Dobrý večer, zajímaly by mě nějaké informace o rase hovawart. Samozřejmě vím, že na internetu je jich mnoho, ale zajímaly by mě postřehy i přímo od majitelů těchto psů :) Slyšela jsem, že někteří jedinci můžou být nevyrovnaní, bázlivý a upnou se na jednoho člověka atd. tak by mě zajímalo jak to tady s tím je. Děkuji za odpovědi.
Uživatel s deaktivovaným účtem

och och, mé srdeční plemeno
nechť jsem stručná - jedinou vadou mého HW bylo to, že definitivně odešel
"Slyšela jsem, že někteří jedinci můžou být nevyrovnaní, bázlivý a upnou se na jednoho člověka atd."
samozřejmě že ano, stejně jako u každého jiného plemene! Jsou to živé bytosti, individuality, jsou různí, mají různé nervové soustavy, různí jsou chovatelé, i my... a ono to není jen o tom psu, ale i o celé lidskopsí smečce
a jo, můj HW byl výrazně můj
každému zájemci vřele doporučuji všechny tři monografie :
https://www.hovawart.cz/hovawart/literatura.php
a vřele doporučuji si zajet na nějakou klubovou akci, viz zde:
https://www.hovawart.cz/akce/
kde je nejvíc psů, majitelů, chovatelů a na bonitaci lze shlédnout i povahový test ( ).
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
och och, mé srdeční plemeno
nechť jsem stručná - jedinou vadou mého HW bylo to, že definitivně odešel
"Slyšela jsem, že někteří jedinci můžou být nevyrovnaní, bázlivý a upnou se na jednoho člověka atd."
samozřejmě že ano, stejně jako u každého jiného plemene! Jsou to živé bytosti, individuality, jsou různí, mají různé nervové soustavy, různí jsou chovatelé, i my... a ono to není jen o tom psu, ale i o celé lidskopsí smečce
a jo, můj HW byl výrazně můj
každému zájemci vřele doporučuji všechny tři monografie :
https://www.hovawart.cz/hovawart/literatura.php
a vřele doporučuji si zajet na nějakou klubovou akci, viz zde:
https://www.hovawart.cz/akce/
kde je nejvíc psů, majitelů, chovatelů a na bonitaci lze shlédnout i povahový test ( ).
Moc děkuju za odpověď a odkazi. Přemýšlela jsem jsem, že se někam pojedu podívat a pokecat abych se dozvěděla co nejvíc A co se týče nějakých častých onemocněním těchto psů?
Uživatel s deaktivovaným účtem

hovawarti jsou super zvířata. zdravá. častěji se vyskytuje snad jen snížená funkce štítné žlázy. jinak žádné větší vady nemají. kyčle se sledují, teď jsem koukala, že se testuje i degenerativní myelopatie.
a jo, bázliví psi tam občas bývají a ne že ne, taky jsem měla takového. ale myslím si, že povahy se postupně hodně zlepšují a teď už člověk koupí i třeba psa, co zvládne obrany.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
hovawarti jsou super zvířata. zdravá. častěji se vyskytuje snad jen snížená funkce štítné žlázy. jinak žádné větší vady nemají. kyčle se sledují, teď jsem koukala, že se testuje i degenerativní myelopatie.
a jo, bázliví psi tam občas bývají a ne že ne, taky jsem měla takového. ale myslím si, že povahy se postupně hodně zlepšují a teď už člověk koupí i třeba psa, co zvládne obrany.
Jee tak to je dobře, že je toto plemeno ještě, neposkvrněno " šlechtěním a nemá žádné časté onemocnění. S degenerativní myelopatii jsem si užila svoje s dnes již zesnulou fenku NO... To je pro mě novinka, že se to dá už testovat!
Právě znám pár lidí co mají hovawarty, kteří se bojí pomale vlastního stínu, a pak ty kteří by zuby nehty bránili svoje páníčky a člověk z nich má pomale strach. Různorodí to pejsci..
