Štěně v noci hrozně pláče. Odnaučí se to?

Pokud chcete, aby se štěně na Vás navázalo, abyste správně začali a mohli budovat dobrý vztah, nemůžete hodit dvouměsíční mimino na noc do boudy. Pochopte, že to štěně naprosto nerozumí tomu, proč ho odstrkujete, co provedlo, že ho opustíte a necháte v samotě. Samozřejmě, že se bojí tmy. Ale hlavně se bojí té prázdnoty, samoty, opuštěnosti. Nechápe to.
Je to prcek, nechte ho na noc u sebe. Já bych to udělal aspoň do půl roku, minimálně. Postupně, pomalu zvykat na samotu, kotec... Uvidíte, že třeba časem bude chtít být víc venku, protože to tam je zajímavější, něco se tam děje. U takhle malého štěněte to ale nemůžete očekávat, tomu musíte věnovat maximum času a pozornosti, rozvíjet ho a navazovat s ním vztah. Jinak se Vám taky může stát, že budete mít dospělého špatně ovladatelného psa, který Vás vlastně k ničemu nepotřebuje.

Elisska8987766 napsal(a):
Dobrý den. Jdu si k vám pro radu, nevim ale jestli se mi podaří správně formulovat situaci. Téměř před týdnem jsme si pořídili nového pejska australský ovčak. Má 2 měsíce. Chceme aby spal venku v boudě, ale dovnitř nebude mít úplný zákaz. První den jsem s ním spala v kuchyni a bylo to v pohodě. Když jsme zkoušeli jestli vydrží venku, tak hodinu a půl kňučel přede dveřmi a nechci ho takhle nechávat už kvůli starým sousedům, kteří si můžou stěžovat. Proto ho tedy na noc bereme domů a to je v pořádku. Dvakrát jsem s nim spala ve stanu venku a bylo to taky v pohodě. Ale když prostě zkusim, aby vydržel venku, tak pořád kňučí. Když je sám doma přes den, tak to vydrží bez pláče. Proto mě napadlo, jestli se nebojí tmy? Zatím spí u mé postele, ale bojím se, že když to takhle bude pokračovat, tak si na to zvykne a já ho už nenaučim spát samotného venku v boudě. Nebo prostě potřebuje čas než trochu vyroste, až nebude potřebovat tolik pozorností a nebude mu být sám venku vadit?

..je to přeci mimino.....nechte ho s vámi doma..........na venek učte postupně jak vám psala marcelamax.......víte nějak si nedokážu představit, že bych vymodlené štěně dokázala na noc vystrčit ven, ale to je jen můj pocit......

Takhle malé štěňátko ven prostě nepatří. Nechte ho normálně vevnitř s Vámi.
Vzít štěně od mámi a myslet si, že po pár dnech bude samo venku spokojené, je nesmysl. Je to mimino, které potřebuje okolo sebe smečku. Nehledě na to, že teď je to nejdůležitější období na vytváření vztahů s Vámi.
Mějte štěňátko vevnitř a na zahradu choďte s ním a hrajte si s tam s ním. Ze začátku se Vás bude držet jako klíště (a potřebuje to!). Uvidíte, že když budete nechávat otevřené dveře, tak postupně bude pořád zvědavější a samostatnější a začne se na zahradu vydávat i bez Vás. I tak ho tam ale pak hned nevystrčte na celou noc, ale zkuste jen nějakou půl hodinku, než si doběhnete nakoupit.

No, já souhlasím s tím, že takhle malé štěně by se nemělo hned šoupnout ven. Teda nejde o to, že by bylo venku, ale o to, že je tam samo.

Dříve jsme měli venkovního psa a mezi ním a psy, které máme teď doma vidím obrovský rozdíl v tom, jak je mám přečtené, navázané, jak fungují vyloženě na myšlenku....

Na druhou stranu - určitě všichni známe i lidi, kteří si pořídili čistě venkovního psa s tím, že domů nebude chodit vůbec, nikdy. A teď nechci řešit, že je to špatně a že já bych to tak nechtěla atd... Ale fakt znám psy, kteří byli od 2 měsíců venku sami a mají s majitelem i super vztah. Nedá se říct, že by nenavázali vztah kvůli tomu, že bylo štěně od mala venku. Jen s ním ten čas venku prostě trávili. Ale na noc už tam zůstávalo štěně samo. To jen tak k zamyšlení. Znám i psi, kteří nikdy nebyli doma, ani jako štěnda, jsou to čistě venkovní psi, nikdo se jim extra nevěnuje, občas jdou na procházku, ale určitě ne denně - a i přesto, je pro ně páníček bůh a ten vztah mají prostě super. A pak znám psi, kteří jsou s páníčkem 20 hodin denně a o nějakém vztahu se moc nedá mluvit .

Tím prosím neříkám, aby jste štěně hned šoupli ven, to opravdu jen tak k zamyšlení...

Když jsme si pořídili ovčandu...prvotní úmysl byl pesvenkovní, takže stavba prostorného kotce 2x3 metry a zateplená bouda.......ale zkraje byla s náma doma, přesně jak píše Simolu....jak rostla a přestala se "držet máminy sukně" tak začala na zahradu vyrážet sama, pak jsme jí zavřeli do kotce třeba když jsme přišli z dopolední procházky, dala jsem jí do kotce obídek, ona se napapala a lehla si před boudu nebo zalezla do ní, vyspinkala se a pak jsme jí zase pustili, pak postupně jsme jí tam učili na spinkání na noc.....no naučila se bez brečení, naříkání, kňourání, čistě venkovní byla až někdy v půl roce........no a po zhruba o měsíc později jsme se společně usnesli, že nám venkovní pes nevyhovuje a feňuli převedli do režimu "bydlení v domě s trvalým přístupem na zahradu".....z velkého zastřešeného kotce se stala garáž na kolečko, sekačku a sklad zahradního náčiní....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když jsme si pořídili ovčandu...prvotní úmysl byl pesvenkovní, takže stavba prostorného kotce 2x3 metry a zateplená bouda.......ale zkraje byla s náma doma, přesně jak píše Simolu....jak rostla a přestala se "držet máminy sukně" tak začala na zahradu vyrážet sama, pak jsme jí zavřeli do kotce třeba když jsme přišli z dopolední procházky, dala jsem jí do kotce obídek, ona se napapala a lehla si před boudu nebo zalezla do ní, vyspinkala se a pak jsme jí zase pustili, pak postupně jsme jí tam učili na spinkání na noc.....no naučila se bez brečení, naříkání, kňourání, čistě venkovní byla až někdy v půl roce........no a po zhruba o měsíc později jsme se společně usnesli, že nám venkovní pes nevyhovuje a feňuli převedli do režimu "bydlení v domě s trvalým přístupem na zahradu".....z velkého zastřešeného kotce se stala garáž na kolečko, sekačku a sklad zahradního náčiní....

