Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
9.10.2020 17:57
Majka1810

XXX.XXX.44.217

Přeji hezký večer,

ráda bych se zeptala, zda má někdo podobné zkušenosti či mě alespoň poradí jak postupovat. Máme 6m psa BŠO, který je, co se týče výcviku, naprosto miliónový, velmi rychle se učí, přivolání ukázkové i ve ztížených podmínkách, vychází se všemi lidmi i zvířaty. V tomto ohledu je všechno v naprostém pořádku a fakt si nemůžu stěžovat. No prostě to, co jsem od ovčáka očekávala 🙂 Momentálně jsem na mateřské, což je na jednu stranu výhoda v tom, že mám na pesana hodně času a není dlouhé hodiny sám doma, na druhou stranu je na mě fixovaný. Není se čemu divit, vím. Od začátku ho ale na samotu zvykáme. Není vůbec problém ho nechat doma samotného nebo na zahradě, nevadí mu spát v jiné místnosti, nebo když se pohybuji po domě, je naprosto v klidu (ve 3m byl jako nálepka, ale to se nám podařilo odbourat). Problém nastává mimo domov. Nelze provést to, aby ho např. manžel podržel a já zašla koupit třeba pití do krámu. To začne vyvádět a pískat a chce za mnou.To samé dělá i v situaci, když jdeme na procházku celá rodina a dcera jede pár metrů před námi na koloběžce. Píská, tahá a chce jít jako první. Když jde ve předu a dcera naopak jede za námi, tak to mu nevadí. Chodíme na cvičák, měla jsem kvůli tomuto i jeden individuální trénink (ale třeba někdo poradí i jinou alternativu), na kterém mi bylo doporučeno, abych pesana postupně krůček po krůčku zvykala na krátkodobé odloučení mimo domov. Aby to pro něj bylo něco naprosto normálního a všedního a pochopil, že se nemusí bát, že ho opouštím. Např. předat vodítko jiné osobě, říci příslib, který už zůstane stejný (např. Já přijdu), popojít pár kroků, vrátit se a postupně vzdálenost prodlužovat a nenechat to dojít do fáze, kdy by začal vyvádět.
Chovat se jako by nic, žádné vítání, prostě normálka. Dále trénuji i odložení. Za týden se vzdálenost z nuly prodloužila na cca 5m. Takže tohle je snad na dobré cestě. Jen pořád nevím jak řešit to vyvádění, když jde někdo z rodiny (nejčastěji ta dcera na koloběžce) před námi. Dnes jsem zkusila to, že pokud začal tahat a vyvádět, na patě jsem se otočila a šla opačným směrem, když se uklidnil a šel na prověšeném vodítku, opět jsem šla směrem k dceři. Přišlo mi, že to vcelku chápal. Nebo vás napadá lepší způsob? Způsobila jsem to především tím, že s ním z 90% chodím na procházky sama (to netahá vůbec). Přeci jen se 2 malými dětmi toho nenachodím tolik, kolik potřebuje a je to pro mě i relax, kdy si vyvětrám hlavu a odpočinu si od domácnosti a všeho kolem. Takže zařadíme víc procházek s celou rodinou, to je jasné, ale jak postupovat při tom navykání, že někdy prostě jako první nepůjde?

Děkuji za tipy a rady, které by mi pomohly nastalou situaci napravit

9.10.2020 19:02
plaka

XXX.XXX.213.142

Podle mě na to jdete dobře. Chce to jen čas a vyšší četnost situací, aby štěně pochopilo, oč jde i venku. Když to zvládá doma a na zahradě, i jinde to postupně půjde. Půlroční zvíře je ještě takové větší štěně, nejisté, závislé. Při čekání na paničku by mohl páníček zvíře zaměstnat, nenechat ho zírat na odcházející paničku. Ale třeba pojď, jdeme tady na roh, šikovný pes, sedni si, no super, jdeme zpátky a panička je taky zpátky. Proč tvrdnout na místě a řešit ječícího psa, když to jde udělat jinak.
Rada ze cvičáku se mi zdá dobrá, jen bych psa nedávala do ruky na držení někomu úplně cizímu, ale třeba členovi rodiny. Tedy pokud "jinou osobou" byl vlastně myšlen někdo cizí.
Rodinné procházky a dcera na koloběžce - pejsek u toho není nikdy na volno, ale jen na vodítku? Na volno jste ho v tu chvíli nezkusila pustit? Na což navazuje další otázka, jak je na tom psík s přivoláním?
Vyvádění na vodítku lze řešit tak, že psovi stopnete podobnou aktivitu hned v zárodku. Převedením na jinou činnost. Nechci, abys ječel a vyváděl, tak se nebudeme soustředit na koloběžkující dítě, ale hele, já mám super hračku, ta je nejúžasnější na celém světě, hejbe se a utíká ti, zablbneme si a nemusíš řešit dcerku. A pak si hezky sedneš, dostaneš coby bonus ještě extra voňavý pamlsek a jeje, kdepak máme dítě s koloběžkou? Dcerka stojí a pejska přivolá a odmění a happyend. Takový nemravý návrh, jak by podobná situace mohla časem vypadat.
Tak nějak bych to viděla ve zkratce já.

9.10.2020 20:40
Majka1810

XXX.XXX.44.217

Děkuji za odpověď 🙂 Tou jinou osobou je myšlena osoba blízká i psovi, někdo, koho dobře zná (nepřesně jsem se vyjádřila). Jinak na volno ho pouštím, v tom případě běží vedle dcery vepředu a je spokojený, odvolat se od ní ke mně nechá. Ale po chvíli zase vyběhne dopředu, prostě musí jít první a jen se občas otáčí a kontroluje, zda jsme se mu někam neztratili. Přivolání máme perfektní, především díky té závislosti na mě, což je asi jediná výhoda 😁 Hračky ho venku mimo domov moc nezajímají, zkusím ho ale zaměstnat jinak a zapojím do toho i dceru. Snad se to postupným tréninkem a zvykáním si časem zlepší.

Přidejte reakci

Přidat smajlík