
Rotvajler s PP

Prodám Rotvajlera - Chovatelská stanice Divoká růže přijímá rezervace na št...
Dohodou
Ahoj!
Chtěl bych Vás poprosit o nestranný názor, rady a zkušenosti s výchovou rotvíčího mimina.
Máme sotva tříměsíční štěnátko rotvika, slečnu a jako každé štěně si chce neustále hrát.
Přes den jezdíme na výlety, poznáváme nové věci, chodíme na procházky po každém hraní/jídle/spánku a samozřejmě si během toho hrajeme, ale docela s mírou, pomalu se odnaučuje kousat ruce, občas se teda zavěsí na kalhoty (kde nechá pokaždé díru... ), ale v rámci hry se to dá chápat a nějak to neřeším.
Problém přichází tehdy, když je dost přespalá, většinou ráno okolo 3:00 - 4:00, když jdeme na procházku (chodí spát cca ve 23:00), má strašný energie a to i přes to, že procházkujeme i třeba 40 minut, přijdeme domů a začne všechno ničit, lítat po bytě, skákat, kouše všechno na co došáhne, trhá a cupuje. Samozřejmě sme dali z dosahu vše co šlo, ale třeba peřiny a matrace ke stropu přivázat nemůžeme. Je strašně akční a máme s partnerkou z těhlech ranních her už úplně potrhané ruce, i když se snažíme jí je nedávat a vždycky nahrazujeme hračkou. Na cvičáku (kde ještě necvičíme, ale byl sem se tam poradit jak správně směřovat výchovu) mi poradili abych cvičil se štěnetem hraní/uklidnění pamlskem a takhle furt dokola, že to prostě časem přejde a naučíme se to ovládat.
Zřejmě se jedná o normální psí chování, ale občas je to teda už na palici, zničila nám spoustu oblečení, ruce máme jak..zajímá mě kdy z toho tak může vyrůst? Jaké sou fáze dospívání rotvika? Předpokládám, že to odezní víceméně věkem, protože jestli si takhle bude hrát i třeba v roce tak to abych si dal na ruce lyžáky.
Zřejmě podobný "problém" řešilo více majitelů rotviků a i jiných štěnátek, že jsou šíleně hyperaktivní když dlouho spí, ale třeba i během dne, jak jste to řešili vy?
Za pár dní se navíc chystáme vzít jí do kontaktu s dětma (známých) a máme trochu strach aby si s nima nehrála stejně jako s náma, dětskou kůží by ty zuby projely jak nic..
Nemyslím si, že je nějak agresivní, prostě si hraje, ale bylo by fajn dát tomu určité meze...
PS. zakvičet při stisku fungovalo tak dvakrát, teď už to totálně ignoruje..
Děkuji za odpovědi,
hezký den!
Ja teda davam steneti do huby kost kdyz jdeme spat. Kost ze zebra (dlouha a tvrda, nemuze ji rozkousnout a spolknout). Stene s ni v hube usina a kdyz se v noci vzbudi tak prvni co potka je zase kost. Zaplatbuh ze mame jeste dva psi chuvaky takze ti jsou hned nasledne "na rane". A ti nas chodi budit s tim ze stene je vzhuru. Dojdu ho dat vycurat a zase kost do huby a jde se spat. Ale to je stene s normalnim temperamentem.
Kdyz byl muj bigl stene tak byl hyper az ouvej. Vyresila jsem to tim ze jsme meli proste pupecni snuru. Ja mela voditko uvazany k ruce nebo noze a jak se probudil tak jsme si hrali dokud se mu nechtelo spat. Pres den a vecer jsme ucili sebeovladani v kleci. Tedy pes po prochazce, jidle a hrani byl zavren do klece, ja mela ruku prostrcenou skrz klec dovnitr a drbala jsem psa dokud se neuklidnil a aspon dve minuty neodpocival. Pak byl pes zase vypusten ven. Nescetnekrat jsem usnula driv jak pes. Ale tak od tri let bigl zvlada gaucink na jednicku. :D.