Uživatel s deaktivovaným účtem

MiaMaya26
napsal(a):
Jee tak to je dobře, že je toto plemeno ještě, neposkvrněno " šlechtěním a nemá žádné časté onemocnění. S degenerativní myelopatii jsem si užila svoje s dnes již zesnulou fenku NO... To je pro mě novinka, že se to dá už testovat!
Právě znám pár lidí co mají hovawarty, kteří se bojí pomale vlastního stínu, a pak ty kteří by zuby nehty bránili svoje páníčky a člověk z nich má pomale strach. Různorodí to pejsci..
to jsou dvě strany jedné mince, bojí a a na těch neochozených je to vidět a ti ochození a socializovaní to řeší tak, že pouští hrůzu
Ano, hovíci. Moje milovaná fenka odešla za duhový most letos 12. února. Báječné zvíře, pořád mi chybí. Bylo jí 10 let, embolie po operaci .
Ale jdu do toho zase. Od února mám zadanou další fenku, začátkem června si pro ni jedeme. Popravdě, v plemenech mám jasno a nejsem sama. Co znám lidi, kteří hovawarta mněli, tak po jeho odchodu šli zas do stejného plemene.
Jen je třeba mít na pamněti, že to není pes na drill, výchova musí být důsledná ale bez nějakého násilí a vynucování. Pak máte super psa, který neloví, jednoduchý na údržbu srsti a ještě k tomu krasavec .
Uživatel s deaktivovaným účtem

Njn, mě umřel v listopadu v jedenácti. Nejdřív jsem si myslela, že další pes už ne, pak jsem se dívala i na štěňata a plánované vrhy po nově uchovněných fenách a nakonec mám řízením osudu štěně KAOxMSP. Takže hovík bude někdy jindy.
jestli můžu srovnávat, tak tohle zvíře je mnohem odvážnější než hovawart, ten byl vlastně dost posera. taky to není takový ocásek, ale to asi souvisí s tou odvahou, proč by se mi schovával za patami, když se světa nebojí. ale jinak jsem zůstala u stejnýho typu psa
Hovawart - pro mě pes jako z románu. Měli jsme fenku 12 let a je nezapomenutelná. Hrdá, sebevědomá, nepodplatitelná a neskutečně věrná. Byla opravdový přítel v psím kožíšku.
Když jsme si ji pořizovali, chovatel mě upozornil, že hw štěňata nejsou žádní suveréni, je potřeba jim dát čas a prostor, aby si vše sami srovnali v hlavičce. A také, že tak do 3/4 roku je není nutné cvičit, pouze si budovat vztah a formou hry naučit jen přivolání a povel pusť. Dodržela jsem to i když mi někdy připadalo, že naše fenka roste jak dříví v lese . Nicméně opravdu okolo 10 měsíců jsem najednou měla zklidněného a vyrovnaného psa, který ze mne nespustil oči, měla dokonalé přivolání, respektovala nás i naše věci a všechny cviky, se rychlostí blesku doučila v řádu dní. Cvičila se velmi dobře, bylo vidět, jak moc chce vyhovět a spolupracovat.
V její dospělosti jsem si vyzkoušela, jak hw moc potřebuje plnit své poslání - hlídat dům se zahradou a případně i domácími zvířaty. Měli jsme ji v těchto podmínkách a bylo pěkné pozorovat, jak fena venku leží na svém oblíbeném místě a celé hodiny s přivřenýma očima nasává nosem pachy a přehodnocuje je. Nikdy zbytečně neštěkala, dokázala rozlišit sousedy i zvuky jejich aut z většiny ulice. Několikrát za den sama od sebe prošla všechny stodoly i celý pozemek podél plotu a vše zkontrolovala. Měla dokonalý přehled o všem - jednou nám z hejna začala oddělovat slepici, nechtěla jí dovolit, aby pobývala s ostatními a krmila se s nimi. Teprve po přepočítání jsem zjistila, že slepice není naše, ale přelétla k nám od sousedů. Neublížila jí, ale důsledně trvala na svém . To samé s kočkami, naše tolerovala, cizí z pozemku vyháněla.
