Je pro mne vhodný australský ovčák?

Pokud jste pripravena vstavat o hodinu i vic driv, prvni mesice moc nespat, okamzite po prichodu letet se psem ven, pak dat byt trochu do obyvatelneho stavu, znovu vzit psa ven a do vecera se mu venovat, pak mit chvilku klid nez se vyspi a znovu ven a...
casem si na rezim zvyknete vy i pes a pak uz to je mnohem veselejsi.

anonymx napsal(a):
Pokud jste pripravena vstavat o hodinu i vic driv, prvni mesice moc nespat, okamzite po prichodu letet se psem ven, pak dat byt trochu do obyvatelneho stavu, znovu vzit psa ven a do vecera se mu venovat, pak mit chvilku klid nez se vyspi a znovu ven a...
casem si na rezim zvyknete vy i pes a pak uz to je mnohem veselejsi.

Asi tak nějak.
Australáka máme.
A všichni tři jsme byli od začátku štěnětem zaměstnaní. Nepochopili jsme, kdo mohl v knížce napsat, že zvíře spí až 16 hodin denně, naše teda ne .
V bytě vydrží sama bez problému, kromě počátečního překousání jakéhokoliv káblu dnes nic neničí.
Pochopitelně dveře si otvírá sama, musíme zamykat.
Nicméně já osobně ho do bytu nedoporučuji. Navíc už se poměrně skepticky dívám i na možnost změn podmínek v rodině třeba se zaměstnáním nebo s nemocemi... Ale pokud bych měla zahradu, brala bych rozhodně dva.
Australák je nesmírně komunikativní zvíře, neustále čekající na to, co po něm budete chtít. Co my už měli doma "rozumových" her, aby se zabavila... Jakmile si lehnete, nosí vám různě hračky (i jiné věci, které najde po bytě) a chce, abyste si hráli.
Maj neuvěřitelně moc energie, troufám si tvrdit, že jsou opravdu oproti jiným rasám výrazně temperamentnější.
Jedna slečna mě nedávno poučovala, jak ji mám vychovávat, poté se ukázalo, že mají doma mopse. Co dodat .
Venku trávíme běžně několik hodin; zrovna dnes jsem potkala podobně "postiženého" mladíka se štěnětem BOC, který si postěžoval, že od doby, co ji mají, nepřečetl žádnou knížku.
Ostatně, dopoledne byla venčena dvakrát, dvě hodiny po poledni jsem strávila ve výběhu (se zánětem dutin), pak venčila půl hodiny dcera, Teď jsem douklízela roztahané hračky, rozkousaný rohlík, zabránila fenčině touze zahrabat si ho do peřin, atd. a ještě mě čeká "noční" vycházka.
Tento příspěvek můžu napsat, protože jsem jí postopadesáté otevřela dveře na balkón, kde si na vzácných 5 minut lehla.
Nedostatkem je i to, že si lehce na všechno dosáhne - večer si podala ze zadní strany kuchyňské linky sáček brusinek... Vychovat se dá velmi lehce, opravdu velmi dobře rozumí a cirkusové kousky bychom mohli na ulici klidně zpoplatnit. Pokud ovšem nejste cíťa (jako já), který sem tam povolí ten výskok atd.
Pořízení jakéhokoliv psa do bytu prosím pečlivě zvažte, a australáka nebo borderku obzvlášť. Já bych to teda znovu neudělala.

A náš prďoch už má 2,5 roku a máme ho doma k našim dvěma pětiletým kavalírkám a je to super. Tím, že ony jsou gaučandy a docela hodně prospí, naučily to i jeho. Opravdu není problém, když máme odpolední tak celé odpoledne jsou sami doma, bordel nenadělají, pak příjdem domů, vyvenčíme a jdeme spát a psi celou noc klidně spí aniž by nás rušili. Navíc on je takový hodný, že jsme jednou na našem nízkém konferáku nechali tuším brambůrky v misce a ani se toho nedotkl.
U borderek se říká, že se musí hlavně učit odpočívat a to platí i u australáků.
Náš pejsan není dominantní(což někteří jak tuším bývají) a je to takový pubertální moula. Hodný, poslušný a pro pány i kavalírky by se rozkrájel.

Regeee napsal(a):
Dobrý den,
chtěla jsem Vám popsat mou situaci a zeptat se na zkušenosti a rady.
Mám v plánu si pořídit Australáčka, Mám v plánu s ním cvičit na psí sporty, někdy zajít na farmu (koně, ovce...), večer by se s ním běhalo, běhal by s námi maraton... a tak.. však to znáte.
Ale nevím, jestli to zvládne doma. V práci jsem průměrně 7 hodin, bojím se, že by štěkal a trápil se. Zvládne to doma sám?
Máte někdo s Ausíky zkušenosti? Máte ho někdo doma?
Jak jste řešili různé zlozvyky, skákání, kousání apod.. ?

Určitě je pro vás vhodný. Už z názvu australský o v č á k plyne, že nejlíp mu bude v bytě s občasným proběhnutím po farmě.
Proč si do bytu nepořídíte společenské plemeno, které takový režim zvládne určitě líp.

anonymx napsal(a):
Pokud jste pripravena vstavat o hodinu i vic driv, prvni mesice moc nespat, okamzite po prichodu letet se psem ven, pak dat byt trochu do obyvatelneho stavu, znovu vzit psa ven a do vecera se mu venovat, pak mit chvilku klid nez se vyspi a znovu ven a...
casem si na rezim zvyknete vy i pes a pak uz to je mnohem veselejsi.

Kromě uvádění bytu do obyvatelného stavu mám to samé a přijde mi to úplně normální. Tyhle potřeby mají nejen psi typu AUO a pracáci, ale téměř všichni, zvlášť pokud jsou jedináčci. Když jsem pryč 6 až 7 h denně, tak je normální, že pes nebude po mém příchodu odpočívat a nějaký program holt vymyslet musím. Sám by si ho doma ze zoufalství asi zajistil bez ohledu na věk, ale měnit nábytek v plánu nemám. Takhle ani jako štěně nezlobil a nikdy nic nezničil.

Bohužel spousta lidí s potřebami vyžití pro psa moc nepočítá. Nicméně zadavatelka vypadá jako panička pro AUO celkem vhodně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Určitě je pro vás vhodný. Už z názvu australský o v č á k plyne, že nejlíp mu bude v bytě s občasným proběhnutím po farmě.
Proč si do bytu nepořídíte společenské plemeno, které takový režim zvládne určitě líp.

Ano, já bych doporučovala kavalíra. Měli jsme ho a bylo to podstatně klidnější.
On totiž dost mladých je "očarovaných" tím, co BOC a AUO umějí a je skutečně co obdivovat. Ty plány, jak budou běhat atd. jsem před rokem poslouchala taky. Pak se změnily studijní i pracovní podmínky, zjistilo se, že pes je temperamentnější, než se navzdory načteným knihám a provedeným návštěvám u lidí s BOC a AUO předpokládalo a - problém na světě.
Na druhou stranu máme známé, jejichž bordera se hodinu proběhne a zbytek dne proleží v koutě. Občas závidíme .

Jak jsem už psala: do bytu ho fakt neberte. Pokud nebydlíte v bytě na dědině, kde se dá vyběhnout třeba i bez vodítka...

Máme v bytě 2 australáky. Ráno jim stačí půl hodina na vyvenčení, pak doma spí a jsou hodní, než přijdeme z práce. Potom se jim věnujeme, cvičíme, chodíme na procházky. Ovce nemáme, přesto si nemyslím, že by byli nespokojení.
Nejšťastnější jsou, když jsou s námi a je jim úplně jedno, co děláme. Jestli skáčou přes překážky, házíme jim míček, cvičíme poslušnost nebo leží s námi na gauči.
Znám plno ausíkářů, kteří mají psy doma a chodí do práce. Když se naučí určitý režim, nedevastují byt, borderky jsou horší. Ausík umí lenošit. Když jsme všichni najednou doma onemocněli, vydrželi 3 dny jen s kratším venčením a klidně nás po dobu nemoci v klidu zahřívali v posteli

tralalák napsal(a):
Máme v bytě 2 australáky. Ráno jim stačí půl hodina na vyvenčení, pak doma spí a jsou hodní, než přijdeme z práce. Potom se jim věnujeme, cvičíme, chodíme na procházky. Ovce nemáme, přesto si nemyslím, že by byli nespokojení.
Nejšťastnější jsou, když jsou s námi a je jim úplně jedno, co děláme. Jestli skáčou přes překážky, házíme jim míček, cvičíme poslušnost nebo leží s námi na gauči.
Znám plno ausíkářů, kteří mají psy doma a chodí do práce. Když se naučí určitý režim, nedevastují byt, borderky jsou horší. Ausík umí lenošit. Když jsme všichni najednou doma onemocněli, vydrželi 3 dny jen s kratším venčením a klidně nás po dobu nemoci v klidu zahřívali v posteli

Jo, tak je to svým způsobem pravda. Taky jsem dlouho uvažovala, zda je primárnější pro psa se vyběhat nebo mít hlavu v klíně svého páníčka. Dodnes jsem to zcela nerozklíčovala . Je fakt, že oni hlavně potřebují tu pozornost, čili když je má někdo v zahradě a nevšímá si ho patřičně, je to možná i horší. Byli jsme u jedněch, co mají fakt prostor, ale ten jejich pes, AUO, byl evidentně "slabší" než ta naše, na kterou imrvére mluvíme.
Naše teda do postele nejde, mladí ji vycepovali a navíc je jí asi teplo, takže spíš leze spát pod postel, a dnes jsme si spolu po výběhu dvě hodinky i s kocourem pospinkali, to jo.
Ale - jde o to vnímání. Já mám prostě pocit, že v bytě je to celkově náročnější. Mně se teda momentálně ven opravdu nechce, A budu muset.

..." Nicméně zadavatelka vypadá jako panička pro AUO celkem vhodně.!...
Na mě tedy rozhodně ten dojem nedělá. Takové nijaké všeobecné vyjádření. Počítá s nějakými psími sporty, "večer by se s ním běhalo..., nějaký maraton...znáte to." Neznám, nikdy jsem maratón neběžela ani se psem, ani bez psa.
Může štěkat, může skákat, taky může být z nedostatku vybití energie agresívní, může výt...Je to poměrně hlučné, ukecané plemeno.
Nemyslím si, že je to plemeno vhodné do bytu. Také je potřeba v bytě počítat s výměnou srsti 2x do roka a ta opravdu stojí za to.
Je to tak, jak píše amonymx, RomčaJ, i rapotačka. Jestli zájemkyně počítá s tím, že 5 let nebude dělat nic jiného...

Naši australáci doma ukecaní nejsou. Samozřejmě zaštěkají na zvonek, ale jinak jsou ticho. Štěkají jen venku, když si spolu hrají.

Maratony neběhají, uvažovali jsme o dogtreku, ale raději jsme zůstali u neorganizovaných výletů.
V bytě je chlupů hodně, když se pravidelně češou, není to zas žádná katastrofa. Nemáme ale v bytě koberce, to by bylo horší. Takto zametu 3x denně a je uklizeno.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..." Nicméně zadavatelka vypadá jako panička pro AUO celkem vhodně.!...
Na mě tedy rozhodně ten dojem nedělá. Takové nijaké všeobecné vyjádření. Počítá s nějakými psími sporty, "večer by se s ním běhalo..., nějaký maraton...znáte to." Neznám, nikdy jsem maratón neběžela ani se psem, ani bez psa.
Může štěkat, může skákat, taky může být z nedostatku vybití energie agresívní, může výt...Je to poměrně hlučné, ukecané plemeno.
Nemyslím si, že je to plemeno vhodné do bytu. Také je potřeba v bytě počítat s výměnou srsti 2x do roka a ta opravdu stojí za to.
Je to tak, jak píše amonymx, RomčaJ, i rapotačka. Jestli zájemkyně počítá s tím, že 5 let nebude dělat nic jiného...

Akorát teda - australák vydává opravdu zajímavé zvuky, ale zrovna ta naše jen ojediněle, snad jednou za týden, to se docela i nasmějeme, a v bytě absolutně neštěká. Když se jí za dveřmi něco nezdá, udělá jen takové hluboké "buf" a to je všecko.
To exmanžel má křížence jezevčíka s nějakým ohařem či co a ti dva spolu teda fakt mluví, pes mu na všecko odpovídá. To naše australačice ne .
Ohledně chlupů; luxuji obden, ale můžu říct, že např. kocour teda peřiny zachlupatí podstatně hůř. Naštěstí luxování je pro mě relax . Chlupy jsou to poslední. Horší (pro mě) je ta její aktivita.

RomčaJelča napsal(a):
Jo, tak je to svým způsobem pravda. Taky jsem dlouho uvažovala, zda je primárnější pro psa se vyběhat nebo mít hlavu v klíně svého páníčka. Dodnes jsem to zcela nerozklíčovala . Je fakt, že oni hlavně potřebují tu pozornost, čili když je má někdo v zahradě a nevšímá si ho patřičně, je to možná i horší. Byli jsme u jedněch, co mají fakt prostor, ale ten jejich pes, AUO, byl evidentně "slabší" než ta naše, na kterou imrvére mluvíme.
Naše teda do postele nejde, mladí ji vycepovali a navíc je jí asi teplo, takže spíš leze spát pod postel, a dnes jsme si spolu po výběhu dvě hodinky i s kocourem pospinkali, to jo.
Ale - jde o to vnímání. Já mám prostě pocit, že v bytě je to celkově náročnější. Mně se teda momentálně ven opravdu nechce, A budu muset.

Víte, aktivní plemeno se krom zaměstnání hlavy musí taky naučit odpočívat. Relaxovat. A respektovat, když páníček něco řekne. Náš nový přírůstek neznal nic jiného než vypuštění z kotce a lítání. Musela se naučit, že se taky jen tak leží a od-po-čí-vá. Že se nemusí furt masakrovat s druhým psem, někde něco ničit, trhat, devastovat, žrát, dožadovat se pozornosti. Že když se řekne - Spinkáááme- že se leží a jsme v klidu. A zatímco venku je to ještě pako, tak doma se naučila spát, když večeříme, když ji pošleme na místo, když přijde z venku a nečekat furt něco-něco-něcoooo. Ono nejde jen o unavení hlavy ale i o klidování, aby se ten pes naučil odpočívat a nebýt právě furt ve střehu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..." Nicméně zadavatelka vypadá jako panička pro AUO celkem vhodně.!...
Na mě tedy rozhodně ten dojem nedělá. Takové nijaké všeobecné vyjádření. Počítá s nějakými psími sporty, "večer by se s ním běhalo..., nějaký maraton...znáte to." Neznám, nikdy jsem maratón neběžela ani se psem, ani bez psa.
Může štěkat, může skákat, taky může být z nedostatku vybití energie agresívní, může výt...Je to poměrně hlučné, ukecané plemeno.
Nemyslím si, že je to plemeno vhodné do bytu. Také je potřeba v bytě počítat s výměnou srsti 2x do roka a ta opravdu stojí za to.
Je to tak, jak píše amonymx, RomčaJ, i rapotačka. Jestli zájemkyně počítá s tím, že 5 let nebude dělat nic jiného...

Ale tak to je problém u všech majitelů psů, nikdo tak nějak neví, co se v budoucnu změní. Zadavatelka obecně plánuje být se psem aktivní a věnovat se mu, typy aktivit lze v zájmu psa přizpůsobit. Proto se tady ptá. Když to člověka chytne, na akce se jezdí i s kojenci apod. Pokud nad tím zadavatelka přemýšlí dopředu, je jedna z těch zodpovědnějších. No a navíc jí baví vytrvalostní běh... Tihle lidé jsou mentalitou většinou rozvážní a neutíkají od problémů, tak bych to neviděla bledě.

Zrzavci napsal(a):
Víte, aktivní plemeno se krom zaměstnání hlavy musí taky naučit odpočívat. Relaxovat. A respektovat, když páníček něco řekne. Náš nový přírůstek neznal nic jiného než vypuštění z kotce a lítání. Musela se naučit, že se taky jen tak leží a od-po-čí-vá. Že se nemusí furt masakrovat s druhým psem, někde něco ničit, trhat, devastovat, žrát, dožadovat se pozornosti. Že když se řekne - Spinkáááme- že se leží a jsme v klidu. A zatímco venku je to ještě pako, tak doma se naučila spát, když večeříme, když ji pošleme na místo, když přijde z venku a nečekat furt něco-něco-něcoooo. Ono nejde jen o unavení hlavy ale i o klidování, aby se ten pes naučil odpočívat a nebýt právě furt ve střehu.

To je hezky napsáno, že se má pes naučit odpočívat - akorát mi chybí, JAK. Ale jinak taky používám "tááák, jdeme ležet a spinkat, jooo?" Je neuvěřitelně vnímavá. Dva dny jsem jí při sundávání a nasazování obojku opakovala slovo "obojek" a teď když řeknu: přines si obojek, jde pro něj. To u těch psů opravdu obdivuji. Ale - taky se jí občas něco nechce. Například odpočívat.

