Prosím radu, zkušenosti – kouše děti

spíš starší ? A kolik mu je ?
Psí mimino čeká, až odejdete a pustí se do staršího dítěte.
A nic psovi nedělá ?
Zlobivé štěkanátko se přece pustí do lehčí kořisti, ne ?

Vás nekouše, kouše věci ? Chodíte všichni ven ? Jak jste docílili toho, že Vás nekouše ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dobrý den mám 3 měsíční štěně Cane Corso a chtěla bych poprosit o radu či zkušenosti. Můj pejsek neustále kouše, na mě a přítele si to nedovolí a na děti si to nedovolí pouze v mé přítomnosti. Jakmile odejdu jsou děti úplně pokousany, spíše tedy ten starší. Absolutně děti nerespektuje, máte někdo zkušenosti? Děkuji.

Jak to, odejdete? Vy necháváte psa a děti bez dozoru?

Je normální, že štěně kouše, je to jeho forma hry a zkoumání světa, naučte ho jinou formu hry a hrajte si tak. S dovolováním to nemá nic společného.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dobrý den mám 3 měsíční štěně Cane Corso a chtěla bych poprosit o radu či zkušenosti. Můj pejsek neustále kouše, na mě a přítele si to nedovolí a na děti si to nedovolí pouze v mé přítomnosti. Jakmile odejdu jsou děti úplně pokousany, spíše tedy ten starší. Absolutně děti nerespektuje, máte někdo zkušenosti? Děkuji.

tříměsíční štěně velkého plemene je možná fakticky to nejmladší dítě ze všech, nenechávejte ho s dětmi, aby mu ještě něco neudělaly a aby v něm nepodporovali špatné návyky. a kupte štěněti hračku, kouše, protože musí. rostou mu zuby.

Jsou mu 3 měsíce a sama nechápu proč zrovna to starší dítě.. Samozřejmě kluk je aktivnější než ten mladší tak je možné, že to bere jako hru, že běhá. Nenecháváme je bez dozoru. Stane se to když sedíme všichni na zahradě a já jdu třeba jen udělat dětem pití, tak jsou sami tak minutu. Jinak vím bezpečně, že pejskovi neublížil. Štěně má hračky a vše já jsem ho to odnaučila tak, že jsem mu řekla fuj a ve chvíli kdy mě přestal kousat a začal lízat dostal pamlsek. Teď už stačí jen fuj a je hodný.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsou mu 3 měsíce a sama nechápu proč zrovna to starší dítě.. Samozřejmě kluk je aktivnější než ten mladší tak je možné, že to bere jako hru, že běhá. Nenecháváme je bez dozoru. Stane se to když sedíme všichni na zahradě a já jdu třeba jen udělat dětem pití, tak jsou sami tak minutu. Jinak vím bezpečně, že pejskovi neublížil. Štěně má hračky a vše já jsem ho to odnaučila tak, že jsem mu řekla fuj a ve chvíli kdy mě přestal kousat a začal lízat dostal pamlsek. Teď už stačí jen fuj a je hodný.

No a takto dopadá, když jenom zakazujete a činnost nežádoucí nenahrazujete tou žádoucí - ne fuj, ale přines balonek, potaháme se o hadr, pomazlíme se... budeme dělat něco lepšího než je kousání. Pak to pochopí a bude vyhledávat jinou formu hry.

to nic
Prostě dejte klukovi do kapsy hračku, uzel na přetahování třeba. Jak se pes chystá přiřítit, hračku vytáhnout a třepat s ní. Házet ji na zem nemá cenu, to je nuda. Třepat, běžet.
To jste ho měla naučit. Psa, i kluka.
Když už se zakousne, hračku psovi nacpat do tlamičky. Anebo kultivovanější verze:
Mávat pamlskem. Jak otevře pusu, říct "pusť". A ono to tu hubu otevře, fakt.
Pak bude stačit pusť. A začněte to cvičit na něčem jiném než rukách dětí, protože si pak bude myslet, že kousne ruku, dostane povel a odměnu.

PS: i minuta může být "osudová".

Vykašlete se na ty blbé rady, dosáhnete tím jenom to, že vás bude kousat proto, abyste se mu věnovali. Fena mi dělala to samé, teď, v šesti měsících, si na to ani nevzpomene.

Neberte prosím nick jahodapavel vážně, dává velmi špatné rady.

no jo, pes potřebuje zabavit, to jsou věci
mám trhací plemeno, ani jednou mě nekousla, nevím, proč by to dělala, byla ráda, že může chvíli spát
neodkládejte to, teď se může naučit nejvíc.

Jestli je to hodne aktivni stene -tak doporučovat diteti, at si s nim hraje - není moc bezpecne.
Ono jaksi to stene nemá brzdu ve hre, nebude ohleduplne -naopak -ještě vice se rozblazni. staci rychlejsi uhnuti, ze dite vyskne -a stene to nabudi ze az...
muj mladsi synovec travil prvni rok, nez mlada odrostla - na stole :-D, aby na nej nemohla.


moje stene treba necekalo, nez mu někdo hodi klacik, micek - ono si bralo hracku hned jak po ni někdo sahnul - a jakymkoliv zpusobem. o sramy nebyla nouze...

jedine nenechávat pospolu bez dozoru. vazne. az prezubi -bude lepe.

Každopádně jste moc hodný, tak nějak jsem si názory vyslechla a všem děkuji, s tou hračkou dobrý nápad zkoušela jsem to dnes venku a opravdu nehonil a nekousal kluka, ale čistě tu hračku co měl v ruce... Megi-the-dog obzvlášť děkuji...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsou mu 3 měsíce a sama nechápu proč zrovna to starší dítě.. Samozřejmě kluk je aktivnější než ten mladší tak je možné, že to bere jako hru, že běhá. Nenecháváme je bez dozoru. Stane se to když sedíme všichni na zahradě a já jdu třeba jen udělat dětem pití, tak jsou sami tak minutu. Jinak vím bezpečně, že pejskovi neublížil. Štěně má hračky a vše já jsem ho to odnaučila tak, že jsem mu řekla fuj a ve chvíli kdy mě přestal kousat a začal lízat dostal pamlsek. Teď už stačí jen fuj a je hodný.

Tak mě třeba tohle přijde naprosto typické...máte štěně, i plemena, která jsou jako dospělci spíše klidnější mohou být v mládí - štěněcím věku akční, chtějí si hrát...starší kluk je taky akčnější a tudíž je to pro štěně, dle mého soudu, větší zábava...k tomu se ještě přidá naprosto typická vlastnost většiny štěňat - koušou a je to...štěně v tomto kousacím období jsem nikdy nenechávala s malými dětmi bez dozoru, protože některá štěňata se umí pěkně rozdovádět a pokud to jsou příslušníci velké rasy, tak to pro dítě může být minimálně nepříjemné...štěně dítě neposlechne - není to pro něj autorita a pokud se dítě nějak brání...jekotem, pištěním nebo fyzicky se snaží psa odstrčit, tak se může dostat štěndo ještě více do ráže...nějak jsem nezaregistrovala kolik let je staršímu klukovi...od toho se myslím odvíjí to, jak postupovat...pokud je to již starší dítě, tak se dá praktikovat to převedení na hru...u menších dětí jsem u psů vždycky postupovala zákazem nevhodného chování...prostě u mě jsou věci, přes který vlak nejede a i když jsem jinak velmi benevolentní, tak pes prostě nebude tahat na vodítku, sbírat venku eklhafty a praktikovat drsnější hru s dětmi...

není zač.. ale nespoléhejte se, že to tak bude furt, hlídejte je
učte "pusť", když drží hračku, ukažte pamlsek, jak hračku pustí, říct povel, dát pamlsek, a hračku zas nechat ulovit..využijte zájem o hračku
můžete naučit být na nějakém místě s kousací hračkou, když si děti zavazují boty, hodí se to, bude tam jako že čekat a dostane to i název "čekej" nebo "místo" nebo "jdi si lehnout".. ale krátká slova s hláskami, které syčí, jsou lepší
zkoušet pár minut, jako fakt pár, a jen až po hraní, aby mělo šanci se soustředit.. ne že přijdu ráno a hned sedni lehni půl hodiny
a naučit tu hru ukončit, což mě teď nenapadá jak, možná zpomalovat běh, nakonec hračku vyhraje a už nikdo neutíká ? to mi zas odborníci seškrtaj
co s písmenky, ukažte foto štěkanátka

scylla napsal(a):
No a takto dopadá, když jenom zakazujete a činnost nežádoucí nenahrazujete tou žádoucí - ne fuj, ale přines balonek, potaháme se o hadr, pomazlíme se... budeme dělat něco lepšího než je kousání. Pak to pochopí a bude vyhledávat jinou formu hry.

co se vám nezdá na pamlsku, to je pro štěně parádně žádöucí činnost.

scylla napsal(a):
Neberte prosím nick jahodapavel vážně, dává velmi špatné rady.

Díky mým radám ještě žádný pes neumřel !

stop týrání napsal(a):
co se vám nezdá na pamlsku, to je pro štěně parádně žádöucí činnost.

Pochopte, že si štěně chce hrát - vybít energii, hýbat se, lítat, kousat. Když mu dáte zákazový povel a pamlsek, tak tu energii nezakážete, to se prostě nedá, takže je třeba naučit štěně, jak jí má vybít jinak a žraním pamlsků toho moc nevybije ani se nenaučí tahat se o hadr, nosit balonek, hrát na honěnou nebo jiné formy hry než na kousanou. Ono to chce domýšlet věci.

jahodapavel napsal(a):
Díky mým radám ještě žádný pes neumřel !

Jaká zásluha...

scyllo, pamlsek ke v pořádku a jak si má vybít energii, na to přijde štěně samo i podle reakce člověka. s pamlskem se naučí, kdy je třeba tu či onu činnost ukončit nebo přerušit.

no, není asi lehké být u vás psem, protože vašim podivným představám málokterý vyhoví.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
není zač.. ale nespoléhejte se, že to tak bude furt, hlídejte je
učte "pusť", když drží hračku, ukažte pamlsek, jak hračku pustí, říct povel, dát pamlsek, a hračku zas nechat ulovit..využijte zájem o hračku
můžete naučit být na nějakém místě s kousací hračkou, když si děti zavazují boty, hodí se to, bude tam jako že čekat a dostane to i název "čekej" nebo "místo" nebo "jdi si lehnout".. ale krátká slova s hláskami, které syčí, jsou lepší
zkoušet pár minut, jako fakt pár, a jen až po hraní, aby mělo šanci se soustředit.. ne že přijdu ráno a hned sedni lehni půl hodiny
a naučit tu hru ukončit, což mě teď nenapadá jak, možná zpomalovat běh, nakonec hračku vyhraje a už nikdo neutíká ? to mi zas odborníci seškrtaj
co s písmenky, ukažte foto štěkanátka

Určitě už na to dávám pozor, pejsek chodí dělat pití semnou prostě každá rada drahá.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

"scyllo, pamlsek ke v pořádku a jak si má vybít energii, na to přijde štěně samo i podle reakce člověka. s pamlskem se naučí, kdy je třeba tu či onu činnost ukončit nebo přerušit."

ano ano, i nakonec bude člověk jen lítat za štěnětem, řvát fuj či co, ládovat ho pamlsky a štěně bude totálně vyvředěné, protože žádný ze způsobů, na které to štěně přišlo, k vybití energie, se nebude tomu nerozumnému člověku líbit...

pamlsek je dobrý na to, aby štěněti dal jasně najevo, že to, co teď udělalo, bylo dobře...ale teda definovat to jako žádoucí činnost...?

a pak to chce tu druhou část, což je ukázat štěněti tu činnost, při které si energii vybije, zabaví ho, i něco naučí a to tak, aby to bylo v souladu s člověčími pravidly, která se snaží člověk štěněti vštípit...a to tak, že to štěně povede

stop týrání napsal(a):
scyllo, pamlsek ke v pořádku a jak si má vybít energii, na to přijde štěně samo i podle reakce člověka. s pamlskem se naučí, kdy je třeba tu či onu činnost ukončit nebo přerušit.

no, není asi lehké být u vás psem, protože vašim podivným představám málokterý vyhoví.

To ne docela nesmysl, co píšete, určitě se štěně naučí samo aportovat, přetahovat, nosit věci, možná by se mohlo naučit i poslušnost podle nějakého zkušebního řádu, určitě si na to přijde přece samo podle reakce člověka....

No, vzhledem k tomu, kolik psů jsem učila myslet a být psem si myslím, že naopak je velmi lehké být u nás psem - ví, co a jak, když neví, dostane radu a vedení a je v pohodě nebo se do ní naprosto dostane. Chci být pro psa víc než stojan na pamlskovník, ale jestli vám to stačí, proti gustu...

scylla napsal(a):
To ne docela nesmysl, co píšete, určitě se štěně naučí samo aportovat, přetahovat, nosit věci, možná by se mohlo naučit i poslušnost podle nějakého zkušebního řádu, určitě si na to přijde přece samo podle reakce člověka....

No, vzhledem k tomu, kolik psů jsem učila myslet a být psem si myslím, že naopak je velmi lehké být u nás psem - ví, co a jak, když neví, dostane radu a vedení a je v pohodě nebo se do ní naprosto dostane. Chci být pro psa víc než stojan na pamlskovník, ale jestli vám to stačí, proti gustu...

Nepamlskuju, neklikruju...je to pro mě nepraktické a taky fungujeme.

