Stopovačka - začátečník

neprobudila se puberta, ale bígl.

jinak já nejsem příznivce stopovačky tahané po zemi. je pak špinavá, nechutná, plete se psovi pod nohy a když jednou zjistí, že se dá prchat i se stopovačkou, někde se akorát zamotá.

já Norounovi naznačuju stopovačkou, kterou má přehozenou přes záda, aby se jí do toho nemotaly nohy a druhý konec držím já, navíjím a povoluju aby šňůra byla víceméně pořád nad zemí. tím pádem vaše problémy nemám

Jo, a sedm měsíců není žádné teprve.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo, a sedm měsíců není žádné teprve.

Váš druhý příspěvek jsem nějak nepochopila...

Takže mám stopovačku používat jako dlouhé vodítko? To mě nenapadlo, všude se píše o courání po zemi. Akorát si nejsem moc jistá svojí zručností, asi se do toho budeme chvíli motat oba

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Váš druhý příspěvek jsem nějak nepochopila...

Takže mám stopovačku používat jako dlouhé vodítko? To mě nenapadlo, všude se píše o courání po zemi. Akorát si nejsem moc jistá svojí zručností, asi se do toho budeme chvíli motat oba

píšete, že tomu psovi je teprve sedm měsíců, takže nechodíte na cvičák.

co spolu vlastně děláte?

já Norounovi naznačuju stopovačkou, kterou má přehozenou přes záda, aby se jí do toho nemotaly nohy a druhý konec držím já, navíjím a povoluju aby šňůra byla víceméně pořád nad zemí. tím pádem vaše problémy nemám

přesně tak chodím s pastevcem, pokud je na obojku (a jako mládežník ještě postroj neměl), i když jsem stopku i nechávala tahat

- ale v každém případě dopilovat PUSŤ, zásadně po dobrém + jako odměnu se potahat (teda pokud chce)
- možno stopku připínat na postroj, nevýhodou je horší manipulovatelnost
- pokud řeším takový problém, tak psa nepouštím
- i košík je jakési řešení ¨
a už jsem zase zapomněla co jsem ještě chtěla......

Jo aha. Co děláme? Snažíme se ho vychovávat a učíme ho fungovat v rámci naší smečky. Takže ví, kam může a kam ne, kde má svoje místo, resp. místa, protože jich má víc, podle toho, ve které místnosti s námi je. Ví, že nemá žebrat u stolu, teď pracujeme na tom, aby na nás neskákal při vítání. Umí čekat sám doma aniž by demoloval byt, nemá problém s cestováním v přepravce v autě. Kromě výchovy ho učíme pár základních povelů (ke mně, sedni, lehni, dej pac, odeslání na místo), o těch ví, co znamenají, samozřejmě 100% to ještě není. Cvičíme za odměnu, piškoty vedou
Ven chodíme odmala, máme ho od jeho 9 týdnů, seznamujeme se spolehlivými psími kamarády všech barev a velikostí. Venku ze všecho nejvíc procvičujeme přivolání, to mi připadá vzhledem k bíglovským genům zásadní.
O cvičáku jsem uvažovala až tk od 9 měsíců, nějaký základní kurz, nemám vyšší ambice. Pejska chceme jako parťáka do rodiny, na výlety apod.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Váš druhý příspěvek jsem nějak nepochopila...

Takže mám stopovačku používat jako dlouhé vodítko? To mě nenapadlo, všude se píše o courání po zemi. Akorát si nejsem moc jistá svojí zručností, asi se do toho budeme chvíli motat oba

Existují flexi vodítka.
K bíglovi ideální.
Není to žádná věda, ale musíte se naučit
s tím zacházet.
1x, maximálně 2x Vás to "řízne" do dlaně.
Pak si dáte pozor a budete předvídavá.

Flexinu máme, ale nejspíš by ji brzo strhnul, když vyrazí. Používáme ji jen nouzově na procházky po městě, když razíme na louky, beru špagát. Aspoň se může pořádně vylítat, když má větší radius.

Ahá.

ještě přidejte povely čekej, běž, pusť (nahraďte svými slovy, to je jedno) .. to jde u běhání pro klacek třeba
no a vyběhat
tam venku dělat ke mně když vnímá a hned zas pustit za jeho zábavou
neříkám ke mně, když se chystám psa zapnout na vodítko a jít rovnou domů

a vůbec vlastně nejdřív bych naučila spolehlivé přivolání na domácí půdě, ale v různých situacích (zkuste třeba jestli to nejde lépe na zapískání a jak říká hmn lepší odměnu), čím dál obtížnějších a z větších vzdáleností
a jinak vodítko

Pusť taky učíme, to jsem zapomněla napsat, ale bez odměny se to neobejde. Funguje nám to z ruky do ruky - např. odevzdá ukradenou bačkoru, pochvala, odměna. Se stopovačkou v hubě na 10m to nefunguje. Ale zase v tu chvíli mívám jeho pozornost, protože si chce hrát, takže funguje ke mně. Vyplivne špagát, přiběhne, pochvala, odměna. Pak dám povel jdeme, odběhne tam, kde šňůru vplivl, popadne ji znova a tradá....

