(americká) Akita...ten pravý pes pro mě?

Akita mi taky přijde zbytečně složitá :) Sáhla bych třeba po krátkosrsté kolii, nebo třeba choďákovi.

Http://www.ifauna.cz/psi/clanky/r/detail/5250/ten-dela-to-a-ten-zas-tohle/
Http://www.ifauna.cz/psi/clanky/r/?q=akita.

Tak já znám akity dvě, obě fenky, sice jsou to japonské akity, ale se psy nemá problém ani jedna. Psi samci bývají údajně výrazně problémovější.
Obě akity jsou fakt perfektní, vychované, nekonfliktní a tak trošku introverti. Jedna (6ti letá) žije dokonce ve smečce tří fen a jednoho psa a bez problémů, je fakt, že majitelé jsou celkem zkušení.
Americké jsou prý více rodinější a pohodovější.

Myslím, že by neměl být s americkou problém. Jednu znám - fenku, a je to takový méďa. Určitě vám nejlépe poradí sama chovatelka a seznámení s jejími psy.

Také myslím, že americká akita by neměl být až takový problém, také jsem je dnu fenku znala. Nesnášela feny, ale jinak skoro normální rodinný pes. Zadavatelko píšete, že jste měla NO a rotvajlera(takže samá služební plemena) a teď se kloníte k akitě, u které je ale způsob výchovy o dost jiný. Počítáte tedy s tím? Povelovat akitu a čekat, že to bude vykonávat jako ten RTW nejde. Ani nevím, jak to popsat, aby to nevyznělo tak, že nechávám psa růst jako dříví. Akita, stejně jako můj samojed, se musí spíš vychovat, než vycvičit. Povely zvládat musí, ale ne takovým tím vojenským drilem, jako se jde na služební plemena...to se znechuceně sebere a jde pryč Píšu to jen proto, aby jste nebyla z té samostatnosti nakonec zklamaná...

lesnížínka napsal(a):
Také myslím, že americká akita by neměl být až takový problém, také jsem je dnu fenku znala. Nesnášela feny, ale jinak skoro normální rodinný pes. Zadavatelko píšete, že jste měla NO a rotvajlera(takže samá služební plemena) a teď se kloníte k akitě, u které je ale způsob výchovy o dost jiný. Počítáte tedy s tím? Povelovat akitu a čekat, že to bude vykonávat jako ten RTW nejde. Ani nevím, jak to popsat, aby to nevyznělo tak, že nechávám psa růst jako dříví. Akita, stejně jako můj samojed, se musí spíš vychovat, než vycvičit. Povely zvládat musí, ale ne takovým tím vojenským drilem, jako se jde na služební plemena...to se znechuceně sebere a jde pryč Píšu to jen proto, aby jste nebyla z té samostatnosti nakonec zklamaná...

Záleží, jakého povahově měla rtw, třeba ta moje koza je povahou spíše pastevec než "nynější" rtw. Takže, jestli měla něco podobného, tak se už s povelováním jako u NO rozloučila

Tak s kozama je vůbec potíž...

lesnížínka napsal(a):
Tak s kozama je vůbec potíž...

lesnížínka napsal(a):
Také myslím, že americká akita by neměl být až takový problém, také jsem je dnu fenku znala. Nesnášela feny, ale jinak skoro normální rodinný pes. Zadavatelko píšete, že jste měla NO a rotvajlera(takže samá služební plemena) a teď se kloníte k akitě, u které je ale způsob výchovy o dost jiný. Počítáte tedy s tím? Povelovat akitu a čekat, že to bude vykonávat jako ten RTW nejde. Ani nevím, jak to popsat, aby to nevyznělo tak, že nechávám psa růst jako dříví. Akita, stejně jako můj samojed, se musí spíš vychovat, než vycvičit. Povely zvládat musí, ale ne takovým tím vojenským drilem, jako se jde na služební plemena...to se znechuceně sebere a jde pryč Píšu to jen proto, aby jste nebyla z té samostatnosti nakonec zklamaná...

Souhlasím s tou výchovou, žádný dril akita nesnese, rozhodně se ze něj nedá udělat za pamlsek cvičená opice, tchýně má americkou akitu - psa, je to super rodinný pes, který svou paničku miluje, hodně je na ní závislý a často ji vyhlíží a brečí, pokud není déle doma, avšak je velmi problematický vůči cizím lidem, zvířatům i jiným psům. Víceméně snese jen nejbližší rodinu, na malé děti z naší rodiny občas zavrčí a když přijde domů cizí člověk, je nutno psa vždy zavřít na zámek do jiného pokoje. Je mu teď už 9 let, ale nikdy nebyl akční kromě situace, kdy mohl prohnat srnku nebo kočku a dokázal dlouhé minuty běžet a běžet, až by ji srnu uhnal. Je spokojený, pokud může doma ležet paničce u nohou, nepotřebuje častý fyzický kontakt..

Já jsem právě taky dlouho chtěla akitu, vždycky jsme měli doma něco špicovitého, i manžel měli bílého a vlčího špice. Na základě akity mé známé a akit, se kterýma jsem se setkala, jsem usoudila, že to není pes pro mne. Odtažitost na lidi, děti moc nemusí(ještě jsem si nebyla jistá, zda nebudou) a ne moc mazlivý...to není pes pro mne. Když jsem pak náhodou narazila na usměvavého samojeda - to bylo moje druhé já. Ráno, když jdem na obchůzku, pozdravíme se se všema pejsama(taky má takové, co by nejradši obešel ) pozdraví všechny sousedy, na vedlejší stavbě i dělníky a já jsem ráda, že mám psa, u kterého se nemusím bát, že mi kousne dítě, kterých je teď v ulici hodně, nereaguje na jekot, lítání, ježdění na tříkolce..Problém je, že jako mladý vyžaduje moc a moc pohybu, jenže v létě jen brzy ráno a večer(nebo v hlubokém lese) a lov, tudíž nemůže na volno. Užili jsme si taky svoje s čertem

Tak po konzultaci s paní jsem docela nadšená. Všechna štěňata už má sice zamluvená, ale v pondělí nebo úterý se k nim pojedu podívat a jedno na okouknutí tam ještě bude. Do měsíce budou připouštět druhou fenku, takže tak v listopadu by byla štěnda k mání. Řekla mi rovnou pro i proti...poslala mi nějaká videa, spoustu fotek. Dlouho jsem si s ní ještě pak psala. Takže by to znamenalo, že uvidím prostředí, ve kterém pejsky chová, poznala bych rodiče i majitele. Můžu přijet klidně častěji a napsat kdykoliv. Takže za mě parádní přístup.

Teď k tomu, co mi o nich řekla...pejsci jsou mazlíci a ta fenečka na připuštění obzvlášt. Ráda se prý nechá i pochovat. S paní je hodně ve fyzickém kontaktu (i fotky a videa jsou toho důkazem). S dětmi není nejmenší problém (zase jsou důkazem fotky i s malým miminkem). Cizí lidi jim nevadí a své lidi a jejich známé mají obzvlášť rádi. I s návštěvama není problém. Ten nastává, až při kontaktu se psy. Takže jedině na vodítko a to i kvůli tomu, že jinak můžou nabrat stopu a ne vždy se dají na stoprocent odvolat. Což tohle pro mě není problém. Stejně bydlíme ve městě a ani třeba labradora bych si nedovolila pustit. Říkala, že na cvičáky s nima nechodí, už jenom kvůli těm psům a pak také z toho důvodu, že vyžadují jiné zacházení a ne cepování. Takže tohle všechno mě určitě neodradilo, spíše naopak. Ovšem bude záležet na dojmu z návštěvy. Zatím ale zvažuji, že bych si na listopad přednostně zamluvila štěndo. Paní doporučila spíše psa, než fenu. Fenky jsou prý ještě víc takové...jak to říct...když už se dostanou do konfliktu, tak je těžší je prý odtáhnout. A chování k člověku( ať už ze strany feny, nebo psa) je prý stejný. Jde jen o to chování vůči cizím psům. Takže si umím docela život s tímto krásným medvídkem představit

Švagrová si pořídila akitu a díky tomu jsme prakticky přerušili osobní kontakty na 14 let. Jejich pes nesnesl ty naše a to tak, že z jeho strany hrozila jejich fyzická likvidace. Takže všechny dosavadní společné návštěvy rodičů, rodinné oslavy apod. se musely řešit psími hotely anebo absencí někoho z nás. Pes opravdu nestál o fyzický kontakt, ale nejen ve smyslu mazlení, ale i při ošetřování, veterinární manipulaci apod. Vodítko jištěné horolezeckou karabinou vždy a všude bylo samozřejmostí, měl silný lovecký pud, takže v přírodě se pustit nedal (okamžitě utekl) a v městských parcích ohledně zdraví okolojdoucích psů a lidí také ne. Takže do 6 ti let (poté se přestěhovali do domku se zahradou) vůbec nepoznal volný pohyb. Ke svým dětem byl tolerantní, pro cizí bezpečný rozhodně nebyl.
Na začátku švagrová viděla krásného plyšového medvídka a dnes už ví, že by si toto plemeno již nikdy nepořídila. Je pravda, že měli smůlu na opravdu silného a dominantního psa. Přiznala, že celých těch 14 let byl pro ně docela stres a kvůli povaze psa museli hodněkrát měnit plány... Dnes mají velkého knírače a ten splňuje vše, co chtěli - velký silný a otužilý pes, který má svou hlavu, ale přitom je ovladatelný, neutíká a v kontaktu s ostatními psy a lidmi s ním nemají problémy. Akity jsou krásné a pokud se pro ni rozhodnete, přeji vám, ať z ní máte jen radost. Jen mějte na paměti, že je to opravdu silná osobnost se kterou mohou mít i vaši nejbližší v případě nějaké vaší indispozice dost velké problémy.

Chiquittas napsal(a):
Tak po konzultaci s paní jsem docela nadšená. Všechna štěňata už má sice zamluvená, ale v pondělí nebo úterý se k nim pojedu podívat a jedno na okouknutí tam ještě bude. Do měsíce budou připouštět druhou fenku, takže tak v listopadu by byla štěnda k mání. Řekla mi rovnou pro i proti...poslala mi nějaká videa, spoustu fotek. Dlouho jsem si s ní ještě pak psala. Takže by to znamenalo, že uvidím prostředí, ve kterém pejsky chová, poznala bych rodiče i majitele. Můžu přijet klidně častěji a napsat kdykoliv. Takže za mě parádní přístup.

Teď k tomu, co mi o nich řekla...pejsci jsou mazlíci a ta fenečka na připuštění obzvlášt. Ráda se prý nechá i pochovat. S paní je hodně ve fyzickém kontaktu (i fotky a videa jsou toho důkazem). S dětmi není nejmenší problém (zase jsou důkazem fotky i s malým miminkem). Cizí lidi jim nevadí a své lidi a jejich známé mají obzvlášť rádi. I s návštěvama není problém. Ten nastává, až při kontaktu se psy. Takže jedině na vodítko a to i kvůli tomu, že jinak můžou nabrat stopu a ne vždy se dají na stoprocent odvolat. Což tohle pro mě není problém. Stejně bydlíme ve městě a ani třeba labradora bych si nedovolila pustit. Říkala, že na cvičáky s nima nechodí, už jenom kvůli těm psům a pak také z toho důvodu, že vyžadují jiné zacházení a ne cepování. Takže tohle všechno mě určitě neodradilo, spíše naopak. Ovšem bude záležet na dojmu z návštěvy. Zatím ale zvažuji, že bych si na listopad přednostně zamluvila štěndo. Paní doporučila spíše psa, než fenu. Fenky jsou prý ještě víc takové...jak to říct...když už se dostanou do konfliktu, tak je těžší je prý odtáhnout. A chování k člověku( ať už ze strany feny, nebo psa) je prý stejný. Jde jen o to chování vůči cizím psům. Takže si umím docela život s tímto krásným medvídkem představit

Pes co nejde pustit z voditka? Za me chudak pes a chudak jeho pan. Neni nic krasnejsiho nez volne pobihajici pes hrajici si s ostatnimi psisky. Promyslete to hooooodne. Oni chovatele sve plemeno mnohdy nekriticky vychvaluji, chteji prodat, ze. Chce se ptat spis tech, co je doma maji nez chovatelu.