Scyllo, vy jste učila psy myslet? , ta to tedy ledacos vysvětluje, možná jste si měla se psy vyměnit role. a učila jste je být psem?

a proč si nadále nesměli myslet, že jsou kočka? nebo prasátko? nebo člověk?.. moji psi vyžadují radu jen mimořádně, když si nejsou jisti, zda právě tohoto hosta doma chci nebo ne, , ale jen na mne mrknou a už vědí a o vedení tedy, musím se přiznat, nestojí ani za mák, zato rdi mi napoví, co by rádi, kam jít...

vystupte ze svých pohádek, však vy se od Desenského vůbec nelišíte, jen ty pohádky vyprávíte každý po svém. nechte psy žít a už je netýrejte.

stop týrání napsal(a):
Scyllo, vy jste učila psy myslet? , ta to tedy ledacos vysvětluje, možná jste si měla se psy vyměnit role. a učila jste je být psem?

a proč si nadále nesměli myslet, že jsou kočka? nebo prasátko? nebo člověk?.. moji psi vyžadují radu jen mimořádně, když si nejsou jisti, zda právě tohoto hosta doma chci nebo ne, , ale jen na mne mrknou a už vědí a o vedení tedy, musím se přiznat, nestojí ani za mák, zato rdi mi napoví, co by rádi, kam jít...

vystupte ze svých pohádek, však vy se od Desenského vůbec nelišíte, jen ty pohádky vyprávíte každý po svém. nechte psy žít a už je netýrejte.

Když jste vedle, tak útočíte, ale váš názor je mi naprosto fuk. Evidentně nevíte, která bije.

stop týrání napsal(a):
Scyllo, vy jste učila psy myslet? , ta to tedy ledacos vysvětluje, možná jste si měla se psy vyměnit role. a učila jste je být psem?

a proč si nadále nesměli myslet, že jsou kočka? nebo prasátko? nebo člověk?.. moji psi vyžadují radu jen mimořádně, když si nejsou jisti, zda právě tohoto hosta doma chci nebo ne, , ale jen na mne mrknou a už vědí a o vedení tedy, musím se přiznat, nestojí ani za mák, zato rdi mi napoví, co by rádi, kam jít...

vystupte ze svých pohádek, však vy se od Desenského vůbec nelišíte, jen ty pohádky vyprávíte každý po svém. nechte psy žít a už je netýrejte.

nějaká pointa? úvod stať a závěr? smysl?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Určitě už na to dávám pozor, pejsek chodí dělat pití semnou prostě každá rada drahá.

Jé malý modrý pitbull
Mám další bezva radu: nevozte to na přední sedačce. Ono to blinká, prolétává předním sklem, padá na řidiče.. ale je mi úplně jasné, že se tam jen fotil : - ).

Ne ne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jé malý modrý pitbull
Mám další bezva radu: nevozte to na přední sedačce. Ono to blinká, prolétává předním sklem, padá na řidiče.. ale je mi úplně jasné, že se tam jen fotil : - ).

Nene.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Určitě už na to dávám pozor, pejsek chodí dělat pití semnou prostě každá rada drahá.

To je nádherné štěnítko

Mám mladého pejska v úplně jiné váhové kategorii a je to od mala děsná piraňa. Kousání je jeho top zábava - a že to dost bolí a zůstávají modřiny to asi nemusím psát. Takže řešením je, jak vybít tu jeho kousací potřebu jinak. Takže dávám třeba Petku, obal od mléka, nějaké papíry, děravé textilie, krabici - vše co může cupovat (pod dozorem). Pak kousací hračky - taková uzená či šunková kost ho zabaví na dost dlouho a uspokojí své kousací potřeby. O víkendu ho utahám tak, že je rád že je (vandry) a čekám až se zklidní :-D.

scylla napsal(a):
Když jste vedle, tak útočíte, ale váš názor je mi naprosto fuk. Evidentně nevíte, která bije.

to není útok, já se prostě bavím nad hloupostmi, které jste s to vyplodit jen proto, abyste vystupovala jako největší znalkyně a kámoška psů na světě.

scyllo, nemůžete mi přiblížit, jak vypadá psí výuka v myšlení? a jak si řeknou o radu?

scylla napsal(a):
No a takto dopadá, když jenom zakazujete a činnost nežádoucí nenahrazujete tou žádoucí - ne fuj, ale přines balonek, potaháme se o hadr, pomazlíme se... budeme dělat něco lepšího než je kousání. Pak to pochopí a bude vyhledávat jinou formu hry.

A co je proboha špatného na zákazovém povelu?

Jak řešíte situaci, když prostě potřebujete teď hned přerušit nežádoucí činnostpsa?

Ať už jde o štípání zuby, žraní fujtajblů, očuchávání spolucestujícího v tramvaji, vytahování odpadků z koše...dochází mi fantazie...To vždycky bleskem nabídnete psovi náhradní činnost?

No, potěš koště...už chápu, proč vlákno o tom, že mi malé štěně štípe děti, má už pomalu bžilion příspěvků...

Jak řeší fena své štěně, které provádí něco nežádoucího nebo si hraje příliš hrubě? Nabídne mu náhradní činnost? Překvapivě ne, prostě ho na to důrazně upozorní a zatrhne mu to...

Co k tomu taky napsat, že? Je to prostě štěně, vyroste z toho...ale to neznamená, že si to děti mají nechat líbit. Nemám námitek, aby si štěně hrálo s dětmi, ale je třeba je (štěně) naučit, kdy je štípanec moc hrubý a co je ještě snesitelné. Nevidím na tom nic složitého...

je nepřekonatelný problém mít v kapse pamlsek nebo míček ?
tak to good luck, až budete na corso psa a podobné štěkat fuj nekousej mě neblbni
v půl roce sem zas příjdou povídat, jak už to celkem od 50kg psa bolí

nežádoucímu se snažím předcházet, a když se stane, tak písknu nebo "ke mně"
pes příjde, odměním, něčím víc než jednou cm kostičkou
třeba podezřele kouká k lesu, už má našlápnuto, dostane "čekej" + hodím míček + "běž" a běžím první
to už má smysl následovat
u štěněte, co ještě nic neumí, stačí zamávat tou hračkou nebo jídlem a rozběhnout se
jak může štěkanátko poslechnout na "fuj", to minule dostalo přes tlamičku, odtáhli ho domů a zavřeli v koupelně, aby teď poslechlo rovnou na to "fuj" ? nebo proč by perfektní zábavu končilo, když se pak nic nestane ?
nebo stane ?
řeknu fuj a když teda přestane dělat hlouposti, dám pamlsek
takže venku žere něco hnusného, řeknu fuj, tak bude jíst dál
nikdo do toho štěkanátka nestrká nohou a netrhá vodítkem, nehází mu nic vedle hlavy a už vůbec neřve

no nic, samozřejmě tohle nikdo nedělá, já jen že na tyhle psy to nefunguje (a nakterého ano ?), a když, tak je to nespolehlivé, a pak máme ta děcka na stole, protože jsme čekali, že štěkanátko z toho vyroste dřív, a hehe je tomu rok a furt nic

stop týrání napsal(a):
scyllo, nemůžete mi přiblížit, jak vypadá psí výuka v myšlení? a jak si řeknou o radu?

zachytávání žádoucího chování
pes si sedne, řeknu "sedni"

s tahací hračkou se začíná cokoli, co si vymyslíte, třeba hra "přines", hra vždy začíná sednutím psa
když tu hračku vytáhnu, až bude dělat něco, co je společensky nepřijatelné, nepodívá se na mě ?

stop týrání napsal(a):
Scyllo, vy jste učila psy myslet? , ta to tedy ledacos vysvětluje, možná jste si měla se psy vyměnit role. a učila jste je být psem?

a proč si nadále nesměli myslet, že jsou kočka? nebo prasátko? nebo člověk?.. moji psi vyžadují radu jen mimořádně, když si nejsou jisti, zda právě tohoto hosta doma chci nebo ne, , ale jen na mne mrknou a už vědí a o vedení tedy, musím se přiznat, nestojí ani za mák, zato rdi mi napoví, co by rádi, kam jít...

vystupte ze svých pohádek, však vy se od Desenského vůbec nelišíte, jen ty pohádky vyprávíte každý po svém. nechte psy žít a už je netýrejte.

Můj mi nenapoví, on přijde a zcela jasně mi řekne, co by rád a kam chce jít. I když ne vždy to se mnou konzultuje. Na druhou stranu to s ním často neřeším ani já a rovnou mu vpálím negativní stanovisko.

Moje vet, která se intenzivně zabývá chováním psů a koček, při poslední návštěvě vypustila hezkou větu: "Naučte se rozumět svému psovi, být pro něj čitelná a bude vás milovat." A platí to vlastně na celé okolí psa, někoho prostě nemusí. Normální psi obecně nemají rádi situace, kdy něco nechápou, nebo se střetnou s něčím neznámým. Empatie psím vs. člověčím světem vládne, to je bez debat.

nevím, jak to funguje na vlčáky a podobné, a postupovala bych stejně, protože pro mě první pes a pak až nějaké plemeno a pak Alík.. možná zkusit akorát chvilku, jestli je na jídlo nebo kořist
ale u těch, co jsem měla (molosseři), nějaké fuj a vysvětlení, co tím chci říct, vedlo jen k tomu, že to psovi přišlo hrozně vtipné, uhýbat anebo za půl vteřiny kousnout víc, a ještě si řádně zavrčet
hned od prvního dne se hrálo na "v které ruce je papání", hrálo 10 leté dítě a krvelačná bestie jménem Megí, u toho se stihlo i to "sedni".. a v noci se nacpali do mé postele
mou matku ten pes v životě neposlechl, ale potomek řekne cokoli a já jsem pro psa vzduch
tak jednoduše to všude asi nejde, však já furt říkám, že je Megínek nejšikovnější můj pes (ona neví, že jiného nemám), ale nedělejme z těch našich průvodců takové hlupáky.

"Normální psi obecně nemají rádi situace, kdy něco nechápou, nebo se střetnou s něčím neznámým. "

Přesně tak, jsou rádi, když ví, co v té situaci mají dělat nebo na koho se obrátit. A nejlépe, když to bude nějaká psí činnost. Na stání jsou surikaty.
Kde se vzal Cane corso, hlídací bojovník ? Něco se mu zakazovalo ? A co lovci jako stíhači nebo stopaři, ovčáci a honáci, plavčíci ?

Proč dělat věci jednoduše...

Když nechci, aby zvíře něco dělalo, tak mu srozumitelně pro ně vysvětlím, že si nepřeji, aby to dělalo.
Pokud toto nedokážu, najdu si suplující berličky, kteýrmi odvedu jeho pozornost jinam - hračka, jiné rozptýlení, tolik opěvovanou náhradní činnost...

Místo aby majitelka po bolestivém štípnutí štěněčími zuby spolu s jasným zákazovým povelem chytla rukou tlamu štěněte a přitiskla mu pysky na zuby (třeba), tak se promění ve vánoční stromeček, ověšený psími hračkami, aby nedej Bože nenastala situace, že by nějakou neměla v případě potřeby po ruce...

Ve jménu dobra hlavně štěně nikdy neomezujte žádnými mantinely - mohlo by ho to definitivně poznamenat.
Jojo, jedině pozitifně - a kdyby to náhodou nefungovalo, je to jen a jen vaše vina, jste holt málo rozjásaní, motivující, taháte s sebou málo hraček k okamžité potřebě či vám prostě jen došly v kapse pamlsky (nebo vaše antidepresiva)...

No tak zpátky na šachovnici:
zadavatelko- máte úplně normální štěně.
Každé štěně kouše a ty kousací bojové hry jsou nejen hry, ale i strašně důležitá etapa socializace. Štěně za kousání netrestejte, ono za to nemůže, je to naprosto přirozené... ale pochopitelně mu citlivě musíte dát najevo, když kousne moc. Citlivě, nikoliv agresivně - ale jasně. Stačí takové to teatrální "au au" a a ukončení hry. Musí se naučit znát svou sílu, to se vám bude později hodit. Když ty hry teď spolu neprožijete, nebude později vědět, kde jsou meze.
(To, že do bojových her se štěnětem zapojujeme různé hračky a přetahovadla, to snad není nutné popisovat.)
Nenechávejte, opakuji nenechávejte štěně s dětmi samotné... ani na chvilku. (Jistěže nevím, možná jsem přehlédla, jak jsou děti staré, takže můj názor je všeobecný).
Štěně nebere dítě jako nějaký nadřazený živočišný druh, je to pro něj prostě parťák, stejně tak by kousalo do brášky ve vrhu. Jenže bráška instinktivně ví, jak se má zachovat a z "poštěkání" si žádné trauma neodnese. Děcko neví, jak zareagovat, kousání nepovažuje za nic "normálního", bolí to, takže riskujete, že bude reagovat neadekvátně, ožene se, psa plácne, a pes bude taky reagovat přirozeně, což znamená, že taky "zaútočí". Stejně, jako by to udělalo se sourozenci ve smečce. Opakuji, není to útok ve smyslu agrese, je to prostě bojová hra, další level. Dítě si z toho může odnést šrám na těle i na duši... a pejsek taky, když přijde potrestání, v jeho očích nepochopitelné, protože pro něj je to stále hra!
Obecně řečeno, štěně a děti dohromady, to je zátěžová situace a úplně bez znalostí to není jednoduché. Proto musíte být opravdu opatrní. I když dáte děcku třeba nějakou hračku na přetahování, tak bacha, pes si překousne a dětský prstík se může ocitnout na špatném místě... Za štěně i za děti jste odpovědní vy, vy musíte předvídat a eliminovat rizika...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
je nepřekonatelný problém mít v kapse pamlsek nebo míček ?
tak to good luck, až budete na corso psa a podobné štěkat fuj nekousej mě neblbni
v půl roce sem zas příjdou povídat, jak už to celkem od 50kg psa bolí

nežádoucímu se snažím předcházet, a když se stane, tak písknu nebo "ke mně"
pes příjde, odměním, něčím víc než jednou cm kostičkou
třeba podezřele kouká k lesu, už má našlápnuto, dostane "čekej" + hodím míček + "běž" a běžím první
to už má smysl následovat
u štěněte, co ještě nic neumí, stačí zamávat tou hračkou nebo jídlem a rozběhnout se
jak může štěkanátko poslechnout na "fuj", to minule dostalo přes tlamičku, odtáhli ho domů a zavřeli v koupelně, aby teď poslechlo rovnou na to "fuj" ? nebo proč by perfektní zábavu končilo, když se pak nic nestane ?
nebo stane ?
řeknu fuj a když teda přestane dělat hlouposti, dám pamlsek
takže venku žere něco hnusného, řeknu fuj, tak bude jíst dál
nikdo do toho štěkanátka nestrká nohou a netrhá vodítkem, nehází mu nic vedle hlavy a už vůbec neřve

no nic, samozřejmě tohle nikdo nedělá, já jen že na tyhle psy to nefunguje (a nakterého ano ?), a když, tak je to nespolehlivé, a pak máme ta děcka na stole, protože jsme čekali, že štěkanátko z toho vyroste dřív, a hehe je tomu rok a furt nic

V principu souhlasím se vším...a vím, že s tou hračkou to funguje u většiny psů, u mého jen někdy.
Ony jsou fakt rozdíly mezi plemeny, mezi náturami.
Schválně, co byste mi poradila - s tou hračkou, řekla bych, je to řešení pro takové to dynamické "zlobení", pokud pes dělá něco, co nemá - kouše, skáče, štěká...
Moje fena dost často zlobí staticky - že nedělá nic a já bych potřebovala, aby dělala.
Pokud zamávám hračkou nebo vymyslím jinou opičárnu, nahodí nevěřící pohled "znáte někdo tu paní?"
Já mám pocit, že se všude stále dokola řeší spíš hyperaktivní "hujeři "- bordery, retrívři, bullové, ohaři...moje směska dvou tvrdých nezávislých palic prostě zlobí jinak.
Pokud se zadívá k lesu, ani tisíc míčků to nespraví ale snažíme se

saola napsal(a):
Proč dělat věci jednoduše...