:-) jak si tam nechá ten špagát :-) :-) byste mu ho sebrali a co pak :-)
tak cvičit pusť zkuste u hry - přetahování se
aby to nebylo jen za "odevzdej, cos ukradl", ale normální cvik, doma k dokonalosti a pak venku
my to tak zkoušeli odmala a postupně se naučili pouštět věci i na dálku
a teď o nás říkají - hele tohodle psa se neboj to je ten vycvičenej - a já nevím, jestli se smát nebo brečet, protože zajíce by můj psík rozhodně nepustil :-) a dalších x nedostatků, samozřejmě mou vinou :-)

S bačkorou to byl příklad, cvičíme i s míčkem a jinými psími hračkami. Hlavní je ten rozdíl v poslušnosti v závislosti na vzdálenosti ode mě.
Přijde mi to s tím braním stopovačky hodně jako výzva ke hře, možná bych mohla zkusit nosit přetahovací hračku a nabízet ji místo špagátu.
Díky za rady všem.

Jasný, že je to výzva ke hře. Pes dobře pochopil, že ten špagát vás zajímá, tak hrát na přetahovanou a utíkanou právě s ním je přece logické, na hru snadno přistoupíte.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jasný, že je to výzva ke hře. Pes dobře pochopil, že ten špagát vás zajímá, tak hrát na přetahovanou a utíkanou právě s ním je přece logické, na hru snadno přistoupíte.

No, já se v poslední době právě snažím statečně tvářit, že mě ten špagát až tak nezajímá, čím víc jsem se mu předtím snažila vysvětlit, že to nemá dělat, tím víc ho to bavilo. Taky proto teď volím spíš přivolání a odměnu a doufám, že zapomene, co dělal před povelem. Někdy mi to vyjde, někdy ne. Pomáhá nabídnout alternativní zábavu, házet klacek, sněhové koule.... Ale nic z toho neřeší to, že tu šňůru považuje za svoji hračku (možná nejde ani tak o šňůru, jako o paničku na druhém konci) a když ho chytí rapl, tak ji popadne a provokuje. Ráda bych ho to odnaučila úplně.
Dám tomu čas a pak poreferuji, jak jsme na tom.

A co přivolání a odměna pořádnou hrou s nějakým vhodnějším tahadlem?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A co přivolání a odměna pořádnou hrou s nějakým vhodnějším tahadlem?

Pouhé přetahování by asi jako odměnu nevyhodnotil, je zaměřený spíš na to žrádlo (geny po mamince asi). Ale chci zkusit zařadit přetahování s hračkou mezi procházkové hry, možná na přetahování o špagát zapomene.

ir.ma, však samozřejmě, musíš mu nabídnout povolenou formu toho druhu vybití se, který pes potřebuje
tedy za PUSŤ je žrádelní odměna + potahání se s hračkou

s pastevcem jsem dlouho dlouho nosila míček na šňůrce, ať se může vybít....

a ano, teď bych tu stopku nosila jako vodítko, třeba i nakrátko,aby se zakusovat nemohl, a učila ho na hračku

Dobře, díky za radu. Akorát míček na šňůrce v naší velikosti neseženu, jeden jsem už koupila, ale míček je moc velký a blbě se mu drží v hubě. Vezmu kus lana a vyrobím něco s uzlema, abychom to mohli držet pohodlně oba. Zvíře má teď cca 11-12kg a 40cm v kohoutku.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Já dělám psům na přetahování hračku z ponožky. Do ponožky nacpu asi půl starého trička, zasukuji uvážu na vhodný provaz a všem psům se hračka moc líbí.

Díky za tip, lichých ponožek mám půl igelitky

Mám ještě doplňující otázku - vy, kdo nenecháváte psa tahat stopovačku po zemi, ale nosíte ji v rukou - jak dlouhou máte tu stopovačku? Já těch našich 20m nezvládám, asi ji budu muset zkrátit. A nebo je na to nějaký grif?

tak určitě jsem neměla nikdy víc než 10m, a mám tenkou šňůru
a mám delší, kratší.....
takže pokud potřebuješ pro nějaký výcvik kratší,tak měj kratší
můžeš mít zapnuté i dvě.....

tu říkají, že mají i malinké míčky
https://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=micek+na+snurce+pro+psy

stačí šňůra tzv. paracord a jedna karabina, jakýkoli kus uříznou v železářství, jsou třeba aj 2mm, to nic neváží, no a až se to naučí, tak se s tím asi vláčet nebudete
v rizikovém úseku je stopovačka stejně na zemi nanic, z 20 metrové bych se oběsila, mám dlouhé přepínací vodítko

neberete to moc vědecky ?
psa unavím a nějaké povely a pak už nemá čas nebo potřebu vyvádět, ne ?

Však já jsem si tu "stopovačku" taky vyrobila z komponentů ze železářství. Akorát je cca 4mm v průměru, ale těžké to není. Do rukou se to vleze, ale zamotává se mi to, asi ji o něco zkrátím.
Hračku jsem už samodomo vyrobila, místo míčku na laně máme maxi uzel na laně. Psovi se líbí a je to skladné na přenášení v kapse. Zítra to vyzkouším na procházce, zatím se přetahujeme doma.