Lexaurin napsal(a):
Pes co nejde pustit z voditka? Za me chudak pes a chudak jeho pan. Neni nic krasnejsiho nez volne pobihajici pes hrajici si s ostatnimi psisky. Promyslete to hooooodne. Oni chovatele sve plemeno mnohdy nekriticky vychvaluji, chteji prodat, ze. Chce se ptat spis tech, co je doma maji nez chovatelu.

Nesouhlasím.
Nejlepší je ptát se právě chovatelů, na + i -
Ani ten chovatel nechce aby se jeho odchov dostal do rukou lidem, kteří ho nezvládnou a budou dělat jak plemenu tak chovce "špatnou reklamu".

Myslím, že je rozdíl americká a japonská akita. Všichni tady asi píšete o japonské a paní chce americkou.

Lexaurin napsal(a):
Pes co nejde pustit z voditka? Za me chudak pes a chudak jeho pan. Neni nic krasnejsiho nez volne pobihajici pes hrajici si s ostatnimi psisky. Promyslete to hooooodne. Oni chovatele sve plemeno mnohdy nekriticky vychvaluji, chteji prodat, ze. Chce se ptat spis tech, co je doma maji nez chovatelu.

To by bolo velmi vela chudakov psov a chudakov panov. Skor by bol chudak priatelsky pes ktory by sa rad hral, ale majitel nema zrovna povahu na to kazdy den chodit niekam tlachat s tlupou psickarov.

Inak ad fena vs. pes a celkovo do mesta pes co ostatnych nema rad - v meste byva dost neposlusnych psov. Navolno. A dost casto niektory z nich bude mat potrebu ist na kontakt. S dobrym psom je to mierne neprijemne lebo na konflikt vacsinou treba dvoch a tak sa nic nestane, ale so "zlym" byva vencenie obcas velmi o nervy.
A v tomto mi pride pes horsi nez fena, lebo okrem toho ze povedzme kvoli plemenu nestoji o kontakt, tak oproti fenam maju potrebu (hormonalne danu) machrovat na ine psy. Ten vas na inych, ostatni na neho.

bhk napsal(a):
Nesouhlasím.
Nejlepší je ptát se právě chovatelů, na + i -
Ani ten chovatel nechce aby se jeho odchov dostal do rukou lidem, kteří ho nezvládnou a budou dělat jak plemenu tak chovce "špatnou reklamu".

Přesně. Lépe se ptát zkušeného chovatele, ke kterému navíc můžete přijet na x návštěv a se psy se dobře seznámit, než se rozhodnete, než majitelů psů, kteří je bez zkušeností mohli "zkazit". Zvlášť pokud jde o plemeno, kde je potřeba hodně empatie a citlivý přístup.

bhk napsal(a):
Nesouhlasím.
Nejlepší je ptát se právě chovatelů, na + i -
Ani ten chovatel nechce aby se jeho odchov dostal do rukou lidem, kteří ho nezvládnou a budou dělat jak plemenu tak chovce "špatnou reklamu".

Svuj nazor presto, ze vy nesouhlasite, menit nebudu . Vse je o lidech. Jsou chovatele a chovatele.

L(phi) napsal(a):
To by bolo velmi vela chudakov psov a chudakov panov. Skor by bol chudak priatelsky pes ktory by sa rad hral, ale majitel nema zrovna povahu na to kazdy den chodit niekam tlachat s tlupou psickarov.

Inak ad fena vs. pes a celkovo do mesta pes co ostatnych nema rad - v meste byva dost neposlusnych psov. Navolno. A dost casto niektory z nich bude mat potrebu ist na kontakt. S dobrym psom je to mierne neprijemne lebo na konflikt vacsinou treba dvoch a tak sa nic nestane, ale so "zlym" byva vencenie obcas velmi o nervy.
A v tomto mi pride pes horsi nez fena, lebo okrem toho ze povedzme kvoli plemenu nestoji o kontakt, tak oproti fenam maju potrebu (hormonalne danu) machrovat na ine psy. Ten vas na inych, ostatni na neho.

Vsak taky je , jen ten pes vam to nerekne.

Lexaurin napsal(a):
Svuj nazor presto, ze vy nesouhlasite, menit nebudu . Vse je o lidech. Jsou chovatele a chovatele.

Bohužel, četní chovatelé působí spíše jako reklamní agenti...

Staré moudro říká, vybírat podle negativ plemene, podle jeho "nesluníčkových" povahových rysů...

bhk napsal(a):
Nesouhlasím.
Nejlepší je ptát se právě chovatelů, na + i -
Ani ten chovatel nechce aby se jeho odchov dostal do rukou lidem, kteří ho nezvládnou a budou dělat jak plemenu tak chovce "špatnou reklamu".

On je chovatel a chovatel. Například nejvíc kravin o ČSV jsem slyšela od jejich chovatelů a poradců chovu.

Lexaurin napsal(a):
Pes co nejde pustit z voditka? Za me chudak pes a chudak jeho pan. Neni nic krasnejsiho nez volne pobihajici pes hrajici si s ostatnimi psisky. Promyslete to hooooodne. Oni chovatele sve plemeno mnohdy nekriticky vychvaluji, chteji prodat, ze. Chce se ptat spis tech, co je doma maji nez chovatelu.

Dovolím si s vámi nesouhlasit. Pokud prostě vím, že mé plemeno není moudré pouštět volně, tak ho prostě volně pouštět nebudu. Vy si říkáte chudák, že si nemůže pohrát se psy...akita o to upřímně ani nestojí. Je moc hrdá na to, aby se s nimi zahazovala (takhle jsem to od paní pochopila). Naštěstí je tady u nás navíc přísný zákaz pouštění psů volně, takže jedině dobře.

To mi připomíná, že jsem kdysi slyšela, že pes, který je zavřený v kleci a nemůže běhat celý den na zahradě, že je chudáček. S bývalým rotíkem jsem chodila na soukromé hodiny k jednomu kynologovi, co mě učil, jak mám se svým psem pracovat. Sám mi řekl, že tohle je největší blbost, kterou může říct pouze úplný laik. Sám má své psy zavřené, pokud s nimi zrovna nepracuje (netrénuje). Je to bývalý vojenský psovod, se psy pracuje celý život a tady u nás v okolí je hodně uznávaný. Řekl, že volně puštěný pes na zahradě a bez dozoru je nevychovaný pes. Navíc není jediný, kdo mi to řekl. Znám spoustu lidí, kteří chodí pravidelně se svými psy na cvičáky, na závody, mají složených spoustu zkoušet...nikdo z nich si nedovolí psa pustit volně. Tady u nás se to hemží mladými lidmi, kteří mají nevychované psy (rádoby "bojová" plemena) bez náhubku a všichni volně...jak to tady pak asi vypadá. Kamarádku s malým yorkshirkem takhle nedávno napadl hodně agresivní LABRADOR bez pána...naštěstí svojí malou berušky ubránila tím, že jí měla celou dobu nad hlavou a pes se k ní snažil agresivně dostat...páníček nikde. Někdo zavolal policajty a psa museli odchytit. Pro mě by to byl strašný 15ti minutový zážitek. Takže asi tak k těm procházkám bez vodítka. Pořád budu já ta vyhrávající, když se něco stane, protože já svého psa na vodítku mít budu. A jak jsem se už zmínila...u nás je to hodně hlídané a pokutované. Nikdo však neříká, že nemůžu mít psa na několikametrové stopovačce.

Chiquittas napsal(a):
Dovolím si s vámi nesouhlasit. Pokud prostě vím, že mé plemeno není moudré pouštět volně, tak ho prostě volně pouštět nebudu. Vy si říkáte chudák, že si nemůže pohrát se psy...akita o to upřímně ani nestojí. Je moc hrdá na to, aby se s nimi zahazovala (takhle jsem to od paní pochopila). Naštěstí je tady u nás navíc přísný zákaz pouštění psů volně, takže jedině dobře.

To mi připomíná, že jsem kdysi slyšela, že pes, který je zavřený v kleci a nemůže běhat celý den na zahradě, že je chudáček. S bývalým rotíkem jsem chodila na soukromé hodiny k jednomu kynologovi, co mě učil, jak mám se svým psem pracovat. Sám mi řekl, že tohle je největší blbost, kterou může říct pouze úplný laik. Sám má své psy zavřené, pokud s nimi zrovna nepracuje (netrénuje). Je to bývalý vojenský psovod, se psy pracuje celý život a tady u nás v okolí je hodně uznávaný. Řekl, že volně puštěný pes na zahradě a bez dozoru je nevychovaný pes. Navíc není jediný, kdo mi to řekl. Znám spoustu lidí, kteří chodí pravidelně se svými psy na cvičáky, na závody, mají složených spoustu zkoušet...nikdo z nich si nedovolí psa pustit volně. Tady u nás se to hemží mladými lidmi, kteří mají nevychované psy (rádoby "bojová" plemena) bez náhubku a všichni volně...jak to tady pak asi vypadá. Kamarádku s malým yorkshirkem takhle nedávno napadl hodně agresivní LABRADOR bez pána...naštěstí svojí malou berušky ubránila tím, že jí měla celou dobu nad hlavou a pes se k ní snažil agresivně dostat...páníček nikde. Někdo zavolal policajty a psa museli odchytit. Pro mě by to byl strašný 15ti minutový zážitek. Takže asi tak k těm procházkám bez vodítka. Pořád budu já ta vyhrávající, když se něco stane, protože já svého psa na vodítku mít budu. A jak jsem se už zmínila...u nás je to hodně hlídané a pokutované. Nikdo však neříká, že nemůžu mít psa na několikametrové stopovačce.

Nemáte pravdu.

to jsou dobré číčoviny...

1) pes má poněkud jiné nároky na průběh procházek než člověk (ony ty čtyři nožičky župitají trošku v jiném rytmu i rychlosti) a pes, který je musí strávit 100% na vodítku...no nic moc...a není to nic o hraní se psy (většina dospělců alespoň u velkých plemen si s cizími prostě nehrají).

2) zbytek textu je brutus kravina... jsem měla psa, chodili jsme na cvičák, složených hafo zkoušek...a na vodítku být nikdy nepotřeboval (a taky nechodil), ani zavírat kamkoliv, stejně jako XXX dalších cvičených psů...jó, holt vojenský psovod

Potkávám pár lidí, co mají psa vždy na krátkým vodítku, a přijde mi to dost hnusný vůči tomu psovi, kterej je obvykle mladej a aktivní. Ona i pětimetrová flexina není pro psa žádný žůžo, to už se fakt spíš proběhne na stopovačce. Ale počítat s tím, že tu šňůru nikdy nepustím a že na ní pes bude do konce života, to bych teda radši fakt zvolila jiný plemeno :)
Já bydlet někde, kde se pes nesmí pustit, zařídím si to tak, abysme se každej den dostali mimo území s touhle vyhláškou.