Když nechci, aby zvíře něco dělalo, tak mu srozumitelně pro ně vysvětlím, že si nepřeji, aby to dělalo.
Pokud toto nedokážu, najdu si suplující berličky, kteýrmi odvedu jeho pozornost jinam - hračka, jiné rozptýlení, tolik opěvovanou náhradní činnost...

Místo aby majitelka po bolestivém štípnutí štěněčími zuby spolu s jasným zákazovým povelem chytla rukou tlamu štěněte a přitiskla mu pysky na zuby (třeba), tak se promění ve vánoční stromeček, ověšený psími hračkami, aby nedej Bože nenastala situace, že by nějakou neměla v případě potřeby po ruce...

Ve jménu dobra hlavně štěně nikdy neomezujte žádnými mantinely - mohlo by ho to definitivně poznamenat.
Jojo, jedině pozitifně - a kdyby to náhodou nefungovalo, je to jen a jen vaše vina, jste holt málo rozjásaní, motivující, taháte s sebou málo hraček k okamžité potřebě či vám prostě jen došly v kapse pamlsky (nebo vaše antidepresiva)...

Rozhodně nedělám vše pouze pozitivně, ale tříměsíčnímu štěněti, což je vlastně psí mimino, chytat tlamu a tisknout pysky na zuby za to, že dělá něco naprosto přirozeného, to mi přijde fakt nefér. A neříkala bych tomu srozumitelné vysvětlení, nýbrž trest.
Chápu, že cane corso, byť teprve tříměsíční, je už celkem hovádko a bude hůř, ale to není problém toho psa, nýbrž lidí, co si jej pořídili.

Terven napsal(a):
Rozhodně nedělám vše pouze pozitivně, ale tříměsíčnímu štěněti, což je vlastně psí mimino, chytat tlamu a tisknout pysky na zuby za to, že dělá něco naprosto přirozeného, to mi přijde fakt nefér. A neříkala bych tomu srozumitelné vysvětlení, nýbrž trest.
Chápu, že cane corso, byť teprve tříměsíční, je už celkem hovádko a bude hůř, ale to není problém toho psa, nýbrž lidí, co si jej pořídili.

nefér by to bylo, kdyby si s tím psem nikdy nikdo nehrál. kdyby nebyla "alternativa" kousání rukou, nohou nebo nošeného oblečení.

jediné srozumitelné vysvětlení je, že do těch věcí se nekouše, nikdy, a pokud to vysvětlí trest, tak super. a pak si můžeme hrát žádoucím způsobem.

zmáčkněte tlamičku - rozvrčí se a zakousne tak, že si poběžíte koupit ovčáka
mantinel má název "do mě se prostě nekouše"
a dojde se k tomu tak, že kouslý páníček je akorát vytočený a nejde moc rozcupovat, i když psa furt provokuje pískáním k dalšímu kousání, a pak ten divný tvor odejde ze zahrady, tak co teda vlastně chtěl, vždyť pískal, tak jsem ho porafal
zatímco klacek, míček, krabice, leták..

ta pomůcka je potřeba na nácvik, ne celý život

je úplně jedno, jestli se tomu někdo neznalý (ano, myslím Saola), směje
důležité je, naučit si psa na "tohle se dělá v této situaci" už odhned
pak nemusím řešit.. spoustu věcí, co jsou teď v ulicích, ale nevím odkud, protože to fuj tak dobře funguje, to musí být teda nějací jiní psi

Šarina napsal(a):
No tak zpátky na šachovnici:
zadavatelko- máte úplně normální štěně.
Každé štěně kouše a ty kousací bojové hry jsou nejen hry, ale i strašně důležitá etapa socializace. Štěně za kousání netrestejte, ono za to nemůže, je to naprosto přirozené... ale pochopitelně mu citlivě musíte dát najevo, když kousne moc. Citlivě, nikoliv agresivně - ale jasně. Stačí takové to teatrální "au au" a a ukončení hry. Musí se naučit znát svou sílu, to se vám bude později hodit. Když ty hry teď spolu neprožijete, nebude později vědět, kde jsou meze.
(To, že do bojových her se štěnětem zapojujeme různé hračky a přetahovadla, to snad není nutné popisovat.)
Nenechávejte, opakuji nenechávejte štěně s dětmi samotné... ani na chvilku. (Jistěže nevím, možná jsem přehlédla, jak jsou děti staré, takže můj názor je všeobecný).
Štěně nebere dítě jako nějaký nadřazený živočišný druh, je to pro něj prostě parťák, stejně tak by kousalo do brášky ve vrhu. Jenže bráška instinktivně ví, jak se má zachovat a z "poštěkání" si žádné trauma neodnese. Děcko neví, jak zareagovat, kousání nepovažuje za nic "normálního", bolí to, takže riskujete, že bude reagovat neadekvátně, ožene se, psa plácne, a pes bude taky reagovat přirozeně, což znamená, že taky "zaútočí". Stejně, jako by to udělalo se sourozenci ve smečce. Opakuji, není to útok ve smyslu agrese, je to prostě bojová hra, další level. Dítě si z toho může odnést šrám na těle i na duši... a pejsek taky, když přijde potrestání, v jeho očích nepochopitelné, protože pro něj je to stále hra!
Obecně řečeno, štěně a děti dohromady, to je zátěžová situace a úplně bez znalostí to není jednoduché. Proto musíte být opravdu opatrní. I když dáte děcku třeba nějakou hračku na přetahování, tak bacha, pes si překousne a dětský prstík se může ocitnout na špatném místě... Za štěně i za děti jste odpovědní vy, vy musíte předvídat a eliminovat rizika...

Pěkné

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
zmáčkněte tlamičku - rozvrčí se a zakousne tak, že si poběžíte koupit ovčáka
mantinel má název "do mě se prostě nekouše"
a dojde se k tomu tak, že kouslý páníček je akorát vytočený a nejde moc rozcupovat, i když psa furt provokuje pískáním k dalšímu kousání, a pak ten divný tvor odejde ze zahrady, tak co teda vlastně chtěl, vždyť pískal, tak jsem ho porafal
zatímco klacek, míček, krabice, leták..

ta pomůcka je potřeba na nácvik, ne celý život

je úplně jedno, jestli se tomu někdo neznalý (ano, myslím Saola), směje
důležité je, naučit si psa na "tohle se dělá v této situaci" už odhned
pak nemusím řešit.. spoustu věcí, co jsou teď v ulicích, ale nevím odkud, protože to fuj tak dobře funguje, to musí být teda nějací jiní psi

Ne, já se směju vám, megíííí
Jako ostatně vždy - nevím stále, jestli je to jen vaše poněkud nešťastné vyjadřování, nebo skutečná troubovitost.
Jste vzduch pro svého psa a troufáte si hodnotit ostatní? S těmi svými katastrofickými scénáři byste mohla psát večerníčky...

Terven napsal(a):
V principu souhlasím se vším...a vím, že s tou hračkou to funguje u většiny psů, u mého jen někdy.
Ony jsou fakt rozdíly mezi plemeny, mezi náturami.
Schválně, co byste mi poradila - s tou hračkou, řekla bych, je to řešení pro takové to dynamické "zlobení", pokud pes dělá něco, co nemá - kouše, skáče, štěká...
Moje fena dost často zlobí staticky - že nedělá nic a já bych potřebovala, aby dělala.
Pokud zamávám hračkou nebo vymyslím jinou opičárnu, nahodí nevěřící pohled "znáte někdo tu paní?"
Já mám pocit, že se všude stále dokola řeší spíš hyperaktivní "hujeři "- bordery, retrívři, bullové, ohaři...moje směska dvou tvrdých nezávislých palic prostě zlobí jinak.
Pokud se zadívá k lesu, ani tisíc míčků to nespraví ale snažíme se

Ad ty míčky a zase debaty s vet - řešila jsem, že ten můj i spousta jiných míčkaře nechápou, spec. bordery. Prý je to to samé, jako z našeho pohledu opilci, jen jsou ti psi sjetí adrenalinem.

S ohledem na plemeno jsem byla připravená na komplet likvidaci bytu a půl roku nedostatku spánku. Ten půlrok jsem si zařídila maximum času na přípravu k ideální koexistenci a musím říct, že nebyl jediný problém. Unavené stěně = hodné štěně. Ne tedy v extrému, když překročíte míru, tak je z mrněte vzteklík, stejně jako dítě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ad ty míčky a zase debaty s vet - řešila jsem, že ten můj i spousta jiných míčkaře nechápou, spec. bordery. Prý je to to samé, jako z našeho pohledu opilci, jen jsou ti psi sjetí adrenalinem.

S ohledem na plemeno jsem byla připravená na komplet likvidaci bytu a půl roku nedostatku spánku. Ten půlrok jsem si zařídila maximum času na přípravu k ideální koexistenci a musím říct, že nebyl jediný problém. Unavené stěně = hodné štěně. Ne tedy v extrému, když překročíte míru, tak je z mrněte vzteklík, stejně jako dítě.

Neměla jsem na mysli patologické míčkaře, myslela jsem míček či jakoukoli jinou hračku, třeba na přetahování, na odvedení pozornosti... a vím, že u většiny psů to funguje. A nemusí to být sjetí adrenalinem...ačkoliv mám vyzkoušeno, že čím větší míra rozrušení, tím mi fena hračku bere ochotněji. Zajímavé je, že téměř vždy po ní chňapne, když jí nabídnu poté, co nás mine cizí pes. A nemusí dojít k žádnému startování, vrčení apod., stačí, že se klidně míjíme. Na feně není žádné rozrušení patrné, jen prostě chňapne po hračce, která by jí ještě před půlminutou nezajímala a je ochotná se o ni přetahovat nebo se za ní rozběhnout. Naučila jsem se téměř stoprocentně odhadovat, kdy se na hračku chytne, pokud nahodí pohled "znáte někdo tu paní?", můžu si s hračkou pohrát leda sama

Terven napsal(a):
V principu souhlasím se vším...a vím, že s tou hračkou to funguje u většiny psů, u mého jen někdy.
Ony jsou fakt rozdíly mezi plemeny, mezi náturami.
Schválně, co byste mi poradila - s tou hračkou, řekla bych, je to řešení pro takové to dynamické "zlobení", pokud pes dělá něco, co nemá - kouše, skáče, štěká...
Moje fena dost často zlobí staticky - že nedělá nic a já bych potřebovala, aby dělala.
Pokud zamávám hračkou nebo vymyslím jinou opičárnu, nahodí nevěřící pohled "znáte někdo tu paní?"
Já mám pocit, že se všude stále dokola řeší spíš hyperaktivní "hujeři "- bordery, retrívři, bullové, ohaři...moje směska dvou tvrdých nezávislých palic prostě zlobí jinak.
Pokud se zadívá k lesu, ani tisíc míčků to nespraví ale snažíme se

asi Vás strašlivě zklamu, promiňte bullové nejsou hyperaktivní, jsou to stíhači, loví očima, je to sprint a ležet, a jak musí přemýšlet, strašně je bolí hlava a zas se jde ležet jak který.. ale většinou z nich psy s ADHD udělají majitelé
ale můžou tak jako klusat 30km..