RomčaJelča napsal(a):
To je hezky napsáno, že se má pes naučit odpočívat - akorát mi chybí, JAK. Ale jinak taky používám "tááák, jdeme ležet a spinkat, jooo?" Je neuvěřitelně vnímavá. Dva dny jsem jí při sundávání a nasazování obojku opakovala slovo "obojek" a teď když řeknu: přines si obojek, jde pro něj. To u těch psů opravdu obdivuji. Ale - taky se jí občas něco nechce. Například odpočívat.

Já vám rozumím. Ono se to ale těžko popisuje takhle na dálku . Nechci vůbec dělat chytrou. Pochopila jsem, že je s psovou určitý trápení, ale no ono je to takový souhrn toho všeho co člověk se psem dělá. Nejde o to jen psa energicky nechat "vybušit", ale učit ho vnímat mě, naučit ho vnímat to, co říkám, to co po něm chci, nejen cvičit, nejen mudlat, ale být spolu vnímat a rozumět si a hlavně naučit psa mě respektovat. Takhle po netu jsou to řeči, chápu to, ale ono to nejde poslat. V kostce to bude znít třeba i tak, že..."dáte psu hranice"... ale to je zase velmi stroze ořezaná informace, do které se nevejde nic... těžko můžu popsat, že když tý pomatený střele řeknu "Jdeme SPINKAT" - co udělám následně, jak zní můj hlas a co dělám následovně. V kostce to bude znít tak, že řeknu laskavě, ale důrazně, že fakt jdeme spinkat a trvám si na tom. Jak to rozvést nevím

7 hodin AUO určitě vydrží. Spíš bych se zamyslela nad tím, co konkrétně chcete se psem dělat "nějaké psí sporty", "chodit k ovcím a ke koním".. určitě bych si zjistila, co máte blízko, aby jste pak nezjistila, že nemáte v okolí ani agility, natož DD nebo jiné tyhle blbiny, a nemáte kam by vás pustili k ovcím nebo koním. Se psem určitě nebudete běhat mnimálně do jednoho roku vůbec, takže na maratony si počkáte. Jinak si myslím, že po ujasnění aktivit nebude problém, pokud chápete, co štěně obnáší, tudíž, že se (hlavně proto, že je v bytě) bude vše točit kolem něj. Po prvním roce už je to lepší. Dejte mu dostatek aktivit, vychovejte ho, naučte odpočívat a určitě to bude super společník, zvlášť pokud jste sportovně založená.

Zrzavci napsal(a):
Já vám rozumím. Ono se to ale těžko popisuje takhle na dálku . Nechci vůbec dělat chytrou. Pochopila jsem, že je s psovou určitý trápení, ale no ono je to takový souhrn toho všeho co člověk se psem dělá. Nejde o to jen psa energicky nechat "vybušit", ale učit ho vnímat mě, naučit ho vnímat to, co říkám, to co po něm chci, nejen cvičit, nejen mudlat, ale být spolu vnímat a rozumět si a hlavně naučit psa mě respektovat. Takhle po netu jsou to řeči, chápu to, ale ono to nejde poslat. V kostce to bude znít třeba i tak, že..."dáte psu hranice"... ale to je zase velmi stroze ořezaná informace, do které se nevejde nic... těžko můžu popsat, že když tý pomatený střele řeknu "Jdeme SPINKAT" - co udělám následně, jak zní můj hlas a co dělám následovně. V kostce to bude znít tak, že řeknu laskavě, ale důrazně, že fakt jdeme spinkat a trvám si na tom. Jak to rozvést nevím

Já Vám rozumím a moc děkuji.

RomčaJelča napsal(a):
Já Vám rozumím a moc děkuji.

No není moc zač, protože ono to na dálku takhle nejde.
Víte - pes potřebuje mít svůj určitý řád, potřebuje mít jistoty a do nich patří i to jeho vedení, že ví co může, co ne. Vím, že se vám to příčí, ale pro ně je to vodítko v našem civilizovaném světě. Pomáhá jim to. On by si i ve smečce nemohl dělat co by úplně chtěl. Vždy musí respektovat určitá pravidla. Nemusí jích být moc, ale základ být musí /i pro psychickou pohodu toho psa, věřte mi to, většina psů nechce být ti co vedou, protože se tak nenarodili -i když to zní hrozně mechanicky, jako bych psala o robotovi, ale těch co vedou ostatní, takových psů se moc nerodí/ Pes opravdu je rád, když je veden - rukou laskavou, ale důslednou - a někdy i důraznou, to bez debaty. Měla byste vidět našeho mlaďase, jak umí být zatraceně důrazný, když to flekatice přežene, srovná jí jak šraňky a ona ani nepípne a přijde za ním a udobřuje si ho.
Když prostě přijdeme z venku, tak se jde po utření tlapiček - a to se i ta útulková střela naučila rychle - NA MÍSTEČKO. A tam se leží, protože ty předchozí dvě intenzivní hodiny patřily jenom jim. Pracovalo se, hrálo se, i jen tak se bylo. A nic se jim opravdu nestane, když budou pak na svým pelíšku a trošku si dáchnou. Flekatice třeba nemůže mít rozsvícený světýlka v předsíni - nějak ji to vede k tomu, že se bude zas něco dít, tak je zhasneme, psy pošleme na pelíšek a zhasneme. A chrápou. Pak dostanou večeři a jsou s námi.

Zrzavci: ano, vidím to v chumlu těch výběhových psů . Jak se tam rychle stanoví hierarchie. Jsem zastáncem - nechat psy, aby se domluvili. A až to nejde, zasahujeme. Jsou tam i lidi, kteří neustále svého psa okřikují, pořád po něm řvou - na to teda energii nemarním. Přivolám, zklidním, musí sednout, odměním a zas může po nějaké době jít "do kruhu".
S tou naší celkem domluva je, za to jsem ráda. Je mi jasné, že co neovládá ten pes, to v podstatě primárně neovládám já. Australáky považuji za neskutečně vnímavé.
Ale zrovna teď jsme přišli po 2 hodinách zvenku a - že by vykazovala známky únavy, to ani náhodou. Ona poslechne, jde na to svoje místo, ale sedne si na 5 vteřin a zas kráčí po bytě a buď mi při jakékoliv činnosti asistuje, nebo za mnou chodí s uzlem v tlamě - abychom se přetahovaly.
Včera jsem potkala mladíka, který měl štěně BOC, a ten si "postěžoval", že hodinu házel aporty a myslel si, jak pes doma lehne, ale on po příchodu domů naopak ještě bláznil jak střela, že ho nestačili ani chytit. Ti psi mají ohromné množství energie. Naše utahá ve výběhu úplně každého psa, který tam přijde.
Joooo, teď se právě nasoukala pod postel a asi zdřímne. Měla bych to jít oslavit.
Jo ne, tak uběhla minuta a už je venku a kouká, co by.

Si "postěžoval", že hodinu házel aporty a myslel si, jak pes doma lehne, ale on po příchodu domů naopak
"""""""""""""""""""""
Hodinu ?
Fakt "zábava - makačka"... stupidní
a výsledek?
"Utahanej" pes" ?

rapotacka11 napsal(a):
Si "postěžoval", že hodinu házel aporty a myslel si, jak pes doma lehne, ale on po příchodu domů naopak
"""""""""""""""""""""
Hodinu ?
Fakt "zábava - makačka"... stupidní
a výsledek?
"Utahanej" pes" ?

No ne, ono to bylo pro toho mladíka asi překvapením, psa si prý přála jeho partnerka. Myslím, že se přizpůsobí, vypadal sympaticky , ale líbilo se mi jeho prohlášení doprovázené kroucením hlavy: "mali jsme doma vždy vela psov, ale čo TOTO je?... " Musela jsem se smát. Ne, bocky a auo opravdu k utahání nejsou. To dřív odpadne majitel.
Máte je doma taky?

RomčaJelča napsal(a):
No ne, ono to bylo pro toho mladíka asi překvapením, psa si prý přála jeho partnerka. Myslím, že se přizpůsobí, vypadal sympaticky , ale líbilo se mi jeho prohlášení doprovázené kroucením hlavy: "mali jsme doma vždy vela psov, ale čo TOTO je?... " Musela jsem se smát. Ne, bocky a auo opravdu k utahání nejsou. To dřív odpadne majitel.
Máte je doma taky?

K utáhání jsou a to právě pokud mají adekvátní zaměstnání

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
K utáhání jsou a to právě pokud mají adekvátní zaměstnání

AUO a BOC někde na ranči, kde celý den hlídá ovce a jiná zvířata, i když u toho třeba často leží, je po celodenní práci určitě pěkně unavená a spokojená. K čemu by jim byli v Austrálii psi, kteří by dvě hodinky pásli ovce, pak šli spát a pak zase na půl hodiny k ovcím, proto to po nich nemůžeme chtít ani tady.

RomčaJelča napsal(a):
Zrzavci: ano, vidím to v chumlu těch výběhových psů . Jak se tam rychle stanoví hierarchie. Jsem zastáncem - nechat psy, aby se domluvili. A až to nejde, zasahujeme. Jsou tam i lidi, kteří neustále svého psa okřikují, pořád po něm řvou - na to teda energii nemarním. Přivolám, zklidním, musí sednout, odměním a zas může po nějaké době jít "do kruhu".
S tou naší celkem domluva je, za to jsem ráda. Je mi jasné, že co neovládá ten pes, to v podstatě primárně neovládám já. Australáky považuji za neskutečně vnímavé.
Ale zrovna teď jsme přišli po 2 hodinách zvenku a - že by vykazovala známky únavy, to ani náhodou. Ona poslechne, jde na to svoje místo, ale sedne si na 5 vteřin a zas kráčí po bytě a buď mi při jakékoliv činnosti asistuje, nebo za mnou chodí s uzlem v tlamě - abychom se přetahovaly.
Včera jsem potkala mladíka, který měl štěně BOC, a ten si "postěžoval", že hodinu házel aporty a myslel si, jak pes doma lehne, ale on po příchodu domů naopak ještě bláznil jak střela, že ho nestačili ani chytit. Ti psi mají ohromné množství energie. Naše utahá ve výběhu úplně každého psa, který tam přijde.
Joooo, teď se právě nasoukala pod postel a asi zdřímne. Měla bych to jít oslavit.
Jo ne, tak uběhla minuta a už je venku a kouká, co by.

Ale zrovna teď jsme přišli po 2 hodinách zvenku a - že by vykazovala známky únavy, to ani náhodou. smajlík

Neberte to jako rýpání, ale můžete rozvést, co jste ty dvě hodiny venku dělali? Ono ani tak nejde o čas, pokud budete s takovým psem 2 hodiny "jen" chodit - klasická procházka, nebo si do toho ještě pohraje se psy, tak ho to neunaví, potřebuje ještě unavit psychicky.

Já jsem třeba byla se psem dneska hodinu a půl na koloběžce, přičemž chvíli tahal, chvíli běhal na volno. Přišli jsme domů, jazyk "až na vestě", že by si člověk řekl, že je hotovej. Ale není, vybil tu svojí energii, ale teď ještě potřebuje zaměstnat hlavu. Sice teď leží na pelíšku, ale to protože je tak naučený, až si dodělám co potřebuji tak půjdeme zaměstnávat hlavu, kdybychom nešli, tak mě začne také otravovat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
K utáhání jsou a to právě pokud mají adekvátní zaměstnání

A vy je doma máte?

marcelaamax napsal(a):
Ale zrovna teď jsme přišli po 2 hodinách zvenku a - že by vykazovala známky únavy, to ani náhodou. smajlík

Neberte to jako rýpání, ale můžete rozvést, co jste ty dvě hodiny venku dělali? Ono ani tak nejde o čas, pokud budete s takovým psem 2 hodiny "jen" chodit - klasická procházka, nebo si do toho ještě pohraje se psy, tak ho to neunaví, potřebuje ještě unavit psychicky.

Já jsem třeba byla se psem dneska hodinu a půl na koloběžce, přičemž chvíli tahal, chvíli běhal na volno. Přišli jsme domů, jazyk "až na vestě", že by si člověk řekl, že je hotovej. Ale není, vybil tu svojí energii, ale teď ještě potřebuje zaměstnat hlavu. Sice teď leží na pelíšku, ale to protože je tak naučený, až si dodělám co potřebuji tak půjdeme zaměstnávat hlavu, kdybychom nešli, tak mě začne také otravovat.

Ne, Marci, neberu, to je v pohodě - však jak jinak bychom diskutovali?
Jistě, nejdřív jsme zašly do výběhu, kde se prolítala s jinými psy, skákala přes překážky, běhala po "lavičce", samozřejmě stokrát aport a učila jsem ji slalom. Naštěstí je náš výběh dobře "vybaven".
Po výběhu si obvykle dáváme delší procházku (právě až "po", protože už je klidnější) po blízkém parčíku. Teď mi spí v nohách . Ona asi potřebuje delší dobu, než se někde uhnízdí. Zbožňuju ji . A musím dodat, že jakkoliv se mi fakt někdy nechce ven, tak za poslední měsíce mám docela dobrou figuru - bez cíleného hubnutí .

RomčaJelča napsal(a):
Ne, Marci, neberu, to je v pohodě - však jak jinak bychom diskutovali?
Jistě, nejdřív jsme zašly do výběhu, kde se prolítala s jinými psy, skákala přes překážky, běhala po "lavičce", samozřejmě stokrát aport a učila jsem ji slalom. Naštěstí je náš výběh dobře "vybaven".
Po výběhu si obvykle dáváme delší procházku (právě až "po", protože už je klidnější) po blízkém parčíku. Teď mi spí v nohách . Ona asi potřebuje delší dobu, než se někde uhnízdí. Zbožňuju ji . A musím dodat, že jakkoliv se mi fakt někdy nechce ven, tak za poslední měsíce mám docela dobrou figuru - bez cíleného hubnutí .

A nemáte třeba možnost někde poblíž zajít k těm ovcím? to by pro ni bylo super .

Jinak teda k tomu, že potřebuje delší dobu než se uhnízdí, tak ji zkoušet naučit to, že prostě když se přijde z venčí, tak se odpočívá. Prostě "místečko" a jakmile se zvedne tak jí v klidu odvést znovu na místečko, po chvilkách chválit a průběžně to prodlužovat. Já už ani to "místečko" neříkám, jde tam automaticky. Občas se stane, že taky přijde, třeba se pomazlit, tak to ho pomazlím, ale když přijde žadonit s hračkou v hubě, tak ho ignoruji a on jde zase zpátky. Tam ho chvíli nechám a pak za ním třeba přijdu s hračkou já. Prostě aby pochopil, že to má nějaký řád, a že se to nebude celé točit jen kolem něho. Ale chápu, že to asi nebude nic pro vás, jí takto "omezovat"

RomčaJelča napsal(a):
A vy je doma máte?

A Vy si myslíte, že takhle akční jsou jenom australáci?
Mívala jsem pracovní NO a bosíky, ty u ovcí, takže mám představu o tom, jsk se zaměstnává pes pracovního plemene

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A Vy si myslíte, že takhle akční jsou jenom australáci?
Mívala jsem pracovní NO a bosíky, ty u ovcí, takže mám představu o tom, jsk se zaměstnává pes pracovního plemene

Protože můj táta míval NO, troufám si tvrdit, že teda na australáky jsou energicky slabí. Ostatně vidívám to i tady ve výběhu.

RomčaJelča napsal(a):
Protože můj táta míval NO, troufám si tvrdit, že teda na australáky jsou energicky slabí. Ostatně vidívám to i tady ve výběhu.

No, on není ovčák jako ovčák Záleží na spoustě věcí.
Dnešní NO, co dodat, raději to nebudu komentovat

marcelaamax napsal(a):
A nemáte třeba možnost někde poblíž zajít k těm ovcím? to by pro ni bylo super .

Jinak teda k tomu, že potřebuje delší dobu než se uhnízdí, tak ji zkoušet naučit to, že prostě když se přijde z venčí, tak se odpočívá. Prostě "místečko" a jakmile se zvedne tak jí v klidu odvést znovu na místečko, po chvilkách chválit a průběžně to prodlužovat. Já už ani to "místečko" neříkám, jde tam automaticky. Občas se stane, že taky přijde, třeba se pomazlit, tak to ho pomazlím, ale když přijde žadonit s hračkou v hubě, tak ho ignoruji a on jde zase zpátky. Tam ho chvíli nechám a pak za ním třeba přijdu s hračkou já. Prostě aby pochopil, že to má nějaký řád, a že se to nebude celé točit jen kolem něho. Ale chápu, že to asi nebude nic pro vás, jí takto "omezovat"

Ano, mně je právě psa líto, že na mě kouká s tou visící hračkou z huby . Ale jo, ono to není zas tak drsné, ona velmi dobře chápe a pokud přijde a já třeba zrovna věším prádlo nebo vařím atd., tak si jí samozřejmě nevšímám. To zas ne, že bych dělala jen to, co pes chce. Ale - není mi to odmítání psa příjemné. O to jde.

