Staford - spaní v posteli

Víte, kdybych si našla chlapa, který by začal měnit mé 10leté fungování se psem...poslala bych ho někam. Nejde o to, že se to starý pes neodnaučí, jde o to, že on těžko pochopí, proč to po letech najednou nesmí dělat. A pokud to pochopí, tak to zase nedopadne dobře pro vás

lesnížínka napsal(a):
Víte, kdybych si našla chlapa, který by začal měnit mé 10leté fungování se psem...poslala bych ho někam. Nejde o to, že se to starý pes neodnaučí, jde o to, že on těžko pochopí, proč to po letech najednou nesmí dělat. A pokud to pochopí, tak to zase nedopadne dobře pro vás

No, hlavně psem to začíná, a čím to pak bude pokračovat?
... pak začnou vadit kamarádi, styl oblékání, preference v trávení dovolené ...

V takovém nátlakovém vztahu bych nevydržela

KačkaSv napsal(a):
Zdravím všechny,

Mohl by mi tu prosím někdo poradit? Můj přítel má 10 let
Amerického stafordšírského teriéra. Když jsme se seznámili zjistila jsem, že s ním spí v posteli, s čím já nesouhlasím a odmítám to. Samozřejmě respektuji, že jsou na sebe zvyklí, a rozumím tomu, že je to jeho pes a jeho volba, jde mi čistě jen o dotaz, jestli je pravda, že tento pes je postelový (tak mi to řekl přítel - že většina těchto psů spí s majitelem v posteli, protože to vyžadují). Přijde mi to jako nesmysl, i proto že mám v okolí dvě osoby, které mají stejné plemeno a nic takového se u nich doma neděje.
Podle mého názoru bohužel můj přítel není pro psa dostatečně dominantní autorita, protože když řekne psovi, aby šel do pelíšku, tak on neposlouchá, poslechne až na několikáté napomenutí, případně na trest a do deseti minut poté se opět vrátí.
Máte prosím pro mě někdo radu, jestli existuje možnost psovi vysvetlit, že do postele nesmí ? Přítel s tím souhlasí po mém naléhání,- ale je přesvědčený, že již toto plemeno není možné toto naučit. Je to pravda ? Opravdu platí, že starého psa novým kouskům nenaučiš, nebo je můj přítel nedůsledný a již si respekt svého psa nezíská?
Dekuju všem za případné rady, ja nejsem pejskař a bohužel tomu nerozumím tolik jako zkušení.

....no pes spí se mnou v posteli jen chvilku, pomazlí se a jde pod postel, ale kočky se mnou spí většinou po celou noc, představa, že by někdo přišel a kočky z postele vyhazoval, to by spíš šel on.....no zatím jsem tohle řešit nemusela, ale pokud vám hned zpočátku vadí tohle, bude vám postupně vadit stále více věcí v souvislosti se psem.......teď je přítel čerstvě zamilovaný, takže vám asi odsouhlasí ledacos, ale až ta první zamilovanost pomine, tak nevím......

lesnížínka napsal(a):
Víte, kdybych si našla chlapa, který by začal měnit mé 10leté fungování se psem...poslala bych ho někam. Nejde o to, že se to starý pes neodnaučí, jde o to, že on těžko pochopí, proč to po letech najednou nesmí dělat. A pokud to pochopí, tak to zase nedopadne dobře pro vás

Je to už v podstatě starý pejsek a celý život byl zvyklý že spí se svým pánečkem - zřejmě jim bylo oběma smutno.Myslím, že to vašemu příteli určitě rve srdce, najednou ho vyhodit, když se vám to nelíbí. Nejste pejskař, tak to do jisté míry chápu. A nevím, jestli si uvědomujete, že vás váš přítel musí mít hodně rád.

A také bych se zamyslela nad tím, jestli je pro váš vztah toto řešení /že pes nebude v posteli/ dobré, nepodceňovala bych to. Jak tady psala už děvčata, pokud by mi dal můj přítel na výběr..já, nebo pes...nezaváhala bych, když s nimi žiji už tolik let.

Pokud to váš vztah vydrží, až tenhle pejsek dožije, pokud byste měli jiného pejska od štěněte dá se naučit, aby spalo někde jinde, ale tomuto bych ultimátum fakt nedávala.

Taky mám psy imrvére v posteli a kdyby přišel někdo, kdo by požadoval, aby se to změnilo, šel by on.
Pokud někoho miluju, tak vím, co je pro něj důležitý a ve snu by mě nenapadlo po něm chtít, aby se toho kvůli mě vzdal...člověk, kterýmu vadí psi v posteli anebo dokonce psi jako takoví, se mnou bohužel není kompatibilní.

Děkuji za reakce, naprosto Vám rozumím, určitě kdyby pes byl můj odmala a spal se mnou, a já bych to chtěla, tak mi taky nebude příjemný nátlak, ale rozcházet se s přítelem, když se máme rádi kvůli jeho psovi nechceme. Nicméně nevím, jak situaci vyřešit, pokud je s námi v posteli tak já celou noc nespím, vadí mi to kvůli hygieně a kvůli tomu, že si na mě 30kg pes lehá. O dalších věcech, které se dělají obyčejně v posteli ani nemluvím...
Pokud za to dostanu kopačky z otočky tak to budu muset 100% respektovat, ale kdyby někdo poradil něco jiného než to, že by se na mě vyprdnul okamžitě .. tak budu ráda :-))

KačkaSv napsal(a):
Děkuji za reakce, naprosto Vám rozumím, určitě kdyby pes byl můj odmala a spal se mnou, a já bych to chtěla, tak mi taky nebude příjemný nátlak, ale rozcházet se s přítelem, když se máme rádi kvůli jeho psovi nechceme. Nicméně nevím, jak situaci vyřešit, pokud je s námi v posteli tak já celou noc nespím, vadí mi to kvůli hygieně a kvůli tomu, že si na mě 30kg pes lehá. O dalších věcech, které se dělají obyčejně v posteli ani nemluvím...
Pokud za to dostanu kopačky z otočky tak to budu muset 100% respektovat, ale kdyby někdo poradil něco jiného než to, že by se na mě vyprdnul okamžitě .. tak budu ráda :-))

Kvůli hygieně??

Drtivá většina psů potřebuje k psychické vyrovnanosti jistoty a režim a ve vztahu k páníčkovi obzvlášť. V 10 letech mu udělat tak zásadní zásah do života není úplně v pořádku. Pes to nepochopí, a pokud byl takhle zvyklý, tak to může chápat jako vyšoupnutí ze smečky. A vztahy pak nemusí být nej, v první řadě s vámi. Pokud vám to extrémně vadí, můžete zkusit takovou tu polstrovanou "lavici" k posteli, co se dává do nohou, a tam vytvořit psovi ležení. Bude v posteli a vlastně nebude.

Já jsem psa před lety převáděla z postelovýho na nepostelovýho tak, že prostě začal spávat v jiný místnosti a spí tak dodnes. Totiž i když na povel odejde do pelíšku, jednoduše by počkal, až bysme usnuli a zase se do postele vrátil.
U takhle starýho psa už mi to přijde vůči psovi nefér. Ale to je na dohodě mezi vámi.

a já si naopak vždy přála aby pes byl s náma v posteli. byl tam 2x asi na 10 minut .............jinak spal v pelíšku hned vedle postele a během noci se různě přemísťoval ...tak starého psa už bych nechala v posteli a neměnila mu jeho zvyky. a jako nepejskařka byste měla chápat že když dáte přítelovi nůž na krk buď já nebo pes tak ve většině případů zvítězí (oprávněně) pes Tak bacha na ultimáta

Pořídit větší postel ať se tam pohodlně vejdete i se psem 😁...každopádně určitě bych 10 letého psa z postele nevyhazovala, ale to je čiste na vás a na vašem příteli...
Já si přinesla do vztahu kočku, potom jsme s přítelem pořídili ještě kocoura...no ze začátku nebyl nadšený, že jsou v posteli(a úplně všude) chlupy a teď to vypadá tak, že nosí kočky do postele sám...kocourovi nechá i celý svůj polštář a lehne si raději vedle, aby měl kocour pohodlí😁...hlavně ho nerušit. Kočka je skladná, ale maiňák je opravdu schopný celý polštář zabrat.
Nedala bych bydlení s někým kdo by mi vyhazoval kočky z postele, nedejbože zakazoval jim někam přístup atd...
a pokud pes nechodí do postele špinavý jako prasátko, tak nechápu co je tam špatně s hygienou🤔...

Terven napsal(a):
Kvůli hygieně??

Já rozumím. Pes lina, v posteli jsou chlupy, Rozhodne se pes každý den nesprchuje, prostě je to pes, který strčí venku do všeho čenich.
Hygiena v tom určíte zadna není, hold když někdo zvykly spat se psem není. Opravdu se moc nevyspí ☺

Mě by v posteli pes vadil taky . A to mám psy ráda moc.

Každopádně takhle starého pejska vyhodit nejde 😐

Co poridit vedle vasi postele (na pritelovu stranu) gaucik a nenapadne , nenásilne, postupne a pomaloucku ho zkusit stěhovat tam 😃 ? Pejsek se nebude cítit snad odstrceny, přítel by z toho mohl mít taky lepsi pocit a kdyz nebude pes primo v posteli nemuselo by to vadit ani vám
Chvili to trvat treba bude, ale třeba se zadaří.

Rozhodne, ale netlačit, pejska si získat za kamaráda, vyplati se to všem 😊

Jasně, o tohle mi jde, jestli to pro psa má být velký stres, a zkušený pejskař mi potvrdí, že to je nesmysl, tak samozřejmě ustoupím a jednoduše je tam nechám spát společně ve dvou jako doteď.
Jenže já nejsem pejskař a soudila jsem z toho, že když jsem byla s ním celý den sama na home office, tak do postele nešel ani jednou a celý den byl v pelíšku. O pohodlí to tedy není, protože když je teplo, tak do postele nejde, ale nevím jak to mají tito psi nastavené. Známý mi řekl, že si vytyčuje teritorium, proto se tam snaží furt dostat a bez duslednosti to nelze změnit.
Pokud ale myslíte, že není možné to psa odnaučit (aniž by trpěl), tak rozumím, že to není správná cesta, nejsem bezcitná, není mi příjemné, že ho kvůli mě vyhání, ale nedokážu se přes to přenést, mám to už zablokované v hlavě.
Rozumím, že tu jsou pejskaři, kteří milujou svoje mazlíčky, a nechápou, že někdo je takový sobec, že nezvládne psa v posteli, ale bohužel každý máme svoje komfortní zóny nastaveny jinak a nemá smysl předstírat, že je mi dobře, když není ...

KačkaSv napsal(a):
Jasně, o tohle mi jde, jestli to pro psa má být velký stres, a zkušený pejskař mi potvrdí, že to je nesmysl, tak samozřejmě ustoupím a jednoduše je tam nechám spát společně ve dvou jako doteď.
Jenže já nejsem pejskař a soudila jsem z toho, že když jsem byla s ním celý den sama na home office, tak do postele nešel ani jednou a celý den byl v pelíšku. O pohodlí to tedy není, protože když je teplo, tak do postele nejde, ale nevím jak to mají tito psi nastavené. Známý mi řekl, že si vytyčuje teritorium, proto se tam snaží furt dostat a bez duslednosti to nelze změnit.
Pokud ale myslíte, že není možné to psa odnaučit (aniž by trpěl), tak rozumím, že to není správná cesta, nejsem bezcitná, není mi příjemné, že ho kvůli mě vyhání, ale nedokážu se přes to přenést, mám to už zablokované v hlavě.
Rozumím, že tu jsou pejskaři, kteří milujou svoje mazlíčky, a nechápou, že někdo je takový sobec, že nezvládne psa v posteli, ale bohužel každý máme svoje komfortní zóny nastaveny jinak a nemá smysl předstírat, že je mi dobře, když není ...

Jenže já nejsem pejskař a soudila jsem z toho, že když jsem byla s ním celý den sama na home office, tak do postele nešel ani jednou a celý den byl v pelíšku

Ale ono to většinou u těchto psů není o tom, že by chtěli mít pohodlí a proto spali v posteli, ale o tom, že chtějí být co nejblíže svému páníčkovi, ideálně se ho dotýkat.... Mám dva psy tohoto typu, oba spí v posteli, na gauči. Ale pokud já nejsem na gauči nebo v posteli, tak psi jsou většinou na pelechu nebo v křesle. Jakmile si lehnu na gauč, okamžitě se zvedají a jdu se přitulit ke mně. To samé s postelí - mají tam přístup celý den, ale sami si tam jdou lehnout jen občas (protože pokud já nejsem v ložnici, tak psi jsou většinou někde u mě poblíž), nicméně když jdu spát, tak okamžitě hupsnou se mnou postele. Rozhodně v tom nevidím žádné vytyčování teritoria, prostě jen chtějí být mě...

Pro mě je to, že psi spí s námi v posteli takový můj splněný sen, vždycky jsem to tak chtěla. Ale chápu, že ne každý to tak má a že někdo psa v posteli nechce. A asi bych to ani neviděla tak dramaticky - když nám fena hárá, tak do postele taky nesmí - první dny, kdy je ještě Ok se psem, tak spí v ložnici, ale v křesle. Pak ty "kritické" dny spí sama v obýváku a naprosto bez problému. Největší problém s tím mám já , že jakmile v posteli nemám oba psy, tak nemohu spát. Prostě i když jsou psi od mala zvyklí spát v posteli tak vím, že kdybych je potřebovala nechat spát v jiné místnosti, tak tam normálně bez problému usnou a vůbec to nebudou řešit.

Nicméně ve vašem případě bych se bála toho, že si pes "vyhození" z postele spojí právě s vámi... A souhlasím s holkama výše, že vás přítel musí mít fakt hodně rád, když je kvůli vám schopný psa po 10ti letech vyhodit z postele. Já bych to neudělala.

Terven napsal(a):
Kvůli hygieně??

No nečertěte se, ale i z relativně čistého psa je dost špíny(převlékám pelechy co 14 dní-píseček, a to má nohy sprchované, chlupy a psa od prachu doma otřu dětský utěrkama-pěkně ty utěrky změní barvu)....nehledě na to, že si pes jistě otře o ložní povlečení svoje genitálie a já se k tomu večer pěkně přitulím , my lidé chodíme většinou do postele umytí a aspoň já beru svoje místo na spaní jako čistou a voňavou věc. Nemám problém, že někdo má psa v posteli, já ho tam taky vždy chtěla mít, ale už jsem z toho "vyrostla". Psina se mi povaluje venku všude možně-zakazovat jí to nehodlám je to její přirozenost(lehne do prašné cesty, proleze louží, ustele si ve slámě, vydrbe si v trávníku kožich, povrtá se v hnoji...), čistá i kyž se relativně zdá opravdu není ani po mojí domácí hygienické smyčce (ve sprcháči nohy nebo i podvozek a pak kožich ubrouskama-ne po každé) A ještě bonus je psí odér, nebudem si tady vysvětlovat, jak po týdnu používání čistého pelechu zasmrádne psinou. Naše dcera se psem v posteli spí, je to její volba, ale taky vidím, jak ta postel vypadá. Takže já zadavatelku chápu, můj pes se mnou v posteli nespí, je to tele, taky na mě lehá, vrtí se a nevyspala bych se, nicméně se může s náma povalovat na gauči, který je prermanentně rozložený, aby jsme se tam všichni vešli- jednou za měsíc ho komplet vyperu (přehozy a polštáře)

K zadavatelky problému- 10letého psa bych z postele nevyhazovala, jen odsunula někam na kraj- koupit větší postel? přítel by to uvítal a jistě by jste mu i udělala radost, případného dalšího psa to už neučila- pokud psa v posteli nechci, nebude tam ani jednou, ani kdyby očiškama koukal a já tam byla zrovna sama...a ty věci co se v ložnici obyčejně dělají- no, na tu dobu dát psa jinam....nebo jít ty věci dělat jinam

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No nečertěte se, ale i z relativně čistého psa je dost špíny(převlékám pelechy co 14 dní-píseček, a to má nohy sprchované, chlupy a psa od prachu doma otřu dětský utěrkama-pěkně ty utěrky změní barvu)....nehledě na to, že si pes jistě otře o ložní povlečení svoje genitálie a já se k tomu večer pěkně přitulím , my lidé chodíme většinou do postele umytí a aspoň já beru svoje místo na spaní jako čistou a voňavou věc. Nemám problém, že někdo má psa v posteli, já ho tam taky vždy chtěla mít, ale už jsem z toho "vyrostla". Psina se mi povaluje venku všude možně-zakazovat jí to nehodlám je to její přirozenost(lehne do prašné cesty, proleze louží, ustele si ve slámě, vydrbe si v trávníku kožich, povrtá se v hnoji...), čistá i kyž se relativně zdá opravdu není ani po mojí domácí hygienické smyčce (ve sprcháči nohy nebo i podvozek a pak kožich ubrouskama-ne po každé) A ještě bonus je psí odér, nebudem si tady vysvětlovat, jak po týdnu používání čistého pelechu zasmrádne psinou. Naše dcera se psem v posteli spí, je to její volba, ale taky vidím, jak ta postel vypadá. Takže já zadavatelku chápu, můj pes se mnou v posteli nespí, je to tele, taky na mě lehá, vrtí se a nevyspala bych se, nicméně se může s náma povalovat na gauči, který je prermanentně rozložený, aby jsme se tam všichni vešli- jednou za měsíc ho komplet vyperu (přehozy a polštáře)

K zadavatelky problému- 10letého psa bych z postele nevyhazovala, jen odsunula někam na kraj- koupit větší postel? přítel by to uvítal a jistě by jste mu i udělala radost, případného dalšího psa to už neučila- pokud psa v posteli nechci, nebude tam ani jednou, ani kdyby očiškama koukal a já tam byla zrovna sama...a ty věci co se v ložnici obyčejně dělají- no, na tu dobu dát psa jinam....nebo jít ty věci dělat jinam

Já se nečertím, ale divím
Nemusíte mi líčit, co vše ze psa může padat, mám celkem přehled
Povlečení si převlíkám relativně často, nemám ho ráda špinavý, o psím odéru bych se ale přela, ani jedna z mých fen nepáchne, rozhodně postel nezasmrádne psinou - na to bych byla háklivá.
Nemyslím si, že pes je stoprocentně čistej, ale netuším, čemu by to mělo vadit ze zdravotního hlediska, naopak jsem přesvědčená, že je to dobrá prevence

Ja s "verun" naprosto souhlasim.

