Ahoj všem.
Koupili jsme psa. Výběr rasy byl přítelova volba, chtěl velkého hlídače na pozemek kolem domu, tak ho má. Dovezl štěně a mně přibyla další "práce", protože zatímco já mám malou firmičku a pracuju z domu, přítel býval mimo domov 9,00-17,00. Tedy veškeré zaopatření psa bylo na mně. Ale nutno dodat, že mi to vůbec nevadilo, protože do maličkého jsem se hned zamilovala - a i on do mne.
Uplynulo půl roku, ze psa už je slušná almara a začaly se objevovat potíže. Pes přítele respektuje a i docela poslouchá, ale stále častěji slyším "zavolej ho", "řekni mu, ať...", "vezmi mu to". Před pár dny jsme všichni společně šli k mému koni, kde já jsem zůstala s koněm v hale a přítel se psem šli na vycházku. Bylo to poprvé, co v této situaci šli spolu sami ven, zatímco já jsem zůstala na místě (většinou jdeme všichni společně anebo já s koněm jinam a oni jinam). Za půl hodiny přiběhl pes, bez obojku a sám a dobýval se ke mně na halu. Podle jeho nadšeného vítání mi bylo jasné, že neutekl jen tak, ale prostě utekl za mnou. Přítel došel po chvíli a chtěl psa zbít, což jsem nedovolila, a povídal, že měl problém psa vůbec na vodítku od stáje odtáhnout, pořád se otáčel, jestli jdeme taky, až se nakonec vysmekl. A další, už nepříjemnější zážitek je ze včerejška. Přítel je poněkud horká hlava a když něco "vysvětluje", tak padají talíře ze zdi. Takže mi zase takhle něco vysvětloval, pes ležící na pelechu vstal a stoupl si přede mne. Velmi těsně, doslova se na mne tlačil (bokem). Nevrčel, nic nedělal, jen stál.
Takže mám obavu, co přinesou měsíce další, až pesan dospěje. Doufám v to, že se to srovná, pesan na mně přestane být tak závislý, zmoudří, bude mít víc věci na háku... Přítel mi začal pomáhat ve firmě, takže je doma také stále, takže i to by mohlo pomoci, aby se ti dva více sblížili. Přítel má psa rád a já bych byla nejšťastnější, kdyby mezi námi pes nedělal rozdíly (hlavně kvůli němu samotnému). Na druhou stranu přítel bere psa jako "svého" a vidím na něm, že mu jeho chování hodně vadí, občas už mi i něco vyčte jakože ho špatně krmím, moc s ním chodím na vycházky, moc si s ním hraju...
Zažili jste někdo podobnou situaci? Jak to u vás dopadlo? Dá se něco poradit (asi ne...)?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Holt si pes jako pána vybral Vás, s tím nic neuděláte. Vysvětlete partnerovi, jak se doma při Vás a psovi chovat, tzn žádná agrese, jelikož příště už by to nemuselo být jen "stál u mě", ale "skočil po příteli". Přítel ať se mu věnuje, cvičí ho i krmí, ale jinak ten pes je víceméně Váš.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Určitě to má řešení, jen toho bude víc.
Asi nejmíň příjemný fakt je, že se pes rozhodl navázat se na vás. To půjde upravit, zlepšit psův vztah s přítelem, ale asi nepůjde psa přesvědčit, aby se stejnou měrou navázal na přítele. Rozhodně by bylo lepší, kdyby se s tím přítel smířil, pro případ, že by se nepodařilo to nějak zásadně změnit. Alternativní možnost by byla pořídit druhého psa, u nějž by se pracovalo tak, aby se navázal na přítele (teoreticky by se měla na přítele snáze navázat fena než pes, ale pravidlo to být nemusí, záleží dost na přístupu a povaze přítele).
Další věc je, že by vám prospělo, kdybyste si promluvili o výchově a přístupu k psovi a pokusili se sjednotit si postupy. Aby pak nebyly dohady, že jeden dělá něco jinak, než si druhý představuje.
Z mojí zkušenosti, tohle může být pro váš vztah s přítelem docela zajímavá zátěž ( = příležitost posunout komunikaci a vztah mezi vámi kupředu). Každý máte nějakou představu a nějakou touhu, jak to má vypadat. Chce to o tom mluvit, říct si třeba i to, co pro koho z vás ten pes znamená, jaký k němu máte vztah, atd.
