem dala pryč.
Můžu říct, že ke konci téhle etapy jsem všechny psy nenáviděla a jejich chovatelé taky. Plus pro chovatelku, to byla samozřejmě špatná reklama, tak se snažila mě očernit.
Tenkrát jsem si říkala, že už nikdy v životě nechci mít psa a ani žádné zvíře, natož s PP.
Už mě to teda přešlo :D Jednoho psa mám pořád, co jsem ho měla i před tím, nevychovatelným. Plus mi k tomu přibyly nějaké kočky
Každopádně, když někdo říká, že by se zvířete nikdy nevzdal a ještě ostatní kvůli tomu odsuzuje, tak si myslím, že je najivní. Pes je pořád tvor, který má povahové rysy vrozený a
něco změnit jde a něco prostě nejde, i kdybych se stavěla na hlavu. A taky nemůžu rodinu
stále stavět nad potřeby psa. Ještě, když to nikam nevede.

angí napsal(a):
Já vím o čem mluvíte.
Psy jsem taky vždycky milovala a nějaké psy jsem měla vždycky i před tím. Tak sem si pořídila psa, u nás v té době dost vzácnou rasu, za nehorázný peníze (i dnes jich je v ČR docela málo).
Můžu říct, že s ním jsem si neporadila. Za prvý, byl strašně ničemný,.. Kdybyste viděli, co dokázal udělat s bytem (např. prohrabat se zdí z předsíně do komory). Chodilla jsem s ním pro radu všude možně, plus na převýchovu a neustále se ho snažila nějak zabavit. Plus jsem ho neustále léčila. Shodou okolností i na tu
plíseň. Snad vám ani nemusím psát, na kolik nervů a energie, ale i peněz, mě ten pes přišel.
Byl bázlivý a ještě k tomu, byl v podstatě nevycvičitelný. Ve standardu má psané, že poslechne, pokud mu to příjde logické a tu bázlivost tam měl psanou taky. Bohužel, ty standardy jsou psané s takovými
kudrdlinami, že z toho se nic nepozná.
Nakonec to dopadlo tak, že s přibívajícím věkem, už tak demoliční nebyl, i když dost v něm zůstalo, ale má rodinnná situace se na tolik změnilla, že jsem o starost o něj nezvládala a toho psa jsem dala pryč.
Můžu říct, že ke konci téhle etapy jsem všechny psy nenáviděla a jejich chovatelé taky. Plus pro chovatelku, to byla samozřejmě špatná reklama, tak se snažila mě očernit.
Tenkrát jsem si říkala, že už nikdy v životě nechci mít psa a ani žádné zvíře, natož s PP.
Už mě to teda přešlo :D Jednoho psa mám pořád, co jsem ho měla i před tím, nevychovatelným. Plus mi k tomu přibyly nějaké kočky
Každopádně, když někdo říká, že by se zvířete nikdy nevzdal a ještě ostatní kvůli tomu odsuzuje, tak si myslím, že je najivní. Pes je pořád tvor, který má povahové rysy vrozený a
něco změnit jde a něco prostě nejde, i kdybych se stavěla na hlavu. A taky nemůžu rodinu
stále stavět nad potřeby psa. Ještě, když to nikam nevede.

Asi se vás to dotkne, ale není chyba u vás v tom, že jste chtěla mít něco extra? S osvědčenými společenskými nebo pracovními plemeny bývá problémů méně.
I když každý pes potřebuje psychicky vyrovnaného majitele. Jinak z něj může vyrůst magor, když nenarazíte na vyjímečně skvělého psa.

angí napsal(a):
Já vím o čem mluvíte.
Psy jsem taky vždycky milovala a nějaké psy jsem měla vždycky i před tím. Tak sem si pořídila psa, u nás v té době dost vzácnou rasu, za nehorázný peníze (i dnes jich je v ČR docela málo).
Můžu říct, že s ním jsem si neporadila. Za prvý, byl strašně ničemný,.. Kdybyste viděli, co dokázal udělat s bytem (např. prohrabat se zdí z předsíně do komory). Chodilla jsem s ním pro radu všude možně, plus na převýchovu a neustále se ho snažila nějak zabavit. Plus jsem ho neustále léčila. Shodou okolností i na tu
plíseň. Snad vám ani nemusím psát, na kolik nervů a energie, ale i peněz, mě ten pes přišel.
Byl bázlivý a ještě k tomu, byl v podstatě nevycvičitelný. Ve standardu má psané, že poslechne, pokud mu to příjde logické a tu bázlivost tam měl psanou taky. Bohužel, ty standardy jsou psané s takovými
kudrdlinami, že z toho se nic nepozná.
Nakonec to dopadlo tak, že s přibívajícím věkem, už tak demoliční nebyl, i když dost v něm zůstalo, ale má rodinnná situace se na tolik změnilla, že jsem o starost o něj nezvládala a toho psa jsem dala pryč.
Můžu říct, že ke konci téhle etapy jsem všechny psy nenáviděla a jejich chovatelé taky. Plus pro chovatelku, to byla samozřejmě špatná reklama, tak se snažila mě očernit.
Tenkrát jsem si říkala, že už nikdy v životě nechci mít psa a ani žádné zvíře, natož s PP.
Už mě to teda přešlo :D Jednoho psa mám pořád, co jsem ho měla i před tím, nevychovatelným. Plus mi k tomu přibyly nějaké kočky
Každopádně, když někdo říká, že by se zvířete nikdy nevzdal a ještě ostatní kvůli tomu odsuzuje, tak si myslím, že je najivní. Pes je pořád tvor, který má povahové rysy vrozený a
něco změnit jde a něco prostě nejde, i kdybych se stavěla na hlavu. A taky nemůžu rodinu
stále stavět nad potřeby psa. Ještě, když to nikam nevede.

Copak je to za plemeno?

Tak ani standard, ani pes nemůže za to, že jste jeho výchovu a výcvik nezvládla...
Standard je všeobecný náhled na dané plemeno, ovšem i jako člověk, tak i pes je každý jiný, každý jiná osobnost.
Ve standardu má napsáno, že poslechne . To mě v celku pobavilo, řekl Vám také někdo, že daný povel psa musíte naučit, aby poslechl? Že žádný pes neposlouchá sám od sebe?
Njn, omluvit svou neschopnost se nějak musí, ale že standardem, to čtu tedy prvně...

Všechno je o správné volbě plemene.Když si někdo pořídí do 1+1 Husky a chodí s ním třikrát denně kolem baráku na flexi, nemůže se divit, že pes doma dělá bordel a neposlouchá.Pokud si někdo pořídí takto náročné plemeno, musí mu přizpůsobit životní styl.Jestli danému člověku vadí lítat se psem a s pneumatikou po lese, ať si pořídí pudlíka.
Já už bych si třeba z vlastní zkušenosti v životě nepořídila ohaře, kdybych s ním nedělala lovecký výcvik.Ten pes prokazatelně trpí a nějaké de*ilní házení tenisáku v parku mu to nevynahradí.A kdo říká, že ohař může být bez loveckého výcviku šťastný, kecá.Taky jsem si to myslela, je to kravina.Ten pes potřebuje les a lov, ne halti a kočárek.

PS-Se svým ohařem na zkoušky nemůžu kvůli nestandardní barvě.

Clayton napsal(a):
Všechno je o správné volbě plemene.Když si někdo pořídí do 1+1 Husky a chodí s ním třikrát denně kolem baráku na flexi, nemůže se divit, že pes doma dělá bordel a neposlouchá.Pokud si někdo pořídí takto náročné plemeno, musí mu přizpůsobit životní styl.Jestli danému člověku vadí lítat se psem a s pneumatikou po lese, ať si pořídí pudlíka.
Já už bych si třeba z vlastní zkušenosti v životě nepořídila ohaře, kdybych s ním nedělala lovecký výcvik.Ten pes prokazatelně trpí a nějaké de*ilní házení tenisáku v parku mu to nevynahradí.A kdo říká, že ohař může být bez loveckého výcviku šťastný, kecá.Taky jsem si to myslela, je to kravina.Ten pes potřebuje les a lov, ne halti a kočárek.

PS-Se svým ohařem na zkoušky nemůžu kvůli nestandardní barvě.

Co je to za nesmysl? Že nemůžete s výmarem (či jakýmkoliv jiným loveckým psem) na zkoušky kvůli nestandardní barvě? To snad na výstavu, ale i tam můžete, akorát, že pes by neobstál, tak to jsou vyhozené peníze, ale na zkouškách se přece barva vůbec neřeší! Tam se může přihlásit každý pes loveckého plemene, který má PRŮKAZ PŮVODU. To je jediné hledisko.

Pořád se tu operuje, jak je hnus vidět ohaře na procházce u kočárku.. ale můžu se zeptat, kolik znáte myslivců? já v tom prostředí pár let žila, uznávám, že asi jiný kraj, jiný mrav.. ale psi, který jsem znala chodili ven na podzim na kačeny, na podzim na hony, občas něco dohledat, a výýýjimečně když zavolali zemědělci, kvůli sečení trávy.. kolik já znala psů, co se přes rok nehlo ze zahrady (v tom lepším případě!) v horším případě třikrát denně vypustit na zahradu na deset minut, jinak zavření v kotci. na můj dotaz co to jako je mi bylo odpovězeno, že tomu nerozumím, že to sou lovecký psi, který by se běžnejma procházkama zkazili! bohužel nekecám.. takže pokaždý, když tu čtu o lovečákovi u kočárku, tak si říkám, že kdyby viděl ten, kdo tohle napsal to co já... myslím, že ti psi co jsem znala, by dali cokoli za to, aby mohli jít ven, byt u toho kočárku..ale vůbec jít ven..

jinak já z toho prostředí zdrhla, nedávala jsem to.. osobně mám křížence ohaře a ten spokojený výraz který vy zminujete při lovu, my máme při zápřahu.. jak se říká, že se pes neumí usmát..umí.. prostě běžíme, fena táhne opravdu srdčíkem a sem tam se na mě otočí, pootevřenou tlamku a usmívá se. užasnej pohled, užasnej pocit (trošku to vyrovánává to, že za ní funím na sedáku a tak tak stíhám, neb jak už psával J.Monte Kvasnica, vždy si musíme uvědomit, že psova fyzička se bude zlepšovat jaksi rychleji než ta naše ).

Shavoid - přečti si pro inspiraci tohle :
https://www.ifauna.cz/psi/clanky/r/detail/7687/jak-se-pasou-balony-premiera-mistrovstvi-ceske-republiky-v-treibballu/.

koňadra napsal(a):
Co je to za nesmysl? Že nemůžete s výmarem (či jakýmkoliv jiným loveckým psem) na zkoušky kvůli nestandardní barvě? To snad na výstavu, ale i tam můžete, akorát, že pes by neobstál, tak to jsou vyhozené peníze, ale na zkouškách se přece barva vůbec neřeší! Tam se může přihlásit každý pes loveckého plemene, který má PRŮKAZ PŮVODU. To je jediné hledisko.

Mně to říkala jedna paní, co cvičí lovecké psy, že na zkoušky nestandardi nesmí...

Clayton napsal(a):
Mně to říkala jedna paní, co cvičí lovecké psy, že na zkoušky nestandardi nesmí...

Nesmysl.. pokud má PP na zkoušku může.

Clayton napsal(a):
Mně to říkala jedna paní, co cvičí lovecké psy, že na zkoušky nestandardi nesmí...

Co lidi nevymyslí za blbosti! Není to pravda! Klidně se zeptejte na nejbližším okresním mysliveckém svazu. Vůbec nechápu, proč vám to ta paní říkala a jak může cvičit lovecké psy, když ani nezná zkušební řád?! Jestli chcete s vaším psem opravdu dělat zkoušky, tak běžte do toho. Jestli bude šikovný a jestli máte skutečně zájem o to, aby pracoval, pak by byla cesta otevřená. Není to sice tak jednoduché se na nějakou akci dostat, ale způsob se dá najít, ovšem podmínkou jsou právě ty zkoušky.

Taky se psem zapřahám, ona tahá tak houževnatě, že já s ní běhat nemůžu, poněvadž lítám jako papírový drak.Proto spolu jezdíme závodně bikejöring a scooter.Běháme jen občas.Na treku taky táhne celých 100 kilometrů bez přestávky jak lokomotiva a já týden necítím kolena.Uslintaný úsměv mě vždycky zahřeje u srdíčka, stejně jako její bláznivě štěkání na startu... ALE, jednou se mi stalo, že na polní cestě u lesa vyběhl zajíc.Než jsem stihla zareagovat, byla fuč.Věděla jsem, že ho v hustém křoví nechytí a že nemá cenu volat.Za pár minut přiběhla a ten výraz, když ''lovila'' byl neopakovatelný.V tu chvíli jsem pochopila, jak jí to chybí.

Ad kočárek:Neříkám, že pes má jít přímo k myslivci.Ano, taky jsem měla dědu myslivce a vím, jak to chodí...Ti psi klidně můžou bydlet v bytě, ale musí mít lovecké vyžití.Občas jít na hony a zalovit si, mít lovecký výcvik a občas plavat pro tu kachnu do vody.

Pro koňadru-
Tak v tom případě děkuji za objasnění.
Nechám si to projít hlavou...

shavoid napsal(a):
Ahoj všichni,
děkuji vám za reakce, ať už pozitivní či negativní, všechny jsou pro mne důležité. Co se týče mé feny, tak ona určitě není špatný pes, vlastně je to přesně taková bordera, jaká má být. Má úžasné vlohy pro práci s ovcemi, ZVOPKU zvládla jenom na instinkt a když jsme na pasení, ani nemusím používat výrazné posunky, pracuje vlastně sama.
Přiznám se, že onen život s mou fenou asi není úplně takový, jaký jsem ho popsala včera na této diskuzi, ostatně to určitě znáte - svět člověk hned vidí jinak, když má špatnou náladu. Pro mne je velmi frustrující hlavně to, že můj vztah k mé feně je pro mne velmi ambivalentní. Jsou dny, kdy odcházíme z tréninků šťastné a spokojené, pes lehne doma a chrápe x hodin, šťastný vyčerpáním, v poslední době ale převažovaly dny (a tyto dny pro mne byly i důvodem zveřejnění takové myšlenky), kdy jsem nevěděla kudy kam. Pes neustále napnutý, cuká sebou při každé příležitosti (obrovský problém je, že ona kvůli své již neodnaučitelné obsesi neumí odpočívat), když dojdu domů, jde se přivítat a následně se jde úplně bezdůvodně schovat třeba jenom proto, že mi spadne na zem taška. Není to nějaký panelákový pes, který se doma nudí, je to pes, který byl podporován ve své nepříliš fajn obsesi a stala se ní zkrátka závislá (děti bývalé majitelky jí dokonce svítily baterkou a podporovaly jí v lapání stínů, sama majitelka mi navrhovala, ať jí koupím laserové ukazovátko..) Včera třeba přítelovi opět utekla, opět bezmyšlenkovitě běhala po lese a hleděla do země. Možná to zní trochu hloupě, ale trochu mi připadá jako já. Já když se nemohu delší dobu věnovat svým zájmům, nebo se nacházím v sociálně nepříjemné situaci, chovám možná i trochu podobně jako ona. Jsem nervózní, já se uklidňuji třeba houpáním, když jde do tuhého, mám tiky. Holt dva autisti se našli
O tom, že bych jí dala pryč skutečně někdy vážně přemýšlím. Bohužel si ale také neumím představit, že bych pro ní našla nějaký ideální domov, někoho, kdo by jí dal co potřebuje. V čechách není taková tradice v chovu ovcí jako třeba v UK (kdyžtak mne opravte) a většina velkých farmářů si pořizuje isds psy, kdo by stál o hluchou a bojácnou fenu se kterou se bude muset nadřít? A i kdyby, u oveček nebude celý den. Viděla jsem dost farmářských psů, kteří pomohli ráno vyvést ovečky na pastvu a po zbytek dne buď byli v kotci, nebo pobíhali bez práce po pozemku. Ideální obraz přátelského farmáře se slámkou v ústech a se spokojenými ovečkami kolem opravdu moc nemám. Navíc, jak už jsem uvedla, fena je neskutečně citlivá, pase na posunky, většina lidí používá hůl, které se ona bojí..
Teď jsem se do toho ale nějak zamotala, že... než si rozmyslím, co ještě napsat, posílám vám video za našich agility začátků, to abyste věděli, že to není tak marné. Možná jsem jen potřebovala trochu utěšit, že takové myšlenky jsou normální, že nejsem zlý člověk, který si psy pořizuje jenom jako nástroje pro své vlastní uspokojení, kdo ví..
https://www.youtube.com/watch?v=V3VZqewmAto.