Mam to stejně jako vy, taky bych nechtěla čistě venkovního psa 😉. Ale na druhou stranu chápu, ze to ma někdo jinak a naopak venkovního psa chce. A nemyslím si, ze by se psem nemohl navázat vztah jen proto, ze pes spí venku. Jde přece o to, jak se tomu psovi věnuji když je vzhůru a ne o to, kde spí.

Osobně bych štěně spát venku samotné nenechala (já teda ani dospelaka 😃, ale to je zase jiná věc), ale znam psy, kteří nebyli nikdy doma, ani jako štěňata a nemyslím si, ze by tím vyloženě trpěli nebo měli kvůli tomu špatně navazany vztah s páníčkem. Spíš je to jen o zvyku. Vždyť někteří psi doma taky nesmí třeba do ložnice a spí na chodbě, sami... To je to samé, jakoby spali v kotci, nebo venku přede dveřmi, ne? 🤔

Já uz mam teda takovou "úchylku", že se nevyspim, když oba psi nejsou v ložnici 😂. Minule mě pes vzbudil, když v noci odešel do obýváku, asi po hodině jsem se na nej sla podívat a prekecala ho, aby šel zpátky do ložnice, pak uz jsem zase v klidu usnula, ale ja jsem na tohle extrém 😂😂.

marcelaamax napsal(a):
Mam to stejně jako vy, taky bych nechtěla čistě venkovního psa 😉. Ale na druhou stranu chápu, ze to ma někdo jinak a naopak venkovního psa chce. A nemyslím si, ze by se psem nemohl navázat vztah jen proto, ze pes spí venku. Jde přece o to, jak se tomu psovi věnuji když je vzhůru a ne o to, kde spí.

Osobně bych štěně spát venku samotné nenechala (já teda ani dospelaka 😃, ale to je zase jiná věc), ale znam psy, kteří nebyli nikdy doma, ani jako štěňata a nemyslím si, ze by tím vyloženě trpěli nebo měli kvůli tomu špatně navazany vztah s páníčkem. Spíš je to jen o zvyku. Vždyť někteří psi doma taky nesmí třeba do ložnice a spí na chodbě, sami... To je to samé, jakoby spali v kotci, nebo venku přede dveřmi, ne? 🤔

Já uz mam teda takovou "úchylku", že se nevyspim, když oba psi nejsou v ložnici 😂. Minule mě pes vzbudil, když v noci odešel do obýváku, asi po hodině jsem se na nej sla podívat a prekecala ho, aby šel zpátky do ložnice, pak uz jsem zase v klidu usnula, ale ja jsem na tohle extrém 😂😂.

Jako já to chápu, že někdo chce psa na ven.......ale nechápu jak někdo může psí miminko, které vzal od maminky a sourozenců, které do té doby nikdy nebylo samo, nikdy nespalo samo, dát okamžitě ven........jako by nestačilo, že jde štěndo od své "rodiny" k cizím a tam rovnou šup do kotce šup do boudy......bože jsem měkota, ale svírá se mi srdce, když si pomyslím, jak se to psí miminko cítí....najednou úplně samo, v neznámém prostředí, v noci žádný div, že pláče......no, kdo tohle udělá teda musí být pořádný tvrďák.

Jinak mám to stejně jako vy pes v posteli top ten......jen těm mým medvědům je v posteli horko, takže se mnou celou noc nespí....uloží mě, poležej a za hoďku-dvě se přesunou dolu do chodby, ale v noci mě chodí na střídačku navštěvovat....když se v noci probudím a vedle mě leží pes, tak jsem šťastná...........to jejich klidné a pravidelné oddechování působí opravdu uklidňujícím dojmem...........no holt to nejsou takový držáci jako chrťák....ten spal zásadně a jenom v posteli...to byly zlatý časy.

Já bych taky "neměla" na to, dát štěně ven, šup do boudy a konec. Ale zase pokud se tomu štěněti někdo přes den věnuje a v noci venku spí, tak proč ne? To je opravdu skoro stejné, jakoby to štěně spalo doma, jen v jiné místnosti než pán. A nemyslím, že by to nějak pokazilo vztah. Když si vezmu psy, které jsme měli doma když jsme byly děti - tak ty přesně měli ten režim - štěně se dovezlo, dalo se na zahradu a konec, dřív to nikdo neřešil. A to teda bylo i tak, že se mu nikdo ani extra nevěnoval, ale zase se trávilo hodně času venku staráním o zvířata atd... A i přes to měli super vztah s pánem... Čímž neříkám, že je to tak v pořádku, jen že to tak dřív bylo (někde je i dnes) a nijak to nepoznamenalo to "pouto".



to jejich klidné a pravidelné oddechování působí opravdu uklidňujícím dojmem.. jooo, přesně. Mě teda spí oba psi v posteli celou noc, pes ještě skoro vždy pod peřinou - a to mám i teď v létě péřovou, stejně se pod ní hned hrne. Fena nad peřinou. Je teda pravda, že i v těchto teplech máme v ložnici příjemně. Minule se mi právě poprvé stalo, že odešel do obýváku, a ani nevím proč, tak jsem z toho byla lehce nervózní .

marcelaamax napsal(a):
Já bych taky "neměla" na to, dát štěně ven, šup do boudy a konec. Ale zase pokud se tomu štěněti někdo přes den věnuje a v noci venku spí, tak proč ne? To je opravdu skoro stejné, jakoby to štěně spalo doma, jen v jiné místnosti než pán. A nemyslím, že by to nějak pokazilo vztah. Když si vezmu psy, které jsme měli doma když jsme byly děti - tak ty přesně měli ten režim - štěně se dovezlo, dalo se na zahradu a konec, dřív to nikdo neřešil. A to teda bylo i tak, že se mu nikdo ani extra nevěnoval, ale zase se trávilo hodně času venku staráním o zvířata atd... A i přes to měli super vztah s pánem... Čímž neříkám, že je to tak v pořádku, jen že to tak dřív bylo (někde je i dnes) a nijak to nepoznamenalo to "pouto".



to jejich klidné a pravidelné oddechování působí opravdu uklidňujícím dojmem.. jooo, přesně. Mě teda spí oba psi v posteli celou noc, pes ještě skoro vždy pod peřinou - a to mám i teď v létě péřovou, stejně se pod ní hned hrne. Fena nad peřinou. Je teda pravda, že i v těchto teplech máme v ložnici příjemně. Minule se mi právě poprvé stalo, že odešel do obýváku, a ani nevím proč, tak jsem z toho byla lehce nervózní .