A chapu i zadavatelku.

Ono je neco jineho chrnet v pelechu se "svym stenatkem" a je neco jineho prijit do perin po "desetiletem cizim smradochovi".

Jako mala jsem se psem spavala a ono slastne usinani bylo vykoupene nocnim prevalovanim, prelezanim od nohou k hlave a zase zpet, vetranim se, zabiranim polstare.... atd. ...

Takze jako dospela - neee. Pes v posteli netreba.

Staci, ze se vrtim ja i muz.

Pejsci maji pelisky i psi gauc hned u postele a tam se muzou vykrucovat a vetrat do aleluja... Pokud prijde nocni mura - jsem hned vedle a uchlacholim. Rano se vitame... Ale v posteli kvuli tomu byt nemusi.

Nehlede na to, ze kdyz "prijde vasen" - neni potreba psa odstrkovat...

Pomaly presun psa na pelisek hned vedle panicka by mohlo projit...?

Koukám, že jsem si vybrala opravdu dobře. Po příchodu domů umyju tlapky a zadek, jinak mám bezúdržbového psa. Koupal se 3 krát v životě. Jednou, když zahučel do rybníčku, jako štěně první den doma za mnou v panice vlezl do sprcháče. Povinná koupel po vyválení se v prachu se ségrou, blbnutí trvalo hodinu, jednolitá šedá barva vč. postroje. Ale jen voda bez šamponu. I tak na mě koukal, že jsem ho smrtelně zradila a chci ho nechat zhynout trýznivou smrtí. V ničem se neválí, do bahna neleze, nesnáší vlhko a vůbec vodu, je to pes primárně chodníčkový. Občas ho přejedu mokrou papírovou kuchyňskou utěrkou a je úplně bílá. Basenji nepáchne, takže postel v klidu. Ale od doby, kdy jsem mu pořídila kukaně a jednu dala do postele, pod peřinu nevlezl.

Jen prihodim odkaz na "pohovku" z Ikea, ktera nemohla byt vymyslena pro lidi...(ani sedet se na tom neda).
Je to proste psi pelech - do loznice, vedle postele, pro mamanky...
https://www.ikea.com/cz/cs/p/knopparp-2mistna-pohovka-knisa-svetle-seda-10424621/

Taky mě napadla přistýlka na manželovu stranu.

I když ..... já jsem jim koupila křeslo místo toho, kde
byli rádi, ale to prasklo. To nové odmítal pes i kočka
až teď, asi po dvou letech ho vzali na milost.
Křeslo a psa mám za hlavou.

Terven napsal(a):
Já se nečertím, ale divím
Nemusíte mi líčit, co vše ze psa může padat, mám celkem přehled
Povlečení si převlíkám relativně často, nemám ho ráda špinavý, o psím odéru bych se ale přela, ani jedna z mých fen nepáchne, rozhodně postel nezasmrádne psinou - na to bych byla háklivá.
Nemyslím si, že pes je stoprocentně čistej, ale netuším, čemu by to mělo vadit ze zdravotního hlediska, naopak jsem přesvědčená, že je to dobrá prevence

Ale ona nepsala se zdravotního hlediska, ale z hlediska hygieny. A ačkoli se mnou psi v posteli spí, a vždycky spát budou, tak to chápu.

Ale s tím, že mi postel nezesmrádne psinou, tak to naprosto souhlasím. Na gauči máme deky, které nonstop točím do kola a peru, myslím, minimálně tak dvakrát týdně. Povlečení měním tak jednou týdně, někdy častěji. Ale peru to tak často spíš z toho důvodu, že je to obalené chlupama, ne že by to smrdělo psema. Spousta známých mi vždycky říká, že jsou překvapení, že u nás vůbec není cítit pes, že to nechápou. A říkají mi to i naši, kteří jsou proti velkým psům doma a ty by si při první příležitosti rádi rýpli, ale sami uznávají, že u nás psi vůbec cítit nejsou. Psi téměř nekoupou a i tak se mě lidi ptají, v jakém šamponu je koupu, že tak krásně voní , přitom jsem šampon všehovšudy použila asi třikrát, když se v něčem vyváleli.

Ale je to asi dost individuální a záleží na spoustě věcí - kvalita srsti, žrádla.... Znám rodiny, kde je jeden malý společenský pes a cítíte ho hned, co přijdete do bytu. A naopak znám lidi, co mají více velkých psů, a ty psy tam necítíte.

Zrovna nedávno se mě ptal soused když u nás byl a se mazlil s naší fenou, v čem jí koupu a jak často, že krásně voní... Když jsem mu řekla, že ji nekoupu, tak jen udiveně koukal. Má stafordku a stěžoval si, že ji koupou často, ale stejně prostě doma smrdí.....

Je to stejně paradox....někdo psa v posteli nechce a snaží se jej "vystrnadit" na pelíšek a někdo (já) by psa v posteli chtěli, ale nemá.
Někdo tvrdí, že se se psem v posteli nevyspí, mě se naopka spalo o poznání lépe, když se mnou fena v posteli byla.
Někomu to připadá nehygienické a někdo holt pere téměř nonstop deky, protože je má všude....na gaučích, na posteli, plus deky, co maj pesani jako pelíšky.......což má ale vedlejší efekt...pesani pořád voní po máchadle.

Myslím, že člověk - nepejskař, resp. ten, co bere psa jako "je to jen pes" nikdy nemůže pochopit, jak silný může mít vztah člověk se svým psem a to opravdu nemyslím zle.

Můj manžel je taky "nepejskař", není to ideál, někdy je hroznej, ale já si vedle něj můžu plnit svůj sen...mít velké psy, které můžu rozmazlovat a mít na gauči a spát s nima v posteli......většinou i dobře zvládá hromady chlupů, protože hlavně v době línání je to prostě marná lásky snaha....stáhnu chlupy z koberce a za půl hodiny...někdy i dřív je tam mám znovu.
Žije díky mě se psy 30 let, miluje je, ale kdybych řekla, že už dalšího psa nechci, tak by mu to nevadilo, zvířata ke svému životu nepotřebuje.
Ale pokud by mi on řekl, že už dalšího psa ne, no tak bych si prostě sbalila kufry, život je moc krátkej na to, abych v tomhle dělala kompromisy.
Je to blbý když to takhle řeknu, ale kdyby nastala sitiúace a padlo by ultimátum "buď já nebo pes" tak by z tohodle nevyšel vítězně.

Pro zadavatelku: nevím, jestli to má váš přítel stejně, ale může mít.......

"Takze jako dospela - neee. Pes v posteli netreba.
Staci, ze se vrtim ja i muz."

aneb

takže jako dospělá - neee. Chlap v posteli netřeba.
Stačí, že se vrtím já i zvěř.

teda k tématu - respekt není nic o spaní či nespaní v posteli
a ten pes a jeho člověk spolu už 10 let nějak fungují, možná celkem free stylem, ale, pokud je to fungování bez problémů, tak je tlačit najednou někam jinam, by nic dobrého přinést nemuselo.

edit: sardullah

..no u nás se spí následovně......postel 180 x 200 cm, povlečení se mění jednou týdně při osazenstvu papillon a tři kočky.......pes přijde, rozvalí se na vedlejším polštáři, nechá se omudlat a jde spát pod postel.....jedna kočka setrvale za nebo vedle hlavy, druhá kočka vytrvale leží na nohách, i když je občas (nechtěně) skopnuta....kocour občas během noci přijde zavrká a musí pod peřinu, kde dospává......když přijede přítel, s nikým z nich to ani nehne, postel je ale náhle všem malá.....no přítel se naučil spát při kraji na boku neb pochopil, že při projevu jakékoli nelibosti by také v té posteli nemusel být.....no ale vzhledem k tomu že ty chlupáče nazývá naše děti, tak to asi nehrozí - tedy ten projev jakékoli nelibosti....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..no u nás se spí následovně......postel 180 x 200 cm, povlečení se mění jednou týdně při osazenstvu papillon a tři kočky.......pes přijde, rozvalí se na vedlejším polštáři, nechá se omudlat a jde spát pod postel.....jedna kočka setrvale za nebo vedle hlavy, druhá kočka vytrvale leží na nohách, i když je občas (nechtěně) skopnuta....kocour občas během noci přijde zavrká a musí pod peřinu, kde dospává......když přijede přítel, s nikým z nich to ani nehne, postel je ale náhle všem malá.....no přítel se naučil spát při kraji na boku neb pochopil, že při projevu jakékoli nelibosti by také v té posteli nemusel být.....no ale vzhledem k tomu že ty chlupáče nazývá naše děti, tak to asi nehrozí - tedy ten projev jakékoli nelibosti....

Jo, ještě dodám. Psa mám venkovního a vždycky mít budu, takže spaní v posteli nehrozí, ani kdybych chtěla. A já bych sice chtěla, ale asi jen chvilku, mám ráda své pohodlí, řve mi telka neb jsem hluchá a někdy mám dost obrácený režim, takže usnu z večera a pak půl noci čumím na kraviny...takže nespím ani s mužem, máme oddělené ložnice. Navíc se mnou nikdo v posteli nevydrží, kočky se i pokoušely, ale tam jde doslova o život Strašně sebou melu, neustále se vrtím jak čamrda, vyhazuju nohy z postele, někdy až úplně opravdu z postele, protože jak má někdo pocit ,,studených nohou"...já mám zase pocit, že se mi samovznítí
Co se týče smradu psa, zadavatelku v tomto směru i chápu, protože většinou starý pes začíná víc smrdět, i tím, jak už mu asi úplně něco nefunguje správně, špatná strava - prdí taky z tlamy od zubů...Berušek začal smrdět poslední rok, kdy už bylo vidět, že něco není dobře.

lesnížínka napsal(a):
Jo, ještě dodám. Psa mám venkovního a vždycky mít budu, takže spaní v posteli nehrozí, ani kdybych chtěla. A já bych sice chtěla, ale asi jen chvilku, mám ráda své pohodlí, řve mi telka neb jsem hluchá a někdy mám dost obrácený režim, takže usnu z večera a pak půl noci čumím na kraviny...takže nespím ani s mužem, máme oddělené ložnice. Navíc se mnou nikdo v posteli nevydrží, kočky se i pokoušely, ale tam jde doslova o život Strašně sebou melu, neustále se vrtím jak čamrda, vyhazuju nohy z postele, někdy až úplně opravdu z postele, protože jak má někdo pocit ,,studených nohou"...já mám zase pocit, že se mi samovznítí
Co se týče smradu psa, zadavatelku v tomto směru i chápu, protože většinou starý pes začíná víc smrdět, i tím, jak už mu asi úplně něco nefunguje správně, špatná strava - prdí taky z tlamy od zubů...Berušek začal smrdět poslední rok, kdy už bylo vidět, že něco není dobře.

..já tedy měla psy vždy bytové a nebyli cítit.....a necítili je ani návštěvy, člověk má čich přeci jenom otupělý na pach na který je zvyklý......ale chápu, že při nemoci nebo zubním kameni či zkaženém zubu zápach je, ale to je i u lidí.....

Psice se mnou spí v ložnici, do postele neleze - sama od sebe. Jestli se moc vrtím, nebo by jí bylo teplo? Ráno, když otevřu oko, tak si vyskočí na postel a velí "Vstávat - je ráno !"
Vy, co s vámi pes/psi spí v posteli....jak to děláte na dovolené - v hotelu, v penzionu?
Štěně bych spaní v posteli nikdy neučila. Právě kvůli tomu, že ne každý to musí snášet. A má-li to být překážka v jinak fungujícím vztahu - není to škoda?
V zadavatelčině případě - pes chudák nemůže spát vedle postele. Co to po tom partnerovi vlastněchce?!
A že se ona pořádně nevyspí? Na tom partnerovi nezáleží? V životě ve dvojici se řeší kompromisy a já bych tedy ve dvojici nechtěla být míň než pes!
Psa bych z ložnice nevykázala - to by mohl nést opravdu těžko. Ale měl by u postele svůj pohodlný pelíšek a spal by na něm. Večer "u televize" ať se s páníčkem válí na gauči, ale do postele? Tam se logicky chce s "páníčkem" tulit zadavatelka.

A co se hygieny týče, co klíšťata? Pes je proti klíšťatům ošetřený, majitel ne. To si klíšťata užívají, když si můžou přelézt na neošetřené "masíčko".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Psice se mnou spí v ložnici, do postele neleze - sama od sebe. Jestli se moc vrtím, nebo by jí bylo teplo? Ráno, když otevřu oko, tak si vyskočí na postel a velí "Vstávat - je ráno !"
Vy, co s vámi pes/psi spí v posteli....jak to děláte na dovolené - v hotelu, v penzionu?
Štěně bych spaní v posteli nikdy neučila. Právě kvůli tomu, že ne každý to musí snášet. A má-li to být překážka v jinak fungujícím vztahu - není to škoda?
V zadavatelčině případě - pes chudák nemůže spát vedle postele. Co to po tom partnerovi vlastněchce?!
A že se ona pořádně nevyspí? Na tom partnerovi nezáleží? V životě ve dvojici se řeší kompromisy a já bych tedy ve dvojici nechtěla být míň než pes!
Psa bych z ložnice nevykázala - to by mohl nést opravdu těžko. Ale měl by u postele svůj pohodlný pelíšek a spal by na něm. Večer "u televize" ať se s páníčkem válí na gauči, ale do postele? Tam se logicky chce s "páníčkem" tulit zadavatelka.

Tak moji pesani nikdy neměli problém do postele nelézt, pokud jsem to tak chtěla...jako mladší se mnou spávali celou noc, pak už jen fena a pak už jen fena část noci....
Ono když přijdete večer z prochajdy a nebylo ideální počasí, takže psi jsou mokří a od bláta, tak fakty nechcete, aby hned hupsli k vám do postele....nechcete ani, aby se šli pelešit na gauč......v tomhle případě stačilo říct "a zůstaňte na pelíškách, jste mokrý" ani jeden ze psů s tím neměl problém.

My sice nikam nejezdíme, ale při představě, že bych v nějakém hotelu "zachlupatila" postel....no tak to buď nechám psy na zemi a nebo si tam ustelu s nima, stejně bych sebou táhla nějaký deky....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A co se hygieny týče, co klíšťata? Pes je proti klíšťatům ošetřený, majitel ne. To si klíšťata užívají, když si můžou přelézt na neošetřené "masíčko".

No tak, co se klíšťat týče, tak bych letos musela ze psa udělat venkovního....je to děs, přijdeme z prochajdy a vždycky z něj nějaký vysbírám.......
Ale tam už je to jedno....koberec, gauč, postel......z klíšťat mám fóbii, ale upřímně a teď ne proto, že bych chtěla obhajovat spaní psa v posteli, ještě se mi nestalo, že by ze psa nějaké klíště přelezlo....že bychom doma nějaké klíště chytli.

Na druhou stranu, svoje první klíště jsem chytla jako dospělá u mámy v obýváku...musel ho přinést kocour, co i coural po venku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak moji pesani nikdy neměli problém do postele nelézt, pokud jsem to tak chtěla...jako mladší se mnou spávali celou noc, pak už jen fena a pak už jen fena část noci....
Ono když přijdete večer z prochajdy a nebylo ideální počasí, takže psi jsou mokří a od bláta, tak fakty nechcete, aby hned hupsli k vám do postele....nechcete ani, aby se šli pelešit na gauč......v tomhle případě stačilo říct "a zůstaňte na pelíškách, jste mokrý" ani jeden ze psů s tím neměl problém.

My sice nikam nejezdíme, ale při představě, že bych v nějakém hotelu "zachlupatila" postel....no tak to buď nechám psy na zemi a nebo si tam ustelu s nima, stejně bych sebou táhla nějaký deky....