Koukla jsem na to video : ta fenka je fakt skoro bílá. A vy jste úžasná, když si představím, že fena je hluchá.
Předesílám, že se vás nechci dotknout, jen takový "postřeh". Co kdybyste se hodila víc do klidu a fenu tolik neřešila. Řekla si : má se u mě úplně nejlíp, jak se může mít. A nestresovala se tím, že to tak možná není. A víc myslela na sebe ( jak se teď moderně říká - měla se víc ráda ).
Jen příklad pro lepší objasnění :
Znám fenu, docela cíťa. Panička furt řeší : aby na někoho nevyjela, nezaštěkala, nepoprala se - a fena docela nervák.
Pak jde s jejich "mladým". Ten je salámista, má to "na háku". A kupodivu, fena jde jak na drátku, na nikoho nevyjíždí, na nikoho neštěká, nikdy se nepopere...

"Shavoid", zdravím Vás , já také teprve teď koukla na to video, na něž jste dávala link a jsem uchvácená! Hluchá fenka, Vy jste ji naučila to, co jste ji naučila (rok není dlouhá doba, pokud předtím byla naprosto nepoužitelná, produkující obsedantně-kompulzívní chování), ale hlavně - z toho krátkého videa se mi zdá, že fenku to hodně baví. Předtím jsem Vám radila vykašlat se na agility a jezdit více na to pasení, ale teď beru svá slova zpět!

Hmn: Treiball znám, dokonce i paní Novotnou, která ve článku figuruje :), určitě to chci zkusit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Koukla jsem na to video : ta fenka je fakt skoro bílá. A vy jste úžasná, když si představím, že fena je hluchá.
Předesílám, že se vás nechci dotknout, jen takový "postřeh". Co kdybyste se hodila víc do klidu a fenu tolik neřešila. Řekla si : má se u mě úplně nejlíp, jak se může mít. A nestresovala se tím, že to tak možná není. A víc myslela na sebe ( jak se teď moderně říká - měla se víc ráda ).
Jen příklad pro lepší objasnění :
Znám fenu, docela cíťa. Panička furt řeší : aby na někoho nevyjela, nezaštěkala, nepoprala se - a fena docela nervák.
Pak jde s jejich "mladým". Ten je salámista, má to "na háku". A kupodivu, fena jde jak na drátku, na nikoho nevyjíždí, na nikoho neštěká, nikdy se nepopere...

Myslím si, že máte pravdu a takový poznatek by se mne určitě nedotkl . Někdy jsem skutečně trochu více vynervovaná než je třeba a psa moc řeším. Myslím si, že jsem nějaký ten kus práce s fenou udělala a koneckonců bych se mohla věnovat více i sama sobě.. no asi si přečtu nějaký ženský časopis

shavoid napsal(a):
Myslím si, že máte pravdu a takový poznatek by se mne určitě nedotkl . Někdy jsem skutečně trochu více vynervovaná než je třeba a psa moc řeším. Myslím si, že jsem nějaký ten kus práce s fenou udělala a koneckonců bych se mohla věnovat více i sama sobě.. no asi si přečtu nějaký ženský časopis

Neee. ženský časopis ne! To jsou kraviny a slátaniny. Vymyslete jiný způsob jak se věnovat sama sobě . Já se teď chystám na houby, doufám, že aspoň na smaženici něco najdu...

K tomu nervování.. nezapomenu když mi volala známá ohledně toho, co měla moje čuba za homeopatika na stres ze silvestra.. tak jsem jí to diktovala, dávkování.. mnoo až po časem jsem se dozvěděla, že ona to nechtěla pro psa, ale pro sebe aby se uklidnila před jednou důležitou událostí

ale musím říct, že ně ma homeo neučinkujou.. cestou k zubařovi můžu sežrat celý balení a nic :D.

No ono pořídit si psa potřebuje velké promýšlení, jestli to finančně zvládnete, budete mít na něj čas apod. Darovat psa z nedostatku času je celkem ubohé, co si to zvíře má pak myslet. Také jsem viděla několik inzerát, že darují psa 8 let, což je příšerné, chudák pes.

Pro Orionku a Fikovnici - Ještě jsem vám chtěla poděkovat za slova chvály, ohledně naše skákání (děkuji samozřejmě i ostatním za relevantní příspěvky). Taková slova, byť psaná, mne vždycky potěší a podpoří v další činnosti, byť to někdy nejde úplně podle mých představ. Tohle video už je ale přes půl roku staré, pokusím se natočit něco nového, přece jen se stále učíme. Točím si videa spíš tak pro sebe, víceméně kvůli tomu, abych viděla co dělám špatně, takže když náhodou něco splodíme, pošlu to sem.

shavoid napsal(a):
Pro Orionku a Fikovnici - Ještě jsem vám chtěla poděkovat za slova chvály, ohledně naše skákání (děkuji samozřejmě i ostatním za relevantní příspěvky). Taková slova, byť psaná, mne vždycky potěší a podpoří v další činnosti, byť to někdy nejde úplně podle mých představ. Tohle video už je ale přes půl roku staré, pokusím se natočit něco nového, přece jen se stále učíme. Točím si videa spíš tak pro sebe, víceméně kvůli tomu, abych viděla co dělám špatně, takže když náhodou něco splodíme, pošlu to sem.

shavoid napsal(a):
Pro Orionku a Fikovnici - Ještě jsem vám chtěla poděkovat za slova chvály, ohledně naše skákání (děkuji samozřejmě i ostatním za relevantní příspěvky). Taková slova, byť psaná, mne vždycky potěší a podpoří v další činnosti, byť to někdy nejde úplně podle mých představ. Tohle video už je ale přes půl roku staré, pokusím se natočit něco nového, přece jen se stále učíme. Točím si videa spíš tak pro sebe, víceméně kvůli tomu, abych viděla co dělám špatně, takže když náhodou něco splodíme, pošlu to sem.

Jinak, také mi připadne, že zdaleka ne všechny příspěvky zde jsou relevantní tomu, co jste napsala. Oč Vám jde, že Vám záleží na tom, aby fenka byla šťastná a prožila pokud možno plnohodnotný život.

aneta871 napsal(a):
No ono pořídit si psa potřebuje velké promýšlení, jestli to finančně zvládnete, budete mít na něj čas apod. Darovat psa z nedostatku času je celkem ubohé, co si to zvíře má pak myslet. Také jsem viděla několik inzerát, že darují psa 8 let, což je příšerné, chudák pes.

Promiňte, ale to reagujete na koho? Na zadavatelku asi ne...

Šarina napsal(a):
Promiňte, ale to reagujete na koho? Na zadavatelku asi ne...

Také mi to přišlo poněkud OT, tedy spíše hodně OT. Proto jsem pak napsala ten příspěvek o nerelevantnosti některých komentů zde...

shavoid napsal(a):
Pro Sapp: Je to bezpapírák. Nějací lidé měli doma dvě bordery (fena z chs Rozivoj) a otec bez PP, ostatně je z tohoto vrhu, na ifauně o tom proběhla diskuze, hromadně tam množili bílé bordery. Omlouvám, chs mi prostě nějak uvízlo v hlavě, tohle jsou prostě množky, nic víc. https://www.ifauna.cz/psi/forum/r/detail/395684/cernobila-nestandardni-stenatka-boc-presto-krasna.

Díky za odpověď. Ta diskuse teda to jsem snad ani neměla číst, pravda pravdoucí, tohle je množka a ne chs Mě totiž velice mrzí, kam se BOC díky módnosti řítí a doufám, že se to množitelské prznění (pardon) tak skvělého plemene zastaví /naivita, vím, ale dokud dýchám, doufám ).

Co se týče tématu. Vzpomněla jsem na dalšího psa, co si polepšil , nedávno zemřel mému otci věkem GR a nové štěně už vzhledem svému věku nechtěl /resp. tím, co může být za 10let/.Ale osud tomu chtěl a dostal se k němu tříletý nalezenec GR, i když našli majitele, ten se ho rád vzdal, zůstal tedy u otce a ten ho pomalu "tahá nahoru", protože to byl "pes jen na dvoře-vypustit, nevšímat"...a pes za pár týdnu dělá pokroky .

Ovšem to se Vás/tebe /pořád nevím, zda se na ifauně tyká nebo vyká / netýká. Myslím, že svému psovi dáváš hodně a kolik můžeš, to video je super a společná práce vás dvou je chválihodná. Přidala bych se k té reakci, kdy je řečeno sama sebe tak přísně nesoudit, nepropadat při neúspěšném tréninku depce, ale všímat si celkového pokroku. Někdy se holt daří míň a někdy víc, ale celkový výsledek je dost výmluvný. S BOC je to práce, práce a zas práce, natož tak s neslyšící, co se jí výchova a výcvik začal dotýkat až od jednoho roku. A pokud jí věnuješ několik hodin denně, s láskou a trpělivostí, myslím, že má to, co potřebuje.

..ech, za chyby se omlouvám , snad tu nedostanu pravopisnou ťafku:).

Sapp napsal(a):
Díky za odpověď. Ta diskuse teda to jsem snad ani neměla číst, pravda pravdoucí, tohle je množka a ne chs Mě totiž velice mrzí, kam se BOC díky módnosti řítí a doufám, že se to množitelské prznění (pardon) tak skvělého plemene zastaví /naivita, vím, ale dokud dýchám, doufám ).

Co se týče tématu. Vzpomněla jsem na dalšího psa, co si polepšil , nedávno zemřel mému otci věkem GR a nové štěně už vzhledem svému věku nechtěl /resp. tím, co může být za 10let/.Ale osud tomu chtěl a dostal se k němu tříletý nalezenec GR, i když našli majitele, ten se ho rád vzdal, zůstal tedy u otce a ten ho pomalu "tahá nahoru", protože to byl "pes jen na dvoře-vypustit, nevšímat"...a pes za pár týdnu dělá pokroky .

Ovšem to se Vás/tebe /pořád nevím, zda se na ifauně tyká nebo vyká / netýká. Myslím, že svému psovi dáváš hodně a kolik můžeš, to video je super a společná práce vás dvou je chválihodná. Přidala bych se k té reakci, kdy je řečeno sama sebe tak přísně nesoudit, nepropadat při neúspěšném tréninku depce, ale všímat si celkového pokroku. Někdy se holt daří míň a někdy víc, ale celkový výsledek je dost výmluvný. S BOC je to práce, práce a zas práce, natož tak s neslyšící, co se jí výchova a výcvik začal dotýkat až od jednoho roku. A pokud jí věnuješ několik hodin denně, s láskou a trpělivostí, myslím, že má to, co potřebuje.

S tou módností border mne to také neskutečně štve... na jedné straně hromada bezpapíráků, které jejich lidé neuváženě množí nehledě na cokoliv. A na straně druhé výstaváci na nízkých nohách, jedna chlupatá koule vedle druhé. Ovcí se to bojí (kolikrát nemají ani zvopku, oni je snad dokonce šlechtí protože nepasou), hlavně že to má hezkou barvičku, o to přece v chovu jde, ne?
Známí si třeba pořídili borderu z pracovní linie, jeli si pro ní kamsi do Polska. Za psa dali tisíc euro a po čase zjistili, že si přivezli labilní zvíře, které se bojí kde čeho a trenérka na ovcích s ní vzdala práci asi po třetí neúspěšné lekci, kdy pes absolutně nejevil zájem. Fena má trojky kyčle, už je vykastrovaná, nemluvě o tom, že Poláci jim dodali papíry až za rok. To už bych si snad raději pořídila nějakého bordeřího křížence, já fakt nevím..

shavoid napsal(a):
S tou módností border mne to také neskutečně štve... na jedné straně hromada bezpapíráků, které jejich lidé neuváženě množí nehledě na cokoliv. A na straně druhé výstaváci na nízkých nohách, jedna chlupatá koule vedle druhé. Ovcí se to bojí (kolikrát nemají ani zvopku, oni je snad dokonce šlechtí protože nepasou), hlavně že to má hezkou barvičku, o to přece v chovu jde, ne?
Známí si třeba pořídili borderu z pracovní linie, jeli si pro ní kamsi do Polska. Za psa dali tisíc euro a po čase zjistili, že si přivezli labilní zvíře, které se bojí kde čeho a trenérka na ovcích s ní vzdala práci asi po třetí neúspěšné lekci, kdy pes absolutně nejevil zájem. Fena má trojky kyčle, už je vykastrovaná, nemluvě o tom, že Poláci jim dodali papíry až za rok. To už bych si snad raději pořídila nějakého bordeřího křížence, já fakt nevím..

Tak to nás štve obě stejně. Doufám, že ta módnost brzo přejde. BOC, které nezvládly ani základní poslušnost a neodlepily zrak od balonu a následně se někam ztratily jsem už pár potkala.

Docela by mě zajímalo, kde se vytrácí ti psi, co byli pořízeni v módní vlně, pak je nějaký rok potkávám hromadně a ve velkém, ale pak najednou zmizí a určitě to není po věku dožití (dejme tomu 10-15let)...
Jak jsem jednu dobu vídala samé dalmatiny, kokry, JRT, pak jorky...bylo to vždy tak období pěti let. A pak to prořídlo a psi už nebyli.

shavoid napsal(a):
Ahoj všichni,
děkuji vám za reakce, ať už pozitivní či negativní, všechny jsou pro mne důležité. Co se týče mé feny, tak ona určitě není špatný pes, vlastně je to přesně taková bordera, jaká má být. Má úžasné vlohy pro práci s ovcemi, ZVOPKU zvládla jenom na instinkt a když jsme na pasení, ani nemusím používat výrazné posunky, pracuje vlastně sama.
Přiznám se, že onen život s mou fenou asi není úplně takový, jaký jsem ho popsala včera na této diskuzi, ostatně to určitě znáte - svět člověk hned vidí jinak, když má špatnou náladu. Pro mne je velmi frustrující hlavně to, že můj vztah k mé feně je pro mne velmi ambivalentní. Jsou dny, kdy odcházíme z tréninků šťastné a spokojené, pes lehne doma a chrápe x hodin, šťastný vyčerpáním, v poslední době ale převažovaly dny (a tyto dny pro mne byly i důvodem zveřejnění takové myšlenky), kdy jsem nevěděla kudy kam. Pes neustále napnutý, cuká sebou při každé příležitosti (obrovský problém je, že ona kvůli své již neodnaučitelné obsesi neumí odpočívat), když dojdu domů, jde se přivítat a následně se jde úplně bezdůvodně schovat třeba jenom proto, že mi spadne na zem taška. Není to nějaký panelákový pes, který se doma nudí, je to pes, který byl podporován ve své nepříliš fajn obsesi a stala se ní zkrátka závislá (děti bývalé majitelky jí dokonce svítily baterkou a podporovaly jí v lapání stínů, sama majitelka mi navrhovala, ať jí koupím laserové ukazovátko..) Včera třeba přítelovi opět utekla, opět bezmyšlenkovitě běhala po lese a hleděla do země. Možná to zní trochu hloupě, ale trochu mi připadá jako já. Já když se nemohu delší dobu věnovat svým zájmům, nebo se nacházím v sociálně nepříjemné situaci, chovám možná i trochu podobně jako ona. Jsem nervózní, já se uklidňuji třeba houpáním, když jde do tuhého, mám tiky. Holt dva autisti se našli
O tom, že bych jí dala pryč skutečně někdy vážně přemýšlím. Bohužel si ale také neumím představit, že bych pro ní našla nějaký ideální domov, někoho, kdo by jí dal co potřebuje. V čechách není taková tradice v chovu ovcí jako třeba v UK (kdyžtak mne opravte) a většina velkých farmářů si pořizuje isds psy, kdo by stál o hluchou a bojácnou fenu se kterou se bude muset nadřít? A i kdyby, u oveček nebude celý den. Viděla jsem dost farmářských psů, kteří pomohli ráno vyvést ovečky na pastvu a po zbytek dne buď byli v kotci, nebo pobíhali bez práce po pozemku. Ideální obraz přátelského farmáře se slámkou v ústech a se spokojenými ovečkami kolem opravdu moc nemám. Navíc, jak už jsem uvedla, fena je neskutečně citlivá, pase na posunky, většina lidí používá hůl, které se ona bojí..
Teď jsem se do toho ale nějak zamotala, že... než si rozmyslím, co ještě napsat, posílám vám video za našich agility začátků, to abyste věděli, že to není tak marné. Možná jsem jen potřebovala trochu utěšit, že takové myšlenky jsou normální, že nejsem zlý člověk, který si psy pořizuje jenom jako nástroje pro své vlastní uspokojení, kdo ví..
https://www.youtube.com/watch?v=V3VZqewmAto.

