Aira1234

XXX.XXX.87.178
Dobrý den, jdu si pro radu. Fenka první noc po porodu sežrala jedno ze sedmi štěňat. V noci jsem na ni šla mrknout, porodní bedna rozhrabana, štěňátka porozhazovana po bedně a tenká na gauči se štěnětem už bez hlavičky. Strašně mě to sehrálo a teď ji mám strach nechat s prcky samotnou, takže u ni i spím. O malé se stará pěkně. Mohlo to byt stresem z toho, ze byla s nima sama? U jednoho stenda jsem první den utírala z okolí cumacku jakoby krvavou pěnu...třeba to bylo zrovna tohle a umrelo samo a ona jen uklidila. Máte někdo s tímto zkušenost? Dá se čekat, že když zůstane sama, bude se to opakovat? Je prvorodička.
Kamaradcina fena nosila nedochudce, ktere nepilo a jen piskalo na vyvysena mista a poustela ho z nich. Litala s nim z mista na misto a delala to nez umrelo. O ostatni se starala vzorne. Proste instinktivne vedela, ze je to slaby jedinec. Energii matky potrebuji silna stenata. Priroda vi, co dela.
Aira1234

XXX.XXX.87.178
Já se strašně bojím to risknout a nechat ji v noci samotnou . Ale asi mi nic jiného nezbyde... Na druhou stranu kdyby chtěla ostatním ublížit, udělá to kdykoliv, že... nesedim u ni od rána do rána... Jsem třeba hodinu vedle v kuchyni a vše je v pořádku... akorát teda slyší, ze jsem vedle. V noci bude mít pocit, že je úplně sama.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Aira1234
napsal(a):
Já se strašně bojím to risknout a nechat ji v noci samotnou . Ale asi mi nic jiného nezbyde... Na druhou stranu kdyby chtěla ostatním ublížit, udělá to kdykoliv, že... nesedim u ni od rána do rána... Jsem třeba hodinu vedle v kuchyni a vše je v pořádku... akorát teda slyší, ze jsem vedle. V noci bude mít pocit, že je úplně sama.
Já teda tomu zas až tak nerozumím, ale není možné, že fenu naopak přehnaným hlídáním znervózníte...
Aira1234

XXX.XXX.87.178
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já teda tomu zas až tak nerozumím, ale není možné, že fenu naopak přehnaným hlídáním znervózníte...
Nemyslim si, jen na ni vždy nakouknu a ona o tom ani neví. Navíc je na nás hodně vázaná a spis je vyplašená, když vidí, že se oblíkám a někam jdu. Jak ví, že jsem doma, je spokojena.
Mne raz fenka hodila 10 steniat, jedno sa narodilo bez jednej labky, nevedel som co s nim, tak som ho tam nechal a isiel sa poradit, ked som neskor prisiel fenka ho zjedla, iba to jedno jedine, o zvysne sa normalne starala a odchovala, pri porode som cely cas bol, hned bolo vydno ze nema labku, nejak to fenka vycitila, ze stena nie je v poriadku, podla mna sa nemusite bat, sem tam skontrolovat, vela stastia s steniatkami
Aira1234

XXX.XXX.87.178
Fiona.Praha
napsal(a):
Slyšela jsem, že fenka defektní štěně zlikviduje sama.
Bery25 to v podstatě potvrdil.
Asi jste si problému konkrétního štěněte nevšimla, ale fenka ano. Ostatní jsou v pořádku a tím pádem v bezpečí.
O jaké se jedná plemeno?
Je možné ze to bylo to štěňátka s krvavou pěnou u čumáku. Jak he olizovala, tak dvěma sundala maslicky tak to nevím jistě. Bordeauxská doga.
Aira1234
napsal(a):
Je možné ze to bylo to štěňátka s krvavou pěnou u čumáku. Jak he olizovala, tak dvěma sundala maslicky tak to nevím jistě. Bordeauxská doga.
Jestli je jedna mašlička toho štěněte s pěnou u čumáku, tak to fenka asi vyřešila sama.
Přestaňte stresovat sebe i fenku a radujte se z jejích štěňátek, ať vidí, že ve Vás má podporu a jste ráda, že máte takovou šikovnou holku
Uživatel s deaktivovaným účtem