Přesně tak. Viz jak jsem psala, když fena hárá, tak spí taky v křesle a nemá s tím problém. A co se dovolených týče, tak my se psy jezdíme - vyloženě v hotelu nebo penzionu jsme párkrát spali, teda se psem, s fenou ještě ne. A to jsem brala vlastní deku, na které pes spal. Nicméně spíše se ubytováváme v chatkách, nebo chlaupách, které máme celé pro sebe a jsme tam sami. A tam si bereme i vlastní povlečení a prostěradla a psi spí v postelích.... A záměrně vyhledáváme ubytování tam, kde jsou psi vítaní. Ale pokud bych jim vzala pelech nebo deku, tak budou normálně spát tam. To je to samé jako třeba to, že doma se válí po gauči pořád, ale když jedeme na návštěvu, třeba k našim, tak tam na gauč nesmí a ani to nezkoušejí.

Tak ja driv s psem v posteli spavala taky. Nicmene ted neexistuje. Kdyz pominu smrad otirani genitalii do perin atd. Coz se da rliminovat koupanim atd. Tak alr nejsem zvedava aby na me pri intimnich chvilich pes cucel, slintal skakal apod. Vadi mi to i pokud by byl pod posteli. Je to ujety. Mamka s pritelem psy takhle naucili a mit nejaky postelovy zazitek je nadlidsky vykon kdy ze sebe psy shazujou neb zavreny jinde delaj curbes. Diky ne. Druha vec. Pri intimnich chvilkach jsou vetsinou oba nazi jako fakt neminim pri libani partnerova tela plivat z pusy chlupy ze psa. Pripadne si je pak odlepovat z rozličných partii behem hratek. Humus. A to prosim rikam jako clovek co ma v baraku skorem 200hadu,x desitek hlodavcu, kralika, fretku a smexku psu a za par tydnu i papouska. Drive misto hadu kone. Nedela mi problem hrabat se ve zvirecim humusu mit po bytě bordel ze zvere mit zas rany obleceni pri praci u haveti ale proste postel je na spani a se x a tam chci mit cisto.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak ja driv s psem v posteli spavala taky. Nicmene ted neexistuje. Kdyz pominu smrad otirani genitalii do perin atd. Coz se da rliminovat koupanim atd. Tak alr nejsem zvedava aby na me pri intimnich chvilich pes cucel, slintal skakal apod. Vadi mi to i pokud by byl pod posteli. Je to ujety. Mamka s pritelem psy takhle naucili a mit nejaky postelovy zazitek je nadlidsky vykon kdy ze sebe psy shazujou neb zavreny jinde delaj curbes. Diky ne. Druha vec. Pri intimnich chvilkach jsou vetsinou oba nazi jako fakt neminim pri libani partnerova tela plivat z pusy chlupy ze psa. Pripadne si je pak odlepovat z rozličných partii behem hratek. Humus. A to prosim rikam jako clovek co ma v baraku skorem 200hadu,x desitek hlodavcu, kralika, fretku a smexku psu a za par tydnu i papouska. Drive misto hadu kone. Nedela mi problem hrabat se ve zvirecim humusu mit po bytě bordel ze zvere mit zas rany obleceni pri praci u haveti ale proste postel je na spani a se x a tam chci mit cisto.

Asi tak nějak, když je člověk sám, ať má v posteli psů, kolik chce. Ale když chce sdílet postel s partnerem ( jiným než psím ), tak by měl mít partner přednost. Ráno, když partner vstává dřív, ať si klidně pes do postele vyskočí, ať si tam vyskočí i večer, než se jde opravdu spát. Ale zhasínám, řeknu "jde se spát" a pes jde na pelech. A snad ani u 10ti letého psa to nemusí být problém, když pelech je vedle postele.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak ja driv s psem v posteli spavala taky. Nicmene ted neexistuje. Kdyz pominu smrad otirani genitalii do perin atd. Coz se da rliminovat koupanim atd. Tak alr nejsem zvedava aby na me pri intimnich chvilich pes cucel, slintal skakal apod. Vadi mi to i pokud by byl pod posteli. Je to ujety. Mamka s pritelem psy takhle naucili a mit nejaky postelovy zazitek je nadlidsky vykon kdy ze sebe psy shazujou neb zavreny jinde delaj curbes. Diky ne. Druha vec. Pri intimnich chvilkach jsou vetsinou oba nazi jako fakt neminim pri libani partnerova tela plivat z pusy chlupy ze psa. Pripadne si je pak odlepovat z rozličných partii behem hratek. Humus. A to prosim rikam jako clovek co ma v baraku skorem 200hadu,x desitek hlodavcu, kralika, fretku a smexku psu a za par tydnu i papouska. Drive misto hadu kone. Nedela mi problem hrabat se ve zvirecim humusu mit po bytě bordel ze zvere mit zas rany obleceni pri praci u haveti ale proste postel je na spani a se x a tam chci mit cisto.

Ježiši Kriste .....tak samozřejmě v těchto chvílích opravdu moji pesani nejsou ani v místnosti natož v posteli.....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ježiši Kriste .....tak samozřejmě v těchto chvílích opravdu moji pesani nejsou ani v místnosti natož v posteli.....

Takze pred kazdejma hratkama postel prevlikate nebo luxujete? Supr klobouk dolu. Ja bych na to nervy nemela kort kdyz chut na to jedno je v ruznou dobu takze proste ne. Zvire do postele je tabu.

Jinak jestli je nekomu malo ze partner snasi vaši havet stara se o ni a rozmazluje a na oplatku ma jedinej pozadavek at neleze do postele malo pak byste asi meli jit k psychiatrovi protoze vyhodit partnera kvuli nepatrnemu pozadavku ohledne zvirete muze jen tro tl. Nebo pak budte sami a doufejte ze mozna potkate stejnyho cvoka. Jako kdyz to nekomi nevadi at si dela co chce. Ale kdyz se ke me nastehoval partner presunula sem hady do jedine mistnosti a psi od mamky k nam smi ale ne do loznice. Na oplatku nedrzkuje kdyz dotahnu dalsi havet. Kdyz od nej chci petkrat do mesice tahat a soupat a zvedat tezky terarka tak jde a maka elektriku udela a kdyz se zminil o papouchovi a ja se toho s nadšením chytla neprotestoval a naopak vymyslelo se jaka klec kam co za papoucha atd. A kdyby bylo dost prasuli muzu si poridit zas i hemelku (kone) proste tolerance s partnerem je nutna a kompromisy a ne rict ja mam rada psa nechces ho v posteli padej. Nebo naopak. Dokonce se smiril s tim ze platim energie a zbytrk nakladu vcetne hypoteky je na nem. Neb ja cpu vse do haveti. Fakt bych mela hyatercit jen proto ze nechce zvirata v posteli? A to mi dokonce rozmazlil zradlo pro hady tak ze uz mame 3super mazly potkany, 4si zvykaj a dalsi ctyrka dostala milost a byt neni tahana zere si lip jak ja

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Asi tak nějak, když je člověk sám, ať má v posteli psů, kolik chce. Ale když chce sdílet postel s partnerem ( jiným než psím ), tak by měl mít partner přednost. Ráno, když partner vstává dřív, ať si klidně pes do postele vyskočí, ať si tam vyskočí i večer, než se jde opravdu spát. Ale zhasínám, řeknu "jde se spát" a pes jde na pelech. A snad ani u 10ti letého psa to nemusí být problém, když pelech je vedle postele.

Tak tohle já třeba neposoudím....kdo by měl mít nebo neměl přednost.

Já jsem člověk, který se obecně nevyspí, resp. dneska už řeknu, že se to vyvinulo do stádia, kdy mi fyzicky vadí při spaní jiná osoba v místnosti, natož v posteli. Dřívavějc to bylo ohledně chrápání manžela, to jsem prostě nedala. Dneska už jsem zvyklá mít v noci soukromí....jsem nespavec, takže třeba v noci mi běží dlouho telka nebo čtu, pak to vypnu popř. zhasnu, zkouším usnout...neusnu, tak zase zapnu televizi nebo rozsvítim....úpřímně a na rovinu...kdo by chtěl spát se mnou???

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A co se hygieny týče, co klíšťata? Pes je proti klíšťatům ošetřený, majitel ne. To si klíšťata užívají, když si můžou přelézt na neošetřené "masíčko".

Tak vás vyvedu z omylu- mám neošetřené psy a sama jsem taky neošetřená. Klíšťata prakticky nemívám, max. tak 1-2 za sezónu.
Pokud je pes ošetřený Bravectem, klíště to předem nemá jak poznat, že by si vybralo radši člověka- zakousne se do psa a umře. Tudíž už ani nepřeleze.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takze pred kazdejma hratkama postel prevlikate nebo luxujete? Supr klobouk dolu. Ja bych na to nervy nemela kort kdyz chut na to jedno je v ruznou dobu takze proste ne. Zvire do postele je tabu.

Nejsem blázen.....stáhnu "psí deky" a hodim tam "lidské bezchlupé"

Nechci probírat intimní život, ale co se týče té "chuti"....po třicetiletém manželství už máme svůj "systém".......

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jinak jestli je nekomu malo ze partner snasi vaši havet stara se o ni a rozmazluje a na oplatku ma jedinej pozadavek at neleze do postele malo pak byste asi meli jit k psychiatrovi protoze vyhodit partnera kvuli nepatrnemu pozadavku ohledne zvirete muze jen tro tl. Nebo pak budte sami a doufejte ze mozna potkate stejnyho cvoka. Jako kdyz to nekomi nevadi at si dela co chce. Ale kdyz se ke me nastehoval partner presunula sem hady do jedine mistnosti a psi od mamky k nam smi ale ne do loznice. Na oplatku nedrzkuje kdyz dotahnu dalsi havet. Kdyz od nej chci petkrat do mesice tahat a soupat a zvedat tezky terarka tak jde a maka elektriku udela a kdyz se zminil o papouchovi a ja se toho s nadšením chytla neprotestoval a naopak vymyslelo se jaka klec kam co za papoucha atd. A kdyby bylo dost prasuli muzu si poridit zas i hemelku (kone) proste tolerance s partnerem je nutna a kompromisy a ne rict ja mam rada psa nechces ho v posteli padej. Nebo naopak. Dokonce se smiril s tim ze platim energie a zbytrk nakladu vcetne hypoteky je na nem. Neb ja cpu vse do haveti. Fakt bych mela hyatercit jen proto ze nechce zvirata v posteli? A to mi dokonce rozmazlil zradlo pro hady tak ze uz mame 3super mazly potkany, 4si zvykaj a dalsi ctyrka dostala milost a byt neni tahana zere si lip jak ja

Ale to jistě, psa partnerovi do postele cpát nebudu, když to nemá rád. Ale tady slečna se k příteli teprve nastěhovala, předpokládám, co lze tak trochu vyčíst mezi řádky, že jsou spolu krátce, bůh ví, jestli vztah přežije psa. Takže tolerance? Tolerance pro mne je, že když se k někomu nastěhuju, on tam bude tolerovat moje šminky, třeba to, že neumím vařit a já budu tolerovat psa v posteli, který je tam odjakživa. Že ho postupně můžou převést na gaučík vedle postele je dobrý nápad. Jak sem psala, sama psa v posteli nemám a asi bych to ani dlouho nesnesla, ale já bych tam nesnesla ani děti. Plno rodičů spí s dětma až někdy do první třídy, to mi taky přijde hodně ujeté. Nemyslím občasné přespání, které je pro dítě takový svátek, ale ne jako běžný standard.
Co se hygieny týče, spím nahá celý svůj dospělý život, takže ne jen na sex ....nevím, jestli třeba tohle kočce vadilo ale přišla poležela, nechala se pomuchlat a šla si lehnout vedle na křeslo, kde spala do rána.

Dekuju Vám za názory, podle prvních příspěvků tady jsem se chtěla jít zahrabat, co jsem to za člověka, který si dovolí chtít spát v čisté posteli:-) a neležet hlavou na místech, kde si pes válí koule, šlape packama od bobků, slintá na polštář a líže polštář a provozovat sex se psem na svý noze je pro me taky nový zážitek, o tom že nemám prostor, že chrápe, smrdí (Smrdí prostě psem) ani už nemluvím ... ale vidím, ze co člověk to názor a není žádné pravidlo, že každý pejskař potřebuje psa v posteli.
Ten pes je úžasný, je hodný a chytrý, ale neposlouchá- měla jsem tedy jediný požadavek (rada jeste řeknu, ze do “výchovy” mu jinak vůbec nemluvím - je to jeho pes a to respektuju) - aby nechodil do čistých peřin, čímž ale nabouravam jejich rutiny, což chápu, že je špatně, ale ruku na srdce jsem holka a pokud mám být ve vztahu s někým pro koho jsem méně než pes, tak to se sebevětší snahou nedokážu překousnout. (Někdo by to zvládnul?)
Jejich společné spaní je čistě jejich věc, ale pokud mám mít vztah a tu postel sdílet také, je nutné brát ohledy na oba ve vztahu .. nestačí, aby byl šťastný a spokojený jen jeden. Vztah je o kompromisech.
Já už jsem z toho zoufalá, jediný “kompromis”, který mě napadl je vidět se pouze v sobotu- jít na túru, psa totálně unavit a vzít potom večer přítele ke mě.. Protože když přítel spal u mě v týdnu a pes vidí páníčka málo, tak u něj doma po*ral celou postel, zem a vyválel se v tom, asi tichý protest :-) Přiznávám to nerada, ale pes nade mnou vyhrává a to chci jediný ... trávit s nima čas ale večer jen s tím jedním ... , upřímně já primárně určitě nehledala psa, ale rovnocenného partnera, ovšem to že má psa jsem naprosto automaticky přijala, ale má budoucnost vztah, kde mám prostoru míň než pes? Ať ho miluje sebevíc? Snažím se najít cestu, ale přijde mi, ze neexistuje.

KačkaSv napsal(a):
Dekuju Vám za názory, podle prvních příspěvků tady jsem se chtěla jít zahrabat, co jsem to za člověka, který si dovolí chtít spát v čisté posteli:-) a neležet hlavou na místech, kde si pes válí koule, šlape packama od bobků, slintá na polštář a líže polštář a provozovat sex se psem na svý noze je pro me taky nový zážitek, o tom že nemám prostor, že chrápe, smrdí (Smrdí prostě psem) ani už nemluvím ... ale vidím, ze co člověk to názor a není žádné pravidlo, že každý pejskař potřebuje psa v posteli.
Ten pes je úžasný, je hodný a chytrý, ale neposlouchá- měla jsem tedy jediný požadavek (rada jeste řeknu, ze do “výchovy” mu jinak vůbec nemluvím - je to jeho pes a to respektuju) - aby nechodil do čistých peřin, čímž ale nabouravam jejich rutiny, což chápu, že je špatně, ale ruku na srdce jsem holka a pokud mám být ve vztahu s někým pro koho jsem méně než pes, tak to se sebevětší snahou nedokážu překousnout. (Někdo by to zvládnul?)
Jejich společné spaní je čistě jejich věc, ale pokud mám mít vztah a tu postel sdílet také, je nutné brát ohledy na oba ve vztahu .. nestačí, aby byl šťastný a spokojený jen jeden. Vztah je o kompromisech.
Já už jsem z toho zoufalá, jediný “kompromis”, který mě napadl je vidět se pouze v sobotu- jít na túru, psa totálně unavit a vzít potom večer přítele ke mě.. Protože když přítel spal u mě v týdnu a pes vidí páníčka málo, tak u něj doma po*ral celou postel, zem a vyválel se v tom, asi tichý protest :-) Přiznávám to nerada, ale pes nade mnou vyhrává a to chci jediný ... trávit s nima čas ale večer jen s tím jedním ... , upřímně já primárně určitě nehledala psa, ale rovnocenného partnera, ovšem to že má psa jsem naprosto automaticky přijala, ale má budoucnost vztah, kde mám prostoru míň než pes? Ať ho miluje sebevíc? Snažím se najít cestu, ale přijde mi, ze neexistuje.

Nemyslete si....i když jsem člověk, co má psy v posteli, tak vás úplně chápu....

Vlastně nevím, jak bych se v podobné situaci zachovala, jak bych řešila. Já jsem paní domu, navíc mám svojí soukromou ložnici, protože v noci prostě potřebuju na spaní klid a navíc jsem to já, kdo určuje, zda pesani budou v režimu gauč, postel...nebo jen pelech...nebo čistě venkovní a upřímně stejně tak jako neumím udělat kompromis, co se týče toho, že chci psa na gauči a v posteli, tak bych neuměla udělat kompromis, pokud by to bylo obráceně a psy jsem v posteli nechtěla. Ale i tak bych byla ve výhodě, protože by to byl můj pes a učila bych ho od štěněte, že do postele nee.

Zkuste tu "přistýlku" gaučík nebo křeslo vedle postele, jak psaly holky výše, protože se obávám, že to je jediný kompromis......