Shavoid - vzhledem k tomu, co jste tu psala myslím, že jí nikdo nemůže dát to co vy. POCHOPENÍ! Orionka tu psala, abyste se hodila do klidu, pokud to půjde,. Má pravdu, je to řešení. Neřešte to, že není každý den posvícení, to není kolikrát ani v jiných "smečkách". Někdy to prostě nejde. Vy se snažíte na max. Věřte mi. Je neuvěřitelné, jak jste s fenkou zapracovala.
Já si myslím, že pokud to zvládáte (finančně, psychicky - obojí je asi v současné situaci záhul), těžko dá někdo fence to, co vy.

Clayton napsal(a):
Všechno je o správné volbě plemene.Když si někdo pořídí do 1+1 Husky a chodí s ním třikrát denně kolem baráku na flexi, nemůže se divit, že pes doma dělá bordel a neposlouchá.Pokud si někdo pořídí takto náročné plemeno, musí mu přizpůsobit životní styl.Jestli danému člověku vadí lítat se psem a s pneumatikou po lese, ať si pořídí pudlíka.
Já už bych si třeba z vlastní zkušenosti v životě nepořídila ohaře, kdybych s ním nedělala lovecký výcvik.Ten pes prokazatelně trpí a nějaké de*ilní házení tenisáku v parku mu to nevynahradí.A kdo říká, že ohař může být bez loveckého výcviku šťastný, kecá.Taky jsem si to myslela, je to kravina.Ten pes potřebuje les a lov, ne halti a kočárek.

PS-Se svým ohařem na zkoušky nemůžu kvůli nestandardní barvě.

že ohař může být bez loveckého výcviku šťastný, kecá.

mno tak to zkuste vysvětlit mým psům. Mám už několik let maďarské ohaře. Jak náš první, tak feňule z útulku vzatá, tak mlaďas rok a půl starý, se v pohodě pohybují městem, polem, lesem. Nemyslivcuju, "jen" psům dopřeju základní výcvik a základní ohařskou výbavu. Na lovy nechodíme, ale v přírodě jsme každý den. Psi jsou spokojení.

Sapp napsal(a):
Tak to nás štve obě stejně. Doufám, že ta módnost brzo přejde. BOC, které nezvládly ani základní poslušnost a neodlepily zrak od balonu a následně se někam ztratily jsem už pár potkala.

Docela by mě zajímalo, kde se vytrácí ti psi, co byli pořízeni v módní vlně, pak je nějaký rok potkávám hromadně a ve velkém, ale pak najednou zmizí a určitě to není po věku dožití (dejme tomu 10-15let)...
Jak jsem jednu dobu vídala samé dalmatiny, kokry, JRT, pak jorky...bylo to vždy tak období pěti let. A pak to prořídlo a psi už nebyli.

Jorků, mám pocit je pořád hafo, alespoň já jich teda stále plno potkávám.

Ano... zrovna včera...
přišel jsem domů z práce, nadšené vítání... a pohled do kuchyně... Kdyby bylo nějaké mistrovství světa v disciplíně - Posereme celou kuchyň! tak by Bobánci měli našlápnuto na bednu... vůbec netuším, z čeho tu sračku dostali, všichni tři. Celý litr Alexu na lino, a pak litr Sava... v mezipauzách jsem blil do vany, a oni se na mě s pohledem plným účasti a pochopení dívali z gauče.

"v mezipauzách jsem blil do vany, a oni se na mě s pohledem plným účasti a pochopení dívali z gauče"
no jo, neotrlý chlap, dětské zblitky byly horší , a dost dobrý je takový dobře jetý hlodavec, kterého si kočiny schovaly někam pod skříň (a ten pták pod postelí, kterého už stěhovali červy, ten byl teda dost síla)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"v mezipauzách jsem blil do vany, a oni se na mě s pohledem plným účasti a pochopení dívali z gauče"
no jo, neotrlý chlap, dětské zblitky byly horší , a dost dobrý je takový dobře jetý hlodavec, kterého si kočiny schovaly někam pod skříň (a ten pták pod postelí, kterého už stěhovali červy, ten byl teda dost síla)

o co všechno přichází ti, kteří nemají doma pejsky a kočičky, že?

Někdy stačí povedené dětičky. Měl někdo z vás smrdutého netopýra v televizi ?
Snad jediná "výhoda" je v tom, že děti nemusíte "dávat pryč", odejdou samy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Někdy stačí povedené dětičky. Měl někdo z vás smrdutého netopýra v televizi ?
Snad jediná "výhoda" je v tom, že děti nemusíte "dávat pryč", odejdou samy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Někdy stačí povedené dětičky. Měl někdo z vás smrdutého netopýra v televizi ?
Snad jediná "výhoda" je v tom, že děti nemusíte "dávat pryč", odejdou samy.

Když si zpětně vybavím sebe, jako dítě, a co všechno jsem natahal domů, do činžáku, za zvířátka... Nedivím se, že maminka často hořce plakala!
namátkou
- mladé ježky
- racka bez křídla
- postřelenou straku
- mladou straku
- slepého holuba
- vrabčáků, a drobotiny, nepočítaně!
- kbelík plný užovek, které mi v bytě utekly
- chromého bažanta
- ropuchy, vybrané z jímky /které se taky rozlezly po bytě/
- vaničku s hlínou, plnou krtonožek /po jejich vyhození jsem tam umístil krtka/
- strašilky a pakobylky vícero druhů
- gekony
- morčata
- želvu
- samozřejmě nespočet nalezených koťátek, štěňátek...

a jako kuriozitu - obrovské množství komářích larev, na kterých jsem fascinovaně sledoval, jak se v teple hromadně líhnou komáři... až byly jejich tělíčkama doslova poseté stropy celého bytu...

Zlaté ditě

Hodonak
Ještě ten šimpanz, co by se houpal na lustru, chybí

Utěsím vás. Loni před odjezdem na dovolenou na nás čekalo doma taky pěkný překvápko. Jako předkrm byla pos...ná komplet celá předsíń. Tam je to cajk, je tam dlažba. Bohužel fenka si umí otvírat dveře a ani jí, ani mlaďasovi, který byl tehdy štěně, se pochopitelně v tom humáči nechtělo být. Tak si otevřela do kuchyně a jídelního koutu. V kuchyni dlažba, tak dobrý. V koutě už bohužel koberec. Když se vypořádala s kuchyní a jídelním koutem a stihla to tam celý po..., což byl hlavní chod, tak jako zákusek si otevřela do obýváku., kam to všechno společnejma nohama naťapali. Štěndo bylo navíc radostné, že má tolik prostoru pro svou činnost, sundalo prádlo se sušáku. a tak jako podobně. Ještě ve dvanáct v noci jsme ručně drhli koberce houbičkama na nádobí a prostředkem na čištění koberců. Přiznám se, že na zvracení nebyl prostor

Zrzavci napsal(a):
Hodonak
Ještě ten šimpanz, co by se houpal na lustru, chybí

Utěsím vás. Loni před odjezdem na dovolenou na nás čekalo doma taky pěkný překvápko. Jako předkrm byla pos...ná komplet celá předsíń. Tam je to cajk, je tam dlažba. Bohužel fenka si umí otvírat dveře a ani jí, ani mlaďasovi, který byl tehdy štěně, se pochopitelně v tom humáči nechtělo být. Tak si otevřela do kuchyně a jídelního koutu. V kuchyni dlažba, tak dobrý. V koutě už bohužel koberec. Když se vypořádala s kuchyní a jídelním koutem a stihla to tam celý po..., což byl hlavní chod, tak jako zákusek si otevřela do obýváku., kam to všechno společnejma nohama naťapali. Štěndo bylo navíc radostné, že má tolik prostoru pro svou činnost, sundalo prádlo se sušáku. a tak jako podobně. Ještě ve dvanáct v noci jsme ručně drhli koberce houbičkama na nádobí a prostředkem na čištění koberců. Přiznám se, že na zvracení nebyl prostor

Já toto zažívala s kocourem několik týdnů - jako záchod si oblíbil koberec pod mojí postelí - postel je manželská vcelku - chodil přesně doprostřed - nedalo se tam téměř dostat. Taky jsem drhla houbičkama na nádobí a u toho klela... .

Hodonak napsal(a):
Když si zpětně vybavím sebe, jako dítě, a co všechno jsem natahal domů, do činžáku, za zvířátka... Nedivím se, že maminka často hořce plakala!
namátkou
- mladé ježky
- racka bez křídla
- postřelenou straku
- mladou straku
- slepého holuba
- vrabčáků, a drobotiny, nepočítaně!
- kbelík plný užovek, které mi v bytě utekly
- chromého bažanta
- ropuchy, vybrané z jímky /které se taky rozlezly po bytě/
- vaničku s hlínou, plnou krtonožek /po jejich vyhození jsem tam umístil krtka/
- strašilky a pakobylky vícero druhů
- gekony
- morčata
- želvu
- samozřejmě nespočet nalezených koťátek, štěňátek...

a jako kuriozitu - obrovské množství komářích larev, na kterých jsem fascinovaně sledoval, jak se v teple hromadně líhnou komáři... až byly jejich tělíčkama doslova poseté stropy celého bytu...

Teda já být Vaše máma, tak jen za ty užovky byste dostal takovou po tlamičce a následně bych namístě zešedivěla . Ale to jen proto, že mám fobii z hadů...

fikovnice napsal(a):
Teda já být Vaše máma, tak jen za ty užovky byste dostal takovou po tlamičce a následně bych namístě zešedivěla . Ale to jen proto, že mám fobii z hadů...

Tak to ode mne by dostal za ty ropuchy Fuj !

fikovnice napsal(a):
Já toto zažívala s kocourem několik týdnů - jako záchod si oblíbil koberec pod mojí postelí - postel je manželská vcelku - chodil přesně doprostřed - nedalo se tam téměř dostat. Taky jsem drhla houbičkama na nádobí a u toho klela... .

No, nesnáším od tý doby houbičky na nádobí :D :D U nás to byla našstěstí nehoda, myslím, že ve vašem případě bych zkusila sáhnout po některém z éterických olejů. Krom toho že voní, sesbírají skutečně ten zápach a mohly by i vadit pachateli /když to nebude nějaká kytka, která kočkám voní

Zrzavci napsal(a):
No, nesnáším od tý doby houbičky na nádobí :D :D U nás to byla našstěstí nehoda, myslím, že ve vašem případě bych zkusila sáhnout po některém z éterických olejů. Krom toho že voní, sesbírají skutečně ten zápach a mohly by i vadit pachateli /když to nebude nějaká kytka, která kočkám voní

No on to po několika týdnech přestal dělat, asi 7 měsíců byl čistotný, ale cca 10 dní zpět zase zazlobil - 2x pod postel. Ale máte pravdu - možná se po nějakých těch aroma lampičkách/vůních poohlédnu.

Zrzavci napsal(a):
No, nesnáším od tý doby houbičky na nádobí :D :D U nás to byla našstěstí nehoda, myslím, že ve vašem případě bych zkusila sáhnout po některém z éterických olejů. Krom toho že voní, sesbírají skutečně ten zápach a mohly by i vadit pachateli /když to nebude nějaká kytka, která kočkám voní

Jo, a houbičky mi teď také víc než nádobí evokují h.vno!

fikovnice napsal(a):
Jo, a houbičky mi teď také víc než nádobí evokují h.vno!

a já jich pčed chvílí na kaufu koupil dvacet! Ovšem - na nádobí, mytí misek na vodu, a podobně! Teď budu to houno vidět na každé z nich!

nexxi napsal(a):
Ještě se zeptám, nezkoušela jste psa při venčení zapřahat? já mám poděsa, kterýho nemůžu skoro pouštět kvůli tomu, že prostě najednou uslyší něco, o čem já třeba nemám ani páru, a v tu chvíli otáčí domů a něco by ju přejelo..takže většinu procházek řešíme postrojem, sedákem a tahem.. jednak psa to krásně utahá, za druhý prostě nemůže prchnout a za třetí, bere to jako svůj ukol a dává do toho maximum, takže se soustředí na ten tah, na tu práci jít kupředu a vydat ze sebe maximum a utahává ji to i psychicky.ale berte to jen jako nápad.

Ještě jsem vám chtěla poděkovat za to doporučení zapřahání. Moc jí to baví, jen u toho šíleně štěká.. asi zatím malá zátěž :-D.

shavoid napsal(a):
Ještě jsem vám chtěla poděkovat za to doporučení zapřahání. Moc jí to baví, jen u toho šíleně štěká.. asi zatím malá zátěž :-D.

Už jsem se chtěla párkrát zeptat : Nebyli jste s ní na Václava na Milešovce? Potkali jsme tam úúúplně stejnou borderku, bílá, jen uši černé.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Už jsem se chtěla párkrát zeptat : Nebyli jste s ní na Václava na Milešovce? Potkali jsme tam úúúplně stejnou borderku, bílá, jen uši černé.

To jsme nebyly my, pohybujeme se teď v okolí Zlína třeba jindy.

shavoid napsal(a):
To jsme nebyly my, pohybujeme se teď v okolí Zlína třeba jindy.

Pak je ještě jedna skoro stejná . Byla moc hodná a ukázněná.

Hodonak napsal(a):
a já jich pčed chvílí na kaufu koupil dvacet! Ovšem - na nádobí, mytí misek na vodu, a podobně! Teď budu to houno vidět na každé z nich!

No já je též nepřestala kupovat, přece jen - jsou praktické . Ale na rozdíl od Vás to pomyslné houno na každé z nich nejen vidím, ale i cítím...

A co pak je vyhodit 12letou fenku z auta?Lidská zrůdnost nezná meze, zlaté darování!

aneta871 napsal(a):
No ono pořídit si psa potřebuje velké promýšlení, jestli to finančně zvládnete, budete mít na něj čas apod. Darovat psa z nedostatku času je celkem ubohé, co si to zvíře má pak myslet. Také jsem viděla několik inzerát, že darují psa 8 let, což je příšerné, chudák pes.

Uklepla jsem se, k tomuto je můj předešlý příspěvek.

daajs napsal(a):
A co pak je vyhodit 12letou fenku z auta?Lidská zrůdnost nezná meze, zlaté darování!

Já už se lekla, že to píšete mně stran těch houbiček od ho.en...

Ještě poslední příspěvek k tématu. Ano, nejednou jsem přemýšlela, že dám pryč svého psa (ostatně na konto takové úvahy jsem i založila toto téma). Po nějakém čase už ale vím, že by to byla fatální chyba. Bezchybný pes by mne totiž ničemu nikdy nenaučil. Kdybych měla bezchybného psa, tak bych já sama zůstávala na tom stejném místě, s tím stále stejně zúženým pohledem na věc. Nikdy bych neobjevila jiné metody výcviku, kdybych s Yuki několikrát neskončila na dně. Nikdy bych nepřečetla tolik knih a nikdy bych bych nepotřebovala tolik vnímat signály ze strany psa a vlastně celkově udělat z tréninku nikoliv monolog, nýbrž dialog mezi oběma spolupracujícími elementy. Ano, děláme jenom agility sem tam nějaké psí triky, které efektivně zabaví unuděnou návštěvu, ale děláme to naplno! :)
https://www.youtube.com/watch?v=WZejSg5Qs_Q
(tady je video s triky)
https://www.youtube.com/watch?v=X64a4qgo7Fc
(a tady je skákání).

shavoid napsal(a):
Ještě poslední příspěvek k tématu. Ano, nejednou jsem přemýšlela, že dám pryč svého psa (ostatně na konto takové úvahy jsem i založila toto téma). Po nějakém čase už ale vím, že by to byla fatální chyba. Bezchybný pes by mne totiž ničemu nikdy nenaučil. Kdybych měla bezchybného psa, tak bych já sama zůstávala na tom stejném místě, s tím stále stejně zúženým pohledem na věc. Nikdy bych neobjevila jiné metody výcviku, kdybych s Yuki několikrát neskončila na dně. Nikdy bych nepřečetla tolik knih a nikdy bych bych nepotřebovala tolik vnímat signály ze strany psa a vlastně celkově udělat z tréninku nikoliv monolog, nýbrž dialog mezi oběma spolupracujícími elementy. Ano, děláme jenom agility sem tam nějaké psí triky, které efektivně zabaví unuděnou návštěvu, ale děláme to naplno! :)
https://www.youtube.com/watch?v=WZejSg5Qs_Q
(tady je video s triky)
https://www.youtube.com/watch?v=X64a4qgo7Fc
(a tady je skákání).