RomčaJelča napsal(a):
Ano, mně je právě psa líto, že na mě kouká s tou visící hračkou z huby . Ale jo, ono to není zas tak drsné, ona velmi dobře chápe a pokud přijde a já třeba zrovna věším prádlo nebo vařím atd., tak si jí samozřejmě nevšímám. To zas ne, že bych dělala jen to, co pes chce. Ale - není mi to odmítání psa příjemné. O to jde.

No jo, prostě takové rozmazlené vnouče

RomčaJelča napsal(a):
Protože můj táta míval NO, troufám si tvrdit, že teda na australáky jsou energicky slabí. Ostatně vidívám to i tady ve výběhu.

No já znám tedy dost hodně aktivních NO.

Mě zase byla nedávno fotit psa paní, která má křížence BOC x australský honácký pes. Paní říkala, že jí všichni tvrdí jaký temperament má její pes, že si myslela, že je to fakt magor, ale když vidí toho mého, tak proti němu je ten její ještě líný . Když i po hodině měl pořád stejně energie a s balonkem v hubě lítal trysky tak prohlásila, že je ráda za svého psa a tohle by doma nechtěla

marcelaamax napsal(a):
No jo, prostě takové rozmazlené vnouče

Však si taky říkám babička. Víte, pochopitelně souhlasím s tím, že pes má být vychovaný atd. a taky se o to snažím . Ale primárně jsem vždycky měla psa spíš kvůli tomu ňuchání a mazlení, cepovat jsem nikdy nikoho nepotřebovala, navíc nějak žiju v dojmu, že lidi, kteří rádi ovládají ta zvířata, jsou trošku autoritativní typy... no samotným by se jim jejich vlastní jednání nelíbilo, no. Já sázím na dobrotu a "domluvu" .

marcelaamax napsal(a):
No já znám tedy dost hodně aktivních NO.

Mě zase byla nedávno fotit psa paní, která má křížence BOC x australský honácký pes. Paní říkala, že jí všichni tvrdí jaký temperament má její pes, že si myslela, že je to fakt magor, ale když vidí toho mého, tak proti němu je ten její ještě líný . Když i po hodině měl pořád stejně energie a s balonkem v hubě lítal trysky tak prohlásila, že je ráda za svého psa a tohle by doma nechtěla

To nám taky lidi říkají, že by toho našeho divočáka nechtěli. Ale zase se tu klidně pochlubím , že se zastavují a chválí "exteriér" a koukají, jak mi přináší aporty. A pokud míček při přinesení spadne na zem, neohnu se, jen řeknu "podej" a ona mi ho podá do ruky. Už máme obecenstvo .
Jooo, dotáhneme to tahání na vodítku a spinkání a bude to úplné zlatíčko .

Škoda, že se nám neozvala Regeee, jak to dál zamýšlí s pořízením AUO. Jestli si to po našich příspěvcích rozmyslela...

RomčaJelča napsal(a):
Však si taky říkám babička. Víte, pochopitelně souhlasím s tím, že pes má být vychovaný atd. a taky se o to snažím . Ale primárně jsem vždycky měla psa spíš kvůli tomu ňuchání a mazlení, cepovat jsem nikdy nikoho nepotřebovala, navíc nějak žiju v dojmu, že lidi, kteří rádi ovládají ta zvířata, jsou trošku autoritativní typy... no samotným by se jim jejich vlastní jednání nelíbilo, no. Já sázím na dobrotu a "domluvu" .

Ale jo, ono psa jde vychovat po dobrém a je to tak nejlepší, jen to chce prostě stanovit pravidla a určit věci, přes které jak se říká vlak nejede. Být důsledná. Taky nejsem typ člověka, co by pořád psa buzeroval a poveloval. Ale jsou prostě věci, které dělat nebude, nikdy. Nebude mi doma skákat na linku, na stoly. Nebude žebrat když jím, nebude právě tahat na vodítku a podobné věci. Ale pokud ho tak vedete od mala, tak už je to pro něho samozřejmé a ani ho nenapadne to dělat. A opravdu jsem ho za to nikdy nijak nemlátila ani nic podobného, stačila důslednost. Jediné co poznám že občas dělá je to, že si vyskočí na stůl, když nejsem doma. Ale tam fakt nevím, jak to odbourat, jelikož u toho nejsem.

Ale pochopila jsem, že u vás je problém ta důslednost, že vám prostě stačí to mazlení, procházky a do nějaké výchovy se vám nechce.

marcelaamax napsal(a):
Ale zrovna teď jsme přišli po 2 hodinách zvenku a - že by vykazovala známky únavy, to ani náhodou. smajlík

Neberte to jako rýpání, ale můžete rozvést, co jste ty dvě hodiny venku dělali? Ono ani tak nejde o čas, pokud budete s takovým psem 2 hodiny "jen" chodit - klasická procházka, nebo si do toho ještě pohraje se psy, tak ho to neunaví, potřebuje ještě unavit psychicky.

Já jsem třeba byla se psem dneska hodinu a půl na koloběžce, přičemž chvíli tahal, chvíli běhal na volno. Přišli jsme domů, jazyk "až na vestě", že by si člověk řekl, že je hotovej. Ale není, vybil tu svojí energii, ale teď ještě potřebuje zaměstnat hlavu. Sice teď leží na pelíšku, ale to protože je tak naučený, až si dodělám co potřebuji tak půjdeme zaměstnávat hlavu, kdybychom nešli, tak mě začne také otravovat.

Přesně. Od štěněte mi vet vtloukala do hlavy - pes nemusí tryskat, daleko víc se unaví čmucháním. Samozřejmě, že měla pravdu.2 h lítání s kamarády a doma jsem pak vymýšlela činnost. Stejná doba intenzivního čenichání a byl klid. Ne tedy že by nevydržel celodenní tůru, ale to v týdnu jaksi moc nejde.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně. Od štěněte mi vet vtloukala do hlavy - pes nemusí tryskat, daleko víc se unaví čmucháním. Samozřejmě, že měla pravdu.2 h lítání s kamarády a doma jsem pak vymýšlela činnost. Stejná doba intenzivního čenichání a byl klid. Ne tedy že by nevydržel celodenní tůru, ale to v týdnu jaksi moc nejde.

Jojo přesně tak.

A u nás je to ještě takové, že úplně stoprocentně psa unaví jízda vlakem a procházka centrem města. Protože je to pro něho něco jiného, pachy, a tolik lidí a psů a musí vnímat - tím také zaměstnává hlavu.

Pokud takhle jedeme třeba za kamarádkou - vlakem tam, cca dvě hodiny procházky s její fenou, pak procházka po hlavním nádraží a kousek městem. Někam si sednout na kafe a vlakem zpátky. A pes je hotovej. Při tom kdybych ho vzala u nás na dvakrát tak dlouhou procházku, tak unavený vůbec nebude

Edit: Nebo třeba obrany. Tam máme dvě kola, každé kolo trvá cca 20. min (nevím, možná méně, nikdy jsem to neměřila) a mezitím pes jen odpočívá v autě. Po obranách je krásně unavený, mnohem víc než po procházce. Většinou když máme obrany a je to v týdnu tak procházku už nestíháme. Ale ani není potřeba, pes se tam fakt vybije a pak krásně odpočívá a je spokojený.

Je zajímavé, že borderkám na farmách nikdo zábavu nevymýšlí a neprudí. A to ani v zimě, kdy se nepase. Nikdo s nimi ani nestopuje, ani nejezdí na koloběžce ( už vidím svou "kozí kamarádku" jak podojí, nakrmí a hupne na koloběžku, aby se její bocky vybily ), pochodí po hospodářství, obejdou svůj rajón a jsou rády, že jsou u kamen.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je zajímavé, že borderkám na farmách nikdo zábavu nevymýšlí a neprudí. A to ani v zimě, kdy se nepase. Nikdo s nimi ani nestopuje, ani nejezdí na koloběžce ( už vidím svou "kozí kamarádku" jak podojí, nakrmí a hupne na koloběžku, aby se její bocky vybily ), pochodí po hospodářství, obejdou svůj rajón a jsou rády, že jsou u kamen.

No ale tak je docela rozdíl to co vy popisujete a to, když je pes zavřený v bytě...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je zajímavé, že borderkám na farmách nikdo zábavu nevymýšlí a neprudí. A to ani v zimě, kdy se nepase. Nikdo s nimi ani nestopuje, ani nejezdí na koloběžce ( už vidím svou "kozí kamarádku" jak podojí, nakrmí a hupne na koloběžku, aby se její bocky vybily ), pochodí po hospodářství, obejdou svůj rajón a jsou rády, že jsou u kamen.

V zimě venku pes hodně energie spotřebuje na udržení teploty. Navíc pokud někde na samotě u ovcí pes proštěká celý den, tak je to všem jedno. Stejně tak, pokud bude pást jiné věci, než má, hrabat, žvýkat okolí a podobně. V paneláku bych řekla, že je to trošku nežádoucí chování.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je zajímavé, že borderkám na farmách nikdo zábavu nevymýšlí a neprudí. A to ani v zimě, kdy se nepase. Nikdo s nimi ani nestopuje, ani nejezdí na koloběžce ( už vidím svou "kozí kamarádku" jak podojí, nakrmí a hupne na koloběžku, aby se její bocky vybily ), pochodí po hospodářství, obejdou svůj rajón a jsou rády, že jsou u kamen.

To je život všech aktivně pracujících psů.
Pokud používáte psa k práci, nemusíte nikdy řešit opičárny typu: ještě nějak zaměstnat hlavu, vzít ke koloběžce, atd. Stejně jako moji psi ani neznají povely k odpočívání, jak tu někdo zmiňoval. Popravdě jsem se s tím setkal až tady na ifauně.

asurwic napsal(a):
V zimě venku pes hodně energie spotřebuje na udržení teploty. Navíc pokud někde na samotě u ovcí pes proštěká celý den, tak je to všem jedno. Stejně tak, pokud bude pást jiné věci, než má, hrabat, žvýkat okolí a podobně. V paneláku bych řekla, že je to trošku nežádoucí chování.

Já nevím v tomhle oboru jsem laik. Ale pokud by pásl něco jiného, tak si myslím, že je to extrémně nežádoucí chování. Stejně jako celodenní řvaní ovcím za zadkem a lelkování po krajině.

hunter napsal(a):
To je život všech aktivně pracujících psů.
Pokud používáte psa k práci, nemusíte nikdy řešit opičárny typu: ještě nějak zaměstnat hlavu, vzít ke koloběžce, atd. Stejně jako moji psi ani neznají povely k odpočívání, jak tu někdo zmiňoval. Popravdě jsem se s tím setkal až tady na ifauně.

Proto jsem hned z kraje radila zadavatelce, ať si pořídí společenské plemeno a nevytváří si zbytečně problémy. Tím nemyslím pekinéze, nebo čivavu - nic proti nim, ale třeba středního pudla. Když se vybere ten správný a ne parodie, tak je to taky dobrý kamarád a společník na všechno.

hunter napsal(a):
Já nevím v tomhle oboru jsem laik. Ale pokud by pásl něco jiného, tak si myslím, že je to extrémně nežádoucí chování. Stejně jako celodenní řvaní ovcím za zadkem a lelkování po krajině.

Když bude pást venku "z nudy" myš u díry, tak je to v pohodě. Zabaví se a nikdo si toho ani nevšimne. Když bude pást v bytě mouchy na okně, tak po vyběhnutí vpřed něco zničí, v horším případě vylítne tím oknem ven.

asurwic napsal(a):
Když bude pást venku "z nudy" myš u díry, tak je to v pohodě. Zabaví se a nikdo si toho ani nevšimne. Když bude pást v bytě mouchy na okně, tak po vyběhnutí vpřed něco zničí, v horším případě vylítne tím oknem ven.

Narážel jsem na nepoužitelnost takového psa v praxi. Pokud se věnuje něčemu jinému než stádu, případně je nespolehlivý či ovce stresuje, tak vám k ničemu není a dáte ho pryč.
Nežádoucí chování bývá u pracovních psů mnohem větší problém než u gaučáků.

hunter napsal(a):
Já nevím v tomhle oboru jsem laik. Ale pokud by pásl něco jiného, tak si myslím, že je to extrémně nežádoucí chování. Stejně jako celodenní řvaní ovcím za zadkem a lelkování po krajině.

Naše AUO pase kocoura. Chválabohu kocour má skvělou klidnou povahu a trpělivost a dokonce se domýšlím, že psa i trochu provokuje.

Jinak ohledně zaměstnání, jak se mě tu Marcela ptala - nedokážu si představit, že bych s tím psem chodila jen na procházky, to fakt ne. To by nebylo dobré ani pro ni, ani pro mě. Jsem ráda, že tu ten výběh máme, nebo že občas zajedeme k tátovi na zahradu atd. Až se psem mě začalo mrzet, že v práci trávím tak dlouhý čas. Protože se vracím cca v 17.30 a to už je na nic. Ta tma mi letos nějak vadí.

Jinak jsme ale na tom ranči viděla, že nudit se dokáže i tamní australák. Právě proto, že majitelé na něho mají málo času kvůli koním atd. a taky jezdí do práce. Tam jsem si uvědomila, že to pro psa vždy taky není stoprocentní. Stejně jako mě jedni příbuzní kritizovali za psa v paneláku, ale že oni celý život jejich psa měli na dvoře na řetězu, to považovali za normální, protože je pes přece venku.

hunter napsal(a):
Narážel jsem na nepoužitelnost takového psa v praxi. Pokud se věnuje něčemu jinému než stádu, případně je nespolehlivý či ovce stresuje, tak vám k ničemu není a dáte ho pryč.
Nežádoucí chování bývá u pracovních psů mnohem větší problém než u gaučáků.

No, jenže on si každý nepořizuje AUO nebo BOC k ovcím. Kolik lidí v republice taky může ovce mít, že jo? Takový pes pořízený do bytu asi málokdy bude využíván "v praxi".

marcelaamax: a mezitím pes jen odpočívá v autě.

Odpočívá? Tak to úplně vidím tu naši, jak se drápe ven všemi drápy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně. Od štěněte mi vet vtloukala do hlavy - pes nemusí tryskat, daleko víc se unaví čmucháním. Samozřejmě, že měla pravdu.2 h lítání s kamarády a doma jsem pak vymýšlela činnost. Stejná doba intenzivního čenichání a byl klid. Ne tedy že by nevydržel celodenní tůru, ale to v týdnu jaksi moc nejde.

My jsme si ale všimli, že naše začala čichat až tak kolem roku. Do té doby ji zajímalo především aportování. To až teď má třeba letět pro míček a v půlce se zastaví a sleduje lidi za plotem, To dřív nedělala, byla zaujata hrou bezvýhradně. Zhruba v létě, při druhém hárání, se trošku zklidnila.
Ale už jsme si říkali, jestli jsme v tom štěněcím věku neudělali chybu, že dcerka když načetla, že se má se psem pracovat, věnovala se jí maximálně, tedy pořád jsme s ní "hráli" jakési rozumové hry typu, kde je kulička, jestli v prvním nebo ve třetím kastlíku, který pak musela odsunout atd. a dnes si říkáme, jestli jsme to nepřehnali, že jsme ji vlastně od malička naučili imrvére něco "řešit". Ale tak - např. dnes opravdu spinkala pěkně.

RomčaJelča napsal(a):
My jsme si ale všimli, že naše začala čichat až tak kolem roku. Do té doby ji zajímalo především aportování. To až teď má třeba letět pro míček a v půlce se zastaví a sleduje lidi za plotem, To dřív nedělala, byla zaujata hrou bezvýhradně. Zhruba v létě, při druhém hárání, se trošku zklidnila.
Ale už jsme si říkali, jestli jsme v tom štěněcím věku neudělali chybu, že dcerka když načetla, že se má se psem pracovat, věnovala se jí maximálně, tedy pořád jsme s ní "hráli" jakési rozumové hry typu, kde je kulička, jestli v prvním nebo ve třetím kastlíku, který pak musela odsunout atd. a dnes si říkáme, jestli jsme to nepřehnali, že jsme ji vlastně od malička naučili imrvére něco "řešit". Ale tak - např. dnes opravdu spinkala pěkně.

Asi to tak nemají všichni. Třeba můj pes neaportoval, neaportuje a nikdy aportovat nebude. Nemají to v povaze, nevidí v tom význam. Maximálně něco z nudy přinese doma, kde není tolik vjemů. Divočejší povaha, výrazně používají zrak jako chrti, takže od štěněte čenich na zemi nebo natažený krk od okolí až k nebi. Našel si cokoliv kdekoliv, to bylo jednoduché. I letadla by dřív lovil. Díky naturelu pořád něco řeší, u nás je to hlavně o korekci zájmů, aby nebyly v rozporu s mými, spoustu aktivit vlastně vymyslel za mě. Díky samostatnému uvažování vypadá kolikrát tak lidsky, že mě to až děsí.

RomčaJelča napsal(a):
No, jenže on si každý nepořizuje AUO nebo BOC k ovcím. Kolik lidí v republice taky může ovce mít, že jo? Takový pes pořízený do bytu asi málokdy bude využíván "v praxi".