No s tím mám obecně problém....proč musí spát čersrvě přinesené štěně samo ať už v kotci nebo v jiné místnosti??? Proč musí proplakat noc....několik nocí. Moje štěňata usínají přitulená ke mě a nepláčou.......vždyť takhle nebudou spát na věky věků.

Chápu, že ne všichni lidi chtějí mít psa v posteli, dokonce ani v ložnici, tak já bych si teda ustlala tam kde spí štěně a jsem takovej magor, že bych klidně s ním chrápala i v tom kotci.......

Ještě se mi nestalo, abych musela řešit, že štěně pláče..........prostě myslím, že pes je zvíře smečkové a že by miminko nemělo zůstávat samotinké....že pokud by bylo s rodiči, tak by ho taky nenechali samotné, tak proč já bych mu neměla dát pocit "jsi v bezpečí, já tě nedám, teď jsem tvoje táta-máma já a můžeš se na mě spolehnout"....a to i v případě, že pes bude venkovní.

V noci se spí a je jedno kde. Já jsem ta, co dala štěndo hned ven s tím, že do baráku nikdy psi nepůjdou. Nebyl tam úplně sám, měl v boudě i kotě, oba zároveň přivezení, vyjukaní, neznali se. Pes dostal sebou ručníček od chovatelky s pachem mámy a sourozenců a moje obnošené tričko. Fňuknul asi 10sec. první noc. Vylezl před boudu nad ránem, fňuknul a zase zalezl. Ale: byla jsem s ním celý den, odešla jsem, jen když usnul a pak jsem odcházela někdy po 22h, až usnul. Ráno jsem za ním zašla někdy po 5h, pak v 8h a natrvalo kolem 10h. Pracuju celý den v zahradě, takže jsem s ním absolutně celý den, ne 9h v zaměstnání atd. Nemám děti, takže veškerá pozornost byla na zvířectvo.

Sardullah...to je lidský zkreslený pohled. Myslím tohle: ...že pokud by bylo s rodiči, tak by ho taky nenechali samotné ona máma vlk, či třeba divoký pes, musí taky žrát, musí si jít něco nalovit. Není to tak, že by se od štěnd nehnula, i kdyby měla jen jedno.

lesnížínka napsal(a):
Sardullah...to je lidský zkreslený pohled. Myslím tohle: ...že pokud by bylo s rodiči, tak by ho taky nenechali samotné ona máma vlk, či třeba divoký pes, musí taky žrát, musí si jít něco nalovit. Není to tak, že by se od štěnd nehnula, i kdyby měla jen jedno.

zkreslené to máte jako obvykle hlavně vy ...vlče není nikdy samo
(von totiž loví táta vlk a když jde i vlčice , nastupují tety, samice z loňska )

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Když jsem si brala štěně, od první noci spala sama...přes den utahání a hry s námi a večer šla na své místo. Není teda venkovní, ale nespí s námi v posteli (teda teď jako velká sem tam ji nechám, hlavně ráda spí s dcerou), první noc sem tam kňourala, ale každý den to bylo lepší a lepší a pochopila, že v noci se spí a že se k ní zase ráno vrátíme. Když si zvykne spát s vámi, bude se to hůře odnaučovat, aspoň takovou mám zkušenost mám s prvním psem, ten už spát nikdy nikde nechtěl sám a pak "vyváděl".
Je to trochu jako dítě...volá vás a určitě je mu smutno, ale když si zvykne, že kňučení pomáhá a vy na něj slyšíte, bude to zkoušet neustále.

lupus4 napsal(a):
zkreslené to máte jako obvykle hlavně vy ...vlče není nikdy samo
(von totiž loví táta vlk a když jde i vlčice , nastupují tety, samice z loňska )

No jistě, vlka jsem tam ani dávat neměla, v tom máte pravdu. Ale třeba máma feny, kterou jsme měli u babči, byla vyhozená, nebo utekla z domu a porodila v remízku v polích. Ta tam nechávala štěnda samotná. I pro štěně jsme si jeli, až pán, který to sledoval zavelel, že fena od nich odešla a nevystartuje po dědovi(byla to NO)

Bentley napsal(a):
Když jsem si brala štěně, od první noci spala sama...přes den utahání a hry s námi a večer šla na své místo. Není teda venkovní, ale nespí s námi v posteli (teda teď jako velká sem tam ji nechám, hlavně ráda spí s dcerou), první noc sem tam kňourala, ale každý den to bylo lepší a lepší a pochopila, že v noci se spí a že se k ní zase ráno vrátíme. Když si zvykne spát s vámi, bude se to hůře odnaučovat, aspoň takovou mám zkušenost mám s prvním psem, ten už spát nikdy nikde nechtěl sám a pak "vyváděl".
Je to trochu jako dítě...volá vás a určitě je mu smutno, ale když si zvykne, že kňučení pomáhá a vy na něj slyšíte, bude to zkoušet neustále.

Ano, přesně jako dítě. Jako frustrovaná miminka z kojeňáků, která nebrečí, protože to nemá cenu, nepomáhá to.

Janae1 napsal(a):
Ano, přesně jako dítě. Jako frustrovaná miminka z kojeňáků, která nebrečí, protože to nemá cenu, nepomáhá to.

Tuhle jsem se ptala těhotný kamarádky, jestli bude spát miminko s nima v posteli. Tak řekla, že jasně, že štěňátko by spalo v posteli úplně samozřejmě, tak že i s dítětem to tak bude

Nechápu, že se někdo dobrovolně připraví o ten vztah, který se společným spaním vybuduje úplně okamžitě, i o možnost vyspat se krásně celou noc. Neříkám, že pes musí být nutně v posteli nebo v ložnici, ale přece není problém spát případně pár dní se štěňátkem v obýváku na zemi.

Už jenom z názvu vlákna je mi smutno, i když potom z popisu ta situace tak hrozná není.

Janae1 napsal(a):
Ano, přesně jako dítě. Jako frustrovaná miminka z kojeňáků, která nebrečí, protože to nemá cenu, nepomáhá to.