ne, samozřejmě, "namotivovat" se dá každý pes jinak; každý nemá rád míček
u nás to vzniklo náhodou, už přesně ani nevím jak, ale teď hodím golfový míček a k tomu doběhne a kouká, jestli si jako dělám legraci, čeká na tenisák
jídlo ne, nic, a to ani slanina.. hra na babu jo, ale to zas nevydržím já
naučila se na tom "čekej" a úplně dobře, až mě to překvapilo
ale znáte to, než si člověk vzpomene na jaký povel to zařízení funguje..
a takhle pěkně zastavila na cestě pro kočku, pro srnku, ale u zajíce už to neubrzdila
proběhla se, vrátila se ke mně, sedla vedle nohy a fakt hustý pracovní pohled mně do očí "splněno"
tak jsem myslela, že se pověsím na blízkém dubu, ale vydržela jsem a šlo se domů, pomalu (já měla stejně beztak infarkt ), v klidu, nic jsem neřekla
a cvičilo se čekej všude možně a bez míčku, o dva měsíce později je to paráda

ten míček není její hračka - býval, než s ním začla cvičit.. to vždy rozcupovala.. ale teď jej nese na louku, nese ho domů, položí v chodbě a nevšímá si ho.. a já to nezpůsobila

máme tu čapí rodinku, chodí s námi ráno na louku, a Megí opravdu cvičí - nejdříve jsme se k nim blížily na vodítku asi tak tři dny, otočila jsem to ještě než se jí ježil krk
přebíhají tam srny, okolo i těsně chodí lidé se psy i na volno
ty srny jsou pořád lákadlo, ale vidím, jak se pes tváří a velím kašli na ně.. a něco si vymyslím, ze začátku to byl imaginární pes, toho si přeje pod stromeček

takže mám jedinou radu - najít oboru a zvěř nechat zevšednět
což se pěkně radí, ale je to nedostatkové zboží
nechala jsem jí jeden lov - myši
jak začne hrabat, nechám ji, nevolám

asi je hodně blbé volat "myšička hledej", co ? myšku do kapsy asi nechceme.. ale něco, co má hodně ráda, práci, pracovní nástroj, protože to vypadá, že na blbosti fakt teď nemá čas
stolní cvičák by to chtělo, tam se těší, jste psala
stopy ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
asi Vás strašlivě zklamu, promiňte bullové nejsou hyperaktivní, jsou to stíhači, loví očima, je to sprint a ležet, a jak musí přemýšlet, strašně je bolí hlava a zas se jde ležet jak který.. ale většinou z nich psy s ADHD udělají majitelé
ale můžou tak jako klusat 30km..

ne, samozřejmě, "namotivovat" se dá každý pes jinak; každý nemá rád míček
u nás to vzniklo náhodou, už přesně ani nevím jak, ale teď hodím golfový míček a k tomu doběhne a kouká, jestli si jako dělám legraci, čeká na tenisák
jídlo ne, nic, a to ani slanina.. hra na babu jo, ale to zas nevydržím já
naučila se na tom "čekej" a úplně dobře, až mě to překvapilo
ale znáte to, než si člověk vzpomene na jaký povel to zařízení funguje..
a takhle pěkně zastavila na cestě pro kočku, pro srnku, ale u zajíce už to neubrzdila
proběhla se, vrátila se ke mně, sedla vedle nohy a fakt hustý pracovní pohled mně do očí "splněno"
tak jsem myslela, že se pověsím na blízkém dubu, ale vydržela jsem a šlo se domů, pomalu (já měla stejně beztak infarkt ), v klidu, nic jsem neřekla
a cvičilo se čekej všude možně a bez míčku, o dva měsíce později je to paráda

ten míček není její hračka - býval, než s ním začla cvičit.. to vždy rozcupovala.. ale teď jej nese na louku, nese ho domů, položí v chodbě a nevšímá si ho.. a já to nezpůsobila

máme tu čapí rodinku, chodí s námi ráno na louku, a Megí opravdu cvičí - nejdříve jsme se k nim blížily na vodítku asi tak tři dny, otočila jsem to ještě než se jí ježil krk
přebíhají tam srny, okolo i těsně chodí lidé se psy i na volno
ty srny jsou pořád lákadlo, ale vidím, jak se pes tváří a velím kašli na ně.. a něco si vymyslím, ze začátku to byl imaginární pes, toho si přeje pod stromeček

takže mám jedinou radu - najít oboru a zvěř nechat zevšednět
což se pěkně radí, ale je to nedostatkové zboží
nechala jsem jí jeden lov - myši
jak začne hrabat, nechám ji, nevolám

asi je hodně blbé volat "myšička hledej", co ? myšku do kapsy asi nechceme.. ale něco, co má hodně ráda, práci, pracovní nástroj, protože to vypadá, že na blbosti fakt teď nemá čas
stolní cvičák by to chtělo, tam se těší, jste psala
stopy ?

"Myšička, hledej" já volám a myšilov má povolen.
Stopy možná...my zatím zkoušíme nosework a chodíme se dívat na klokany přes plot ZOO

Terven napsal(a):
"Myšička, hledej" já volám a myšilov má povolen.
Stopy možná...my zatím zkoušíme nosework a chodíme se dívat na klokany přes plot ZOO

nó tak to závidím, klokany
mě tak napadlo, že se bude lovit organizovaně... ráno si vystopuj.. snídani ?
mně to tak přijde, že není žádná hračička, že prostě chce makat hlavou, pracovat.

ještě jen k té hračce, pamlsku, míčkování - tu pomůcku postupně odbourávám
je pravda, že v té euforii, jak nám to krásně jde, mi docházelo jen velice pomalu, že tvořím psa závislého na míčku, a že by mi to bez míčku nemuselo fungovat
naštěstí se povedlo, jako ve správné pohádce, ale jeden den jsem se fakt lekla, když jsem vzala vodítko a házedlo s balónkem ne a pes koukal "co se děje", docvaklo mi to, ještě že ta Megí je.. no chodí číst faunu, už dlouho si to myslím

nejradši mám tento:
https://www.youtube.com/watch?v=h1ihIfc_Yec&list=PLnoFf6PdGptzpXo-_6rrlvn5_7Nl_XWj4

dobrou noc všem :).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
zachytávání žádoucího chování
pes si sedne, řeknu "sedni"

s tahací hračkou se začíná cokoli, co si vymyslíte, třeba hra "přines", hra vždy začíná sednutím psa
když tu hračku vytáhnu, až bude dělat něco, co je společensky nepřijatelné, nepodívá se na mě ?

"zachytávání žádoucího chování
pes si sedne, řeknu "sedni" "

ne ze bych podceňovala genialitu psu -ale tohle jak muze fungovat při uceni?
pes nezna ani sedni, ani ten povel -ale nauci se to?

jsem si vždycky myslela, ze "zachytavani" se deje přes odmenu určitého chovani, co pes nahodne nabidne, ne přes povel.

petrahei, a co jako jiného megi napsala?
první je chování, k tomu se přiřadí povel, jenom jí tam chybí odměna (teda v tom citovaném úryvku)...normální a funkční postup.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
petrahei, a co jako jiného megi napsala?
první je chování, k tomu se přiřadí povel, jenom jí tam chybí odměna (teda v tom citovaném úryvku)...normální a funkční postup.

tak když "jenom chybi odmena" -ale jinak je to funkcni postup -tak to pak jo

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
zachytávání žádoucího chování
pes si sedne, řeknu "sedni"

s tahací hračkou se začíná cokoli, co si vymyslíte, třeba hra "přines", hra vždy začíná sednutím psa
když tu hračku vytáhnu, až bude dělat něco, co je společensky nepřijatelné, nepodívá se na mě ?

Štěně se na vás možná i podívá (a nebo taky ne, no), ale co bude dál, záleží na tom, jak moc jej pohlcuje z vašeho hlediska nežádoucí činnost, kterou chcete optimististicky vytasenou hračkou přerušit.
Pokud vám hrubě štípe a děsně ho to baví, nebo pět metrů od vás žere v roští hnusy, můžete se leda tak hračkou tlouct do hlavy, protože takové skvělé zábavě konkurovat nedokážete.

Proto je vždy vhodnější naučení na srozumitelné přerušení činnosti jasným zákazovým povelem než pozitifní převádění na náhradní zábavu, kde můžete ve výsledek jen sluníčkově doufat.

Učit psa sedni vyčíháváním situací, kdy to sám mimovolně provede, je naprostá přitroublost. Takhle se to dělá hlavně u nekontaktních zvířat, myšleno zvířat, kterých se buď z bezpečnostních důvodů nemůžete dotýkat, nebo tento dotek nemá výsledný efekt. Ale degradovat komunikaci se psem domácím, který žije s člověkem tisíce let, výhradně na tyto postupy, je známkou naprostého neporozumění a zmatení pojmů. Ať už učítě štěně nebo dospělého psa, máte obrovskou výhodu v tom, že se ho můžete dotýkat, manipulovat s ním, takže nepotřebujete ohledně základních povelů nic vychytávat. Učím sedni tak, že psa tlakem nebo poklepem na záď či pohybem pamlsku či hračky nad hlavou psa posadím a chválím. Za odpoledne to umí. Nuda.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak když "jenom chybi odmena" -ale jinak je to funkcni postup -tak to pak jo

no, i bych řekla, že ve svých dlouhých textech tu odměnu megi má...

"pes nezna ani sedni, ani ten povel -ale nauci se to?"

tož mám štěstí na geniální psy, ti moji si uměli sedat na prdelku už od skoro vždy (pomíjím první dny/týdny života)...a dokonce i jiné kulišárny, než sedni...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak když "jenom chybi odmena" -ale jinak je to funkcni postup -tak to pak jo

samozřejmě, ža dostane odměnu, šlo o vysvětlení, co se zachytává, jak jde učit
pes si sedá, řeknu sedni, dám granuli
jednodušší způsob už ani nevím
je to lepší než "fuj" a čekat, jestli to zabere
takhle pak nabídl sednutí, když se chtělo, aby se nevrhl na cokoli na podlaze

máte tak 20 zkoušek, stejné psy, a pořád potřebu přehazovat si jedno slovíčko, místo rad
proč by měl být pes do půl roka, do roka, nevychovaný ?
neberte to zle, ale v poslední době není možné obdržet radu, jen se řeší, kdo co řekl špatně

chtěla bych od někoho vysvětlit, jak funguje to učení fuj
řekne se fuj a co pak ?
k tomu fuj je ještě něco, odstrčení psa, zavření psa, zvednutí nebo co přesně ?

saola napsal(a):
Štěně se na vás možná i podívá (a nebo taky ne, no), ale co bude dál, záleží na tom, jak moc jej pohlcuje z vašeho hlediska nežádoucí činnost, kterou chcete optimististicky vytasenou hračkou přerušit.
Pokud vám hrubě štípe a děsně ho to baví, nebo pět metrů od vás žere v roští hnusy, můžete se leda tak hračkou tlouct do hlavy, protože takové skvělé zábavě konkurovat nedokážete.

Proto je vždy vhodnější naučení na srozumitelné přerušení činnosti jasným zákazovým povelem než pozitifní převádění na náhradní zábavu, kde můžete ve výsledek jen sluníčkově doufat.

Učit psa sedni vyčíháváním situací, kdy to sám mimovolně provede, je naprostá přitroublost. Takhle se to dělá hlavně u nekontaktních zvířat, myšleno zvířat, kterých se buď z bezpečnostních důvodů nemůžete dotýkat, nebo tento dotek nemá výsledný efekt. Ale degradovat komunikaci se psem domácím, který žije s člověkem tisíce let, výhradně na tyto postupy, je známkou naprostého neporozumění a zmatení pojmů. Ať už učítě štěně nebo dospělého psa, máte obrovskou výhodu v tom, že se ho můžete dotýkat, manipulovat s ním, takže nepotřebujete ohledně základních povelů nic vychytávat. Učím sedni tak, že psa tlakem nebo poklepem na záď či pohybem pamlsku či hračky nad hlavou psa posadím a chválím. Za odpoledne to umí. Nuda.

umíte pískat ? já ne
tak jsem si koupila píšťalku
prostě si najdu věc, která psa z té situace vytrhne
za kousnutí do ruky nechválím, za kousnutí do hračky ano

po Vaší editaci tohle:
jsou způsoby, jak si pes sedne mým naváděním (ano, existuje více způsobu učení a dokonce je znám, a kombinují se), anebo když se hraje se štěníkem na zemi, sedne si, fakt, dělají to
jde o to, naučit "přemýšlet" nebo říkejme si tomu nastavit způsob myšlení, výcviku, support
a bude se celý život hodit, tohle nastavení

vysvětlete ten postup, učení "fuj"
celý
děkuji.

Nepoužívám povel Fuj. Nelíbí se mi. Používám slova Ne, Dost, Přestaň, Nech toho. Zdánlivě zbytečně mnoho povelů pro stejný výsledek, ale psi mají velmi bohatou slovní zásobu a bez problémů vnímají všechny.
Modelový příklad hrubého štípání:
pokud štípe, chytnu čumák psa, přitisknu mu pysky na řadu zubů a dám povel Dost (doplň dle libosti).Časové pořadí - současně. Výsledek: pes pustí mou ruku, já pustím jeho čumák, pochválím, pohladím. Opakujeme, když situace opět nastane. Používám postupně hlavně slovní povel a zároveň ubírám na tlaku na čumák. Nakonec uchopení pouze naznačím, stačí povel Dost. Zase - pokud se psem žiji, věnuji se mu, za pár opakování v jednom dni máme hotovo.

Vy to děláte jinak? Jo, vlastně, vy máte ty hračky...ach jo

Megíí, řekl vám někdo to sladké tajemství, že psi se rodí s mozkem? Nemusíte nic nastavovat, jen rozvíjíte vzájemnou komunikaci.

naučila jste, co dělat po různých slovech skrz vyhnutí se nepříjemnému
a já skrz získání příjemného
jsou psi, kteří na nějaké "násilí" reagují přesně naopak, než si většina lidí myslí, v roce jsou štěňátka k adopci

jde o štěně, o nového tvora, nepopsaný list
chci takto fungovat, nastavit si takto naše společné žití

po Vaší editaci:
ano, psi mají mozek, a psy mám ráda, proto podporuji "myšlení" a neprovozuji "ne tohle nedělej, sic ti zmáčknu tlamičku"

v případě, že dostanu do ruk psa, který je fakt agresivní, hračka mi hned teď bude k ničemu, jídlo též, ten už se naučil řešit situace špatně, tam ho prosit nebudu, ale později, co nejdříve, najdu způsob, jak se domluvit...a zákaz to nebude, protože je nanic, vidím všude okolo
ale štěně se nenarodí rozbité, zkažené, tam si to nastavíme my
no a mně se nelíbí mačkat tlamičku, no
raději mám klid, ticho, tým pes a já
a když si pes pak lehá bez povelu, na ukázání rukou, po týdnu to udělá na kývnutí, sám to zkusí, to je prostě radost.