A pak prakticky - odcházení od vás je třeba nacvičovat a praktikovat, aby to pes znal a nebyla to pro něj novinka jednou za čas. Určitě nelze psa trestat za to, že si našel cestu za vámi. Musí se naučit, že má jít i s přítelem, že mu nemá tahat na vodítku, atd., ideálně pozitivní cestou. Přístup "já jsem pán a ty teď půjdeš se mnou (nebo tě zbiju)" psa moc nepřesvědčí, že by fakt měl jít.
A pak snahu psa bránit vás by bylo myslím dobré vyřešit v klidu tak, že psa vy sama mírně udiveně pošlete na místo (ideálně pokud ten povel již zná) s otázkou, co jako řeší. Pes samozřejmě cítí to napětí, že přítel není rád, že to má jaksi proti vám. Bylo by nejlepší, kdyby se podařilo tohle napětí snížit. A zároveň psa učit, co nemá řešit.
Být zadavatelkou, tak s tím velmi rychle něco začnu dělat, jinak budou problémy geometricky narůstat. Byla chyba, že jste v druhém případě chování psa nekorigovala - bylo třeba jej okřiknout a poslat na místo. Je to sice milé, když se pes postaví na vaši stranu, jenže v domácnosti vás žije víc a pes musí bezvýhradně respektovat všechny členy domácnosti.
Radím, aby se mu přítel více věnoval, krmil ho, cvičil ho, hrál si s ním. Podotýkám, že bez jakýchkoliv negativních emocí vůči psovi, i když je to těžké, když už teď žárlí, že má pes radši vás. Možná by i pomohlo, kdybyste občas na dva tři dny odjela a přítel zůstal se psem sám, případně aby on s ním na týden někam vyrazil.
Ale rozhodně to řešte.
Můj pohled není tak růžový a to pohled na partnera. Chová se s prominutím jak malé rozmazlené děcko: je to můj pes, mne bude poslouchat...a taky řve a vzteká se, což nevím sice, jakou máte rasu(i když jsem si domyslela) ale na tohoto psa je to velmi kontraproduktivní a útok je otázka času. A kdo vyhraje, je předem jasné. Pokud si přítel vybral a pořídil psa, neměl jeho péči a výchovu nechávat jen na vás. Pokud nemám na psa čas, tak si ho nepořizuju. Také jsem si JÁ pořídila psy, muž si sice vybral své oblíbené plemeno(a já své) ale jeho práce byla jen rozmazlovat a sem tam prochajda, když jsem potřebovala zastoupit. Nejednou mu, jeho" pes odmítnul beze mne jít, nebo utekl zpátky domů, když zjistil že já opravdu nejdu. Není to nebezpečné plemeno, takže nebylo vůbec proč nervit a muž chápal(i když mu to třeba bylo líto) že pes je upnutý na mne, když jsem se celou dobu o ně starala jen já. Takže partner ať se laskavě uklidní a začne se ke psu chovat vlídně. Věnuje mu pozornost a hlavně: se mu vůbec věnuje. Neznamená to ale, že na něj nastoupí stylem: teď tě vezmu do parády a postavím do latě já...to by opravdu nedopadlo
Uživatel s deaktivovaným účtem

Co vidíte na takovým chlapovi? "Horká hlava", jak říkáte, jehož ego nesnáší dobře, že JEHO pes si víc rozumí s vámi?
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Co vidíte na takovým chlapovi? "Horká hlava", jak říkáte, jehož ego nesnáší dobře, že JEHO pes si víc rozumí s vámi?
Ale tak jako když si konečně koupím vysněné zvíře, splním si sen, a to zvíře potvora nevděčná má raději partnera a mne jen štípe akouše, i když s ním trávím většinu času a pečuji o něj (u papoušků někdy razdva ), tak to nepotěší a ego dostává zabrat.
Otázka budoucnosti s takovým horkokrevným partnerem, který už teď žárlí na psa, to je věc zadavatelky. Taky mi tam trochu úplně nesedí to, jak změnil pracovní zaměření a začal pracovat pro zadavatelku...ale to jsou samozřejmě jen spekulace, takže zpět k otázce: doporučuji ze strany přítele více se psem komunikovat a ze strany zadavatelky netolerovat psovi jakékoliv projevy dominance nad ostatními členy domácnosti.
Taky je otázka, jestli se jedná o plemeno pastevecké nebo ovčácké, ten přístup a soužití se psem v budoucnu by tam mělo být asi trochu odlišné.