A to je ta první a největší chyba. Většina lidí prostě psa nepotřebuje vůbec. Proto nedokáže ani odhadnout jaké plemeno zvolit. A pak se stále dokola řeší různé projevy nudy a přílišného temperamentu.
To samozřejmě platí i pro zadavatelku- je pro ní takový pes vhodný ? Ne, pokud nemá dostatečně velkou farmu a nepotřebuje pomoc při nahánění dobytka, ovcí nebo třeba jen hus. Ono se věčně chodí s kanónem na vrabce. K pár ovečkám rozhodně ani nepotřebujete psa, není divu, že se pak takto aktivní plemena nudí.
Případně se někdo věnuje psímu sportu na takové úrovni, že k posunu už potřebuje takové plemeno.

Zajímavé, že tuto skutečnost si dobře uvědomujete u ovcí.

hunter napsal(a):
A to je ta první a největší chyba. Většina lidí prostě psa nepotřebuje vůbec. Proto nedokáže ani odhadnout jaké plemeno zvolit. A pak se stále dokola řeší různé projevy nudy a přílišného temperamentu.
To samozřejmě platí i pro zadavatelku- je pro ní takový pes vhodný ? Ne, pokud nemá dostatečně velkou farmu a nepotřebuje pomoc při nahánění dobytka, ovcí nebo třeba jen hus. Ono se věčně chodí s kanónem na vrabce. K pár ovečkám rozhodně ani nepotřebujete psa, není divu, že se pak takto aktivní plemena nudí.
Případně se někdo věnuje psímu sportu na takové úrovni, že k posunu už potřebuje takové plemeno.

Zajímavé, že tuto skutečnost si dobře uvědomujete u ovcí.

Příspěvek, na který reagujete, jsem nepsala já. My bydlíme v centru Brna, takže ani větší, ani menší stádo ovcí skutečně nepořídíme.

RomčaJelča napsal(a):
Příspěvek, na který reagujete, jsem nepsala já. My bydlíme v centru Brna, takže ani větší, ani menší stádo ovcí skutečně nepořídíme.

Náhodou, někde na náměstí či na sídlišti by byla taková ohrádka s ovečkami docela dobrým zpestřením.

asurwic napsal(a):
Náhodou, někde na náměstí či na sídlišti by byla taková ohrádka s ovečkami docela dobrým zpestřením.

Jo, byli bychom rarita. A s těmi kousky, co ta naše cirkusanda umí, bychom ještě mohli vydělávat .

RomčaJelča napsal(a):
Příspěvek, na který reagujete, jsem nepsala já. My bydlíme v centru Brna, takže ani větší, ani menší stádo ovcí skutečně nepořídíme.

Hunter Vám jen naznačil, že jste si zvolila do nevhodného prostředí nevhodného psa/plemeno psa. Protože tohle plemeno fakt není vhodné do centra Brna. Výběru plemene jste se měla - nebo Vaše dcera více věnovat.A ted, když ho už tedy máte - mu zajistit odpovídající vyžití - což procházka v parku fakt není. Takže na Vašem místě - vzdát se ho nechcete - bych se alespon snažila pro něj nějaké to vyžití najít. Už Vám to tu řeklo mnoho lidí, že blbnutí v parku se psy či procházka toto plemeno neuspokojí. Původem jsem též Brnák jak poleno a proto vím, že v blízkém okolí -pokud se chce - není problém vhodní vyžití psa zajistit. Neútočím - radím.

bhk napsal(a):
Hunter Vám jen naznačil, že jste si zvolila do nevhodného prostředí nevhodného psa/plemeno psa. Protože tohle plemeno fakt není vhodné do centra Brna. Výběru plemene jste se měla - nebo Vaše dcera více věnovat.A ted, když ho už tedy máte - mu zajistit odpovídající vyžití - což procházka v parku fakt není. Takže na Vašem místě - vzdát se ho nechcete - bych se alespon snažila pro něj nějaké to vyžití najít. Už Vám to tu řeklo mnoho lidí, že blbnutí v parku se psy či procházka toto plemeno neuspokojí. Původem jsem též Brnák jak poleno a proto vím, že v blízkém okolí -pokud se chce - není problém vhodní vyžití psa zajistit. Neútočím - radím.

Samozřejmě v pohodě, beru to jako radu. Ale prosím vás, vynechte mě já jsem nechtěla žádného psa. Já už jsem si odžila 10 let starání se o kavalíra v bytě a pak mi bohatě stačil kocour, kterého mladí donesli v zuboženém stavu a který pochopitelně nejvíc přilnul ke mně.
A ohledně výběru - dcera právě skutečně zjišťovala, ale všichni ti majitelé se prý tvářili bohorovně, jaká je to s AUO pohoda. Ostatně sama chovatelka přede mnou tvrdila, jak australákům stačí byt. To jsem slyšela na vlastní uši (a samozřejmě se za to na chovatelku zlobím).
Ale tak - co už teď, no. Máme auto, jezdíme do jednoho velkého výběhu, druhý, menší s prvky agility máme přímo u baráku, řeku nedaleko, občas zajedeme k tátovi, který má ohromnou zahradu... Ale holt taky chodíme do práce, no, a do toho bytu je na můj vkus ten pes fakt velký - neexistují žádné vázičky, ty smete ocasem atd. . Proto jsem taky zakladatelce odpovídala, jak jsem odpovídala.

Na druhou stranu jsem už ale taky zjistila, že psi, kteří jsou téměř bezprizorně na dvoře a majitelé na ně nemají čas, na tom vlastně nejsou o nic líp než ta naše. Akorát že si můžou cvrknout kdykoliv potřebují (v tom je mi jakéhokoliv psa v bytě líto).
Naše koza je vlastně členem domácnosti, pořád s ní komunikujeme, zatímco pes, kterého jsem viděla u "hospodářů, téměř nereagoval na žádný povel, byl tam prostě ponechán svému osudu a věřím, že kdyby sem majitel přispíval, chválil by do nebes volnost psa a kritizoval australáka v bytě. No nic proti nikomu, životní cesty jsou různé a sebereflexe lidí taky.

Navíc jsem nikde neříkala, že je problém s vyžitím, U nás je problém s časem, ale přesto je pes venku až 6x denně. Nedávno mě šokovala známá, která venčí jezevčíka jen 2x denně, potkáváme tady paní, která chodí se bíglem na procházku jednou denně! a seřvala jsem jedny mladé, kteří mi tvrdili, že pes vydrží i 24 hodin. Myslím, že náš pes se ještě nemá tak zle...

RomčaJelča napsal(a):
Samozřejmě v pohodě, beru to jako radu. Ale prosím vás, vynechte mě já jsem nechtěla žádného psa. Já už jsem si odžila 10 let starání se o kavalíra v bytě a pak mi bohatě stačil kocour, kterého mladí donesli v zuboženém stavu a který pochopitelně nejvíc přilnul ke mně.
A ohledně výběru - dcera právě skutečně zjišťovala, ale všichni ti majitelé se prý tvářili bohorovně, jaká je to s AUO pohoda. Ostatně sama chovatelka přede mnou tvrdila, jak australákům stačí byt. To jsem slyšela na vlastní uši (a samozřejmě se za to na chovatelku zlobím).
Ale tak - co už teď, no. Máme auto, jezdíme do jednoho velkého výběhu, druhý, menší s prvky agility máme přímo u baráku, řeku nedaleko, občas zajedeme k tátovi, který má ohromnou zahradu... Ale holt taky chodíme do práce, no, a do toho bytu je na můj vkus ten pes fakt velký - neexistují žádné vázičky, ty smete ocasem atd. . Proto jsem taky zakladatelce odpovídala, jak jsem odpovídala.

Na druhou stranu jsem už ale taky zjistila, že psi, kteří jsou téměř bezprizorně na dvoře a majitelé na ně nemají čas, na tom vlastně nejsou o nic líp než ta naše. Akorát že si můžou cvrknout kdykoliv potřebují (v tom je mi jakéhokoliv psa v bytě líto).
Naše koza je vlastně členem domácnosti, pořád s ní komunikujeme, zatímco pes, kterého jsem viděla u "hospodářů, téměř nereagoval na žádný povel, byl tam prostě ponechán svému osudu a věřím, že kdyby sem majitel přispíval, chválil by do nebes volnost psa a kritizoval australáka v bytě. No nic proti nikomu, životní cesty jsou různé a sebereflexe lidí taky.

Navíc jsem nikde neříkala, že je problém s vyžitím, U nás je problém s časem, ale přesto je pes venku až 6x denně. Nedávno mě šokovala známá, která venčí jezevčíka jen 2x denně, potkáváme tady paní, která chodí se bíglem na procházku jednou denně! a seřvala jsem jedny mladé, kteří mi tvrdili, že pes vydrží i 24 hodin. Myslím, že náš pes se ještě nemá tak zle...

A co dát psa k tátovi na tu zahradu? Po dobu co budete v práci? Nevím tedy jak je to daleko a jestli by tatínkovi nevadil a podobně, jen mě to napadlo. Určitě by to pro psa bylo lepší než 11 hodin v bytě.

Nemyslím, že to jestli je pes vhodný do bytu je o velikosti. Znám německou dogu v bytě a naprosto v pohodě. Ale je to právě o tom temperamentu a vyžití. Jinak s tím ocasem to znám, já spíš čekám, kdy se můj pes do toho ocasu flákne o něco tak, že si ublíží, kolikrát mám od toho ocasu i já modřinu

marcelaamax napsal(a):
A co dát psa k tátovi na tu zahradu? Po dobu co budete v práci? Nevím tedy jak je to daleko a jestli by tatínkovi nevadil a podobně, jen mě to napadlo. Určitě by to pro psa bylo lepší než 11 hodin v bytě.

Nemyslím, že to jestli je pes vhodný do bytu je o velikosti. Znám německou dogu v bytě a naprosto v pohodě. Ale je to právě o tom temperamentu a vyžití. Jinak s tím ocasem to znám, já spíš čekám, kdy se můj pes do toho ocasu flákne o něco tak, že si ublíží, kolikrát mám od toho ocasu i já modřinu

To je bohužel neproveditelné. Taťkovi bude 75 let, špatně chodí, psa nechce, už jsme o tom mluvili. A je ode mě 40 km daleko, každodenní přejíždění by nebylo možné. Mám ještě několik náhradních variant, ale... no uvidíme. Popravě nejvíc mě mrzí, že nejsem v důchodu nebo nějaká rentiérka, Abych se psovi mohla věnovat úplně. Je to můj mazel.

RomčaJelča napsal(a):
To je bohužel neproveditelné. Taťkovi bude 75 let, špatně chodí, psa nechce, už jsme o tom mluvili. A je ode mě 40 km daleko, každodenní přejíždění by nebylo možné. Mám ještě několik náhradních variant, ale... no uvidíme. Popravě nejvíc mě mrzí, že nejsem v důchodu nebo nějaká rentiérka, Abych se psovi mohla věnovat úplně. Je to můj mazel.

Jasně. Tak držím palce ať alespoň na to venčení se někdo vhodný najde

marcelaamax napsal(a):
Jasně. Tak držím palce ať alespoň na to venčení se někdo vhodný najde

Díky, díky. Musím něco vymyslet. Já ji samozřejmě 11 hodin samotnou nenechám, to jsem psala původně jen obecně o tom, jak to bude s časem.
Ještě jednou prosím napište, jakého máte psa Vy? Pozapomněla jsem. Že zmiňujete ten jeho ocásek...

RomčaJelča napsal(a):
Díky, díky. Musím něco vymyslet. Já ji samozřejmě 11 hodin samotnou nenechám, to jsem psala původně jen obecně o tom, jak to bude s časem.
Ještě jednou prosím napište, jakého máte psa Vy? Pozapomněla jsem. Že zmiňujete ten jeho ocásek...

Mám křížence staforda. Je pořád veselý a tím ocasem šíleně rychle mává a do všeho mlátí.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

marcelaamax napsal(a):
Mám křížence staforda. Je pořád veselý a tím ocasem šíleně rychle mává a do všeho mlátí.

Aha . No to věřím . A taky je to mazel, že jo? Je moc pěkný a fotka se povedla . Tak dobrou noc a přeji pěkné pondělí.

RomčaJelča napsal(a):
Samozřejmě v pohodě, beru to jako radu. Ale prosím vás, vynechte mě já jsem nechtěla žádného psa. Já už jsem si odžila 10 let starání se o kavalíra v bytě a pak mi bohatě stačil kocour, kterého mladí donesli v zuboženém stavu a který pochopitelně nejvíc přilnul ke mně.
A ohledně výběru - dcera právě skutečně zjišťovala, ale všichni ti majitelé se prý tvářili bohorovně, jaká je to s AUO pohoda. Ostatně sama chovatelka přede mnou tvrdila, jak australákům stačí byt. To jsem slyšela na vlastní uši (a samozřejmě se za to na chovatelku zlobím).
Ale tak - co už teď, no. Máme auto, jezdíme do jednoho velkého výběhu, druhý, menší s prvky agility máme přímo u baráku, řeku nedaleko, občas zajedeme k tátovi, který má ohromnou zahradu... Ale holt taky chodíme do práce, no, a do toho bytu je na můj vkus ten pes fakt velký - neexistují žádné vázičky, ty smete ocasem atd. . Proto jsem taky zakladatelce odpovídala, jak jsem odpovídala.

Na druhou stranu jsem už ale taky zjistila, že psi, kteří jsou téměř bezprizorně na dvoře a majitelé na ně nemají čas, na tom vlastně nejsou o nic líp než ta naše. Akorát že si můžou cvrknout kdykoliv potřebují (v tom je mi jakéhokoliv psa v bytě líto).
Naše koza je vlastně členem domácnosti, pořád s ní komunikujeme, zatímco pes, kterého jsem viděla u "hospodářů, téměř nereagoval na žádný povel, byl tam prostě ponechán svému osudu a věřím, že kdyby sem majitel přispíval, chválil by do nebes volnost psa a kritizoval australáka v bytě. No nic proti nikomu, životní cesty jsou různé a sebereflexe lidí taky.

Navíc jsem nikde neříkala, že je problém s vyžitím, U nás je problém s časem, ale přesto je pes venku až 6x denně. Nedávno mě šokovala známá, která venčí jezevčíka jen 2x denně, potkáváme tady paní, která chodí se bíglem na procházku jednou denně! a seřvala jsem jedny mladé, kteří mi tvrdili, že pes vydrží i 24 hodin. Myslím, že náš pes se ještě nemá tak zle...

Bohužel etika chovatelů je na velmi nízké úrovni. Hlavně u těch módních plemen! Chovatelé chtějí (nejlépe co nejrychleji) prodat, je jim asi úplně jedno, jak se pes bude mít, takže odkývnou absolutně cokoliv. Jak jinak si vysvětlit, že města jsou plná AUO, BOC, aktivních ohařů apod.?
Ke mně, když přijde zájemce, co chce moje plemeno jen jako kamaráda, tak ho slušně odmítnu a čekám na někoho, kdo se psem bude pracovat. I když to někdy znamená živit štěně o několik týdnů déle. Ale "na gauč" prostě neprodávám, bylo by mě těch štěňat líto, aby jen chodily do parků nebo kolem paneláků.
Teď to není na vás, Romčo, ale dopadá to nakonec tak, že jsou plné útulky takových psů, kdy páníčci najednou zjistí, že to není plemeno, které by je uspokojovalo, protože je až moc aktivní a oni si to představovali jinak - přece chovatel jim tvrdil, že mají pro pejska výborné podmínky - byt na Václavském náměstí a procházky do parku.

Bydlím na vesnici, v rámci socializace jezdím se psy i do města. Nedávno jsem byla na takové socializační procházce, šla jsem přes jedno velké město až na nádraží. Byla jsem poněkud zděšena tím nepořádkem všude. Kupodivu jsem viděla asi jen 2 výkaly od psa, ale tisíce vajglů, papírky, plivance, pet flašky a nekonečné posmrkané papírové kapesníčky (to je zase vynález!), které ty čuňata (nemohu to nazvat lidmi) odhazují všude. Moje štěňata samozřejmě z toho měla vánoce, každou chvíli jsem jim rvala z huby nějaký takový poklad - fuj! Kdybych dnes měla mít psa ve městě, tak snad raději nemám žádného! Když jsem se štěňaty jela domů, rozhodla jsem se je odměnit, a tak jsem cestou zajela do lesa a tam je vypustila. Stalo se to, co dosud nikdy neudělaly, když jsem s nimi byla v lese - prostě radostně lítaly kolem dokola, byly úplně šťastné, že jsou v lese a ne v tom zaplivaném městě. To mne akorát utvrdilo v tom, že do města psa už NIKDY.