Štěně není nepopsaný list, strávilo minimálně osm týdnů s fenou a sourozenci, komunikovali spolu stejně.
Agresivita je něco jiného než rozjívená hra malého štěněte zadavatelky.

Píšete bláboly a nerozlišujete situace - nezajímá vás to, nebo nemáte cit pro zvířata nebo jste jen líná poznávat jejich chování? Držte se tabulek a množství bílkovin v granulích, od živých tvorů raději jděte dál...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Můj mi nenapoví, on přijde a zcela jasně mi řekne, co by rád a kam chce jít. I když ne vždy to se mnou konzultuje. Na druhou stranu to s ním často neřeším ani já a rovnou mu vpálím negativní stanovisko.

Moje vet, která se intenzivně zabývá chováním psů a koček, při poslední návštěvě vypustila hezkou větu: "Naučte se rozumět svému psovi, být pro něj čitelná a bude vás milovat." A platí to vlastně na celé okolí psa, někoho prostě nemusí. Normální psi obecně nemají rádi situace, kdy něco nechápou, nebo se střetnou s něčím neznámým. Empatie psím vs. člověčím světem vládne, to je bez debat.

ano, to mohu podepsat, i já jsem někdy svými psy postavena před hotovou věc, ale musím říci, mají se mnou trpělivost, když třeba na procházce oni tam a já jinam, sednou si a počkají, až vše znovu rozvážím a pochopím, že jejich směr je lepší, když ale pochopí - a je to rychlé. že so myslím doopravdy vážně, s výrazem. bóže, zase. mne poslechnou. jo, učí mne myslet.

saola napsal(a):
Štěně není nepopsaný list, strávilo minimálně osm týdnů s fenou a sourozenci, komunikovali spolu stejně.
Agresivita je něco jiného než rozjívená hra malého štěněte zadavatelky.

Píšete bláboly a nerozlišujete situace - nezajímá vás to, nebo nemáte cit pro zvířata nebo jste jen líná poznávat jejich chování? Držte se tabulek a množství bílkovin v granulích, od živých tvorů raději jděte dál...

děkuji za radu
fena štěněti mačká tlamičku ?
ne
fena štěně usměrní dotykem a docela dost lehkým
a vždy na boku, krku nebo hřbetě
a pak přijde člověk a mačká mu tlamu
naučené štěně už pak před fenou třeba lehne na záda, jako podřízenost, z toho si zas lidé vyplodili další k ničemu věc
akorát to štěně u matky to dělá samo a ona toho nejvíc neposluchu podrží na zemi dotykem na krku, ne kousáním a vůbec ne do hlavy
psi koušou naprázdno, u tlamy toho, který otravuje
dá se to napodobit lusknutím prstů
když začnu něčím tichým a nenásilným.. no zjistí se, že i to stačí
chtěla jsem znát ten postup "fuj", myslela jsem, třeba u kočičí misky, aby to nežralo:
štěně třeba lehce odstrčím + řeknu fuj + když vteřinu zůstane tam, kde chci a nekouká do té misky, tak odměna
jo, i já znám "zákazové" povely, ale rozhodně nebudu působit bolest, fuj

saola napsal(a):
Štěně se na vás možná i podívá (a nebo taky ne, no), ale co bude dál, záleží na tom, jak moc jej pohlcuje z vašeho hlediska nežádoucí činnost, kterou chcete optimististicky vytasenou hračkou přerušit.
Pokud vám hrubě štípe a děsně ho to baví, nebo pět metrů od vás žere v roští hnusy, můžete se leda tak hračkou tlouct do hlavy, protože takové skvělé zábavě konkurovat nedokážete.

Proto je vždy vhodnější naučení na srozumitelné přerušení činnosti jasným zákazovým povelem než pozitifní převádění na náhradní zábavu, kde můžete ve výsledek jen sluníčkově doufat.

Učit psa sedni vyčíháváním situací, kdy to sám mimovolně provede, je naprostá přitroublost. Takhle se to dělá hlavně u nekontaktních zvířat, myšleno zvířat, kterých se buď z bezpečnostních důvodů nemůžete dotýkat, nebo tento dotek nemá výsledný efekt. Ale degradovat komunikaci se psem domácím, který žije s člověkem tisíce let, výhradně na tyto postupy, je známkou naprostého neporozumění a zmatení pojmů. Ať už učítě štěně nebo dospělého psa, máte obrovskou výhodu v tom, že se ho můžete dotýkat, manipulovat s ním, takže nepotřebujete ohledně základních povelů nic vychytávat. Učím sedni tak, že psa tlakem nebo poklepem na záď či pohybem pamlsku či hračky nad hlavou psa posadím a chválím. Za odpoledne to umí. Nuda.

No já tedy štěně "nechytnu za tlamičku"...ale jinak prostě taky souhlasím se zákazovými povely...nehodlám vymýšlet a nabízet alternativy, prostě, když se něco nesmí, tak se to nesmí a fertig...neustále se tady opakuje "nastavit psu mantinely"...takže já ty mantinely nastavím zákazem...bez větších problémů psy vždycky rozuměli povelům "FUJ! a NESMÍŠ!" popř. mírnější "ani na to nemysli!" a to se pokládám za nejvíc rozmazlovací paničku pod sluncem...s dětmi se taky necrcám...prostě "nesmíš sahat na kamna" a hotovo...necpu dítěti do ruky plyšáka, protože je to příjemnější než si sáhnou na horký kamna.

saola napsal(a):
Štěně se na vás možná i podívá (a nebo taky ne, no), ale co bude dál, záleží na tom, jak moc jej pohlcuje z vašeho hlediska nežádoucí činnost, kterou chcete optimististicky vytasenou hračkou přerušit.
Pokud vám hrubě štípe a děsně ho to baví, nebo pět metrů od vás žere v roští hnusy, můžete se leda tak hračkou tlouct do hlavy, protože takové skvělé zábavě konkurovat nedokážete.

Proto je vždy vhodnější naučení na srozumitelné přerušení činnosti jasným zákazovým povelem než pozitifní převádění na náhradní zábavu, kde můžete ve výsledek jen sluníčkově doufat.

Učit psa sedni vyčíháváním situací, kdy to sám mimovolně provede, je naprostá přitroublost. Takhle se to dělá hlavně u nekontaktních zvířat, myšleno zvířat, kterých se buď z bezpečnostních důvodů nemůžete dotýkat, nebo tento dotek nemá výsledný efekt. Ale degradovat komunikaci se psem domácím, který žije s člověkem tisíce let, výhradně na tyto postupy, je známkou naprostého neporozumění a zmatení pojmů. Ať už učítě štěně nebo dospělého psa, máte obrovskou výhodu v tom, že se ho můžete dotýkat, manipulovat s ním, takže nepotřebujete ohledně základních povelů nic vychytávat. Učím sedni tak, že psa tlakem nebo poklepem na záď či pohybem pamlsku či hračky nad hlavou psa posadím a chválím. Za odpoledne to umí. Nuda.

čekat na mimovolné provedení povelu? to se dělá u velkých šelem, kterým fakt zadek na zem nepřitlačíte aspoň to říkají jejich cvičitelé.

Já se svými psy vystačím bez odměn v podobě pamlsků či hraček, nežádoucí činnost přerušuju slovně či přitáhnutím vodítka nebo dohromady, neužívám povely, ale slova a tón hlasu - ne ne, nech toho, Alíku, to se dělá?Nebo, už nehlídej, už to přebírám... a taky to jde. moji psi, jak se mi zdá, myslí sami, jsem to já, kdo musí více přemýšlet, oni jsou empatičtější než já.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
děkuji za radu
fena štěněti mačká tlamičku ?
ne
fena štěně usměrní dotykem a docela dost lehkým
a vždy na boku, krku nebo hřbetě
a pak přijde člověk a mačká mu tlamu
naučené štěně už pak před fenou třeba lehne na záda, jako podřízenost, z toho si zas lidé vyplodili další k ničemu věc
akorát to štěně u matky to dělá samo a ona toho nejvíc neposluchu podrží na zemi dotykem na krku, ne kousáním a vůbec ne do hlavy
psi koušou naprázdno, u tlamy toho, který otravuje
dá se to napodobit lusknutím prstů
když začnu něčím tichým a nenásilným.. no zjistí se, že i to stačí
chtěla jsem znát ten postup "fuj", myslela jsem, třeba u kočičí misky, aby to nežralo:
štěně třeba lehce odstrčím + řeknu fuj + když vteřinu zůstane tam, kde chci a nekouká do té misky, tak odměna
jo, i já znám "zákazové" povely, ale rozhodně nebudu působit bolest, fuj

Ano.

Pozorujte a učte se...

stop týrání napsal(a):
čekat na mimovolné provedení povelu? to se dělá u velkých šelem, kterým fakt zadek na zem nepřitlačíte aspoň to říkají jejich cvičitelé.

Já se svými psy vystačím bez odměn v podobě pamlsků či hraček, nežádoucí činnost přerušuju slovně či přitáhnutím vodítka nebo dohromady, neužívám povely, ale slova a tón hlasu - ne ne, nech toho, Alíku, to se dělá?Nebo, už nehlídej, už to přebírám... a taky to jde. moji psi, jak se mi zdá, myslí sami, jsem to já, kdo musí více přemýšlet, oni jsou empatičtější než já.

Souhlas, napište to ale megíí, ne mě

Mé ano, megíí, patřilo jako odpověď k tomu, že fena štěněti tlamu bez problémů stiskne a přidrží, stejně jako hlavu.
Vaše další, později dopsané bláboly o jemných dotecích z boku, na krku a hřbetě, souvisejících s korekcí nežádoucího chování štěněte, mě jen opět přesvědčují o tom, že pro vás zvířata pouze plyšová nebo již vycpaná.

A také už na vašem svérázném výkladu psí etologie pomalu chápu, kde se berou přitroublí majitelé nezvladatelných "bojových" plemen bez jakýchkoliv mantinelů - vždyť na vás váš pes kašle a ještě jste na to hrdá.



Co se týče nežádoucí činnosti žraní granulí z kočičí misky, k této situaci u mě nedochází: misky jsou na vyvýšených místech, kam štěně nedosáhne.

Já vám nevím. Myslím si, že jsem dost měkký vůdce a strašně moc věcí odpustím a se psem si hrajeme a blbneme a je to super. Ale medvědici jsou tři měsíce a když na ní přijde kousavá, tak prostě člověk nemá ani náladu hledat v té chvíli, který objekt by milostivá chtěla kousat radši než ruku nebo nohavici. přerušit v té chvíli blbou hru, klidně i "trestem", protože nějaké au fakt nefunguje, je jediný funkční model. potřebuju nutně, aby se naučila, že některé věci se nekoušou NIKDY dřív, než bude větší než já. A pak si můžeme hrát s míčkem, nebo cvičit lehni, nebo tu energii jít vychodit k potoku. Ale prosit psa, aby toho nechal, a tahat přitom z kapsy výběr jiných hraček, to fakt ne.

A světe div se, v porovnáním s dobou před měsícem se kousání lidí omezilo o 90% a musí být opravdu hodně rozdivočená, aby jí to ujelo.

https://www.youtube.com/watch?v=0IjG7YYZpn8
https://www.youtube.com/watch?v=tjV-PUu4YHg
https://www.youtube.com/watch?v=9Ena_ktPaU0
https://www.youtube.com/watch?v=O9cUOIfa9Ms

kousl ten dospělý štěně nebo naznačil kousnutí, vrkl, zasyčel, dotkl se, zabral si místo bez řečí a tak podobně ?
a jak tento dostal štěně na zem
https://www.youtube.com/watch?v=qWMyyLGmjP8

bojoví psi
https://www.youtube.com/watch?v=T9fZGEW8F90
tady tento zíval
https://www.youtube.com/watch?v=HuWtPVuPLHw
https://www.youtube.com/watch?v=Ckqwx2lVu78


klid bychom se od nich měli učit
je zvláštní, že o něm se nikdo moc nezmíní.. těžko se napodobuje

Mládí vpřed!

bodlinka: postup, prosím
saola: kočky jí se psem, máme i malé kotě a dva kocoury, pijí všichni z jedné misky, stačilo na to odsunutí bokem k její psí misce, uznávám,4x jsem ji odsunula a 2x odnesla, než jí došlo, že to prostě bude takhle
je to také vyhnout se nepříjemnému, ale nebolí - lusknu, řeknu "ne" nebo vůbec nic, psa odnesu, vydrží tam, odměním
teď mi stačí lusknout prsty nebo dotyk na krku a pes kouká na mě, zastaví se
je fakt, že venku na mě lidé koukají divně, jsou zvyklí na trhání vodítkem, a bez mučení se přiznávám, kdysi mi nervy ujely, jako překvapení ve vlaku, dva řítící se psi zpoza rohu a tak
ale abych takto začla výchovu štěněte, nechci.