U psu neznam, ale u kocek se to stava.
Fence radi "instinkt"...
Nemotala bych se ji do toho.
Mně se běžně stává, že fena nějaké štěně nepřijme. Sama ho nezakousne, ale přestěhuje celý vrh z jeho dosahu, malého si nevšímá, při pokusu o zpětné začlenění prcka do vrhu ho odhání a vrčí, ale "vyřešení problému" nechá na mně. Když tohle udělá, tak se většinou jedná o nedonošené, malé, slabé a bez sacího reflexu. Věřím, že sama má na základě instinktů více rozumu a kecat jí do toho nemůžu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

asurwic
napsal(a):
Mně se běžně stává, že fena nějaké štěně nepřijme. Sama ho nezakousne, ale přestěhuje celý vrh z jeho dosahu, malého si nevšímá, při pokusu o zpětné začlenění prcka do vrhu ho odhání a vrčí, ale "vyřešení problému" nechá na mně. Když tohle udělá, tak se většinou jedná o nedonošené, malé, slabé a bez sacího reflexu. Věřím, že sama má na základě instinktů více rozumu a kecat jí do toho nemůžu.
...tak to je drsny - ne reakce feny, to je pochopitelny...
Jak se s tim popasuje vy?
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
...tak to je drsny - ne reakce feny, to je pochopitelny...
Jak se s tim popasuje vy?
Já to zvládám psychicky blbě, ale co jiného mně zbývá. Je to drsné, ale nejsem zastáncem udržování neživotaschopných štěňat - už jsem se poučila a raději po odmítnutí slabého prcka volám veterinářku. Pokud mám do něj cpát umělé mléko, každé dvě hodiny vstávat na krmení, masírovat a ještě bojovat s fenou, která mi brání v péči + ji nervovat, protože má u sebe nechtěného prcka a po týdnu trápení toho malého stejně pozorovat jeho smrt, tak to raději vyřeším takhle. Samozřejmě v případě nutnosti je umělý odchov normálních silných štěňátek něco jiného.
asurwic
napsal(a):
Mně se běžně stává, že fena nějaké štěně nepřijme. Sama ho nezakousne, ale přestěhuje celý vrh z jeho dosahu, malého si nevšímá, při pokusu o zpětné začlenění prcka do vrhu ho odhání a vrčí, ale "vyřešení problému" nechá na mně. Když tohle udělá, tak se většinou jedná o nedonošené, malé, slabé a bez sacího reflexu. Věřím, že sama má na základě instinktů více rozumu a kecat jí do toho nemůžu.
A to necháte odvržené štěně umřít hladem nebo zimou?
Tak na to teda nemám. Pokud by ho fenka zlikvidovala, kápla by mi slza a bylo by vyřešeno. Sama bych ho zbavit života nedokázala (ani bych asi nevěděla proč ho odvrhla, pokud by nebylo nějak fyzicky znetvořené). A nechat ho umřít hlady nebo zimou bych ho taky nedokázala. Vypiplala bych ho, ať by s tím fena souhlasila nebo ne. Když by bylo životaschopné, dokázala bych to. Když by nebylo životaschopné, umřelo by. Ale pro jeho záchranu bych udělala maximum. Nemohla bych se koukat na to, jak umírá a fence je to jedno.
Než jsem to dopsala, odpověděla jste, že voláte veterinářku.
Uživatel s deaktivovaným účtem