Uživatel s deaktivovaným účtem
strašně unavené štěně ani ne třímesíční nevydrží spát 4 hodiny, tak ji asi moc krmíte
chození moc neunavuje, i když teda u takového mláděte.. co se místo nudného tlapkání přetahovat ? hledat jídlo, učit se sedat
nechat ji v prostoru, kde jsou krabice na cupování, uvnitř jídlo, hračka musí něco dělat, hýbat se, samo si to štěně hrát nebude
má velikou sílu, obří stisk, musí to vybít
školka s podobně velkými psy by mohla pomoct
ono se fakt ale může učit sedat, být pár vteřin na svém místě
časem se spánek prodlouží, většina štěníků vstává v pět, v šest, a pak jak jsou starší, dělají "a to vážně musím vstávat ?"
budete muset vymyslet zajímavější kousání než oblečení, papíru to nevadí a své oblečení si prostě ukliďte
jo, věkem to přejde, po přezubení cca, ale úplně samo ne
k dětem pozor, děti poučit - nekvičet, nehrnout se k psovi a hned matlat po hlavě, no asi bych to odložila, než si vyzkouším, na co moje štěně zabere, určitě jen tak nevypustit mezi stádo dětí
nestačí jen strčit hračku do tlamy
musí si něco s něčím spojit, zapamatovat
svetr ne, krabice co se dá trhat ano..
když dostane do zubů něco, co se mi nelíbí, prostě ho chytím, řeknu pusť, předmět vytáhnu, zatřepu hračkou se slaninou, jak se zakousne, řeknu "to je pašák"
říkejte si "ne", cokoli, co později použijete k něčemu dalšímu užitečnému
pískací věci by se tomu mohly líbit, když na au nereaguje
až najdete oblíbenou věc, může ji pak hledat, rozbít, kousat v noci, když nevydrží spát
ale si myslím, že rotvík se bude o uzly a plyšáky tahat rád.
Je to normální dospívání každého štěněte, pravda, jsou i klidnější rasy, berňucha byl celkem v pohodě - on byl takový klidný puclík a to mu i zůstalo. Na škubání a rvaní se o, jsme měli takový ten malý ručníček, co se kupuje jen na ruce(nebo dětský) je froté, měkký, psi ho kousali rádi. Oni mi neradi kousali a tahali se o tvrdé věci, od těch přetahovacích uzlů doslova utekli.
Zdravím, jak já Vám rozumím. Mám teď už tříletou rotvičku a bylo to úplně to samé. Teď už na to vzpomínáme s úsměvem, ale když to mrně konečně odpadlo, tak jsem se bála jít i na záchod, abych jí nevzbudila . Všichni jsme dělali pššt - potichu, spinká - jak u mimina lidskýho.
Pořád něco musela mít v hubě, všechny boty, oblečení apod. uklizené. Když se něco někde zapomnělo, holt naše chyba. Všechny kalhoty, rukávy měly díry. Všechny smetáky a smetáčky jsem musela schovávat - zamést nebo vytřít v její přítomnosti bylo nemožné. Ihned byla zakouslá a visela na tom. Pozor na kabely, naše je miluje doteď . I když jsme je poctivě schovali ještě před jejím příjezdem, stejně okousala aspoň od lampičky, která byla vyřazená. Spala se mnou v posteli, abych o ní věděla, kdyby se jí chtělo na záchod a naštěstí, dokud byla tma tak spala. Případně jsem ji uhladila do klidu. Vycházky jsme takhle dlouhé neměli, hodně jsme s ní řádili na zahradě - miluje od malinka přetahování, ¨jako malá cupování všeho, kousání dřevěného plotu apod. Před tím jsme měli xNO fenu, a tohle jsme vůbec neznali. Ti rotvíci jsou v tomhle jiní. Hned po prvním očkování jsme začali chodit do školky a to bylo super. Hodně se tam vyřádila a doteď se psy vychází bez problémů, pořád si ráda hraje. Po přezubení se to hodně zlepšilo, ale počítejte s tím, že v tý hubě pořád potřebuje něco mít. Teď už začíná být dáma, a je úžasná. Poslušná, vyrovnaná, nebojácná ale není agresivní. Miluje lidi, děti. Bydlí s námi, má přístup na zahradu, je to závisláček, takže je tam, kde jsme my. Skvěle se cvičí, má to ráda. Ale jako mrně jsme ji nedrilovali, jen tak lehce přivolání, sedni apod. Dávejte pozor, aby jí nikdo neublížil, pes ani člověk. Užívejte si to, foťte si to, budou hezké vzpomínky . Ruce a nohy se zahojí, hlavně ji netrestejte, je to jen hra. V tomhle věku bych ji ale mezi úplně malé děti nebrala, je to malej tank s ostrými zoubky. U nás to byly v rodině děti 8+ a to už bylo v pohodě. Ale byly to děti, které byly na psy zvyklé. Na cupování - do teď miluje krabičky - do papírové krabice, krabičky, od vajíček apod. dám nějakou ňamku a pečlivě zalepím. Dá se vycpat i papírem, aby to bylo zábavnější. Hledací hry - kousky salámu schované po pokoji, učí se povel hledej. To měla nejraději.