Než unavím to naše pometlo, tak sama 3x padnu. Je jak zajíček Duracell. Právě nejvíc provokuje cestou z procházky (po cca 1,5 hodině lítání ve sněhu)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Však já jsem si tu "stopovačku" taky vyrobila z komponentů ze železářství. Akorát je cca 4mm v průměru, ale těžké to není. Do rukou se to vleze, ale zamotává se mi to, asi ji o něco zkrátím.
Hračku jsem už samodomo vyrobila, místo míčku na laně máme maxi uzel na laně. Psovi se líbí a je to skladné na přenášení v kapse. Zítra to vyzkouším na procházce, zatím se přetahujeme doma.

Než unavím to naše pometlo, tak sama 3x padnu. Je jak zajíček Duracell. Právě nejvíc provokuje cestou z procházky (po cca 1,5 hodině lítání ve sněhu)

Nečetla jsem celou diskuzi. jen k tomuto:

Než unavím to naše pometlo, tak sama 3x padnu. Je jak zajíček Duracell. Právě nejvíc provokuje cestou z procházky (po cca 1,5 hodině lítání ve sněhu)

některým psům nestačí lítání a fyzický pohyb, ale potřebují unavit spíš psychicky - cvičení, stopování, vyhledávání...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám ještě doplňující otázku - vy, kdo nenecháváte psa tahat stopovačku po zemi, ale nosíte ji v rukou - jak dlouhou máte tu stopovačku? Já těch našich 20m nezvládám, asi ji budu muset zkrátit. A nebo je na to nějaký grif?

20 metrů je moc dlouhé .... to bychom za chvíli byli profesionální navíječi. Ono ani těch 10 metrů není moc skladných. Já osobně stopovačku používám pouze když cvičím na místě, jako jištění. Jinak na procházku 8-10 metrovou flexinu ..... a nebojte se toho, když koupíte kvalitní s dostatečnou váhovou rezervou, tak vám jí pes nezničí.

Když byl maxipes mladší, a než jsem koupila flexi vodítko, tak jsem měla stopovačku v ruce (konec) a ostatní jsem courala po zemi. Na konci procházky jsem pytlíkem svinula a do pytlíku zabalila. No a pak ještě ten opruz s praním. Courání vodítka za psem probíhalo stejně jak jste popisovala .... pro psa bezva zábava, že si to složí vezme do tlamy a začne mne obíhat s potěšeným výrazem "a co budeš dělat teď?"

Co se týče škubnutí na dlouhém vodítku (pes v trysku dosáhne konce stopovačky, flexi vodítka). Já v takovém případě používám (než se to pes naučí) vysoko zapnutý široký obojek (5 cm) .... obojek utažený na jeden prst a umístěný ve středu nebo až ve vrchní části krku. Já vím, že to zrovna moc pozitivně metodní není .... ale při nácviku (psa volám k sobě, čímž oznamuji konec vodítka) si prostě přespříliš rozlítaný pes musí dát trochu "po papuli".

K tomu upevňování přivolání. Já říkám - máte-li temperamentního psa, musíte v nácviku kopírovat jeho pohybový projev ..... tedy hodně couvat a zaujmout ho i pohybem. Většina majitelů si myslí, že když budou stát jako sochy s pamlskem/hračkou v ruce, budou pro psa zajímaví. Ale takhle to prostě na začátku nefunguje .... musí se využít toho, že pohybující podnět je pro psa vždy více stimulující. Si dělám občas z kurzistů legraci, žena place oni cvičí víc než ta zvířata.

A 7 měsíců už není na štěněcí školku. Máte menší střední plemeno, takže je to už dorostenec .... a hlavně teď v pubertě potřebuje utvrzovat naučené ve stížených podmínkách - hlavně přítomnost ostatních psů. 5-10 měsíční psi, nejčastější účastníci kurzů .... majitelé začnou řešit výcvik až ve chvíli, kdy lehce naučené "náhle" fatálně selhává. Nebo se dostaví problémy spojené se špatnou nebo nedotaženou socializací (převážně mezi psy - zvířaty).

Co se týče škubnutí na dlouhém vodítku (pes v trysku dosáhne konce stopovačky
ale přeci nemůžu požívat stopovačku tak, aby měl pes na rozběh xx metrů, to už je pak o zlomení vazu, jazylky, poškození hrtanu či vyrvání ruky psovoda, dle hmotnosti psa.

My jsme pořídili 30m stopovačku, chtěl jsem to zkusit protože pořád mám s bíglem (6 měsíců) problém s pohybem na volno, jakmile něco ucítí tak letí a nezajímá ho nic... najdu ho až za další kilometr třeba u jiného psa :(
Těch 30m je dost, dal jsem to na polovinu a ideální. Rád bych měl ale jistotu úplně na volno jenže nevím co už dělat, jak udržíte jeho pozornost venku, na poli nebo v lese? Když jdeme sami tak se na nějaké pokusy o přivolání aspoň ohlédne ale s kamarádkou Husky nebo když jde jiný pes tak musí na vodítko a dokud není z dohledu, nedá pokoj, pak už ani nepouštím nebo by se rozběhl zpátky za ním.
Nevím, zlepší se to věkem nebo co na to může zabrat? Je to tou rasou protože jsem toto neviděl ani u psů kteří mají mnohem menší pozornost a píi páníčka.