KačkaSv napsal(a):
Dekuju Vám za názory, podle prvních příspěvků tady jsem se chtěla jít zahrabat, co jsem to za člověka, který si dovolí chtít spát v čisté posteli:-) a neležet hlavou na místech, kde si pes válí koule, šlape packama od bobků, slintá na polštář a líže polštář a provozovat sex se psem na svý noze je pro me taky nový zážitek, o tom že nemám prostor, že chrápe, smrdí (Smrdí prostě psem) ani už nemluvím ... ale vidím, ze co člověk to názor a není žádné pravidlo, že každý pejskař potřebuje psa v posteli.
Ten pes je úžasný, je hodný a chytrý, ale neposlouchá- měla jsem tedy jediný požadavek (rada jeste řeknu, ze do “výchovy” mu jinak vůbec nemluvím - je to jeho pes a to respektuju) - aby nechodil do čistých peřin, čímž ale nabouravam jejich rutiny, což chápu, že je špatně, ale ruku na srdce jsem holka a pokud mám být ve vztahu s někým pro koho jsem méně než pes, tak to se sebevětší snahou nedokážu překousnout. (Někdo by to zvládnul?)
Jejich společné spaní je čistě jejich věc, ale pokud mám mít vztah a tu postel sdílet také, je nutné brát ohledy na oba ve vztahu .. nestačí, aby byl šťastný a spokojený jen jeden. Vztah je o kompromisech.
Já už jsem z toho zoufalá, jediný “kompromis”, který mě napadl je vidět se pouze v sobotu- jít na túru, psa totálně unavit a vzít potom večer přítele ke mě.. Protože když přítel spal u mě v týdnu a pes vidí páníčka málo, tak u něj doma po*ral celou postel, zem a vyválel se v tom, asi tichý protest :-) Přiznávám to nerada, ale pes nade mnou vyhrává a to chci jediný ... trávit s nima čas ale večer jen s tím jedním ... , upřímně já primárně určitě nehledala psa, ale rovnocenného partnera, ovšem to že má psa jsem naprosto automaticky přijala, ale má budoucnost vztah, kde mám prostoru míň než pes? Ať ho miluje sebevíc? Snažím se najít cestu, ale přijde mi, ze neexistuje.

Vy to moc hrotíte.... má budoucnost vztah, kde mám prostoru míň než pes?....
vždyť jak vám děvčata psala, nemůžete mít všechno hned - vždyť potřebujete trochu odbourat to, co se dělo 10 let.
Tak zkuste pořídit ten gaučík, nebo něco co se dá dát vedle postele, aby měl pes pocit že spí s páníkem. Musíte jít na to pomalu.
Je to pes...co kdyby s vámi bydlela tchyně?

ale ruku na srdce jsem holka a pokud mám být ve vztahu s někým pro koho jsem méně než pes, tak to se sebevětší snahou nedokážu překousnout. (Někdo by to zvládnul?)

Pokud na to koukáte takhle, nepřijde mi to jako úplně šťastný úhel...
Kdybych potkala někoho, kdo by usiloval o to, aby byl hlavně nejdřív on a pak moji psi, u mě by prohrál právě díky této snaze. A naopak - člověka, který by tuto trapnou snahu neměl, bych velmi ocenila a na tu první pozici bych ho ráda nominovala
Ono totiž, pro vašeho přítele velmi pravděpodobně nejste méně než pes, ale tímhle svým postojem jste na nejlepší cestě toho docílit.

Mně teda přijde naprosto normální, že pokud se znáte chvíli a nežijete spolu, že je pes pro něj v tuto chvíli přednější...spíš mi přijde (jen podle posledního textu), že na toho psa žárlíte. Je to člen rodiny...není žádné kdo je víc a kdo je míň...aspoň u nás to tak máme, že se automaticky bere, že naše (dříve moje) zvířata patří do rodiny. Když jsme ještě s přítelem neměli vážný vztah a měli jsme jen známost, tak měly moje zvířata samozřejmě mnohem větší prioritu, než někdo, koho pořádně ani neznám...Pokud vám opravdu vadí pouze to, že pes smrdí a spí v posteli, zkuste se domluvit na tom pelechu/gauči/křesle pro psa hned u postele...
Jinak samozřejmě při intimních chvílích je fakt divné, že je pes v posteli mezi váma...o.O...

Obávám se,že přistýlkou, gaučíkem se dosáhne jen toho,že pes tam bude usínat,ale ve chvíli,kdy usnou lidi,skočí do postele. Pokud má pelech v jiné místnosti a je tam zvyklý přes noc spát,tak bych pořídila mezi futra zábranu,aby prostě do ložnice nemohl. Nemyslím si,že by to nějak narušilo zásadně vztah mezi páníkem a psem. Jasně, ze začátku to může být náročnější,zvlášť jestli pes neposlouchá a je si zvyklej trochu prosazovat svou a byl doteď jedináček mamánek (teda tatánek). Tak ať mu dá na pelech vždycky nějakou ňamku ,ať se aspoň na chvíli zabaví. Prostě se nastaví nově pravidla, když se budou dodržovat,pes je pochopí - vám to samozřejmě bude komplikovat to,že jestli jsem dobře pochopila, s přítelem nebydlíte, tudíž když tam nebudete,bude v posteli spát dál. Ale mívala jsem kdysi v bytě přítele,ten psy miloval,ale v posteli prostě nee, a moc dobře věděli,že když jsme doma všichni,do postele nesmí,když odejde,tak si hned do postele ke mě zalezli.
Jinak jsem řešila před 3 lety podobnou situaci,ale měla jsem výhodu,že mám psů víc (tehdy pět). Když se nastěhoval přítel, tak taky museli společnou postel opustit,jemu to z principu nevadilo,ale jaksi pět velkých psů a dva dospělý,to už je jaksi naknap plus jeho budilo,to,jak v noci cestují. Tak začali ze dne na den spát v kuchyni,kde mají pelechy a i svůj gauč a nijak to neřešili. Teď už je to zase jinak, páč společné nocování s přítelem nás zase přešlo,páč on chrápe až chroptí, já na něj pořád mlaskám a šílím,takže se nevyspíme nikdo. Tak máme každý svojí ložnici a postel a já už zase spím se šesti mazánky páč mě to noční stěhování nevadí, ani to,že se na mě všichni navalují.

Teď už je to zase jinak, páč společné nocování s přítelem nás zase přešlo,páč on chrápe až chroptí, já na něj pořád mlaskám a šílím,takže se nevyspíme nikdo.

Přesně jak u nás ....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Teď už je to zase jinak, páč společné nocování s přítelem nás zase přešlo,páč on chrápe až chroptí, já na něj pořád mlaskám a šílím,takže se nevyspíme nikdo.

Přesně jak u nás ....

Hele,já jsem zjistila,že to tak má 90% známejch, a kdo nemá,tak proto,že bydlí v bytě a nemá dost místa

janaa napsal(a):
Obávám se,že přistýlkou, gaučíkem se dosáhne jen toho,že pes tam bude usínat,ale ve chvíli,kdy usnou lidi,skočí do postele. Pokud má pelech v jiné místnosti a je tam zvyklý přes noc spát,tak bych pořídila mezi futra zábranu,aby prostě do ložnice nemohl. Nemyslím si,že by to nějak narušilo zásadně vztah mezi páníkem a psem. Jasně, ze začátku to může být náročnější,zvlášť jestli pes neposlouchá a je si zvyklej trochu prosazovat svou a byl doteď jedináček mamánek (teda tatánek). Tak ať mu dá na pelech vždycky nějakou ňamku ,ať se aspoň na chvíli zabaví. Prostě se nastaví nově pravidla, když se budou dodržovat,pes je pochopí - vám to samozřejmě bude komplikovat to,že jestli jsem dobře pochopila, s přítelem nebydlíte, tudíž když tam nebudete,bude v posteli spát dál. Ale mívala jsem kdysi v bytě přítele,ten psy miloval,ale v posteli prostě nee, a moc dobře věděli,že když jsme doma všichni,do postele nesmí,když odejde,tak si hned do postele ke mě zalezli.
Jinak jsem řešila před 3 lety podobnou situaci,ale měla jsem výhodu,že mám psů víc (tehdy pět). Když se nastěhoval přítel, tak taky museli společnou postel opustit,jemu to z principu nevadilo,ale jaksi pět velkých psů a dva dospělý,to už je jaksi naknap plus jeho budilo,to,jak v noci cestují. Tak začali ze dne na den spát v kuchyni,kde mají pelechy a i svůj gauč a nijak to neřešili. Teď už je to zase jinak, páč společné nocování s přítelem nás zase přešlo,páč on chrápe až chroptí, já na něj pořád mlaskám a šílím,takže se nevyspíme nikdo. Tak máme každý svojí ložnici a postel a já už zase spím se šesti mazánky páč mě to noční stěhování nevadí, ani to,že se na mě všichni navalují.

Ono je ale asi trochu rozdíl, dva a více psů a jeden závislák. Budu skeptická, neb v tomhle já jsem: 10letý pes se bude přeučovat na spaní v jiné místnosti, za měsíc bude po vztahu a se psem se zase bude šibovat zpátky a další slečna a zase všechno jinak...

Zvířata mně také do postele nesmí,ač je miluji,domů mohou,ale ložnice je tabu.Měli jsme skoro 20 let domácího kocoura.Ven sice šel,ale zase se rychle vracel a spal jedině doma.Měl v jídelně pelíšek,deku na topení,kde spal hlavně v zimě a jinak většinou na židli nebo křesle.Psi si také přijdou domů lehnout,ale většinou jsou venku.Po 40 letech manželství si myslím,že mohu napsat,že život s partnerem je o kompromisech.Moje svoboda končí tam,kde začíná jeho.Manžel zvířata také miluje,ale vždy jsme se na všem domlouvali.Prostě každý musí občas ustoupit a ne si sobecky prosazovat svou.Určitě jde pejskovi i po 10 letech dát vedle postele křeslo,gauč a to,že bude spát o půl metru dál mu určitě neublíží.
S námi v posteli nespali ani děti.Měla jsem postýlku u postele,pokud bylo třeba strčila jsem k nim ruku,ale od malička spali ve svém.

lesnížínka napsal(a):
Ono je ale asi trochu rozdíl, dva a více psů a jeden závislák. Budu skeptická, neb v tomhle já jsem: 10letý pes se bude přeučovat na spaní v jiné místnosti, za měsíc bude po vztahu a se psem se zase bude šibovat zpátky a další slečna a zase všechno jinak...

Ale vždyť to jsem to psala a to v jaké fázi je vztah nebo na kolik je to vážné, to samozřejmě netuším a neřeším

KačkaSv napsal(a):
Dekuju Vám za názory, podle prvních příspěvků tady jsem se chtěla jít zahrabat, co jsem to za člověka, který si dovolí chtít spát v čisté posteli:-) a neležet hlavou na místech, kde si pes válí koule, šlape packama od bobků, slintá na polštář a líže polštář a provozovat sex se psem na svý noze je pro me taky nový zážitek, o tom že nemám prostor, že chrápe, smrdí (Smrdí prostě psem) ani už nemluvím ... ale vidím, ze co člověk to názor a není žádné pravidlo, že každý pejskař potřebuje psa v posteli.
Ten pes je úžasný, je hodný a chytrý, ale neposlouchá- měla jsem tedy jediný požadavek (rada jeste řeknu, ze do “výchovy” mu jinak vůbec nemluvím - je to jeho pes a to respektuju) - aby nechodil do čistých peřin, čímž ale nabouravam jejich rutiny, což chápu, že je špatně, ale ruku na srdce jsem holka a pokud mám být ve vztahu s někým pro koho jsem méně než pes, tak to se sebevětší snahou nedokážu překousnout. (Někdo by to zvládnul?)
Jejich společné spaní je čistě jejich věc, ale pokud mám mít vztah a tu postel sdílet také, je nutné brát ohledy na oba ve vztahu .. nestačí, aby byl šťastný a spokojený jen jeden. Vztah je o kompromisech.
Já už jsem z toho zoufalá, jediný “kompromis”, který mě napadl je vidět se pouze v sobotu- jít na túru, psa totálně unavit a vzít potom večer přítele ke mě.. Protože když přítel spal u mě v týdnu a pes vidí páníčka málo, tak u něj doma po*ral celou postel, zem a vyválel se v tom, asi tichý protest :-) Přiznávám to nerada, ale pes nade mnou vyhrává a to chci jediný ... trávit s nima čas ale večer jen s tím jedním ... , upřímně já primárně určitě nehledala psa, ale rovnocenného partnera, ovšem to že má psa jsem naprosto automaticky přijala, ale má budoucnost vztah, kde mám prostoru míň než pes? Ať ho miluje sebevíc? Snažím se najít cestu, ale přijde mi, ze neexistuje.

Je to o dohodě. Můj pes spal v posteli, dokud jsem byla sama. Když bylo jasný, že se budeme brát a budeme bydlet s manželem, dohodli jsme se, že pes nebude smět do ložnice.
Myslím si, že najít dobrýho chlapa, se kterým si troufnu jít do vztahu na celej život, je víc než můj pes, kterej tu za pár let nebude.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Teď už je to zase jinak, páč společné nocování s přítelem nás zase přešlo,páč on chrápe až chroptí, já na něj pořád mlaskám a šílím,takže se nevyspíme nikdo.

Přesně jak u nás ....

dtto

O to se samozřejmě snažím, naprosto 100%souhlasím s gaučíkem, pelíškem vedle postele. ale pes tam ulehne na cca desáté upozornění, ale do deseti minut se vrátí do postele, paníček ho xkrát pošle zpátky do pelíšku a on se opět vrátí. Přítel řekne - to nejde prostě a nechá ho spát v posteli, s čímž já nesouhlasím (což už je asi zřejmé), řekne že pes je v pelíšku smutný a že má smutné oči, roztáhne peřinu a schová si ho pod ni ..
vy jako pejskařka nemáte pochopení pro mě, já zase pro lidi, co spí se zvířetem v posteli, to je v pořádku, každý jsme jiný, ale na jedné věci se myslím shodneme všichni - všechno se dá řešit když dva najdou kompromis. Já nepotřebuju, aby mě někdo soudil, to myslím zvládám dobře sama, já potřebuji radu, jak (a jestli je možné) naučit psa nespat v posteli ... a nevím kdo jiný by mi mohl dát lepší radu než lidi tady, kteří rozumí psům100x víc než já. Zatím ale dostávám spíš feedback ve smyslu toho, že by mě měl přítel kopnout do zadku a podobně ... pravdepodobne by to udělal, kdyby chtěl, takže to asi nebude řešení, které bych potřebovala. Spíš než rozbor našeho vztahu jsem doufala v nějakou technickou radu, jak udržet psa v pelíšku vedle postele .. a jestli to vůbec lze.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takze pred kazdejma hratkama postel prevlikate nebo luxujete? Supr klobouk dolu. Ja bych na to nervy nemela kort kdyz chut na to jedno je v ruznou dobu takze proste ne. Zvire do postele je tabu.

Přiznám se, že mi na ifauně vůbec není příjemné číst něčí intimní zpovědi 🤢

"O to se samozřejmě snažím, naprosto 100%souhlasím s gaučíkem, pelíškem vedle postele. ale pes tam ulehne na cca desáté upozornění, ale do deseti minut se vrátí do postele, paníček ho xkrát pošle zpátky do pelíšku a on se opět vrátí."

Museli byste psa dát do jiný místnosti, takto nemá smysl sebe, přítele a psa trápit naprosto zbytečným poveláním.

všechno se dá řešit když dva najdou kompromis.
zúčastnění jsou ale tři, ne dva
a ten druhý (ne třetí, tou je zadavatelka ) je zvíře, se svým pudovým chováním, tady a teď
to je dost rozdíl

já potřebuji radu, jak (a jestli je možné) naučit psa nespat v posteli ...
to se dělá tak, že se pes naučí spát jinde

Spíš než rozbor našeho vztahu jsem doufala v nějakou technickou radu, jak udržet psa v pelíšku vedle postele .. a jestli to vůbec lze.
samozřejmě že teoreticky lze
druhá věc je, za jakou cenu a s jakým úsilím i jakou cestou, v jakém čase a s jakými důsledky...(jako samozřejmě se dá mezi ložnicí a psem zavřít dveře, třeba....)
vzhledem k tomu, že přítel bude mít opravdu se psem vztah velmi free.....

KačkaSv


Prostě ho tam nějak zafixujte.
Obojek + ...