A ještě ke vete, ze pes navolno byt nesmí, jiste, ale, existuje nahubek

A, ta veta od chovatelky, ze je akita tak hrda, aby, se zahazovala hrou s, ostatními psi, presne vystihuje, co jsem psala ja. Chovatel to podá jako bonus, aby plemeno vyzdvihl, i když je to pak v praxi pěkný vopruz.

Pardon- psy

To jsou vaše názory brát vám je rozhodně nebudu a ani by nemělo cenu vás přesvědčovat o opaku jen vím svoje a říkám, že pes bude většinu času na vodítku (to bude platit i pro kolo, běh, brusle a běžky). Nemyslím si, že by to měl být proto nějaký chudáček, kterému tím pádem nedám vše. Jsou psy, kteří jsou rádi, že jim dá vůbec někdo nažrat. Já se o psy zajímám také dlouhou dobu...jsem v kontaktu se spoustou lidma, kteří mají luxusně vycvičené psy a nikomu z nich ten pes na vodítku nepřijde jako chudáček. ale je to věc názoru daného člověka

Omyl, to je věc názoru toho psa

Možná bude lepší, když si přece jen pořídíte tu akitu japonskou.

Chiquittas napsal(a):
To jsou vaše názory brát vám je rozhodně nebudu a ani by nemělo cenu vás přesvědčovat o opaku jen vím svoje a říkám, že pes bude většinu času na vodítku (to bude platit i pro kolo, běh, brusle a běžky). Nemyslím si, že by to měl být proto nějaký chudáček, kterému tím pádem nedám vše. Jsou psy, kteří jsou rádi, že jim dá vůbec někdo nažrat. Já se o psy zajímám také dlouhou dobu...jsem v kontaktu se spoustou lidma, kteří mají luxusně vycvičené psy a nikomu z nich ten pes na vodítku nepřijde jako chudáček. ale je to věc názoru daného člověka

Kdo zná život s ovladatelným psem bez vodítka,
ten těžko skousne tahat věčně psa na špagátě.
Je vidět, že o tom nemáte potuchy.
Pes se VYBĚHÁ i na obyč. procházce. Pes se vrací,
některá místa obíhá, prostě naběhá toho mnohem
víc, než když jde vedle šoury, který ho vede...

Chiquittas napsal(a):
Dovolím si s vámi nesouhlasit. Pokud prostě vím, že mé plemeno není moudré pouštět volně, tak ho prostě volně pouštět nebudu. Vy si říkáte chudák, že si nemůže pohrát se psy...akita o to upřímně ani nestojí. Je moc hrdá na to, aby se s nimi zahazovala (takhle jsem to od paní pochopila). Naštěstí je tady u nás navíc přísný zákaz pouštění psů volně, takže jedině dobře.

To mi připomíná, že jsem kdysi slyšela, že pes, který je zavřený v kleci a nemůže běhat celý den na zahradě, že je chudáček. S bývalým rotíkem jsem chodila na soukromé hodiny k jednomu kynologovi, co mě učil, jak mám se svým psem pracovat. Sám mi řekl, že tohle je největší blbost, kterou může říct pouze úplný laik. Sám má své psy zavřené, pokud s nimi zrovna nepracuje (netrénuje). Je to bývalý vojenský psovod, se psy pracuje celý život a tady u nás v okolí je hodně uznávaný. Řekl, že volně puštěný pes na zahradě a bez dozoru je nevychovaný pes. Navíc není jediný, kdo mi to řekl. Znám spoustu lidí, kteří chodí pravidelně se svými psy na cvičáky, na závody, mají složených spoustu zkoušet...nikdo z nich si nedovolí psa pustit volně. Tady u nás se to hemží mladými lidmi, kteří mají nevychované psy (rádoby "bojová" plemena) bez náhubku a všichni volně...jak to tady pak asi vypadá. Kamarádku s malým yorkshirkem takhle nedávno napadl hodně agresivní LABRADOR bez pána...naštěstí svojí malou berušky ubránila tím, že jí měla celou dobu nad hlavou a pes se k ní snažil agresivně dostat...páníček nikde. Někdo zavolal policajty a psa museli odchytit. Pro mě by to byl strašný 15ti minutový zážitek. Takže asi tak k těm procházkám bez vodítka. Pořád budu já ta vyhrávající, když se něco stane, protože já svého psa na vodítku mít budu. A jak jsem se už zmínila...u nás je to hodně hlídané a pokutované. Nikdo však neříká, že nemůžu mít psa na několikametrové stopovačce.

Též si dovolím nesouhlasit. Jestliže moje plemeno není moudré pouštět volně, pak za á nepatří do rukou mně, neboť ho nejsem schopna vychovat tak, aby ho pustit bezpečně šlo, za bé nepatří sem, do tohoto místa, do takto hustého provozu, do lesa mezi srnky atd., zkrátka ne do podmínek střední Evropy. A pak jednoduše toho psa nekoupím, ale seženu si jiného, kterého jsem schopna vychovat a který je pro zdejší podmínky vhodný. Akita ani americká akita nejsou jediná dvě plemena na světě. Já říkám, vybírejte dál.
Tak je to jednoduché.

Chiquittas napsal(a):
To jsou vaše názory brát vám je rozhodně nebudu a ani by nemělo cenu vás přesvědčovat o opaku jen vím svoje a říkám, že pes bude většinu času na vodítku (to bude platit i pro kolo, běh, brusle a běžky). Nemyslím si, že by to měl být proto nějaký chudáček, kterému tím pádem nedám vše. Jsou psy, kteří jsou rádi, že jim dá vůbec někdo nažrat. Já se o psy zajímám také dlouhou dobu...jsem v kontaktu se spoustou lidma, kteří mají luxusně vycvičené psy a nikomu z nich ten pes na vodítku nepřijde jako chudáček. ale je to věc názoru daného člověka

Jezdit se psem na vodítku je docela o ústa. Vlastní zkušenost. Ale mně tehdy bylo náct, tak si říkám, že jsem snad měla věk na to, abych neměla rozum.
Říkat si, že můj pes se má dobře, protože existují psi, kteří jsou na tom ještě hůř... Mno jo. Ono vážně nestačí tomu psu dát jen nažrat a čekat, že bude rád, že dostal aspoň to.
Víc si nastudujte, představujete si to moc snílkovsky. Chce to realitu a střízlivý pohled na svět.

Accuracy napsal(a):
Též si dovolím nesouhlasit. Jestliže moje plemeno není moudré pouštět volně, pak za á nepatří do rukou mně, neboť ho nejsem schopna vychovat tak, aby ho pustit bezpečně šlo, za bé nepatří sem, do tohoto místa, do takto hustého provozu, do lesa mezi srnky atd., zkrátka ne do podmínek střední Evropy. A pak jednoduše toho psa nekoupím, ale seženu si jiného, kterého jsem schopna vychovat a který je pro zdejší podmínky vhodný. Akita ani americká akita nejsou jediná dvě plemena na světě. Já říkám, vybírejte dál.
Tak je to jednoduché.

Naprosto souhlasím. Ale zdá se, že od nás zadavatelka chtěla hlavně potvrdit, že si má akitu pořídit, případně pochválit za nápad.

Accuracy napsal(a):
Též si dovolím nesouhlasit. Jestliže moje plemeno není moudré pouštět volně, pak za á nepatří do rukou mně, neboť ho nejsem schopna vychovat tak, aby ho pustit bezpečně šlo, za bé nepatří sem, do tohoto místa, do takto hustého provozu, do lesa mezi srnky atd., zkrátka ne do podmínek střední Evropy. A pak jednoduše toho psa nekoupím, ale seženu si jiného, kterého jsem schopna vychovat a který je pro zdejší podmínky vhodný. Akita ani americká akita nejsou jediná dvě plemena na světě. Já říkám, vybírejte dál.
Tak je to jednoduché.

Navíc pes bude v byte. Možná kdyby mel moznost se volne pohybovat na oplocenem pozemku u domu a k tomu ty spagatove aktivity, by se o něčem takovém dalo uvazovat. Takto ne-e.

Chiquittas napsal(a):
Tak po konzultaci s paní jsem docela nadšená. Všechna štěňata už má sice zamluvená, ale v pondělí nebo úterý se k nim pojedu podívat a jedno na okouknutí tam ještě bude. Do měsíce budou připouštět druhou fenku, takže tak v listopadu by byla štěnda k mání. Řekla mi rovnou pro i proti...poslala mi nějaká videa, spoustu fotek. Dlouho jsem si s ní ještě pak psala. Takže by to znamenalo, že uvidím prostředí, ve kterém pejsky chová, poznala bych rodiče i majitele. Můžu přijet klidně častěji a napsat kdykoliv. Takže za mě parádní přístup.

Teď k tomu, co mi o nich řekla...pejsci jsou mazlíci a ta fenečka na připuštění obzvlášt. Ráda se prý nechá i pochovat. S paní je hodně ve fyzickém kontaktu (i fotky a videa jsou toho důkazem). S dětmi není nejmenší problém (zase jsou důkazem fotky i s malým miminkem). Cizí lidi jim nevadí a své lidi a jejich známé mají obzvlášť rádi. I s návštěvama není problém. Ten nastává, až při kontaktu se psy. Takže jedině na vodítko a to i kvůli tomu, že jinak můžou nabrat stopu a ne vždy se dají na stoprocent odvolat. Což tohle pro mě není problém. Stejně bydlíme ve městě a ani třeba labradora bych si nedovolila pustit. Říkala, že na cvičáky s nima nechodí, už jenom kvůli těm psům a pak také z toho důvodu, že vyžadují jiné zacházení a ne cepování. Takže tohle všechno mě určitě neodradilo, spíše naopak. Ovšem bude záležet na dojmu z návštěvy. Zatím ale zvažuji, že bych si na listopad přednostně zamluvila štěndo. Paní doporučila spíše psa, než fenu. Fenky jsou prý ještě víc takové...jak to říct...když už se dostanou do konfliktu, tak je těžší je prý odtáhnout. A chování k člověku( ať už ze strany feny, nebo psa) je prý stejný. Jde jen o to chování vůči cizím psům. Takže si umím docela život s tímto krásným medvídkem představit

Tak zkusíme přeložit řeč z "chovatelštiny" do "praxištiny".

" Takže by to znamenalo, že uvidím prostředí, ve kterém pejsky chová, poznala bych rodiče i majitele. Můžu přijet klidně častěji a napsat kdykoliv." - to je super přístup. Taky hromada času, aby chovatel zformuloval spoustu negativních věcí do superlativů.

".pejsci jsou mazlíci a ta fenečka na připuštění obzvlášt. Ráda se prý nechá i pochovat" - Nechtěla jsi psa co nebude ten ZVLÁŠŤ mazel? Co bude mít svojí hlavu a bude samostatný a nebude ti za zadkem?

"I s návštěvama není problém. Ten nastává, až při kontaktu se psy." - To znamená, že se pes prostě vrhá na prvního psa co se na něj blbě podívá.

"Takže jedině na vodítko a to i kvůli tomu, že jinak můžou nabrat stopu a ne vždy se dají na stoprocent odvolat." - Každý kdo má plemeno, které je těžké až nemožné naučit přivolání potvrdí, že není nic lepšího než vorvané dlaně od vodítka, když psu proběhne před čumákem srna. Že z klidné procházky se stane souboj pevnějších nervů, protože pes co má nekontrolovatelný lovecký pud se odmítá uklidnit, klidně bude fixlovat a předstírat, že je klidný a hned jak se ty uklidníš a uděláš první krok, vše jede na novo. Rozmotávání vodítka v houštinách v lese, plavání s vodítkem a pod je vážně super. A nemluvím ani o tom, že je to prostě určitý diskomfort pro člověka i pro psa. Omezování pro psa je mnohem větší než pro člověka. A aby ho člověk náležitě vyvenčil, musí zapomenout na 2km procházky a rovnou dát 10km. Protože tolik by zhruba naběhal na volno, když páníček jde ty 2km.