asurwic
napsal(a):
Já to zvládám psychicky blbě, ale co jiného mně zbývá. Je to drsné, ale nejsem zastáncem udržování neživotaschopných štěňat - už jsem se poučila a raději po odmítnutí slabého prcka volám veterinářku. Pokud mám do něj cpát umělé mléko, každé dvě hodiny vstávat na krmení, masírovat a ještě bojovat s fenou, která mi brání v péči + ji nervovat, protože má u sebe nechtěného prcka a po týdnu trápení toho malého stejně pozorovat jeho smrt, tak to raději vyřeším takhle. Samozřejmě v případě nutnosti je umělý odchov normálních silných štěňátek něco jiného.
Diky za odpoved.
U kocek tohle opravdu treba nikdy nebylo.
Vas pristup je velmi rozumny...
Fiona.Praha
napsal(a):
A to necháte odvržené štěně umřít hladem nebo zimou?
Tak na to teda nemám. Pokud by ho fenka zlikvidovala, kápla by mi slza a bylo by vyřešeno. Sama bych ho zbavit života nedokázala (ani bych asi nevěděla proč ho odvrhla, pokud by nebylo nějak fyzicky znetvořené). A nechat ho umřít hlady nebo zimou bych ho taky nedokázala. Vypiplala bych ho, ať by s tím fena souhlasila nebo ne. Když by bylo životaschopné, dokázala bych to. Když by nebylo životaschopné, umřelo by. Ale pro jeho záchranu bych udělala maximum. Nemohla bych se koukat na to, jak umírá a fence je to jedno.
Než jsem to dopsala, odpověděla jste, že voláte veterinářku.
Poprvé jsem se ho snažila udržet na živu (bez polykacího reflexu samozřejmě marně), ale podruhé jsem se už poučila z vlastní zkušenosti i z rad ostatních chovatelů plemene (prý v tom nejsme sami a feny vždy údajně odvrhly štěňata s vážnými zdravotními problémy ať už to byla neživotaschopnost nebo budoucí silná epilepsie). Umělý odchov (který jsem bohužel také už měla) je hračka ve srovnání s oddělením jednoho prcka, kterého fena pořád "krade" jen co zamhouřím oko a nosí ho ven na mráz nebo ho hází do záchodu a s nervy v háji nemá ani čas na svá ostatní mimina.
asurwic
napsal(a):
Poprvé jsem se ho snažila udržet na živu (bez polykacího reflexu samozřejmě marně), ale podruhé jsem se už poučila z vlastní zkušenosti i z rad ostatních chovatelů plemene (prý v tom nejsme sami a feny vždy údajně odvrhly štěňata s vážnými zdravotními problémy ať už to byla neživotaschopnost nebo budoucí silná epilepsie). Umělý odchov (který jsem bohužel také už měla) je hračka ve srovnání s oddělením jednoho prcka, kterého fena pořád "krade" jen co zamhouřím oko a nosí ho ven na mráz nebo ho hází do záchodu a s nervy v háji nemá ani čas na svá ostatní mimina.
Myslim si, ze vas pristup je rozumny. Priroda je moudra.
Uživatel s deaktivovaným účtem