Taky bych to viděl nejlépe na výměnu partnera neboť popis
Chová se s prominutím jak malé rozmazlené děcko: je to můj pes, mne bude poslouchat...a taky řve a vzteká se, což nevím sice, jakou máte rasu(i když jsem si domyslela) ale na tohoto psa je to velmi kontraproduktivní a útok je otázka času. A kdo vyhraje, je předem jasné.
lesží to přesně vystihuje
pokud se uklidní, měl by vyrazit se psem alespoň na 3 denní čundr (jen sami dva) a buď se tam spolu srovnají, nebo ne
- ale tohle děcko asi toho nebude schopno (kort v zimě)
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Co vidíte na takovým chlapovi? "Horká hlava", jak říkáte, jehož ego nesnáší dobře, že JEHO pes si víc rozumí s vámi?
Ale no tak.
Nám přibyl manžel do smečky až po několika letech, co jsem byla se psem sama. Takže tam bylo jasný, že pes je můj a nikdo mu to nikdy z hlavy nevymaže. Přesto manžel nesl zezačátku dost nelibě, když s ním pes nechtěl ode mě jít, táhl ho zpět, a dával všelijak najevo, že ho nemá v úmyslu poslouchat.
Chlapi přece jsou ještiní, někdo míň, někdo víc, a upřímně já se vůbec nedivím, když se mu nelíbí, že ho pes táhne na vodítku pryč.
Chce to prostě se tomu trochu věnovat, nacvičit, chlap musí být ochoten něco u sebe změnit, a pak to půjde. Můj pes manžela miluje a naučil se s ním chodit na procházky a poslouchat ho. Ale nešlo by to, kdyby manžel nebyl ochotný poslechnout si, jak to má udělat, a taky to pak uvést do praxe.
A kolem psa bylo zezačátku určitý napětí, než jsme si sladili přístup k němu, a každej udělal nějakej kompromis v tom přístupu. Myslím, že nám to oběma moc prospělo.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Hlavně si představte s takovou nedozrálou osobností mít děti. To ještě dobře, je to prověřil ten pes.
Pro lidi, co nečetli pozorně, je to velký knírač.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Hlavně si představte s takovou nedozrálou osobností mít děti. To ještě dobře, je to prověřil ten pes.
Pro lidi, co nečetli pozorně, je to velký knírač.
Fakt knírač? Já tipovala spíše kao, tak to by neměl být takový problém se se psem srovnat.
Děkuji všem za reakce :)
Co se povahy mého přítele týče, ano, je to pruďas a horká hlava, ale jinak hodnej chlap. Dítě nemáme a neplánujeme, už jsme oba za zenitem plození dětí
O velkého knírače se opravdu nejedná Jedná se o velkého hlídače, nechci to zveřejňovat, dejme tomu, že to je něco jako KAO
To, že se pes postavil mezi nás, se stalo poprvé, byla jsem z toho překvapená a až mi to po několika vteřinách zcela došlo, tak jsem odvedla psa na místo.
Přítel poslední dobou odjíždí ke svým rodičům, na dva dny, na pět dní... a psa bere sebou. Pes je tam s ním, žádné excesy se nekonají, pes poslouchá (zatím nemají plot, takže je pes v dílně, v kotci nebo doma,3x denně jde na vycházku). Evidentně jsem "rušivý" element já.
Připomínka k přítelově zaměstnání: dal výpověď, protože se snaží znovuotevřít vlastní firmu (v dílně u rodičů, proto ty odjezdy) a při té příležitosti vypomáhá i v té mojí firmě, když je potřeba. Nic víc za tím není.
O druhém štěněti, konkrétně fence, už jsem uvažovala také... Resp. napadlo mě to, ale nechce se mi do toho. Nemuselo by to vyjít...
Ano, tohle štěndo hodně ukázalo z jeho povahy (přítelovy) a jsem dost zklamaná, to uznávám Očekávala jsem daleko větší iniciativu. Není na psa zlý, opravdu ho má rád a asi by byli mnohem větší kamarádi, kdyby byli spolu jen oni dva. Protože přítel by rád, aby pes hlídal pozemek a barák a když má chuť (přítel), aby se pes přišel pomazlit. Já psovi kradu pískátka, tahám se s ním o ponožky, svádíme boje o bačkory, na vycházkách se mu schovávám, honím ho když má klacek v hubě, vyhrabáváme krtky nebo lovíme kameny v rybníce. Prostě úplně opačné přístupy, no :(
Proto si říkám, že až pes vyroste z těchto dětských her, jestli se to nesrovná samo...