Bohužel znám kolem sebe miminka, která nejsou z kojeňaku a rodiče je nechávají "vyřvat" , aby si děti nerozmazlily. Když je najezene, přebalené nic přece už nepotřebuje 😕

Tak co by pak nenechali "vyřvat" psy 👎
Zvykne si přeci... Někdo na to hold srdce a žaludek má

Není mysleno vůbec na zakladatelku .... !❤

My, když doneseme domů psy, tak s nimi vždy nějaký čas spime tam, kde budou spat oni = u nás je to obývák. Ono to pak už člověk vycítí, kdy se může vzdálit a pejsek už to zvládne bez pláče, protože je zvyknutej na Vás, na prostředí a ví, že ho neopustíte .... Že má svůj pelíšek a vy svůj taky .... Ze je to tak normální

stejně jako miminko, děcko s vámi taky nespí do puberty 😊 taky poznáte, kdy ho už dáte do pokojíčku - kdy to tam zvládne 💖

lesnížínka napsal(a):
Sardullah...to je lidský zkreslený pohled. Myslím tohle: ...že pokud by bylo s rodiči, tak by ho taky nenechali samotné ona máma vlk, či třeba divoký pes, musí taky žrát, musí si jít něco nalovit. Není to tak, že by se od štěnd nehnula, i kdyby měla jen jedno.

Nemyslím, že bych měla zkreslený pohled....jsou štěňata kterým je to už od začátku tak nějak jedno....jak jste psala, utahaj se, usnou jedno kde....
Spíš by mě zajímalo, jestli byste byla takovej tvrďák, kdyby vám mimčo venku celou noc žalostně brečelo.......nebo několik nocí??...a teď to naprosto nemyslím ve zlém.

Já nemám to štěstí (respektive jsem si život blbě zařídila) a tak musím chodit do práce, nicméně, když se přiveze štěně, tak si beru 14 dní dovču a 14 dní si návazně bral manžel.....a i za těch 14 dní co jsem se štěnětem doma je potom štěndo podstatně samostatnější, "otrlejší" než když jsem ho přivezla.
Ale prostě poslouchat, jak mi někde zoufale pláče tenhle tvoreček...jak někoho volá, aby nebyl sám a já za ním nepůjdu, protože tohle je ta správná cesta, jak si nejlépe zvykne????.........
No a pak teda ten úžasnej bonus, když už je štěňátko večer unavené a usíná přitulené ke mě, já ho hladím a ono se na mě s důvěrou kouká a já mu povídám, jaké je to hodné nynané štěňátko a ono pak zavře očíčka a spokojeně usne.....asi neznám nic lepšího.....

A co se toho nechání samotného štěněte vlastním rodičem týče.....to může být pravda, ale většinou má štěně sourozence a tak nějak ví, že se maminka vrátí, ale když si ho odveze cizí člověk do cizího prostředí, to je přeci situace úplně jiná, to se přeci nedá srovnávat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nemyslím, že bych měla zkreslený pohled....jsou štěňata kterým je to už od začátku tak nějak jedno....jak jste psala, utahaj se, usnou jedno kde....
Spíš by mě zajímalo, jestli byste byla takovej tvrďák, kdyby vám mimčo venku celou noc žalostně brečelo.......nebo několik nocí??...a teď to naprosto nemyslím ve zlém.

Já nemám to štěstí (respektive jsem si život blbě zařídila) a tak musím chodit do práce, nicméně, když se přiveze štěně, tak si beru 14 dní dovču a 14 dní si návazně bral manžel.....a i za těch 14 dní co jsem se štěnětem doma je potom štěndo podstatně samostatnější, "otrlejší" než když jsem ho přivezla.
Ale prostě poslouchat, jak mi někde zoufale pláče tenhle tvoreček...jak někoho volá, aby nebyl sám a já za ním nepůjdu, protože tohle je ta správná cesta, jak si nejlépe zvykne????.........
No a pak teda ten úžasnej bonus, když už je štěňátko večer unavené a usíná přitulené ke mě, já ho hladím a ono se na mě s důvěrou kouká a já mu povídám, jaké je to hodné nynané štěňátko a ono pak zavře očíčka a spokojeně usne.....asi neznám nic lepšího.....

A co se toho nechání samotného štěněte vlastním rodičem týče.....to může být pravda, ale většinou má štěně sourozence a tak nějak ví, že se maminka vrátí, ale když si ho odveze cizí člověk do cizího prostředí, to je přeci situace úplně jiná, to se přeci nedá srovnávat.

"nynané štěňátko" to je krásný výraz 👍💖💖💖💖💖

Bentley napsal(a):
Když jsem si brala štěně, od první noci spala sama...přes den utahání a hry s námi a večer šla na své místo. Není teda venkovní, ale nespí s námi v posteli (teda teď jako velká sem tam ji nechám, hlavně ráda spí s dcerou), první noc sem tam kňourala, ale každý den to bylo lepší a lepší a pochopila, že v noci se spí a že se k ní zase ráno vrátíme. Když si zvykne spát s vámi, bude se to hůře odnaučovat, aspoň takovou mám zkušenost mám s prvním psem, ten už spát nikdy nikde nechtěl sám a pak "vyváděl".
Je to trochu jako dítě...volá vás a určitě je mu smutno, ale když si zvykne, že kňučení pomáhá a vy na něj slyšíte, bude to zkoušet neustále.

Omlouvám se, ale to je všechno m mi to přijde jako blbost......je to o celkovém přístupu k pesovi, když už je štěndo samostatnější, tak naopak lze lehčeji zvykat na pelíšek nebo na venkovní pobyt.......
Všichni moji pesani jsou od příchodu domů v posteli a žádný z nich nikdy neměl problém spát následně jinde......to, že se pak něčeho dožaduje, že následně vyvádí, to je dle mého o celkové výchově, o tom, jak je to doma nastaveno....

Moji pesani mě chodí den co den "ukládat" do postele, fena si pro mě dokonce přijde do obýváku, když čučím na telku déle než bývá zvykem......přesto, pokud přijdem z večerního venčení jak prasátka nebo mokří, tak je opravdu v posteli nechci a stačí říct...hele dneska na postel zapomeňte, jste jak čuńátka...pesavé mi dají dobrou noc, dostanu pusu, pohladim je a jdou si lehnout na pelechy. Stejně tak jsem to praktikovala s chrtem, prostě když byl jak prase, tak zůstal spát na verandě na gauči.........ovčanda ta tak po měsíci už do postele ani do ložnice nechtěla vůbec.