Přechodně jsem s ní žila v centru Prahy v bytě, když moji rodiče potřebovali intenzivní péči. Zvykla si, vzorně se venku venčila, v bytě byla klidná, městský ruch jí nevadil, ale šťastná tam nebyla. Proto bych si do bytu toto plemeno nikdy nepořídila, protože když máte srovnání vidíte, že celá jejich bytost je uzpůsobena k životu na venkově a k hlídání, dozoru a doprovodu svého pána po svěřeném území. Venku na procházkách nikdy nelovila, nevzdalovala se a za celé hodiny procházek na ní vlastně ani nebylo potřeba zavolat. Zároveň doma neopustila otevřená vrata, lehla si do nich a nikdo bez jejího vědomí neprošel dovnitř ani ven. Nelákaly jí potulky ani po nejbližším okolí.
Při pořízení hw je ale potřeba počítat i s mínusy - toto plemeno potřebuje důkladnou socializaci, někteří psi mají tendenci poměřovat své síly s jinými psy a taktéž pevné a důsledné vedení spojené s laskavostí. HW je třeba mít pod kontrolou, pokud se na návštěvě u vás doma pohybují cizí děti či řemeslníci, neznalí lidé mají tendenci ho srovnávat se zlatým retrívrem, ale ta povaha je opravdu jiná.
Pokud se pro hovawarta rozhodnete, vymezte si na něj v prvním roce jeho života opravdu hodně času, buďte laskavě důsledná, hrajte si s ním a budujte vztah, protože díky tomuto dosáhnete psa, který vám už navždy zůstane ve vašem srdci.
Uživatel s deaktivovaným účtem

tak já měla hovíka vyrovnaného, nervy pevné jak horolezecká lana, typická hw povaha - k cizím rezervovaný, s inteligentním vyhodnocováním situace, co nemusel to neřešil, ke psům nekonfliktní, ale pokud byl napaden, tak druhého prostě setřepal...sloužil jako socializační figurant malým uštěkaným.
a mám pyrenejáka, a pokud bych měla hlasovat pro lepšího praktického bodygarda, tak vede jednoznačně HW, se svou pracovní inteligencí a vyhodnocováním situace.
"Proto bych si do bytu toto plemeno nikdy nepořídila, protože když máte srovnání vidíte, že celá jejich bytost je uzpůsobena k životu na venkově a k hlídání, dozoru a doprovodu svého pána po svěřeném území."
velmi nesouhlasím, jako majitelka byťáka, posléze u domku, a pes byl doma šťasten, protože pořád s námi. A byl s námi (s důrazem na to S NÁMI) i po přestěhování.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
tak já měla hovíka vyrovnaného, nervy pevné jak horolezecká lana, typická hw povaha - k cizím rezervovaný, s inteligentním vyhodnocováním situace, co nemusel to neřešil, ke psům nekonfliktní, ale pokud byl napaden, tak druhého prostě setřepal...sloužil jako socializační figurant malým uštěkaným.
a mám pyrenejáka, a pokud bych měla hlasovat pro lepšího praktického bodygarda, tak vede jednoznačně HW, se svou pracovní inteligencí a vyhodnocováním situace.
"Proto bych si do bytu toto plemeno nikdy nepořídila, protože když máte srovnání vidíte, že celá jejich bytost je uzpůsobena k životu na venkově a k hlídání, dozoru a doprovodu svého pána po svěřeném území."
velmi nesouhlasím, jako majitelka byťáka, posléze u domku, a pes byl doma šťasten, protože pořád s námi. A byl s námi (s důrazem na to S NÁMI) i po přestěhování.
Ta naše byla také pořád s námi. Bydlela v domě s trvalým přístupem ven. Ale v bytě jí chybělo to, co jsem popsala výše. Marná sláva, pobyt venku, pravidelná kontrola teritoria, jeho ohlídání, dohled nad vším a pomoc při práci se zvířaty - to vše ji naplňovalo, ale v bytě pro ni neexistovalo. Asi jsme měli ještě ten opravdový typ pracovního psa. Jak je to s nimi dnes nevím.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Janinka Bosorka
napsal(a):
manbea popsala jste to naprosto přesně, i my to takto máme, naše plavanda má jedenáct a znakačka dva a půl. Jsou stejné jako ta vaše. Nikdy už nechci jiného psa, toto plemeno mi vzalo srdce, miluju je.
