Zdravím,
Tento týden jsme adoptovali roční fenku křížence z dočasné péče. Doma už s námi dovádí a vrtí ocasem. Když ale vyjdeme před dům, nechce nikam jít, lehá si a bojí se. Je to samozřejmě pochopitelné, ale z výchovného hlediska bychom potřebovali poradit, jak postupovat, aby si do budoucna nezvykla, že když nebude chtít jít, stačí si sednout a nikam nebude muset. Jakmile je dále od domova, nemá problém. Poponést ji můžeme, ale jen kousek, váží 15 kg, takže to nejde dlouho vydržet.
Pokud někdo máte tip, jak jí od strachu pomoct, budu moc ráda.
Díky
Uživatel s deaktivovaným účtem

na vodítku, volně ?
koukáte na ni a říkáte pooojď nebój ?
běžet jste zkoušeli ? vyběhnout už z bytu
nalákat na jídlo se asi nenechá, když se bojí moc..
vzala bych to už z kuchyně - nechat tam chodit s vodítkem, tahat se o hračky.. a pak ji za to vytáhnout ven, jen tak mimochodem
nemyslet na to, že je chudák
rozběhnout se ven a nemluvit na ni, nebýt nervózní
a tam někde za pár metrů, dle co jí se líbí buď říct v klidu "no vidíš jak jsi šikovná" anebo strašně jásat, dát něco dobrého, hračku, a vrátit se domů
zítra zas o metr dál
půjčit si hodného malinkého nebojácného psíka, on ji povede
s takovou zvláštní fenkou jsem první den nešla nikam, druhý den z obýváku do kuchyně, večer (ano, fakt vydržela neudělat doma loužičku) z baráku ven a to už i byla tma.. až se následující den ráno rozběhla po trávníku s piškoty, už jí to bylo vše jasné :)
Zatím venku chodíme jen na vodítku. Není problém s tím, že by se bála ven vyjít. Ven se těší, vždycky, když jí chceme nandat postroj, sedne si a poslušně čeká, až ho zapneme. Když se obouváme, strká čumák ze dveří. Dnes ráno jsme na procházce byly a byla úplně v pohodě, beze strachu, ale odpoledne už nechtěla. Stejně tak to bylo i včera. Ráno šla a odpoledne ne.
Ven vyjde vždy, problém nastává až na ulici. Sedne si a když ji mírně zatáhnu za vodítko, lehne na záda a bojí se. Možná se to samo srovná, jak si víc zvykne a osmělí se..
Uživatel s deaktivovaným účtem

tak ráno je možná venku klid ?
odpoledne tam nechcu ani já :-)
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nebojí se spíš lidí,hluku,aut.Měla jsem fenu z útulku a ta se bála všeho.Aut,když šlo proti ní víc lidí nebo když měla projít okolo skupiny lidí.Jeden člověk jí nevadil.Také se zastavila,sedla a museli jsme čekat dokud lidi nepřejdou,velká auta neprojedou.Prostě jsem s ní počkala,časem si zvykala a zlepšovalo se to.Po roce už z ní byl suverén.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Nebojí se spíš lidí,hluku,aut.Měla jsem fenu z útulku a ta se bála všeho.Aut,když šlo proti ní víc lidí nebo když měla projít okolo skupiny lidí.Jeden člověk jí nevadil.Také se zastavila,sedla a museli jsme čekat dokud lidi nepřejdou,velká auta neprojedou.Prostě jsem s ní počkala,časem si zvykala a zlepšovalo se to.Po roce už z ní byl suverén.
Zdravím, to moc ráda slyším, máme taky takové štěně. Fenka do čtyř měsíců žila ne farmě s chovatelem. Nepřišla do styku s pouliční vřavou, takže se taky bojí, doma nebo ve volné přírodě je šťastná, hravá. Tak snad se to taky zlepší.
Uživatel s deaktivovaným účtem

eli22
napsal(a):
Zdravím, to moc ráda slyším, máme taky takové štěně. Fenka do čtyř měsíců žila ne farmě s chovatelem. Nepřišla do styku s pouliční vřavou, takže se taky bojí, doma nebo ve volné přírodě je šťastná, hravá. Tak snad se to taky zlepší.
Tato fena byla tří letá,ale měla jsem i štěně berńáka které se bálo velkých aut,autobusu vlaku.Co my jsme toho nachodili podle silnice a proseděli na nádraží.Tím víc,že jsem potřebovala štěně naučit běhat u kola abychom mohli jezdit na cvičák.Chce to čas,trpělivost a trénovat a trénovat.A to berńák při přiblížení autobusu skákal až do příkopu.Tak jsem ho posadila k noze jen s okomentováním vždyť je to jen autobus,auto,nic se neděje a když to přejelo,pokračovali jsme dál.Také se to naučil.Jezdili jsme potom autobusem,vlakem i metrem.Tak ať se vám to brzy podaří překonat.