RozaTonda-mopsi napsal(a):
"nynané štěňátko" to je krásný výraz 👍💖💖💖💖💖

No pesovi už je skoro deset let a šeptám mu to do ouška dodnes....ale pššššššš, manžel říká, že nejsem normální, ale co mám dělat, když on je opravdu nynanej chlapeček

Sardulah
Jste normální, nebojte. Mam to stejně ❤
Rada čtu vaše příspěvky, jsou zkušené, vtipne a hlavně plné psí lásky 🐕👍

Děkuji za všechny odpovědi.

Vůbec jsem to nemyslela tak, že bych ho vyhodika ven. Doteď spí štěně se mnou v pokoji a když se mu chce, spí se mnou i v posteli, ale většinou mu je horko.

Má první otázka jen zněla, jestli si v pohodě odvykne na to, být v noci s někým, aby potom mohl trávit noci venku. Po mamince si už určitě nestyská. Věnuju se mu celý den, chodime na procházky a hrajeme si, takže si na prostředí zvyká dobře. Když je sám doma přes den, je úplně v pohode a obejde se to bez pláče.
Ale..
Jen ty noci jsou potom horší. Proto jsem se ptala jestli na tom neni něco špatného, že pláče jen v noci, jestli se prostě nebojí tmy nebo si jen vynucuje pozornost. Nikde jsem nenapsala že bych ho jen tak vyhodila ven.

Eliska898776 napsal(a):
Děkuji za všechny odpovědi.

Vůbec jsem to nemyslela tak, že bych ho vyhodika ven. Doteď spí štěně se mnou v pokoji a když se mu chce, spí se mnou i v posteli, ale většinou mu je horko.

Má první otázka jen zněla, jestli si v pohodě odvykne na to, být v noci s někým, aby potom mohl trávit noci venku. Po mamince si už určitě nestyská. Věnuju se mu celý den, chodime na procházky a hrajeme si, takže si na prostředí zvyká dobře. Když je sám doma přes den, je úplně v pohode a obejde se to bez pláče.
Ale..
Jen ty noci jsou potom horší. Proto jsem se ptala jestli na tom neni něco špatného, že pláče jen v noci, jestli se prostě nebojí tmy nebo si jen vynucuje pozornost. Nikde jsem nenapsala že bych ho jen tak vyhodila ven.

Nebojte....poznáte to sama, ono se štěňátko docela rychle stává samostatnější a samostatnější. Je to poznat i třeba na prcházkách, zkraje se vás štěně "drží jak klíště", ani nepotřebujete vodítko, protože se od vás skoro nehne a hlídá si vás (teda pokud nemáte chrta, ten na vás "kašle" hned, protože už se jako samostatný asi narodil" ) no a jak štěndo roste, tak se od vás vydává na "průzkum" dál, už si vás ani tolik nehlídá a stejné to je i s tím spinkáním.....až přijde čas tak to poznáte a učit ho samotnýho venku opravdu můžete postupně........ono je taky něco jiného být sám ve dne a v noci. Ráda bych napsala...až mu bude 3...4...5 měsíců, tak už to půjde, ale povahy psů jsou tak individuální, že si absolutně netroufám tipovat........některá štěňata jsou samostatnější, některá méně. Ono třeba i potom pejsek trochu zakňourá, ale už to bude jen pro formu. Až nastane čas, tak bych štěndo utahala, dala mu napapat a počkala, až usne a pak ho nechala samotného....to už bude mít určitě natrénovanou nějakou samotu venku přes den.
No a do té doby si můžete prcka pořádně užít...štěněcí období rychle pomine a už se nikdy nevrátí

K... napsal(a):
Tuhle jsem se ptala těhotný kamarádky, jestli bude spát miminko s nima v posteli. Tak řekla, že jasně, že štěňátko by spalo v posteli úplně samozřejmě, tak že i s dítětem to tak bude

Nechápu, že se někdo dobrovolně připraví o ten vztah, který se společným spaním vybuduje úplně okamžitě, i o možnost vyspat se krásně celou noc. Neříkám, že pes musí být nutně v posteli nebo v ložnici, ale přece není problém spát případně pár dní se štěňátkem v obýváku na zemi.

Už jenom z názvu vlákna je mi smutno, i když potom z popisu ta situace tak hrozná není.

..milovala jsem když jsem spala s dcerou a ona tak krásně voněla a já jí mohla vonět k vláskům a hlavičce, doteď na to vzpomínám, ale pravda občas když v posteli putovala tak to bylo náročné - kopanec do brady, zalehnutý krk a podobně......se štěnětem to samé.....když se k vám přitulí, občas si hrábne packou spokojeně funíc......a hlavně u štěněte jsem se vyvarovala loužičkám a bobkům, protože jakmile bylo nepokojné, okamžitě jsem se sebrala a šla s ním ven, to si myslím mít štěně někde mimo posel prostě nepodchytila...........

Eliska898776 napsal(a):
Děkuji za všechny odpovědi.

Vůbec jsem to nemyslela tak, že bych ho vyhodika ven. Doteď spí štěně se mnou v pokoji a když se mu chce, spí se mnou i v posteli, ale většinou mu je horko.

Má první otázka jen zněla, jestli si v pohodě odvykne na to, být v noci s někým, aby potom mohl trávit noci venku. Po mamince si už určitě nestyská. Věnuju se mu celý den, chodime na procházky a hrajeme si, takže si na prostředí zvyká dobře. Když je sám doma přes den, je úplně v pohode a obejde se to bez pláče.
Ale..
Jen ty noci jsou potom horší. Proto jsem se ptala jestli na tom neni něco špatného, že pláče jen v noci, jestli se prostě nebojí tmy nebo si jen vynucuje pozornost. Nikde jsem nenapsala že bych ho jen tak vyhodila ven.

Všechny šťeňata jsem odchovala doma, já teda v posteli, ale uznávám, že ta postel už je jen moje úchylka. A taky uznávám, jsem mladá, moc psů jsem zatím nevypiplala.
Až na posledního mamánka byli všichni naši psi venkovní. Tak nějak přes teplé letní dny postupně zůstavali více venku a to i přes noc, až to najednou byli venkovní psi a domu se jim vůbec nechtělo, přehřívali se.
A proto poslední pes spí jedině doma, co kdyby se taky trhnul a byl venkovní.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..milovala jsem když jsem spala s dcerou a ona tak krásně voněla a já jí mohla vonět k vláskům a hlavičce, doteď na to vzpomínám, ale pravda občas když v posteli putovala tak to bylo náročné - kopanec do brady, zalehnutý krk a podobně......se štěnětem to samé.....když se k vám přitulí, občas si hrábne packou spokojeně funíc......a hlavně u štěněte jsem se vyvarovala loužičkám a bobkům, protože jakmile bylo nepokojné, okamžitě jsem se sebrala a šla s ním ven, to si myslím mít štěně někde mimo posel prostě nepodchytila...........