"Ale už jsme si říkali, jestli jsme v tom štěněcím věku neudělali chybu, že dcerka když načetla, že se má se psem pracovat, věnovala se jí maximálně, tedy pořád jsme s ní "hráli" jakési rozumové hry typu, kde je kulička, jestli v prvním nebo ve třetím kastlíku, který pak musela odsunout atd. a dnes si říkáme, jestli jsme to nepřehnali, že jsme ji vlastně od malička naučili imrvére něco "řešit". "
jojo, ovčáci se velice snadno nechají vyhnat do obrátek i vzniká hyperaktivní pes...

RomčaJelča napsal(a):
Příspěvek, na který reagujete, jsem nepsala já. My bydlíme v centru Brna, takže ani větší, ani menší stádo ovcí skutečně nepořídíme.

Bohužel nejen v Brně, ale ani v okolí není moc možností na pasení pro začátečníka. Pokud by někdo chtěl pást, musí ze začátku hodně jezdit, a to je časově (i finančně) nesmírně náročné.

Ale já si nemyslím, že by ausík nebyl vhodný do bytu, pokud ho majitel zabaví i jinak než pasením. My třeba děláme klasický služební výcvik, obedience, chceme zkusit treibball. Psi jsou spokojení, po procházce i výcviku doma padnou na pelech a jsou rádi, že mají klid.
Australáci jsou úžasní v tom, že jsou univerzální, člověk s nimi může dělat skoro vše, od dogdancingu, přes agility, házení všeho možného, záchranařinu, stopování, hodně jich dělá i obranu. Samozřejmě že v některých oblastech nebudou dosahovat tak vrcholných výkonu jako jiná plemena, ale o to většině lidí ani nejde. Hlavní je spokojený pes a společné trávení času.

Naši tralaláci byli sami na zahradě vyloženě nespokojení, když měli možnost, raději šli tam, kde mohli být s námi. Tedy většinou v bytě. Na zahradě si hráli jen když jsme tam byli s nimi. Jakmile jsme šli domů, šli taky.

tralalák napsal(a):
Bohužel nejen v Brně, ale ani v okolí není moc možností na pasení pro začátečníka. Pokud by někdo chtěl pást, musí ze začátku hodně jezdit, a to je časově (i finančně) nesmírně náročné.

Ale já si nemyslím, že by ausík nebyl vhodný do bytu, pokud ho majitel zabaví i jinak než pasením. My třeba děláme klasický služební výcvik, obedience, chceme zkusit treibball. Psi jsou spokojení, po procházce i výcviku doma padnou na pelech a jsou rádi, že mají klid.
Australáci jsou úžasní v tom, že jsou univerzální, člověk s nimi může dělat skoro vše, od dogdancingu, přes agility, házení všeho možného, záchranařinu, stopování, hodně jich dělá i obranu. Samozřejmě že v některých oblastech nebudou dosahovat tak vrcholných výkonu jako jiná plemena, ale o to většině lidí ani nejde. Hlavní je spokojený pes a společné trávení času.

Naši tralaláci byli sami na zahradě vyloženě nespokojení, když měli možnost, raději šli tam, kde mohli být s námi. Tedy většinou v bytě. Na zahradě si hráli jen když jsme tam byli s nimi. Jakmile jsme šli domů, šli taky.

Ano, bezpochyby je to velice komunikativní a společenské plemeno - intenzivně jsem se snažila rozlousknout , co je pro psa lepší, jestli ta zahrada a třeba majitelé bez přílišného zájmu, nebo to, že nám může v bytě "přicmrndávat" při každé naší činnosti.
To pasení jsem jí dopřát chtěla, hledala jsem informace, ale skutečně to není tak jednoduché - nejde jen o peníze a čas, ale že to není jen tak nějaké puštění psa mezi ovce , ale je potřebná i páníčkova příprava a učení.
To bohužel fakt "nedávám".
Než si AUO dcera "vymyslela", vůbec jsem o tom plemenu neměla tušení, ale musím uznat, že je to teda plemeno opravdu obdivuhodné. Jak vnímá, jak je učenlivá, dobrácká, neštěkající, hodná.
Přiznám se, že ji využívám např. při věšení prádla, kdy mi nějaký kousek spadne na zem, řeknu "podej" a ona mi ho podá do ruky - je to výhodné .
O nějaké výkony mi vůbec nejde, mně stačí, jak se lidi u výběhu zastavují a volají na nás, že jsme šikovní, když se zrovna předvádí v chytání talíře ve vzduchu nebo podávání balónku do ruky atd.
Na FB je někdo nazval "Los tralalos comediantos" Pěkné a výstižné.
Jo, byli prý využiti i po 11. září. No, jsou to šikovní pesani a já si pořád vysnívám, že (i kvůli ní) stejně ten domek jednou mít budu. .

koňadra napsal(a):
Bohužel etika chovatelů je na velmi nízké úrovni. Hlavně u těch módních plemen! Chovatelé chtějí (nejlépe co nejrychleji) prodat, je jim asi úplně jedno, jak se pes bude mít, takže odkývnou absolutně cokoliv. Jak jinak si vysvětlit, že města jsou plná AUO, BOC, aktivních ohařů apod.?
Ke mně, když přijde zájemce, co chce moje plemeno jen jako kamaráda, tak ho slušně odmítnu a čekám na někoho, kdo se psem bude pracovat. I když to někdy znamená živit štěně o několik týdnů déle. Ale "na gauč" prostě neprodávám, bylo by mě těch štěňat líto, aby jen chodily do parků nebo kolem paneláků.
Teď to není na vás, Romčo, ale dopadá to nakonec tak, že jsou plné útulky takových psů, kdy páníčci najednou zjistí, že to není plemeno, které by je uspokojovalo, protože je až moc aktivní a oni si to představovali jinak - přece chovatel jim tvrdil, že mají pro pejska výborné podmínky - byt na Václavském náměstí a procházky do parku.

Bydlím na vesnici, v rámci socializace jezdím se psy i do města. Nedávno jsem byla na takové socializační procházce, šla jsem přes jedno velké město až na nádraží. Byla jsem poněkud zděšena tím nepořádkem všude. Kupodivu jsem viděla asi jen 2 výkaly od psa, ale tisíce vajglů, papírky, plivance, pet flašky a nekonečné posmrkané papírové kapesníčky (to je zase vynález!), které ty čuňata (nemohu to nazvat lidmi) odhazují všude. Moje štěňata samozřejmě z toho měla vánoce, každou chvíli jsem jim rvala z huby nějaký takový poklad - fuj! Kdybych dnes měla mít psa ve městě, tak snad raději nemám žádného! Když jsem se štěňaty jela domů, rozhodla jsem se je odměnit, a tak jsem cestou zajela do lesa a tam je vypustila. Stalo se to, co dosud nikdy neudělaly, když jsem s nimi byla v lese - prostě radostně lítaly kolem dokola, byly úplně šťastné, že jsou v lese a ne v tom zaplivaném městě. To mne akorát utvrdilo v tom, že do města psa už NIKDY.

Já třeba bydlím ve městě (30tis. obyvatel), přímo na náměstí, ale do lesa to mám 5 minut pěšky, do vélikého lesa, kde jsou i louky, pole apod.. Takže ne všude to je tak, jak popisujete. Přece se nevylučuje, že když je pes v bytě/domě nebude se s ním cvičit, a pouze pokud je pes v kotci, tak se sním cvičit bude. To je dle mě hodně krátkozraké. A ne každý, kdo má psa ve městě s ním chodí jen kolem paneláků, a městský pes nezažil les, nebo procházku navolno. Můj pes je v lese denně několikrát. Zároveň se můžeme procházet po městské aleji, kde potkáváme psy, lidi, kola, auta, a vlastně díky tomu nemusíme na socializační procházky. Chápu, že město jako Brno nebo Praha, je něco jiného, tam pkud bych musela dojíždět několik desítek kilometrů, abych vůbec dojela do lesa, nebo přinejmenším parku, psa bych si tam taky nepořídila.

Tak Brno má výhodu (nebo spíš to místo, kde bydlíme), že je tu poměrně dost parčíků - přímo vedle baráku máme jak výběh, tak park, blízko máme řeku, kousek od nás, asi 20 minut chůze, je několikahektarový výběh a jiným směrem je zas louka, byť neoplocená, kam se dá taky dojít během 10 minut, no a hlavně dostupná MHD, která jezdí třeba k oblasti Hády a jedním emhádéčkem dojedeme přes 4 zastávky do pěkného velkého výběhu s překážkami... Dá se, jen kdyby toho času a sil bylo víc.

S Koňadrou souhlasím, co se pořádku týká - je tu neuvěřitelný binec. Každý den musím tahat psa od rozhrabaných popelnic, od sáčků a zbytků jídel v křoví atd., což je poměrně únavné (už jsem díky ní i jedním křovím nechtěně prolezla po čtyřech, když jsem jí víc povolila vodítko .
Ono je to v lidech - jednak jsou tu bezdomovci, kteří se v popelnicích hrabou, jednak jsem nedávno fakt láteřila na dvě firmy, které po sobě zanechaly na ulici i trávníku ale totální binec (evidentně je žádný nadřízený nekontroluje nebo je jim to jedno) - který psa pochopitelně hodně zajímá, že...
Všecko má svoje výhody a nevýhody.
Čím jsem starší, tím víc bych chtěla žít v klídku na vesnici, jenže o sobě vím, že to přání mám především kvůli zvířatům, ale jinak že tu městskou infrastrukturu prostě potřebuji a na vesnici fakt nejsem vůbec zvyklá. Když jsem jezdila za přítelem do jedné osady v lesích, měla jsem normálně fobii a jednou jsem si při návratu do Brna v autě uvědomila, že se radostí usmívám .

Andrýsek3 napsal(a):
Já třeba bydlím ve městě (30tis. obyvatel), přímo na náměstí, ale do lesa to mám 5 minut pěšky, do vélikého lesa, kde jsou i louky, pole apod.. Takže ne všude to je tak, jak popisujete. Přece se nevylučuje, že když je pes v bytě/domě nebude se s ním cvičit, a pouze pokud je pes v kotci, tak se sním cvičit bude. To je dle mě hodně krátkozraké. A ne každý, kdo má psa ve městě s ním chodí jen kolem paneláků, a městský pes nezažil les, nebo procházku navolno. Můj pes je v lese denně několikrát. Zároveň se můžeme procházet po městské aleji, kde potkáváme psy, lidi, kola, auta, a vlastně díky tomu nemusíme na socializační procházky. Chápu, že město jako Brno nebo Praha, je něco jiného, tam pkud bych musela dojíždět několik desítek kilometrů, abych vůbec dojela do lesa, nebo přinejmenším parku, psa bych si tam taky nepořídila.

Byla jste někdy v Brně? Mrkla jste někdy aspoň na mapu? Já v Brně bydlím, na malém sídlišti, a les máme za domem. Les, táhnoucí se až do Moravského krasu. I ze středu Brna jste autem nebo MHD na jeho okraji cca za 20 minut a za dalších 2 - 5 minut v lese. Určitě je to lepší prostředí než např. vesnice, která je uprostřed polí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Byla jste někdy v Brně? Mrkla jste někdy aspoň na mapu? Já v Brně bydlím, na malém sídlišti, a les máme za domem. Les, táhnoucí se až do Moravského krasu. I ze středu Brna jste autem nebo MHD na jeho okraji cca za 20 minut a za dalších 2 - 5 minut v lese. Určitě je to lepší prostředí než např. vesnice, která je uprostřed polí.

Vzhledem k hnojení polí, hromadě chemických postřiků a podobných věcí musím, co se týče vesnic, souhlasit.

Tedy vždy záleží na lokalitě, ale známí mají i v Praze docela dobré psí podmínky - rybník, louky a les kousek od domova, trávník jim tam spásají ovce (pro RomčaJelča: ale ty nejsou tam na pasení, jen jako okrasa a sekačka ) a zároveň z druhé strany je velké město. Nevýhodou sice je velké množství venčitelů a dálnice, ale prý se to s vesnicí nedá srovnat - raději psovi berou z huby papírové kapesníky než kousky hnoje a raději hafany vypustí tam, kde se hojně vyskytují jejich psí kamarádi a ne zvěř.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Byla jste někdy v Brně? Mrkla jste někdy aspoň na mapu? Já v Brně bydlím, na malém sídlišti, a les máme za domem. Les, táhnoucí se až do Moravského krasu. I ze středu Brna jste autem nebo MHD na jeho okraji cca za 20 minut a za dalších 2 - 5 minut v lese. Určitě je to lepší prostředí než např. vesnice, která je uprostřed polí.

Je fakt, že Brno jako jediné z velkých měst má opravdu hodně zeleně a těch "přírodních" možností.

asurwic napsal(a):
Vzhledem k hnojení polí, hromadě chemických postřiků a podobných věcí musím, co se týče vesnic, souhlasit.

Tedy vždy záleží na lokalitě, ale známí mají i v Praze docela dobré psí podmínky - rybník, louky a les kousek od domova, trávník jim tam spásají ovce (pro RomčaJelča: ale ty nejsou tam na pasení, jen jako okrasa a sekačka ) a zároveň z druhé strany je velké město. Nevýhodou sice je velké množství venčitelů a dálnice, ale prý se to s vesnicí nedá srovnat - raději psovi berou z huby papírové kapesníky než kousky hnoje a raději hafany vypustí tam, kde se hojně vyskytují jejich psí kamarádi a ne zvěř.

ale ty nejsou tam na pasení, jen jako okrasa a sekačka
To je škoda .
Popravdě, trochu tu vesnickou volnost závidím, ale asi bych se bála pustit psa do lesa, aby mi ho tam nějaký blázen nezastřelil.
Ve městě by to chtělo lepší uklízecí služby, no - musíme počkat na předvolební období .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Byla jste někdy v Brně? Mrkla jste někdy aspoň na mapu? Já v Brně bydlím, na malém sídlišti, a les máme za domem. Les, táhnoucí se až do Moravského krasu. I ze středu Brna jste autem nebo MHD na jeho okraji cca za 20 minut a za dalších 2 - 5 minut v lese. Určitě je to lepší prostředí než např. vesnice, která je uprostřed polí.

Byla, ale pouze v centru. Nevěděla jsem, že je tam takhle dobrá dostupnost, i jak tu psala Romča jsem nabyla dojmu, že to je obtížnější najít les. Tak se nezlobte, nechám tam jen tu Prahu.

Andrýsek3 napsal(a):
Byla, ale pouze v centru. Nevěděla jsem, že je tam takhle dobrá dostupnost, i jak tu psala Romča jsem nabyla dojmu, že to je obtížnější najít les. Tak se nezlobte, nechám tam jen tu Prahu.

Třeba ani Praha není tak beznadějná...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Třeba ani Praha není tak beznadějná...

Jasný, tak určitě záleží na přesné lokalitě, bohužel jsou určitě města, kde se bez auta na rozsáhlé louky, lesy dostanee velmi špatně. Stále ale můj názor zůstává, pes ve městě nemusí znát jen procházku kolem paneláku, a lesy valstně neznat. Je mnoho měst, kde se dá jít do lesa apod.

Andrýsek3 napsal(a):
Jasný, tak určitě záleží na přesné lokalitě, bohužel jsou určitě města, kde se bez auta na rozsáhlé louky, lesy dostanee velmi špatně. Stále ale můj názor zůstává, pes ve městě nemusí znát jen procházku kolem paneláku, a lesy valstně neznat. Je mnoho měst, kde se dá jít do lesa apod.

To máte pravdu. Nedovedu si představit, že bych chodila se psem jen do nějakého parku. Já jsem se vždycky parkům vyhýbala kvůli tomu, že je mám zafixované jako místo spíše pro lidi než pro psy. Hlavně pro děti, protože kam s nimi ve městě? Dřív to tak i bývalo a do některých parků psi ani nesměli.
Pro mě vycházka se psem znamená nejen do přírody, ale i po málo frekventovaných ulicích, občas cesta MHD, prostě pestrost.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To máte pravdu. Nedovedu si představit, že bych chodila se psem jen do nějakého parku. Já jsem se vždycky parkům vyhýbala kvůli tomu, že je mám zafixované jako místo spíše pro lidi než pro psy. Hlavně pro děti, protože kam s nimi ve městě? Dřív to tak i bývalo a do některých parků psi ani nesměli.
Pro mě vycházka se psem znamená nejen do přírody, ale i po málo frekventovaných ulicích, občas cesta MHD, prostě pestrost.

Přesně tak, my chodíme do lesa, musíme teda projít nejprve náměstím a pak parkem, kd ejsou právě často děti z blízké školky a hodně psů, ale my chodíme dál do lesa, na louku, a další procházky máme zase po áleji, která vede skrz celé město, v létě tam je hodně cyklistů a lidí na inlinech, ale vedle je takový široký pás trávy, a tam chodím se psem, na asfalt nechodí, říkám mu na travičku a tam zůstává, teď, když je šeredně, tak tam chodíme víc. A právě se mi nestalo, že by se hned nenaučil, že kola, brusle apod, se nehoní, že tam jsou lidi, běhající děti a psy. Socializace denně.