...poznala jsem ve svém okolí tři hovíčky, naprosto skvělá nekonfliktní zvířata...jeden z nich dělá i canisterapii...až se jednou odstěhuji na důchod - pokud se dožiju na náš domeček, tak to bude to první co si pořídím...teď si bral kolega do baráčku k dcerce desetileté a nemohou si ho vynachválit...
Já znám tři - dva má jeden majitel, chodí s nimi přehánět kozy ze stáje na pastvinu. Někdy pošle jen ty psy, zvládnou to i sami, když nepřehání přes silnici. Bezva psi, mají malou podnikovou prodejnu, psi poznají zákazníka a v klidu leží, nechají se hladit naprosto cizími lidmi. Přitom jsou neustále pozorní - vůbec nepochybuji, že by zasáhli, kdyby bylo třeba. Dost mi povahou připomínají rotvajlery, klidný a povahově velmi pevný pes, kterého jen tak něco nerozhodí, ale je-li třeba, jde do akce na sto procent.
Třetí byla fena, strašná potvora. Asi to nebyla její vina. Pořídila si ji čtyřčlenná rodina s dětmi jako prvního psa. Bez zkušeností, bez adekvátních znalostí. Fena byla agresivní na všechny a všechno, děti k ní nemohli pustit, chodil s ní ven výlečně jen majitel, na ženu strašně žárlila. Myslím, že se celé rodině dost ulevilo, když fena umřela. Přitom fena je příbuzná těch dvou psů. Asi fakt nezvládnutá výchova.
Varaxi
napsal(a):
Já znám tři - dva má jeden majitel, chodí s nimi přehánět kozy ze stáje na pastvinu. Někdy pošle jen ty psy, zvládnou to i sami, když nepřehání přes silnici. Bezva psi, mají malou podnikovou prodejnu, psi poznají zákazníka a v klidu leží, nechají se hladit naprosto cizími lidmi. Přitom jsou neustále pozorní - vůbec nepochybuji, že by zasáhli, kdyby bylo třeba. Dost mi povahou připomínají rotvajlery, klidný a povahově velmi pevný pes, kterého jen tak něco nerozhodí, ale je-li třeba, jde do akce na sto procent.
Třetí byla fena, strašná potvora. Asi to nebyla její vina. Pořídila si ji čtyřčlenná rodina s dětmi jako prvního psa. Bez zkušeností, bez adekvátních znalostí. Fena byla agresivní na všechny a všechno, děti k ní nemohli pustit, chodil s ní ven výlečně jen majitel, na ženu strašně žárlila. Myslím, že se celé rodině dost ulevilo, když fena umřela. Přitom fena je příbuzná těch dvou psů. Asi fakt nezvládnutá výchova.
Asi to výchovou bylo, poznala jsem pár hovawartů, kterých se báli i majitele. A za vším stálo zanedbání psa ze začátku. Amálka byla zlatá, přesto, v prvních letech, ačkoli manžela milovala, vzhledem k jeho nedůslednosti a rozmazlování všech zvířat, na něj, lidově řečeno, dlabala. Když jí venku pustil, prostě šla za svým a nenechala se chytit. To si u mně v životě nedovolila. Taky dělala, že neslyší, když jí něco říká. Ale i při spánku, jakmile otevřel skříňku s piškoty, tak slyšela moc dobře. Samozřejmně, nikdy se po nikom z rodiny ani neohnala.
Hlídala stylem, když jste na dvoře, je to na vás, když tu nejste, tak šéfuju já a neprošel kolem ní k baráku nikdo cizí. I souseda, kterého znala dobře, nepustila dál a blbou náhodou, kdy si myslel, že manžel je doma a vlezl na dvůr (ten mezitím odešel a já ryla na zahradě), ho držela v šachu asi metr od vratskoro půl hodiny. Nic mu neudělala, ale seděla před ním a hlídala a nesměl se hnout. Od té doby soused už nikdy nešel vratama, ale jen předem dveřmi a ptal se lhostejným hlasem kdeže je pes.
