Štěně k 11 letému pejskovi

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
26.11.2018 10:20
Lucky2007

XXX.XXX.108.10

Dobrý den,

ráda bych znala názor někoho, kdo má zkušenost s pořízením štěněte ke staršímu pejskovi. Naše situace je docela složitá. Před 11lety jsem našla štěně (kříženec jezevčíka), které jsem si přes zákaz rodičů přinesla domů a už nám zůstalo. Naši ho samozřejmě milují. Před rokem jsem se od rodičů odstěhovala a pejsek je půl týdne u mě a půl týdne s rodiči, na které je hodně fixovaný. Máme takovou střídavou péči :D. Před pár týdny našla známá u popelnice 4 denní štěnátka - fenku a pejska. Fenku si chtějí nechat a nabídla mi jestli si nechci vzít pejska. Už jsme se u nich byli podívat i s naším 11letým jezevčíkem. Ten si štěňata očichal a pak je vesele ignoroval. Jde mi hlavně o to, aby v budoucnu nedošlo k tomu, že na sebe psi (když se jedná o stejné pohlaví) byli agresivní. Náš pejsek je venku na psi stejného pohlaví agresivnější, jelikož byl jednou napaden větším psem. Jinak babička a teta mají také pejsky a s nimi se snáší v pohodě. Myslím, že by nového člena smečky přijal a i si zvyknul, ale mám jen obavy z toho až bude malý dospívat, aby po sobě nějak nešli. Nový pejsek by měl mít v dospělosti 6-8 kg. Náš má teď něco málo přes 6 kg.

Máte prosím někdo zkušenost? Budu vděčná za každou radu. Srdce mi říká, že si mám malého vzít, ale pak se zapojí mozek a nevím, co mám dělat.

Uživatel s deaktivovaným účtem

26.11.2018 11:02
Uživatel s deaktivovaným účtem

Z vlastní zkušenosti to moc nedoporučuji. Starý pes byl zvyklý být jedináčkem, a teď na stáří může nelibě nést, že se o vaši pozornost musí dělit s mladším a dravějším psem. Starý bude chtít svůj klid, mladý bude chtít divočit a hrát si. Starý, jak mu bude ubývat sil, může být mladším šikanován.

Možností by bylo, že by starý pes zůstal natrvalo u rodičů a vy byste si nechala malého. Každý by měl svůj domov, své lidi a stýkali by se jen při vzájemných návštěvách.

Uživatel s deaktivovaným účtem

26.11.2018 11:17
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Z vlastní zkušenosti to moc nedoporučuji. Starý pes byl zvyklý být jedináčkem, a teď na stáří může nelibě nést, že se o vaši pozornost musí dělit s mladším a dravějším psem. Starý bude chtít svůj klid, mladý bude chtít divočit a hrát si. Starý, jak mu bude ubývat sil, může být mladším šikanován.

Možností by bylo, že by starý pes zůstal natrvalo u rodičů a vy byste si nechala malého. Každý by měl svůj domov, své lidi a stýkali by se jen při vzájemných návštěvách.

..plně s tímto názorem souhlasím..........

Uživatel s deaktivovaným účtem

26.11.2018 11:44
Uživatel s deaktivovaným účtem

možností je XY od naprostá pohoda po naprostý průser a záleží to na mnoha věcech, které ne všechny člověk ovlivní....

Možností by bylo, že by starý pes zůstal natrvalo u rodičů a vy byste si nechala malého. Každý by měl svůj domov, své lidi a stýkali by se jen při vzájemných návštěvách.
souhlas, to střídání jednoho psa by mohlo hrát docela negativní roli

26.11.2018 12:21
Atheira

XXX.XXX.50.119

Může to být jakkoli. Jestli je starší se psy z rodiny ok, může si navyknout úplně v pohodě (náš starý pes, co je u mamky a na cizí psy zvědavý teda není vůbec, při pořízení mojí feny strašně ožil, ale nežijí spolu, jen se každý den vídají).
Jestli je reálná možnost, že případně starší bude bydlet u rodičů a mladý u vás, pak bych se tím dál nezabývala a šla do toho s tím, že buď budou moct bydlet oba spolu nebo se budou jen potkávat.

26.11.2018 12:33
lesnížínka

XXX.XXX.148.5

U rodičů jsme měli 13letého malého špicovitého křížence, když jsme dostavěli barák a já si mohla splnit sen a pořídit si psy vlastní, plemena dle výběru. Jenže u rodičů jsem pejsu od malinka vychovala já, pak jsem nějakou dobu bydlela jinde, mezitím umřel taťka, odstěhoval se brácha, já se na čas přistěhovala zpátky...no a když jsem si psy pořídila, měla jsem hrozně špatné svědomí, že jsem ho nahradila. Tak jsme každý den chodili za ním, brali ho společně na prochajdy, on štěnda učil, když ohluchnul, psi ho naváděli, kudy jdeme. Ale on byl moc tolerantní pejsa, venku běhal na volno, obcházel si sám revír, s nikým se nerval. A navíc nebyl rozmazlený, nebyl zvyklý na neustálou pozornost, pravidelné prochajdy, takže on si vlastně dost polepšil. K mému teď už samotnému, skoro 11letému a tolerantnímu psu, jsme se rozhodli štěně nepořizovat. Celý život byl s druhým psem a teď si pro změnu myslím celkem užívá status rozmazlovaného jedináčka.

Přidejte reakci

Přidat smajlík