RomčaJelča napsal(a):
Zrzavci: ano, vidím to v chumlu těch výběhových psů . Jak se tam rychle stanoví hierarchie. Jsem zastáncem - nechat psy, aby se domluvili. A až to nejde, zasahujeme. Jsou tam i lidi, kteří neustále svého psa okřikují, pořád po něm řvou - na to teda energii nemarním. Přivolám, zklidním, musí sednout, odměním a zas může po nějaké době jít "do kruhu".
S tou naší celkem domluva je, za to jsem ráda. Je mi jasné, že co neovládá ten pes, to v podstatě primárně neovládám já. Australáky považuji za neskutečně vnímavé.
Ale zrovna teď jsme přišli po 2 hodinách zvenku a - že by vykazovala známky únavy, to ani náhodou. Ona poslechne, jde na to svoje místo, ale sedne si na 5 vteřin a zas kráčí po bytě a buď mi při jakékoliv činnosti asistuje, nebo za mnou chodí s uzlem v tlamě - abychom se přetahovaly.
Včera jsem potkala mladíka, který měl štěně BOC, a ten si "postěžoval", že hodinu házel aporty a myslel si, jak pes doma lehne, ale on po příchodu domů naopak ještě bláznil jak střela, že ho nestačili ani chytit. Ti psi mají ohromné množství energie. Naše utahá ve výběhu úplně každého psa, který tam přijde.
Joooo, teď se právě nasoukala pod postel a asi zdřímne. Měla bych to jít oslavit.
Jo ne, tak uběhla minuta a už je venku a kouká, co by.

Ono záleží na tom, jakou ty dvě hodiny procházky mají náplň. Pokud si pes jen tak polítá a pohraje s kámošema, tak to mladýho psa aktivního plemene moc neunaví. Věřte mi, že ohař není zrovna líný stvoření. Můj první ohař, stejně tak jako teď flekatice byl extrémní dělo. Kamarádka, která v té době měla výmara o něco staršího nestačila valit oči. Ale věřte tomu, že dvě hodiny, kdy ten pes bude muset zapojit nějakým způsobem mozek, mu dají zabrat mnohem víc, než kdyby stejnou dobu, nebo klidně i delší, lítal jen tak. Přesně je to vidět teď na psici. Donedávna se s ní nedalo pracovat vůbec, příjem byl nula. TAkže se nedalo dělat vůbec nic. Ale jak se to pomalu začíná zlepšovat, máme už v rukou něco o co se trošku můžeme opřít, protože je schopná vnímat, že na druhém konci je někdo a ne kus balvanu, který jí brání v rozletu. A je to zatraceně znát, když pak přijde domů, protože před nedávnem za tu stejnou dobu kdy de facto jen čistě vláčela nějaký to zavaží, byla pak pořád stejně nadupaná energií. Zato teď, kdy se učít trochu se soustředit na to co se jí říká, je to opravdu pak doma o něčem jiném. Po příchodu domů jdou pesani na pelíšek a tam musí chvíli pobýt, mezitím na ně padne dřímota, hodí si šlofíka a učí se tak být v klidu. Někteří psi a některá plemena se to prostě musí učit odpočívat.

koňadra napsal(a):
Bohužel etika chovatelů je na velmi nízké úrovni. Hlavně u těch módních plemen! Chovatelé chtějí (nejlépe co nejrychleji) prodat, je jim asi úplně jedno, jak se pes bude mít, takže odkývnou absolutně cokoliv. Jak jinak si vysvětlit, že města jsou plná AUO, BOC, aktivních ohařů apod.?
Ke mně, když přijde zájemce, co chce moje plemeno jen jako kamaráda, tak ho slušně odmítnu a čekám na někoho, kdo se psem bude pracovat. I když to někdy znamená živit štěně o několik týdnů déle. Ale "na gauč" prostě neprodávám, bylo by mě těch štěňat líto, aby jen chodily do parků nebo kolem paneláků.
Teď to není na vás, Romčo, ale dopadá to nakonec tak, že jsou plné útulky takových psů, kdy páníčci najednou zjistí, že to není plemeno, které by je uspokojovalo, protože je až moc aktivní a oni si to představovali jinak - přece chovatel jim tvrdil, že mají pro pejska výborné podmínky - byt na Václavském náměstí a procházky do parku.

Bydlím na vesnici, v rámci socializace jezdím se psy i do města. Nedávno jsem byla na takové socializační procházce, šla jsem přes jedno velké město až na nádraží. Byla jsem poněkud zděšena tím nepořádkem všude. Kupodivu jsem viděla asi jen 2 výkaly od psa, ale tisíce vajglů, papírky, plivance, pet flašky a nekonečné posmrkané papírové kapesníčky (to je zase vynález!), které ty čuňata (nemohu to nazvat lidmi) odhazují všude. Moje štěňata samozřejmě z toho měla vánoce, každou chvíli jsem jim rvala z huby nějaký takový poklad - fuj! Kdybych dnes měla mít psa ve městě, tak snad raději nemám žádného! Když jsem se štěňaty jela domů, rozhodla jsem se je odměnit, a tak jsem cestou zajela do lesa a tam je vypustila. Stalo se to, co dosud nikdy neudělaly, když jsem s nimi byla v lese - prostě radostně lítaly kolem dokola, byly úplně šťastné, že jsou v lese a ne v tom zaplivaném městě. To mne akorát utvrdilo v tom, že do města psa už NIKDY.

Já bych s tím městem tak kategorická nebyla. Máme ty ohaře a nemyslím si, že by trpěli. Naopak to město vnímám jako socializaci zdarma. Naši psi jsou v přírodě každý den dvě až tři hodiny intenzivních procházek s hraním a prací. Kdy zároveň mimoděk učíme nereagovat na cyklisty, koloběžky, brusle, běžce, a taky máme hafo výcvikových situací pro odnaučování bufetění zdarma k dispozici každý den. Vím například, že v sousedním domě v posledním vchodě žije prase, který furt něco vyhazuje ven, takže tam můžu cíleně jít, dřív než pes si najít vhodnou výcvikovou pomůcku a začít trénovat

Zrzavci napsal(a):
Já bych s tím městem tak kategorická nebyla. Máme ty ohaře a nemyslím si, že by trpěli. Naopak to město vnímám jako socializaci zdarma. Naši psi jsou v přírodě každý den dvě až tři hodiny intenzivních procházek s hraním a prací. Kdy zároveň mimoděk učíme nereagovat na cyklisty, koloběžky, brusle, běžce, a taky máme hafo výcvikových situací pro odnaučování bufetění zdarma k dispozici každý den. Vím například, že v sousedním domě v posledním vchodě žije prase, který furt něco vyhazuje ven, takže tam můžu cíleně jít, dřív než pes si najít vhodnou výcvikovou pomůcku a začít trénovat

A co prosím Vás vyhazuje?
Z jednoho vedlejšího vchodu taky jedna babička vyhazuje z balkónu rajčata, kosti, no cokoliv. Já se tomu místu někdy radši vyhnu, ale byli jsme docela úspěšní ve zvládnutí ignorování odpadkového koše, který naši sousedi neustále nechávají u výtahu.
Tuhle jsem vedle baráku v trávníku zahlídla pečlivě rozdrobený knedlík, asi aby místní holubi nestrádali hladem (přestože je za krmení holubů v Brně pokuta 5 000 Kč) - ale kdo to kdy postihne, že.

S tou socializací zdarma je to hezky řečeno . To máte pravdu. Jsem ráda, že naši fenku vůbec nějaké koloběžky kola, autobusy atd. neberou; že ji to nemusím odnaučovat. Sice ten pohyb "hlídá" ve strnulém pozorovacím postoji, naklání hlavičku na jednu a druhu stranu, jako by chtěla porozumět, a dál si pak čichá v trávě.

Jinak musím říct, že naše psice za poslední týdny taky přijde docela zmožená z toho výběhu, kde samozřejmě jen nelítá; někdy jsme tam sami, tak si očichá terén a pochopitelně se jí musím věnovat. Trénujeme překážky, aport, povely...
Pokud se sejdeme parta adekvátně velkých psů, to se pochopitelně vyběhá, ale doma kupodivu po chvíli lehne a předvádí únavu. Což se dřív skutečně nestávalo. Celkově jsem s dcerou postřehly, že za poslední období už taková střela není.
Já si samozřejmě namlouvám, že je to díky mému klidnému přístupu .

RomčaJelča napsal(a):
A co prosím Vás vyhazuje?
Z jednoho vedlejšího vchodu taky jedna babička vyhazuje z balkónu rajčata, kosti, no cokoliv. Já se tomu místu někdy radši vyhnu, ale byli jsme docela úspěšní ve zvládnutí ignorování odpadkového koše, který naši sousedi neustále nechávají u výtahu.
Tuhle jsem vedle baráku v trávníku zahlídla pečlivě rozdrobený knedlík, asi aby místní holubi nestrádali hladem (přestože je za krmení holubů v Brně pokuta 5 000 Kč) - ale kdo to kdy postihne, že.

S tou socializací zdarma je to hezky řečeno . To máte pravdu. Jsem ráda, že naši fenku vůbec nějaké koloběžky kola, autobusy atd. neberou; že ji to nemusím odnaučovat. Sice ten pohyb "hlídá" ve strnulém pozorovacím postoji, naklání hlavičku na jednu a druhu stranu, jako by chtěla porozumět, a dál si pak čichá v trávě.

Jinak musím říct, že naše psice za poslední týdny taky přijde docela zmožená z toho výběhu, kde samozřejmě jen nelítá; někdy jsme tam sami, tak si očichá terén a pochopitelně se jí musím věnovat. Trénujeme překážky, aport, povely...
Pokud se sejdeme parta adekvátně velkých psů, to se pochopitelně vyběhá, ale doma kupodivu po chvíli lehne a předvádí únavu. Což se dřív skutečně nestávalo. Celkově jsem s dcerou postřehly, že za poslední období už taková střela není.
Já si samozřejmě namlouvám, že je to díky mému klidnému přístupu .

Cokoliv co vás napadne - veliká výhoda, protože máme dostatek tréninkového materiálu. Tuhle docentka Talířová přikráčela s vidličkou se zachlou paštikou v hubě! Myslela jsem, že mě omejou, protože ona je schopná polknout kamion, nevím jak to dělá, ale dělá. To byl moment, kdy mi to uteklo, protože ta vidlička ve tmě vidět nebyla a já byla zaměřená na patku chleba s něčím, to že bude náš trenažér. Tak člověk míní, prase a Talířová mění.

Zrzavci napsal(a):
Já bych s tím městem tak kategorická nebyla. Máme ty ohaře a nemyslím si, že by trpěli. Naopak to město vnímám jako socializaci zdarma. Naši psi jsou v přírodě každý den dvě až tři hodiny intenzivních procházek s hraním a prací. Kdy zároveň mimoděk učíme nereagovat na cyklisty, koloběžky, brusle, běžce, a taky máme hafo výcvikových situací pro odnaučování bufetění zdarma k dispozici každý den. Vím například, že v sousedním domě v posledním vchodě žije prase, který furt něco vyhazuje ven, takže tam můžu cíleně jít, dřív než pes si najít vhodnou výcvikovou pomůcku a začít trénovat

Souhlas. Já to nemám z města tak daleko do přírody a proto ještě schválně dělám kolečka po centru a různých frekventovaných místech. Co se týče výcviku zdarma, tak ještě doplním, že kdybych měla sama kupovat před Silvestrem tolik pyrotechniky, abych mohla takto intenzivně každý den trénovat a zvykat psy na rány, tak bych se na samotě asi nedoplatila.

RomčaJelča napsal(a):
Ano, bezpochyby je to velice komunikativní a společenské plemeno - intenzivně jsem se snažila rozlousknout , co je pro psa lepší, jestli ta zahrada a třeba majitelé bez přílišného zájmu, nebo to, že nám může v bytě "přicmrndávat" při každé naší činnosti.
To pasení jsem jí dopřát chtěla, hledala jsem informace, ale skutečně to není tak jednoduché - nejde jen o peníze a čas, ale že to není jen tak nějaké puštění psa mezi ovce , ale je potřebná i páníčkova příprava a učení.
To bohužel fakt "nedávám".
Než si AUO dcera "vymyslela", vůbec jsem o tom plemenu neměla tušení, ale musím uznat, že je to teda plemeno opravdu obdivuhodné. Jak vnímá, jak je učenlivá, dobrácká, neštěkající, hodná.
Přiznám se, že ji využívám např. při věšení prádla, kdy mi nějaký kousek spadne na zem, řeknu "podej" a ona mi ho podá do ruky - je to výhodné .
O nějaké výkony mi vůbec nejde, mně stačí, jak se lidi u výběhu zastavují a volají na nás, že jsme šikovní, když se zrovna předvádí v chytání talíře ve vzduchu nebo podávání balónku do ruky atd.
Na FB je někdo nazval "Los tralalos comediantos" Pěkné a výstižné.
Jo, byli prý využiti i po 11. září. No, jsou to šikovní pesani a já si pořád vysnívám, že (i kvůli ní) stejně ten domek jednou mít budu. .

Ještě k tomu pasení - opravdu není problém v počtu ovcí, které se někde pasou u někoho na zahradě, ale pro učení psa i psovoda je nutné mít ovce "ochozené", na psy naučené a navíc k tomu instruktora, který vysvětlí, jak psa navést, aby mu to bylo čitelné.
My museli jezdit cca 130 km za vhodnými ovcemi.

Brno je úžasné v tom, že je celé obklopené lesy a i ve středu města jsou plochy, kam se dá se psem zajít. Ne jen nějaké malé parčíky, kde člověk vidí z jedné strany na druhou, ale třeba Špilberk, Kraví hora, Wilsonův les, Lužánky, Pisárky... všechno přímo v centru a přitom dost velké na pořádné psí proběhnutí.
Je to víc o tom, kdo chce se psovi opravdu věnovat. Kdo nechce, ani velkou zahradou na vesnici psovi dobrý život neudělá.

asurwic napsal(a):
Vzhledem k hnojení polí, hromadě chemických postřiků a podobných věcí musím, co se týče vesnic, souhlasit.

Tedy vždy záleží na lokalitě, ale známí mají i v Praze docela dobré psí podmínky - rybník, louky a les kousek od domova, trávník jim tam spásají ovce (pro RomčaJelča: ale ty nejsou tam na pasení, jen jako okrasa a sekačka ) a zároveň z druhé strany je velké město. Nevýhodou sice je velké množství venčitelů a dálnice, ale prý se to s vesnicí nedá srovnat - raději psovi berou z huby papírové kapesníky než kousky hnoje a raději hafany vypustí tam, kde se hojně vyskytují jejich psí kamarádi a ne zvěř.

U nás venkov sám o sobě zrovna nefrčí. Když vyrazím do přírody sama, tak to zvíře za chvíli začne fňukat, že tam není co lovit, že tam nejsou lidi, nikde žádný pes, žádné vzkazy a táhne mě do civilizace, př. na přeplněnou cyklostezku kolem Vltavy., kde to adekvátně žije. Na výletě s přáteli ok, ale sólo ani omylem. A omrknout v Šárce sekačky, to samozřejmě ano.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U nás venkov sám o sobě zrovna nefrčí. Když vyrazím do přírody sama, tak to zvíře za chvíli začne fňukat, že tam není co lovit, že tam nejsou lidi, nikde žádný pes, žádné vzkazy a táhne mě do civilizace, př. na přeplněnou cyklostezku kolem Vltavy., kde to adekvátně žije. Na výletě s přáteli ok, ale sólo ani omylem. A omrknout v Šárce sekačky, to samozřejmě ano.

Ty jo, bych zrovna u basenjiho řekla, že bude mít radši tu přírodu a "klid" .

Jinak my bydlíme na vesnici, procházky vesměs po loukách, polních cestách. Ale zhruba tak jednou týdně vyrazíme na "socializační" procházku do města. O víkendech pak třeba na větší výlet kde jdeme i přes centrum většího města, MHD, vlak. A musím říct, že můj pes je z toho města opravdu "vyřízený". Jak na to není zvyklý, tak ho to vždycky unaví.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U nás venkov sám o sobě zrovna nefrčí. Když vyrazím do přírody sama, tak to zvíře za chvíli začne fňukat, že tam není co lovit, že tam nejsou lidi, nikde žádný pes, žádné vzkazy a táhne mě do civilizace, př. na přeplněnou cyklostezku kolem Vltavy., kde to adekvátně žije. Na výletě s přáteli ok, ale sólo ani omylem. A omrknout v Šárce sekačky, to samozřejmě ano.

Také bych řekla, že basenji bude spíše "venkovan". Tedy je pravda, že ani moji nejsou z přírody nijak unešení. Sice je nenechávám moc volně bez práce lítat, ale když mají chvíli čas pro sebe, tak se vyvenčí a pak čumí, co se bude dít. Prostě tam nic nevoní a nic zajímavého se nepotkává. Zatímco ve městě jsou lavičky, na které lze skákat, za každou ignoraci lidí a psů přijde pamlsek a občas hafanům udělám radost a vezmu je do nějakého podchodu - no prostě zábava.