Zmizela Fiona, přišla Saola.. ach jo.

děkuji vám dámy za zábavné počtení
u výchovy jedináčka se nemusí zákazové povely skoro vůbec používat, to skoro je tam proto, že mi zatím scylla ani megi neodpověděli na můj dotaz, jak převést štěně radostně se válející v hovně na žádoucí činnost (to je neválení) tak, aby to při nejbližší příležitosti neopakovalo a ucítí-li ekrement radostně se dožadovalo míčku
(pokud ho míček vůbec zajímá)
vono, když jedete s 12kou psů, celé to je dlouhé kol 18ti m, ovládáte psy POUZE hlasem,
a řítí se na vás cizí neovladatelný čokl (na volno) tak se halt bez zákazového povelu, kterým docílíte, že se nikomu nic nestane, prostě NEOBEJDETE...

docela by mne zajímala teorie, jak převedu smečku psů rozhodlou psíčka "pocuchat" pomocí nějaké nabídky náhradní činnosti...aby se tak nestalo a to vše za běhu
no a pak vám možná prozradím, co opravdu funguje

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
bodlinka: postup, prosím
saola: kočky jí se psem, máme i malé kotě a dva kocoury, pijí všichni z jedné misky, stačilo na to odsunutí bokem k její psí misce, uznávám,4x jsem ji odsunula a 2x odnesla, než jí došlo, že to prostě bude takhle
je to také vyhnout se nepříjemnému, ale nebolí - lusknu, řeknu "ne" nebo vůbec nic, psa odnesu, vydrží tam, odměním
teď mi stačí lusknout prsty nebo dotyk na krku a pes kouká na mě, zastaví se
je fakt, že venku na mě lidé koukají divně, jsou zvyklí na trhání vodítkem, a bez mučení se přiznávám, kdysi mi nervy ujely, jako překvapení ve vlaku, dva řítící se psi zpoza rohu a tak
ale abych takto začla výchovu štěněte, nechci.

postup.

hraju si ze psem, třeba s míčkem nebo s čímkoliv, tenhle předmět přestává bavit, hra s rukou by mohla být lepší. nebo jdeme na procházku a hýbající se noha - moje - je natolik lákavým předmětem, že mám najednou medvědici zakousnutou pod kolenem nebo visí na nohavici. co s tím. zařvu, to jde samo, protože to fakt bolí. to teď už kolikrát stačí, ale před měsícem to byla akorát výzva k pokračování hry. tak je potřeba ruku zachránit a to jde nejlépe právě tím, že chytnu tlamu a chvilku jí držím. to je nepříjemné a náladu na další hru to zabíjí. nefunguje: odstrčit psa od sebe, odcházet, nabízet jiné předměty ke hraní. prostě nefunguje. pomůže psa chytit za nějakou jinou část těla a chvilku ho držet, ale držet přímo tlamu funguje lépe a rychleji a taky to zubaté je hned zpacifikované. když pes místo jupí, kousnu tě, vyhodí výraz tohle není zábava, tak je puštěn a pak se můžou dít další věci. vzhledem k tomu, že teď už kouše ruce jen když má přebytek energie, obvykle následuje procházka ven, kde se to vychodí, vyhraje a vycvičí. nebo když se to stane na procházce, tak se to jde vycvičit, vyběhat a vyhrát.

a nejde o tu bolest, ale přesně o to nepříjemné. moje chytnutí je asi tak stejný jako vaše lusknutí, ale já lusknout prsty u rozdivočené medvědice, tak mi chňapne po luskající ruce. nějaké zvuky u ní fakt chování nepřerušují. stejně tak odnášení psa, sorry, ale ona už má skoro dvacet kilo.

na trhání vodítkem by se mi zabejčila, to nemá cenu ani zkoušet, stačí, jsem ráda, že už vodítko nebere jako největší zlo pod sluncem, které jí omezuje v rozletu a umí povel pojď jdeme jako v horším případě něco, co se dá vydržet, v lepším docela dobrou zábavu. poslední, co bych chtěla, je ukázat vodítko jako trestající nástroj. beztak chodí na širokým koženým obojku.

ale já nejsu proti zákazu, prostě nebudu psa tlouct, kopat do něj, řvát, mačkat mu tlamu
válení v srnčích bobcích jsme měli hodně, nějaké lákání na hračky a žrádlo vůbec nemá smysl, stejně jako u běžící srnky je "čekej", protože "ke mně" je.. složitější, když je "zatměno"
došla jsem tam, luskla, slovo "ne", psa zvedla, dala stranou, řekla, že je prase a místo zabrala pro sebe, a to pro sebe je důležité
u spřežení nevím, měla jsem dva psy, kteří tahali, a ti neviděli nic, jenom běželi, arg. doga a stafford
tak něco naučeného mít musí, a mě zajímá ten způsob učení, díky lupus4.

díky, bodlinka, to mi dává docela smysl, hlavně i pak to vybití energie
jsem přesvědčená, že pes nepotřebuje tolik sílu, jako to překvapení.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ale já nejsu proti zákazu, prostě nebudu psa tlouct, kopat do něj, řvát, mačkat mu tlamu
válení v srnčích bobcích jsme měli hodně, nějaké lákání na hračky a žrádlo vůbec nemá smysl, stejně jako u běžící srnky je "čekej", protože "ke mně" je.. složitější, když je "zatměno"
došla jsem tam, luskla, slovo "ne", psa zvedla, dala stranou, řekla, že je prase a místo zabrala pro sebe, a to pro sebe je důležité
u spřežení nevím, měla jsem dva psy, kteří tahali, a ti neviděli nic, jenom běželi, arg. doga a stafford
tak něco naučeného mít musí, a mě zajímá ten způsob učení, díky lupus4.

jenže prostě chytit tlamu neznamená psa tlouct či kopat do něj. stejně jako "trest" =/= psa tlouct či kopat do něj. Každé zvíře to má nastavené jinak. Znám třeba psy, na které člověk nemůže ani zařvat, protože už je to příliš silný negativní impulz a jim se z toho přepálí hlava.

nemyslím si, že je nějaký univerzální pravidlo co dělat a co nikdy nedělat. každý pes je originál a jeho majitel je buď schopný a ochotný najít si k němu cestu, nebo ne.

Nemám za sebou ty stovky psů... jen názor. Myslím si, že pes by se měl naučit citu nebo respektu k tomu, že člověk je takový křehčí (nebo proč že se to nechce nechat okusovat). To se pes tím, že mu dáte náhradou hadr, hračku...podle mě... nenaučí. Hraju si se psama rukama, nechám se chytat za ruce, chytám je u toho za tlamu, za nohy, za uši, za kůži různě po těle, různě je omezím a pak zas nechám... Fena třeba, když byla úplně malá, moc nekousala, chytlo ji to trochu opožděně, pes už odmalinka, ale zas ho to dřív přešlo. Ale oba se k té hře nechají vybídnout, i když teď prakticky ani jeden nekouše, fena ani nenaznačuje. Třebas ani na jednoho mojeho současného psa by fakt neplatil nějaký "chvat" za tlamu. Nebo to neumím správně, taky možnost. Koušeš moc, nenechám se (pár vteřin podržen), nechceš se trochu umírnit? Konec. Prostě jen konec. Držím ho, otočím se, odejdu, co se hodí. Třeba je u toho "au", nebo "tak to ne", ale fak teda ne stylem koušeš mě moc, na, tady máš uzel. A nebo třeba až za chvíli. Hrajeme si i s uzlem, i s hračkami, ale to jsou jiné hry. Psi si hrajou spolu, mydlí se, skáčou po sobě,... samozřejmě daleko drsněji. Koušou se teda i do hlavy, tahají se za tlamy, za krk, přestože teda na fauně se píše, že takhle si psi nehrajou, já jim do toho nekecám. Jak má jeden dost, jde lehnout, druhý ho nechá, jde si hlodat kost. Ano, musel se to naučit, ale fakt tady ani jeden po druhém nevyjížděl, neštípal, prostě toho druhého "unudil", udržel, zalehl. Dvakrát, třikrát, postupně stačilo jedou, teď už je to v repertoáru zas pro cizí psy.

Chycení za tlamu sice znamená přetočení na záda, no říkáme tomu krokodýlí chovat, pes držený za tlamu s sebou mrskne o zem, zatočí se, pes držející je tímto chvatem rázem pod psem drženým. Zhruba prostřední fáze hry. Ale tak i když jsou v nejlepším, po oslovení mezi ně, tyhle dva, klidně sahnu rukama.

Pes si dost hraje s kocourem, kočky mají takové trochu jiné hry, no ale konec, zaleze, odejde, jeden nebo druhý. Pes do kocoura většinou jen tak strká čumákem, nadskakuje na místě, dělá pózy, občas do něj packou, ale od kocoura se nechá kousat, fackovat, sejmout ze zálohy. Hodně se vzájemně honí. Kocour psa nikdy pořádně nevyprášil, ne že by na to neměl, posekat ho a pak zdrhnout, ale proč by to dělal, a čemu to vadí? Na jaké úrovni jsou si nebo nejsou? A nemůžou si kvůli tomu hrát? Je to pro ně radost. Po večerech se vzájemně umejvaj, vykusujou si blešky. Psa napadlo, že by i mě mohl vykousat blechu. Jo, nejsem tak geniální, nevytáhla jsem z kapsy plyšáka ani nepodala z druhé strany nalepeného kocoura, řekla jsem přiměřeně úleku, protože jsem zrovna byla začtená do něčeho - "jauvajs, co je?!" Jako, proč by člověk nemohl být člověkem? Nedejbože psa dáte někomu hlídat nebo cokoli se stane, lidi málokdy jsou tak uvědomělí, s perfektní sebekontrolou, jak tady.

Jezdí k nám děcka, psi jsou na ně zvědaví, ale prostě musejí vědět, všichni, vzájemně, že klidně stojím, sedím, ležím = nikdo po mě neskáče, budu nechán na pokoji, v klidu. Kdo si to nezajistí sám, tomu pomůže ředitel cirkusu. Jednou dvakrát desetkrát, od toho tam je. Jasně že pro štěně je děcko daleko zajímavější, jsou menší, živější, mluví jinak, jinak se hýbou, furt chodí ublemcaní a v neposlední řadě k tomu psovi vysílají signály. Podle mě děti, kteří si psa dokáží nevšímat jsou stejně geniální jak štěňata, která si nevšimnou dítěte. No tak ale povětšinou se to dá nějak menežovat. Vysvětlit. Uklidnit situaci. Tady jeden kluk, je mu teď akorát dvanáct, vzpomínal, jak se feny bál, ale že teda se naučili hru na sundavání ponožek. Strašně důležitě vysvětloval, že teda jako pištění, lovecký pud, náhradní zábava. Říkala jsem si, hm, dobrý. Do chvíle, než přišel kolosální závěr - "...a tak naučíme Fidouše sundavat bráchovi čepici." - (Ovládla jsem se, výchova, že jo, přijde si na odpověď sám.): "Hele a to ti nevadí, že on si vás narozdíl od Eli, když byla malá, vůbec nevšímá?" - "No právě že vadí!"

Hra je podle mě taková situace, kterou všichni zůčastnění chápou jako nevážnou, příjemnou věc, spontánní, uvolněnou věc, interakci, hra není neměnná, rozvíjí se, vyvíjí se, má pravidla. Nic moc se nestane, když je někdo poruší. Jenom konec hry. Bezvýznamné Jenom? Asi ne...

A pak jsou vážné věci. Pes je pes, zvláště pokud má člověk v tu chvíli jednoho, dva, doma, ve městě, myslím si, by se měli umět, vzájemně fyzicky dotýkat. A vědět.

Je to štěně, štěňata koušou, tak si prostě hrajou, zuby mají jako jehličky, vyrostou z toho, vyrostou jim větší zuby a větší svaly a i pes bude větší Jsou mu 3 měsíce, musíte všichni přijít na to, jak fungujete. To půjde.

Znám psy, kteří sice teda nekoušou, ale škrabou. Jo jako dobrý, kdyby uměli neskákat tak mě nepoškrábou, že jo. Zajímavé, že je většinou strašně vztekne, když je za ty packy chytnu. Plyšák to asi nenaučil, že je to legrace.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jenže prostě chytit tlamu neznamená psa tlouct či kopat do něj. stejně jako "trest" =/= psa tlouct či kopat do něj. Každé zvíře to má nastavené jinak. Znám třeba psy, na které člověk nemůže ani zařvat, protože už je to příliš silný negativní impulz a jim se z toho přepálí hlava.

nemyslím si, že je nějaký univerzální pravidlo co dělat a co nikdy nedělat. každý pes je originál a jeho majitel je buď schopný a ochotný najít si k němu cestu, nebo ne.

Přesně tak.

"Ale medvědici jsou tři měsíce a když na ní přijde kousavá, tak prostě člověk nemá ani náladu hledat v té chvíli, který objekt by milostivá chtěla kousat radši než ruku nebo nohavici."
bodlinka, toto je co...tak snad VÍM, že mám štěně a VÍM, že kouše, tak si řeknu, že jdu trénovat a jsem připravena

"A světe div se, v porovnáním s dobou před měsícem se kousání lidí omezilo o 90% a musí být opravdu hodně rozdivočená, aby jí to ujelo."
a světe div se, naučení povelu PUSŤ trvalo PASTEVCI cca tři minuty (jedno sezení na zemi), a nežádoucí kousání bylo pořešeno...a že to byl divočák!...ale proč to dělat rychle a jednoduše, když to jde, dejme tomu, nesofistikovaně a pomalu...
jo, a to mu ještě pletu kebuli tím, že některé kousání do člověka je dovoleno

mimochodem, co kdo jako myslíte pod pojmem "zákazový" povel...jako z hlediska jazyka českého význam znám taky, ale z hlediska psa je to jak...?

"a řítí se na vás cizí neovladatelný čokl (na volno) tak se halt bez zákazového povelu, kterým docílíte, že se nikomu nic nestane, prostě NEOBEJDETE..."
Proč?

saola napsal(a):
Nepoužívám povel Fuj. Nelíbí se mi. Používám slova Ne, Dost, Přestaň, Nech toho. Zdánlivě zbytečně mnoho povelů pro stejný výsledek, ale psi mají velmi bohatou slovní zásobu a bez problémů vnímají všechny.
Modelový příklad hrubého štípání:
pokud štípe, chytnu čumák psa, přitisknu mu pysky na řadu zubů a dám povel Dost (doplň dle libosti).Časové pořadí - současně. Výsledek: pes pustí mou ruku, já pustím jeho čumák, pochválím, pohladím. Opakujeme, když situace opět nastane. Používám postupně hlavně slovní povel a zároveň ubírám na tlaku na čumák. Nakonec uchopení pouze naznačím, stačí povel Dost. Zase - pokud se psem žiji, věnuji se mu, za pár opakování v jednom dni máme hotovo.