Mám to stejně....nejenže se se štěnětem v posteli více méně normálně vyspím-odpadá kňourání, plakání a podobně, ale opravdu odpadají loužičky a podobné nehody....štěně se vzbudí...popadnu a tradá ven a pak šupky dupky zpátky do pelíšku a zase spinkáme........tohle třeba při striktním spaní na chodbě dle mého uhlídat ani nejde a uklízet ráno noční loužičky a i jiné věci??....navíc se už malé psí mimčo učí, že se venčíme striktně venku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Omlouvám se, ale to je všechno m mi to přijde jako blbost......je to o celkovém přístupu k pesovi, když už je štěndo samostatnější, tak naopak lze lehčeji zvykat na pelíšek nebo na venkovní pobyt.......
Všichni moji pesani jsou od příchodu domů v posteli a žádný z nich nikdy neměl problém spát následně jinde......to, že se pak něčeho dožaduje, že následně vyvádí, to je dle mého o celkové výchově, o tom, jak je to doma nastaveno....

Moji pesani mě chodí den co den "ukládat" do postele, fena si pro mě dokonce přijde do obýváku, když čučím na telku déle než bývá zvykem......přesto, pokud přijdem z večerního venčení jak prasátka nebo mokří, tak je opravdu v posteli nechci a stačí říct...hele dneska na postel zapomeňte, jste jak čuńátka...pesavé mi dají dobrou noc, dostanu pusu, pohladim je a jdou si lehnout na pelechy. Stejně tak jsem to praktikovala s chrtem, prostě když byl jak prase, tak zůstal spát na verandě na gauči.........ovčanda ta tak po měsíci už do postele ani do ložnice nechtěla vůbec.

Nevím, fenka je součástí rodiny, je s námi pořád, všude s námi jezdí...nemám ji jen abych měla psa. Věnujeme ji opravdu hodně času, aby zaměstnala hlavu a vybila svoji energii, je to ohařka a jsou ji dva roky...takže stále torpédo.....ale zase si nemyslím, že je nutnost mít ji v noci v posteli ....dělá to ze mě horšího člověka ? Mám ji o to ráda méně ? Máme o to horší vztah ? Promiňte, ale nesouhlasím, už jen proto, že můj první pes byl postelový a nevidím v tom rozdíl (ve vztahu mezi ním a mnou a současnou fenou) . Nevidím ani jako nutnost, abych sdílela se psem svoji ložnici. Ona má svou a já také.
Je to právě o tom,že má nastavená pravidla od štěněte. Má svoje místo, svůj režim...

Bentley napsal(a):
Nevím, fenka je součástí rodiny, je s námi pořád, všude s námi jezdí...nemám ji jen abych měla psa. Věnujeme ji opravdu hodně času, aby zaměstnala hlavu a vybila svoji energii, je to ohařka a jsou ji dva roky...takže stále torpédo.....ale zase si nemyslím, že je nutnost mít ji v noci v posteli ....dělá to ze mě horšího člověka ? Mám ji o to ráda méně ? Máme o to horší vztah ? Promiňte, ale nesouhlasím, už jen proto, že můj první pes byl postelový a nevidím v tom rozdíl (ve vztahu mezi ním a mnou a současnou fenou) . Nevidím ani jako nutnost, abych sdílela se psem svoji ložnici. Ona má svou a já také.
Je to právě o tom,že má nastavená pravidla od štěněte. Má svoje místo, svůj režim...

Ano, souhlasím. A také psa celého neustále opusinkovávám a šepotám mu, že je moje mimčo a pejsánek nejhodnější a nejkrásnější. Přesto...on do postele nepůjde, ani kdybych ho tam cpala a za druhé...v posteli nemám ani muže - máme oddělené ložnice. Ano, mám ráda své pohodlí, ale když přišel v noci kocour, nebo kočka, tak jsem je samozřejmě nevyhnala. Ale já jsem, když spím, poměrně nebezpečná, proto asi z pudu sebezáchovy lehnou radši vedle do křesla(muž mi říkal, že jsem onehdá na gauči zalehla ve spánku kočku) A co se týče dětí? Nemám je netuším, ale ano, když na to přijde, tvrdá jsem dost. Mám jednu neteř a od mala máma bráchu varovala, ať ji dávají rovnou do postýlky, žádná jejich postel. Malá si v pohodě zvykla, žádné řvaní. Teď mají druhé mimčo a bohužel strašné trávení, prdíky, že si způsobil tříselnou kýlu, takže řval celé dny a noci jak protržený a pochopitelně ho tedy měli i v posteli, aby se jim povedlo ho na chvíli ukonejšit a vyspat se. Teď má dva dny po operaci a už jim mamka říkala, že ho mají odlifrovat do postýlky, když už bude pěkně spinkat(ukončili kojení a už je to 14dnů dobré) Takže ne, není nutné mít děti v posteli.

lesnížínka napsal(a):
Ano, souhlasím. A také psa celého neustále opusinkovávám a šepotám mu, že je moje mimčo a pejsánek nejhodnější a nejkrásnější. Přesto...on do postele nepůjde, ani kdybych ho tam cpala a za druhé...v posteli nemám ani muže - máme oddělené ložnice. Ano, mám ráda své pohodlí, ale když přišel v noci kocour, nebo kočka, tak jsem je samozřejmě nevyhnala. Ale já jsem, když spím, poměrně nebezpečná, proto asi z pudu sebezáchovy lehnou radši vedle do křesla(muž mi říkal, že jsem onehdá na gauči zalehla ve spánku kočku) A co se týče dětí? Nemám je netuším, ale ano, když na to přijde, tvrdá jsem dost. Mám jednu neteř a od mala máma bráchu varovala, ať ji dávají rovnou do postýlky, žádná jejich postel. Malá si v pohodě zvykla, žádné řvaní. Teď mají druhé mimčo a bohužel strašné trávení, prdíky, že si způsobil tříselnou kýlu, takže řval celé dny a noci jak protržený a pochopitelně ho tedy měli i v posteli, aby se jim povedlo ho na chvíli ukonejšit a vyspat se. Teď má dva dny po operaci a už jim mamka říkala, že ho mají odlifrovat do postýlky, když už bude pěkně spinkat(ukončili kojení a už je to 14dnů dobré) Takže ne, není nutné mít děti v posteli.