Ve městě je nekonečné množství lidí, kteří se z něj hroutí a stávají se z nich nadšení drbači. Pak je tam dost psů, se kterými se dá hrát, případně je seřvat. Ti psi mají páníčky, kteří taky ochotně drbou a navíc mívají pamlsky. Ty je nutno psům bez milosti zabavit - myslím páníčky, samo i s pamlsky. Taky jsou tam malé děti, které se dají okrást o hračky, v lepším případě o něco k jídlu. Prostě to tam žije, kam se hrabe příroda, kde je zvěř stejně zalezlá. Taková Letná s drzými veverkami a otrlými králíky je lepší. Prostě ve městě to žije!

BSN už nejsou, co bývali. Už jich je spousta extrémně společenských, i když ostražitost nezmizela. Asi to bude jejich účelovým chováním, kdy si ze všeho berou hlavně to, co pro ně má význam, a potlačí kvůli tomu i svůj naturel.

marcelaamax napsal(a):
Ty jo, bych zrovna u basenjiho řekla, že bude mít radši tu přírodu a "klid" .

Jinak my bydlíme na vesnici, procházky vesměs po loukách, polních cestách. Ale zhruba tak jednou týdně vyrazíme na "socializační" procházku do města. O víkendech pak třeba na větší výlet kde jdeme i přes centrum většího města, MHD, vlak. A musím říct, že můj pes je z toho města opravdu "vyřízený". Jak na to není zvyklý, tak ho to vždycky unaví.

Jojo, město unaví i spoustu lidí. Dost známých vzdychá, že pro něco do Brna zajeli a vrátili se ucaplaní. To jo, ale já zase když slyším šalinu, když jdu myší dírou k hlavasu, když vyběhnu v pantoflích do kaufu vedle baráku, nemocnici mám za rohem atd. a všecko vlastně "funguje", cítím jakési bezpečí, zajištění, klid. V té lesní osadě, kam jsem jezdila, jsem byla neustále nervózní, jak se dostanu zpátky, když náhodou nenastartuje auto, co budu jíst, když nám dojde chleba atd. A může mi (tehdejší partner) říkat o energii stromů, třepotajících se lístečcích a lesním tichu, co chce.
Vesnice mě láká spíš kvůli (možná zdánlivě, to nevím) jednoduššímu životu se zvířaty.

Asurwic: tak se vyvenčí a pak čumí, co se bude dít


tak podobně to máme v tom výběhu. Chvilka oňuchání terénu a potom - "mi zorganizuj zábavu".

RomčaJelča napsal(a):
Jojo, město unaví i spoustu lidí. Dost známých vzdychá, že pro něco do Brna zajeli a vrátili se ucaplaní. To jo, ale já zase když slyším šalinu, když jdu myší dírou k hlavasu, když vyběhnu v pantoflích do kaufu vedle baráku, nemocnici mám za rohem atd. a všecko vlastně "funguje", cítím jakési bezpečí, zajištění, klid. V té lesní osadě, kam jsem jezdila, jsem byla neustále nervózní, jak se dostanu zpátky, když náhodou nenastartuje auto, co budu jíst, když nám dojde chleba atd. A může mi (tehdejší partner) říkat o energii stromů, třepotajících se lístečcích a lesním tichu, co chce.
Vesnice mě láká spíš kvůli (možná zdánlivě, to nevím) jednoduššímu životu se zvířaty.

Jednodušší ? Jak co, jak kdy.
Sice mi cestu do lesa nikdo neposolí ( psice ve městě letos jednou šlápla do soli a už skákala jako klokan ), ale taky nikdo neprohrne. Naštěstí ( pro mě ) toho sněhu poslední dobou moc není a tak se dostaneme ven a nezapadáme po kolena.
Už jsem také odvykla tomu, jak chodí v zimě domů ve městě pes černý a co z něj teče do vany.
Ale zase - otevřít před spaním dveře ( případně když musí v noci ven ) - běž se vyčůrat - a nemuset se oblékat, přivolávat výtah...

Nejlepší je spojení výhod města a výhod vesnice, tedy bydlení na okraji města, někde u lesa, v rodinném domku...
Bohužel, okraje měst se posunují - developeři skupují dříve ornou půdu, zahrady, a staví kolem měst, tam, kde už je jen původní zástavba rodinných domů, obludné projekty vzletně nazývané rezidence... a tak je asi lépe na nějaké zapadlejší vesnici, kde aktivita developerů není přece jen tak intenzivní, ale je z ní zase obtížnější dostupnost pracovních příležitostí, lékařské péče, obchodů,...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jednodušší ? Jak co, jak kdy.
Sice mi cestu do lesa nikdo neposolí ( psice ve městě letos jednou šlápla do soli a už skákala jako klokan ), ale taky nikdo neprohrne. Naštěstí ( pro mě ) toho sněhu poslední dobou moc není a tak se dostaneme ven a nezapadáme po kolena.
Už jsem také odvykla tomu, jak chodí v zimě domů ve městě pes černý a co z něj teče do vany.
Ale zase - otevřít před spaním dveře ( případně když musí v noci ven ) - běž se vyčůrat - a nemuset se oblékat, přivolávat výtah...

Ano, tak nějak jsem to myslela. Tu volnost psa mimo město v kontrastu s čekáním na výtah .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nejlepší je spojení výhod města a výhod vesnice, tedy bydlení na okraji města, někde u lesa, v rodinném domku...
Bohužel, okraje měst se posunují - developeři skupují dříve ornou půdu, zahrady, a staví kolem měst, tam, kde už je jen původní zástavba rodinných domů, obludné projekty vzletně nazývané rezidence... a tak je asi lépe na nějaké zapadlejší vesnici, kde aktivita developerů není přece jen tak intenzivní, ale je z ní zase obtížnější dostupnost pracovních příležitostí, lékařské péče, obchodů,...

Původně jsem sháněla domek samozřejmě mimo Brno, ale zjistila jsem, že to okolí je tak nehorázně předražené, že pokud člověk nemá zvíře, je opravdu výhodnější ten městský byt s veškerou dostupností služeb. Domek 1+1 bez WC, koupelny, pomalu s doškovou střechou a minizahradou svažuící se ke zdi domku (čili vhko),20 km od Brna - přes půl milionu. Tak to už je spíš pro fajnšmekry -).

RomčaJelča napsal(a):
Jojo, město unaví i spoustu lidí. Dost známých vzdychá, že pro něco do Brna zajeli a vrátili se ucaplaní. To jo, ale já zase když slyším šalinu, když jdu myší dírou k hlavasu, když vyběhnu v pantoflích do kaufu vedle baráku, nemocnici mám za rohem atd. a všecko vlastně "funguje", cítím jakési bezpečí, zajištění, klid. V té lesní osadě, kam jsem jezdila, jsem byla neustále nervózní, jak se dostanu zpátky, když náhodou nenastartuje auto, co budu jíst, když nám dojde chleba atd. A může mi (tehdejší partner) říkat o energii stromů, třepotajících se lístečcích a lesním tichu, co chce.
Vesnice mě láká spíš kvůli (možná zdánlivě, to nevím) jednoduššímu životu se zvířaty.

To je fakt, pokud jedu do většího města nakupovat, tak jsem z toho také celkem vyřízená, ale celkově nemám ráda velké nakupování . A hlavně tím hrozně trpí moje oči. Po jednom odpoledni stráveném ve městě a v obchodních centrem mám oči jak kdybych měla mixematozu, nevím zda jde o zvyk.

Já žiju odmala na vesnici a vyhovuje mi to. Sice tu není ani obchod, ale je ve vedlejší vesnici cca 3 km, takže když něco jo nutně potřebuju, tak si uděláme procházku se psem. Ale většinou si všechno nakoupím když jsem ve městě. Dokážu si v pohodě představit bydlet v nějakém menším městě, ale v baráku, v bytě ne. A na místě, kde bude příroda za rohem. Ale v centru velkého města si život představit nedokážu.

Asi je to i o tom, co na co je člověk zvyklý. Protože spousta kamarádů co vyrůstali v bytech mi říkají, že jim připadá barák zbytečný, protože stejně neví co by na tom dvoře dělali a podobně . Naopak lidi z vesnice a z baráku říkají, že v bytě by nevydrželi. Samozřejmě jak kdo, také to není pravidlo.

Marci, ty oči - to bude asi z klimatizace v těch obchodech, trpím na to samé. Samozřejmě taky neprolízám velké obchody každý týden. Bydlím sice v Brně, ale v Olympii jsem nebyla snad 3 měsíce. . Není čas a ani dost peněz. Pokud procházím obchody déle, bolívají mě nohy, hrozně.
A to já věřím, že by lidi z baráku v panelhausu nevydrželi. Můj tatínek říká to samé . Jsem panelákové dítě, vždycky jsem chtěla domek kvůli kvítkám a zvířeně , ale byt vnímám jako pohodlnou alternativu k rušnému pracovnímu životu... Vždyť já bych si v baráku asi ani neuměla zatopit.

Mám podobnou otázku: je mi 13 a zboznuju aussiky. Chodim na gympl, vzdy nejdele od tri hodim jsem doma, obcas mam jedte nejake krouzky ale jinak mam spousta casu. Bydlime v byte se zahradou (v dome jsou 4 byty). Pohybu by bylo dost a zamestnani hlavy neustale. Bojim se aby pes vydrzel bez vetsich akrivit tech par hodin co budu ve skole. Dopoledne (aspon ze zacatku urcite) by byla doma mamka s malym brachou. Rano vzdy prochazka a pak po skole dalsi aktivity. Chtrla bych DD, agility. Nejvetsi problem je v tom, ze tatka lpsa zarputile odmita. Navic jsme meli labradora, ktery hiz bohuzel umrel. Ted ale psa odmita. Mamka celkem nic proti nema, s tatkou se sle neda mluvit... nejsem ten typ te pes zustane rodicum na obtiz, to urcite ne. O ausdicich vim snad tunu veci, uz asi pul roku shanim informace a vse si zapisuji (vcetne chs, sportu, ...). Z me steany urcite vez problemu. Mam maleho trileteho bratra, a take 10ti leteho beazra. Ten je ochotny me v pripade nepritomnosti zaskocit ve venceni. Tohle je moje situace. Ja se jen ptam, zda ma smysl za twchto okolnosti dale usilovat o tatkuv souhlas, nebo radwji zvolit jinou rasu ci naprosto jony druh zvirete?

ilolinka napsal(a):
Mám podobnou otázku: je mi 13 a zboznuju aussiky. Chodim na gympl, vzdy nejdele od tri hodim jsem doma, obcas mam jedte nejake krouzky ale jinak mam spousta casu. Bydlime v byte se zahradou (v dome jsou 4 byty). Pohybu by bylo dost a zamestnani hlavy neustale. Bojim se aby pes vydrzel bez vetsich akrivit tech par hodin co budu ve skole. Dopoledne (aspon ze zacatku urcite) by byla doma mamka s malym brachou. Rano vzdy prochazka a pak po skole dalsi aktivity. Chtrla bych DD, agility. Nejvetsi problem je v tom, ze tatka lpsa zarputile odmita. Navic jsme meli labradora, ktery hiz bohuzel umrel. Ted ale psa odmita. Mamka celkem nic proti nema, s tatkou se sle neda mluvit... nejsem ten typ te pes zustane rodicum na obtiz, to urcite ne. O ausdicich vim snad tunu veci, uz asi pul roku shanim informace a vse si zapisuji (vcetne chs, sportu, ...). Z me steany urcite vez problemu. Mam maleho trileteho bratra, a take 10ti leteho beazra. Ten je ochotny me v pripade nepritomnosti zaskocit ve venceni. Tohle je moje situace. Ja se jen ptam, zda ma smysl za twchto okolnosti dale usilovat o tatkuv souhlas, nebo radwji zvolit jinou rasu ci naprosto jony druh zvirete?

Na ausika si počkej je si nechce tvůj otec o psovi ani slyšet nemáš na výběr.
Co třeba kočku, morče nebo křečka?(oboje mám (už jenom kočku) a nudit se nebudeš).

Ja vim, ale ja po nem touzim a tatka je jedinny z rodiny kdo odmita. Potrebuji vedet, zda za popsanych okolnosti ma smysl dale usilovat o souhlas, nebo jestli by v danych podminkach aussik zit nemohl...?

Čekej !
To vydržíš.
Radost bude o to větší.
Je Ti 13, to nemívají rodiče jednoduché...
a do toho ještě starost o psa.
A taky to není levná záležitost.
A neměla bys čas na nic jiného.
Mladý pes Ti ho všechen sebere.
Co když Tě brzy omrzí ?
A na nikoho nespoléhej, že Ti bude venčit!

Koukej, na co jsem narazila.
Neznám Tě,
ale druhý bod se Tě týká ,
možná i další...
http://www.extra.cz/rodice-zpozornete-15-dobrych-rad-psychiatra-jak-prezit-s-ditetem-v-puberte


.

ilolinka napsal(a):
Mám podobnou otázku: je mi 13 a zboznuju aussiky. Chodim na gympl, vzdy nejdele od tri hodim jsem doma, obcas mam jedte nejake krouzky ale jinak mam spousta casu. Bydlime v byte se zahradou (v dome jsou 4 byty). Pohybu by bylo dost a zamestnani hlavy neustale. Bojim se aby pes vydrzel bez vetsich akrivit tech par hodin co budu ve skole. Dopoledne (aspon ze zacatku urcite) by byla doma mamka s malym brachou. Rano vzdy prochazka a pak po skole dalsi aktivity. Chtrla bych DD, agility. Nejvetsi problem je v tom, ze tatka lpsa zarputile odmita. Navic jsme meli labradora, ktery hiz bohuzel umrel. Ted ale psa odmita. Mamka celkem nic proti nema, s tatkou se sle neda mluvit... nejsem ten typ te pes zustane rodicum na obtiz, to urcite ne. O ausdicich vim snad tunu veci, uz asi pul roku shanim informace a vse si zapisuji (vcetne chs, sportu, ...). Z me steany urcite vez problemu. Mam maleho trileteho bratra, a take 10ti leteho beazra. Ten je ochotny me v pripade nepritomnosti zaskocit ve venceni. Tohle je moje situace. Ja se jen ptam, zda ma smysl za twchto okolnosti dale usilovat o tatkuv souhlas, nebo radwji zvolit jinou rasu ci naprosto jony druh zvirete?

Je ti třináct. Za dva roky půjdeš na střední školu. Bude to střední škola v místě bydliště, nebo budeš dojíždět někam do vzdálenějšího okolí, nebo budeš muset na intr? To je velmi zásadní. Na intr si psa vzít nemůžeš a když budeš někam denně dojíždět, vezme ti to spoustu času. Pak ti vezme nějaký čas denně učení do školy. Pak asi budeš mít další aktivity, to v pubertě bývá, a se psem jdou sdílet málokdy. A pes je závazek na cca 10 - 15 let.

Vydrž! Já se dočkala v 19ti svého prvního psa, a jak moc to stálo za to.

Andrýsek3 napsal(a):
Vydrž! Já se dočkala v 19ti svého prvního psa, a jak moc to stálo za to.

A já jsem synovi v jeho 14ti letech psa dopřála. Potřeboval ho. Je pravda, že úplně změnil život
mě. A s tím musí rodiče zadavatelky počítat. Když oni nemohou, nebo nechtějí - nejde to ( mít psa ve 14 letech ).
Pes změní život celé rodině. Ne jen dítěti, které po něm touží.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A já jsem synovi v jeho 14ti letech psa dopřála. Potřeboval ho. Je pravda, že úplně změnil život
mě. A s tím musí rodiče zadavatelky počítat. Když oni nemohou, nebo nechtějí - nejde to ( mít psa ve 14 letech ).
Pes změní život celé rodině. Ne jen dítěti, které po něm touží.

Já o něj prosila asi od té doby, co jsem uměla mluvit, a teď jsem fakt moc ráda, že mi ho nepořídili, u nás ty podmínky prostě nebyly a celá rodina, kromě mě, ke zvířatům nemá žádný vztah. Na střední jsem na psa uplně zapomněla, vyřádila jsem se, nevím, jak by to vypadalo, kdybych ho měla a teď už byl ten správný čas.

Andrýsek3 napsal(a):
Já o něj prosila asi od té doby, co jsem uměla mluvit, a teď jsem fakt moc ráda, že mi ho nepořídili, u nás ty podmínky prostě nebyly a celá rodina, kromě mě, ke zvířatům nemá žádný vztah. Na střední jsem na psa uplně zapomněla, vyřádila jsem se, nevím, jak by to vypadalo, kdybych ho měla a teď už byl ten správný čas.