" Říkala, že na cvičáky s nima nechodí, už jenom kvůli těm psům a pak také z toho důvodu, že vyžadují jiné zacházení a ne cepování." - Jooo, na cvičák se chodí jen s pohodovýma psama? Omyl, chodí tam právě psi problémoví, kteří jsou pod kontrolou a učí se slušnému chování a socializují se, aby nebyli zlí na jiné psy. A jako rádoby vedlejší produkt cvičáku je páníček co má aspoň šajna o důslednosti a manipulaci se psy. Taky existují individuální výcviky ušité konkrétnímu psovi na míru. A chovatel tím co řekl vpodstatě řekl, že se psem nebudeš mít žádnou práci, žádné cvičení, žádná výchova, jen ty a pes. A jaksi zapoměl, že existují i jiní psi a konflikty s nima, které budeš tak či onak muset řešit ty.

"Paní doporučila spíše psa, než fenu. Fenky jsou prý ještě víc takové...jak to říct...když už se dostanou do konfliktu, tak je těžší je prý odtáhnout. A chování k člověku( ať už ze strany feny, nebo psa) je prý stejný. Jde jen o to chování vůči cizím psům." - Psi se hůř prodávají prostě. Zvlášť u plemen s povahovými rysy jako je akita. Tak proč by to chovatel nedoporučil neznalému? Však on si nový majitel nakonec poradí - bude se izolovat zbytečně od okolního světa. Feny jsou vnímavější obecně, taky se lépe naladí emocionálně na majitele a jsou v povaze jemnější. Toto je obecné co se říká o psech jako takových. Také se mnoho lidí shodne na tom, že psi se rvou do první kapky krve a feny do poslední. Ale feny se rvou méně. Za to, když už, tak tedy už. Psi si, jako většina chlapů, honí svoje ego a sebevědomí. Zvlášť v období dospívání. U feny to probíhá v rámci hárání trošku jinak. Psi bývají tvrdohlavější než feny. A to jestli je těžší roztrhnout fenu nebo psa ve rvačce je zcestný. Když už se to rve, je jedno za čí kožich to rozháníš. Rvačka jako rvačka.

Zajdi ještě za pár majiteli a chovateli ještě. Ono to zní všechno strašně krásně, ale je potřeba znát zejména ty negativy se kterými se denně budeš potýkat.

Nepochybuju, že akita je super pes pro mnoho lidí, že se dokáže i mnohému nučit. Ale člověk musí znát přednostně ta negativa, aby to dalších +- 15let mohlo klapat.

Tolik k mému názoru.

Božínku, kamarádka měla nejprve japonskou, teď má americkou akitu. Ve městě s nimi na volno nechodila, ale v přírodě, na louce, v lese, normálně ano, s japoncem myslím i ve městě. Chodí s ní (americkou) běhat na volno, fenka poslouchá, je řekla bych nevšímající se ostatních psů.
Ono už mít předem připravené, že svého psa prostě na volno nepustím je dost bída. Já bych takového psa nechtěla ani za nic, proto nevybírám lovce, kterého bych se svými zkušenostmi a dovednostmi poslušnosti na volno nenaučila. Někdy to třeba prostě nevyjde a pes musí být na stopovačce/flexi, ale věřte, že pro toho psa to není žádný zázrak, pes vyžaduje opravdu hodně jiné tempo.
U nás chodí pán s dobrmanem, ten chodí pouze na krátkém vodítku, ale opravdu těsně u nohy, nikdy jsem ho neviděla si čuchnout ke stromu, má ho takový namachrovaný týpek, a toho psa mi je neskutečně líto, protože si nemyslím, že se někde vyběhá, chodí jako robot těsně u nohy na vodítku.

Tedysek, dovolím si malé OT, zaujalo mě tohle:
"Říkala, že na cvičáky s nima nechodí, už jenom kvůli těm psům a pak také z toho důvodu, že vyžadují jiné zacházení a ne cepování." - Jooo, na cvičák se chodí jen s pohodovýma psama? Omyl, chodí tam právě psi problémoví, kteří jsou pod kontrolou a učí se slušnému chování a socializují se, aby nebyli zlí na jiné psy.

Vy znáte nějaký cvičák, kde jde doopravdy socializovat psa se sklonem k agresi, aby to mělo pozitivní výsledky? Já jich zkoušela několik v několika různých městech a bylo to prakticky všude naprosto zoufalé.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tedysek, dovolím si malé OT, zaujalo mě tohle:
"Říkala, že na cvičáky s nima nechodí, už jenom kvůli těm psům a pak také z toho důvodu, že vyžadují jiné zacházení a ne cepování." - Jooo, na cvičák se chodí jen s pohodovýma psama? Omyl, chodí tam právě psi problémoví, kteří jsou pod kontrolou a učí se slušnému chování a socializují se, aby nebyli zlí na jiné psy.

Vy znáte nějaký cvičák, kde jde doopravdy socializovat psa se sklonem k agresi, aby to mělo pozitivní výsledky? Já jich zkoušela několik v několika různých městech a bylo to prakticky všude naprosto zoufalé.

Jasně, znám.

Tedysek napsal(a):
Jasně, znám.

A který to je, jestli to není tajný?

Písnu ti zprávu :).

sufle napsal(a):
Myslím, že je rozdíl americká a japonská akita. Všichni tady asi píšete o japonské a paní chce americkou.

Jasně...je fajt se chytit toho, čeho přesně člověk potřebuje, aby mohl udělat z dalšího člověka blbce. Ta poznámka ohledně toho, že někteří psy jsou rádi, že jsou rádi...ta tam byla z toho důvodu, abych poukázala na to, že si nemyslím, že mít psa většinu doby na stopovačce je nějaká obrovská katastrofa...ale tak každý z nás uvažuje jinak a má potřebu se vyjadřovat k jiným věcem.

Ohledně koupání...akita prý vodu nemá ráda...nechce jít ani do mokré trávy po dešti. A proč ne na cvičák? Psala jsem jednak kvůli psům a pak hlavně kvůli jinému přístupu k tomuto plemeni speciálně. Mohu si najít zase někoho, kdo se mnou bude speciálně cvičit v soukromých hodinách...proč ne...ale pokud jste někdy něco o akitách četla (já hledám, co jde poslední týden...články, diskuze, procházím různé ChS a co tam o nich daný chovatelé píší...i zahraniční články procházím), tak jste se jistě u všech majitelů mohla dočíst, že pes potřebuje zcela jiné zacházení, než třeba běžný labradudl...a prakticky nikdo z nimi na cvičák nechodí...

Ale já jsem zatím jen hloupoučká mladá zakladatelka, která se nechala pobláznit krásným méďovitým vzhledem a víc jí nezajímá...má prostě jasno...ovšem. Přesně takto se tu ke mně prakticky 80% lidí vyjadřuje.

Mohu ještě znovu zopakovat, že pes bude žít ve městě a pouštět psa na chodníku na volno? Ne děkuji...ovšem budeme chodit do parku a jezdit mimo město. Třeba na naší chatu na Šumavě a ke známým, co mají zahradu...ale nebude to pořád. Navíc já sama bych chtěla do třech let mít baráček se zahradou...

A ohledně výcviku a přivolání...nehodlám se toho vzdát. Ovšem že se pokusím udělat vše pro to, aby pes mohl být v možnostech i odepnutý, ale radši se předem smiřuji s tím, že to prostě nepůjde. Chci se předem připravit na tuto možnost, než být později nemilé překvapená... Radši mile, když to vyjde. Až budu chtít psa, co bude běhat vesele v parku, očmuchávat každého psa na potkání a vesele mi bude nosit míčky...tak si pak koupím třeba toho labradora, nebo retrievera.

Většina z vás tady akity hodnotí jako pěkná kvítka, ale jak jsem už napsala...načetla jsem toho si myslím dost a ještě jsem zdaleka neskončila...a ve spoustě případech lidé píši o inteligentních, rodinných a věrných psech. Hodného psa lze udělat si myslím z každého, stejně tak se dá zkazit třeba i ten retriever...záleží už pak hodně na přístupu panička a ovšem na charakteru daného jedince...ale nelíbí se mi, že někdo škatulkuje třeba rotíka do "bojových" a automaticky zlých a nebezpečných plemen...to je asi tak, jako můžete tvrdit, že všichni cikáni jsou nemakačenky a šmejdi a všichni běloši jsou hodný a bezproblémový...znám jak dobré, tak špatně cikány a to dáme platí i pro nás Čechy...co víc k tomu ještě dodat.

Omlouvám se za vložení příspěvku (citaci)...překlik.

Konkrétně ja, třeba myslím ze celozivotne na snure je u jakékoli rasy.

Chiquittas
Jsou mezi nimi nádherní psi.
Já vám ho samozřejmě přeji.
Pak se ozvěte.
Fotky, hlavně zážitky...

A pardon, dle vašich příspěvku vcetne toho posledního, neusuzuji, ze doststecne víte, do čeho jdete.

Netuší - pozná.

Říkala, že na cvičáky s nima nechodí, už jenom kvůli těm psům a pak také z toho důvodu, že vyžadují jiné zacházení a ne cepování.

Mame tu v meste jedneho americkeho akitaka co aj nejake tie skusky ma porobene. Takze to neni ze cvicak vobec, len sa treba psovi prisposobit a ratat s tym ze akita konci tam kde ovciak zacina
Naopak, nechodit vobec lebo tam su psy je hlupost - na cvicaku je najlepsie miesto kde si moze zvyknut na to, ze ine psy sa staraju o svoje a tak si ich nemusi vsimat. Skor tam najdete spolupracujucich ludi nez na ulici. A na ulici sa tym psom nevyhnete, sama pisete ze mate v okoli machyrkov s bullami navolno bez kosa.

Pořád budu já ta vyhrávající, když se něco stane, protože já svého psa na vodítku mít budu.
Nie nutne, prehrava totiz ten, co ide na veterinu/chirurgiu, nie ten co je podla vyhlasky/zakona v prave.

No a nieco pre ludi co si myslia ze psi mozu existovat len bez voditka - co chrty, severania? Vsetko su to plemena ktore si clovek proste uz kupuje s tym, ze to z voditka pusti leda na oplotenom pozemku.

Chiquittas napsal(a):
To jsou vaše názory brát vám je rozhodně nebudu a ani by nemělo cenu vás přesvědčovat o opaku jen vím svoje a říkám, že pes bude většinu času na vodítku (to bude platit i pro kolo, běh, brusle a běžky). Nemyslím si, že by to měl být proto nějaký chudáček, kterému tím pádem nedám vše. Jsou psy, kteří jsou rádi, že jim dá vůbec někdo nažrat. Já se o psy zajímám také dlouhou dobu...jsem v kontaktu se spoustou lidma, kteří mají luxusně vycvičené psy a nikomu z nich ten pes na vodítku nepřijde jako chudáček. ale je to věc názoru daného člověka

..nedokážu si vůbec představit mít psa celý život na vodítku, to by mně opravdu nebavilo a asi ani toho psa... na vodítko jsem brala až když nebylo zbytí - cestování, rušná ulice, cvičák a tak podobně... nikdy jsem ale také nezažila štěně, které takřka udušené je vláčeno na vodítku, které zaboha nechce a situace, kdy se nějakým způsobem z toho vodítka osvobodilo a nedalo se chytit, proto, že to pro něj znamenalo zase se ploužit na vodítku - čehož jsem byla mnohokrát svědkem... není nad to když si pes jde svým tempem aniž by byl stále strháván vodítkem či dlouhou šňůrou... zkoušky mí psi měli také a když jsme byli na chalupě, měli absolutní volnost pohybu po dvorku a zahradě...