Super . A dobrý výběr hudby

O tom jsem nikdy nepřemýšlela a snad nikdy nebudu.

shavoid napsal(a):
Ještě poslední příspěvek k tématu. Ano, nejednou jsem přemýšlela, že dám pryč svého psa (ostatně na konto takové úvahy jsem i založila toto téma). Po nějakém čase už ale vím, že by to byla fatální chyba. Bezchybný pes by mne totiž ničemu nikdy nenaučil. Kdybych měla bezchybného psa, tak bych já sama zůstávala na tom stejném místě, s tím stále stejně zúženým pohledem na věc. Nikdy bych neobjevila jiné metody výcviku, kdybych s Yuki několikrát neskončila na dně. Nikdy bych nepřečetla tolik knih a nikdy bych bych nepotřebovala tolik vnímat signály ze strany psa a vlastně celkově udělat z tréninku nikoliv monolog, nýbrž dialog mezi oběma spolupracujícími elementy. Ano, děláme jenom agility sem tam nějaké psí triky, které efektivně zabaví unuděnou návštěvu, ale děláme to naplno! :)
https://www.youtube.com/watch?v=WZejSg5Qs_Q
(tady je video s triky)
https://www.youtube.com/watch?v=X64a4qgo7Fc
(a tady je skákání).

Perfektní Šiškulky, obě dvě

Skvěléééé !

Naprosto skvělé. A vidíte. Došla jste do fáze, kdy Vám už ten šikulka vše vrací.

Mám ohromnou radost, že vám to tak jde, videa jsou úžasná ...já se vždycky musím usmívat u cviku, když psovod jde a pes mu probíhá mezi nohama, to by mi fena udělala jednou a rovnou bych na ní mohla odjet a to nevím, jestli bych takhle bez sedla dala...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám ohromnou radost, že vám to tak jde, videa jsou úžasná ...já se vždycky musím usmívat u cviku, když psovod jde a pes mu probíhá mezi nohama, to by mi fena udělala jednou a rovnou bych na ní mohla odjet a to nevím, jestli bych takhle bez sedla dala...

Jestli má pes ploché chody a vy nezávislý sed, tak v pohodě

Rony Whitestar napsal(a):
O tom jsem nikdy nepřemýšlela a snad nikdy nebudu.

Doporučuji přečíst si celou diskuzi, není to tak jednoznačné ;).

Jezdíte na závody?

Já kdysi viděla na agility běžet mladou slečnu a mladou fenku JRT. Bylo to jako balet, potichu, lehké pohyby, fakt krása. Myslela jsem si, že je hluchá slečna a pak jsem zjistila, že je hluchá fenka. Jmenuje se myslím Roxy, už asi neběhá, nevím. Jeden čas o ní vycházely články, že majitelé netušili, že si pořídili hluché štěně a zjistili to po nějaké době.

Fiona.Praha napsal(a):
Jezdíte na závody?

Já kdysi viděla na agility běžet mladou slečnu a mladou fenku JRT. Bylo to jako balet, potichu, lehké pohyby, fakt krása. Myslela jsem si, že je hluchá slečna a pak jsem zjistila, že je hluchá fenka. Jmenuje se myslím Roxy, už asi neběhá, nevím. Jeden čas o ní vycházely články, že majitelé netušili, že si pořídili hluché štěně a zjistili to po nějaké době.

Na závody se chystáme snad kolem října. Mohly bychom dříve, ale raději si dávám načas. Tu JRT znám, ne osobně, ale z internetu, běhají hezky :). Akorát, mohu-li dodat, tak v rámci úplné objektivity je agility s eLkovým psem úplně něco jiného než s eSkovým, kord utáhnout rychlou hluchou borderu, která sama čte trať a jde neustále dopředu. Takže si raději dávám načas, alespoň to pak bude rychlejší s přestupem do dalších výkonnostních kategorií. (Takhle ještě trénujeme teď https://www.facebook.com/trikyprohluchepsy/videos/1737616129844238/ ).

shavoid napsal(a):
Na závody se chystáme snad kolem října. Mohly bychom dříve, ale raději si dávám načas. Tu JRT znám, ne osobně, ale z internetu, běhají hezky :). Akorát, mohu-li dodat, tak v rámci úplné objektivity je agility s eLkovým psem úplně něco jiného než s eSkovým, kord utáhnout rychlou hluchou borderu, která sama čte trať a jde neustále dopředu. Takže si raději dávám načas, alespoň to pak bude rychlejší s přestupem do dalších výkonnostních kategorií. (Takhle ještě trénujeme teď https://www.facebook.com/trikyprohluchepsy/videos/1737616129844238/ ).

Nechci srovnávat jrt a boc, ani hluchou jrt a hluchou boc, jen jsem si na ně vzpomněla. Viděla jsem je naživo a netušila jsem, že je to hluchý pes. Byla to tichá krása.
Jak jsem koukala na videa, i vy budete na závodech tichá ladná dvojka

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám ohromnou radost, že vám to tak jde, videa jsou úžasná ...já se vždycky musím usmívat u cviku, když psovod jde a pes mu probíhá mezi nohama, to by mi fena udělala jednou a rovnou bych na ní mohla odjet a to nevím, jestli bych takhle bez sedla dala...

No, je fakt, že já začala učit našeho malého beaucerona osmičky mezi nohama, až mi pak došlo, že jaksi nezůstane u momentálních 45 cm v 15 týdnech, ale bude mít cca těch 65 cm a to už na něm budu jezdit.. Ale bavilo ho to, tak nevím, zda v tom pokračovat či ne no...

shavoid napsal(a):
Ještě poslední příspěvek k tématu. Ano, nejednou jsem přemýšlela, že dám pryč svého psa (ostatně na konto takové úvahy jsem i založila toto téma). Po nějakém čase už ale vím, že by to byla fatální chyba. Bezchybný pes by mne totiž ničemu nikdy nenaučil. Kdybych měla bezchybného psa, tak bych já sama zůstávala na tom stejném místě, s tím stále stejně zúženým pohledem na věc. Nikdy bych neobjevila jiné metody výcviku, kdybych s Yuki několikrát neskončila na dně. Nikdy bych nepřečetla tolik knih a nikdy bych bych nepotřebovala tolik vnímat signály ze strany psa a vlastně celkově udělat z tréninku nikoliv monolog, nýbrž dialog mezi oběma spolupracujícími elementy. Ano, děláme jenom agility sem tam nějaké psí triky, které efektivně zabaví unuděnou návštěvu, ale děláme to naplno! :)
https://www.youtube.com/watch?v=WZejSg5Qs_Q
(tady je video s triky)
https://www.youtube.com/watch?v=X64a4qgo7Fc
(a tady je skákání).

Mám velikou radost, že jste to nevzdala a takhle vám to nakonec klape. Máte můj obdiv.

lavacca napsal(a):
No, je fakt, že já začala učit našeho malého beaucerona osmičky mezi nohama, až mi pak došlo, že jaksi nezůstane u momentálních 45 cm v 15 týdnech, ale bude mít cca těch 65 cm a to už na něm budu jezdit.. Ale bavilo ho to, tak nevím, zda v tom pokračovat či ne no...

No ale tanec se psem nemusí dělat jen bordery viz níže:

https://www.youtube.com/watch?v=ZChqmn4v1BM

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No ale tanec se psem nemusí dělat jen bordery viz níže:

https://www.youtube.com/watch?v=ZChqmn4v1BM

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No ale tanec se psem nemusí dělat jen bordery viz níže:

https://www.youtube.com/watch?v=ZChqmn4v1BM

To je boží

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No ale tanec se psem nemusí dělat jen bordery viz níže:

https://www.youtube.com/watch?v=ZChqmn4v1BM

Ale jo, však ono ho ještě nějaké "kravinky" naučím, když ho to baví. Jen to prolézání mezi nohama nebyl asi nejlepší nápad vzhledem k jeho velikosti.

Tak já osobně bych svého psa nikdy pryč nedala.. Je to můj parťák do života a popravdě si ani neumím představit, že by tu se mnou nebyl. Před necelým měsícem jsem letěla na dovolenou a chlupáče jsem dala na hlídání své babičce. Strašně mi chyběl a už by mě nikdy nenapadlo ho opustit, biť jen na jeden jediný den. Taky osobně nechápu, jak někdo může svého psa, kterého má od štěněte jen tak vyhodit z auta nebo přivázat v lese, třeba z důvodu, že je pes nemocný, že páníček na něj nemá čas nebo páníčka přestal bavit. Je to neuvěřitelný a musí to být vážně hodně zlí lidé. O takové bych si neopřela ani kolo.

MiNiChaKo napsal(a):
Tak já osobně bych svého psa nikdy pryč nedala.. Je to můj parťák do života a popravdě si ani neumím představit, že by tu se mnou nebyl. Před necelým měsícem jsem letěla na dovolenou a chlupáče jsem dala na hlídání své babičce. Strašně mi chyběl a už by mě nikdy nenapadlo ho opustit, biť jen na jeden jediný den. Taky osobně nechápu, jak někdo může svého psa, kterého má od štěněte jen tak vyhodit z auta nebo přivázat v lese, třeba z důvodu, že je pes nemocný, že páníček na něj nemá čas nebo páníčka přestal bavit. Je to neuvěřitelný a musí to být vážně hodně zlí lidé. O takové bych si neopřela ani kolo.

Opět, četla jste si vůbec text zadavatele? Váš příspěvek tak nějak moc nekoresponduje s tím, co se tu probíralo.

shavoid napsal(a):
Opět, četla jste si vůbec text zadavatele? Váš příspěvek tak nějak moc nekoresponduje s tím, co se tu probíralo.

Můžete si dovolit odletět od Yuki na dovolenou ? Můžete ji někomu svěřit na hlídání ? Abyste se neoctli zase na začátku ?

shavoid napsal(a):
Opět, četla jste si vůbec text zadavatele? Váš příspěvek tak nějak moc nekoresponduje s tím, co se tu probíralo.

Evidentně ne.
Nebo možná nerozumí čtenému...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Můžete si dovolit odletět od Yuki na dovolenou ? Můžete ji někomu svěřit na hlídání ? Abyste se neoctli zase na začátku ?

To bych si hodně rozmýšlela i já. A to mám "normálního", relativně vyrovnaného a slyšícího psa.
Jen otázka - opravdu jste reagovala na ty dvě věty Shavoid? Nějak mi to k tomu vůbec nepasuje

Terven napsal(a):
To bych si hodně rozmýšlela i já. A to mám "normálního", relativně vyrovnaného a slyšícího psa.
Jen otázka - opravdu jste reagovala na ty dvě věty Shavoid? Nějak mi to k tomu vůbec nepasuje

Ta reakce byla tak nějak kombinace, ale otázka patřila Shavoid a její odpověď by byla nejen pro mne, ale i pro MiNi...

Pro Orionku: Já na dovolené moc nejezdím a kdybych jela, nebo se v horším případě něco stalo, asi bych jí našla hlídání u někoho ze zkušených kamarádů-kynologů, tam bych se tolik nebála, vlastní rodině bych jí ale svěřit nemohla.
Pro Tervena: Ano, reagovala jsem na to já ;). Jde o to, že pokud jede člověk už od zadání nahoře tak tyto komentáře co tady občas přistanou považuji úplně mimo kontext. pravděpodobně si asi přečetli pouze nadpis a již nevěnovali pozornost příspěvku pod ním ze kterého je snad očividné, že se nejednalo o tak snadné dilema, ale co už :).
(edit. Teď koukám, že dotaz Tervena byl mířen na Orionku, nějak se v tom ztrácím).

shavoid napsal(a):
Pro Orionku: Já na dovolené moc nejezdím a kdybych jela, nebo se v horším případě něco stalo, asi bych jí našla hlídání u někoho ze zkušených kamarádů-kynologů, tam bych se tolik nebála, vlastní rodině bych jí ale svěřit nemohla.
Pro Tervena: Ano, reagovala jsem na to já ;). Jde o to, že pokud jede člověk už od zadání nahoře tak tyto komentáře co tady občas přistanou považuji úplně mimo kontext. pravděpodobně si asi přečetli pouze nadpis a již nevěnovali pozornost příspěvku pod ním ze kterého je snad očividné, že se nejednalo o tak snadné dilema, ale co už :).
(edit. Teď koukám, že dotaz Tervena byl mířen na Orionku, nějak se v tom ztrácím).

Já jsem takovou odpověď čekala, jen mě naštval poněkud hysterický výkřik MiNi..., které může hlídat psa babička, aby ona se mohla cachtat...a evidentně nevěděla o diskuzi víc, než nadpis.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já jsem takovou odpověď čekala, jen mě naštval poněkud hysterický výkřik MiNi..., které může hlídat psa babička, aby ona se mohla cachtat...a evidentně nevěděla o diskuzi víc, než nadpis.

Holt asi nějaký ten komunikační šum, to se stává :).

shavoid napsal(a):
Pro Orionku: Já na dovolené moc nejezdím a kdybych jela, nebo se v horším případě něco stalo, asi bych jí našla hlídání u někoho ze zkušených kamarádů-kynologů, tam bych se tolik nebála, vlastní rodině bych jí ale svěřit nemohla.
Pro Tervena: Ano, reagovala jsem na to já ;). Jde o to, že pokud jede člověk už od zadání nahoře tak tyto komentáře co tady občas přistanou považuji úplně mimo kontext. pravděpodobně si asi přečetli pouze nadpis a již nevěnovali pozornost příspěvku pod ním ze kterého je snad očividné, že se nejednalo o tak snadné dilema, ale co už :).
(edit. Teď koukám, že dotaz Tervena byl mířen na Orionku, nějak se v tom ztrácím).

Jj, na Orionku- přišlo mi, že dotaz ohledně dovolené je coby reakce na vaše dvě věty poněkud mimo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já jsem takovou odpověď čekala, jen mě naštval poněkud hysterický výkřik MiNi..., které může hlídat psa babička, aby ona se mohla cachtat...a evidentně nevěděla o diskuzi víc, než nadpis.

Jo táák...už to teda asi chápu. Ono to vypadalo, že dáváte za pravdu MiNi a odsuzujete Sahavoid...

Terven napsal(a):
Jo táák...už to teda asi chápu. Ono to vypadalo, že dáváte za pravdu MiNi a odsuzujete Sahavoid...

Jako že nejezdí na dovolenou bez psa ?...

shavoid napsal(a):
Pro Orionku: Já na dovolené moc nejezdím a kdybych jela, nebo se v horším případě něco stalo, asi bych jí našla hlídání u někoho ze zkušených kamarádů-kynologů, tam bych se tolik nebála, vlastní rodině bych jí ale svěřit nemohla.
Pro Tervena: Ano, reagovala jsem na to já ;). Jde o to, že pokud jede člověk už od zadání nahoře tak tyto komentáře co tady občas přistanou považuji úplně mimo kontext. pravděpodobně si asi přečetli pouze nadpis a již nevěnovali pozornost příspěvku pod ním ze kterého je snad očividné, že se nejednalo o tak snadné dilema, ale co už :).
(edit. Teď koukám, že dotaz Tervena byl mířen na Orionku, nějak se v tom ztrácím).