Marek8993 napsal(a):
My jsme pořídili 30m stopovačku, chtěl jsem to zkusit protože pořád mám s bíglem (6 měsíců) problém s pohybem na volno, jakmile něco ucítí tak letí a nezajímá ho nic... najdu ho až za další kilometr třeba u jiného psa :(
Těch 30m je dost, dal jsem to na polovinu a ideální. Rád bych měl ale jistotu úplně na volno jenže nevím co už dělat, jak udržíte jeho pozornost venku, na poli nebo v lese? Když jdeme sami tak se na nějaké pokusy o přivolání aspoň ohlédne ale s kamarádkou Husky nebo když jde jiný pes tak musí na vodítko a dokud není z dohledu, nedá pokoj, pak už ani nepouštím nebo by se rozběhl zpátky za ním.
Nevím, zlepší se to věkem nebo co na to může zabrat? Je to tou rasou protože jsem toto neviděl ani u psů kteří mají mnohem menší pozornost a píi páníčka.

Nezlepší se to věkem, spíš naopak, bude se to zhoršovat. A vy děláte zásadní chybu tu, že ho necháváte utéct a najdete ho za kilometr. Ten pes vám nesmí utíkat, musíte ho mít pod kontrolou a když to nefunguje povelem, tak musí být na té stopovačce. Pokaždé když ho přivoláte, tak musíte ten povel dokončit, pes se musí dostat k vám i kdyby jste si měli pomoct tou šňůrou. Když vidíte, že je pes úplně v tranzu, tak je lepší ani nepřivolávat. No a chce to najít vhodnou motivaci, trénovat nejdřív na lehčích místech a pak to postupně přenášet tam, kde je to těžší. Ale taky je možné, že bude muset chodit na šňůře nebo vodítku pořád. Mám to tak s jedním psem taky.

Nenechávám ho utéct, stalo se to asi dvakrát když už jsem myslel že už to půjde. A taky to chvilku šlo jde s námi půl hodiny poslušně lesem, na 10 metrů se drží pořád. Jenže jak jsme později zjistili, 5 minut před námi šel jiný pes kterého ucítil a doběhl.
Doma i na dvoře nám to za odměny celkem jde.
Zkusím to ještě pořádněji jak píšete, na to tu stopovačku mám.

Když jdeme sami tak se na nějaké pokusy o přivolání aspoň ohlédne

Přivolání je přivolání - pokud při tomto povelu chcete, aby pes přišel k vám, tak mu netolerujte, že se alespoň ohlédne, dotáhněte to do konce.

Jojo doma s tím většina psů nemá problém my s tím nemáme problém ani venku, ale jen do té doby, než by se objevila zvěř

bígl jde půl hodiny poslušně lesem :-) :-)
prosím, tak mu tu půlhodinu přošpikujte nějakou hrou, cviky, ... stopováním hledáním čucháním .. asi ho to baví a tamto nudí

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
bígl jde půl hodiny poslušně lesem :-) :-)
prosím, tak mu tu půlhodinu přošpikujte nějakou hrou, cviky, ... stopováním hledáním čucháním .. asi ho to baví a tamto nudí

To poslušně jsem asi trochu přehnal... Drží se nás :D Jak jsme dál tak nás zase předběhne, před tím zavolám nebo zapískám, jak se rozběhne nabídnu mu pamlsek po kterém se jinak může utlouct aby si to spojil s povelem ale i když mu to dám přímo před čumák tak jen proběhne dál.

Marek8993 napsal(a):
To poslušně jsem asi trochu přehnal... Drží se nás :D Jak jsme dál tak nás zase předběhne, před tím zavolám nebo zapískám, jak se rozběhne nabídnu mu pamlsek po kterém se jinak může utlouct aby si to spojil s povelem ale i když mu to dám přímo před čumák tak jen proběhne dál.

= nuda
má fenka - už to vypadalo, že je velmi poslušná a na dvou letech si dala sraz se srnkou 3km ode mě
takže v nebezpečných částech vycházky má vodítko (rušit zvěř je neslušné) a když vím, že to půjde, tak rozhodně nejde jen tak kolem mě, ale "pracuje"
sledujeme stopy, cvičíme, přetahujeme se, pouštím na dva metry a "ke mně", utíkej a lehni,
a je to vše v rychlém sledu a než bys řekl "pes", jsme mimo zaminované pole
nechat ji ťapat kolem, tak si najde zábavu sama (občas rvala stromy, utíkala přes potok pro slepici nebo psa, lezla pro veverky a tak)

tak tak, nuda, nuda, nuda. předchozí pes byla trubka, co měla největší hrůzu z toho, že by se mohla ztratit, takže člověk si mohl jen tak jít třeba s mobilem i lesem. s tím současným je to tak, že jdeme na procházku spolu. zábavu vymýšlím já a to neustále, protože jinak si zábavu vymyslí ten pes:D

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Co se týče škubnutí na dlouhém vodítku (pes v trysku dosáhne konce stopovačky
ale přeci nemůžu požívat stopovačku tak, aby měl pes na rozběh xx metrů, to už je pak o zlomení vazu, jazylky, poškození hrtanu či vyrvání ruky psovoda, dle hmotnosti psa.