Vy, co se vyjadřujete směrem k akitám tak negativně, jste je někdy chovali?

Když jsem se kdekoliv zmínila, že mám v plánu basenji, tak si většina klepala na čelo, že to bude rváč, že se mnou nebude komunikovat, že mi zničí byt, doma bude výt, kdykoliv ho pustím z vodítka, okamžitě vezme dráhu... Když jsem poznávala chovatele, rozhodně ty informace nebyly tak strašné, spousta věcí byla dokonce úplně naopak.
Aktuálně mám doma až obsesivního mazla, co reaguje i na myšlenku, miluje lidi - pes vítací, za celý svůj život rozcupoval tak maximálně houbičku na nádobí, doma sám ani nepípne, když je venku, kde to nezná, tak po něm šlapu, jak se mi motá pod nohama, když mě nemá pod kontrolou na vodítku... Jasně, je hodně jiný, povely plní v případě, že nemá nic důležitějšího, držkuje na kluky v produktivním věku od JRT výš, ale s většinou se nakonec seznámí, když je čas a nálada. Oproti všobecnému názoru, že je to pomalu bestie, co na člověka zvysoka kašle, je to dost rozdíl. A nejsem jediná, kdo to tak má. Na vodítku chodí v první řadě proto, aby nevyprovokoval konflikt, ale v součtu mi 5 h rychlochůze/běh denně na 10 m flexině, když není příležitost pustit (párkrát za procházku navolno je, když je bezpečno), přijde ok. Navíc je to pes čuchací (což unaví víc než fyzická aktivita) a měšťák. Když vyrazíme do přírody, tak po chvilce bučí, že tam nejsou lidi, žádní psi, že ho to tam nebaví a chce okamžitě domů.

Má vyžití a je viditelně v pohodě. A to je ve srovnání s akitou totálně nevycvičitelné a problémové plemeno - podle zažitých pravd.

Samojeda jsem si pořizovala s tím, že je to naprosto bezproblémový pes, protože dle různých článků, je to jediný seveřan, u kterého je potlačen lovecký pud. To samé mi řekl chovatel, jen zapomněl dodat, že jeho psi venku jinak, než v zápřahu, nikdy nejsou...Ó, jakové bylo moje rozčarování, když mi ani ne roční pes začal utíkat za srnama A já hledala všude co s tím a dočetla se od majitelů, že samojed na volno je spíše z říše pohádek. Při marných pokusech ho to odnaučit jsem se smířila s tím, že bezproblémový berňák chodí všude na volno, samíka budu vláčet do konce života na flexině. Už jsem si za těch 9 let zvykla a jelikož, už také není nejmladší a špatný na nohy, tak už ho ani celou prochajdu nelituju, že se nemůže vylítat. Ale opruz to je a to se nemusím bát potkat cizí lidi, psy a nevím co ještě. Z tohohle pohledu si akitu moc představit neumím, tedy neumím si představit život s takovým psem ve městě. Pořád na vodítku, pořád ve střehu. To by mi asi jeb.o. Ráno chodíme na volno náš okruh kolem potoka, to nemá ani obojek, natož vodítko, takže to není, že by se nevylítal a nevyčichal, jde si sám jak chce, já o něm kolikrát ani nevím, jen občas mírně koriguju. A pak máme ještě jednu trasu od domu do vedlejší vsi, kde se proběhá po loukách a kde vím, že nezdrhne. Je tak prostě naučený a dodržuje to už hodně let. Jak už někdo psal: cvičák je důležitý, už kvůli socializaci. Pes se tam učí tolerovat cizí psy a psi se tam nechávají i pohrát(vyblbnout) pokud mají o to zájem. Taky jsme chodili, aniž by jsme nějak jó cvičili

A co se vychvalování chovatelů týče...vím, že chtějí prodat, tak vychválí psa do nebes, ale správný chovatel by si měl hlavně prověřit páníky, jestli oni můžou psu nabídnout to, co plemeno potřebuje, budou toho schopní a ochotní. Nejsem chovatel, o zisk mi nejde a samojeda bych nedoporučila opravdu nikomu, protože bych neskutečně trpěla vědět, že je nakonec někde v kotci. Znám jich pár a skončili tak. Také chtěli toho krásného míšu, jenže o tom to není. Není to pes, kterého vyšoupnete do zahrady a nazdar. Slyšela jsem od kamarádů i o pár samojedech, vyrojivších se jako štěňátka před nějakým časem v Praze - půl roku a není o nich vidu ani slechu Pražáci, nepotkáváte je?

Ještě se omlouvám, ale vzpomněla jsem si, že akita je navíc velký silný pes a ukočírovat vzpouzejícího se psa, chce pořádnou páru..Byli u nás známí s akitou(jen před domem) a když uviděl za plotem mé psy, drželi ho majitelé oba dva. A to nebyl nevychovaný pes, právě se vraceli ze zahraniční výstavy, byl to nějaký multišampion.

lesnížínka napsal(a):
A co se vychvalování chovatelů týče...vím, že chtějí prodat, tak vychválí psa do nebes, ale správný chovatel by si měl hlavně prověřit páníky, jestli oni můžou psu nabídnout to, co plemeno potřebuje, budou toho schopní a ochotní. Nejsem chovatel, o zisk mi nejde a samojeda bych nedoporučila opravdu nikomu, protože bych neskutečně trpěla vědět, že je nakonec někde v kotci. Znám jich pár a skončili tak. Také chtěli toho krásného míšu, jenže o tom to není. Není to pes, kterého vyšoupnete do zahrady a nazdar. Slyšela jsem od kamarádů i o pár samojedech, vyrojivších se jako štěňátka před nějakým časem v Praze - půl roku a není o nich vidu ani slechu Pražáci, nepotkáváte je?

Měli jsme sousedku samojedku v ulici, ale minulý rok zemřela - na zdrav. komplikace ve stáří. Prima fena. milá, nekonfliktní.

Před dvěma lety štěně na Letné, teď už se s ním vídáme z uctivé vzdálenosti, aby hormon zbytečně neřešil.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Měli jsme sousedku samojedku v ulici, ale minulý rok zemřela - na zdrav. komplikace ve stáří. Prima fena. milá, nekonfliktní.

Před dvěma lety štěně na Letné, teď už se s ním vídáme z uctivé vzdálenosti, aby hormon zbytečně neřešil.

Aha, díky, to nebudou oni. Možná ta stará samojedka, o nějaké také mluvili. Ale tahle štěnda byla fenečka a pejsek, asi sourozenci. Někde na Vinohradech.

S tím pouštěním na volno. Měla jsem azavaka - běhala na volno, vždy vylítala půlku psů na Letné. Vodit ji celý život na vodítku si (kvůli ní) nedovedu představit.
Nyní máme malé psy, mají k dispozici zahradu po celý den, každý podvečer čuchací procházku na flexinách a 2 x týdně delší procházku na volno v přírodě. Jsou to prckové, pohybu mají denně dost, ale to, jak si užívají ten volný pohyb a prostor (sprinty na louce) svědčí o tom, že každý pes, bez ohledu na velikost prostě potřebuje (alespoň občas) upustit páru, a to tak, že si určí sám, jak dlouho a jakou rychlostí si protáhne tělo...
Myslím, že celoživotní vodění na vodítku nemůže žádného psa těšit a ani mu vyhovovat.

Ja to proste beru podle sebe. Mam rada volnost a predstava, ze by me nekdo porad tahal jak draka na snure, a manipuloval, je pro me nemyslitelna. Navic vidim jak stastni jsou navolno, jak si to uzivaji a ja si uzivam volnych rukou, ktere mohu obe pouzit ke hre s nimi.. Pes se nenarodil s obojkem a voditkem. Clovek mu od nej musi dat i pohov. Celozivotni vlaceni psa na voditku mi proste pripada jako tyrani.

Mě spíš baví, jak se tu píše o individuálním a "jiném" přístupu k akitě a pak se tu zmiňujou "zkušení kynologové", kteří mají s pracovními psy x zkoušek :D To budou určitě ti praví, co budou vědět, co na akitu platí.

V každém městě jsou snad vyhrazená místa, kde se psy volně pouštět můžou... U nás ve městě je samozřejmě taky zákaz pohybu psů na volno, ale "po chodníku" se psy chodím naprosto minimálně, prakticky denně s nima popojedu za město, kde je můžu navolno pustit nebo aspoň vzít na stopku (v lese, kde je hodně zvěře apod). Rozhodně bych nespoléhala na to, že (jakémukoliv) psovi bude stačít většinu života procházka na vodítku po městě! To jsou pak ty příběhy, jak pes doma demoluje kdeco, na vodítku šíleně tahá apod..

Každopádně to spíš vypadá, že už se zadavatelka rozhodla, já bych si prostě spíš vzala něco jednoduššího, zvlášť do toho města, kde se člověk se psy na chodníku míjí co chvíli dost natěsno a vláčet 40 kg psa neustále od jinýho, na kterýho se chce vrhat - ufff..

lesnížínka napsal(a):
Aha, díky, to nebudou oni. Možná ta stará samojedka, o nějaké také mluvili. Ale tahle štěnda byla fenečka a pejsek, asi sourozenci. Někde na Vinohradech.

Tak dva jsem nikdy neviděla. Vinohradské parky proběhneme jen cestou na veterinu, což naštěstí není často.

Se samojedkou byli vždycky téměř půl roku (během léta) na chalupě někde v horách, ale i tak jí bylo vedro. Což je asi jediné, i když dost velké negativum, které k ní kdy řekli. Jinak naprosto spokojeni. A můj pes radostí pomalu tancoval, když se na podzim vrátili.

samik49 napsal(a):
Mě spíš baví, jak se tu píše o individuálním a "jiném" přístupu k akitě a pak se tu zmiňujou "zkušení kynologové", kteří mají s pracovními psy x zkoušek :D To budou určitě ti praví, co budou vědět, co na akitu platí.

V každém městě jsou snad vyhrazená místa, kde se psy volně pouštět můžou... U nás ve městě je samozřejmě taky zákaz pohybu psů na volno, ale "po chodníku" se psy chodím naprosto minimálně, prakticky denně s nima popojedu za město, kde je můžu navolno pustit nebo aspoň vzít na stopku (v lese, kde je hodně zvěře apod). Rozhodně bych nespoléhala na to, že (jakémukoliv) psovi bude stačít většinu života procházka na vodítku po městě! To jsou pak ty příběhy, jak pes doma demoluje kdeco, na vodítku šíleně tahá apod..

Každopádně to spíš vypadá, že už se zadavatelka rozhodla, já bych si prostě spíš vzala něco jednoduššího, zvlášť do toho města, kde se člověk se psy na chodníku míjí co chvíli dost natěsno a vláčet 40 kg psa neustále od jinýho, na kterýho se chce vrhat - ufff..

Já vážně už nevím děláte si ze mě lidi už ale srandu? ovšem...opět vypíchnout část příspěvku a překopat si to k obrazu svému, aby se z druhého udělal úplný imbecil upřímně jsem se snažila najít, jestli zde není možnost smazání diskuze...protože tohle už vážně není možný buď to vše nečtete, nebo to schválně přehlížíte?