Ta videa jsou nádherná, úplně mě dojalo, co jste s fenkou dokázala

shavoid napsal(a):
Ještě poslední příspěvek k tématu. Ano, nejednou jsem přemýšlela, že dám pryč svého psa (ostatně na konto takové úvahy jsem i založila toto téma). Po nějakém čase už ale vím, že by to byla fatální chyba. Bezchybný pes by mne totiž ničemu nikdy nenaučil. Kdybych měla bezchybného psa, tak bych já sama zůstávala na tom stejném místě, s tím stále stejně zúženým pohledem na věc. Nikdy bych neobjevila jiné metody výcviku, kdybych s Yuki několikrát neskončila na dně. Nikdy bych nepřečetla tolik knih a nikdy bych bych nepotřebovala tolik vnímat signály ze strany psa a vlastně celkově udělat z tréninku nikoliv monolog, nýbrž dialog mezi oběma spolupracujícími elementy. Ano, děláme jenom agility sem tam nějaké psí triky, které efektivně zabaví unuděnou návštěvu, ale děláme to naplno! :)
https://www.youtube.com/watch?v=WZejSg5Qs_Q
(tady je video s triky)
https://www.youtube.com/watch?v=X64a4qgo7Fc
(a tady je skákání).

shavoid napsal(a):
Ještě poslední příspěvek k tématu. Ano, nejednou jsem přemýšlela, že dám pryč svého psa (ostatně na konto takové úvahy jsem i založila toto téma). Po nějakém čase už ale vím, že by to byla fatální chyba. Bezchybný pes by mne totiž ničemu nikdy nenaučil. Kdybych měla bezchybného psa, tak bych já sama zůstávala na tom stejném místě, s tím stále stejně zúženým pohledem na věc. Nikdy bych neobjevila jiné metody výcviku, kdybych s Yuki několikrát neskončila na dně. Nikdy bych nepřečetla tolik knih a nikdy bych bych nepotřebovala tolik vnímat signály ze strany psa a vlastně celkově udělat z tréninku nikoliv monolog, nýbrž dialog mezi oběma spolupracujícími elementy. Ano, děláme jenom agility sem tam nějaké psí triky, které efektivně zabaví unuděnou návštěvu, ale děláme to naplno! :)
https://www.youtube.com/watch?v=WZejSg5Qs_Q
(tady je video s triky)
https://www.youtube.com/watch?v=X64a4qgo7Fc
(a tady je skákání).

Ester, odpovědí nejsou jen videa, odpovědět si zřejmě můžete Vy sama. Nikdo by Vaší BOCce nedal tolik lásky jako Vy! Nikdo by jí nedal tolik času, ani učení! A za to si Vás v kontextu dalších okolností velmi velmi vážím!

Ty videa jsou úžasný. Schválně jsem si přečetla Váš původní příspěvek, protože jsem si už vpodstatě nepamatovala, z jakých podmínek jste si ji brala. A teda klobouk dolů, co jste s ní dokázala. Jsem ráda za každého psa, který dostane takovouhle šanci na nový život.

amazonka01 napsal(a):
Pokud by to znamenalo, že tím, že se psa vzdám, pro NĚJ udělám to nejlepší, udělám to. Většina psů je schopná absolutní adaptace na nového majitele, pokud bych si ho nechala a on tím padem strádal (finance, zdraví, stěhování do nevyhovujícího prostředí, kde by musel být třeba bez zaměstnání, zavřený..), beru to jako sobectví.
Pes není člověk, netrpí ztrátou pána tak, jak uvádí filmy a knihy, a pokud by se měl mít se mnou špatně, je lepší, aby měl nový, lepší domov.

Teď mám přesne stejný problém, jsem sama v bytě, mám pejska 8 měsíční fenku pouliční směska hrozny tulidlo.. bohužel sem den co den v práci, kvůli financím.. kdybych to udělala tak že udělám víc volná v práci nebudu mít peníze.., jelikož ji vážně nechci dát pryč, a můžu říct že sem měla hodně noci kdy jsem hledala po internetu všelijaké možnosti jak ji mít u sebe a dělat práci jakou dělám už jenom kvuli financím.. dávala sem jí ke kamarádovi který bydlí 2min od me práce, takže jsem vždycky utíkala z práce abych ji mohla venčit a dát jí trochu Svobody a nedržet pořád doma.. bohužel to nešlo dlouho.. začala ničit nábytek, a podobne věci.. což bylo jasné že přijde, pes potřebuje lítat venku ne být zavřena, přišlo na ten čas buď ji dát pryč a nebo najít další jiný způsob jak ji udržet sobecky u sebe.. kamarád ktery mi malou sarunku dál nabídl že může být u nich na zahradě, a já budu za ní jezdit.. pokaždé kdy to bude možné, já budu vědět že pes je v pořádku a Sára může litat venku šťastné

Z výmluv je ta - je to pro něj nejlepší co mohu udělat - ta nejtypičtější. Tím samozřejmě nevylučuju, že zcela výjimečně tomu tak skutečně může být. Ale většinou je to jen kec.

Dovedu si představit jisté situace, kdy bych dala psa pryč. Ale rvalo by mi to srdce.

prázdniny napsal(a):
Z výmluv je ta - je to pro něj nejlepší co mohu udělat - ta nejtypičtější. Tím samozřejmě nevylučuju, že zcela výjimečně tomu tak skutečně může být. Ale většinou je to jen kec.

"Většinou je to jen kec." Já nevím no... Člověk si pořídí psa, i teda zodpovědně, s ohledem na čas a finance, vymyslí, kdo ho bude příležitostně hlídat. Spousta lidí má psa, protože jsou osamělí, důchodci třeba, jaké jsou vyhlídky a lze jím vyčítat, že si toho psa pořídili? Já jsem ráda, že si moje babi pořídila psa, i když on tu může ještě být když jí bude dost přes 90 a kdoví co může být. Její kamarádka před 13 lety přišla o pejska, občas chodí ven s ní, pořád tak 12let už vypráví, že si ještě měla jednoho pořídit... No podle mě měla.
Tady paní dala mladého psa kamarádovi, u kterého ten pes stejně byl daleko víc, o co jde? I kdyby šel úplně jinam, ano, je to stres, nějaký čas, ale pořád daleko delší čas se ten pes pak může mít líp. Podle mě je daleko sobečtější např. pokud se lidi rozejdou, takové to, já toho psa strašně potřebuju, půjde se mnou, i když mu vlastně pohorším. Střídavá péče je taky "úžasná". Někdy ta situace je fakt neúnosná, může to být tisíc důvodů, některé věci změnit nejde dostatečně rychle. Samozřejmě všichni okolo vědí vše nejlíp. Pes žije kolem 15 let...
Měla jsem velké štěstí, že můžu bydlet doslova pár minut od práce, že mám práci, která bude pořád, že jsem sama svým pánem, že bydlím ve městě, že nepotřebuju moc spát.
Říkala jsem si, že od letos už to bude lehárko, pořídila jsem si druhého psa...
Podělalo se i co nemohlo, zdraví blbý, jsem v práci strašně moc, ale tak prostě to jde udělat. Mám k sobě na střídačku dva lidi, jsem v práci ještě o třetinu víc, než oni dva dohromady, oba brečí, jak je toho moc. Kdybych neměla ta zvířata, tak se zblázním, jsem se psama denně kolem 3 4 hodin venku, kdybych potřebovala víc spánku, tak to nedám.
Fenu bych nikam dát nemohla, bere dost drahé léky, chodí na kontroly k vetovi, je potreba na spoustu věcí okolo ní dát pozor, je taková ne úplně jednoduchá povaha...
Pes by mohl být kdekoli.
Fakt jen teoreticky, kdyby za mnou někdo, komu bych věřila, přišel a řekl by, hele, dej mi toho psa, vidím, že s ním něco dokážu, bude se mít dobře, měl reálně fakt něco víc pro toho psa, než mám já a ten člověk by toho psa sám chtěl, tak mu ho dám a nikdy už za ním nepřijdu. Je na mě dost fixovaný. Ale proč by nepřilnul k někomu lepšímu?
Jenomže takové věci se nedějí a tak asi nakonec máte pravdu, je to kec

tapina napsal(a):
"Většinou je to jen kec." Já nevím no... Člověk si pořídí psa, i teda zodpovědně, s ohledem na čas a finance, vymyslí, kdo ho bude příležitostně hlídat. Spousta lidí má psa, protože jsou osamělí, důchodci třeba, jaké jsou vyhlídky a lze jím vyčítat, že si toho psa pořídili? Já jsem ráda, že si moje babi pořídila psa, i když on tu může ještě být když jí bude dost přes 90 a kdoví co může být. Její kamarádka před 13 lety přišla o pejska, občas chodí ven s ní, pořád tak 12let už vypráví, že si ještě měla jednoho pořídit... No podle mě měla.
Tady paní dala mladého psa kamarádovi, u kterého ten pes stejně byl daleko víc, o co jde? I kdyby šel úplně jinam, ano, je to stres, nějaký čas, ale pořád daleko delší čas se ten pes pak může mít líp. Podle mě je daleko sobečtější např. pokud se lidi rozejdou, takové to, já toho psa strašně potřebuju, půjde se mnou, i když mu vlastně pohorším. Střídavá péče je taky "úžasná". Někdy ta situace je fakt neúnosná, může to být tisíc důvodů, některé věci změnit nejde dostatečně rychle. Samozřejmě všichni okolo vědí vše nejlíp. Pes žije kolem 15 let...
Měla jsem velké štěstí, že můžu bydlet doslova pár minut od práce, že mám práci, která bude pořád, že jsem sama svým pánem, že bydlím ve městě, že nepotřebuju moc spát.
Říkala jsem si, že od letos už to bude lehárko, pořídila jsem si druhého psa...
Podělalo se i co nemohlo, zdraví blbý, jsem v práci strašně moc, ale tak prostě to jde udělat. Mám k sobě na střídačku dva lidi, jsem v práci ještě o třetinu víc, než oni dva dohromady, oba brečí, jak je toho moc. Kdybych neměla ta zvířata, tak se zblázním, jsem se psama denně kolem 3 4 hodin venku, kdybych potřebovala víc spánku, tak to nedám.
Fenu bych nikam dát nemohla, bere dost drahé léky, chodí na kontroly k vetovi, je potreba na spoustu věcí okolo ní dát pozor, je taková ne úplně jednoduchá povaha...
Pes by mohl být kdekoli.
Fakt jen teoreticky, kdyby za mnou někdo, komu bych věřila, přišel a řekl by, hele, dej mi toho psa, vidím, že s ním něco dokážu, bude se mít dobře, měl reálně fakt něco víc pro toho psa, než mám já a ten člověk by toho psa sám chtěl, tak mu ho dám a nikdy už za ním nepřijdu. Je na mě dost fixovaný. Ale proč by nepřilnul k někomu lepšímu?
Jenomže takové věci se nedějí a tak asi nakonec máte pravdu, je to kec

Co se starých lidí týče, tak vidím nesmírnou výhodu psů s pp. Pokud je to fajn chovatel, jde se domluvit, že kdyby se nedej bože neco stalo a pes by byl součásti dědictví tak si ho chovatel může vzít když ho dědic nebude chtít.
My jsme nabízeli naším starým sousedům, že ať si pořídí psa kamaráda. A když by je přežil, zůstane u nás. Nakonec si pořídili více slepic raději a mazlí našeho kocoura, který jim chodí lovit myšky.
Jinak si nemyslím že se pes adaptace na nového majitele tak snadno a rychle. Ono to může vypadat jakože jo, ale třeba jednou za čas si vzpomene a stýská si.

Jáňa19 napsal(a):
Teď mám přesne stejný problém, jsem sama v bytě, mám pejska 8 měsíční fenku pouliční směska hrozny tulidlo.. bohužel sem den co den v práci, kvůli financím.. kdybych to udělala tak že udělám víc volná v práci nebudu mít peníze.., jelikož ji vážně nechci dát pryč, a můžu říct že sem měla hodně noci kdy jsem hledala po internetu všelijaké možnosti jak ji mít u sebe a dělat práci jakou dělám už jenom kvuli financím.. dávala sem jí ke kamarádovi který bydlí 2min od me práce, takže jsem vždycky utíkala z práce abych ji mohla venčit a dát jí trochu Svobody a nedržet pořád doma.. bohužel to nešlo dlouho.. začala ničit nábytek, a podobne věci.. což bylo jasné že přijde, pes potřebuje lítat venku ne být zavřena, přišlo na ten čas buď ji dát pryč a nebo najít další jiný způsob jak ji udržet sobecky u sebe.. kamarád ktery mi malou sarunku dál nabídl že může být u nich na zahradě, a já budu za ní jezdit.. pokaždé kdy to bude možné, já budu vědět že pes je v pořádku a Sára může litat venku šťastné

Problém zakladatelky této diskuze výše (hluchá fenka s obsesí), chápu, ale tohle zas až tak moc ne. Nejsem z těch, co by odsoudili majitele, že dali pryč psa, když např. onemocněli či se dostali do finančních potíží atp., hrozně se modlím, aby se nic takového nestalo mě. Nicméně i já jsem se dostala dlouhodobě do horší situace a přesto se to snažila řešit a vůbec by mě nanapadlo dát pryč psa, protože musím pracovat... Psa jsem si pořizovala v době, kdy jsem měla práci na zkrácený úvazek a přítele (ačkoliv vztah v té době už nebyl nic moc, ale alespoň jsme spolu hradili napůl nájem) a finance tak nějak, že se to dalo přežít, práci kousek od bytu, času na psa habaděj. No, ve dvou letech věku fenky jsme se rozešli, já pár měsíců na to přišla i o práci (byla jsem jen záskok za mateřskou a předchozí zaměstnankyně se vrátila do práce dříve, než bylo v plánu, takže já musela jít ). Bylo to v době, kdy zrovna byla největší nezaměstnanost , v mém oboru práci člověk shání horkotežko i teď, když je všude volných míst habaděj, natož před pár lety. Takže byt 1+1 v nájmu jsem musela táhnout finančně sama. Práci jsem našla, nicméně 40 km daleko a denně jsem skoro hodinu tam a hodinu zpátky dojížděla (jedná se o malé město spíše vesnici, kde není k dispozici nájemní bydlení - takže stěhování nepřipadalo v úvahu). K tomu jsem si našla ještě brigádu o víkendech, abych finančně utáhla dojíždění do druhé (hlavní) práce. Moje rodina bydlí 300 km daleko ode mě, bohužel mi nemohli pomáhat třeba s venčením a tak (nicméně občas podpořili finančně, za což jsem moc vděčná). Neušetřila jsem lautr nic, prostě jsem ze dvou prací byla schopná akorát táhnout nájem, dojíždění, jídlo a psa. Toto tři roky v kuse, padala jsem na hubu, přesto že mi bylo líto fenky, že je zavřená denně 10h doma, nevzdala sem se jí, po práci se jí denně několik hodin věnovala, na cvičák jsme chodili, když finance a čas dovolily, tak jsme jezdili na agi závody, semináře apod. Všechno (nebo skoro všechno) jde, když se chce, jen člověk nesmí být líný. Ano, znovu zdůrazňuju, že tady nemluvím o situaci opravdu kritické - nemoc atp. V situaci, kterou popisuji výše mě ani nenapadlo, že bych se psa vzdala, naopak byla jsem šťastná, že ho mám, protože ten mě držel psychicky nad vodou. Před rokem se mi poštěstilo se seznámit v práci s fajn chlapem, ke kterému jsem se po nějakém čase odstěhovala i s fenkou, kterou bere jako svou vlastní . Snad už bude jen líp, ťuk ťuk.

prázdniny napsal(a):
Z výmluv je ta - je to pro něj nejlepší co mohu udělat - ta nejtypičtější. Tím samozřejmě nevylučuju, že zcela výjimečně tomu tak skutečně může být. Ale většinou je to jen kec.

Hledala jsem nové rodiny pro psy z různých důvodů - zdravotní stav původního majitele, který se prostě nezvládal o psa dále starat, kvůli tomu, že pes nesplnil výstavní nebo zkouškové ambice egoistického majitele, kvůli pokastračním zdravotním problémům a pokaždé bylo v nové rodině psovi stejně dobře nebo i lépe než u těch, kteří ho nechtěli.

Tedysek napsal(a):
Co se starých lidí týče, tak vidím nesmírnou výhodu psů s pp. Pokud je to fajn chovatel, jde se domluvit, že kdyby se nedej bože neco stalo a pes by byl součásti dědictví tak si ho chovatel může vzít když ho dědic nebude chtít.
My jsme nabízeli naším starým sousedům, že ať si pořídí psa kamaráda. A když by je přežil, zůstane u nás. Nakonec si pořídili více slepic raději a mazlí našeho kocoura, který jim chodí lovit myšky.
Jinak si nemyslím že se pes adaptace na nového majitele tak snadno a rychle. Ono to může vypadat jakože jo, ale třeba jednou za čas si vzpomene a stýská si.

Proč si myslíte, že chovatel je celý žhavý brát si své odchovy zpátky? Ničí domácnost není nafukovací a nečekaný přírůstek opravdu moc nepotěší. Návrat psa do CHS pro chovatele znamená akorát starost navíc.