Omlouvám se za sloh, ale jak jsem četla ten Váš příspěvek, tak na to musím vzpomínat, jak to bylo krásné a krátké. I když tenkrát mi to zase tolikrát zábavné nepřišlo
Bětuška
napsal(a):
Zdravím, jak já Vám rozumím. Mám teď už tříletou rotvičku a bylo to úplně to samé. Teď už na to vzpomínáme s úsměvem, ale když to mrně konečně odpadlo, tak jsem se bála jít i na záchod, abych jí nevzbudila . Všichni jsme dělali pššt - potichu, spinká - jak u mimina lidskýho.
Pořád něco musela mít v hubě, všechny boty, oblečení apod. uklizené. Když se něco někde zapomnělo, holt naše chyba. Všechny kalhoty, rukávy měly díry. Všechny smetáky a smetáčky jsem musela schovávat - zamést nebo vytřít v její přítomnosti bylo nemožné. Ihned byla zakouslá a visela na tom. Pozor na kabely, naše je miluje doteď . I když jsme je poctivě schovali ještě před jejím příjezdem, stejně okousala aspoň od lampičky, která byla vyřazená. Spala se mnou v posteli, abych o ní věděla, kdyby se jí chtělo na záchod a naštěstí, dokud byla tma tak spala. Případně jsem ji uhladila do klidu. Vycházky jsme takhle dlouhé neměli, hodně jsme s ní řádili na zahradě - miluje od malinka přetahování, ¨jako malá cupování všeho, kousání dřevěného plotu apod. Před tím jsme měli xNO fenu, a tohle jsme vůbec neznali. Ti rotvíci jsou v tomhle jiní. Hned po prvním očkování jsme začali chodit do školky a to bylo super. Hodně se tam vyřádila a doteď se psy vychází bez problémů, pořád si ráda hraje. Po přezubení se to hodně zlepšilo, ale počítejte s tím, že v tý hubě pořád potřebuje něco mít. Teď už začíná být dáma, a je úžasná. Poslušná, vyrovnaná, nebojácná ale není agresivní. Miluje lidi, děti. Bydlí s námi, má přístup na zahradu, je to závisláček, takže je tam, kde jsme my. Skvěle se cvičí, má to ráda. Ale jako mrně jsme ji nedrilovali, jen tak lehce přivolání, sedni apod. Dávejte pozor, aby jí nikdo neublížil, pes ani člověk. Užívejte si to, foťte si to, budou hezké vzpomínky . Ruce a nohy se zahojí, hlavně ji netrestejte, je to jen hra. V tomhle věku bych ji ale mezi úplně malé děti nebrala, je to malej tank s ostrými zoubky. U nás to byly v rodině děti 8+ a to už bylo v pohodě. Ale byly to děti, které byly na psy zvyklé. Na cupování - do teď miluje krabičky - do papírové krabice, krabičky, od vajíček apod. dám nějakou ňamku a pečlivě zalepím. Dá se vycpat i papírem, aby to bylo zábavnější. Hledací hry - kousky salámu schované po pokoji, učí se povel hledej. To měla nejraději.
Omlouvám se za sloh, ale jak jsem četla ten Váš příspěvek, tak na to musím vzpomínat, jak to bylo krásné a krátké. I když tenkrát mi to zase tolikrát zábavné nepřišlo
Děkuji za odpověď, vidím a sem rád, že v tom boji nejsme sami! :D
Naše malá do postele nesmí, teď by to sice bylo roztomilé, ale až bude starší tak se tam nevejdem. Taky bych nerad aby čůrala do pelechu, z dlaždiček nebo dřeva to jde přecijen lépe, když se občas nezadaří
Vystihla jste to přesně, jak usne, tak vypínáme zvonění a jenom si šeptáme
Jeden kabel už také zvládla, naštěstí vypojený, ostatní jsme zakryli nebo schovali..