KačkaSv napsal(a):
O to se samozřejmě snažím, naprosto 100%souhlasím s gaučíkem, pelíškem vedle postele. ale pes tam ulehne na cca desáté upozornění, ale do deseti minut se vrátí do postele, paníček ho xkrát pošle zpátky do pelíšku a on se opět vrátí. Přítel řekne - to nejde prostě a nechá ho spát v posteli, s čímž já nesouhlasím (což už je asi zřejmé), řekne že pes je v pelíšku smutný a že má smutné oči, roztáhne peřinu a schová si ho pod ni ..
vy jako pejskařka nemáte pochopení pro mě, já zase pro lidi, co spí se zvířetem v posteli, to je v pořádku, každý jsme jiný, ale na jedné věci se myslím shodneme všichni - všechno se dá řešit když dva najdou kompromis. Já nepotřebuju, aby mě někdo soudil, to myslím zvládám dobře sama, já potřebuji radu, jak (a jestli je možné) naučit psa nespat v posteli ... a nevím kdo jiný by mi mohl dát lepší radu než lidi tady, kteří rozumí psům100x víc než já. Zatím ale dostávám spíš feedback ve smyslu toho, že by mě měl přítel kopnout do zadku a podobně ... pravdepodobne by to udělal, kdyby chtěl, takže to asi nebude řešení, které bych potřebovala. Spíš než rozbor našeho vztahu jsem doufala v nějakou technickou radu, jak udržet psa v pelíšku vedle postele .. a jestli to vůbec lze.

Vy sice chcete radu jak naučit psa nespat v posteli, ale dle popisu ho tam majitel psa stejně chce...takže buď to bude chtít řešit on, protože je to jeho pes, nebo to budete zkoušet marně vy...ale on je jeho páníček a vesměs záleží vše na něm...pokud bude psa litovat, že je chudáček, že nemůže do postele, ten pes to vycítí a zase bude stejně všechno špatně. Pokud to majitel psa důsledně řešit nechce, tak se asi s tímhle moc nepohnete.
Jinak chápu, že ve vážném vztahu anebo manželství se kompromisům nikdo nevyhne, pokud to má být šťastný vztah, ale to je něco jiného, než ustupovat někomu, koho zná třeba chvíli, nebo vztah není tak vážný...myslím, že to je dost podstatný rozdíl. Nevím jak to zadavatelka má, to spíš jen tak na zamyšlení.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak tohle já třeba neposoudím....kdo by měl mít nebo neměl přednost.

Já jsem člověk, který se obecně nevyspí, resp. dneska už řeknu, že se to vyvinulo do stádia, kdy mi fyzicky vadí při spaní jiná osoba v místnosti, natož v posteli. Dřívavějc to bylo ohledně chrápání manžela, to jsem prostě nedala. Dneska už jsem zvyklá mít v noci soukromí....jsem nespavec, takže třeba v noci mi běží dlouho telka nebo čtu, pak to vypnu popř. zhasnu, zkouším usnout...neusnu, tak zase zapnu televizi nebo rozsvítim....úpřímně a na rovinu...kdo by chtěl spát se mnou???

Tak na to by vám můj manžel řekl: ty jsi nemohla usnout, tos byla ho*no unavená, příště ti naložím víc práce...

Pokud bych přemýšlela nad tím, že je chyba udělat kompromis, kvůli někomu, s kým jsem půl roku a miluji ho, tak tuším, že by se mi nikdy nepodařilo navázat vážný vztah. Kompromisy přicházejí i v začátcích, kdy se s člověkem sžívám a poznávám, v čem jsme odlišní a na čem bychom měli pracovat, pokud spolu chceme být. To jsme ale opět někde jinde :-)

KačkaSv napsal(a):
O to se samozřejmě snažím, naprosto 100%souhlasím s gaučíkem, pelíškem vedle postele. ale pes tam ulehne na cca desáté upozornění, ale do deseti minut se vrátí do postele, paníček ho xkrát pošle zpátky do pelíšku a on se opět vrátí. Přítel řekne - to nejde prostě a nechá ho spát v posteli, s čímž já nesouhlasím (což už je asi zřejmé), řekne že pes je v pelíšku smutný a že má smutné oči, roztáhne peřinu a schová si ho pod ni ..
vy jako pejskařka nemáte pochopení pro mě, já zase pro lidi, co spí se zvířetem v posteli, to je v pořádku, každý jsme jiný, ale na jedné věci se myslím shodneme všichni - všechno se dá řešit když dva najdou kompromis. Já nepotřebuju, aby mě někdo soudil, to myslím zvládám dobře sama, já potřebuji radu, jak (a jestli je možné) naučit psa nespat v posteli ... a nevím kdo jiný by mi mohl dát lepší radu než lidi tady, kteří rozumí psům100x víc než já. Zatím ale dostávám spíš feedback ve smyslu toho, že by mě měl přítel kopnout do zadku a podobně ... pravdepodobne by to udělal, kdyby chtěl, takže to asi nebude řešení, které bych potřebovala. Spíš než rozbor našeho vztahu jsem doufala v nějakou technickou radu, jak udržet psa v pelíšku vedle postele .. a jestli to vůbec lze.

Reakce psa i vašeho přítele mi přijde naprosto přirozená a přiznám se, že já bych reagovala stejně jako váš přítel.
Pes je společenské zvíře, je pro něj přirozené spát "tělo na tělo", ten kontakt milujou, potřebujou. Vidím to i na svých fenách - pokud spí beze mně přes den, lehají si co nejblíž k sobě.
Samozřejmě je možné psa od štěněte naučit, že to tak nebude, ale je to postupný proces, který se často neobejde bez nářku a kňučení. A jde to naučit i dospělého psa, jak tu někteří popisujou, ale určitě to nepůjde stylem, že mu řeknete "tady budeš" a on bude.
Jak už tu padlo, u desetiletého psa mi to přijde krutý a neměla bych na to nervy. Deset let mohl a teď je najednou mimo a nechápe proč. Stafordi jsou na člověka velmi fixovaní.
Já vás nesoudím, jen píšu sama za sebe - že bych se jako pejskařka bála jít do vztahu s někým, kdo zvířata takto nechápe. Protože ona ta postel může být jenom začátek.

KačkaSv napsal(a):
Pokud bych přemýšlela nad tím, že je chyba udělat kompromis, kvůli někomu, s kým jsem půl roku a miluji ho, tak tuším, že by se mi nikdy nepodařilo navázat vážný vztah. Kompromisy přicházejí i v začátcích, kdy se s člověkem sžívám a poznávám, v čem jsme odlišní a na čem bychom měli pracovat, pokud spolu chceme být. To jsme ale opět někde jinde :-)

..pokud mohu, tak znáte se nějaký ten pátek a určitě jste už před sestěhováním poznala, že pes spí v posteli, možná to chtělo řešit před sestěhováním ne až po.....

KačkaSv napsal(a):
Pokud bych přemýšlela nad tím, že je chyba udělat kompromis, kvůli někomu, s kým jsem půl roku a miluji ho, tak tuším, že by se mi nikdy nepodařilo navázat vážný vztah. Kompromisy přicházejí i v začátcích, kdy se s člověkem sžívám a poznávám, v čem jsme odlišní a na čem bychom měli pracovat, pokud spolu chceme být. To jsme ale opět někde jinde :-)

Jenomže ono nucení do "kompromisu" v situaci, kterou ten druhej z nějakýho důvodu měnit nechce nebo nemůže, žádnej kompromis není. To je nátlak.

KačkaSv napsal(a):
O to se samozřejmě snažím, naprosto 100%souhlasím s gaučíkem, pelíškem vedle postele. ale pes tam ulehne na cca desáté upozornění, ale do deseti minut se vrátí do postele, paníček ho xkrát pošle zpátky do pelíšku a on se opět vrátí. Přítel řekne - to nejde prostě a nechá ho spát v posteli, s čímž já nesouhlasím (což už je asi zřejmé), řekne že pes je v pelíšku smutný a že má smutné oči, roztáhne peřinu a schová si ho pod ni ..
vy jako pejskařka nemáte pochopení pro mě, já zase pro lidi, co spí se zvířetem v posteli, to je v pořádku, každý jsme jiný, ale na jedné věci se myslím shodneme všichni - všechno se dá řešit když dva najdou kompromis. Já nepotřebuju, aby mě někdo soudil, to myslím zvládám dobře sama, já potřebuji radu, jak (a jestli je možné) naučit psa nespat v posteli ... a nevím kdo jiný by mi mohl dát lepší radu než lidi tady, kteří rozumí psům100x víc než já. Zatím ale dostávám spíš feedback ve smyslu toho, že by mě měl přítel kopnout do zadku a podobně ... pravdepodobne by to udělal, kdyby chtěl, takže to asi nebude řešení, které bych potřebovala. Spíš než rozbor našeho vztahu jsem doufala v nějakou technickou radu, jak udržet psa v pelíšku vedle postele .. a jestli to vůbec lze.

Lze, i kdybych měla použít vodítko a pesana připnout. Páník ať si na něj dá ruku, hladí ho, šimrá ho.....
Nevím, jak to tu má kdo třeba s háravou fenou.....když je naučená spát v posteli.....
Sem tam něco pes musí vydržet, smutné oči sem nebo tam.
Když měla fena rozlízaný bolák na zádech na kořeni ocasu a nesměla si to lízat, byla připnutá na pelechu na úvazečku 20 cm dlouhém, aby si na ocas nedosáhla. Krátkou dobu když jsem ji neměla na očích....a ta smutná očička....dokonce kňučela.
Určitě to všichni znáte, čas kdy musí být pes omezen.
Zadavatelce ale důrazně radím jedno : Nikdy nevyslovte sousloví "je to jen pes".
To by nemuselo být odpuštěno nikdy. Není to jen pes, je to kus mne.

Terven napsal(a):
Jenomže ono nucení do "kompromisu" v situaci, kterou ten druhej z nějakýho důvodu měnit nechce nebo nemůže, žádnej kompromis není. To je nátlak.

Není to nátlak, je to kompromis. Nátlak by byl : dej psa pryč, na dvůr, do kuchyně.
Ona ho chce jen dolů z postele.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak na to by vám můj manžel řekl: ty jsi nemohla usnout, tos byla ho*no unavená, příště ti naložím víc práce...

Tak to mi nemusí říkat váš manžel, to mi říká můj. Má to štěstí, že usíná dobře, řekne "dobrou" a za pět minut o sobě neví a já, když se zadaří, tak usnu za tři hoďky....a nebo taky ne.
Manžel říká, že to nepochopí, že nejsem unavená, páč kdybych byla, tak usnu hned. Nepochopí, že to není o fyzické únavě, že prostě neumím "vypnout" mozek.
Někdy je mi až fyzicky špatně z toho, jak se mi chce spát a neusnu. Samozřejmě mám prášky na spaní, které mě vypnou...to je super, ale nemůžu je brát denně a nonstop.

A když jsme tedy zkoušeli společné spaní....ano za mlada jsme se snažili a já mu říkala, že s tím jeho chrápáním neusnu vůbec, tak mi ještě řekl, že se na to nesmím tolik soustředit....na bezva ...noc...ticho a vedle vás "pracující dřevorubec", tak nějak nevím, jak se na to nesoustředit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"O to se samozřejmě snažím, naprosto 100%souhlasím s gaučíkem, pelíškem vedle postele. ale pes tam ulehne na cca desáté upozornění, ale do deseti minut se vrátí do postele, paníček ho xkrát pošle zpátky do pelíšku a on se opět vrátí."

Museli byste psa dát do jiný místnosti, takto nemá smysl sebe, přítele a psa trápit naprosto zbytečným poveláním.

Dát psa do jinémístnosti, znamená vyhostit ho ze smečky a to je i na mne příliš silné.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dát psa do jinémístnosti, znamená vyhostit ho ze smečky a to je i na mne příliš silné.

Mám fenu v noci v jiné místnosti teda jen pár dní v roce, kdy hárá, když je v tom nejlepším. A fakt se mi nezdá, že by tím nějak trpěla. U nás je to tak, že po posledním venčení jdeme ještě do obýváku (já tam pozhasínám, vypnu televizi atd..), fena si tam hupsne do křesla a čeká než jí zavolám, že jdeme do ložnice, pokud ji nezavolám, tak prostě normálně zůstane spát v tom křesle (ona je v noci prostě líná ). žádný "bordel" v noci se nekoná, naprsoto v klidu spí a ráno ji najdu většinou ve stejné poloze na křesle rozespalou. A to je fena, která fakt potřebuje mít ten fyzický kontakt, pořád se na mě lepí, dotýká se. Ale tohle zvládá v pohodě , a to jsem ji to nijak neučila, poprvé jsme to začali praktikovat když začala hárat, do té doby spala v ložnici vždy.

"Pes je společenské zvíře, je pro něj přirozené spát "tělo na tělo", ten kontakt milujou, potřebujou".
S tímhle nemůžu souhlasit. Nespali se mnou předchozí psi a nespí v posteli ani psice.
A není to tím, že bych je shazovala. Spali si sami na svých pelíšcích a tahání do postele jim ani nebylo příjemné.
A to předchozí pes byl silný závislák a nyní psice je taky.
Ale nebyli to stafordi.
Znala jsem vipety, ti se nasádlili s majitelem tři pod jednu peřinu. Ti ale milovali teplíčko.

janaa napsal(a):
Hele,já jsem zjistila,že to tak má 90% známejch, a kdo nemá,tak proto,že bydlí v bytě a nemá dost místa

A já zase docela koukám, kolik lidí tady na ifauně to tak má . Osobně znám pouze jeden pár, který to takhle má a to ještě ne nonstop, jen občas.

Já teda s tímhle vůbec problém nemám, mám to spíš naopak - pokud nemám v posteli oba psy, jsem taková nesvá, pokud jdu spát dřív než přítel, a ten třeba ještě kouká na televizi, tak se mi taky hůře usíná...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Není to nátlak, je to kompromis. Nátlak by byl : dej psa pryč, na dvůr, do kuchyně.
Ona ho chce jen dolů z postele.

To je o úhlu pohledu. Dle mého každej člověk má něco, na čem mu záleží a v čem kompromisy dělat nechce nebo nemůže. A správnej milující partner by to "něco" měl umět identifikovat a kompromis nevyžadovat.
Proč kuchyň už je nátlak a dolů z postele jen kompromis? Kudy v bytě vede ta hranice?
Kompromis si představuju tak- příklad - že já mám třeba raději chatu a partner kolo - tak jeden víkend budeme na chatě, příští na kole. Sice bych radši byla oba víkendy na chatě, ale neubyde mě, vlak přes to jede, mám ho ráda a ten kompromis udělám. Osobně nemám problém kvůli druhému si cokoli odříct nebo přijmout jisté nepohodlí, ale nesmějí být ve hře zvířata, protože to jsou živí tvorové a nechci, aby byly obětmi nějakých mých osobních "kompromisů".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Pes je společenské zvíře, je pro něj přirozené spát "tělo na tělo", ten kontakt milujou, potřebujou".
S tímhle nemůžu souhlasit. Nespali se mnou předchozí psi a nespí v posteli ani psice.
A není to tím, že bych je shazovala. Spali si sami na svých pelíšcích a tahání do postele jim ani nebylo příjemné.
A to předchozí pes byl silný závislák a nyní psice je taky.
Ale nebyli to stafordi.
Znala jsem vipety, ti se nasádlili s majitelem tři pod jednu peřinu. Ti ale milovali teplíčko.

No, u nás jsou oba taky pod peřinou, celou noc. Taky mají rádi teplo, ale mimo to právě i ten kontakt. Oni si vždycky všude sednou nebo lehnou tak, aby se mě alespoň kouskem těla dotýkali.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Pes je společenské zvíře, je pro něj přirozené spát "tělo na tělo", ten kontakt milujou, potřebujou".
S tímhle nemůžu souhlasit. Nespali se mnou předchozí psi a nespí v posteli ani psice.
A není to tím, že bych je shazovala. Spali si sami na svých pelíšcích a tahání do postele jim ani nebylo příjemné.
A to předchozí pes byl silný závislák a nyní psice je taky.
Ale nebyli to stafordi.
Znala jsem vipety, ti se nasádlili s majitelem tři pod jednu peřinu. Ti ale milovali teplíčko.

No, ono to asi bude souviset s tím, že chlupatým psům je v bytě horko a v posteli u majitele ještě větší horko.

Navíc psice si musí pelechy hrabat a že by mi musela rozhrabat postel......nemusím mít ode všeho. Má pelech na něm deku - tu ať si hrabe jak chce.
"Proč kuchyň už je nátlak a dolů z postele jen kompromis?"
Protože pes za zavřenými dveřmi už je vyhoštěný, pes na pelechu vedle postele je spolu se smečkou. Kdykoliv si může vstát, olíznout si páníka, ten ho podrbe.....
Soudím zase podle své psice. Do postele se necpe - dobrovolně, má pelech vedle postele, při spaní ji za tlapičku držet nemusím.
Kdybych ji nechala na chodbě za dveřmi, bude kňučet na prahu. Kdybych ji zavřela dole v kuchyni, nepochopí, za co ji trestám. Kdyby se stalo, že nebude moci po schodech, vzdám se pohodlného spaní v ložnici a přestěhuji se do přízemí. Nakonec s předchozím psem to bylo také tak.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dát psa do jinémístnosti, znamená vyhostit ho ze smečky a to je i na mne příliš silné.