Já jsem netvrdila, že se tak děje opakovaně. Nebo že to podporuji a nechávám k tomu dojít. Jestli jste někdy stopovačku jako jištění nebo v nácviku používala, neříkejte mi, že se vám tohle někdy nestalo. U temperamentnějších mladých psů je to okamžik, kdy se prostě rozběhnou úplně na jinou stranu ..... a 10 m je krátká vzdálenost, i když pes byl před chvíli u vás. Úplně klasický příklad je při přivolání typ "vyzvedávač" ..... pes příjde, vyzvedne si pamlsek a během mžiku už pádí v dál (bavíme se o nácviku a odstranění totoho chování).

Navíc právě s širokým obojkem je alespoň trochu šance, že nedojde k vážnějšímu zranění .... než třeba při použití tenkého obojku nebo řetízku. Ale zase z mé zkušenosti, pes který si takhle "naběhl" rychleji pochopí, kde je konec vodítka a že na něj není voláno zbytečně.

Holky a to opravdu děláte psovi "kašpárka" aby se v lese na louce, prostě kdekoliv nenudil? já si ráda taky pochodím jen tak, na nic si nemyslím, kochám se občas si psa přivolám, poplácám, dám granulku, kopnu klacík, tahám klacík, ale jsem ráda, že pes si vhodnou zábavu najde sám, (čuchání, drbání si zad o křoví, žvejkání klacků)jsou prostě procházky jen čuchací,(většinou když jdu na houby) procházky s kámošema, procházky s trochou výcviku .... To opravdu se ten pes nemůže projevit jako pes? vypnout a mít svůj program, i kdyby jen na vodítku, stopovačce, flexině aby byl zajištěný, kdyby se tratil z přijmu úplně.

tak když bude na vodítku, neuteče nikam, to je pravda
některé psy nebaví žvejkání klacků, ale žvejkání divokých prasátek, třeba :-)
jinak nejvíc se mi líbí, když si jde pes sám, po pláni běží.. no nejde to vždy

"vyzvedávač" :-) :-)
co děláte s takovým šikulou ?

No právě, taky bych rád abych ho nemusel na tří a více hodinových výšlapech neustále zaměstnávat když jde parta lidí. Chodí s námi i dvouletá Husky a ta si jde svoje a když je daleko stačí povel čekej a pak pokračuje.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Holky a to opravdu děláte psovi "kašpárka" aby se v lese na louce, prostě kdekoliv nenudil? já si ráda taky pochodím jen tak, na nic si nemyslím, kochám se občas si psa přivolám, poplácám, dám granulku, kopnu klacík, tahám klacík, ale jsem ráda, že pes si vhodnou zábavu najde sám, (čuchání, drbání si zad o křoví, žvejkání klacků)jsou prostě procházky jen čuchací,(většinou když jdu na houby) procházky s kámošema, procházky s trochou výcviku .... To opravdu se ten pes nemůže projevit jako pes? vypnout a mít svůj program, i kdyby jen na vodítku, stopovačce, flexině aby byl zajištěný, kdyby se tratil z přijmu úplně.

U psů, u kterých zatím není utvrzené přivolání (já nechci psát 100 % ..... on někdy pes nepříjde hned, protože prostě se může stát hafo věcí, který ani nevymyslíte) ve fázi procházky "relaxační psí volno" využívám sedák a dlouhé vodítko. Mám falešný pocit svobody - volné ruce. Myslím si, že i to využití "relaxačního psího volna" se některý pes musí naučit. Tak jako se některý musí naučit odpočívat.

funguje to takhle - psa trochu unavím fyzicky, pak učím čekej
a pak to jdu zkoušet dál od baráku nebo mezi známé psy a cizí psy a zajíce atd.
když už pes umí jeden povel pořádně, nějaký zastavovací, tak ano, nemusím ho zaměstnávat jak praštěná

neumí, tak stopovačku vodítko pořádnou odměnu a cvičit

když neumím psa zastavit, tak vodítko nafurt
ta husky dvouletá se s plněním povelu čekej určitě nenarodila

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak když bude na vodítku, neuteče nikam, to je pravda
některé psy nebaví žvejkání klacků, ale žvejkání divokých prasátek, třeba :-)
jinak nejvíc se mi líbí, když si jde pes sám, po pláni běží.. no nejde to vždy

"vyzvedávač" :-) :-)
co děláte s takovým šikulou ?