Přesně tak. Já teda dítě mám. Ostrá umím být na obě dvě. I když teda na dítě asi víc :-D...I dítě má svůj pokoj (taky na tajňačku někdy propašuje psa do postele, ale spíš jen na mazlení před usnutím), následně ale fenku expedujeme na její místo. Pominu-li svoje pohodlí, je postel skoro jedíné místo v domě kde nejsou chlupy a taky jen to jedno moje místo na odpočinek ). Nejde o chlupy jako takové, s tím pokud má člověk psa, prostě počítá...ale to když po koupeli zalezete do postele a obalíte se ještě psíma chlupama...prostě už ne. Ve všech ostatních věcech je psice taky velmi hýčkaná, milována a je si velmi vědomá toho,že ji milujeme.

lesnížínka napsal(a):
Ano, souhlasím. A také psa celého neustále opusinkovávám a šepotám mu, že je moje mimčo a pejsánek nejhodnější a nejkrásnější. Přesto...on do postele nepůjde, ani kdybych ho tam cpala a za druhé...v posteli nemám ani muže - máme oddělené ložnice. Ano, mám ráda své pohodlí, ale když přišel v noci kocour, nebo kočka, tak jsem je samozřejmě nevyhnala. Ale já jsem, když spím, poměrně nebezpečná, proto asi z pudu sebezáchovy lehnou radši vedle do křesla(muž mi říkal, že jsem onehdá na gauči zalehla ve spánku kočku) A co se týče dětí? Nemám je netuším, ale ano, když na to přijde, tvrdá jsem dost. Mám jednu neteř a od mala máma bráchu varovala, ať ji dávají rovnou do postýlky, žádná jejich postel. Malá si v pohodě zvykla, žádné řvaní. Teď mají druhé mimčo a bohužel strašné trávení, prdíky, že si způsobil tříselnou kýlu, takže řval celé dny a noci jak protržený a pochopitelně ho tedy měli i v posteli, aby se jim povedlo ho na chvíli ukonejšit a vyspat se. Teď má dva dny po operaci a už jim mamka říkala, že ho mají odlifrovat do postýlky, když už bude pěkně spinkat(ukončili kojení a už je to 14dnů dobré) Takže ne, není nutné mít děti v posteli.

No, ono není nutné mít děti v posteli, ale když za vámi v noci přijde, že se mu něco ošklivého zdá nebo nemůže spát, bojí se, tak mu to klidně dovolíte. Ono se zase tak moc nestane. Za mnou tedy chodil jen ten nejmladší, teď má 18 a žádný následky to na něm nezanechalo.
Stejně to mám se štěnětem. Ale zatím žádné se postele nedožadovalo, leželo vždy v pelíšku vedle a nebrečelo.

Mám takovou jakoze technickou. Spousta z vás se tady shodla že nechávat štěně v noci samotné je špatně, ale jak to mají dělat třeba lidé, co chodí na noční směny, nebo aspoň část noci jsou pryč? Se štěnětem je člověk doma týden, 14 dní a potom?
Osobně jsem člověk co spí s venkovnim psem v posteli, nicméně právě část noci jsem vždy v práci. Pes už je teď zvyklý ale taky se to neobešlo bez pláče, když jsme ho dovezli a učili samotu, protože mi přišlo lepší ho postupně nechávat samotného než být s ním 14 dní v kuse a pak zmiznout do práce...

My jsme se štěnětem byli doma střídavě měsíc, v červenci si přivezu další a opět to máme naplánováno stejně. Samozřejmě, že s ním nejsem pořád, taky si odskočím, třeba do schránky nebo s odpadkovým košem, případně na nákup, a postupně ten čas prodlužuju. Pokud jste v noci v práci, jste s ním zase ve dne, tak je to v pohodě, ne?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
My jsme se štěnětem byli doma střídavě měsíc, v červenci si přivezu další a opět to máme naplánováno stejně. Samozřejmě, že s ním nejsem pořád, taky si odskočím, třeba do schránky nebo s odpadkovým košem, případně na nákup, a postupně ten čas prodlužuju. Pokud jste v noci v práci, jste s ním zase ve dne, tak je to v pohodě, ne?

To ano, pesovi se věnuji veškerý volný čas, nicméně tady se řeší to nechávat v noci štěně samotné, když je stendo ve dne v klidu a přes noc pláče, jak tu někdo psal.
Já bohužel měsíc dovolené nedostala, muselo se spokojit se 14 dny🤔

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám takovou jakoze technickou. Spousta z vás se tady shodla že nechávat štěně v noci samotné je špatně, ale jak to mají dělat třeba lidé, co chodí na noční směny, nebo aspoň část noci jsou pryč? Se štěnětem je člověk doma týden, 14 dní a potom?
Osobně jsem člověk co spí s venkovnim psem v posteli, nicméně právě část noci jsem vždy v práci. Pes už je teď zvyklý ale taky se to neobešlo bez pláče, když jsme ho dovezli a učili samotu, protože mi přišlo lepší ho postupně nechávat samotného než být s ním 14 dní v kuse a pak zmiznout do práce...

Já si myslím, že po těch 14-ti dnech dovolené, už by mělo mít štěně zažitý režim....teď se jí, teď si hrajeme, teď se venčíme, teď se spinká......jasně i po těch 14-ti dnech třeba"uroní štěně nějakou tu slzičku", ale už je zvyklé, že TADY je doma, už je zvyklé na "novou smečku", už má za sebou nějakej nácvik samoty, takže by mělo vědět, že se páník vrátí.......
Já osobně minimálně těch 14 dní (raději více)se štěnětem po příchodu k nám preferuju, právě proto, abychom najeli na nějaký režim, právě proto, aby štěně "zdomácnělo" ....pak už VÍ...á panička řekla "ahojky...jdu do práce, dala mi pusinku"(samozřejmě žádný divadlo s přehnaným loučením)....no tak si pro formu trošku zakňourám (některé štěně ani to ne) a půjdu si hajnout, protože už vím, že se vrátí- mám to nacvičené na kratších časových úsecích, kdy už štěně učím, že bude muset vydržet samo......ale už tam není ten stres - nové prostředí, nová rodina-
mamka není-sourozenci nejsou. Z vlastní zkušenosti musím říct, že těch 14 dní, ač se to zdá jako doba nepodstatné, je neuvěřitelně dlouhá doba a štěně za těch 14 dní je úplně někde jinde, než když přišlo do rodiny.