My jsme to měli trochu opačně. Fena po porodu na těžké operaci. Když se probrala, dělala, že umře do té doby, než jsme jí dali pod nos štěňata v krabici. Trochu je přeházela, zalovila tam a neomylně si vybrala největšího, nejsilnějšího pejska. Ty ostatní ale nezavrhla docela, jen se "tvářila kysele", jako že tyhle taky? Společnými silami jsme vrh odchovali. Ostatní štěňata nebyla "špatná", jen fena by je sama odchovat neměla šanci.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Fiona.Praha
napsal(a):
A to necháte odvržené štěně umřít hladem nebo zimou?
Tak na to teda nemám. Pokud by ho fenka zlikvidovala, kápla by mi slza a bylo by vyřešeno. Sama bych ho zbavit života nedokázala (ani bych asi nevěděla proč ho odvrhla, pokud by nebylo nějak fyzicky znetvořené). A nechat ho umřít hlady nebo zimou bych ho taky nedokázala. Vypiplala bych ho, ať by s tím fena souhlasila nebo ne. Když by bylo životaschopné, dokázala bych to. Když by nebylo životaschopné, umřelo by. Ale pro jeho záchranu bych udělala maximum. Nemohla bych se koukat na to, jak umírá a fence je to jedno.
Než jsem to dopsala, odpověděla jste, že voláte veterinářku.
Mno, já jsem se pokoušela už zachraňovat leccos.
a pak jsem se těm zvířatům v duchu omlouvala, že jsem jim to zbytečně prodloužila. zachraňovat ta mimina, co jsou pořád mimo pelech, i když se o ostatní mamina pečlivě stará, prostě nemá cenu. Nemá.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Mno, já jsem se pokoušela už zachraňovat leccos.
a pak jsem se těm zvířatům v duchu omlouvala, že jsem jim to zbytečně prodloužila. zachraňovat ta mimina, co jsou pořád mimo pelech, i když se o ostatní mamina pečlivě stará, prostě nemá cenu. Nemá.
Je možné, že až bych po několikáté neuspěla, přestala bych se do toho přírodě plést.
Měli jsme štěňata, jedno bylo nejmenší, fenka měla málo mléka. To nejmenší na tom nebylo nejlíp, bylo slabé, neprůbojné a fenku to nijak nezajímalo. Asi věděla, že ho sama na životě neudrží, že k tomu má další štěňata, nevím. Možná jsem očekávala, že by se s ním měla patlat víc (tak jak to dělají lidé). Ne, že by ho odstrkovala, ale že bylo pomalejší, neřešila, jestli je najedené nebo ne. Jinak se o něj starala stejně jako o ostatní. Nemohla jsem se do toho přírodě neplést a nechat štěně umřít hlady. Přežilo a je z něj stejný pes jako z ostatních, jen ten start měl těžší a jsem si vědoma, že bez lidské pomoci by asi nepřežil. Nicméně jsem ráda, že jsme to nenechali osudu a pomohli mu.
Fiona.Praha
napsal(a):
Je možné, že až bych po několikáté neuspěla, přestala bych se do toho přírodě plést.
Měli jsme štěňata, jedno bylo nejmenší, fenka měla málo mléka. To nejmenší na tom nebylo nejlíp, bylo slabé, neprůbojné a fenku to nijak nezajímalo. Asi věděla, že ho sama na životě neudrží, že k tomu má další štěňata, nevím. Možná jsem očekávala, že by se s ním měla patlat víc (tak jak to dělají lidé). Ne, že by ho odstrkovala, ale že bylo pomalejší, neřešila, jestli je najedené nebo ne. Jinak se o něj starala stejně jako o ostatní. Nemohla jsem se do toho přírodě neplést a nechat štěně umřít hlady. Přežilo a je z něj stejný pes jako z ostatních, jen ten start měl těžší a jsem si vědoma, že bez lidské pomoci by asi nepřežil. Nicméně jsem ráda, že jsme to nenechali osudu a pomohli mu.
Málo mléka a normální starost o všechny maličké je něco jiného. To bych také klidně dokrmovala (a na feně a štěňatech samozřejmě pak už nechovala). Ale ouškatým holkám už jsem se naučila věřit - opravdu odstrkovaná štěňata nepřežijí (a nebo v případě jiných chovatelů pak prý mají velké problémy v chování i ve zdraví) a jak píše orionka, tak na preferované prcky se zaměřuji - první štěně označené fenou jako "top" je už pár let za sebou nejúspěšnějším psem plemen v několika sportech a druhé "top" jsem si nechala doma a povahou i výkonem je to nesrovnatelné s ostatními zástupci rasy. Hold psi mají vždycky pravdu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Mno, já jsem se pokoušela už zachraňovat leccos.
a pak jsem se těm zvířatům v duchu omlouvala, že jsem jim to zbytečně prodloužila. zachraňovat ta mimina, co jsou pořád mimo pelech, i když se o ostatní mamina pečlivě stará, prostě nemá cenu. Nemá.
Přesně tak. Měla jsem kocoura, co se v 5 letech přestěhoval k našim. Ve 12 letech během pár dní vyrostla kosmickou rychlostí velká boule pod okem, třetí víčko venku. Vet nás po nějaké době vzal na sál, že to není žádná trivialita od zubu, že je to nádor. Může ho vzít i s kusem čelisti, ale vidí to hodně bledě vzhledem k rychlosti růstu. Ukecala jsem mámu, že končíme. Zvíře chápe aktuální situaci, ne nějakou chabou naději na vyléčení a s tím prodloužení utrpení. Pořád to ve mě hlodá, ale jsem ráda, že to tak dopadlo. Naštěstí to bylo trochu lehčí s tím, že šlo v podstatě o to "neprobouzet".
asurwic
napsal(a):
Málo mléka a normální starost o všechny maličké je něco jiného. To bych také klidně dokrmovala (a na feně a štěňatech samozřejmě pak už nechovala). Ale ouškatým holkám už jsem se naučila věřit - opravdu odstrkovaná štěňata nepřežijí (a nebo v případě jiných chovatelů pak prý mají velké problémy v chování i ve zdraví) a jak píše orionka, tak na preferované prcky se zaměřuji - první štěně označené fenou jako "top" je už pár let za sebou nejúspěšnějším psem plemen v několika sportech a druhé "top" jsem si nechala doma a povahou i výkonem je to nesrovnatelné s ostatními zástupci rasy. Hold psi mají vždycky pravdu.
Je a muzu se zeptat jakym chovanim oznacuje fena stene, ze je top? Ja mam doma take takovou mamincinu nejmilejsi- chovatelka mi ji davala s tim, ze ji ma fena nejradeji a ze po ni bude urco hodne tesknit, ale ty projevy materske lasky jsem nevidela-nebyla u toho . Nicmene ja z ni mam take pocit ze je vyjimecna, jak se rika:"jen promluvit" Tedy ona se mnou mluvi, ale po svem
Levin