Vyzvedávač? No musím ho přesvědčit, že se vyplatí počkat. Většinou je zádrhel v tom, že majitelé neumí přivolání ukončit povelem VOLNO. Volno si tak dávají psi sami. Takže se vlastně pes učí povely dva ..... KE MNĚ = přiběhnu, zůstanu stát nebo sednu (podle toho co je vyžadováno), čekám na odměnu (což můžou být klidně dva, tři, čtyři a více pamlsků podáváných jednotlivě v nějaké časové frekvenci - na začátku co nejkratší). Pak zazní VOLNO = konec odměny jídlem, začátek odměny svobodou!

No a budete se divit, i to VOLNO se občas musí psa naučit .... to odběhnutí od páníčka. Ale s tím mají většinou problémy fenky.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
No a budete se divit, i to VOLNO se občas musí psa naučit .... to odběhnutí od páníčka. Ale s tím mají většinou problémy fenky.

se nedivím :-) zkuste si to s fenkou, která jídlo nechce, ale třeba přetahovat se jo
takže zavolám ke mně, ona přijde, přetahujeme se...
...a ona se bude přetahovat do večera
anebo ona prostě přišla, protože JÁ si chtěla hrát s přetahovací hračkou
je na mě hodná

No hned dneska začnu znovu s učením tohoto povelu protože je naprosto zásadní a klíčový.. dokud je bíglík mladý.
doufám že mi poznatky z této diskuze k něčemu budou :D ale ze zkušeností jsem už teď trochu skeptický :D

Ruzena_Ruzova napsal(a):
20 metrů je moc dlouhé .... to bychom za chvíli byli profesionální navíječi. Ono ani těch 10 metrů není moc skladných. Já osobně stopovačku používám pouze když cvičím na místě, jako jištění. Jinak na procházku 8-10 metrovou flexinu ..... a nebojte se toho, když koupíte kvalitní s dostatečnou váhovou rezervou, tak vám jí pes nezničí.

Když byl maxipes mladší, a než jsem koupila flexi vodítko, tak jsem měla stopovačku v ruce (konec) a ostatní jsem courala po zemi. Na konci procházky jsem pytlíkem svinula a do pytlíku zabalila. No a pak ještě ten opruz s praním. Courání vodítka za psem probíhalo stejně jak jste popisovala .... pro psa bezva zábava, že si to složí vezme do tlamy a začne mne obíhat s potěšeným výrazem "a co budeš dělat teď?"

Co se týče škubnutí na dlouhém vodítku (pes v trysku dosáhne konce stopovačky, flexi vodítka). Já v takovém případě používám (než se to pes naučí) vysoko zapnutý široký obojek (5 cm) .... obojek utažený na jeden prst a umístěný ve středu nebo až ve vrchní části krku. Já vím, že to zrovna moc pozitivně metodní není .... ale při nácviku (psa volám k sobě, čímž oznamuji konec vodítka) si prostě přespříliš rozlítaný pes musí dát trochu "po papuli".

K tomu upevňování přivolání. Já říkám - máte-li temperamentního psa, musíte v nácviku kopírovat jeho pohybový projev ..... tedy hodně couvat a zaujmout ho i pohybem. Většina majitelů si myslí, že když budou stát jako sochy s pamlskem/hračkou v ruce, budou pro psa zajímaví. Ale takhle to prostě na začátku nefunguje .... musí se využít toho, že pohybující podnět je pro psa vždy více stimulující. Si dělám občas z kurzistů legraci, žena place oni cvičí víc než ta zvířata.

A 7 měsíců už není na štěněcí školku. Máte menší střední plemeno, takže je to už dorostenec .... a hlavně teď v pubertě potřebuje utvrzovat naučené ve stížených podmínkách - hlavně přítomnost ostatních psů. 5-10 měsíční psi, nejčastější účastníci kurzů .... majitelé začnou řešit výcvik až ve chvíli, kdy lehce naučené "náhle" fatálně selhává. Nebo se dostaví problémy spojené se špatnou nebo nedotaženou socializací (převážně mezi psy - zvířaty).