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Chce to prostě se tomu trochu věnovat, nacvičit, chlap musí být ochoten něco u sebe změnit, a pak to půjde. Můj pes manžela miluje a naučil se s ním chodit na procházky a poslouchat ho. Ale nešlo by to, kdyby manžel nebyl ochotný poslechnout si, jak to má udělat, a taky to pak uvést do praxe."
u nás přesně přesně tak a u zadavatelky tomu nebude jinak!
Díky za podrobnosti, přeji do budoucna hodně štěstí.
Takže pastevec. Pouto mezi vámi a psem se bude pravděpodobně do budoucna utužovat, ale to neznamená, že byste měla rezignovat na vztah mezi přítelem a psem. Naopak, právě váš postoj by měl psovi jasně sdělovat, že přítel není nepřítel (hezká slovní hříčka), ale člen domácnosti, vítaný, milovaný a hlavně plnohodnotný.
Přístup vás a přítele ke psu se ale přece nevylučuje, spíš vidím problém v tom, že chlapi obecně moc na to hraní a kočkování se se pséky moc nejsou, a vzhledem k tomu, že pes je mladý a právě takové hry potřebuje, zcela jistě ho to víc baví s vámi. Přítel je možná až zbytečně přísný, třeba...no, držím vám palce, myslím, že děláte vše v zásadě správně, uvidíte časem. Ale buďte zcela jistě důsledná a netolerujte psovi jakýkoliv náznak agrese směrem k příteli.
Uživatel s deaktivovaným účtem

No, je to pastevec... jak to u něj jednou váš přítel prohraje, nevsadila bych si na nápravu.
Těžko chtít po pastevci, aby se přišel pomazlit zrovna, když chce váš přítel. Pastevec přijde až bude sám chtít a ke komu bude chtít. Plně se to projeví až dospěje.
Uživatel s deaktivovaným účtem

vetřelec
napsal(a):
Já jen že pokud není před kým, není ani co střežit
Tohle je ale hrubě blbě, žejo...
bonny, jestli to je pastevec, tak si hrát přestane, ale o tom to není...mimochodem bych jeho ochotu si hrát ale pořádně využilak opravdu důkladnému naučení provozní poslušnosti, fofrem, dokud je ochoten se učit a nechat se tvarovat.
Podstatné (pro oba) je si s ním vytvořit vztah na základě autority, tedy ani ne strachu ani rozmazlenosti (ale to není to správné slovo). Stát se skutečným psovodem, který psa POVEDE, bude ho učit - po dobrém, v klidu, důsledně, jednoznačně a s láskou. Nikoliv bitím, řevem, trestáním...
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Tohle je ale hrubě blbě, žejo...
bonny, jestli to je pastevec, tak si hrát přestane, ale o tom to není...mimochodem bych jeho ochotu si hrát ale pořádně využilak opravdu důkladnému naučení provozní poslušnosti, fofrem, dokud je ochoten se učit a nechat se tvarovat.
Podstatné (pro oba) je si s ním vytvořit vztah na základě autority, tedy ani ne strachu ani rozmazlenosti (ale to není to správné slovo). Stát se skutečným psovodem, který psa POVEDE, bude ho učit - po dobrém, v klidu, důsledně, jednoznačně a s láskou. Nikoliv bitím, řevem, trestáním...
Pan připosraný by ho měl začít autoritativně tvarovat!
Myslím že bude lepší, nechá-li se prostě jen bránit...
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Tohle je ale hrubě blbě, žejo...
bonny, jestli to je pastevec, tak si hrát přestane, ale o tom to není...mimochodem bych jeho ochotu si hrát ale pořádně využilak opravdu důkladnému naučení provozní poslušnosti, fofrem, dokud je ochoten se učit a nechat se tvarovat.
Podstatné (pro oba) je si s ním vytvořit vztah na základě autority, tedy ani ne strachu ani rozmazlenosti (ale to není to správné slovo). Stát se skutečným psovodem, který psa POVEDE, bude ho učit - po dobrém, v klidu, důsledně, jednoznačně a s láskou. Nikoliv bitím, řevem, trestáním...
Snažím se o to. Díky těm hrám zná pusť, fuj, NE, sedni, lehni, dej pac, pojď ke mně (no...po pastevecku, někdy s mírnou prodlevou, když je na drnu napsané něco hodně zajímavého :) ), tudy jdeme (změna směru bez váhání), noha + když zastavím se psem na vodítku, pes si sedne (sedí i když kolem prochází psi).