Přehodit na chovatele starost o zajištění budoucnosti psa je dost bezohledné. Ano, ti odpovědní se v nouzi o svůj odchov v rámci svých možností postarají, nicméně neměli bychom to očekávat jako samozřejmost.

scylla napsal(a):
Hledala jsem nové rodiny pro psy z různých důvodů - zdravotní stav původního majitele, který se prostě nezvládal o psa dále starat, kvůli tomu, že pes nesplnil výstavní nebo zkouškové ambice egoistického majitele, kvůli pokastračním zdravotním problémům a pokaždé bylo v nové rodině psovi stejně dobře nebo i lépe než u těch, kteří ho nechtěli.

Scyllo, klíčové je slovo "svého".

Když to tady tak máte otevřené, zajímá mě:

moje známá, po tetě, která jí umřela, má psa. Pes z baráku, kde byl mimochodem poslední měsíc sám, když byla teta v nemocnici, což nikdo nevěděl, prý se o něj staral soused, ale jestli jednou denně tam zašel ho nakrmit, to nikdo neví.

Pes není naučený se venčit, poslušnost, je to takový ten vořech na zahradu, když je zavřený doma venčí se kdy chce, kde chce. Je mu 7 let. Známé se ho podařilo udat kamarádce, myslela si jak to bude super, kamarádka má psy ráda a má zkušenost. Pes ale je naprosto nepoužitelný, nepřizpůsobivý, všechno znečistil, je totálně ve stresu a pokousal už děti, je vidět, že ho někdo bil, útoky se odehrály třeba po zvednutí pálky na badminton, že si děti půjdou hrát na zahradu, v tu chvíli na ně vyjel. Neznám moc detaily, známá se mě ptala, co s tím, ona si psa nechat ani nechce (psů se bojí), ani nemůže, ta její kamarádka ho z logických důvodů odmítá, útulek je pro psy bez domova, což tenhle není a takovýhle pes je přece naprosto neadopovatelný, pokud mu někdo nedá hodně hodně hodně času a péče na převýchovu.

Navrhovala jsem jí, že určitě musí existovat nějaká organizace, které by se pes dal dát s nějakou finanční sumou, která ho převychová a někomu daruje. Ale takovýchle nepoužitelných psů je mnoho, lidí, co by to dělali málo (já asi neznám vůbec nikoho). Mám na fb pár skupin, kde je přesně vidět, jak udávají psy po seniorech, ale většinou rozumné psy, ne takovéhle.

Vlastně nevím, co jí poradit.

Víte, tohle si vždy představím, když se tu objeví "inteligentní" dotaz : pes na dvůr
a jen a zásadně na dvůr
a přivlečou dvouměsíční mimino a buď ho rovnou (klidně i v listopadu)
šoupnou do boudy a nebo jsou tak dobří, že než to provedou
nechají si to tady posvětit. Nejsou až tak bystří, aby mysleli dál
a zvažovali, že mohou nastat v jejich životě úplně jiné podmínky.
Pak si daj inzerát stěhujeme se-daruji psa ze dvora.
Ne aby od prvního dne psa naučili na všechno.
I na pobyt v bytě. Tzn. čistotnost, klid a dali mu základní výchovu!
Dvůr a bouda ho nevychová.
Co s nesocializovaným, nekontaktním psem, kterýho člověk nezajímá
A vlastně, proč by taky měl?
To se snad nedá ani zaplatit.
Kdo to má pak za ně řešit ?
(zkuste R. Desenského).

rapotacka11 napsal(a):
Víte, tohle si vždy představím, když se tu objeví "inteligentní" dotaz : pes na dvůr
a jen a zásadně na dvůr
a přivlečou dvouměsíční mimino a buď ho rovnou (klidně i v listopadu)
šoupnou do boudy a nebo jsou tak dobří, že než to provedou
nechají si to tady posvětit. Nejsou až tak bystří, aby mysleli dál
a zvažovali, že mohou nastat v jejich životě úplně jiné podmínky.
Pak si daj inzerát stěhujeme se-daruji psa ze dvora.
Ne aby od prvního dne psa naučili na všechno.
I na pobyt v bytě. Tzn. čistotnost, klid a dali mu základní výchovu!
Dvůr a bouda ho nevychová.
Co s nesocializovaným, nekontaktním psem, kterýho člověk nezajímá
A vlastně, proč by taky měl?
To se snad nedá ani zaplatit.
Kdo to má pak za ně řešit ?
(zkuste R. Desenského).

Takový pes skončí v běžném útulku, útulkářky o něm vypráví a napíší na web a FB srdceryvný příběh a pak si ho někdo adoptuje a po týdnu zjistí, že takový pes není vhodný do rodiny a o lidi vlastně nestojí a tak psa vrátí do útulku - no a jsme v jiné diskusi (příspěvky Saoly a reakce na ně v diskusi Pejsek z útulku-váš příběh https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/3389052/pejsek-z-utulku-vas-pribeh#a3407015).

rapotacka11 napsal(a):
Víte, tohle si vždy představím, když se tu objeví "inteligentní" dotaz : pes na dvůr
a jen a zásadně na dvůr
a přivlečou dvouměsíční mimino a buď ho rovnou (klidně i v listopadu)
šoupnou do boudy a nebo jsou tak dobří, že než to provedou
nechají si to tady posvětit. Nejsou až tak bystří, aby mysleli dál
a zvažovali, že mohou nastat v jejich životě úplně jiné podmínky.
Pak si daj inzerát stěhujeme se-daruji psa ze dvora.
Ne aby od prvního dne psa naučili na všechno.
I na pobyt v bytě. Tzn. čistotnost, klid a dali mu základní výchovu!
Dvůr a bouda ho nevychová.
Co s nesocializovaným, nekontaktním psem, kterýho člověk nezajímá
A vlastně, proč by taky měl?
To se snad nedá ani zaplatit.
Kdo to má pak za ně řešit ?
(zkuste R. Desenského).

Nemyslím si, že by to bylo o tom, jestli je pes ze zahrady nebo z bytu. Znám psy, kteří jsou výhradně jen venku, opravdu nikdy nepřekročili práh baráku, ale přesto se jim majitelé věnují, jsou normálně vychovaní, kontaktní a socializovaní... O tom to fakt není...

Nic proti, sama mám psa v baráku, ale poslední dobou mě to tady připadá, jako že každý kdo nechce psa domů, do baráku, tak nemůže mít psa vůbec, nebo že prostě pes na zahradě je chudák... Když jsem si jako dítě pořídila (se souhlasem rodičů) prvního psa, tak také musel být venku, rodiče jsou typický vesnický - "pes do baráku nepatří". Alespoň ne tak velkej. Takže pes byl prostě na dvoře, ale snažila jsem se mu věnovat co to šlo, trávit s ním veškerý volný čas a rozhodně si nemyslím, že by ten pes trpěl, nebo že by byl nekontaktní, nesocializovaný... Je to o tom času který psovi věnujeme, ne o tom jestli je venku nebo doma...

Marcelaamax
Proboha, nevšimla jste si jaká je doba, jaký jsou dnes lidi povrchní?
Kdo čokla chce a opravdu potřebuje, ten si ho prostě pořídí
a ŽIJE SE PSEM.
A nemusí ho mít nutně v kvartýru.
A nevypisuje sem alibisticky rozvrh hodin se psem.
Jezdila jsem na prázdniny, psi byli zásadně venku,
ale vztah mezi rodinou a psem byl takový, že by jim
ho mohla dnešní kdejaká nanynka závidět.
Chodili jsme celé léto pást krávy, ovce, kozy a se psem,
vořechem. A jak mu to šlo. Bylo to na samotě
v horách. Do rána ještě stačil zadávit lišku u kurníku.
Měl spoustu aktivit.
Venku se od nás nevzdaloval.
I dnes jsou lidi, kteří psa potřebují a umí s ním žít.
Jsou i... které musí mít co vidí a hned a netuší o čem
život s pracovním psem je.
Pak je potkáte s módním psem, který se 5 let zmítá na haltině
atd.
Řekla bych, že se to dá vycítit už z jejich příspěvku
- dotazu. Je lepší je upozornit spíš na negativa
než naznačovat, že známá to měla taky, ale báječně to zvládla.

..."Je to o tom času který psovi věnujeme, ne o tom jestli je venku nebo doma"...

Jenže ono je to často tak, že se psu věnuje méně a méně času až nakonec úplně omrzí a skončí na řetěze u boudy.
( viz u nás na vsi zlatý retrívr na řetěze pod ořechem, bouda polorozpadlá, jak po ní rajtoval, na zahradě kolem rozházené hračky malého dítěte - scénář si domyslíte ). V bytě tohle nehrozí úplně. I když je sebe méně času, vyvenčit aspoň 3x denně na malé procházce se pes musí. Také dítě se nedá jen tak vypustit ven a tak jde pes aspoň na procházku s kočárem.
Je to paradox, ale často se bytový pes má líp, než ten na zahradě na vsi.

Obojí má svoje pro a proti. Znám venkovní i bytové psy. Někteří jsou na té zahradě chudáci, co se na procházku nepodívali za celý život, ale vím i o bytových chudácích, kterým by na tom dvorku asi bylo líp.
Jedna známá má psa doma, ale výhradně na chodbě bytu, přesněji na chodbičce široké asi 1,5 m, dlouhé asi 4 m, bez oken. Do bytu nesmí.
Další pes je v bytě, v obýváku, kde má svůj pelech, ale z toho pelechu se nesmí hnout. Jakože vůbec. Má u něj misky a pouští ho na dvůr, občas procházky. Ale doma je prostě výhradně na pelechu. Za moji návštěvu několikrát chtěl přijít, očuchat si mě, prostě byl zvědavý, ale bleskem byl zahnaný zpět. Myslela jsem, že je to s ohledem na mě, jakožto návštěvu, ale omyl, je to tam takhle nastavené.
Jak už jsem říkala, spousta venkovních psů jsou chudáci, kteří jsou odstaveni na zahradu a tím to končí, pak jsou ti, co jsou venku a lidé se jim věnují, seč mohou. Jsou psi bytoví spokojení, ale i psi bytoví chudáci.

Fiona.Praha napsal(a):
Takový pes skončí v běžném útulku, útulkářky o něm vypráví a napíší na web a FB srdceryvný příběh a pak si ho někdo adoptuje a po týdnu zjistí, že takový pes není vhodný do rodiny a o lidi vlastně nestojí a tak psa vrátí do útulku - no a jsme v jiné diskusi (příspěvky Saoly a reakce na ně v diskusi Pejsek z útulku-váš příběh https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/3389052/pejsek-z-utulku-vas-pribeh#a3407015).

No prave, ale to je prece strasne spatne. Nikomu bych takovehleho psa preci dobrovolne nedala, kdyz vim, jak moc spatne to s nim je. Navic, co jsem tak pochopila, tak se znama v utluku ptala a tam ji rekli, ze si ho nemuzou vzit, protoze to je jen pro psy na ulici. A jestli ji nedejboze napadne ho vypustit, buhvi co ten pes muze udellat? Snad ma rozum a tohle ji nenapadne, ale kdyz pro ni nebude jina varianta k dispozici. A proc dozivat v utluku, kde to bude jeste horsi a horsi, coz je vicemene to, co toho psa ceka, bud pendl mezi lidmi a zpet do utulku, nebo si ho vubec nikdo nevezme, zejo (zvlast kdyz vidim ty zkusenosti tech lidi s utulkaci, jako je to jasne ze si nikdo nevezme psa co mu pokouse deti.A z tech deti pak vyrostou lide, jako je moje znama, co se psu straslive boji)

Neexistuje teda v tomhle pripade jina varianta? Napada me i velmi kacirska myslenka, neni pak pro tohodle psa lepsi varianta ho nechat uspat? Jsem zvedava, jak to nakonec vyresi, pokud proste bude nejake nejrozumnesi reseni strasne rada ji ho doporucim.

Nadavat ted na teticku a na to ze si poridila psa kdyz nemela je totiz moc nenapomocne, ten pes proste existuje a je to problem.

Podle mě není myšlenka nechat psa uspat až tak kacířská. Než dožívat někde v kleci v útulku...na adopci takového psa moc šance není.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Obojí má svoje pro a proti. Znám venkovní i bytové psy. Někteří jsou na té zahradě chudáci, co se na procházku nepodívali za celý život, ale vím i o bytových chudácích, kterým by na tom dvorku asi bylo líp.
Jedna známá má psa doma, ale výhradně na chodbě bytu, přesněji na chodbičce široké asi 1,5 m, dlouhé asi 4 m, bez oken. Do bytu nesmí.
Další pes je v bytě, v obýváku, kde má svůj pelech, ale z toho pelechu se nesmí hnout. Jakože vůbec. Má u něj misky a pouští ho na dvůr, občas procházky. Ale doma je prostě výhradně na pelechu. Za moji návštěvu několikrát chtěl přijít, očuchat si mě, prostě byl zvědavý, ale bleskem byl zahnaný zpět. Myslela jsem, že je to s ohledem na mě, jakožto návštěvu, ale omyl, je to tam takhle nastavené.
Jak už jsem říkala, spousta venkovních psů jsou chudáci, kteří jsou odstaveni na zahradu a tím to končí, pak jsou ti, co jsou venku a lidé se jim věnují, seč mohou. Jsou psi bytoví spokojení, ale i psi bytoví chudáci.

Jo přesně to jsem chtěla říct. Někdy je chudák pes v bytě, jindy je chudák pes na zahradě. Ale není to tak, že pes na zahradě se musí mít nutně špatně. Někdy se má opravdu lépe, než pes v bytě, který se pouze vyvenčí třikrát denně, v horším případě chodí jen na podložku a ven se bůbec nepodívá - i takové psy znám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..."Je to o tom času který psovi věnujeme, ne o tom jestli je venku nebo doma"...

Jenže ono je to často tak, že se psu věnuje méně a méně času až nakonec úplně omrzí a skončí na řetěze u boudy.
( viz u nás na vsi zlatý retrívr na řetěze pod ořechem, bouda polorozpadlá, jak po ní rajtoval, na zahradě kolem rozházené hračky malého dítěte - scénář si domyslíte ). V bytě tohle nehrozí úplně. I když je sebe méně času, vyvenčit aspoň 3x denně na malé procházce se pes musí. Také dítě se nedá jen tak vypustit ven a tak jde pes aspoň na procházku s kočárem.
Je to paradox, ale často se bytový pes má líp, než ten na zahradě na vsi.

Jasně, pes venku může omrzet a dáme ho na řetěz, ale stejně tak může omrzet pes v bytě - přestaneme se mu věnovat a ze psa je rezignující tvor, který se jen bez života povaluje.

Já reagovala hlavně na to, co psala rapotacka - že když chce někdo psa na dvůr tak si hned představí, jak se ho pak ten člověk zbavuje a co s takovým nekontaktním, nesocializovaným psem. Jenže i pes, který žije na dvoře může být kontaktní, vychovaný a socializovaný. Stejně jako pes žijící v bytě může být nevychovaný a nesocializovaný. Jen jsek chtěla říct, že prostě nějaká míra vychovanosti atd. není o tom, zda je pes v bytě nebo na zahradě.

edit: že se má často pes v bytě líp než na zahradě na vsi s tím souhlasím - jsem z vesnice a tak to okolo vidím. Ale není to tak vždy...

Jak by mohlo být pro psa lepší být mrtev než živ?

strčit cizího psa mezi děti a sportovní náčiní asi není nejchytřejší nápad a dá se usoudit, že dobře nedopadne.
Podle mne autorka dotazu hledá alibi pro vraždu psa, kterou připravuje.

mírnost, stimulace potravou a chválou, by podle mne zcela postačila k tomu, abvy se pes aklimatizoval.


Podivné je už to, že tazatelka, ačkoliv, zdá se, převzala rozhodování o psu, neví v podstatě, kdo se o něj po smrti majitelky staral, proč se nezeptala toho souseda? třeba by si ho nechal.

Nejsnazší by bylo odmítnout dědictví, pak by dědictví včetně psa připadlo státu a ten by už nějaký útulek s převýchovou objevil.

alda082 napsal(a):
Nikdy v životě bych nedala svoje bobulky! jednu fenu máme s PP a měla štěňata a řvala jsem když si je lidé odváželi... o polovině víme, posílají fota z domů z výstav a o dalších nevím nic, i když jsem lidem psala, neodpověděli, kolikrát si říkám kde chuďátka jsou a jestli netrpí... nikdy bych nedala psa, do konce svého života bych s tou myšlenkou nedokázala žít! své psy miluji. a jsem rozhodnutá že nikdy už nechci mít doma štěňata a zažít to co jsem už zažila.