Děkuji za obsáhlou odpověď.
Vezmu to popořadě - flexina už po pár měsících občasného použití zadrhává v místě, kde obvkle bývá zaaretovaná v délce normálního vodítka. Takže si myslím, že škubnutí s rozběhem by ji zdolalo. V tomhle se mi zdá ta šňůra lepší. Konec někdy do ruky beru také, hlavně v případě, že se v dohledu zjeví nějaký zajímavý pohybující se objekt (pes, zajíc apod.), to chci mít jistotu, že kdyby náhodou, neproklouzne mi konec šňůry pod botou, teď na sněhu je to raz dva. Jinak jsem ji nechávala ležet na zemi, právě proto jsem zvolila tak dlouhou, abych na ni nemusela dupat stále. Běžný radius psa, ve kterém se u mě drží, je cca 15m, takže mám rezervu stále k dispozici.... pokud ji nezačne brát do huby. Začali jsme ji používat někdy před Vánoci, takže zatím nemusím řešit případné zablácení. A váš nápad s pytlíkem se mi líbí, dala by se pak nosit nějaká malá igelitka.
Co se přivolání týče, couvat nemusím. Pes mi už spolehlivě přiběhne, pokud mě vnímá. A to je právě to - jak se začuchá, někdy nevidí, neslyší. Tehdy mu potáhnutím za špagát připomínám, že je venku se mnou a něco po něm chci. Jakmile se otočí ke mně a probere se z rauše, hned radostně letí ke mně. Chválím ho, po chvilce odměním kouskem piškotu a hned zase pošlu za zábavou.
A štěněcí školka u nás probíhá pro pejsky do 9 měsíců ke dni začátku kurzu. Kurzy ale nejsou stále, jen cca 2x do roka, takže nám to dřív nevyšlo. A teď si říkám, že uvidím podle toho, jak se nám bude dařit, pokud ne, od 9 měsíců se můžeme přihlásit do běžného kurzu mezi dospělé psy. On to není první pes, kterého máme v rodině, tak už lecos umím. Ale stopovačka je pro mě novinka, předchozí cca 7kg pejsky jsme taky řešili flexinou, současný dorostenec bude zhruba dvojnásobný a už teď má sílu za oba předchozí dohromady.
Socializace se nám, myslím, celkem daří, akorát vhodné protějšky je třeba vybírat, agresory a hysterky vynecháváme. Včera si úplně v pohodě po úvodním očuchání pohrál s doposud neznámým labradorem a posléze i s nebojácným minijorkšírem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Holky a to opravdu děláte psovi "kašpárka" aby se v lese na louce, prostě kdekoliv nenudil? já si ráda taky pochodím jen tak, na nic si nemyslím, kochám se občas si psa přivolám, poplácám, dám granulku, kopnu klacík, tahám klacík, ale jsem ráda, že pes si vhodnou zábavu najde sám, (čuchání, drbání si zad o křoví, žvejkání klacků)jsou prostě procházky jen čuchací,(většinou když jdu na houby) procházky s kámošema, procházky s trochou výcviku .... To opravdu se ten pes nemůže projevit jako pes? vypnout a mít svůj program, i kdyby jen na vodítku, stopovačce, flexině aby byl zajištěný, kdyby se tratil z přijmu úplně.

Když jdu se psem sama tak ho většinu prochazky zaměstnávám, protože potřebuje psychicky zaměstnat jinak pak dělá doma bordel. Nebo s ním jdu v sedaku nebo na šňůře, kdy si čucha jak chce. Ale pak zas většinou třeba cvičíme doma nebo na cvičáku. Ale někdy s nim jdu třeba s kámoškou a chcem pokecat, tak to se mu nijak aktivně nevěnuji.

Některým psům stačí obyčejné prochazky kde si dělají co chtějí, některým ne.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
No a budete se divit, i to VOLNO se občas musí psa naučit .... to odběhnutí od páníčka. Ale s tím mají většinou problémy fenky.

My s tím měli problém na cvičáku. Pes věděl, že cvičení je sranda a že mam spoustu dobrot a hraček a nechtěl se tam ode me hnout.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Vyzvedávač? No musím ho přesvědčit, že se vyplatí počkat. Většinou je zádrhel v tom, že majitelé neumí přivolání ukončit povelem VOLNO. Volno si tak dávají psi sami. Takže se vlastně pes učí povely dva ..... KE MNĚ = přiběhnu, zůstanu stát nebo sednu (podle toho co je vyžadováno), čekám na odměnu (což můžou být klidně dva, tři, čtyři a více pamlsků podáváných jednotlivě v nějaké časové frekvenci - na začátku co nejkratší). Pak zazní VOLNO = konec odměny jídlem, začátek odměny svobodou!

Jo, tohle mi taky někdy dělá, jakože naval piškot a nezdržuj, mám něco na práci
Řeším to tím, že piškot nedám hned, až po chvíli, případně dám ještě nějaký další povel a další odměnu. Prostě aby pes čekal na povel a nevěděl, co přijde. Až když řeknu jdeme (naše obdoba povelu volno), ví, že se může vzdálit, aniž by mu unikla možnost získat odměnu. Jelikož je to poloviční bígl, žrádlo je pro něj nejvyšší možná míra ocenění. Ale lámu mu každý piškot tak na 5-6 kousků, denně si vystačíme s 10ks, tak to snad nevadí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo, tohle mi taky někdy dělá, jakože naval piškot a nezdržuj, mám něco na práci
Řeším to tím, že piškot nedám hned, až po chvíli, případně dám ještě nějaký další povel a další odměnu. Prostě aby pes čekal na povel a nevěděl, co přijde. Až když řeknu jdeme (naše obdoba povelu volno), ví, že se může vzdálit, aniž by mu unikla možnost získat odměnu. Jelikož je to poloviční bígl, žrádlo je pro něj nejvyšší možná míra ocenění. Ale lámu mu každý piškot tak na 5-6 kousků, denně si vystačíme s 10ks, tak to snad nevadí.

S těmi piškoty a jejich velikostí. To rychle poznáte jestli to vadí nebo ne. Když se psovi bude zdát velikost "nezajímavá" tak to nebude brát jako pamlsek hodný jeho pozornosti. Já třeba s oblibou používám u netrpělivých psů pamlsky uštípávající se ..... dlouhé tyčinky, párky, nakrájený psí salám na proužky atd. Pes si uštípává a já mám jeho pozornost. Nebo u pamlsků, které se dají lámat ..... lámu před psem, tak že si na další kousek počká. Tohle dělávám u sušených plic. Zvuk lámané plíce ..... takovej přírodní klikr.