Uživatel s deaktivovaným účtem

hele, vždycky potěší, když takhle člověk zjistí, že hovawarti jsou pořád hovawarti
To tu je take jednostranne, ze by som si snad hw aj ja kupila podla tejto temy
Tak trosku pohlad, ked nevyjde povaha.
- velke problemy so stretavanim psov napriek velkej snahe o socializaciu. Alebo mozno prave preto. Mojmu kusku vyslovene nevyhovuje zivot v meste, ma rad svoj osobny priestor a v meste mu do neho furt nejaky pes lezie
- prenesena agresivita, nevaha si hryznut ani do mna z nervu, je mu to vzdy potom luto ale nervy su nervy
- velmi velmi slaba motivovatelnost
- myslela som si, ze chapem pojem doslednost, ale hw ten pojem posunul na uplne inu uroven
- od puberty snaha zozrat vsetko co ma gule, machrovanie, v kombinacii so slabymi nervami uplne ze "super" na riesenie
- pomerne typicky prejav pri minani psa - snaha zalahnut a cihat. Toto robi hromada hw ktorych poznam
- ked uz aj ma par kamaratiek s ktorymi je OK, je velka sanca ze sa pri hre pretoci a zvrhne sa to
Vsetko dokopy robilo zivot v meste (bytovy pes) dost neznesitelnym. Mat taketo zviera na dedine kde ineho psa stretneme raz za tyzden asi v pohode, ale v meste kde stretne 3x denne 5 psov a z kazdeho ma nervy, to je peklo. Zlepsenie az teraz v 4 rokoch
Co chodim na tabory, je to tak >2/3 tych v pohode a <1/3 tych ktori su problemovi, toz treba dobre vyberat. A fenky vseobecne su na tom lepsie, aj ked aj tam som uz stretla liniu kde to zo strachu utocilo aj po ludoch.
A ano, cast z toho by slo nenechat dopustit keby mal psa od malicka megaskuseny clovek co nerobi chyby - ale prave preto s tym treba ratat pokial clovek je napr. zaciatocnik a tie chyby proste robit bude.
Uživatel s deaktivovaným účtem

L(phi)
napsal(a):
To tu je take jednostranne, ze by som si snad hw aj ja kupila podla tejto temy
Tak trosku pohlad, ked nevyjde povaha.
- velke problemy so stretavanim psov napriek velkej snahe o socializaciu. Alebo mozno prave preto. Mojmu kusku vyslovene nevyhovuje zivot v meste, ma rad svoj osobny priestor a v meste mu do neho furt nejaky pes lezie
- prenesena agresivita, nevaha si hryznut ani do mna z nervu, je mu to vzdy potom luto ale nervy su nervy
- velmi velmi slaba motivovatelnost
- myslela som si, ze chapem pojem doslednost, ale hw ten pojem posunul na uplne inu uroven
- od puberty snaha zozrat vsetko co ma gule, machrovanie, v kombinacii so slabymi nervami uplne ze "super" na riesenie
- pomerne typicky prejav pri minani psa - snaha zalahnut a cihat. Toto robi hromada hw ktorych poznam
- ked uz aj ma par kamaratiek s ktorymi je OK, je velka sanca ze sa pri hre pretoci a zvrhne sa to
Vsetko dokopy robilo zivot v meste (bytovy pes) dost neznesitelnym. Mat taketo zviera na dedine kde ineho psa stretneme raz za tyzden asi v pohode, ale v meste kde stretne 3x denne 5 psov a z kazdeho ma nervy, to je peklo. Zlepsenie az teraz v 4 rokoch
Co chodim na tabory, je to tak >2/3 tych v pohode a <1/3 tych ktori su problemovi, toz treba dobre vyberat. A fenky vseobecne su na tom lepsie, aj ked aj tam som uz stretla liniu kde to zo strachu utocilo aj po ludoch.