Ne, to tedy neznamená. Ani já ani pes jsme to tak nebrali. Změna proběhla "bez mrknutí oka", pes neprojevil žádnou snahu dostat se do ložnice a dokonce ani nepoužil pro něj velmi typické a hojně užívané depresivní výrazy. Naopak, velmi brzy začal po večerní procházce sám od sebe odcházet na svoje místo.
On jinak sebemenší "utrpení" neváhá dát najevo skutečně výmluvnými výrazy, při kterých hned lovím pětikorunu, aby měl aspoň na polívku. Ale přesun z postele do spaní samostatně proběhl úplně bez toho.

Možná to bylo tím, že jsem se tak rozhodla. Ten postoj je podle mě zásadní. Pokud bych přitom trpěla výčitkama a lítostí, určitě by do pár dní dobrovolně spáchal harakiri z té nejhlubší deprese.

Víte co je nejhorší....alespoň tak to vidím já, my co jsme si našli partnery, kde ohledně zvířat nemusíme dělat kompromisy, protože buď to máme oba stejně a nebo to druhý partner toleruje a je mu to jedno, nám je hej.

Ale co ti ostatní....

Zadavatelku chápu a opravdu jí nepřeju, aby to měl její přítel stejně jako já...protože to nebude dobrý, ani když ten "boj" vyhraje.
Ono i mezi pejskaři je ten vztah se psem u každého trochu jiný a pokud má váš přítel se psem vztah jako já jsem měla s mojí fenou, tak vás teda potěš koště....
Pes desetiletej...pro který miluje svého páníčka láskou všeobímající, neochvějnou, bezvýhradnou, pro kterého je páník doslova sluncem jeho života vs. partner, který je v životě chvíli......
Někdo vám napíše...lidský partner má logicky přednost a někdo by si ve finále raději našel partnera, který to má stejně a pes v posteli nevadí.

No a ohledně toho odnaučování v posteli....smutné psí oči jsou hodně silný protivník.
Ono se lépe "vyhazuje" z postele pes, který bude protestovat, bude třeba i vrčet, bude se tomu "vystěhování" aktivně bránit, protože pak spíš máte tendenci použít autoritu, než ten, co bude smutně koukat a když se ho páník zeptá "jak se cítíš??" a pes odpoví "ublíženě"...
Můj manžel mi třeba furt říká, že psy šíleně rozmazluju, ale když jsem třeba fenu vyčesávala a jí se to na zadeli moc nelíbilo, tak taky přišla na to, že když mi řekne "hele, nech toho, mě se to nelíbí", tak já odpovím "tak to máš holka smůlu, vyčesat to musíme", ale když se sebere, hupsne na gauč k páníkovi, vleze mu do klína a začne ho pusinkovat, doslova ho obejme kolem krku a drží se ho jak klíště, tak páník řekne "neboj, já tě paničce nedám, to je přeci naše prdelka..." a fena se mi defakto směje do očí a já jí v duchu říkám "ty potvoro vyčůraná"....ale jsem na ní defakto pyšná, nezlobím se, jsem ráda, že má chlapa takhle zpracovanýho a že to s ním tak umí skoulet...však ono na to vyčesání stejně dojde.
No i chlapi, co si myslí, že jsou páni tvorstva prostě v některých případech vůči psu bezbranní.

sardullah, to snad ani není možné, jak moc to máme stejné.....

marcelaamax napsal(a):
Mám fenu v noci v jiné místnosti teda jen pár dní v roce, kdy hárá, když je v tom nejlepším. A fakt se mi nezdá, že by tím nějak trpěla. U nás je to tak, že po posledním venčení jdeme ještě do obýváku (já tam pozhasínám, vypnu televizi atd..), fena si tam hupsne do křesla a čeká než jí zavolám, že jdeme do ložnice, pokud ji nezavolám, tak prostě normálně zůstane spát v tom křesle (ona je v noci prostě líná ). žádný "bordel" v noci se nekoná, naprsoto v klidu spí a ráno ji najdu většinou ve stejné poloze na křesle rozespalou. A to je fena, která fakt potřebuje mít ten fyzický kontakt, pořád se na mě lepí, dotýká se. Ale tohle zvládá v pohodě , a to jsem ji to nijak neučila, poprvé jsme to začali praktikovat když začala hárat, do té doby spala v ložnici vždy.

Jak je vidět, je to pes od psa jiné. Co pes, to originál.

Pes je společenské zvíře, je pro něj přirozené spát "tělo na tělo", ten kontakt milujou, potřebujou"
Ani jeden z našich psů se nijak netulil j jinýmu.Na dvoře leželi každý jinde a i každý spal sám v boudě.Dokonce i naše tříměsíční štěně spí samo v boudě,ikdyž by mohl spát s tibeťákem.Pokud leží před dveřmi,lehne naproti němu,ale nijak se k němu netulí.Prvních pár dní venku lehal poblíž tibeťana a párkrát s ním spal v boudě,ale pak se sám od sebe nastěhoval do nejmenší boudy a tam spí.

Jo tak teď příklad z praxe on-line....pes přišel ze zahrady, dorazil do obýváku a kňournul...a manžel hned "copak je Mimíšku, co plačánkuješ?" a já "copak zlatíčko moje, co se stalo"...pes kouká, jak hromádka neštěstí...a manžel říká, no pocem ke mě, ty jsi smutnej viď....panička si tě nevšímá, radši něco datluje do notebooku" a já "do teď byl na zahradě, teď přišel" a manžel "chudinko moje malá, smutná"....
takže asi tak.....

Manžel je hroznej chlap, ale jako že omega....ale nevyměnila bych ho

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pes je společenské zvíře, je pro něj přirozené spát "tělo na tělo", ten kontakt milujou, potřebujou"
Ani jeden z našich psů se nijak netulil j jinýmu.Na dvoře leželi každý jinde a i každý spal sám v boudě.Dokonce i naše tříměsíční štěně spí samo v boudě,ikdyž by mohl spát s tibeťákem.Pokud leží před dveřmi,lehne naproti němu,ale nijak se k němu netulí.Prvních pár dní venku lehal poblíž tibeťana a párkrát s ním spal v boudě,ale pak se sám od sebe nastěhoval do nejmenší boudy a tam spí.

Jediný dobrovolný "tulení" provozoval pes tehdy, když si potřeboval lehnout na karimatku a zrovinka náhodou, co se nestalo, jsem na ní ležela já. Tak si mi lehnul třeba na hlavu no, co měl jinýho dělat.
Jinak tulení fuj, "nejsem žádnej zlatej retrívr", tvrdí. Mazlení jo, ale na tulení ať si prý pořídím něco jinýho.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Víte co je nejhorší....alespoň tak to vidím já, my co jsme si našli partnery, kde ohledně zvířat nemusíme dělat kompromisy, protože buď to máme oba stejně a nebo to druhý partner toleruje a je mu to jedno, nám je hej.

Ale co ti ostatní....

Zadavatelku chápu a opravdu jí nepřeju, aby to měl její přítel stejně jako já...protože to nebude dobrý, ani když ten "boj" vyhraje.
Ono i mezi pejskaři je ten vztah se psem u každého trochu jiný a pokud má váš přítel se psem vztah jako já jsem měla s mojí fenou, tak vás teda potěš koště....
Pes desetiletej...pro který miluje svého páníčka láskou všeobímající, neochvějnou, bezvýhradnou, pro kterého je páník doslova sluncem jeho života vs. partner, který je v životě chvíli......
Někdo vám napíše...lidský partner má logicky přednost a někdo by si ve finále raději našel partnera, který to má stejně a pes v posteli nevadí.

No a ohledně toho odnaučování v posteli....smutné psí oči jsou hodně silný protivník.
Ono se lépe "vyhazuje" z postele pes, který bude protestovat, bude třeba i vrčet, bude se tomu "vystěhování" aktivně bránit, protože pak spíš máte tendenci použít autoritu, než ten, co bude smutně koukat a když se ho páník zeptá "jak se cítíš??" a pes odpoví "ublíženě"...
Můj manžel mi třeba furt říká, že psy šíleně rozmazluju, ale když jsem třeba fenu vyčesávala a jí se to na zadeli moc nelíbilo, tak taky přišla na to, že když mi řekne "hele, nech toho, mě se to nelíbí", tak já odpovím "tak to máš holka smůlu, vyčesat to musíme", ale když se sebere, hupsne na gauč k páníkovi, vleze mu do klína a začne ho pusinkovat, doslova ho obejme kolem krku a drží se ho jak klíště, tak páník řekne "neboj, já tě paničce nedám, to je přeci naše prdelka..." a fena se mi defakto směje do očí a já jí v duchu říkám "ty potvoro vyčůraná"....ale jsem na ní defakto pyšná, nezlobím se, jsem ráda, že má chlapa takhle zpracovanýho a že to s ním tak umí skoulet...však ono na to vyčesání stejně dojde.
No i chlapi, co si myslí, že jsou páni tvorstva prostě v některých případech vůči psu bezbranní.

Možná to ten pes nehrotí ani tolik jako páník. Aspoň zkusit by to mohl.
Jinak musím konstatovat, že to dnes mladé holky vůbe nemají lehké. Každý druhý mládenec je mamánek zvyklý na mamahotel a když ne, tak je zas závislý na psu, v posteli !

A k těm smutným očím - kdybych dala na smutné oči mé psice, tak z ní bude prasátko.
"To je fakt všechno? To už nic dalšího nebude?" Kámen by se ustrnul, každý večer.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pes je společenské zvíře, je pro něj přirozené spát "tělo na tělo", ten kontakt milujou, potřebujou"
Ani jeden z našich psů se nijak netulil j jinýmu.Na dvoře leželi každý jinde a i každý spal sám v boudě.Dokonce i naše tříměsíční štěně spí samo v boudě,ikdyž by mohl spát s tibeťákem.Pokud leží před dveřmi,lehne naproti němu,ale nijak se k němu netulí.Prvních pár dní venku lehal poblíž tibeťana a párkrát s ním spal v boudě,ale pak se sám od sebe nastěhoval do nejmenší boudy a tam spí.

Ono to fakty má každej pes jinak......ovčanda s náma nechtěla spát v posteli, ani v ložnici...dobrovolně spala na svém křesle v obýváku, chrt fyzický kontakt nevyhledával, dokonce, když ho člověk hladil tak a už to bylo moc, tak odešel....přesto se mnou v posteli spal....a moji medvědi, tak těm prostě bylo v ložnici horko....a i tak to byla fena kdo se mnou spal...pes tak max pomazlit a tradá na chodbu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A k těm smutným očím - kdybych dala na smutné oči mé psice, tak z ní bude prasátko.
"To je fakt všechno? To už nic dalšího nebude?" Kámen by se ustrnul, každý večer.

No jo,, ale vy jste ženská, chlapi jsou podstatně větší měkoty

""To je fakt všechno? To už nic dalšího nebude?" Kámen by se ustrnul, každý večer."
a přesně v tento moment se můj muž zvedá z gauče a kmitá pro další balíček sýra

jinak a teda, skutečně v té potřebě fyzického kontaktu jsou velké rozdíly a to dle plemen (a ne, zároveň to neznamená, že jeden každý jedinec daného plemene to má stejně)

..když jsme si s bývalým manželem pořizovali prvního NO, nějak nikoho z nás nenapadlo, že se pes kdy bude válet na sedačce nebo posteli a nestalo se tak ani u dalšího z velkých psů.....jorkšířice měla svoje křeslo a maximálně seděla n své dece na sedačce....nynější motýl do postele jde, podřímne, pomuchlá se a jde dolu pod postel, kdyby je mu to zakázalo vůbec, tak ho to nijak nepoznamená.....s kočkami je to jiná......no a je také velký rozdíl jak to bude se psem v posteli či nic, když si ho pořizujeme společně s partnerem anebo jeden z partnerů přijde do již zavedené domácnosti.......

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..když jsme si s bývalým manželem pořizovali prvního NO, nějak nikoho z nás nenapadlo, že se pes kdy bude válet na sedačce nebo posteli a nestalo se tak ani u dalšího z velkých psů.....jorkšířice měla svoje křeslo a maximálně seděla n své dece na sedačce....nynější motýl do postele jde, podřímne, pomuchlá se a jde dolu pod postel, kdyby je mu to zakázalo vůbec, tak ho to nijak nepoznamená.....s kočkami je to jiná......no a je také velký rozdíl jak to bude se psem v posteli či nic, když si ho pořizujeme společně s partnerem anebo jeden z partnerů přijde do již zavedené domácnosti.......

.no a je také velký rozdíl jak to bude se psem v posteli či nic, když si ho pořizujeme společně s partnerem anebo jeden z partnerů přijde do již zavedené domácnosti.......

asi tak no. Já už psa měla, když přišel přítel. Ale on to bral naprosto v pohodě, psa nikdy neměl, ale vždycky po něm toužil, byl ze psa nadšený. Když jsme pak společně pořizovali čubinu, tak bylo jasné, že bude taky v posteli. Ovšem kdybychom toho prvního psa pořizovali společně a přítel nechtěl, aby spal v posteli, tak to bude něco jiného a budu schopná se nějak domluvit. Ale hlavně, nebudu to potom teda toho psa učit vůbec, od štěněte tam prostě smět nebude. Ale to se u nás nestane.

I když teda si občas říkáme, že jestli budeme mít jednou třeba třetího psa, tak už ta postel bude fakt malá - ale ani tak je z postele nevyhodím , spíš jsme říkali ,že si pořídíme větší postel, nebo ještě jednu postel za/vedle postele

Jo a ještě jak jsem psala o feně, že té nevadí když má spát vedle postele na křesle, nebo v jiné místnosti, tak jsem úplně zapomněla na psa - spaní v jiné místnosti mu taky nevadí, občas když je hodně rozespalý a přesouváme se do ložnice, tak zůstane v obýváku a kdybych zavřela dveře, tak už se ani nezvedne a spí do rána. Ale dveře nechám otevřené a on zachvilku přiběhne. Nicméně pokud ho v ložnici pošlu dolů z postele, na pelech nebo na křeslo, tak sice jde, ale když se ráno vzbudím, tak je zase v posteli . No a pokud nejsem doma a jsem třeba na noční nebo na odpolední, tak pes jde někdy do ložnice hned po mém odchodu a že je fena a přítel v obýváku je mu úplně jedno. Navíc pokud je to v zimě kdy topíme a zavíráme dveře tak je to tak, že pes prostě sám jde ke dveřím, chce aby ho přítel pustil do té ložnice, hupsne si do postele, přítel zavře dveře a pes prostě spí... Takže se asi sám vyloučí ze smečky .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Navíc psice si musí pelechy hrabat a že by mi musela rozhrabat postel......nemusím mít ode všeho. Má pelech na něm deku - tu ať si hrabe jak chce.
"Proč kuchyň už je nátlak a dolů z postele jen kompromis?"
Protože pes za zavřenými dveřmi už je vyhoštěný, pes na pelechu vedle postele je spolu se smečkou. Kdykoliv si může vstát, olíznout si páníka, ten ho podrbe.....
Soudím zase podle své psice. Do postele se necpe - dobrovolně, má pelech vedle postele, při spaní ji za tlapičku držet nemusím.
Kdybych ji nechala na chodbě za dveřmi, bude kňučet na prahu. Kdybych ji zavřela dole v kuchyni, nepochopí, za co ji trestám. Kdyby se stalo, že nebude moci po schodech, vzdám se pohodlného spaní v ložnici a přestěhuji se do přízemí. Nakonec s předchozím psem to bylo také tak.

Soudíte podle své psice, ale ono je evidentně třeba soudit to podle psa, kterého se to týká. Protože kus od kusu to mohou mít rozdílně.
Moje feny by nepochopily, za co je trestám, pokud by byly kus ode mě ve stejné místnosti a z nějakého nepochopitelného důvodu by nesměly KE MNĚ.
A nehrabou, nerozhrabávají mi postel. Pinčová se zavrtává pod peřinu, což hladkosrsťáci dělají často , chlupatá leží na peřině, případně za mojí hlavou, tulí se obě.
Sama to máte nastavené nějak, psi to mají taky nějak...obvykle nikdo nemívá problém změnit něco, na čem mu až tak nesejde.
Staford deset let zvyklej spát s páníkem v posteli evidentně má problém a páník tím pádem taky a já se tomu nedivím.
Kompromis, kterej by pro mě byl přijatelnej, by byl vysvětlit psu, že při intimních chvilkách tam nebude asistovat - třeba bych mu dala na tu dobu morkovou kost anebo ani to ne, na tu chvíli se nezblázní ani v jiné místnosti. Ale to spaní bych v jeho věku nechala tak, jak je zvyklej. Pokud by to můj protějšek nebyl schopen akceptovat, nebyl by to pro mě vhodnej protějšek.