Říkala jsem snad, že mi někdo z těch známých lidí, co mají psy suprově vychované (ano...s plno zkouškama atd), bude mého psa vychovávat? V žádném ze svých příspěvků tam nic takového mezi řádky ale vážně nevidím. A pak dále...psala jsem snad, že pes bude celý život ťapat po chodníku? Vážně jsem tam něco takového napsala? psala jsem, že se pokusím psa naučit na kolo a brusle, ale že se s ním bude hlavně chodit běhat a v zimě na běžky...a už jenom ty PITOMÉ BĚŽKY jasně říkají, že NE ASFALT nebo aspoň u nás se na běžkách tedy jezdí po sněhu a běhat po chodníku se mi vážně nechce. Dále jsem uváděla, že budeme jezdit ke známým a většina z nich má zahrady...pak že já sama mám chatu a tam máme zahradu jako * a dále, že tak do třech let plánujeme stavět a tam ta zahrada bude taky...

Omlouvám se za trochu agresivnější reakci, ale tohle už mě prostě nebaví. Tohle je moje první téma tady založené a myslím, že i poslední...na žádných jiných stránkách jsem se s takovými reakcemi nikdy nesetkala...vážně to moc nechápu. Každopádně děkuji těm lidem, kteří přidávali kvalitní příspěvky bez toho, aniž by toto plemeno uráželi, shazovali moje rozhodnutí a mé zkušenosti se psy (o kterých nemáte ani šajna). Tak vám všem přeji spoustu radosti se svými psy. Stěňata budou k dispozici až v listopadu a nevím, jestli pak má cenu se sem časem vracet a přidávat získané zkušenosti...protože úplně pak vidím reakce stylu, počkejte po pubertě, počkejte na první rvačku...nebo možná uslyším, že jsem měla obrovské štěstí na hodného a bezproblémového jedince.

Závěrem by mě vážně moc zajímalo, kdo z vás má s americkou...opakuji AMERICKOU AKITOU zkušenosti...kdo z vás jí měl...ne z doslechu někoho blízkého, nebo kolegy z práce...ten vám může vyprávět kde co...ale upřímně mi sem prosím vy všichni, kdo je tady tak urputně soudíte, napište, KDO Z VÁS americkou akitu kdy měl...pak budu vaše příspěvky brát vážně, ale tohle vše mi přijde jako neobjektivní a zaškatulkovaný názor, nepodložený ani studiem, zájmem o toto plemeno, natož pak zkušenostmi...Toť asi k mému poslednímu příspěvku

Citace textu z jedné chs
" Při výchově k poslušnosti je třeba nepoužívat násilí. Ve většině případů porušení tohoto pravidla se pak AA zatvrdí a stane se nedůvěřivá a výcvik je problémový. Při kladné motivaci naopak je velmi učenlivá a vnímavá. Je ale vždy potřeba a to hlavně u psů, aby bylo jasné, kdo je hlavou smečky. Fenky jsou častěji klidnější a poslušnější, ale je to hodně o temperamentu každého štěněte. Proto je potřeba si promluvit s chovatelem, jaké mají jeho štěňátka povahy. A podle toho se rozhodnout. Povaha bývá z velké části dědičná, takže je dobré si zjistit, jakou povahu mají jeho rodiče. Při výchově a výcviku se povely nemusí opakovat často, ale je třeba dbát na to, aby je vždy splnili. Hodně zabírá motivace na pamlsky. Naopak časté po sobě jdoucí opakování akitu odradí a po určité chvíli s vámi přestane spolupracovat.


Akita neposlouchá z donucení, akita poslouchá proto, že jí to těší, že vám dělá radost... :)


Americká akita je pes s mnohostranným využitím. Hlavně je to oddaný rodinný společník, ale dá se využít na canisterapii, caniscrossing, hlídání, tahání v zápřahu, nošení břemen (batůžků). Dokážou se velmi rychle naučit s nimi chodit a dávají pozor, aby je neponičily (pes může nosit až 1/3 své váhy, ale po delším tréninku). Viděla jsem také využití Amerických akit jako slepečtí i policejní psy. Dokážou si poradit i s agility, ale v tomto případě člověk musí obdivovat jejich pohyb, ne rychlost. I když jsou to na pohled líní medvídci, pokud chtějí, dokážou běžet hodně rychle… :)".

Takže cvičák není nedůležitý, jak tvrdíte.

Všude píšou, že psi jsou povahově problémovější než feny, třeba odkaz níže. Nevím, proč vám chovatelka doporučovala raději psa než fenu. Možná má o psy menší zájem než o feny...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Americk%C3%A1_akita.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vy, co se vyjadřujete směrem k akitám tak negativně, jste je někdy chovali?

Když jsem se kdekoliv zmínila, že mám v plánu basenji, tak si většina klepala na čelo, že to bude rváč, že se mnou nebude komunikovat, že mi zničí byt, doma bude výt, kdykoliv ho pustím z vodítka, okamžitě vezme dráhu... Když jsem poznávala chovatele, rozhodně ty informace nebyly tak strašné, spousta věcí byla dokonce úplně naopak.
Aktuálně mám doma až obsesivního mazla, co reaguje i na myšlenku, miluje lidi - pes vítací, za celý svůj život rozcupoval tak maximálně houbičku na nádobí, doma sám ani nepípne, když je venku, kde to nezná, tak po něm šlapu, jak se mi motá pod nohama, když mě nemá pod kontrolou na vodítku... Jasně, je hodně jiný, povely plní v případě, že nemá nic důležitějšího, držkuje na kluky v produktivním věku od JRT výš, ale s většinou se nakonec seznámí, když je čas a nálada. Oproti všobecnému názoru, že je to pomalu bestie, co na člověka zvysoka kašle, je to dost rozdíl. A nejsem jediná, kdo to tak má. Na vodítku chodí v první řadě proto, aby nevyprovokoval konflikt, ale v součtu mi 5 h rychlochůze/běh denně na 10 m flexině, když není příležitost pustit (párkrát za procházku navolno je, když je bezpečno), přijde ok. Navíc je to pes čuchací (což unaví víc než fyzická aktivita) a měšťák. Když vyrazíme do přírody, tak po chvilce bučí, že tam nejsou lidi, žádní psi, že ho to tam nebaví a chce okamžitě domů.

Má vyžití a je viditelně v pohodě. A to je ve srovnání s akitou totálně nevycvičitelné a problémové plemeno - podle zažitých pravd.

Na basenjiho jsem tenkrát narazila úplně omylem. Prohlížela jsem si nějaké obrázky psů na Googlu a teď tam vyskočil tento zrzoun se zatočeným ocáskem..co mi to dalo práce najít toho krasavce. Hned jsem začala hledat kde co, ale bohužel musím uznat, že jsem se opravdu dočetla vážně hrozné věci...prakticky ho popisovali všichni jako nezvladatelnou, mrňavou bestii, která vyjíždí i na svého vlastního pána, ničí vše, k čemu se dostane...pak že je to velice tichý a čistotný tvor. Jsem upřímně moc ráda, že to může být i jinak. Jestli je pravda, co o svém basenji říkáte, tak jste toho jasným důkazem opravdu je to strašně krásný pes, ale tenkrát mě příspěvky lidí strašně zklamaly a odradily. Kdybych se o něm aspoň bývala dočetla, že je to mazel...tak už ho mám dávno doma

jednorožecAmálka napsal(a):
Všude píšou, že psi jsou povahově problémovější než feny, třeba odkaz níže. Nevím, proč vám chovatelka doporučovala raději psa než fenu. Možná má o psy menší zájem než o feny...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Americk%C3%A1_akita.

U spousty plemen to tak právě je...i většina mých "rádoby skvělých známých kynologů" (jak tady někdo poznamenal) se na tom shodli...že tedy přímo akitu neznají a nemůžou to tedy určit s jistotou, ale u většiny plemen to chodí tak, že fenka je lépe zvládnutelnější a celkově mírnější. Upřímně mě tohle zrovna taky dost zarazilo...

Ale tak já původně taky chtěla fenku a to právě z těchto důvodů...do listopadu však doba dlouhá ještě budu mít dost času nastudovat co půjde a rozhodnout se. Psi se mi vždycky líbili víc, než feny (jak jsou robustnější, mají širší hlavu, krk a celkově ten předek), ale stejně jsem chtěla fenu, kvůli údajně lepší zvládnutelnosti

Chiquittas napsal(a):
Na basenjiho jsem tenkrát narazila úplně omylem. Prohlížela jsem si nějaké obrázky psů na Googlu a teď tam vyskočil tento zrzoun se zatočeným ocáskem..co mi to dalo práce najít toho krasavce. Hned jsem začala hledat kde co, ale bohužel musím uznat, že jsem se opravdu dočetla vážně hrozné věci...prakticky ho popisovali všichni jako nezvladatelnou, mrňavou bestii, která vyjíždí i na svého vlastního pána, ničí vše, k čemu se dostane...pak že je to velice tichý a čistotný tvor. Jsem upřímně moc ráda, že to může být i jinak. Jestli je pravda, co o svém basenji říkáte, tak jste toho jasným důkazem opravdu je to strašně krásný pes, ale tenkrát mě příspěvky lidí strašně zklamaly a odradily. Kdybych se o něm aspoň bývala dočetla, že je to mazel...tak už ho mám dávno doma

Když jsem porvé přijela k chovatelce, tak se na mě okamžitě sesypala celá smečka s požadavkem hladit a drbat. Dvě ruce nestačily - vždycky jich pár hrabalo tlapkou, že oni taky chtějí. Ten všeobecně zažitý popis povahy patří spíš do minulosti, teď už jsou jiní. Je dobré vybírat i podle rodičů, můj je mazlík po mamince. Vlastně celý vrh. Ale jsou hodně tvární, záleží na přístupu.

Jezdí k nám do města paní s farmářskými výrobky
a o svých akitách mluví v superlativech. A já jí věřím,
Má ty japonské a je do nich blázen.

Chodila jsem ulicí, kde měli nádhernou bílou, mohutnou
fenu am. akity. Zlou. Za plotem byla jak ďábel.
I psa v ulici zabila, vodila ji babička - vždy bez koše, no, neudržela ji...
Paní mi říkala, že když ta fena doma spí, paní se bojí, kolem ní projít - vrčí.
Povaha ? Výchova - nevýchova ?
Před ní měli labradora, bez problémů.

Tohle je také citace z webu chovatele akit a snůšku větších hloupostí aby pohledal

Nejdůležitějším bodem pro výchovu a výcvik je kladení důrazu na postavení v lidské smečce. Psovod (majitel) musí být vždy vůdcem smečky (alfou ), rodina betou a až potom zaujímá místo ve smečce pes (gama). Jestliže do prvního roku štěněte toto majitel opomene, narazí při výcviku u staršího jedince na tvrdý odpor.


Nejúčinnější výchovnou metodou je uchopení psa za kůži na zátylku a řádně s ním zatřepat, poté psa dostat na záda do podřízené polohy a napodobit jedno až dvě kousnutí prsty ruky do hrudě psa s důrazným povelem „fuj“. Akita přijímá jako trest i krátké a rázné uchopení za předkolení řasu (pod slabinou psa volná kůže). Tímto trestem nevyvoláte u psa strach z ruky, ale docílíte respektu a utvrzení Vašeho postavení ve smečce. Akita má však jednu výhodu:na rozdíl od jiných plemen je v hierarchii smečky stálá a po správné ranné socializaci by nemělo docházet ke konfliktům.