A ano, cast z toho by slo nenechat dopustit keby mal psa od malicka megaskuseny clovek co nerobi chyby - ale prave preto s tym treba ratat pokial clovek je napr. zaciatocnik a tie chyby proste robit bude.
jj, zalehnout a číhat, to znám.
ale velmi slabá motivovatelnost, to bych neřekla, že je nějaký plemenný znak hovawarta.
pokud můžu srovnávat, hovawart udělal leccos jen tak, protože jsem hodně chtěla, aby to udělal. křižovatka kavkazandy nad tím teda o hodně víc přemýšlí a její ochota udělat něco pro mé pěkné oči je menší.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"To tu je take jednostranne, ze by som si snad hw aj ja kupila podla tejto temy"
1. není, hned v prvním příspěvku to píšu
2. možná - i pouze na základě nás pár jedinců - se dá udělat hrubá představa, jaká část populace bude povahově problémová (tedy nevyrovnaná a v tvém případě bych řekla i atypická...přičemž za povahové problémy neberu typické rysy HW povahy, které pouze majitel tak nějak nerespektuje, vybírajíc jen podle chlupů)
tohle už je o tom výběru ( a mé oblíbené - dvakrát pozor u rodičů tzv. "sporťáků" ) - rodičů i konkrétního štěněte (ono to nejživější fakt nemusí být výhra )
ale čekala jsem, kdy se zapojíš
janalion

XXX.XXX.218.20
Ahoj, hovawarta máme doma. Je nesmírně inteligentní, a tak se učí prakticky sám. Velmi hravý - nejraději nosí věci, mohla bych mu házet celý den a ono by ho to nepřestalo bavit. Vyžaduje docela pohyb - procházka cca. 5 km jednou za 2 dny. Je dobrý na pachové stopy. Výborně hlídá a tím míním na 100%, i když ho máme doma a není to venkovní pes. Přitom vyžaduje i mazlení. Z negativ (nevím jestli jen ten náš) bych řekla, že je cíťa. A to jak na zacházení, tak při nějaké léčbě. Stačí vzít do ruky dezinfekci a zaleze co nejdál to jde. Nikdy nedostal výprask, a přesto skvěle poslouchá. Je učenlivý, tak stačí pozitivní motivace. Ani bych si tak citlivého psa nedovolila bouchnout. Vážně bych se bála, že by to totálně zničilo vztah. Je dost tvrdohlavý. Když mu zapadne hračka pod skříňku, tak prostě nepoleví a bude otravovat tak dlouho, dokud mu ho nevyndám - kňučí, zkouší to packami, dokonce si i štěkne, když nic jiného nefunguje. A to klidně 2 hodiny, dokud to prostě nevyndám. Rozhodně to není pes, kterému by se dalo věnovat hodinu a dvě a on by dal pokoj. Prostě si chce hrát, jít ven, drbat, házet si, čuchat, prostě pořád něco. Když jsem se mu neměla čas týden věnovat, tak mi začal štolovat na zahradě, protože se nudil. Návštěvy se k nám bojí, protože když vejdou branou, tak na ně hnusně vrčí. Tak většinou zdrhají za vrata. Vrčí opravdu mohutně. Ale nic neudělá. Jen vrčí. Což oni ale neví. Neudělá nic ani řidiči od PPL, a to pokaždé přijede jiný. Letí tam, oni strach jako blázen, ale jen vrčí a pak je po chvilce už vítá. Prostě není agresivní. Ale jee pravda, že díky COVID se k nám vozilo zboží několikrát týdně a jeho to vůbec nevzrušuje. Jako doporučení bych dala, aby jste ho od nějakého 4 měsíce do 1 roku socializovali. Vozili ho MHD, vlakem, kabinkovou lanovkou, na lodi, brali ho na nádraží nebo náměstí, kde je hodně lidí. Mají bázlivější povahu a nedovedu si to bez řádné socializace vůbec představit. Já bych řekla, že jsme to možná až přehnali, protože on se prostě nebojí ničeho, až je to někdy trošku ke škodě :-)