Bentley napsal(a):
Nevím, fenka je součástí rodiny, je s námi pořád, všude s námi jezdí...nemám ji jen abych měla psa. Věnujeme ji opravdu hodně času, aby zaměstnala hlavu a vybila svoji energii, je to ohařka a jsou ji dva roky...takže stále torpédo.....ale zase si nemyslím, že je nutnost mít ji v noci v posteli ....dělá to ze mě horšího člověka ? Mám ji o to ráda méně ? Máme o to horší vztah ? Promiňte, ale nesouhlasím, už jen proto, že můj první pes byl postelový a nevidím v tom rozdíl (ve vztahu mezi ním a mnou a současnou fenou) . Nevidím ani jako nutnost, abych sdílela se psem svoji ložnici. Ona má svou a já také.
Je to právě o tom,že má nastavená pravidla od štěněte. Má svoje místo, svůj režim...

Ale tahle debata přeci není o tom, že pes musí být nutně v posteli, že musí být nutně v ložnici, že musí být nutně v domě....může být i venkovní. Nemám nic proti tomu, když člověk nemá psa v posteli...ani proti tomu, když je pes čistě venkovní....samozřejmě pokud se mu páník věnuje.
Přeci celé je to o tom, když si přivezu nové štěně, jestli ho nechávat hned v noci samotné na určeném místě...kde chceme, aby později spal....nechat ho eventuelně i brečet, ono si přece zvykne....

Ať si to každý dělá jak chce....já nové štěně samotné nenechám někde v noci brečet.
A pokud ho nechci v posteli...pokud ho nechci v ložnici, tak si třeba ustelu se štěnětem na zemi v předsíni.

Co se týče nějakého vztahu s postelovým-nepostelovým psem, to že mám psy v posteli, tak to je proto, že JÁ to tak chci...na rovinu, pesovi je to naprosto šumák, kde bude spát...resp. kde ho naučíme spát, fakty si nemyslím, že pes bude frustrovaný z toho, že nespí s páníkem v posteli (z toho jsem frustrovaná jenom já), ale u toho psího miminka je to pro mě jasná věc....spát s ním....
Prostě nejsem takovej tvrďák, abych vydržela poslouchat, jak mi v noci pláče psí mimčo, jak někoho volá a já za ním nejdu...aby si na tu samotu přeci zvyklo.
Měla jsem psy, kterým to bylo jedno a neplakali vůbec, tam by to bylo samozřejmě jednodušší....ale když máte uplakánka???....na to já teda nervy nemám a pokud někdo jo, tak jsem jen ráda, že nebydlí v našem sousedství a že pláč takového miminka nemusím poslouchat

Už jsem tady v jiném vláknu psala, že jsem si na začátku března přivezla rok a půl starého pejska, takže se asi budu opakovat...byl to čistě bytový pejsek, spal na chodbě, do ložnice prý nesměl, majitelé měli malé mimino. Doma jsem s ním byla týden, spal vedle postele, necpal se do ní a ani nijak neotravoval. Podle mého byl tak prostě naučený, neměli na něj čas, paní na MD se dvěma dětmi, pán chodil z práce večer. Ten týden jsem se mu hodně věnovala, aby si zvykl, chodili jsme na dlouhé procházky ráno i odpoledne, odpoledne už i s ostatní smečkou. Po týdnu jsme ho dali normálně do výběhu ven, odpoledne po příchodu z práce jsem ho brala domů a postupně čím dál později, protože pes domů nechtěl, museli jsme ho večer tahat smykem. Nakonec zůstal ven i na noc, protože se to nedalo s ním doma vydržet. Když začala hárat jedna z fen, musela domů ona, pes mi málem zdemoloval celou předsíň, jak se dobýval ven. Venku je v klidu, leží u branky nebo u vlezu do boudy a hlídá. Takže tak se z bytového psa stal pes naprosto venkovní

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, ono není nutné mít děti v posteli, ale když za vámi v noci přijde, že se mu něco ošklivého zdá nebo nemůže spát, bojí se, tak mu to klidně dovolíte. Ono se zase tak moc nestane. Za mnou tedy chodil jen ten nejmladší, teď má 18 a žádný následky to na něm nezanechalo.
Stejně to mám se štěnětem. Ale zatím žádné se postele nedožadovalo, leželo vždy v pelíšku vedle a nebrečelo.

Tak to je samozřejmě něco jiného, někdy by to potřeboval každý z nás Ale já myslela to, co se poslední dobou bere jako běžné, že se miminko dá do postele a vyleze odtud ve třetí třídě Ono se pak může stát, že dřív než ten školák, uteče manžel

lesnížínka napsal(a):
Tak to je samozřejmě něco jiného, někdy by to potřeboval každý z nás Ale já myslela to, co se poslední dobou bere jako běžné, že se miminko dá do postele a vyleze odtud ve třetí třídě Ono se pak může stát, že dřív než ten školák, uteče manžel

To neznám. A myslím, že by utekl každej chlap

lesnížínka napsal(a):
Tak to je samozřejmě něco jiného, někdy by to potřeboval každý z nás Ale já myslela to, co se poslední dobou bere jako běžné, že se miminko dá do postele a vyleze odtud ve třetí třídě Ono se pak může stát, že dřív než ten školák, uteče manžel

...no dceru ani mého bývalého manžela to její braní do postele nijak nepoznamenalo dnes ani náš papillon, kterého jsem brala do postele s námi nespí......respektive přijde se pomazlit a pak jde na svůj pelech, jen když spím odpoledne po a před noční, tak se ke mně jde přitulit, ale to ho podezírám z toho, že je to kvůli kočkám aby si nemyslely, že se mohou u mně na posteli bezostyšně roztahovat jak se jim zlíbí........to po nich rajtuje tak dlouho ž to vzdají a jdou na kraj postele nebo jinam a on mi pak blaženě funí do ucha nebo pod krkem.....můj tříletý vnuk sice od mala spí ve své postýlce, ale během noci se k mladým jde stejně přitulit a dospat.....

..když jsem mívala NO a BOM, tak ty jsem je jako mimi do postele netahala, ale spala jsem vedle nich na jedné dece a ve spacáku u postele přitisknuté k sobě..........do postele ani na sedačku chodit a válet se nevyžadovali, tak nějak sami od sebe, ale když si je dcera do postele k sobě vzala, tak se tam zavrtali a dělali, že tam vůbec, ale vůbec nejsou

Jdete se poradit ohledně zdravotního problému, prevence nemoci nebo výživy vašeho zvířete? Nově se můžete obrátit rovnou na odborníky v sekci On-line veterinář. Kvalifikovanou odpověď tam dostanete nejpozději během několika hodin. Ať jsou vaši mazlíčci zdraví a spokojení!