Vy to děláte jinak? Jo, vlastně, vy máte ty hračky...ach jo

Megíí, řekl vám někdo to sladké tajemství, že psi se rodí s mozkem? Nemusíte nic nastavovat, jen rozvíjíte vzájemnou komunikaci.

Megíí, řekl vám někdo to sladké tajemství, že psi se rodí s mozkem? Nemusíte nic nastavovat, jen rozvíjíte vzájemnou komunikaci.

na to, aby se pes vyhnul bolestivému podnětu (mačkání pysků na zuby) potřebuje ten mozek o hodně míň než na učení zachycením či jinou formou pozitivního posílení.

"divit se" a "au" a podobné, postoj, výraz, dotek, posunutí, chytit oběma rukama, otočit se, kombinace au a hračky, ... vymyslet to jde, vnitřní nastavení člověka ale ukecám těžko :)
vidím dost rozdíl v tomto chytání, podržení na zemi nebo na místě, kde zrovna jsme (ta videa to ukazují dobře),
a mačkání zubů kamsi, to je celé
spíše na psa sáhnu než mluvím, a jsem si tak nějak jistá, že jde o způsob - co do toho doteku vložím

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Ale medvědici jsou tři měsíce a když na ní přijde kousavá, tak prostě člověk nemá ani náladu hledat v té chvíli, který objekt by milostivá chtěla kousat radši než ruku nebo nohavici."
bodlinka, toto je co...tak snad VÍM, že mám štěně a VÍM, že kouše, tak si řeknu, že jdu trénovat a jsem připravena

"A světe div se, v porovnáním s dobou před měsícem se kousání lidí omezilo o 90% a musí být opravdu hodně rozdivočená, aby jí to ujelo."
a světe div se, naučení povelu PUSŤ trvalo PASTEVCI cca tři minuty (jedno sezení na zemi), a nežádoucí kousání bylo pořešeno...a že to byl divočák!...ale proč to dělat rychle a jednoduše, když to jde, dejme tomu, nesofistikovaně a pomalu...
jo, a to mu ještě pletu kebuli tím, že některé kousání do člověka je dovoleno

mimochodem, co kdo jako myslíte pod pojmem "zákazový" povel...jako z hlediska jazyka českého význam znám taky, ale z hlediska psa je to jak...?

"a řítí se na vás cizí neovladatelný čokl (na volno) tak se halt bez zákazového povelu, kterým docílíte, že se nikomu nic nestane, prostě NEOBEJDETE..."
Proč?

nepotřebuju povel pusť. ono to nekouše tak, že by to na ruce viselo. potřebuju, aby pes pochopil, že do člověka se nekouše. představte si kleště výpravčího, ne pitbula.

a jdu trénovat... kde máte psa zavřenýho? já mám štěně a tam žiju s ním a potkávám se s ním v běžném domácím kontextu, není to tak, že by byl v kleci a já ho chodila navštěvovat "připravená". Tím pádem potřebuju běžný domácí věci, aby mě pes nevisel na noze, zrovna když nesu koš s trávou pro morčata nebo aby mi neskákal na záda a nekousal vlasy, když sbírám jahody na záhonu.

prostě nemyslím si, že je dobrý učit psa, že za každých okolností se mnou musí být zábava. to fakt může být užitečný jen pro pracovní psy v kotci, kteří se naučí, že když přijde psovod, tak bude něco a jsou připravení k výcviku a výkonu. já potřebuju zvíře, se kterým si můžu na terase vypít kafe, aniž bych byla nucena mu vymýšlet neustálou zábavu. prostě na terase se někdy jen tak leží, nebo si pse, támhle kousej sušený ucho. samozřejmě ke k tomu potřeba zajistit štěněti patřičný vybití baterek, protože když má aktivní, tak v klidu nebude ani být nemůže.

to: terven "Zajímavé je, že téměř vždy po ní chňapne, když jí nabídnu poté, co nás mine cizí pes. A nemusí dojít k žádnému startování, vrčení apod., stačí, že se klidně míjíme. Na feně není žádné rozrušení patrné, jen prostě chňapne po hračce, která by jí ještě před půlminutou nezajímala a je ochotná se o ni přetahovat nebo se za ní rozběhnout. "

Nevím, etolog nejsem, ale dle mě jde o klasické přeskokové jednání

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"divit se" a "au" a podobné, postoj, výraz, dotek, posunutí, chytit oběma rukama, otočit se, kombinace au a hračky, ... vymyslet to jde, vnitřní nastavení člověka ale ukecám těžko :)
vidím dost rozdíl v tomto chytání, podržení na zemi nebo na místě, kde zrovna jsme (ta videa to ukazují dobře),
a mačkání zubů kamsi, to je celé
spíše na psa sáhnu než mluvím, a jsem si tak nějak jistá, že jde o způsob - co do toho doteku vložím

Videa teda jsem neviděla, nejde mi to otevřít.

Co když ten člověk to bude dělat akorát furt stejně, konzistentně, stejně se to nakonec pes naučí respektive přestane s tím. Třeba nemusí být úplně blbý chytit psa za tlamu, když je to medvěd a ne ještěrka.

Podle mě konkrétně z tohohle kousání fakt vyroste. Pokud mu v rámci nepochopení nějak výrazně někdo neublíží.

Tak se holt naučí, mimochodem, že ho člověk umí omezit chycením za tlamu. Když bude u toho klid, ne nějaký "tak a teď ti ukážu a ještě ti přidám", je to asi jen způsob... mohl se naučit něco jiného, lepšího, horšího nebo taky nic.

tapina napsal(a):
Videa teda jsem neviděla, nejde mi to otevřít.

Co když ten člověk to bude dělat akorát furt stejně, konzistentně, stejně se to nakonec pes naučí respektive přestane s tím. Třeba nemusí být úplně blbý chytit psa za tlamu, když je to medvěd a ne ještěrka.

Podle mě konkrétně z tohohle kousání fakt vyroste. Pokud mu v rámci nepochopení nějak výrazně někdo neublíží.

Tak se holt naučí, mimochodem, že ho člověk umí omezit chycením za tlamu. Když bude u toho klid, ne nějaký "tak a teď ti ukážu a ještě ti přidám", je to asi jen způsob... mohl se naučit něco jiného, lepšího, horšího nebo taky nic.

však ano, ten klid
já nevím, mně všichni říkají, že to nejde, v klidu psa chytit, zastavit, neřvat, nemít vztek nebo jak to říct
tady jde o kluka, kterého pes loví nebo tak, nevím, jestli by to klučík zvládl, i když tomu věřím víc jak u rodičů, ony jsou děti se vším hned přímočaře hotoví, a pokud jsme jim nenamluvili nějaké nesmysly, umí to se zvířaty moc pěkně
ale, už to, že jsou o samotě, je špatné, ale když, tak ať se nějak domluví, u nás jsem všem říkala otočit a odejít, poslechlo jenom to dítě, pes to pobral, dospělí ne..
mačkání tlamy, dokud pes nepiští, je dost rozšířené, na to jsem reagovala..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
však ano, ten klid
já nevím, mně všichni říkají, že to nejde, v klidu psa chytit, zastavit, neřvat, nemít vztek nebo jak to říct
tady jde o kluka, kterého pes loví nebo tak, nevím, jestli by to klučík zvládl, i když tomu věřím víc jak u rodičů, ony jsou děti se vším hned přímočaře hotoví, a pokud jsme jim nenamluvili nějaké nesmysly, umí to se zvířaty moc pěkně
ale, už to, že jsou o samotě, je špatné, ale když, tak ať se nějak domluví, u nás jsem všem říkala otočit a odejít, poslechlo jenom to dítě, pes to pobral, dospělí ne..
mačkání tlamy, dokud pes nepiští, je dost rozšířené, na to jsem reagovala..

proč by to nešlo, psa v klidu chytit, zastavit a přitom neřvat nebo nemít vztek? proč bych měla mít vztek?

já teda mám vztek fakt málokdy a vždycky mě naštve člověk. zvíře ještě nikdy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
však ano, ten klid
já nevím, mně všichni říkají, že to nejde, v klidu psa chytit, zastavit, neřvat, nemít vztek nebo jak to říct
tady jde o kluka, kterého pes loví nebo tak, nevím, jestli by to klučík zvládl, i když tomu věřím víc jak u rodičů, ony jsou děti se vším hned přímočaře hotoví, a pokud jsme jim nenamluvili nějaké nesmysly, umí to se zvířaty moc pěkně
ale, už to, že jsou o samotě, je špatné, ale když, tak ať se nějak domluví, u nás jsem všem říkala otočit a odejít, poslechlo jenom to dítě, pes to pobral, dospělí ne..
mačkání tlamy, dokud pes nepiští, je dost rozšířené, na to jsem reagovala..

Dokud pes nepiští? Kdo to říkal?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
proč by to nešlo, psa v klidu chytit, zastavit a přitom neřvat nebo nemít vztek? proč bych měla mít vztek?

já teda mám vztek fakt málokdy a vždycky mě naštve člověk. zvíře ještě nikdy.

ano, souhlasím
tak proč potřebuje člověk psovi tlačit zuby do pysků ?
ale jak píše paní výše, jsou i horší věci, tak..

Šarina napsal(a):
to: terven "Zajímavé je, že téměř vždy po ní chňapne, když jí nabídnu poté, co nás mine cizí pes. A nemusí dojít k žádnému startování, vrčení apod., stačí, že se klidně míjíme. Na feně není žádné rozrušení patrné, jen prostě chňapne po hračce, která by jí ještě před půlminutou nezajímala a je ochotná se o ni přetahovat nebo se za ní rozběhnout. "

Nevím, etolog nejsem, ale dle mě jde o klasické přeskokové jednání

Možná jo, ale není ono přeskokové jednání vlastně jen přesměrování vyšší hladiny stresu jinam?
Ačkoliv, přeskokovým jednáním bych to nazvala spíš v případě, že by se to dělo souběžně - ve chvíli, kdy vidí toho psa. Ona to dělá až když je pes pryč. Až když je po všem. A podle toho, s jakou vervou se vrhá na hračku poznám, jak vysoká byla míra stresu.
Některá setkání jí rozruší pochopitelně víc, zvlášť pokud druhý pes jeví známky agresivity či je jinak akční...to se pak na hračku vrhá sama a rve mi ji z ruky.
A někdy bych nepoznala vůbec nic, pokud bych jí hračku nezkusila nabídnout, normálně by capkala vedle mě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ano, souhlasím
tak proč potřebuje člověk psovi tlačit zuby do pysků ?
ale jak píše paní výše, jsou i horší věci, tak..

očividně existují dvě různé věci - chytit psovi tlamu vs tlačit zuby do pysků.

netřeba nic tlačit, stačí chytit. prostě vytvořit z ruky fixační náhubek.

"a jdu trénovat... kde máte psa zavřenýho? já mám štěně a tam žiju s ním a potkávám se s ním v běžném domácím kontextu, není to tak, že by byl v kleci a já ho chodila navštěvovat "připravená". Tím pádem potřebuju běžný domácí věci, aby mě pes nevisel na noze, zrovna když nesu koš s trávou pro morčata nebo aby mi neskákal na záda a nekousal vlasy, když sbírám jahody na záhonu."
psa mám doma, kotec, klec ani nevímco nemám...a ano, když chci štěně něco naučit tak prostě učím...

"nepotřebuju povel pusť. ono to nekouše tak, že by to na ruce viselo. potřebuju, aby pes pochopil, že do člověka se nekouše. představte si kleště výpravčího, ne pitbula."
no, zrovínka to pouštění čehokoliv na povel je um s širokým záběrem v životě psa...
a obecně - naučit štěně, že jsem dobrý učitel=vůdce, autorita mi fakt nepřipadá zbytečné...se psem /psy žiju jako obecně a furt, ono se to mnohdy šikne

"prostě nemyslím si, že je dobrý učit psa, že za každých okolností se mnou musí být zábava. to fakt může být užitečný jen pro pracovní psy v kotci, kteří se naučí, že když přijde psovod, tak bude něco a jsou připravení k výcviku a výkonu."

a to je o kom? o čem? proč? dedukce na základě čeho?
třeba já jsem fakt dost lenoch na to, abych se psu starala v době jeho bdění 100% o zábavu, a on by o to ani nestál. Ono to je jenom o způsobu učení...

krásná ukázka chytání za čumák při trestání štěněte...
https://www.youtube.com/watch?v=tjV-PUu4YHg.

Terven napsal(a):
Možná jo, ale není ono přeskokové jednání vlastně jen přesměrování vyšší hladiny stresu jinam?
Ačkoliv, přeskokovým jednáním bych to nazvala spíš v případě, že by se to dělo souběžně - ve chvíli, kdy vidí toho psa. Ona to dělá až když je pes pryč. Až když je po všem. A podle toho, s jakou vervou se vrhá na hračku poznám, jak vysoká byla míra stresu.
Některá setkání jí rozruší pochopitelně víc, zvlášť pokud druhý pes jeví známky agresivity či je jinak akční...to se pak na hračku vrhá sama a rve mi ji z ruky.
A někdy bych nepoznala vůbec nic, pokud bych jí hračku nezkusila nabídnout, normálně by capkala vedle mě.

Minulý týden jsem byla na jakýmsi semináři ohledně zvládání stresu. Ne u psů teda. Ale tak trojúhelník tam měli taky Je několik "strategií" zvládání stresu. Nějaké rodiny strategií, pozitivní, neutrální, negativní, asi to znáte. Co mě zaujalo, člověk má tendenci druhou osobu, po které chce, aby stres zvládla, vmanipulovat (nevědomky) do jeho vlastního způsobu. Ty strategie jsou dány nějak vrozeně, nějak výchovou, zkušenostmi, člověk je ale většinou neumí pojmenovat nebo i při jejich pojmenování se tomu označení u sebe diví, brání. To vedení může to toho dotyčného poškodit, ale může mu to i pomoct. Poškodit může i manipulace do pozitivní strategie.