Je teď srandovní a baví mě s ní poznávat všechny krásy světa, ale už se docela těším až trochu dospěje
A ještě dodám, že ji poměrně úspěšně učíme na klec, zvládne tam spát třeba i hodinu nebo dvě, ale nechci jí tam nechávat přes noc, protože bych pak nevěděl kdy chce čůrat, takže zatím jen přes den
A jestli se můžu zeptat Bětuška, v kolika dostala ta Vaše rozum?
Nejste v tom sami, jsou to miláčkové. To nejhorší okusování (nás) přešlo po přezubení, někdy kolem 5 měsíce, jestli si dobře pamatuji. A hodně velká změna nastala po prvním hárání, u té naší to bylo asi v 7,5 měsících. Po tom se hodně zklidnila. Až to bylo strašně divný. Najednou ten hodný, odpočívající pes. Ale cupovala věci ráda ještě dlouho, plyšáky, polštářky, rohy u peřin apod. Ale ty polštáře a peřiny nebyly už okusovány v nějakém amoku, spíše si tak ležela a žužlala a žužlala (uklidňuje to) až se dožužlala dovnitř. A jakmile zjistí, že má něco náplň, tak to prostě musí ven . Soužitím jsme se naučili, co můžeme a co nemůžeme nechat v dosahu. Do postele ani do pelíšku se nikdy jako štěně nepočůrala, vždycky si slezla a odešla o kus dál od "nory". My jsme se do postele vešly, protož muž dělal v té době noční, takže jsme se ráno prostřídali. A ona se tak skvěle naučila, že se dopoledne spí. Což praktikuje bez problémů i když je doma sama a nemá potíže s nějakou samotou.
Ještě k té kleci - určitě je fajn, když se tam naučí odpočívat. Nezavírat na dlouho, jen po chvilkách, dokud se jí tam líbí, přes den nechávat otevřené, aby si tam mohla zalézat i sama.
Nezavírat když jste pryč (pokud to není nějaká obr klec, kde má všechno potřebné a může se tam proběhnout) - to radši nechávat někde, kde si nemůže ublížit a kde se to dá pak dobře uklidit. Na noc taky dobré, ale zase - nezavírat, pokud klec není velká. Potřebuje se během noci stěhovat, převalovat atd., musí na to mít místo. Nejlépe, dokud je takhle malinká, mít klec vedle postele, abyste ji v případě nějakého splínu mohl podrbat a utěšit. Až bude velká, tak ji stejně budete mít všude za patama, pokud ji neodkážete na místo, tak bude tam, kde Vy.
A gratuluji k vybrání plemene, určitě Vás holka nezklame, jsou to supr psi. Výborný hlídač, mazel, moc hodná (což naštěstí zloději nevědí, za plotem vypadá hrůzostrašně)
Uživatel s deaktivovaným účtem
lesnížínka
napsal(a):
Je to normální dospívání každého štěněte, pravda, jsou i klidnější rasy, berňucha byl celkem v pohodě - on byl takový klidný puclík a to mu i zůstalo. Na škubání a rvaní se o, jsme měli takový ten malý ručníček, co se kupuje jen na ruce(nebo dětský) je froté, měkký, psi ho kousali rádi. Oni mi neradi kousali a tahali se o tvrdé věci, od těch přetahovacích uzlů doslova utekli.
O rase to dle mě není - mám fenu(AUO) která byla ve stenecim věku ĎÁBEL. Kousala ruce, nohy, vrcela když jsme ji dali do náručí, vrcela při nandavání postroje(na to že to byl takový "medvídek" tak to vrcení bylo opravdu hrozivé) a nejhorší bylo když se zakousla do mé náušnice a začala trepat to jsem chtěla radši umřít. Mám celoživotní zpominky na mých rukách(jizvy, a když je někdo viděl tak se ptal "tebe doma týraj"). I teď v těch 2 rocích se občas zakousne do mé ruky ale není to tak hrozné.
Kámoška má štěně které je opak - AUO štěně které je úplný andílek. Kouše pouze když běžíme. Dá se i mazlit což u mé feny je nemožné už od malička. A vůbec nevrcí.