Já mu párky nebo jiné slané či hodně aromatické věci dávat nechci, je mlsoun a ztratil by zájem o granule. Není to ten typ psa, co žere cokoliv, hlavně když je toho hodně. Tak jsem zavedla piškoty, je to jediná výrazně sladká věc, co dostává a je mu to vzácné. Spokojil by se i s desetinou piškotu, tu ale já nedokážu odlomit. A taky odlamuju před ním, i to nám prodlužuje dobu platnosti povelu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já mu párky nebo jiné slané či hodně aromatické věci dávat nechci, je mlsoun a ztratil by zájem o granule. Není to ten typ psa, co žere cokoliv, hlavně když je toho hodně. Tak jsem zavedla piškoty, je to jediná výrazně sladká věc, co dostává a je mu to vzácné. Spokojil by se i s desetinou piškotu, tu ale já nedokážu odlomit. A taky odlamuju před ním, i to nám prodlužuje dobu platnosti povelu.

prodávají i mini piškoty pro malá plemena. Ale my dávali taky klasiku Opavia ty šizené z Kafu a Alberta mu nechutnaly

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já mu párky nebo jiné slané či hodně aromatické věci dávat nechci, je mlsoun a ztratil by zájem o granule. Není to ten typ psa, co žere cokoliv, hlavně když je toho hodně. Tak jsem zavedla piškoty, je to jediná výrazně sladká věc, co dostává a je mu to vzácné. Spokojil by se i s desetinou piškotu, tu ale já nedokážu odlomit. A taky odlamuju před ním, i to nám prodlužuje dobu platnosti povelu.

Tak u těch dlouhých pamlsků jde spíš o tvar. Někdo dělá třeba játrové dlouhé tyčinky. Nebo já jsem jeden čas používala krátce dušené hovězí hrudí ..... krásně níťuje. Tam byl ale problém, že jsem mu užírala. Nebo sušené grundlíky na půlku .... jako že si z celé rybky ukousl půlku. Ale tam zase jsem měla často zapíchané kůstky pod nehty a nevím jak se mi to dařilo, že jsem pak většinou měla v kapse samé hlavy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Co se týče škubnutí na dlouhém vodítku (pes v trysku dosáhne konce stopovačky
ale přeci nemůžu požívat stopovačku tak, aby měl pes na rozběh xx metrů, to už je pak o zlomení vazu, jazylky, poškození hrtanu či vyrvání ruky psovoda, dle hmotnosti psa.

Taky se bojím, že při škubnutí s plného rozběhu by si pes mohl ublížit. Proto přibržďuju postupně, když vidím, že letí. Teď v zimě nosím rukavice, tak nehrozí, že bych se od lanka popálila. Ale v 99% případů právě díky délce 20m ani na to škubnutí nedojde, přibrzdí sám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Holky a to opravdu děláte psovi "kašpárka" aby se v lese na louce, prostě kdekoliv nenudil? já si ráda taky pochodím jen tak, na nic si nemyslím, kochám se občas si psa přivolám, poplácám, dám granulku, kopnu klacík, tahám klacík, ale jsem ráda, že pes si vhodnou zábavu najde sám, (čuchání, drbání si zad o křoví, žvejkání klacků)jsou prostě procházky jen čuchací,(většinou když jdu na houby) procházky s kámošema, procházky s trochou výcviku .... To opravdu se ten pes nemůže projevit jako pes? vypnout a mít svůj program, i kdyby jen na vodítku, stopovačce, flexině aby byl zajištěný, kdyby se tratil z přijmu úplně.

Jo, dělám, protože vlastní psí program u Nory vypadá tak, že mě k tomu vůbec, ale vůbec nepotřebuje. Vzít stopovačku, aby nevzala úplně dráhu, že se mnou je nuda, tak že se jde podívat táááááhle samozřejmě lze, ale když se mnou není nuda, tak i když zrovna potřebuje vykopat hraboší díru, tak aspoň kouká, kde jsem. Nechat volný psí program, tak je u té díry třeba hodinu. A to je mi pak fakt zima.

Taky čuchání v křoví s Norou je ve skutečnosti přesná lokalizace pochutin, vždycky jsem překvapená, co má (celej plesnivej chleba, plechovku od paštiky, mrtvýho kosa, zmrzlý hovno, kus shnilý kosti) to prostě fakt radši ne.

Další věci, které by ráda dělala, je jít po stopě zvěře, honit ptáky, běžet za běžcem, běžet se mazlit k lidem a běžet si hrát s jakýmikoliv psy. Prostě ne ne, kašpárek plus stopovačka na těžkých místech a procházky s trochou výcviku trochu ten samochod odbourávají a organizovaná zábava stoupá mírně na prioritě. Už je vlastně odvolatelná od všeho kromě psů, některých lidí a těch hoven, což je úspěch, protože nejhorší jsou ty hraboší díry. Kolem těch totiž chodíme každý den bez ohledu na to, kterým směrem, jsou všude.