Druhá věc, byla jsem velmi překvapena, jak hodně jsou zastoupeny ty negativní strategie, vzhledem ke kontextu akce a účastníkům.

Podle mě náhradní aktivita není totéž co přeskoková aktivita. Normálně, nebýt na vodítku, by se ti psi minuli obloukem, krátce kontaktovali, možná by si prohráli, možná by se pokudlali. Ale takhle nic.

Fena Vám nakreslala takový terapeutický obrázek- "Chudák já, já bych ho tak prohnala a ty mě nenecháš."

Ne legrace. Čteme Šustu a o sobě nevíme nic.

před rokem tu bylo stejné téma, psali tam stejní lidé, co mají pořád toho stejného psa, loni uzel fungoval, dnes ne, asi je horko
huskyjanina: to je výrostek, já za každé situace a každého psa též neprosím, ať si jde hrát.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
před rokem tu bylo stejné téma, psali tam stejní lidé, co mají pořád toho stejného psa, loni uzel fungoval, dnes ne, asi je horko
huskyjanina: to je výrostek, já za každé situace a každého psa též neprosím, ať si jde hrát.

Uzlů je nedostatek, tepláky došly, trixie to nějak šidí a tak vůbec. Ruce mám zatím pořád ještě dvě

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
před rokem tu bylo stejné téma, psali tam stejní lidé, co mají pořád toho stejného psa, loni uzel fungoval, dnes ne, asi je horko
huskyjanina: to je výrostek, já za každé situace a každého psa též neprosím, ať si jde hrát.

Jo výrostek to je, ale takhle seveřan usměrní i malé štěně. Ale zajímalo by mě, jestli síla usměrnění se různí i podle plemen. Co jsem tak koukala, tak nejspíš jo. Přírodní plemena jsou celkem drsný a myslim, že např. i taková malina se taky se štěndama moc párat nebude. Naproti tomu, co jsem viděla třeba zlatý retrívry, tak to byli neskutečný kliďasové ve vztahu ke štěndům.

Ohledně toho štěněcího kousání...defakto jsem to řešila u každýho psa trochu jinak a přijde mi, že jsem ve své podstatě na tom, že to štěně přestalo dělat neměla zásluhu já, ale že z toho štěndo prostě vyrostlo...některé dřív jiné později...resp. některé to bavilo dýl jiné to zas až tak nebavilo.

Ohledně toho "vymýšlení" nějaké atraktivnější-náhradní činnosti, když pes provádí něco nekalého vs zákazový povel...
mě prostě nebaví házet psovi balónek apod. nechci za všechno co pes udělá dobře, lovit po kapsách pamlsky...pamlsek jsem ochotná v prvotním období použít u štěněte jako odměnu, že přijde na zavolání...ale jinak třeba vůbec nechápu, proč by měl být dospělý pes odměňován pamlskem, když poslechne...to pokládám za automatické a slovně chválím pouze pokud vím, že uposlechnutí bylo pro psa těžké (naposled jsme nezahrdlili hejno slepic, co se popelili v příkopu)...stejně tak, když něco zakážu...myslím, že jsem pro psa čitelná a že na mě pozná jestli je vše v poho nebo že dělá něco špatně...samozřejmě si pořizuju psy, kteří netrvají na vymýšlení zábavy pro ně spíše naopak hrát si nechtějí...jsou prostě spokojení, když jsou se mnou...ať je to procházka lesem nebo večerní kafíčko na zahradě...

tapina napsal(a):
Minulý týden jsem byla na jakýmsi semináři ohledně zvládání stresu. Ne u psů teda. Ale tak trojúhelník tam měli taky Je několik "strategií" zvládání stresu. Nějaké rodiny strategií, pozitivní, neutrální, negativní, asi to znáte. Co mě zaujalo, člověk má tendenci druhou osobu, po které chce, aby stres zvládla, vmanipulovat (nevědomky) do jeho vlastního způsobu. Ty strategie jsou dány nějak vrozeně, nějak výchovou, zkušenostmi, člověk je ale většinou neumí pojmenovat nebo i při jejich pojmenování se tomu označení u sebe diví, brání. To vedení může to toho dotyčného poškodit, ale může mu to i pomoct. Poškodit může i manipulace do pozitivní strategie.

Druhá věc, byla jsem velmi překvapena, jak hodně jsou zastoupeny ty negativní strategie, vzhledem ke kontextu akce a účastníkům.

Podle mě náhradní aktivita není totéž co přeskoková aktivita. Normálně, nebýt na vodítku, by se ti psi minuli obloukem, krátce kontaktovali, možná by si prohráli, možná by se pokudlali. Ale takhle nic.

Fena Vám nakreslala takový terapeutický obrázek- "Chudák já, já bych ho tak prohnala a ty mě nenecháš."

Ne legrace. Čteme Šustu a o sobě nevíme nic.

Podle mě náhradní aktivita není totéž co přeskoková aktivita. Normálně, nebýt na vodítku, by se ti psi minuli obloukem, krátce kontaktovali, možná by si prohráli, možná by se pokudlali. Ale takhle nic.

Fena Vám nakreslala takový terapeutický obrázek- "Chudák já, já bych ho tak prohnala a ty mě nenecháš.
Souhlas ...akorát, že by ho určitě neprohnala, spíš obešla tím obrovským obloukem a pokud by se přiblížil on, padla by na záda.
Tak jako, číst Šustu je určitě dobrá věc, doporučuju, ale přesně jak říká on sám - největším odborníkem na vašeho psa jste vy, ne já. A letos na jaře jsme byly na semináři i s fenou, takže se poznali naživo - a jo, něco k dobru jsem si z toho odnesla, něco si dělám po svým a přesvědčila jsem se, že řešíme trochu jiný problémy než většinový a že neexistuje univerzální šablona. Určitě není dobrý někoho nebo něco nekriticky uctívat, lepší je vzdělávat se a tak si tvořit vlastní názor. A něčí přístup je pro mě víc přijatelný a víc inspirativní, asi tak

Terven napsal(a):
Podle mě náhradní aktivita není totéž co přeskoková aktivita. Normálně, nebýt na vodítku, by se ti psi minuli obloukem, krátce kontaktovali, možná by si prohráli, možná by se pokudlali. Ale takhle nic.

Fena Vám nakreslala takový terapeutický obrázek- "Chudák já, já bych ho tak prohnala a ty mě nenecháš.
Souhlas ...akorát, že by ho určitě neprohnala, spíš obešla tím obrovským obloukem a pokud by se přiblížil on, padla by na záda.
Tak jako, číst Šustu je určitě dobrá věc, doporučuju, ale přesně jak říká on sám - největším odborníkem na vašeho psa jste vy, ne já. A letos na jaře jsme byly na semináři i s fenou, takže se poznali naživo - a jo, něco k dobru jsem si z toho odnesla, něco si dělám po svým a přesvědčila jsem se, že řešíme trochu jiný problémy než většinový a že neexistuje univerzální šablona. Určitě není dobrý někoho nebo něco nekriticky uctívat, lepší je vzdělávat se a tak si tvořit vlastní názor. A něčí přístup je pro mě víc přijatelný a víc inspirativní, asi tak

Vůbec jsem to nemyslela proti Šustovi, čemukoli co píše nebo komukoli. Spíš jsem tím chtěla říct to, že člověk by možná mohl zkusit spíš rozebrat nejdříve sebe. A v knížkách to člověk fakt nenačte, ani teda že si sám udělaná nějaký test... od toho jsou tyto semináře dobré, taky vidět, že ty jiné než známé reakce opravdu nejsou fikce. Třebas i s tím psem, sice člověk sám za svého psa ví nejlíp, na druhou stranu, některé věci jdou vidět až bez té zainteresovanosti nebo snáz na někom druhým.

Přesně tak, ve všem je mraky přístupů, všechny mají výsledky, všechny pro a proti a konec konců, někdo to musí realizovat, aby to fungovalo.

tapina napsal(a):
Vůbec jsem to nemyslela proti Šustovi, čemukoli co píše nebo komukoli. Spíš jsem tím chtěla říct to, že člověk by možná mohl zkusit spíš rozebrat nejdříve sebe. A v knížkách to člověk fakt nenačte, ani teda že si sám udělaná nějaký test... od toho jsou tyto semináře dobré, taky vidět, že ty jiné než známé reakce opravdu nejsou fikce. Třebas i s tím psem, sice člověk sám za svého psa ví nejlíp, na druhou stranu, některé věci jdou vidět až bez té zainteresovanosti nebo snáz na někom druhým.

Přesně tak, ve všem je mraky přístupů, všechny mají výsledky, všechny pro a proti a konec konců, někdo to musí realizovat, aby to fungovalo.

Rozebrat sebe, to mě dokonale naučil kůň a jsem za to vděčná.
A jo, existuje něco, čemu se říká provozní slepota, takže je fajn, když vás občas vidí někdo zvenčí.
Psychosemináře mám ráda
A je fajn zkusit si, jak na vás reagujou jiná zvířata, krom těch vašich- momentálně mám nějakej studijní materiál a ne vždy z toho vyjdu za hvězdu

Megi-the-dog
Omlouvám se, píšu celou dobu sloh jako blázen a vždy mi tam naskočí jenom, nene,. Děkuji za rady, každopádně mi dost pomohly. Jinak to neni modrý pitbull, ale Cane Corso a na přední sedačce se ne jen fotil, ale jezdí tam.

Megi-the-dog
Omlouvám se, píšu celou dobu sloh jako blázen a vždy mi tam naskočí jenom, nene,. Děkuji za rady, každopádně mi dost pomohly. Jinak to neni modrý pitbull, ale Cane Corso a na přední sedačce se ne jen fotil, ale jezdí tam.

stop týrání napsal(a):
čekat na mimovolné provedení povelu? to se dělá u velkých šelem, kterým fakt zadek na zem nepřitlačíte aspoň to říkají jejich cvičitelé.

Já se svými psy vystačím bez odměn v podobě pamlsků či hraček, nežádoucí činnost přerušuju slovně či přitáhnutím vodítka nebo dohromady, neužívám povely, ale slova a tón hlasu - ne ne, nech toho, Alíku, to se dělá?Nebo, už nehlídej, už to přebírám... a taky to jde. moji psi, jak se mi zdá, myslí sami, jsem to já, kdo musí více přemýšlet, oni jsou empatičtější než já.

Moje potvora na nějaká ta slova jako čekej, zůstaň, večeře, maso, dostaneš..., pojedem, kamarád/ka (psí oblíbenci), dobrý den, ahoj (v dosahu známý drbač)..., reaguje bleskově. Většinou to ale nejsou povely, spíš jen orientace v člověčím světě.

Jinak ten základ typu zákaz máme taky jen o dikci a korekci vodítkem. Stejně tak směr chůze - tam stačí klidně zašeptat tudy nebo pohnout flexinou cm daným směrem). Dále vyjádření radostné motivace, ulidňování... Vše pouze o způsobu sdělení a případné konejšivé signály. A můžu mu u toho převyprávět třeba smlouvu s dodavatelem, i tak budu čitelná.

Ještě prosím jednu radu, štěňátko mi od prvního dne chodí poslušně dělat potřeby ven, nikde doma to nedělá. Až teď po jeho 3 měsíci se mi začalo stávat, že chodí čůrat do mé postele do peřin. Už vůbec nevím jak to řešit a odradit ho..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ještě prosím jednu radu, štěňátko mi od prvního dne chodí poslušně dělat potřeby ven, nikde doma to nedělá. Až teď po jeho 3 měsíci se mi začalo stávat, že chodí čůrat do mé postele do peřin. Už vůbec nevím jak to řešit a odradit ho..

Zavřít dveře? Je to štěně, nejspíš to bud chtít čas a rychlejší reakci, když se vzbudí.

Na problém se psem, který kouše a napadá děti, existuje jednoduché a správné řešení - psa vzít do hlubokého lesa, zaměstnat ho hozeným klackem a jak se bude snažit ho najít, v tichosti se vytratit. Po příchodu domů si pak koupit nějakého typického domácího mazlíčka, jako jsou třeba želvy, nebo žáby.

Zavřít dveře nelze jelikož jsou všude klenby a žádné dveře, máme to průchozí

ale přece se má dohlížet na ty děti
http://www.zoohit.cz/shop/psi/boudy/mrize/232367?rrec=true&campaignid=1134627&primarycategorylevel2=boudy&pettype=DOGS

a jak to jde dál ?

Hned objednám ... Jinak to jde skvěle, už je po kousání.

clawedfrogs napsal(a):
Na problém se psem, který kouše a napadá děti, existuje jednoduché a správné řešení - psa vzít do hlubokého lesa, zaměstnat ho hozeným klackem a jak se bude snažit ho najít, v tichosti se vytratit. Po příchodu domů si pak koupit nějakého typického domácího mazlíčka, jako jsou třeba želvy, nebo žáby.

vyzkoušeno a nefunguje. tříměsíční štěně do moc hlubokého lesa nedojde a navíc v té chvíli je tam uťapané, že na nějaký klacek kašle. při zastavení se přitulilo s výrazem "už toho mám dost, pojďme domů", tak jsme šli.

clawedfrogs napsal(a):
Na problém se psem, který kouše a napadá děti, existuje jednoduché a správné řešení - psa vzít do hlubokého lesa, zaměstnat ho hozeným klackem a jak se bude snažit ho najít, v tichosti se vytratit. Po příchodu domů si pak koupit nějakého typického domácího mazlíčka, jako jsou třeba želvy, nebo žáby.

A co s dělá s hlupáky s blbými nápady?

sisi58 napsal(a):
A co s dělá s hlupáky s blbými nápady?

sežere je pes ;-).