Mám to stejně.....celý život jsem "mazlíčkář" a nikdy už ne "chovatel".....štěňata jsem dovolila jen jednou na naléhání mé matky ( kynolog tělem i duší).....tenkrát jsem měla svou první fenu,žádné zkušenosti (hlavně se svými reakcemi).....do štěňat jsem se zamilovala já i moje tehdy 7 letá dcera....nedokázala jsem je prodat.....nakonec zakročila matka a ve 4 měsících mi je sebrala a prodala s tím,že už dávno měla štěnda být u nových majitelů....do dnes si to má dcera i já pamatujeme jako šíleně negativní zážitek,obě jsme to obrečely....do dnes si tu situaci někdy vybavím ani nevím proč,z paměti nelze vymazat.....za mě tedy - už nikdy žádná vlastní,odchovaná štěňata....jsem od té doby už třicet let pouze a jen "mazlíčkář".....k nelibosti mé matky ....jsem asi blázen,ale bylo to jako by mi vzali vlastní děti.....do dnes se s tím nemohu smířit.....prostě to tak někdo má a hnout s tím nejde....

Ahoj. Jsem v situaci, kdy musím dát pryč mého milovaného psa. Máme spolu neuvěřitelně silné pouto, ale já to nezvládla. Vzala jsem si pracovní plemeno a nedávám to. Hledám mu tedy plnohodnotný život, aby si ho užil. Se mnou bude šťastný, že je se mnou, ale to mu nestačí. Je mi to tolik líto... Dostali jsme se do situace, kdy jsem v jeho očích jediný existující jedinec a zbytek je vetřelec. Začaly to odsírat moje tři děti. Prostě, buď má takovou povahu, nebo jsem něco dost posrala. Tak nebo tak, své děti budu chránit. Kdybych měla dům se zahradou, ani nad tím nezapřemyslím. Kupovat se měl už v listopadu, ale majitel na poslední chvíli vycouval a teď kde nic, tu nic. Zvažovala jsem i psí školku na tu dobu, než se něco sežene, ale to může klidně trvat měsíce, roky a bohužel, tak bohatá nejsem.

Katyi napsal(a):
Ahoj. Jsem v situaci, kdy musím dát pryč mého milovaného psa. Máme spolu neuvěřitelně silné pouto, ale já to nezvládla. Vzala jsem si pracovní plemeno a nedávám to. Hledám mu tedy plnohodnotný život, aby si ho užil. Se mnou bude šťastný, že je se mnou, ale to mu nestačí. Je mi to tolik líto... Dostali jsme se do situace, kdy jsem v jeho očích jediný existující jedinec a zbytek je vetřelec. Začaly to odsírat moje tři děti. Prostě, buď má takovou povahu, nebo jsem něco dost posrala. Tak nebo tak, své děti budu chránit. Kdybych měla dům se zahradou, ani nad tím nezapřemyslím. Kupovat se měl už v listopadu, ale majitel na poslední chvíli vycouval a teď kde nic, tu nic. Zvažovala jsem i psí školku na tu dobu, než se něco sežene, ale to může klidně trvat měsíce, roky a bohužel, tak bohatá nejsem.

.trenér, který s vámi bude řešit vycvik psa u vás doma i na ulici zase tak drahý není..

chameleonHugo

3 děti a "pracák" a v bytě?
Vidíte, že pochopila, že to nezvládá.
Sice pozdě, ale .... konečně.
Bohužel, souhlasím s tím, dát psa dál.
Snad se zadavatelka poučila.
Snad pes i v této těžké době najde vhodnější domov,
když už to nemůže vyřešit širší rodina,
když si zadní vrátka nepřipravili předem.

Katyi napsal(a):
Ahoj. Jsem v situaci, kdy musím dát pryč mého milovaného psa. Máme spolu neuvěřitelně silné pouto, ale já to nezvládla. Vzala jsem si pracovní plemeno a nedávám to. Hledám mu tedy plnohodnotný život, aby si ho užil. Se mnou bude šťastný, že je se mnou, ale to mu nestačí. Je mi to tolik líto... Dostali jsme se do situace, kdy jsem v jeho očích jediný existující jedinec a zbytek je vetřelec. Začaly to odsírat moje tři děti. Prostě, buď má takovou povahu, nebo jsem něco dost posrala. Tak nebo tak, své děti budu chránit. Kdybych měla dům se zahradou, ani nad tím nezapřemyslím. Kupovat se měl už v listopadu, ale majitel na poslední chvíli vycouval a teď kde nic, tu nic. Zvažovala jsem i psí školku na tu dobu, než se něco sežene, ale to může klidně trvat měsíce, roky a bohužel, tak bohatá nejsem.

Co jsem tady pochopila, ani dům se zahradou by to nezachránil.

Sehnat jiného, lepšího, vhodnějšího majitele je od vás velmi zodpovědné a statečné.

Třeba napíše Sarah01, která má za sebou taky takovou volbu.

rapotacka11 napsal(a):
chameleonHugo

3 děti a "pracák" a v bytě?
Vidíte, že pochopila, že to nezvládá.
Sice pozdě, ale .... konečně.
Bohužel, souhlasím s tím, dát psa dál.
Snad se zadavatelka poučila.
Snad pes i v této těžké době najde vhodnější domov,
když už to nemůže vyřešit širší rodina,
když si zadní vrátka nepřipravili předem.

..tak je to taková první pomoc, pokud mají vztah opravdu takový jaký paní popisuje.....a bude to také celé viděno nezávislým pohledem....pokud by to nešli pak teprve bych psa nabídla dal....a navíc se neví co je to vlastně za pracovní plemeno...cvičák by mohla paní navštěvovat I s dětmi....

Měla by dělat jedno a pořádně.

Děti jsou na plný úvazek.
Pak jsou tu telefony, ty taky zaměstnají ....a mladý pes?
Ani nemluvím.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Co jsem tady pochopila, ani dům se zahradou by to nezachránil.

Sehnat jiného, lepšího, vhodnějšího majitele je od vás velmi zodpovědné a statečné.

Třeba napíše Sarah01, která má za sebou taky takovou volbu.

Ne, já jsem žádnýho psa nedala jinam, zatím všechny 4 zvládám. I když tedy s obtížemi, ale pořád to jde. Možná kdyby měl den aspoň o 5 hodin víc, bylo by to ideální.
Já myslím, že jste si mě asi spletla se sardullah, ona toto musela řešit a bylo to pro ni určitě hodně těžké, ale třeba napíše.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ne, já jsem žádnýho psa nedala jinam, zatím všechny 4 zvládám. I když tedy s obtížemi, ale pořád to jde. Možná kdyby měl den aspoň o 5 hodin víc, bylo by to ideální.
Já myslím, že jste si mě asi spletla se sardullah, ona toto musela řešit a bylo to pro ni určitě hodně těžké, ale třeba napíše.

Máte pravdu. Chtěla jsem napsat sardullah. Došlo mi to se zpožděním.

Cvičák je k ničemu pro takového majitele, protože se bojí o děti. To psa nenaučíte. Leda ho oddělit.
A hlavně ten svůj strach ničím - matka - neodstraní.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Cvičák je k ničemu pro takového majitele, protože se bojí o děti. To psa nenaučíte. Leda ho oddělit.
A hlavně ten svůj strach ničím - matka - neodstraní.

tak nějak zcela nesouhlasím
naopak
v obecné rovině
cvičák není k ničemu,protože se bojí o děti
strach matka odstraní zcela ovladatelným vycvičeným a vychovaným psem
strach matka odstraní tak, že dění bude mít pod kontrolou

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak nějak zcela nesouhlasím
naopak
v obecné rovině
cvičák není k ničemu,protože se bojí o děti
strach matka odstraní zcela ovladatelným vycvičeným a vychovaným psem
strach matka odstraní tak, že dění bude mít pod kontrolou

Víte, to záleží na její povaze, znalostech, vůli, schopnosti rozumět, ochotě rozumět, nechat si vysvětlit.
Není to jako bát se pavouků.

Možná jsem něco přehlídla, ale nevidím ani plemeno, ani stáří psa, ani věk dětí.
Ale je to skoro jedno. Jestli se paní bojí o malé děti a jedná se o půlroční štěně.....
Nebo jestli prostě paní jen omrzel. Nechce ho.

Kupovat se měl už v listopadu, ale majitel na poslední chvíli vycouval a teď kde nic, tu nic. Zvažovala jsem i psí školku na tu dobu, než se něco sežene, ale to může klidně trvat měsíce, roky a bohužel, tak bohatá nejsem.

Jak starý ten pes vlastně je ? "Napadá" odrostlé děti, nebo si štěníkovsky hraje?

( I když mám v živé paměti, jak mě ( 6 let ) pronásledoval cca 4 měsíční NO. Rval mě za tepláky, já bulela - ty tepláky zas nebyly tak tlusté, nemohla jsem udělat krok, majitelé z toho měli srandu. Z mých dospělých tam nikdo nebyl. Vesničtí debulové to dávali městské holce na letním bytě pěkně sežrat )

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Víte, to záleží na její povaze, znalostech, vůli, schopnosti rozumět, ochotě rozumět, nechat si vysvětlit.
Není to jako bát se pavouků.

On je strach racionální a iracionální. První lze odbourat vysvětlením, druhý ne. Pokud její pes nějak ohrozil její děti, může být důvěra narušená navždy bez ohledu na výchovu psa právě proto, že strach z kousnutí přejde z racionálního (opravdu existuje reálné riziko pokousání) do iracionálního (přestože pes je spolehlivý, obavy přetrvávají).

teda trošku OT, ale nedá mi :

"On je strach racionální a iracionální. První lze odbourat vysvětlením, druhý ne"

jak lze odbourat racionální strach vysvětlením?
když je racionální

to odbourám ten iracionální, pokud je dotyčný schopen racionální úvahy, když se nebojí
a pak na sobě, racionálně, pracovat....
bychom já a "mí" pavouci mohli vyprávět

Když jsme u těch strachů : přecházely jsme s kamarádkou pastvinu za ee ohradníkem. V domění, že je prázdná. Uprostřed stál kůň - krásný černý, možná fríský. Velela jsem opustit pastvinu nejkratší cestou, jen tak přes roh. Kamarádka byla názoru, že můžeme klidně jít, že kůň není pes, aby si teritorium bránil. Kdo měl pravdu ? Byla moje obava racionální, nebo iracionální?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když jsme u těch strachů : přecházely jsme s kamarádkou pastvinu za ee ohradníkem. V domění, že je prázdná. Uprostřed stál kůň - krásný černý, možná fríský. Velela jsem opustit pastvinu nejkratší cestou, jen tak přes roh. Kamarádka byla názoru, že můžeme klidně jít, že kůň není pes, aby si teritorium bránil. Kdo měl pravdu ? Byla moje obava racionální, nebo iracionální?

Koně budou zvědaví, odměření nebo lhostejní. Útoční ve smyslu bránění území ne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když jsme u těch strachů : přecházely jsme s kamarádkou pastvinu za ee ohradníkem. V domění, že je prázdná. Uprostřed stál kůň - krásný černý, možná fríský. Velela jsem opustit pastvinu nejkratší cestou, jen tak přes roh. Kamarádka byla názoru, že můžeme klidně jít, že kůň není pes, aby si teritorium bránil. Kdo měl pravdu ? Byla moje obava racionální, nebo iracionální?

Racionální. Jsou mrchy co by tě zadupqly do země jedna radost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Racionální. Jsou mrchy co by tě zadupqly do země jedna radost.

Kolik takových je?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Koně budou zvědaví, odměření nebo lhostejní. Útoční ve smyslu bránění území ne.

I takový se najdou. Je jich hodně málo ale jsou. Ne třeba ve smyslu hlídám si ohradu ale jsou koně co na lidi zaútočí a s klidem a natvrdo.

Kůň nemá ve výbavě hlídání teritoria způsobem, jaký známe u psů.
A zkažených koní, ve smyslu útočících na člověka, který s nimi nemanipuluje a jen prochází výběhem, je fakt minimum.

Znala jsem lidi,co měli několik koní. Jedná jejich kobyla hlídala líp než pes. Kohokoli cizího na pastvině napadla zubama a jedině s majiteli to bylo jakž takž bezpečné.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Koně budou zvědaví, odměření nebo lhostejní. Útoční ve smyslu bránění území ne.

Zkusila byste vlézt do výběhu k mému koni! Byl to agresivní prevít, který šel ve výběhu nebo v boxu tvrdě po komkoliv. A nešlo jen o nejake strašení, ale naprosto vážně míněné útoky kopyty a zuby. Do výběhu nesměl s jinými koňmi, protože by si žádný majitel nemohl vyzvednout toho svého. Manipulace s ním byla značně obtížná, bylo potřeba velké opatrnosti a pořád si hlídat záda. Myslím, že se nejednalo jen o zkaženou výchovu, ale i o nějakou psychikou poruchu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
teda trošku OT, ale nedá mi :

"On je strach racionální a iracionální. První lze odbourat vysvětlením, druhý ne"

jak lze odbourat racionální strach vysvětlením?
když je racionální

to odbourám ten iracionální, pokud je dotyčný schopen racionální úvahy, když se nebojí
a pak na sobě, racionálně, pracovat....
bychom já a "mí" pavouci mohli vyprávět

Příklad:
Bojím se. Proč? Protože mě pes může pokousat. = racionální strach
Pes tě nepokouše, protože... (je dobře vychovaný, je v dobré náladě, nemá důvod kousnout...) = vysvětlení
Psa se nebojím. = závěr

Pokud se bojím, že mě pokouše pes, přestože není důvod, aby pes kousnul, a já si toho jsem vědoma, je to strach iracionální.


Já se bojím pavouků. Proč? Protože nechci, aby mi vlezl do ucha, když spím. A ano, vím, že to pavouci nedělají. Ale stejně se toho bojím. Je to tedy neracionální strach. Žádné vysvětlení mi nestačí, protože je tam pořád to co kdyby se to fakt stalo. Šance je jedna ku miliardě, ale mně to ke strachu z pavouků naprosto stačí.
A jestli to má paní se třemi dětmi stejně, tak jí to teoretické co kdyby pes přece kousnul taky stačí - a vymluvit jí to nejde, protože nějaká pravděpodobnost kousnutí existuje. Bez ohledu na to, jak bude pes vychovaný či převychovaný a spolehlivý, důvěru jí to vrátit nemusí.

balisek napsal(a):
Zkusila byste vlézt do výběhu k mému koni! Byl to agresivní prevít, který šel ve výběhu nebo v boxu tvrdě po komkoliv. A nešlo jen o nejake strašení, ale naprosto vážně míněné útoky kopyty a zuby. Do výběhu nesměl s jinými koňmi, protože by si žádný majitel nemohl vyzvednout toho svého. Manipulace s ním byla značně obtížná, bylo potřeba velké opatrnosti a pořád si hlídat záda. Myslím, že se nejednalo jen o zkaženou výchovu, ale i o nějakou psychikou poruchu.

Tak i takové případy jsou. Věřím, že sepsat by se jich tu dala řada a zahraniční videa jsou k tomu výživná.

Moje zkušenosti jsou jiné a žádného koně tohoto typu jsem kolem sebe nikdy neměla. Mě by to bylo nepříjemné spíš tím, že někomu procházím ohradami, než kvůli koním samotným. Jsem v tomhle asi protivná, nemám to sama ráda, hlavně kvůli krmičům.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Koně budou zvědaví, odměření nebo lhostejní. Útoční ve smyslu bránění území ne.

Jistě. A pes, který štěká nekouše.

impact napsal(a):
Jistě. A pes, který štěká nekouše.

Taky máte útočného koně?

Já přidám historku ( jak mám v oblibě ) : Kamarádce se v zimě u chalupy vyskytl kůň. Celou zimu ho krmila ( na louce u lesa ), nikdo se k němu nehlásil. Pak přijeli na chalupu, kůň na louce, šla k němu s dobrotami v ruce ( jako mnohokrát před tím ) a kůň ji hlavou nabral do hrudníku, spadla a ......neví co by bylo, chvíli byla v bezvědomí, protože jí vyrazil dech, manžel koně odehnal a ji odnesl domů.
Měla na hrudníku podlitiny a vychýlenou páteř. Kůň potom zmizel, snad si ho někdo odvedl.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taky máte útočného koně?

Ne, mám dost útočných psů a to mi ke štěstí stačí.

Onehdá jsem ale našla na půdě svůj koňský deníček, kam jsem si do nějakých pětadvaceti let poctivě zapisovala jména koní, na kterých jsem jezdila. Číslo to bylo přes čtyři sta a byla v tom velká část různých hřebčínů, hřebčinců i soukromých chovů napříč celou republikou.