KačkaSv napsal(a):
O to se samozřejmě snažím, naprosto 100%souhlasím s gaučíkem, pelíškem vedle postele. ale pes tam ulehne na cca desáté upozornění, ale do deseti minut se vrátí do postele, paníček ho xkrát pošle zpátky do pelíšku a on se opět vrátí. Přítel řekne - to nejde prostě a nechá ho spát v posteli, s čímž já nesouhlasím (což už je asi zřejmé), řekne že pes je v pelíšku smutný a že má smutné oči, roztáhne peřinu a schová si ho pod ni ..
vy jako pejskařka nemáte pochopení pro mě, já zase pro lidi, co spí se zvířetem v posteli, to je v pořádku, každý jsme jiný, ale na jedné věci se myslím shodneme všichni - všechno se dá řešit když dva najdou kompromis. Já nepotřebuju, aby mě někdo soudil, to myslím zvládám dobře sama, já potřebuji radu, jak (a jestli je možné) naučit psa nespat v posteli ... a nevím kdo jiný by mi mohl dát lepší radu než lidi tady, kteří rozumí psům100x víc než já. Zatím ale dostávám spíš feedback ve smyslu toho, že by mě měl přítel kopnout do zadku a podobně ... pravdepodobne by to udělal, kdyby chtěl, takže to asi nebude řešení, které bych potřebovala. Spíš než rozbor našeho vztahu jsem doufala v nějakou technickou radu, jak udržet psa v pelíšku vedle postele .. a jestli to vůbec lze.

Nic nejde HNED # psala jsem to Já i pár dalších.
Pes je zvyklý někde 10 let spat - což je skoro celý psi život.

Pořiďte gaucik vedle postele, pokud jste se na tom oba shodli a jděte do toho.
Chce to čas a důslednost od jeho pana.
Pokud ho tam jednou pusti , můžete začít znova.
Jak jsem psala me by pes v posteli taky vadil. Stejně tak by mi i vadilo oddělene lože od mého manžela ☺ možná za 10 let budu mit jiný názor ???
Prostě si vezměte z těchto nazoru to své,dohodnete se s partnerem a jděte do toho.

Nevím kolik je vám, ale pocitám ze , člověk uvažuje jinak ve.20 ti letech a jinak v 50ti.proto si rady lidi zde hodně proberte ☺
Priority se měni

Veřím,ze.pokud má vztah vydržet .tak tohle je ten nejmenší problém a lze ho vyřešit ☺

Terven napsal(a):
Soudíte podle své psice, ale ono je evidentně třeba soudit to podle psa, kterého se to týká. Protože kus od kusu to mohou mít rozdílně.
Moje feny by nepochopily, za co je trestám, pokud by byly kus ode mě ve stejné místnosti a z nějakého nepochopitelného důvodu by nesměly KE MNĚ.
A nehrabou, nerozhrabávají mi postel. Pinčová se zavrtává pod peřinu, což hladkosrsťáci dělají často , chlupatá leží na peřině, případně za mojí hlavou, tulí se obě.
Sama to máte nastavené nějak, psi to mají taky nějak...obvykle nikdo nemívá problém změnit něco, na čem mu až tak nesejde.
Staford deset let zvyklej spát s páníkem v posteli evidentně má problém a páník tím pádem taky a já se tomu nedivím.
Kompromis, kterej by pro mě byl přijatelnej, by byl vysvětlit psu, že při intimních chvilkách tam nebude asistovat - třeba bych mu dala na tu dobu morkovou kost anebo ani to ne, na tu chvíli se nezblázní ani v jiné místnosti. Ale to spaní bych v jeho věku nechala tak, jak je zvyklej. Pokud by to můj protějšek nebyl schopen akceptovat, nebyl by to pro mě vhodnej protějšek.

Je normální, že každý soudí podle svého psa a sebe.
"Pokud by to můj protějšek nebyl schopen akceptovat, nebyl by to pro mě vhodnej protějšek".

Ono to jde postavit i opačně. Pokud by můj protějšek nutně musel mít v posteli psa
a dlabal na to, že já se nevyspím, nebyl by to pro mě vhodný protějšek!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je normální, že každý soudí podle svého psa a sebe.
"Pokud by to můj protějšek nebyl schopen akceptovat, nebyl by to pro mě vhodnej protějšek".

Ono to jde postavit i opačně. Pokud by můj protějšek nutně musel mít v posteli psa
a dlabal na to, že já se nevyspím, nebyl by to pro mě vhodný protějšek!

A nebo můžou mít každý tu svou ložnici a pak budou spokojení oba .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
všechno se dá řešit když dva najdou kompromis.
zúčastnění jsou ale tři, ne dva
a ten druhý (ne třetí, tou je zadavatelka ) je zvíře, se svým pudovým chováním, tady a teď
to je dost rozdíl

já potřebuji radu, jak (a jestli je možné) naučit psa nespat v posteli ...
to se dělá tak, že se pes naučí spát jinde

Spíš než rozbor našeho vztahu jsem doufala v nějakou technickou radu, jak udržet psa v pelíšku vedle postele .. a jestli to vůbec lze.
samozřejmě že teoreticky lze
druhá věc je, za jakou cenu a s jakým úsilím i jakou cestou, v jakém čase a s jakými důsledky...(jako samozřejmě se dá mezi ložnicí a psem zavřít dveře, třeba....)
vzhledem k tomu, že přítel bude mít opravdu se psem vztah velmi free.....

marcelaamax napsal(a):
A nebo můžou mít každý tu svou ložnici a pak budou spokojení oba .

No dyť, ve finále on ten pes do postele za dva roky třeba už ani nevyskočí- my máme teda zvýšené postele, nám se vstává dobře a naše psina se pod ní pohodlně vejde

Ono to jde postavit i opačně. Pokud by můj protějšek nutně musel mít v posteli psa
a dlabal na to, že já se nevyspím, nebyl by to pro mě vhodný protějšek!

No, vždyť ...s tím bez výhrad souhlasím.
Protože prostě, ten, komu pes v posteli nevadí, se tutově vyspí...a naopak.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak to mi nemusí říkat váš manžel, to mi říká můj. Má to štěstí, že usíná dobře, řekne "dobrou" a za pět minut o sobě neví a já, když se zadaří, tak usnu za tři hoďky....a nebo taky ne.
Manžel říká, že to nepochopí, že nejsem unavená, páč kdybych byla, tak usnu hned. Nepochopí, že to není o fyzické únavě, že prostě neumím "vypnout" mozek.
Někdy je mi až fyzicky špatně z toho, jak se mi chce spát a neusnu. Samozřejmě mám prášky na spaní, které mě vypnou...to je super, ale nemůžu je brát denně a nonstop.

A když jsme tedy zkoušeli společné spaní....ano za mlada jsme se snažili a já mu říkala, že s tím jeho chrápáním neusnu vůbec, tak mi ještě řekl, že se na to nesmím tolik soustředit....na bezva ...noc...ticho a vedle vás "pracující dřevorubec", tak nějak nevím, jak se na to nesoustředit.

OT: ....spím vedle toho dřevorubce nejtěžšího kalibru....jednou jsem si ho v noci natáčela na mobil, aby mi věřil, co musím vydržet, protože to nedávají ani jeho kolegové v práci....to je pes v posteli jen banální záležitost. No asi nejsem tak senzitivní

http://www.psiskolafalco.cz/versus.htm#_nejlepsi

Bože, kam ten svět spěje... Jste upadli? Pes do postele nepatří. Pokud chce psa v posteli, tak ať si tam spolu rochní.... Pes je důležitější než vztah??? A nebo třeba budoucí děti???

"Pes do postele nepatří. Pokud chce psa v posteli, tak ať si tam spolu rochní...."

Aqua, máš v tom ideový bordel - tak nepatří nebo nechť si rochní?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Pes do postele nepatří. Pokud chce psa v posteli, tak ať si tam spolu rochní...."

Aqua, máš v tom ideový bordel - tak nepatří nebo nechť si rochní?

Mozna tam melo bejt kdyz chce chlapik v posteli psa at se smiri s tim ze se tam s nim taky dokud pes neumre bude rochnit sam a vztah nebude mit zadnej.

Terven napsal(a):
Soudíte podle své psice, ale ono je evidentně třeba soudit to podle psa, kterého se to týká. Protože kus od kusu to mohou mít rozdílně.
Moje feny by nepochopily, za co je trestám, pokud by byly kus ode mě ve stejné místnosti a z nějakého nepochopitelného důvodu by nesměly KE MNĚ.
A nehrabou, nerozhrabávají mi postel. Pinčová se zavrtává pod peřinu, což hladkosrsťáci dělají často , chlupatá leží na peřině, případně za mojí hlavou, tulí se obě.
Sama to máte nastavené nějak, psi to mají taky nějak...obvykle nikdo nemívá problém změnit něco, na čem mu až tak nesejde.
Staford deset let zvyklej spát s páníkem v posteli evidentně má problém a páník tím pádem taky a já se tomu nedivím.
Kompromis, kterej by pro mě byl přijatelnej, by byl vysvětlit psu, že při intimních chvilkách tam nebude asistovat - třeba bych mu dala na tu dobu morkovou kost anebo ani to ne, na tu chvíli se nezblázní ani v jiné místnosti. Ale to spaní bych v jeho věku nechala tak, jak je zvyklej. Pokud by to můj protějšek nebyl schopen akceptovat, nebyl by to pro mě vhodnej protějšek.

"...při intimních chvilkách tam nebude asistovat - třeba bych mu dala na tu dobu morkovou kost anebo ani to ne, na tu chvíli se nezblázní ani v jiné místnosti."

To teda chcete zadavatelce pěkně osekávat ty intimní chvilky!
Radši celou srnčí nohu než jen morkovou kost!

Nebyla bych s někým, komu tak zásadně vadí můj způsob života.

Člověka, se kterým chceme strávit zbytek života, bychom měli volit podle toho, že se na zásadních věcech v životě shodneme.
Kompromis v takové míře, že už to druhého nesnesitelně irituje, je špatně.
Setrvávat v něčem, kde nejsem dlouhodobě šťastnej a musím se přetvařovat a přemáhat, nemá smysl.

A úplně nejhorší je, snažit se to v sobě potlačit zezačátku (v takové té době zamilovanosti, kdy se leccos překousne a nepřizná v plné míře a hrůze) a pak postupem času zjistit, že mi to vadí vlastně nepřekonatelně, a pak začít dávat ultimáta. Ty totiž k druhému pak už nejsou fér.

Žila jsem 11 let s člověkem, který nesnesl psa v baráku...štítil se i psích misek a talířků...např. neexistovalo abych dala psovi po večeři vylízat talíř...ten talíř, kterého se pes dotknul, se okamžitě s teatrální scénou vyhazoval do kontejneru. Neexistovalo abych v mikrovlnce ohřála cokoli psího...udělala jsem to jednou jedinkrát, ohřála psí konzervu na psí mističce, a hysterickej záchvat byl tak strašnej, že skončil koupí nové "nekontaminované" mikrovlnky. Pes v posteli byl absolutní tabu...pes nesměl tlapkou šlápnout ani na práh.

Ze vztahu jsem nakonec utekla z jiného důvodu, ale těch 11 dlouhých let bylo jen důkazem toho, jak moc člověk vydrží, jak moc člověk dokáže ustupovat, pokud miluje.

Současný přítel psy miluje, psi s náma spí v posteli a když na to přijde, žereme z jedné vidličky a nedokážu už si představit to mít jinak.

Když to zpětně vezmu, těch 11 let bylo už jen kvůli absolutně odlišným životním hodnotám, neustálým výčitkám, "jakobykompromisům" nefér vůči nám oběma...trápili jsme se navzájem a měli jsme jít od sebe hned, jakmile došlo k prvnímu střetu, kdy jeden řekne : já tímhle způsobem žiju a miluju to, a druhý řekne: nedokážu to snášet a je to pro mě nepřekonatelnej problém.

Takže já dneska, životem otlučená a zfackovaná, už bych od tohohle šla pryč. A jo, klidně bych obětovala vztah, protože k čemu je vztah ve kterém žijete život jakej jste nechtěli...to radši fakt být sám.

Ouško4 napsal(a):
Nebyla bych s někým, komu tak zásadně vadí můj způsob života.

Člověka, se kterým chceme strávit zbytek života, bychom měli volit podle toho, že se na zásadních věcech v životě shodneme.
Kompromis v takové míře, že už to druhého nesnesitelně irituje, je špatně.
Setrvávat v něčem, kde nejsem dlouhodobě šťastnej a musím se přetvařovat a přemáhat, nemá smysl.

A úplně nejhorší je, snažit se to v sobě potlačit zezačátku (v takové té době zamilovanosti, kdy se leccos překousne a nepřizná v plné míře a hrůze) a pak postupem času zjistit, že mi to vadí vlastně nepřekonatelně, a pak začít dávat ultimáta. Ty totiž k druhému pak už nejsou fér.

Žila jsem 11 let s člověkem, který nesnesl psa v baráku...štítil se i psích misek a talířků...např. neexistovalo abych dala psovi po večeři vylízat talíř...ten talíř, kterého se pes dotknul, se okamžitě s teatrální scénou vyhazoval do kontejneru. Neexistovalo abych v mikrovlnce ohřála cokoli psího...udělala jsem to jednou jedinkrát, ohřála psí konzervu na psí mističce, a hysterickej záchvat byl tak strašnej, že skončil koupí nové "nekontaminované" mikrovlnky. Pes v posteli byl absolutní tabu...pes nesměl tlapkou šlápnout ani na práh.

Ze vztahu jsem nakonec utekla z jiného důvodu, ale těch 11 dlouhých let bylo jen důkazem toho, jak moc člověk vydrží, jak moc člověk dokáže ustupovat, pokud miluje.

Současný přítel psy miluje, psi s náma spí v posteli a když na to přijde, žereme z jedné vidličky a nedokážu už si představit to mít jinak.

Když to zpětně vezmu, těch 11 let bylo už jen kvůli absolutně odlišným životním hodnotám, neustálým výčitkám, "jakobykompromisům" nefér vůči nám oběma...trápili jsme se navzájem a měli jsme jít od sebe hned, jakmile došlo k prvnímu střetu, kdy jeden řekne : já tímhle způsobem žiju a miluju to, a druhý řekne: nedokážu to snášet a je to pro mě nepřekonatelnej problém.

Takže já dneska, životem otlučená a zfackovaná, už bych od tohohle šla pryč. A jo, klidně bych obětovala vztah, protože k čemu je vztah ve kterém žijete život jakej jste nechtěli...to radši fakt být sám.

Já bych to asi trochu shrnula....život je krátkej a je to jen na jeden pokus, žádný "tak tenhle život se mi nepovedl, tak to zkusím znovu v dalším"

Partnerství je vždycky o kompromisech....ale jsou věci přes které vlak nejede a pokud to ten druhý má diametrálně jinak a budu vědět, že kdyby mi v tomhle ustoupil, tak je to jen s velkým sebezapřením a ve své podstatě mu to bude vadit furt....tak to potom nejsme kompatibilní pár.

Jen technická....u nás samozřejmě psi talíře "předmývají" než se dají do myčky....vylizujou misky když třeba dělám tvaroh do koláče nebo šlehajdu.......a spooousta lidí si řekne "bože ta ženská je ale prase, fuj"....no tak fajn, jsem prase, ale tak asi budu s člověkem, který to má stejně No a to samý je v zásadě s tou postelí.
Není to zas až tak o tom, že někdo udělá kompromis, že ustoupí.. pes v posteli nebo vztah.....je to o tom žít s někým, kdo to má v těch důležitých věcech stejně a hádat se můžeme o tom, jestli by bylo hezčí červené auto nebo modré a nebo jestli koupíme jahodovou zmrzku a nebo karamelovou......to jsou malý věci a v těch se dá dělat kompromisů až do alelujá

Sardullah, mluvíte mi z duše. Život je příliš krátký na to, si ve čtyřiceti, padesáti, uvědomit, že všechno doteď bylo špatně, jen proto, že člověk setrvával v něčem, co ho trápilo, jen aby "nebyl sám".

A říkat si: "... ale tak nebije mě...zas tak moc nechlastá..." + do toho občas vícemémě omylem vidět kus "Výměny manželek" a utvrdit se v tom, že jsem na tom ještě dobře :-D
Ne, fakt ne.
Život je krátkej. Nevíte dne ani hodiny.
Teď žiju s chlapem, co miluje psy, a když šlápneme ponožkou do loužičky od štěňátka, společně se tomu zasmějeme.
Ex si pravděpodobně žije dokonale sterilní život, kde pes je je cosi co je odložený na dvoře a do baráku nepatří, a dodenška o mě bude před lidma mluvit jako nepředstavitelným praseti a la "Žaneta z Ghetta", co si fakt byla schopná psa vzít do peřin anebo si nechala oblízat obličej, aniž by se pak šla omejt Sanitolem.

Na každýho člověka podle mě někde čeká jeho spřízněná duše...možná na kluka z příspěvku někde čeká holka, co si psa v posteli ještě přisune na svou půlku...a na slečnu někde čeká frajer, který tu postel bude mít fakt jen pro ni.

Ouško4 napsal(a):
Sardullah, mluvíte mi z duše. Život je příliš krátký na to, si ve čtyřiceti, padesáti, uvědomit, že všechno doteď bylo špatně, jen proto, že člověk setrvával v něčem, co ho trápilo, jen aby "nebyl sám".

