
Golddust yorkshire terrier

Prodám Jorkširského teriéra - CHS od Moravské Sázavy nabízí dva chlapečky G...
30000 Kč
Má otázka zní: Máte někdo zkušenosti s výchovou dvou štěňat najednou? O kolik je to náročnější?
Doporučíte nějakou vhodnou literaturu?
Chceme 2 pořídit, ale váháme, nevíme...
Máme zkušenosti s výchovou jednoho psa, dvou ne.
Chodili bychom s nimi odmala na cvičák.
Prosím jen slušné odpovědi, díky
Erikae
napsal(a):
Má otázka zní: Máte někdo zkušenosti s výchovou dvou štěňat najednou? O kolik je to náročnější?
Doporučíte nějakou vhodnou literaturu?
Chceme 2 pořídit, ale váháme, nevíme...
Máme zkušenosti s výchovou jednoho psa, dvou ne.
Chodili bychom s nimi odmala na cvičák.
Prosím jen slušné odpovědi, díky
Ta štěňata se musí od začátku vychovávat i venčit zvlášť, jinak se sčuchnou spolu, a vás už nebudou potřebovat, budou mít po jednom problém zůstat o samotě, a v dospělosti se psi stejného pohlaví začnou rvát o postavení ve smečce. No, a vzhledem k tomu, ze budou oba na stejné fyzické i mentální úrovni, tak to budou nikdy nekončící boje (u fen často na život a na smrt).
Já čas od času mám doma na výcvik dva sourozence, ale ve 2 měsících je striktně rozdělím, protože jinak je to cesta do pekla.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Já jsem si pořídila psí dvojčata....před tím jsem měla psi buď jednotlivě a nebo ke staršímu psu štěně...
měla jsem sourozence psa a fenu křížence BSP x bernardýn.
Pozitiva:
štěňata si dost vyhrají spolu
a to neustálé vynášení, aby se štěndo naučilo ven, sfouknete v jednom období, na rozdíl od situace, kdy pořídíte jedno štěně a třeba za dva roky další
No a tím z mého pohledu veškerá pozitiva a sociální jistoty končí.
Protože vychovávat musíte jak oba psy dohromady, tak ale i každého zvlášť, což zabere logicky víc času.
O kolik je to náročnější?
Dva psi se chovají jako smečka....ne to není ten správný výraz...jako tým nebo jak bych to popsala....
Pokud pořizujete štěně k dospělému a vychovanému psu, tak služebně starší pes vlastně pomáhá při výcviku.....zavoláte starší pes k vám přiběhne, štěně ho následuje...
A teď si představte stejnou situaci třeba se dvěma stejně starými pubescenty...zavoláte, jeden pes by možná i přišel, ale druhý se rozběhne směr srnka a strhne sebou i toho prvního.
Pokud jsem šla např. s jedním ze psů, tak poslouchal jak hodinky, když šli oba, tak ta poslušnost hlavně v mladším věku psů nebyla tak spolehlivá, někdy i dost děs a běs...takže i když jsem měla zmáknutou poslušnost individuální, tak jsem musela nacvičovat i tu kolektivní...nebo jak to nazvat.
Sama jsem nasekala spoustu chyb, protože jsem nikdy předtím dvojčata neměla, dneska už bych spoutu věcí udělala jinak.
Možná tady na to bude mít někdo jiný názor, ale já osobně už bych si nikdy psí dvojčata nepořídila.
Teď mám štěně staré 9 měsíců a další štěně k ní pořídím tak max, až se začne chovat jako dospělá a ne jako děcko.
2 psi jsou team, a později pár nebo konkurence (v případě stejného pohlaví)
Ono záleží i na plemeni - třeba dva chrti se asi mydlit nebudou, protože je to nekonfliktní skupina plemen, stále se chovají ve smečkách, a jejich vnitrdruhová agresivita je nizká.
Ale třeba terieři nebo jiná průbojnější plemena budou masakr.
Tohle je naprosto, ale naprosto zbytečná komplikace, do které bych nikdy dobrovolně nešla, leda bych nebyla při smyslech.