Nikdo u nás ho nebije, ale ani na něj nešišláme Určitě nedělám všechno správně, ale snažím se. Nechci nic zanedbat. A to je i důvod, proč sem píšu. Možná zbytečně a urovná se to časem samo
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nepřinesu žádnou radu...jen takový postřeh z naší domácnosti, když jsme si pořizovali současné psy, tak plánovaně to měla být jen fena, manžel se při jejím odběru zamiloval do jejího brášky a doslova si ho "vyprosil"...a jak to vypadá teď, pes je mamánek a bez "maminky" ani ránu, protože já jsem vychovávala, učila, starala se, já utěšuju, já chráním, já "lovím" potravu atd... pokud na procházce zjistí, že vodítko drží někdo jiný než já, tak začne vyvádět, nenechá se ode mne odtáhnout...pokud se začneme s manželem dohadovat, tak okamžitě stojí přede mnou...byl to hodně velkej bázlivka a myslím, že sebevědomí mu dodává to, že mě má vedle sebe, že ví, že ho nedám a je tedy schopnej normálně fungovat.
A na rovinu...jako další pes je plánovaný pastevec, ale holka...ony to s těma chlapama líp uměj, pes je dle mého o hodně přímočařejší a pokud se upne na paničku, tak by mohlo být na domácí neshody zaděláno raz dva...vidím to i teď, jak se chová fena a jak to s páníčkem koulí a co všechno jí defakto projde, jak je k ní páníček podstatně benevolentnější, když na něj udělá ta naše psí holka "oči" a položí mu hlavu do klína, protože ta bestie ví, že to na něj platí...ukecá páníka na cokoliv...pes to neumí...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak nějak nemám co k problému říct, pes si vybral...psa v naší rodině mám já a on má mě, ale když třeba jdeme na procházku, učím členy rodiny se psem komunikovat a ten kdo na vycházce drží vodítko i jen tak v ruce bez psa, ten psa ovládá, druhý se mu do toho neplete...nemám ráda, když volám na psa a třeba tchýně se přidá a láká jí taky v domění, že ona bude ta, kterou pes poslechne. Pes pak neví, tam nebo tam? tak kam?
S tou výchovou a posloucháním ostatních členů rodiny...známe asi všichni. Jsou místa, kam můj pes nesmí a tudíž nechodí. Jednou za uherský rok ho veme ven muž. Pak s ním jdu já a pes frnk, přejde potůček, vyběhne na louku. Já vzteky bez sebe na chudáka psa řvu, co to má znamenat a ještě jednou a má na volno utrum. Doma to vybafnu na muže, cože se mi přihodilo a on mi s klidem oznámí: jo tam, tak to on běhá, on vždycky jen kousek na loučku a vrátí se... Pes chudák v hlavě zmatek, no mě už si to tedy víckrát nedovolil, ale někdy je výchova od ostatních členů domácnosti dost kontraproduktivní
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nebudu se vyjadřovat k pastevci, jen...Způsobem "až by lítaly talíře" by mi přítel vysvětloval cokoliv jen jednou. Pak bychom si vyříkali, že nejsme Itálie a kdyby to nepomohlo, neměla bych psa, protože by si ho přítel vzal s sebou.
A nemyslete si, že ten pes je bl.bej, ten přesně ví, že ho chtěl chlap zmydlit a vy jste tomu zabránila.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Nebudu se vyjadřovat k pastevci, jen...Způsobem "až by lítaly talíře" by mi přítel vysvětloval cokoliv jen jednou. Pak bychom si vyříkali, že nejsme Itálie a kdyby to nepomohlo, neměla bych psa, protože by si ho přítel vzal s sebou.
A nemyslete si, že ten pes je bl.bej, ten přesně ví, že ho chtěl chlap zmydlit a vy jste tomu zabránila.
A k tomu ještě dodám, že přítel si přesně pořídil plemeno, na které psychicky nemá. Pracák by mu ty výlevy toleroval, pastevec nebude. Ačkoliv ho sama nemám, je to o něm od majitelů dost, aby si člověk udělal obrázek..
Uživatel s deaktivovaným účtem

lesnížínka
napsal(a):
A k tomu ještě dodám, že přítel si přesně pořídil plemeno, na které psychicky nemá. Pracák by mu ty výlevy toleroval, pastevec nebude. Ačkoliv ho sama nemám, je to o něm od majitelů dost, aby si člověk udělal obrázek..
Asi to tak bude a chtít si vynutit na pastevci autoritu silou...tudy asi cesta nevede.
Cholerikovi pastevec do ruky nepatří ( majitelé pastevců opravte mě, jestli se mýlím ).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pastevec je super vychovatel člověka na láskyplného až flegmatického kliďase, zvlášť cholerický (myslím pastevec)