janalion
napsal(a):
Ahoj, hovawarta máme doma. Je nesmírně inteligentní, a tak se učí prakticky sám. Velmi hravý - nejraději nosí věci, mohla bych mu házet celý den a ono by ho to nepřestalo bavit. Vyžaduje docela pohyb - procházka cca. 5 km jednou za 2 dny. Je dobrý na pachové stopy. Výborně hlídá a tím míním na 100%, i když ho máme doma a není to venkovní pes. Přitom vyžaduje i mazlení. Z negativ (nevím jestli jen ten náš) bych řekla, že je cíťa. A to jak na zacházení, tak při nějaké léčbě. Stačí vzít do ruky dezinfekci a zaleze co nejdál to jde. Nikdy nedostal výprask, a přesto skvěle poslouchá. Je učenlivý, tak stačí pozitivní motivace. Ani bych si tak citlivého psa nedovolila bouchnout. Vážně bych se bála, že by to totálně zničilo vztah. Je dost tvrdohlavý. Když mu zapadne hračka pod skříňku, tak prostě nepoleví a bude otravovat tak dlouho, dokud mu ho nevyndám - kňučí, zkouší to packami, dokonce si i štěkne, když nic jiného nefunguje. A to klidně 2 hodiny, dokud to prostě nevyndám. Rozhodně to není pes, kterému by se dalo věnovat hodinu a dvě a on by dal pokoj. Prostě si chce hrát, jít ven, drbat, házet si, čuchat, prostě pořád něco. Když jsem se mu neměla čas týden věnovat, tak mi začal štolovat na zahradě, protože se nudil. Návštěvy se k nám bojí, protože když vejdou branou, tak na ně hnusně vrčí. Tak většinou zdrhají za vrata. Vrčí opravdu mohutně. Ale nic neudělá. Jen vrčí. Což oni ale neví. Neudělá nic ani řidiči od PPL, a to pokaždé přijede jiný. Letí tam, oni strach jako blázen, ale jen vrčí a pak je po chvilce už vítá. Prostě není agresivní. Ale jee pravda, že díky COVID se k nám vozilo zboží několikrát týdně a jeho to vůbec nevzrušuje. Jako doporučení bych dala, aby jste ho od nějakého 4 měsíce do 1 roku socializovali. Vozili ho MHD, vlakem, kabinkovou lanovkou, na lodi, brali ho na nádraží nebo náměstí, kde je hodně lidí. Mají bázlivější povahu a nedovedu si to bez řádné socializace vůbec představit. Já bych řekla, že jsme to možná až přehnali, protože on se prostě nebojí ničeho, až je to někdy trošku ke škodě :-)
Mňa troška pobavila veta o tom,že vyžaduje "docela pohyb"- 5 km prechádzka obden. To moja goldenka vyžaduje každý deň a je to pre ňu to minimum. O víkendových poľovačkách ani nepíšem. A viem,že väčšina ľudí tu to majú so psami rovnako. Takže pokiaľ Váš pes vyžaduje len toľkoto,nevyzaduje veľa pohybu. Len toľko😉
Uživatel s deaktivovaným účtem

Vyžaduje docela pohyb - procházka cca. 5 km jednou za 2 dny.
pod pojmem "vyžaduje docela pohyb" si já představím těch kilometrů víc a každý den.
Nikdy nedostal výprask, a přesto skvěle poslouchá.
No tak to gratuluju, že máte psa, který poslušnost zvládl bez výprasku.....to jako kdyby neposlouchal, tak mu nařežete, aby poslouchal???
Pardon ale prostě mi to nedalo.
janalio:
Hovíci jsou mi ve své podstatě jako plemeno sympatičtí, ale kdybych měla soudit dle toho, jak popisujete svého psa...tak fujky fujky, nic takovýho nechci.
Ale tak možná si to jen představuju jinak přes ty písmenka.