Mám doma dvě feny a absolutně si neumím představit, že bych každou měla mít v době štěněte nebo nedej bože puberty doma dvojmo, to bych si hodila mašli na nejbližší větvi.
Štěně jsme pořídili v době, kdy první začala vykazovat jakési známky dospělosti. Pořád je to mladé pometlo, ale už pobrala rozum a vše základní je hotovo (má troje zkoušky, je LUP a zapracovaná v praxi).
Mladá je aktuálně v pubertě a já každý den děkuju za to, že alespoň někdo tady funguje :D a že ta nám loni dala taky pěkně pokouřit.
Co k tomu vede? Pořídit si dvě štěňata? Že prcek nebude sám? Jenže to je opravdu jediné plus a ještě se v době dospívání můžou sežrat (a je to vcelku běžný stav), pokud budou stejného pohlaví.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Se dvěma štěňatama je to jako s lidskými dvojčaty. Vychováte to jedním vrzem, pes není jedináček, ale také místo jedné starosti máte dvě. Ale pokud už máte se psy zkušenosti, tak by to neměl byt problém. Začátečníkům bych to nedoporučila. Nejhezčí na tom je, když si spolu hrají. To je lepší jak televize. Ohledně vhodné kombinace smečky... Obecně se doporučuje chovat psy. Ty se spolu nehašteří jako feny. No a kombinace pohlaví je čistá sebevražda. V době hárání je pes nepoužitelný, a jak je držet od sebe, pokud není jeden vykastrován... Co se týká výchovy, cvičíme je spolu i zvlášť, je potřeba nedělat rozdíly, aby na sebe nežárlili, aby platila pro oba stejná pravidla atd... Volba plemen je asi na diskuzi. Jedno plemeno je asi nejjednodušší varianta a kombinace asi záleží na vás. My máme kombinaci velký a malý. Od sebe jsou dva měsíce a narozeni ve stejný den stejně jako já. 😁 To musí být osud! 😁 Starší je ČF, druhý jezevec. Takže nejen velikostní, ale i povahová nesladěnost. Jezevec při lítání nestíhá velkého bráchu, ale i tak se nevzdává, hrají si spolu, chrápou spolu. Nedají bez sebe ani ránu. Teď už jsou jim dva roky, raubíři. Dejte si vedle sebe + a - a uvidíte. Každopádně se nenechte odradit. 😉Pokud si myslíte, že to zvládnete, tak do tohoto jděte! A zvláště pokud jste na to dva. Každý může mít svého, ale aby poslouchali vás oba.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Od sebe jsou dva měsíce a narozeni ve stejný den stejně jako já
jako v úterý?
Uživatel s deaktivovaným účtem
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Se dvěma štěňatama je to jako s lidskými dvojčaty. Vychováte to jedním vrzem, pes není jedináček, ale také místo jedné starosti máte dvě. Ale pokud už máte se psy zkušenosti, tak by to neměl byt problém. Začátečníkům bych to nedoporučila. Nejhezčí na tom je, když si spolu hrají. To je lepší jak televize. Ohledně vhodné kombinace smečky... Obecně se doporučuje chovat psy. Ty se spolu nehašteří jako feny. No a kombinace pohlaví je čistá sebevražda. V době hárání je pes nepoužitelný, a jak je držet od sebe, pokud není jeden vykastrován... Co se týká výchovy, cvičíme je spolu i zvlášť, je potřeba nedělat rozdíly, aby na sebe nežárlili, aby platila pro oba stejná pravidla atd... Volba plemen je asi na diskuzi. Jedno plemeno je asi nejjednodušší varianta a kombinace asi záleží na vás. My máme kombinaci velký a malý. Od sebe jsou dva měsíce a narozeni ve stejný den stejně jako já. 😁 To musí být osud! 😁 Starší je ČF, druhý jezevec. Takže nejen velikostní, ale i povahová nesladěnost. Jezevec při lítání nestíhá velkého bráchu, ale i tak se nevzdává, hrají si spolu, chrápou spolu. Nedají bez sebe ani ránu. Teď už jsou jim dva roky, raubíři. Dejte si vedle sebe + a - a uvidíte. Každopádně se nenechte odradit. 😉Pokud si myslíte, že to zvládnete, tak do tohoto jděte! A zvláště pokud jste na to dva. Každý může mít svého, ale aby poslouchali vás oba.