A říkat si: "... ale tak nebije mě...zas tak moc nechlastá..." + do toho občas vícemémě omylem vidět kus "Výměny manželek" a utvrdit se v tom, že jsem na tom ještě dobře :-D
Ne, fakt ne.
Život je krátkej. Nevíte dne ani hodiny.
Teď žiju s chlapem, co miluje psy, a když šlápneme ponožkou do loužičky od štěňátka, společně se tomu zasmějeme.
Ex si pravděpodobně žije dokonale sterilní život, kde pes je je cosi co je odložený na dvoře a do baráku nepatří, a dodenška o mě bude před lidma mluvit jako nepředstavitelným praseti a la "Žaneta z Ghetta", co si fakt byla schopná psa vzít do peřin anebo si nechala oblízat obličej, aniž by se pak šla omejt Sanitolem.

Na každýho člověka podle mě někde čeká jeho spřízněná duše...možná na kluka z příspěvku někde čeká holka, co si psa v posteli ještě přisune na svou půlku...a na slečnu někde čeká frajer, který tu postel bude mít fakt jen pro ni.

Moje známá, ženská přes padesát, si našla nového přítele....ona má psa, docela závisláka....protože do teď s ním žila sama.
Leželi v posteli a najednou se přítel začal smát.."chtěl jsem tě pohladit po boku, ale pohladil jsem psa, protože měl na tobě hlavu...tak přemýšlím, jestli bychom neměli pořídit ještě jednoho, abych měl taky nějakýho na mojí straně postele"

....takže asi tak....

A ja mam chlapa co zvirata nemusi. Presto snese v baraku smecku psu, kralika, fretku, krecky, mysi, potkany 200hadu a sam prisel s tim zebporidime papoucha. A kdybych mela dost penez muzu si poridit klido zas i tu herku. Ja po nem nechci beznou manipulaci. On zas bez kecu jde a nataha terarka, vymeje misky pri čištění. Havet nam nesmi do postele. Na druhou stranu. Puvodni zradlo pro hady rozmazlil tak ze ted mam 12potkanu na nuchnani a mazleni. Misto na krmeni 😂
Nesmi nam zver do postele. Nicmene smradlavy terarka had triskajici do skla neb chce ven a mysi smrdici po celym bytu preziva bez ztraty kyticky. Vazne chcete obetovat potencialne supr vztah kvuli pitchovine jako je pes v posteli? Ano. Najdete stejnyho cvoka jako vy ale jste si jista ze opravdu vsecko je ze on chce a touzi po tom a nedela to jen kvuli vam protoze jinak by byla scena a vyhazov z bytu? Takze radsi ustupek vam a klid a nereseni...
Takovyhle vztahy koncivaj hezky. Po dvaceti ketech neverou a rozvodem. Skoro vsecky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A ja mam chlapa co zvirata nemusi. Presto snese v baraku smecku psu, kralika, fretku, krecky, mysi, potkany 200hadu a sam prisel s tim zebporidime papoucha. A kdybych mela dost penez muzu si poridit klido zas i tu herku. Ja po nem nechci beznou manipulaci. On zas bez kecu jde a nataha terarka, vymeje misky pri čištění. Havet nam nesmi do postele. Na druhou stranu. Puvodni zradlo pro hady rozmazlil tak ze ted mam 12potkanu na nuchnani a mazleni. Misto na krmeni 😂
Nesmi nam zver do postele. Nicmene smradlavy terarka had triskajici do skla neb chce ven a mysi smrdici po celym bytu preziva bez ztraty kyticky. Vazne chcete obetovat potencialne supr vztah kvuli pitchovine jako je pes v posteli? Ano. Najdete stejnyho cvoka jako vy ale jste si jista ze opravdu vsecko je ze on chce a touzi po tom a nedela to jen kvuli vam protoze jinak by byla scena a vyhazov z bytu? Takze radsi ustupek vam a klid a nereseni...
Takovyhle vztahy koncivaj hezky. Po dvaceti ketech neverou a rozvodem. Skoro vsecky.

Každý máme jiný priority, já bych zase nesnesla v domě smrad z myší a potkanů a fretky

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Každý máme jiný priority, já bych zase nesnesla v domě smrad z myší a potkanů a fretky

Ale jo. Ja netvrdim ze nejsou veci ores ktery vlak nejede. Ale to si snad lze rict hned na zacatku a ne za to pak partnera vyhazovat po pulroce. Napr. Kompromis v pripade vyse by byl pes v loznici mimo postel a dalsiho to ucit nebudem. Nepřijde mi to jako velka obet co zabije nebo psychicky znici panicka i psa.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A ja mam chlapa co zvirata nemusi. Presto snese v baraku smecku psu, kralika, fretku, krecky, mysi, potkany 200hadu a sam prisel s tim zebporidime papoucha. A kdybych mela dost penez muzu si poridit klido zas i tu herku. Ja po nem nechci beznou manipulaci. On zas bez kecu jde a nataha terarka, vymeje misky pri čištění. Havet nam nesmi do postele. Na druhou stranu. Puvodni zradlo pro hady rozmazlil tak ze ted mam 12potkanu na nuchnani a mazleni. Misto na krmeni 😂
Nesmi nam zver do postele. Nicmene smradlavy terarka had triskajici do skla neb chce ven a mysi smrdici po celym bytu preziva bez ztraty kyticky. Vazne chcete obetovat potencialne supr vztah kvuli pitchovine jako je pes v posteli? Ano. Najdete stejnyho cvoka jako vy ale jste si jista ze opravdu vsecko je ze on chce a touzi po tom a nedela to jen kvuli vam protoze jinak by byla scena a vyhazov z bytu? Takze radsi ustupek vam a klid a nereseni...
Takovyhle vztahy koncivaj hezky. Po dvaceti ketech neverou a rozvodem. Skoro vsecky.

Tady ale přeci nejde o to "obětovat bezva vztah"....jde přeci o to, jestli to z vašeho pohledu ten bezva vztah je. Asi se budu opakovat, ale nejde o to "pes v posteli"....ale pokud od dětských let toužím mít toho psa v posteli, tak si holt najdu někoho komu to nevadí....
Já bych třeba doma nechtěla hady.......hadi se mi líběj, ráda na ně sahám, je mi to příjemný, ale had musí přeci jen něco jíst a jsme u toho....živá myš, potkan, morče, králík......jo tak s tímhle mám problém a velký a tohle bych doma rozhodně nechtěla,. Takže ano třeba kvůli tomu bych obětovala vztah........nebo třeba chovatel pavouků....děkuji nechci.

Můj manžel je člověk, že kdybych řekla "a doma nechci žádné zvíře", tak je mu to tak nějak šumák. O svoje zvířata (protože všechny zvířata, co jsme kdy měli jsou moje, i když třeba oficiálně patřili mým dětem) se starám sam popř. jsem zapojila děti, dle možností aktuálního věku dítěte a pokud měly zájem, což mi plně vyhovuje, protože tím pádem třeba i psy vychovávám sama, nastavuju pravidla, nikdo mi do toho nekecá a navíc jsem v tomhle dost sobec a takhle jsou pesani opravdu MOJI a manžel???....no tak ten psy následně miluje, pomazlí, podstrčí jim nějakou tu mňamku...eventuelně, když by bylo nutné tak nakrmí a vypustí na zahradu.....

Nechtěla bych stejnýho cvoka jako jsem já, protože následně bych se musela o psy "dělit" a oni jsou moje soukromé štěstí, oni jsou můj dětský splněný sen.

A tady si dupnu....já chci a chci a chci.....mého prvního psa, ovčandu jsem dostala jako dárek od manžela v době, kdy jsme ještě manželé nebyli, akorát prej "ale cvičit si jí budeš sama a ani nehodlám courat po procházkách"....no tak jakože juchůůůů, tak takhle přesně to chci......

Ouško4 napsal(a):
Nebyla bych s někým, komu tak zásadně vadí můj způsob života.

Člověka, se kterým chceme strávit zbytek života, bychom měli volit podle toho, že se na zásadních věcech v životě shodneme.
Kompromis v takové míře, že už to druhého nesnesitelně irituje, je špatně.
Setrvávat v něčem, kde nejsem dlouhodobě šťastnej a musím se přetvařovat a přemáhat, nemá smysl.

A úplně nejhorší je, snažit se to v sobě potlačit zezačátku (v takové té době zamilovanosti, kdy se leccos překousne a nepřizná v plné míře a hrůze) a pak postupem času zjistit, že mi to vadí vlastně nepřekonatelně, a pak začít dávat ultimáta. Ty totiž k druhému pak už nejsou fér.

Žila jsem 11 let s člověkem, který nesnesl psa v baráku...štítil se i psích misek a talířků...např. neexistovalo abych dala psovi po večeři vylízat talíř...ten talíř, kterého se pes dotknul, se okamžitě s teatrální scénou vyhazoval do kontejneru. Neexistovalo abych v mikrovlnce ohřála cokoli psího...udělala jsem to jednou jedinkrát, ohřála psí konzervu na psí mističce, a hysterickej záchvat byl tak strašnej, že skončil koupí nové "nekontaminované" mikrovlnky. Pes v posteli byl absolutní tabu...pes nesměl tlapkou šlápnout ani na práh.

Ze vztahu jsem nakonec utekla z jiného důvodu, ale těch 11 dlouhých let bylo jen důkazem toho, jak moc člověk vydrží, jak moc člověk dokáže ustupovat, pokud miluje.

Současný přítel psy miluje, psi s náma spí v posteli a když na to přijde, žereme z jedné vidličky a nedokážu už si představit to mít jinak.

Když to zpětně vezmu, těch 11 let bylo už jen kvůli absolutně odlišným životním hodnotám, neustálým výčitkám, "jakobykompromisům" nefér vůči nám oběma...trápili jsme se navzájem a měli jsme jít od sebe hned, jakmile došlo k prvnímu střetu, kdy jeden řekne : já tímhle způsobem žiju a miluju to, a druhý řekne: nedokážu to snášet a je to pro mě nepřekonatelnej problém.

Takže já dneska, životem otlučená a zfackovaná, už bych od tohohle šla pryč. A jo, klidně bych obětovala vztah, protože k čemu je vztah ve kterém žijete život jakej jste nechtěli...to radši fakt být sám.

Ale vy jste byla usurpovaná někým, o kterém jste jistě od začátku věděla, že to nemá smysl pro další život(alespoň z příspěvku to vyznívá), zadavatelce vadí jen pes v posteli, tak vyzněl dotaz, což mě milující cokoli chlupatého, se to taky již s věkem nezamlouvá. Manže (27 let jeden ) taky protrousí, že hrabat se v psí konzervě "lidským" příborem je eklhaft, pak že se psem na gauči nebude, protože ho pořád svým nějakým kusem(záměrně nepíšu kouskem) těla kontaktuje a ve finále jí říká "ty moje královno", ale vyloženě pejskař to není. To je ten kompromis, on miluje mě i s mojema zvířatama(kůň, pes, dříve i morčata pro děti, strašilky, 2 fretky-ale ty částečně chtěl i on) a ví že, může remcat a já to mám jako sebereflexi (můj kompromis), jinak by jsme skončili jako u leithian, krom toho smradu z myší po celém bytě, to bych nedala ani já. Děti měli jen jednu bílou myš, co u nás byla jen na 14 dní a byla jsem ráda, že našla jiný domov.(morče je morče) Ona i ta fretka v bytě dost smrdí(naše měla volný pohyb po celém bytě, krom ložnice-supr ochočená), proto jsme jí koupili kámoše a šla bydlet na zahradu do voliery, kde jsem je chodila venčit. Ten první vykastrovaný i vyžlázovaný samec(tenkrát to ještě šlo) druhý jen vykastrovaný samec.
PS: leithian, jen ze sběratelských účelů tolik zvířat nechováte, že ne? Proto to ten chlap trpí, že?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mozna tam melo bejt kdyz chce chlapik v posteli psa at se smiri s tim ze se tam s nim taky dokud pes neumre bude rochnit sam a vztah nebude mit zadnej.

Tak to bylo myšleno.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale jo. Ja netvrdim ze nejsou veci ores ktery vlak nejede. Ale to si snad lze rict hned na zacatku a ne za to pak partnera vyhazovat po pulroce. Napr. Kompromis v pripade vyse by byl pes v loznici mimo postel a dalsiho to ucit nebudem. Nepřijde mi to jako velka obet co zabije nebo psychicky znici panicka i psa.

Souhlasila bych s Vámi, pokud bych věděla, že pes v posteli je fakt JEDINÝ zásadní problém. To bych asi ustoupila a jak už psal někdo výše, k posteli bych dala nějaké malé kanapíčko nebo křeslo a pesan by zas tak velkou újmu neutrpěl. Jde ale o to, PROČ dotyčný psa v posteli nechce. Pokud jinak zvířata miluje a toto má např. vsugerované někdy z dětství/mládí, tak opravdu - to je překousnutelný problém a lze udělat kompromis. Jenže! Jenže, co když dotyčná ustoupí, pak bude za měsíc vadit, že pes žere v té a té místnosti, za další měsíc bude vadit, že pes žije v baráku/bytě až začne vadit samotný pes. A po mnoha měsících zůstanou jen oči pro pláč z pitomého vztahu a velké výčitky vůči psovi. Je to těžké. Myslím, že jak mužskej, tak žena se dokáží obzvlášť na začátku vztahu pěkně přetvařovat a dělat se lepším, než kým doopravdy jsou. A jsem si jistá, že toto si musí každý rozhodnout sám, a snažit se nekoukat jen na momentální zamilovanost, jinými slovy nemít ve vztahu jen srdce, ale také mozek.

fikovnice napsal(a):
Souhlasila bych s Vámi, pokud bych věděla, že pes v posteli je fakt JEDINÝ zásadní problém. To bych asi ustoupila a jak už psal někdo výše, k posteli bych dala nějaké malé kanapíčko nebo křeslo a pesan by zas tak velkou újmu neutrpěl. Jde ale o to, PROČ dotyčný psa v posteli nechce. Pokud jinak zvířata miluje a toto má např. vsugerované někdy z dětství/mládí, tak opravdu - to je překousnutelný problém a lze udělat kompromis. Jenže! Jenže, co když dotyčná ustoupí, pak bude za měsíc vadit, že pes žere v té a té místnosti, za další měsíc bude vadit, že pes žije v baráku/bytě až začne vadit samotný pes. A po mnoha měsících zůstanou jen oči pro pláč z pitomého vztahu a velké výčitky vůči psovi. Je to těžké. Myslím, že jak mužskej, tak žena se dokáží obzvlášť na začátku vztahu pěkně přetvařovat a dělat se lepším, než kým doopravdy jsou. A jsem si jistá, že toto si musí každý rozhodnout sám, a snažit se nekoukat jen na momentální zamilovanost, jinými slovy nemít ve vztahu jen srdce, ale také mozek.

Asi jsem popletla pohlaví, tj. chlap psa v posteli chce, holka ne...ale to je celkem šumák.
Pro mě je záhadou vztah mé tety. Je to mého již nežijícího táty sestra a tady tato linie se vyznačuje tím, že KOMPLET všichni milují zvířata a přenášejí to na své děti mě nevyjímaje. No a ta moje teta si vzala muže, který zvířata téměř nenáviděl!!! Dlouho předlouho jsem to nechápala, ale tak asi jim to klapalo v jiných věcech - jsou takový ten vzácný pár, co se za celý život nepohádali, a to je tetě 78 let a strejdovi přes 80 let! A co je na tom nejzvláštnější, těmi desítkami let soužití se strýc naučil mít ke zvířatům vztah a např. zde známý Drahanský vestaj jej přímo miluje a strýc má opravdu hodně rád jeho... Jen na kočky si nikdy nezvykl, ty mu nesmí překročit práh baráku. A stejně když se teta chce s kočenami pomazlit, tak si je na tajnačku domů vezme. Jinak bydlí v RD, kočky mají milión možností, kde v přístřeší přenocovat, takže rozhodně netrpí.

Taky spím se svou stafordkou.
Kupte veeelkou postel.
Pes si na Vás lehá z lásky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak moji pesani nikdy neměli problém do postele nelézt, pokud jsem to tak chtěla...jako mladší se mnou spávali celou noc, pak už jen fena a pak už jen fena část noci....
Ono když přijdete večer z prochajdy a nebylo ideální počasí, takže psi jsou mokří a od bláta, tak fakty nechcete, aby hned hupsli k vám do postele....nechcete ani, aby se šli pelešit na gauč......v tomhle případě stačilo říct "a zůstaňte na pelíškách, jste mokrý" ani jeden ze psů s tím neměl problém.

My sice nikam nejezdíme, ale při představě, že bych v nějakém hotelu "zachlupatila" postel....no tak to buď nechám psy na zemi a nebo si tam ustelu s nima, stejně bych sebou táhla nějaký deky....

My jsme jednou byli v hotelu se štěnětem, věděli to dopředu a normálně mu ustlali přistýlku

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
My jsme jednou byli v hotelu se štěnětem, věděli to dopředu a normálně mu ustlali přistýlku

Fakt? Tomu říkám služba zákazníkům!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Fakt? Tomu říkám služba zákazníkům!

Taky jsem čučela. Nežádali jsme o to, byla to čistě jejich iniciativa.