Takže vzorek mám tuším poměrně dobrej.

Koní, kteří by Vás bez mrknutí oka vyhnali z ohrady, jsem potkala nespočet.

Takže si klidně dál lozte do cizích ohrad s koňmi, ale nepřesvědčujte prosím veřejnost, že je to tak v pořádku. Někdo kvůli Vám může dojít ke zbytečnému úrazu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já přidám historku ( jak mám v oblibě ) : Kamarádce se v zimě u chalupy vyskytl kůň. Celou zimu ho krmila ( na louce u lesa ), nikdo se k němu nehlásil. Pak přijeli na chalupu, kůň na louce, šla k němu s dobrotami v ruce ( jako mnohokrát před tím ) a kůň ji hlavou nabral do hrudníku, spadla a ......neví co by bylo, chvíli byla v bezvědomí, protože jí vyrazil dech, manžel koně odehnal a ji odnesl domů.
Měla na hrudníku podlitiny a vychýlenou páteř. Kůň potom zmizel, snad si ho někdo odvedl.

Tak pokud s koněm neumí manipulovat, pak to takhle dopadá.
Takže v širší souvislosti.
Nejsem příznivcem toho, aby kdokoli, kdo nemá zkušenost s koňmi a není pod dozorem znalé osoby, chodil mezi koně do výběhu.
Pokud se tak omylem stane, je lepší ohradu bez další prodlevy opustit.
Riziko toho, že někoho, kdo pouze prochází, v ohradě vyloženě napadne kůň je velmi nízké, ale je dobré počítat s tím, že stát se to může.

impact napsal(a):
Ne, mám dost útočných psů a to mi ke štěstí stačí.

Onehdá jsem ale našla na půdě svůj koňský deníček, kam jsem si do nějakých pětadvaceti let poctivě zapisovala jména koní, na kterých jsem jezdila. Číslo to bylo přes čtyři sta a byla v tom velká část různých hřebčínů, hřebčinců i soukromých chovů napříč celou republikou.

Takže vzorek mám tuším poměrně dobrej.

Koní, kteří by Vás bez mrknutí oka vyhnali z ohrady, jsem potkala nespočet.

Takže si klidně dál lozte do cizích ohrad s koňmi, ale nepřesvědčujte prosím veřejnost, že je to tak v pořádku. Někdo kvůli Vám může dojít ke zbytečnému úrazu.

To je hezké, já do cizích ohrad potřebu lézt nemám a ego si tu honit také nepotřebuji.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je hezké, já do cizích ohrad potřebu lézt nemám a ego si tu honit také nepotřebuji.

kotys napsal(a):
Koně budou zvědaví, odměření nebo lhostejní. Útoční ve smyslu bránění území ne.

V každé diskuzi se může najít někdo, kdo má těch zkušeností o dost víc a holt má i potřebu vyvrátit Vaše bludy. Obzvláště v momentě, kdy mohou být pro někoho nebezpečné.

impact napsal(a):
kotys napsal(a):
Koně budou zvědaví, odměření nebo lhostejní. Útoční ve smyslu bránění území ne.

V každé diskuzi se může najít někdo, kdo má těch zkušeností o dost víc a holt má i potřebu vyvrátit Vaše bludy. Obzvláště v momentě, kdy mohou být pro někoho nebezpečné.

OK

Jé, je, nehádejte se, to jsem rozhodně vyvolat nechtěla. Opusťte koně, vraťme se ke psům. Třeba nám zadavatelka prozradí podrobnosti svého problému.

Když jsem ještě chodila jezdit, tak jsem si do ohrady chodila pro koně. Vždy jsem dostala info, kterýho koně si mám vzít a kde ho najdu nějaký další provozní drobnosti, jako kde ho pak nechat atd...
Tak si takhle jednou jdu pro koně a v ohradě s koňmi stála i kráva. Tak si říkám, že dobrý, kdyby s tím měl být problém tak dostanu info. No vlezla jsem tam a šla si odvést koně a když jsem byla celkem daleko od ohrady, tak se ta kráva proti mě natvrdo rozběhla...
Tak jsem začala řvát "héééjj' a točila vodítkem s ohlávkou, to bylo jediný, co mě napadlo. No zabralo to kráva se zastavila a už jsem jí dál nezajímala.
Když jsem se pak ptala, co to jako mělo být, tak prý ona to občas dělá, ale že paní nenapadlo, že jsem jí tam ještě nepotkala...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak pokud s koněm neumí manipulovat, pak to takhle dopadá.
Takže v širší souvislosti.
Nejsem příznivcem toho, aby kdokoli, kdo nemá zkušenost s koňmi a není pod dozorem znalé osoby, chodil mezi koně do výběhu.
Pokud se tak omylem stane, je lepší ohradu bez další prodlevy opustit.
Riziko toho, že někoho, kdo pouze prochází, v ohradě vyloženě napadne kůň je velmi nízké, ale je dobré počítat s tím, že stát se to může.

"Tak pokud s koněm neumí manipulovat, pak to takhle dopadá"

to neni o manipulaci s konem.
To je treba o odchovu toho kone.
Takove "dvorkove" hribe - co vyrustalo s lidmi a ne ve stade vrstevniku ( a ze jich porad je) - to nema problem si jen tak z nudy jit kousnout do cloveka. Do vrstevnika by mu to taky nedelalo problem.
Takze -pohnutky pro psy a kone jsou jine, ale kousnuti stejne.

Dodejme jen že už nápad vlezu do ohrady ať si zkrátím cestu je stejně pitomý jako vlezu na cizí zahradu abych neobcházel celou ulici. Prostě ne ne ne. Je to soukromý pozemek nikoliv výletní místo.

a ted zpatky ke psum jeste :-)
jsou psi, co proste deti nemusi i pri sebelepsi vychove - a pak je pro -vsechny zucastnene - drzet je oddelene nejlepsi reseni.

pokud nejdou odelovat - tak je zivot pospolu temer nemozny - bez rizika ci naprosto relevatni obavy, ze se neco stane.

trener, vychova ? jako jo, jasne -jde na tom zacit makat a resit to.
Ale porad je to - a i to jen mozna - spolehlive jen v pritomnosti psovoda. Bez nej ? problem, realny problem -ne vymysleny.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a ted zpatky ke psum jeste :-)
jsou psi, co proste deti nemusi i pri sebelepsi vychove - a pak je pro -vsechny zucastnene - drzet je oddelene nejlepsi reseni.

pokud nejdou odelovat - tak je zivot pospolu temer nemozny - bez rizika ci naprosto relevatni obavy, ze se neco stane.

trener, vychova ? jako jo, jasne -jde na tom zacit makat a resit to.
Ale porad je to - a i to jen mozna - spolehlive jen v pritomnosti psovoda. Bez nej ? problem, realny problem -ne vymysleny.

Mně tam pořád chybí věk dětí, stáří psa (štěněte), plemeno psa. Z toho by se dalo odvodit: je to nebezpečné napadání nebo hra, kterou lze usměrnit.
To je důležité i pro případné nové majitele : je to nebezpečná agresivita, nebo nepříjemné (usměrnitelné) dovádění puberťáka.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně tam pořád chybí věk dětí, stáří psa (štěněte), plemeno psa. Z toho by se dalo odvodit: je to nebezpečné napadání nebo hra, kterou lze usměrnit.
To je důležité i pro případné nové majitele : je to nebezpečná agresivita, nebo nepříjemné (usměrnitelné) dovádění puberťáka.

To plemeno bude zásadní. Asi jinak se bude dát řešit pracovní plemeno malina a pracovní plemeno pastevec. Tam už to holt s dětmi může být opravdu o kejhák.

"Mně tam pořád chybí věk dětí, stáří psa (štěněte), plemeno psa. "
a dosavadní život se psem, režim
práce se psem, jeho zaměstnání - toho psa pracovního plemene
prostě info nula
i když v tomto případě už je asi rozhodnuto

Zadavatelko psa dejte pryč, pokud si myslíte, že by situaci vyřešila zahrada, kde byste psa defakto separovala od dětí, tak je nejvyšší čas hledat nový a vhodný domov. A nebo začít makat, ale nevím s třemi dětmi jestli na to budete mít potřebný čas a energii.

A pokud se rozhodnete dát psa pryč, tak prosím nedávejte psa prvnímu zájemci, jen aby už byl pryč. Pečlivě vybírejte.
Asi před rokem jsem s těžkým srdcem musela najít nový domov mladé kavkazandě a volalo spoustu lidí, co nemělo tucha, co to je za psa, neměli pro něj podmínky a lidi, co chtěli bezpapírovou fenu do”chovu” pokud je “zlá”.
Pokud máte psa s PP tak zkuste kontaktovat chovatelku.

Jinak pro zdejší osazenstvo… Jessinka vyrostla z pubescentního plašana, co si nebyl často jistej v kramflecích a potřeboval lidskou podporu…jistotu… v nekompromisní dámu, jak říká její nový páníček “narostly jí koule”. Já věděla, že bude taková… prostě fakty druhá Sára.

Kotys má pravdu v tom, že kůň obvykle skutečně není žádná krvelačná bestie. Je na sebe obecně opatrnější než třeba pes a přes lidi nechodí mimo jiné právě proto. O své nožičky se bojí a běžně do lidí nekope, stejně jako nekope do jiných věcí či zvířat.
Samozřejmě se může leknout či se bát, a tak zaútočit. Ale kůň „lidožravý“, který jde suverénně po lidech s touhou ublížit, je skutečně výjimečný.
Kůň obecně nejčastěji ublíží omylem, pak z toho důvodu, že se brání nebezpečí (ať už skutečnému, nebo domnělému). Cílená nevyprovokovaná agrese je vzácná.
Ostatní mají pravdu v tom, že se na to ani tak nedá spolehnout.
Třeba ta paní, která krmila koně v zimě, ale v létě byla tím koněm ohrožená, mohla v koni vyvolat dojem útoku. V zimě v zimním oblečení vypadala jinak, v létě si ji mohl splést, nepoznat ji, mohla udělat nějaký pohyb, který koně poplašil, mohla mít stejný typ chůze jako někdo, koho kůň neměl rád, a v zimě to přes oblečení nebylo vidět, mohla mít vlající šátek, kterého se kůň lekl... To, že kůň byl z pohledu laika nevypočitatelný a nečekaně zaútočil, neznamená, že jiný člověk by si včas nevšiml varování.
Je to stejné jako se psy. Největší rozdíl je v tom, že průměrný pes váží cca 30 kg, kdežto průměrný kůň 20x tolik.

impact napsal(a):
To plemeno bude zásadní. Asi jinak se bude dát řešit pracovní plemeno malina a pracovní plemeno pastevec. Tam už to holt s dětmi může být opravdu o kejhák.

Pracovní plemeno je také NO, bordera, AUO, asi i chodský pes.......

A ke všemu mladý pes (v bytě) ...

Jsem zvedava, k jake rade dojdete - az se dozvite vsechny ty indicie, na ktere se ted vyptavate....

Me asi staci info, ze se boji o deti. To neni zdrave prostredi - pro nikoho.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsem zvedava, k jake rade dojdete - az se dozvite vsechny ty indicie, na ktere se ted vyptavate....

Me asi staci info, ze se boji o deti. To neni zdrave prostredi - pro nikoho.

Přesně tak!
Někdy se může stát, že pes si s rodinou nesedne, není to žádná tragédie.
Paní má psa ráda, určitě mu najde dobrý domov.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zadavatelko psa dejte pryč, pokud si myslíte, že by situaci vyřešila zahrada, kde byste psa defakto separovala od dětí, tak je nejvyšší čas hledat nový a vhodný domov. A nebo začít makat, ale nevím s třemi dětmi jestli na to budete mít potřebný čas a energii.

A pokud se rozhodnete dát psa pryč, tak prosím nedávejte psa prvnímu zájemci, jen aby už byl pryč. Pečlivě vybírejte.
Asi před rokem jsem s těžkým srdcem musela najít nový domov mladé kavkazandě a volalo spoustu lidí, co nemělo tucha, co to je za psa, neměli pro něj podmínky a lidi, co chtěli bezpapírovou fenu do”chovu” pokud je “zlá”.
Pokud máte psa s PP tak zkuste kontaktovat chovatelku.

Jinak pro zdejší osazenstvo… Jessinka vyrostla z pubescentního plašana, co si nebyl často jistej v kramflecích a potřeboval lidskou podporu…jistotu… v nekompromisní dámu, jak říká její nový páníček “narostly jí koule”. Já věděla, že bude taková… prostě fakty druhá Sára.

Všecko se musí promyslet, ale holt chemie do toho někdy hodí vidle. Pak ten přechod udělat psovi co nejpohodovější a příště to promyslet ještě líp no.

beastije napsal(a):
Když to tady tak máte otevřené, zajímá mě:

moje známá, po tetě, která jí umřela, má psa. Pes z baráku, kde byl mimochodem poslední měsíc sám, když byla teta v nemocnici, což nikdo nevěděl, prý se o něj staral soused, ale jestli jednou denně tam zašel ho nakrmit, to nikdo neví.

Pes není naučený se venčit, poslušnost, je to takový ten vořech na zahradu, když je zavřený doma venčí se kdy chce, kde chce. Je mu 7 let. Známé se ho podařilo udat kamarádce, myslela si jak to bude super, kamarádka má psy ráda a má zkušenost. Pes ale je naprosto nepoužitelný, nepřizpůsobivý, všechno znečistil, je totálně ve stresu a pokousal už děti, je vidět, že ho někdo bil, útoky se odehrály třeba po zvednutí pálky na badminton, že si děti půjdou hrát na zahradu, v tu chvíli na ně vyjel. Neznám moc detaily, známá se mě ptala, co s tím, ona si psa nechat ani nechce (psů se bojí), ani nemůže, ta její kamarádka ho z logických důvodů odmítá, útulek je pro psy bez domova, což tenhle není a takovýhle pes je přece naprosto neadopovatelný, pokud mu někdo nedá hodně hodně hodně času a péče na převýchovu.

Navrhovala jsem jí, že určitě musí existovat nějaká organizace, které by se pes dal dát s nějakou finanční sumou, která ho převychová a někomu daruje. Ale takovýchle nepoužitelných psů je mnoho, lidí, co by to dělali málo (já asi neznám vůbec nikoho). Mám na fb pár skupin, kde je přesně vidět, jak udávají psy po seniorech, ale většinou rozumné psy, ne takovéhle.

Vlastně nevím, co jí poradit.

Sice starý příspěvek, ale nedá mi to nereagovat. Protože znám situaci jak přes kopírák. Párkrát jsem tu psala o mé asi nejbližší kamarádce - té, co za mnou skoro denně jezdila MHD v době mého šíleného COVIDu. A jde o tutéž ženu, jejíž dcerce (tehdy asi devítileté) přímo na vycházce zakousl nevychovaný nezajištěný pes její milovanou čivavu. Dcerka pak byla i párkrát u psíchologa... No, takže dcerce pořídili čívu novou, ale co se nestalo. Manžel té mojí kamarádky má otce, kterého snad v životě neviděl, tedy měl. Otec žil někde ve Vranově nad Dyjí a dostal těžkou mrtvici. Byli za ním v nemocnici, ale pán asi po 3 týdnech umřel... Úplnou náhodou se dozvěděli, že pán měl fenku. Tak jeli hned do toho jeho baráčku. No, fenku...bylo to zakrmené prasátko!!! Soused jí nosil asi jednou denně jídlo. Teď co s ní... Doma malé štěnítko čívy! Tak, že ji dají do útulku. Jenže právě ta moje kamarádka, tedy manželka osiřelého pána mi řekla, že jak ji viděla, její oči, tak řekla, že žádnej útulek nebude a holt fenka půjde k nim a ke štěněti do paneláku... No, už jsem jim ji taky venčila. Pes to tedy pohledný není , ale ta vděčnost! IHNED pochopila, že oni jsou její nový domov a úúúplně patologicky visí na tom manželovi! Asi proto, že ji měl chlap (?). Ta moje kamarádka říká, že je naprosto bezproblémová, jen, když manžel odejde do práce, tak fenka začne asi tak hodinu řvát. Ne výt, ale řvát! Vím to, ptž ji jednou vzali do toho penziónu, kam jezdím...
Takže toto je vlastně příběh se šťastným koncem, navíc oni makají na tom, aby zhubla, což se daří!