Mám kombinaci a zas takový problém to není. Nejhorší je to v době, kdy je fena plodná, což je pár dní a dá se to v pohodě zvládnout. Horší to bylo, když měl pes rozsáhlý hotspot a léčili jsme ho antibiotiky. To měl najednou nutkavý pocit fenu opečovávat, takže měla naráz taky hotspot na půlce hlavy a léčili jsme ji následně asi 2 měsíce. Nejsou ale stejně staří, pes 3,5 roku, feny 11, 4 a téměř 2 roky. Kromě té jedenáctileté jsou všichni stejné plemeno.
Co se týká výcviku, pokud je víc lidí, dají se cvičit i všichni 3 naráz a řekla bych, že je to i lepší. Všichni od toho zkušenějšího pochytí, jak se to má správně dělat, samozřejmě nežádoucí chování se musí vychytat a včas zarazit. Horší je to, když je cvičitel jen jeden, to se dají cvičit tak maximálně dva a ještě musíte mít možnost, kam toho druhého případně uvázat. Pokud tedy není není tak vycvičený, že ho můžete odložit. Což u psů stejného věku asi půjde těžko.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Já bych ještě poznamenala....dneska jsme cestou z procházky potkali berňačku, takový mladý tele jako naše Gina, holky si padly do oka hned jak se zblejkly...asi vzdálenost 20 metrů a začaly vyvádět, jakože hele kámoška a já chci za ní a chci a chci a chci. Pustit z vodítek, aby se proběhly nešlo, už jsme byly u silnice, vzít je k sobě, aby se očuchaly a pozdravily taky ne, protože já jsem sebou měla Jacka, co sice stojí a nebo sedí, ale štěká a berňucha měla taky psí doprovod, čaiu-čau asi taky starš a ten se taky moc netváčil...
Ale co chci říct....Gina už docela psy zvládá, za normálních okolností by se po psu, který je takhle daleko jen koukla, u psa který je blízko projeví nadšení, ale nic hroznýho, ale prostě je poříd ještě štěně a tak se tohle občas stane....
No byla jsem ráda, že nemám na vodítkách Giny dvě.....
Jo a co se týče kombinace pes a fena, tak mě to naopak přijde nejlepší, vidím tam nejmíň problémů....feny jsou šikovný a postupně si psa vychovají k obrazu svému.
No s háráním je třeba počítat.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Se dvěma štěňatama je to jako s lidskými dvojčaty. Vychováte to jedním vrzem, pes není jedináček, ale také místo jedné starosti máte dvě. Ale pokud už máte se psy zkušenosti, tak by to neměl byt problém. Začátečníkům bych to nedoporučila. Nejhezčí na tom je, když si spolu hrají. To je lepší jak televize. Ohledně vhodné kombinace smečky... Obecně se doporučuje chovat psy. Ty se spolu nehašteří jako feny. No a kombinace pohlaví je čistá sebevražda. V době hárání je pes nepoužitelný, a jak je držet od sebe, pokud není jeden vykastrován... Co se týká výchovy, cvičíme je spolu i zvlášť, je potřeba nedělat rozdíly, aby na sebe nežárlili, aby platila pro oba stejná pravidla atd... Volba plemen je asi na diskuzi. Jedno plemeno je asi nejjednodušší varianta a kombinace asi záleží na vás. My máme kombinaci velký a malý. Od sebe jsou dva měsíce a narozeni ve stejný den stejně jako já. 😁 To musí být osud! 😁 Starší je ČF, druhý jezevec. Takže nejen velikostní, ale i povahová nesladěnost. Jezevec při lítání nestíhá velkého bráchu, ale i tak se nevzdává, hrají si spolu, chrápou spolu. Nedají bez sebe ani ránu. Teď už jsou jim dva roky, raubíři. Dejte si vedle sebe + a - a uvidíte. Každopádně se nenechte odradit. 😉Pokud si myslíte, že to zvládnete, tak do tohoto jděte! A zvláště pokud jste na to dva. Každý může mít svého, ale aby poslouchali vás oba.