Pro toto plemeno jsou důležité návštěvy kynologického výcvikového střediska až do věku jednoho roku.Po tomto období je třeba dbát na opatrnost při průběhu socializace s ostatními plemeny. Akita je dominantní, v rámci psí smečky se staví do role alfy a proto nesnese některé projevy hry a dominance. Jako u všech plemen se osvědčilo při výcviku používání podmíněných a nepodmíněných podmětů. Další výhodou je, že má dlouhou dobu vyhasínání (podmíněný a nepodmíněný útlum). Při postupném vyhasínání podmíněných reflexů stačí zavést do výcviku nepodmíněné podměty – v době vyhasínání akita povely nezapomíná, ale pouze zpomaluje reakce na povely.


Závěr: Akita inu výchovou a výcvikem se nijak zvlášť neliší od jiných plemen. Je však nutné si uvědomit, že Akita je velké, tvrdohlavé plemeno s nízkým prahem bolestivosti a smečkovou dominancí.

Akita inu je všestranné plemeno, používá se jako pes strážní, canisterapeutický, záchranářský.

Budete-li mít další otázky na výchovu a výcvik (obrana apod.) rádi Vám je zodpovíme.




Dagmar Fišerová

canisinstruktor



Takže ono se to opravdu chce řídit citem a rozumem a ne hloupostmi, byť pocházejí od chovatele.

Americkou akitu jsem neměla, ale od 7 měsíců věku jsem chvíli učila majitele, jak vrátit zpět důvěru, kterou na základě podobných postupů ztratili, na cvičáku měli dokazovat, kdo je pánem. Výsledkem bylo štěně hlídající si misku, postavené do konfliktu s každým, kdo na ně zatlačil. Dnes je Riušce už 5 let a každé prázdniny jí hlídám. Je z ní bezva pes.

scylla napsal(a):
Tohle je také citace z webu chovatele akit a snůšku větších hloupostí aby pohledal

Nejdůležitějším bodem pro výchovu a výcvik je kladení důrazu na postavení v lidské smečce. Psovod (majitel) musí být vždy vůdcem smečky (alfou ), rodina betou a až potom zaujímá místo ve smečce pes (gama). Jestliže do prvního roku štěněte toto majitel opomene, narazí při výcviku u staršího jedince na tvrdý odpor.


Nejúčinnější výchovnou metodou je uchopení psa za kůži na zátylku a řádně s ním zatřepat, poté psa dostat na záda do podřízené polohy a napodobit jedno až dvě kousnutí prsty ruky do hrudě psa s důrazným povelem „fuj“. Akita přijímá jako trest i krátké a rázné uchopení za předkolení řasu (pod slabinou psa volná kůže). Tímto trestem nevyvoláte u psa strach z ruky, ale docílíte respektu a utvrzení Vašeho postavení ve smečce. Akita má však jednu výhodu:na rozdíl od jiných plemen je v hierarchii smečky stálá a po správné ranné socializaci by nemělo docházet ke konfliktům.


Pro toto plemeno jsou důležité návštěvy kynologického výcvikového střediska až do věku jednoho roku.Po tomto období je třeba dbát na opatrnost při průběhu socializace s ostatními plemeny. Akita je dominantní, v rámci psí smečky se staví do role alfy a proto nesnese některé projevy hry a dominance. Jako u všech plemen se osvědčilo při výcviku používání podmíněných a nepodmíněných podmětů. Další výhodou je, že má dlouhou dobu vyhasínání (podmíněný a nepodmíněný útlum). Při postupném vyhasínání podmíněných reflexů stačí zavést do výcviku nepodmíněné podměty – v době vyhasínání akita povely nezapomíná, ale pouze zpomaluje reakce na povely.


Závěr: Akita inu výchovou a výcvikem se nijak zvlášť neliší od jiných plemen. Je však nutné si uvědomit, že Akita je velké, tvrdohlavé plemeno s nízkým prahem bolestivosti a smečkovou dominancí.

Akita inu je všestranné plemeno, používá se jako pes strážní, canisterapeutický, záchranářský.

Budete-li mít další otázky na výchovu a výcvik (obrana apod.) rádi Vám je zodpovíme.




Dagmar Fišerová

canisinstruktor



Takže ono se to opravdu chce řídit citem a rozumem a ne hloupostmi, byť pocházejí od chovatele.

Americkou akitu jsem neměla, ale od 7 měsíců věku jsem chvíli učila majitele, jak vrátit zpět důvěru, kterou na základě podobných postupů ztratili, na cvičáku měli dokazovat, kdo je pánem. Výsledkem bylo štěně hlídající si misku, postavené do konfliktu s každým, kdo na ně zatlačil. Dnes je Riušce už 5 let a každé prázdniny jí hlídám. Je z ní bezva pes.

Och...tak tedy tohle mi trochu zamotalo hlavu zajímavě napsáno to tedy žádná. Část textu byla použita i na jiných stránkách, ale zbytek toho byl tedy podán mnohem více laicky, aby to pochopil i ten největší imbecil já tedy musím říct, že jsem na psy měla zatím vždy obrovské štěstí a nikdy jsem se s extrémním odporem a těmi chvílemi, kdy pes na pána zkouší, nesetkala. Je pravda, že můj předchozí rotík se jednou pokusil proti mě na vodítku lehce postavit (Srna vylítla z křoví vedle nás a psovi v tu chvíli úplně přeskočilo...dřív jsem takovou agresi z jeho strany nezažila) ale stačilo jenom, když jsem se napřímila, podívala jsem se mu do očí a klidně ale důrazně jsem řekla jedno NE...pes se automaticky uklidnil a s jiným, nebo dokonce větším odporem jsem se nesetkala...a nemůžu říct, že bych ho někdy nějak extrémně drilovala. Avšak majitelé jeho dvou sester výchovu absolutně nezvládli, z fenek se stal neovladatelný pár/smečka a bohužel je ve 4 letech jejich života nechali utratit já bych třeba bojovala o jejich nápravu...i kdybych je měla dát někomu zkušenému na převýchovu...ale tak každý z nás k problému a ke zvířatům přistupujeme jinak

Znala jsem autorku toho blábolu osobně.

Kdo chce zkazit psa, ať si na něm takhle honí ego. Akita buď půjde do sporu nebo si bude žit ve svém světě a vás do něj nepustí. Nemám s nimi velké zkušenosti, ale těch pár, co jsem hlídala, japonských i amerických, byli chytří hrdí psi.

Chiquittas napsal(a):
Na basenjiho jsem tenkrát narazila úplně omylem. Prohlížela jsem si nějaké obrázky psů na Googlu a teď tam vyskočil tento zrzoun se zatočeným ocáskem..co mi to dalo práce najít toho krasavce. Hned jsem začala hledat kde co, ale bohužel musím uznat, že jsem se opravdu dočetla vážně hrozné věci...prakticky ho popisovali všichni jako nezvladatelnou, mrňavou bestii, která vyjíždí i na svého vlastního pána, ničí vše, k čemu se dostane...pak že je to velice tichý a čistotný tvor. Jsem upřímně moc ráda, že to může být i jinak. Jestli je pravda, co o svém basenji říkáte, tak jste toho jasným důkazem opravdu je to strašně krásný pes, ale tenkrát mě příspěvky lidí strašně zklamaly a odradily. Kdybych se o něm aspoň bývala dočetla, že je to mazel...tak už ho mám dávno doma

...to je ale názor většiny, tedy s vícero psy daného plemene a vícero - letitými zkušenostmi a pak ano, najde se jedinec, který všechna tato tvrzení popírá... je to bráno jako obecné měřítko na to ta to plemeno a pak občas se najde pes, který vše popře... měla jsem jorkšířici perfektně vycvičenou, která chodila na volno, uměla jezdit po eskalátorech a tak podobně, aportovala vše včetně brýlí, zapalovače, plechovky, kapesníčů a dalších věcí, nikdy nikoho nenapadala (kolaře, větší psy) ani hystericky neřvala jako jsem se setkala s většinou zástupců tohoto plemene a že jich u nás a v okolí není málo,. dnes už bych po tomto plemeni nesáhla přesto, že ona byla jedinečná, taková druhá by už prostě nebude - tedy viděno mýma očima... a pokud jdete na diskuzi, tak prostě se lidi budou vyjadřovat...a občas člověk musí spolknout i někdy pěkně hořký oříšek, ale tak to na diskuzích je... zavítejte zkusmo na teraristickou diskuzi a tam uvidíte, že tady pro Vás neskousnutelný názor, který se Vás dotkne je nic proti tomu, co se tam se občas dá přečíst v reakcích (včetně občasných vulgarit)...tady jsou občas ostří ale nikdy ne sprostí a jejich názorů si vážím, i když mám občas názor jiný, ale respektuji a buď se z toho poučím anebo nechám být...tady prostě mnoho pejskařů s velkým P opravdu je...

Zdravim, mam doma mladou huskynu. Huskyho jsem chtela nekolik let, nacteno, prostudovano, vsichni me odrazovali, jakej je to vyjici zmetek, co kdyz zdrhne, zabiji vse okolo a behani na volno je v jeho pripade nemyslitelny. Vsechno to negativni, co bylo napsany bych hodne promyslela a zamerila se prave na to. Jsou i vyjimky, co vyvraceji nejakou tu obecnou charakteristiku plemene, ale jsou to porad vyjimky, zaklad ma vetsina stejnej (dle myho). Takze radim, nad tim, co Vam ostatni napsali bych se nesmala, ale promyslela, jestli budu schopna takovy plemeno zvladnout a jestli je jeho povaha pro me to pravy. Projet vic lidi, co ma s nimi zkusenosti, hodne chovatelu Vam psa proste vychvali do nebes, jakej je to andilek a ke vsemu nekonfliktni.

konkon napsal(a):
Zdravim, mam doma mladou huskynu. Huskyho jsem chtela nekolik let, nacteno, prostudovano, vsichni me odrazovali, jakej je to vyjici zmetek, co kdyz zdrhne, zabiji vse okolo a behani na volno je v jeho pripade nemyslitelny. Vsechno to negativni, co bylo napsany bych hodne promyslela a zamerila se prave na to. Jsou i vyjimky, co vyvraceji nejakou tu obecnou charakteristiku plemene, ale jsou to porad vyjimky, zaklad ma vetsina stejnej (dle myho). Takze radim, nad tim, co Vam ostatni napsali bych se nesmala, ale promyslela, jestli budu schopna takovy plemeno zvladnout a jestli je jeho povaha pro me to pravy. Projet vic lidi, co ma s nimi zkusenosti, hodne chovatelu Vam psa proste vychvali do nebes, jakej je to andilek a ke vsemu nekonfliktni.

To je samozřejmě správně. U svého psa jsem počítala s nejhorším, pak mě ale neustále překvapoval - v dobrém slova smyslu. Kdybych si naivně myslela, že to bude "normální" pes, co bude mít stopro přivolání, bude jednoduchý, čitelný apod., tak teď budu naštvaná. Takhle jsem naopak šťastná a spokojená. Stejně jako ten můj malý trotl.

Celá diskuze je ale taková rozporuplná. Když někdo přijde s tím, že má problém s chováním svého psa, začne se tady vykřikovat, že každý pes jde vycvičit/vychovat. Pokud někdo řeší pořízení složitějšího plemene, tak je to najednou ztracená záležitost, se kterou se nic dělat nedá a šmitec.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je samozřejmě správně. U svého psa jsem počítala s nejhorším, pak mě ale neustále překvapoval - v dobrém slova smyslu. Kdybych si naivně myslela, že to bude "normální" pes, co bude mít stopro přivolání, bude jednoduchý, čitelný apod., tak teď budu naštvaná. Takhle jsem naopak šťastná a spokojená. Stejně jako ten můj malý trotl.