...já ač loudila o psa co jsem rozumu pobrala (dá-li se to tak říci), tak mi ho mamča nedovolila, táta by byl pro, ale máma nechtěla - plně jsem jí pochopila až když jsem si psa pořídila (mamča je úzkostlivá na pořádek a ke psů vztah moc neměla), nikdy jsme s tátou ale přes ni nešli...psa jsem si pořídila až v ve věku 25 jar a to do svého...dneska je mamča nejlepší babičkou všech mých psů i koček a šílí, že jí tak jmenuji před zvířaty i příbuznými a známými

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...já ač loudila o psa co jsem rozumu pobrala (dá-li se to tak říci), tak mi ho mamča nedovolila, táta by byl pro, ale máma nechtěla - plně jsem jí pochopila až když jsem si psa pořídila (mamča je úzkostlivá na pořádek a ke psů vztah moc neměla), nikdy jsme s tátou ale přes ni nešli...psa jsem si pořídila až v ve věku 25 jar a to do svého...dneska je mamča nejlepší babičkou všech mých psů i koček a šílí, že jí tak jmenuji před zvířaty i příbuznými a známými

Tak to máme uplně stejně, táta dokonce přinesl štěně špice, když jsem byla malá, ale máma ho poslala pryč. Je taky úzkostlivá na pořádek. Když jsem řekla, že si jedeme pro štěně, tak jsem dostala céres od obou, teď ho oba uplně milujou. Máma je babička a nemá problém si ho vzít do bytu, i když se jí zrovna včera prolítnul bytem v tlapkách od bahna. A táta ten je z něj uplně hotovej, a pes ho miluje, v pátek mu vysvětloval, že až přijdeme v neděli na oběd, tak, že tam nebude, bude v práci, a že ho nebude mít kdo pořádně podrbat a dát mu dobroty od stolu.

měla jsem to tak nějak stejně
jenom jsem si na toho psa počkala ještě až děti odrostly a už mě nepotřebovaly za prdýlkou
a jak moje maminka milovala procházky s hovíkem.

Andrýsek3 napsal(a):
Tak to máme uplně stejně, táta dokonce přinesl štěně špice, když jsem byla malá, ale máma ho poslala pryč. Je taky úzkostlivá na pořádek. Když jsem řekla, že si jedeme pro štěně, tak jsem dostala céres od obou, teď ho oba uplně milujou. Máma je babička a nemá problém si ho vzít do bytu, i když se jí zrovna včera prolítnul bytem v tlapkách od bahna. A táta ten je z něj uplně hotovej, a pes ho miluje, v pátek mu vysvětloval, že až přijdeme v neděli na oběd, tak, že tam nebude, bude v práci, a že ho nebude mít kdo pořádně podrbat a dát mu dobroty od stolu.

naše matka na chalupě zase když jdeme pryč a on s námi nemůže vysvětluje kam jdeme, co tam budeme dělat a kdy se vrátíme a neopomene zakoupit i nějaké to požužlání k návratu - vždy mi klade na srdce, že musím psovi vše vysvětlit...no a když utřeme psovi i kočkám zvenku tlapky, tak už neřeší, že se to všechno válí na gauči okolo ní...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
naše matka na chalupě zase když jdeme pryč a on s námi nemůže vysvětluje kam jdeme, co tam budeme dělat a kdy se vrátíme a neopomene zakoupit i nějaké to požužlání k návratu - vždy mi klade na srdce, že musím psovi vše vysvětlit...no a když utřeme psovi i kočkám zvenku tlapky, tak už neřeší, že se to všechno válí na gauči okolo ní...

JO vysvětlování taky známe. vždycky začne: tak mu to musíš vysvětlit, a pak si k němu dřepne a začne vyprávět. Moje babička to je ještě lepší, když tam jdeme na oběd, tak se pokaždé zeptá, jestli mu nemá nalít polívku, apk mu chce dát druhý a nakonec, jestli by si prej nedal buchtu, že tam nic špatného přece není. Pak jde za roh a už ho tam láduje vysočinou - no a aby neměl jenom vysočinu, tak mu k tomu namaže ještě chleba.

Andrýsek3 napsal(a):
JO vysvětlování taky známe. vždycky začne: tak mu to musíš vysvětlit, a pak si k němu dřepne a začne vyprávět. Moje babička to je ještě lepší, když tam jdeme na oběd, tak se pokaždé zeptá, jestli mu nemá nalít polívku, apk mu chce dát druhý a nakonec, jestli by si prej nedal buchtu, že tam nic špatného přece není. Pak jde za roh a už ho tam láduje vysočinou - no a aby neměl jenom vysočinu, tak mu k tomu namaže ještě chleba.

...to jste mně fakt rozesmála... naše máma zase na chalupě naši jorkšířici a nyní papillona přikrývá na noc...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...to jste mně fakt rozesmála... naše máma zase na chalupě naši jorkšířici a nyní papillona přikrývá na noc...

No jo, prostě vnoučátka

Andrýsek3 napsal(a):
No jo, prostě vnoučátka

...také když přijela její kamarádka ze Švýcarska k nám kdysi v létě na chalupu a já jí vítala s tehdy novým kocourem houpajíc ho v náruči, tak mámě vyčetla, že jí neřekla, že je znovu babičkou a má nové vnoučátko...tehdy nás poslala obě k psychiatrovi

Ve třinácti letech... já bych spíš radila se pořádně zamyslet nad tím, co chci se psem dělat a jestli mám obecně psy tak nadstandardně ráda, že bych pro ně obětovala (nemyslím ve zlém, ale v náročnosti na čas) cca 10 let života - mladého života. Jestli má zadavatelka velkou touhu nebo motivaci (kamarádi, vypadnout z baráku atd.) dělat agility, nebo dogdancing a věnovat se tomu naplno, je to v pořádku... ale s tím, že by to jako začátečník zkusila s jiným menším a méně pracovně náročným plemenem než AUO. Vždyť o plemeni to přece vůbec není... tyhlety aktivity zvládnou v pohodě psíci od čivav, špiců, pudlu až po křížence malých plemen. Navíc by malý pes rodiče a sourozence tolik nezaměstnával při případném převzetí povinností.

A když by se zadavatelka tedy rozhodla pro to, že sleví z AUO... a opravdu se utvrdila v tom, že chce dělat naplno nějaký psí sport typu agility, dd atd. i s jiným... menším plemenem... tak si myslím, že na tatínka by spíš zapůsobila tím, že ho poprosí o doprovod na nějaké akce nebo soutěže, aby viděl opravdový zájem. Já osobně bych taky byla víc svolná po projeveném aktivním zájmu... než aby dítě přede mne napochodovalo s tím, že chce AUO a až ho pořídíme tak s ním bude dělat agility, dd apod.... to bych mu dala asi čelem zad.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Ve třinácti letech... já bych spíš radila se pořádně zamyslet nad tím, co chci se psem dělat a jestli mám obecně psy tak nadstandardně ráda, že bych pro ně obětovala (nemyslím ve zlém, ale v náročnosti na čas) cca 10 let života - mladého života. Jestli má zadavatelka velkou touhu nebo motivaci (kamarádi, vypadnout z baráku atd.) dělat agility, nebo dogdancing a věnovat se tomu naplno, je to v pořádku... ale s tím, že by to jako začátečník zkusila s jiným menším a méně pracovně náročným plemenem než AUO. Vždyť o plemeni to přece vůbec není... tyhlety aktivity zvládnou v pohodě psíci od čivav, špiců, pudlu až po křížence malých plemen. Navíc by malý pes rodiče a sourozence tolik nezaměstnával při případném převzetí povinností.

A když by se zadavatelka tedy rozhodla pro to, že sleví z AUO... a opravdu se utvrdila v tom, že chce dělat naplno nějaký psí sport typu agility, dd atd. i s jiným... menším plemenem... tak si myslím, že na tatínka by spíš zapůsobila tím, že ho poprosí o doprovod na nějaké akce nebo soutěže, aby viděl opravdový zájem. Já osobně bych taky byla víc svolná po projeveném aktivním zájmu... než aby dítě přede mne napochodovalo s tím, že chce AUO a až ho pořídíme tak s ním bude dělat agility, dd apod.... to bych mu dala asi čelem zad.

Vím, že to myslíte dobře, ale když si vzpomenu na svoje začátky, tak já bych se s malým psem nechtěla spokojit. Bylo mi čtrnáct, a už dva roky jsem chtěla NO, nebo jiné služební plemeno. Na toho mi rodiče peníze nedali, na brigádu se tak brzy jít nedalo, a tak jsem si sama našla dílem náhody ročního křížence NO, Nalezence, kterého jsem od nálezců dostala zadarmo (našli ho jako štěně v lese přivázaného a zachránili, ale neměli čas se mu věnovat, pes byl sám v prázdném domku). Byl to kompromis, ale mnohem lepší, než malý pes.

No tak je pravda, že já jsem byla jako dítě opak... mně v jedenácti šoupli boxéra rodiče, kteří si ho pořídili a alou s ním na cvičák ať má zkoušku a můžeme ho uchovit... to byla ambice rodičů. Z povinnosti se pak stala záliba... a nebylo to jenom o lásce ke psům, ale i z toho důvodu, že tam byly i jiné motivace... tak jak se to uváděla výš... já si tu svojí pubertu dost pamatuju. Ale jak jsem to u několikrát psala... ten boxér by na mne moc i při mém snažení... a první rok to byl pro mne masakr. I když zkoušky a bonitaci jsme udělali a všichni starší mne chválili jak nám to jde.

Navíc by mne jako rodiče odrazovalo od souhlasu, to jak slečna svůj požadavek uvádí. Chci AUO a jak ho budu mít, budu s ním něco dělat. To mi zrovna u AUO příjde dost riskantní. Jako rodiče by mne spíš přesvědčilo "mami/tati chtěla bych dělat agility/dd a myslím si, že by pro to bylo nejlepší plemeno AUO... mám všechno nastudované ohledně sportů, chtěla bych se podívat na nějaké akce a ještě si rozmyslet jaké plemeno by bylo případně nejlepší"... takhle mi to bohužel připadá jako "tati/mami kup mi hokejistickou výbavu... až jí budu mít tak nejspíš začnu hrát ten hokej"

Tak líbí se jí AUO, to já celkem chápu. Dostat souhlas pořídit psa, ale plemene, které se mi nelíbí a nechci ho, by mi připadlo jako promyšlená rodičovská pomsta.

S tím hokejem - nelze začít hrát hokej bez výbavy. To je to první, co dítěti pořídíte než ho pustí trenér na led. A může se stát, že to dítě po pár trénincích či po pár letech přestane bavit a skončí...
I se psem to tak může dopadnout, ale hokejovou výbavu odložíte nebo prodáte. Není to živý tvor. Proto píšu v příspěvku výše, aby si zadavatelka této diskuze pořádně rozmyslela, jak to bude za dva roky až skončí základku - kam půjde na střední školu a zda bude mít na psa denně čas.

... "aby si zadavatelka této diskuze pořádně rozmyslela, jak to bude za dva roky až skončí základku - kam půjde na střední školu a zda bude mít na psa denně čas"...
Myslím, že toto je na 13ti letou slečnu příliš velký požadavek.
Ani spousta maturantů neví na jakou VŠ a co bude chtít dělat v budoucnu.
Spíš by to chtělo zamyslet se třeba nad tím, jak ochotně holčina vstává. Uvědomit si, že bude muset vstávat o hodinu dřív.
ak tu měl někdo ten skvělý nápad s plyšovým psem. Dítě, které kručelo, že nutně potřebuje psa, dostalo plyšového, s úkolem, stavat se o něj jako o živého. Po týdnu letěl plyšák do kouta - živý by nemohl.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
... "aby si zadavatelka této diskuze pořádně rozmyslela, jak to bude za dva roky až skončí základku - kam půjde na střední školu a zda bude mít na psa denně čas"...
Myslím, že toto je na 13ti letou slečnu příliš velký požadavek.
Ani spousta maturantů neví na jakou VŠ a co bude chtít dělat v budoucnu.
Spíš by to chtělo zamyslet se třeba nad tím, jak ochotně holčina vstává. Uvědomit si, že bude muset vstávat o hodinu dřív.
ak tu měl někdo ten skvělý nápad s plyšovým psem. Dítě, které kručelo, že nutně potřebuje psa, dostalo plyšového, s úkolem, stavat se o něj jako o živého. Po týdnu letěl plyšák do kouta - živý by nemohl.

Nepíšu o VŠ, ale o střední škole. Pokud ve třinácti neví, na jakou půjde - a to je docela dobře možné - tak by aspoň měla vědět, jestli jsou nějaké střední školy v místě jejího bydliště a jaké. A jestli by mohly připadat v úvahu pro její další studium. Protože jestliže si vybojuje teď psa a ještě takový temperament jako je AUO, tak co s ním bude dělat za dva roky, až se třeba postěhuje na intr? Hodí ho na krk rodičům a sourozencům? Asi ano, asi se to tak dělá. Mě by naši zabili. Ale já jsem to řešit nemusela, protože v našem městě byly veškeré střední školy, které pro mě připadaly v úvahu.

Děkuji za rady, myslím že snad tatka povoli... na stredni zustavam na gymplu, to je ok. S vencenim i financni podporou pomuze mladsi brach a s hlidanim kamosky. Pohybu bude mit spousta, je tady agility dogdancing... snad ho jednou dostanu...

rapotacka11 napsal(a):
Koukej, na co jsem narazila.
Neznám Tě,
ale druhý bod se Tě týká ,
možná i další...
http://www.extra.cz/rodice-zpozornete-15-dobrych-rad-psychiatra-jak-prezit-s-ditetem-v-puberte


.

Díky moc, máš pravdu a možná prave tohle mi pri me kampani na psa pomuze... drive jsme meli labradorku, ta uz nam ale umrela a od te doby si preji ao. Rodicum jsem to jen lehce naznacila acdale stradam informace na konecnou debatu a rozhodnuti
Vse si sepisuji...

ilolinka napsal(a):
Děkuji za rady, myslím že snad tatka povoli... na stredni zustavam na gymplu, to je ok. S vencenim i financni podporou pomuze mladsi brach a s hlidanim kamosky. Pohybu bude mit spousta, je tady agility dogdancing... snad ho jednou dostanu...

Brácha si v deseti letech vydělává? Píšeš, že ti pomůže finančně... Veškerá finanční zátěž bude na rodičích - pořízení štěněte, krmení, vybavení, veterina,...
Já ti psa přeji, a přeji ti taky, aby tě to nadšení nepřešlo.

Spíš promysli, co bude se psem, až půjdeš na vš, což předpokládám, že po gymplu půjdeš? :) A mluv o tom s rodičema předem. Plus třeba zda se o něj postarají, když pojedeš na lyžák, na výlet někam s přespáním atd., co budete se psem dělat, když bude chtít jet na dovolenou celá rodina... Zda třeba nechceš cestovat? Pokud máš psa, kterého rodina nechce hlídat, budeš se muset smířit s tím, že pro Tebe nepřipadají v úvahu věci jako výměnné studijní pobyty, ale třeba ani třítýdenní výlet do USA nebo tak. A to po dobu dalších třeba 15 let.
Mít psa je super a každému to spíš doporučuju :D A ani auo a bocky nejsou takový démoni, aby je člověk nedokázal utahat, pokud je naučí normálně odpočívat. Ale jsi fakt mladá a Tvůj život se může hodně měnit, můžeš objevovat jiný priority a tak. A pes Tě v tomhle zkrátka může limitovat. Jasný, pokud je rodina ok a bude to i jejich pes, je to pohoda, ale pokud jsou spíš proti, ještě bych to hodně promyslela.

samik49 napsal(a):
Spíš promysli, co bude se psem, až půjdeš na vš, což předpokládám, že po gymplu půjdeš? :) A mluv o tom s rodičema předem. Plus třeba zda se o něj postarají, když pojedeš na lyžák, na výlet někam s přespáním atd., co budete se psem dělat, když bude chtít jet na dovolenou celá rodina... Zda třeba nechceš cestovat? Pokud máš psa, kterého rodina nechce hlídat, budeš se muset smířit s tím, že pro Tebe nepřipadají v úvahu věci jako výměnné studijní pobyty, ale třeba ani třítýdenní výlet do USA nebo tak. A to po dobu dalších třeba 15 let.
Mít psa je super a každému to spíš doporučuju :D A ani auo a bocky nejsou takový démoni, aby je člověk nedokázal utahat, pokud je naučí normálně odpočívat. Ale jsi fakt mladá a Tvůj život se může hodně měnit, můžeš objevovat jiný priority a tak. A pes Tě v tomhle zkrátka může limitovat. Jasný, pokud je rodina ok a bude to i jejich pes, je to pohoda, ale pokud jsou spíš proti, ještě bych to hodně promyslela.

Pokud rodiče psa povolí, musí vědět, že starosti o psa budou z poloviny na nich. I kdyby se slečna sebevíc snažila. Finanční úplně. A to ostatní ? Přece musí vědět ( slečna i rodiče ), že na povinný lyžák prostě se školou pojede a na VŠ si psa s sebou nevezme.
Výhodu mají v mladším sourozenci - až slečna odejde na VŠ, může psa převzít on. Pochopitelně, jestli ho to chytí a jestli ho nebude sestřička příliš kolem psa prudit.

"povinný lyžák"
to snad už neexistuje, ne? Alespoň mí již dospělí synové to měli dobrovolné, škola nemůže nutit rodiče cálovat tisíce...

jinak, psa nepořizuje nezletilec ale rodiče.