Souhlasím, měla jsem to stejně(2měsíce od sebe) dva velké psy(samojed-berňák) kluky, protože feny nemusím. Předtím jsem vychovala jen rodičů vořecha, normální základní poslušnost. Chtěla jsem dvě štěnda najednou právě proto, aby se mi na sebe navázali, uměli spolu fungovat od mala, vždycky jsme všechno cvičili spolu, nikdy nebyli jeden bez druhého. Nikdy nebyl nejmenší problém, nikdy se neservali. Samojed se nikdy nenaučil netahat na vodítku respective vybíhat, když ho něco zaujalo a bylo mu jedno, že na konci vlaju já. Taky zdrhal za zvěří, ale v tom máme asi nějaký rodinný problém asi to neumíme odnaučit, zdrhali nám vždycky všichni psi. Berňucha zkusil jednou, ale tomu stačilo vynadat, jestli se nezbláznil a od té doby mu klidně mohla lítat slepice pod nohama, bylo mu to šumák. Takže jestli to bylo tím, že byli psi dva(to zdrhání za zvěří) netuším. Team tvořili, ale jen v tom kladném slova smyslu, berňák se nikdy k lumpárnám samíka nepřidal, chodil způsobně bez vodítka apod. Jestli si někdy ještě budu pořizovat psy, tak zase stejně, dvě štěnda spolu. Možná to nevyjde podruhé dobře a budu zklamaná, ale mě se prostě tento model zatím osvědčil
Uživatel s deaktivovaným účtem
Ne jako 14
Uživatel s deaktivovaným účtem
Ono je to hezké, když máte dva zhruba stejně staré psy nebo kombinaci fena-pes. A jsou mladí, vyhrají si, zvládnete je i vychovat každého zvlášť.
Jen si uvědomte, že za pár let můžete mít dva psí seniory s různými problémy, výdaje na veterinu tudíž krát dva. A nedejbože, když vám v krátkém období odejdou postupně za sebou oba dva. Nebo jen jeden a druhému se bude stýskat. Dilema, zda pořídit k psímu staříčkovi štěně, či nechat ho dožít a až pak štěně?
Ne, nikdy bych si dva stejně staré psy nepořídila. Vždy nějaký rozestup pár let mezi nimi. Stát se může cokoliv i mladému zvířeti, ale...
Uživatel s deaktivovaným účtem
Mám dva barzojí bráchy, mají 3 a půl měsíce a i když jsou občas na zabití, tak i přesto jsou to Úžasňáci😄. Stokrát víc práce i starostí než s jedním, ale i stokrát víc radosti a zážitků. Pokud se psy zkušenosti máte a umožňují vám to podmínky, jděte do toho.
Uživatel s deaktivovaným účtem
opravdu na plemeni záleží......
Uživatel s deaktivovaným účtem
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ono je to hezké, když máte dva zhruba stejně staré psy nebo kombinaci fena-pes. A jsou mladí, vyhrají si, zvládnete je i vychovat každého zvlášť.
Jen si uvědomte, že za pár let můžete mít dva psí seniory s různými problémy, výdaje na veterinu tudíž krát dva. A nedejbože, když vám v krátkém období odejdou postupně za sebou oba dva. Nebo jen jeden a druhému se bude stýskat. Dilema, zda pořídit k psímu staříčkovi štěně, či nechat ho dožít a až pak štěně?
Ne, nikdy bych si dva stejně staré psy nepořídila. Vždy nějaký rozestup pár let mezi nimi. Stát se může cokoliv i mladému zvířeti, ale...
Náš případ.......
Už když byli pejsové mladí, jsem se děsila, že jednoho krásného dne budu mít doma dva psí dchodce a upřímně jsem se děsila možnosti, že fena odejde jako první, věděla jsem, že pes bude mít problém...fena by jeho odchod ustála...no a přesně to se stalo.