Celá diskuze je ale taková rozporuplná. Když někdo přijde s tím, že má problém s chováním svého psa, začne se tady vykřikovat, že každý pes jde vycvičit/vychovat. Pokud někdo řeší pořízení složitějšího plemene, tak je to najednou ztracená záležitost, se kterou se nic dělat nedá a šmitec.

No já bych, být zadavatelkou, stejně jako radí konkon a mnoho jiných, uvažovala reálně nad tím co bude a jestli zvládnu to, že pes se bude chovat dle všech těch negativních charakteristik. Bude tvrdohlavý, agresivní na psy i lidi a doma bude demolovat z nudy, protože bude štěně v bytě, velké štěně.
Ještě dodám, že plány zadavatelky: kolo, běžky...akita je poměrně těžký pes a u něj pak dost trpí klouby, nějaké moc sportovní aktivity bych neplánovala...ani na to není, nebyl na tohle vyšlechtěný.

lesnížínka napsal(a):
No já bych, být zadavatelkou, stejně jako radí konkon a mnoho jiných, uvažovala reálně nad tím co bude a jestli zvládnu to, že pes se bude chovat dle všech těch negativních charakteristik. Bude tvrdohlavý, agresivní na psy i lidi a doma bude demolovat z nudy, protože bude štěně v bytě, velké štěně.
Ještě dodám, že plány zadavatelky: kolo, běžky...akita je poměrně těžký pes a u něj pak dost trpí klouby, nějaké moc sportovní aktivity bych neplánovala...ani na to není, nebyl na tohle vyšlechtěný.

Přesně tak, akita je opravdu hrdý pes a spoustu věcí si chce dělat po svém. Ten o kterém jsem psala výše, takto organizovaný pohyb, ve kterém udává rychlost člověk rád neměl. A když už, tak u kola např., když zahlédl v dálce psa, tak se zastavil, aby vyhodnotil situaci a nic s ním nehlo, přemítal třeba 10 minut. Nedejbože, když se dotyčný pejsek přiběhl jen podívat. Kolikrát kolo muselo zafungovat jako dělící štít...Plynulé a pohodové vyjížďky s ním nebyly.
Zadavatelce imponuje i nezávislá nemazlivá povaha, ano, opravdu vlezlý nebyl, nestál o fyzické kontakty, ale nejen s rodinou, ale s každým, včetně veterinářů. A tam už je to komplikace pořádná.
Zadavatelko, to není o tom, že bychom se do vás pustili, z akit udělali zabijácké bestie a z vás neschopného antipsovoda. Dle vašeho popisu jste mladá a máte před sebou pár let přelomových životních změn - můžete změnit partnera, kterého vaše dospělá akita nemusí nikdy přijmout, narodí se vám děti a na psa vyžadujícího individuální přístup minimálně nebude tolik času, přestěhujete se do domku, kde bude např. volný pohyb akity v přítomnosti cizích řemeslníků nemyslitelný atd atd. Mluví ze mne pouze praktická zkušenost, toto všechno jsme během 14 let v širší rodině zažili. Já osobně bych do fáze života, kterou právě prožíváte volila jiné, přizpůsobivější plemeno a akitu bych si třeba dopřála později. Hodně lidí si chválí lapinkoiru, koukněte na ní, třeba by vás oslovila .

Hodně lidí si chválí lapinkoiru - co to je za plemeno?

jednorožecAmálka napsal(a):
Hodně lidí si chválí lapinkoiru - co to je za plemeno?

Finský laponský pes.

Mila zadavatelko, nejsem, nikdy jsem nebyla a tise doufam ze abi nikdy nebudu majitelem akity, ale i tak bych vam rada predala takovy maly postřeh, tak snad se nebudete zlobit. U nas v parku je slečna, ktera ma americkeho akitu-psa samce. Ten pes je v klidu dokud nepotkaji jineho psa, pak se pes vzpinal a panicka se bud zarazila patama a modlila se a nebo ji pes popovlacel a zarazila se az o lavicku.. Horsi varianta je kdyz ji nahodou nekde potkam i sama bez psa.. Pes se okamzite stavi na zadni, ceni ae na me a slecna to proste nedava a to jsem se toho psa nikdy ani nedotkla.. Takze to s vami vsichni mysli dobre kdyz rikaji abyste byla pripravena na nejhorsi variantu, ktera vas muze potkat.. A pro vas mam jen radu, ze pokud toto plemeno chcete tak si najdete nejake jejich akce a idealne ovjedte co nejvice chovatelu at necerpate jen ze zkusenosti jednoho jedineho chovatele a preji stastnou ruku pri vyberu

Čím to je, že na takovem webu, jako je psi i-fauna, neni takrka nikdo, kdo vlastni akitu? Neni to vypovidajici o necem?

Lexaurin napsal(a):
Čím to je, že na takovem webu, jako je psi i-fauna, neni takrka nikdo, kdo vlastni akitu? Neni to vypovidajici o necem?

Možná Na FB bývají skupiny majitelů různých plemen. Nejsou tam i akiťáci? Bývali na CZ Psu, kde jsem se s nima seznámila i já, ale už nejsou. FB nemám, tak nevím. A srazy mívali, byla jsem na jednom s nima.

Nedavno jsem o tom psal tady:
https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/3304464/zmena-chovani-po-porizeni-druheho-psa#a3305742

Ale protoze se tu ty same nesmysly o "hrdych psech", "vudcich smecky" objevuji zas a znova, tak to trosku rozvedu:

Pes je mezi ostatnimi zviraty unikatni dvema vecmi: diky uzkemu souziti s clovekem, povaze tohoto souziti, vyuzivani a spoluprace psa clovekem a delce tohoto souzit, i se pes domaci z ostatnich zvirat vyclenil tim, ze:
- samotna spoluprace s clovekem je pro psa motivaci
- pes umi cist ve vyrazu a nalade cloveka

Toto jsou dve zakladni veci, ktere psa delaji psem (a taky duvod, proc je naprosta kravina to psu tahat nejeke sto let stare romantizujici predstavy o vlcich smeckach atd).

Tyto vlastnosti jsou u nekterych psu silnejsi (ovcaci, nekteri lovecti ps, spolecenska plemenai...) a u jinych slabsi (pastevci, jine typy loveckych psu...). To neni ani dobre ani spatne a neni to ani tak, ze by ti druzi byli "hloupejsi". Je to dano tim, jak v prubehu domestikace a pripadne upevnovani vlastnosti rizenym chovem byli tito psi formovani tak, aby jejich povaha co nejlepe vyhovovala ucelu, protoze na neco se opravdu lepe hodi pes samostatny, s mene pevnou vazbou na psovoda atd.
Podobne se tyka i chovani psu vuci jinym psum, jak co se tyka miry agrese, tak miry neotenie (to je ta udajna "hrdost" a "nehrdost" urcujici, jak moc si dospely pes chce hrat s jinymi psy).

Akity patri k tomu druhemu typu.
Nekomu takova povaha vyhovuje, nekdo by se z takoveho psa zblaznil.
Pokud ale zadavatelka dotazu chce psa na brusle, bezky atd. tak bych volil mene samostatnou povahu a taky rozhodne psa lehci stavby.

K tomu bych ještě doplnila - při venčení zásadně nenosím sluneční brýle.

Santinan napsal(a):
Mila zadavatelko, nejsem, nikdy jsem nebyla a tise doufam ze abi nikdy nebudu majitelem akity, ale i tak bych vam rada predala takovy maly postřeh, tak snad se nebudete zlobit. U nas v parku je slečna, ktera ma americkeho akitu-psa samce. Ten pes je v klidu dokud nepotkaji jineho psa, pak se pes vzpinal a panicka se bud zarazila patama a modlila se a nebo ji pes popovlacel a zarazila se az o lavicku.. Horsi varianta je kdyz ji nahodou nekde potkam i sama bez psa.. Pes se okamzite stavi na zadni, ceni ae na me a slecna to proste nedava a to jsem se toho psa nikdy ani nedotkla.. Takze to s vami vsichni mysli dobre kdyz rikaji abyste byla pripravena na nejhorsi variantu, ktera vas muze potkat.. A pro vas mam jen radu, ze pokud toto plemeno chcete tak si najdete nejake jejich akce a idealne ovjedte co nejvice chovatelu at necerpate jen ze zkusenosti jednoho jedineho chovatele a preji stastnou ruku pri vyberu

Tohle chování má i moje čuba...stačí aby zacítila ženskou, která má fenu-vys.íračku, se kterou se moje čuba nemusí, tak by se pustila i do ní...bohužel.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle chování má i moje čuba...stačí aby zacítila ženskou, která má fenu-vys.íračku, se kterou se moje čuba nemusí, tak by se pustila i do ní...bohužel.

Njn, oni to cítí. okoliv. Známý, kterého měl můj pes hodně rád, si před časem pořídil fretku. A bylo po kamarádšoftu. Ne tedy, že by po něm startoval, ale obchází ho obloukem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Njn, oni to cítí. okoliv. Známý, kterého měl můj pes hodně rád, si před časem pořídil fretku. A bylo po kamarádšoftu. Ne tedy, že by po něm startoval, ale obchází ho obloukem.

To jo tedy, jsou to čumáci.

Lexaurin napsal(a):
Čím to je, že na takovem webu, jako je psi i-fauna, neni takrka nikdo, kdo vlastni akitu? Neni to vypovidajici o necem?

Je to dobře pro akity, že nejsou módní plemeno, aspoň je lidi tak rychle nezkazí.

scylla napsal(a):
Je to dobře pro akity, že nejsou módní plemeno, aspoň je lidi tak rychle nezkazí.

Ještě nejsou. na jak dlouho? začínám jich vídat víc a víc.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ještě nejsou. na jak dlouho? začínám jich vídat víc a víc.

Ja dve- obe jsou rvaci. Majitele uz z dalky volaji at se nepriblizujeme se psy.

A co třeba shiba inu? Pokud by se zadavatelce zamlouvala. Není na tom povahově lépe? Znala jsem jen jednoho psa a ten byl takový nezávislák, ale nebyl problémový. Tvářil se, že ho nezajímá panička, ale přitom jí asi rád měl, jen to nedával znát. Nezajímalo ho mazlení, hraní. Ale cizí lidi a psy úplně ignoroval, problémy s ním nebyly. Pro mě bys takový pes teda nebyl.

scylla napsal(a):
Je to dobře pro akity, že nejsou módní plemeno, aspoň je lidi tak rychle nezkazí.

Akití boom už proběhnul, cca před 12-15lety. Posléze se hojně objevovali v útulcích, kam je dávali ti majitelé, pro něž to byla jen móda, ale absolutně je nezvládli...

S tím, že jsou akity paušálně bezdůvodní rváči, to asi nebude tak horké. Párkrát jsem viděla jejich kruh a okolí a nikdo tam neřval.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
S tím, že jsou akity paušálně bezdůvodní rváči, to asi nebude tak horké. Párkrát jsem viděla jejich kruh a okolí a nikdo tam neřval.

No, oni neřvou, skoro vůbec. Málokdy jsem slyšela akitu štěkat. Oni spíš rovnou startujou. Pes zaměří, rozmýšlí a vystartuje. Téměř v tichosti. Skoro nehne brvou, jak se říká. Ony i akity byli šlechtěné na boj psa proti psu...teď mluvím ale o japonských. Američané to nejspíš zase, odšlechtili"