Uživatel s deaktivovaným účtem

jako jo, těch 5 km obden je srandovních
ale zase, když se šlo na trénink, tak to vydá za km xx........
a řekla bych, že pokud by byl onen HW v pořádném tréninku, tak by ten popis taky vypadal trošku jinak
všechno je to holt o tom temperamentu
domi.t
napsal(a):
Mňa troška pobavila veta o tom,že vyžaduje "docela pohyb"- 5 km prechádzka obden. To moja goldenka vyžaduje každý deň a je to pre ňu to minimum. O víkendových poľovačkách ani nepíšem. A viem,že väčšina ľudí tu to majú so psami rovnako. Takže pokiaľ Váš pes vyžaduje len toľkoto,nevyzaduje veľa pohybu. Len toľko😉
No bohužel o tom pohybu má každý jinou představu. Mám v blízkém okolí případ, kdy si majitel stěžuje, že pes je hyperaktivní a že potřebuje hrozně moc pohybu, protože mu nestačí zahrada, že je to hrozný. Takže on se tomu psovi musí na zahradě i věnovat a hrát si s ním , no a navíc ho občas vezme i na procházku mimo zahradu, z toho je pak pes hotový zbytek dne a už je hodný, nic neničí.. A i tohle je podle někoho hyperaktivní zvíře . Přitom mu stačí 2 km procházka nebo si půl hodiny pohrát na zahradě.
Pro někoho prostě to že pes potřebuje hodně pohybu znamená to, že někdy musí opustit zahradu
A úplně nejhorší je ještě jeden případ, který naštěstí neznám tak úplně osobně, ale přes nejlepší kamarádku. Rodina si pořídila celkem akční plemeno, nezvládali ho, a tak si postavili za barákem kotec (úplně mimo všechno dění) a psa umístili tam. Ven ho pustí nachvíli na dvůr cca jednou týdně no a pes logicky lítá jak magor a oni si přitakávají, jaký je to prostě extrém a že se to s ním nedá . Ptali se mě na radu, že prý já mám psy ještě k tomu doma, vevnitř a jsou tu klidní, tak jak to dělám. Tohle miluju. No tak jsem vysvětlovala (přes kamarádku), že za tím jak jsou doma klidní stojí spousty pohybu a zaměstnání venku, ať toho psa prostě zkusí unavit, že to bude lepší, že se nudí, je nabitý energií. Jejich odpověď je to, že ho vylítat zkusili a nepomohlo to. 'Tím ale asi myslí to, jak ho na 20 min pustí na zahradu... No, smutný.
Mají bázlivější povahu a nedovedu si to bez řádné socializace vůbec představit
Opravdu mají hw bázlivější povahu? . Pár jich ze cvičáku znám, s jedním jsme dříve chodili pravidelně venčit. Bázlivou povahu teda neměl ani jeden z nich, naopak to byli sebevědomí psi, kteří si ale nic nepotřebovali dokazovat.
marcelaamax
napsal(a):
Mají bázlivější povahu a nedovedu si to bez řádné socializace vůbec představit
Opravdu mají hw bázlivější povahu? . Pár jich ze cvičáku znám, s jedním jsme dříve chodili pravidelně venčit. Bázlivou povahu teda neměl ani jeden z nich, naopak to byli sebevědomí psi, kteří si ale nic nepotřebovali dokazovat.
Feny jsou bázlivé celkem často - resp. tak před 10 lety to byl docela problém. Jestli se za ty roky něco zlepšilo nevím.
Mám už druhou fenu a bázlivá nebyla ani jedna. Současná, dvouletá, je až moc sebejistá, už od štěněte. Znám oba rodiče, babičku i sourozence, jsou na tom stejně. Svého času byl trend sportovního hovawarta, takže někteří byli jako chrti, zřejmě tady bylo pravidlo hubený - nervák . Prý tento typ ještě někteří rozhodčí, zvláště zahraniční, preferují, ale nezdá se mi. Třeba loni na klubové výstavě posuzovala německá a rakouská posuzovatelka a třeby psi, co vyhráli, byli snad až moc mohutní. Černý šampion mi připadal jako novofudlanďák.