XXX.XXX.62.204
To by mě zajímalo, jak se chovala taková fena, když naší feně.
Byla shodna s ostatními fenami. Nevypadala, že by byla nějak odstrkována.
Když jsme ji přivezli domu, tak vypadalo, že se ji ani nestýská, nekňourala přes noc.
Měla ektopický ureter a má rozšířenou pánvičku na jedné ledvině a nic ji fena neprovedla.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Levin
napsal(a):
To by mě zajímalo, jak se chovala taková fena, když naší feně.
Byla shodna s ostatními fenami. Nevypadala, že by byla nějak odstrkována.
Když jsme ji přivezli domu, tak vypadalo, že se ji ani nestýská, nekňourala přes noc.
Měla ektopický ureter a má rozšířenou pánvičku na jedné ledvině a nic ji fena neprovedla.
Není vrozená vada jako vrozená vada.
ektopický ureter dělá inkontinenci a to feně nevadí, beztak štěňata pořád olizuje. ale pokud je štěně slabé, neživotaschopné, nemá sací reflex, to je něco jiného.
Lexaurin
napsal(a):
Je a muzu se zeptat jakym chovanim oznacuje fena stene, ze je top? Ja mam doma take takovou mamincinu nejmilejsi- chovatelka mi ji davala s tim, ze ji ma fena nejradeji a ze po ni bude urco hodne tesknit, ale ty projevy materske lasky jsem nevidela-nebyla u toho . Nicmene ja z ni mam take pocit ze je vyjimecna, jak se rika:"jen promluvit" Tedy ona se mnou mluvi, ale po svem
Hlídá si ho, nerada vidí, když s ním někdo něco dělá (třeba při vážení neustále asistuje a celá nedočkavá čeká, až jí ho zase vrátím), když se štěňátko jen o pár centimetrů odplazí, tak se zvedne (byť ostatní sourozenci pijí) a utíká za svým vybraným, nejvíce ze všech ho olizuje a tulí se s ním, když povyroste, tak mu nosí své jídlo a jako jediného ho při lumpárnách neopravuje, neusměrňuje a naopak si od něj nechává všechno líbit. Alespoň tak to bylo u nás.
asurwic
napsal(a):
Hlídá si ho, nerada vidí, když s ním někdo něco dělá (třeba při vážení neustále asistuje a celá nedočkavá čeká, až jí ho zase vrátím), když se štěňátko jen o pár centimetrů odplazí, tak se zvedne (byť ostatní sourozenci pijí) a utíká za svým vybraným, nejvíce ze všech ho olizuje a tulí se s ním, když povyroste, tak mu nosí své jídlo a jako jediného ho při lumpárnách neopravuje, neusměrňuje a naopak si od něj nechává všechno líbit. Alespoň tak to bylo u nás.
Dekuji, no ja si myslim, ze take diky teto materske lasce mam zdrave sebevedomou holku
asurwic
napsal(a):
Tak u nás je to jasné: "Trisháčku" papej kachní krčky", "Trisháčku, pojď za mnou na postel"...
No ja jsem ted lazar po operaci menisku, venci rodina a ona vzdy jak si venku rychle splni potrebu leti za mnou domu a kdyz me vidi v chodbe o berlich, manipuluje me do postele a tam mi dela s druhou feneckou obklady . Vcera dala prat pracku, " pulhodinove "masaze jazykem.Podava mi upadene veci...No co ja bych si bez ni pocala. Jeste by mohla vencit havanaky
Lexaurin
napsal(a):
No ja jsem ted lazar po operaci menisku, venci rodina a ona vzdy jak si venku rychle splni potrebu leti za mnou domu a kdyz me vidi v chodbe o berlich, manipuluje me do postele a tam mi dela s druhou feneckou obklady . Vcera dala prat pracku, " pulhodinove "masaze jazykem.Podava mi upadene veci...No co ja bych si bez ni pocala. Jeste by mohla vencit havanaky
To je milé a šikovné zlatíčko.
Já když minule ulehla do postele s horečkou, tak jsem měla co dělat, abych psí péči přežila a to měl můj "mazlivý obklad" ještě jenom 30 kg. Co bych si s ním počala teď, kdyby se na mě v rámci ošetřování rozplácl, to netuším.