Jinak nemůžu říct, že u mých dvojčat by to byl nějakej velkej průšvih....i když jsem občas proklela manžela, že mě do toho uvrtal, tak to bylo vlastně docela ok. Ale problémy byly....problémy, které by nenastaly, kdybych neměla stejně staré psy.
Například Gina by určitě ocenila, kdybych jí přivezla zároveň s jejím bráškou a určitě by si to užívala, už jen proto, že nemáme žádného kámoše, který by jí naturelem vyhovoval a je tak prakticky sama......ale mít doma dva mladý pyrenejce, tak to bych skončila asi v Beřkovicích.
Chovatelka od které mám Ginu má i dvě sestry ze svého chovu, mlaďošky....ale co se po nich chce, aby by byly pyrenejkami, velký pozemek, zvířectvo, rodina, děti...tak aby milovaly rodinu, děti, zvířata a vše střežily jako oko v hlavě......u mě by to byla katastrofa, protože mám pouze zahradu, žádné ovce a je tedy nutno nabídnout jinou "zábavu" a jednou z nich jsou procházky....Gina na volno nemůže, lítá na flexi a nebo s couračkou a i tak musím být ve střehu a korigovat jí, což s její povahou není jednoduchý a jsem ráda, že o druhého psa se nemusím starat, protože jde na volno a nevzdálí se na víc než dva metry.
Dvě stejně stará štěňata jsou dle mého výhodou pouze ve štěněčím věku.......
Mně se podařilo vychovat současně dva synky naší feny, všichni pitbulíci a oba jsem cvičila současně . Měla jsem nejlepšího pomocníka škvarky! Servali se jenom párkrát, stačilo jen zvýšithlas a přešla je chuť. Fenečka odešla v devíti letech na selhání ledvin. Jeden pejsek taky a ten druhý vydržel 14 let. Poslední dva roky byl se štěnětem šarpeje a tomu je teď devět let. Jak postupně odcházeli, tak ti zbývající malinko smutnili, ale já si se psy často povídám a snad mi i někdy rozumí a tu ztrátu brali jako fakt. Podle mně by se z této kmbinace hodně lidí zbláznilo, ale všechno se dá zvládnout, nebo mně to zatím vždycky šlo. Jediné co jsem nevychytala , bylo naší pitbulí fenečky hlídání, k našemu plotu nesměl cizí pes, když jsem si nedávala pozor tak jsem ji držela za zadní nohy a táhla zpět plotem ve kterém si dvěma skoky vytvořila díru. Ještě že vážila jen 24kg, s chlapci by to byl větší problém jeden 40kg a druhý 35kg. Byli to ale zlatíčka.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ono je to hezké, když máte dva zhruba stejně staré psy nebo kombinaci fena-pes. A jsou mladí, vyhrají si, zvládnete je i vychovat každého zvlášť.
Jen si uvědomte, že za pár let můžete mít dva psí seniory s různými problémy, výdaje na veterinu tudíž krát dva. A nedejbože, když vám v krátkém období odejdou postupně za sebou oba dva. Nebo jen jeden a druhému se bude stýskat. Dilema, zda pořídit k psímu staříčkovi štěně, či nechat ho dožít a až pak štěně?
Ne, nikdy bych si dva stejně staré psy nepořídila. Vždy nějaký rozestup pár let mezi nimi. Stát se může cokoliv i mladému zvířeti, ale...
To máte naprostou pravdu...na to jsem tehdy při pořizování štěňat možná ani nepomyslela, nebo mi to připadlo tak vzdálené...Nakonec to z tohoto pohledu u nás vlastně dopadlo nejlíp, jak mohlo. Beruška už tu 5let není a Worka je ten, co to nesl podle mě úplně v pohodě...na rozdíl od nás
kačíkačka
napsal(a):
Mně se podařilo vychovat současně dva synky naší feny, všichni pitbulíci a oba jsem cvičila současně . Měla jsem nejlepšího pomocníka škvarky! Servali se jenom párkrát, stačilo jen zvýšithlas a přešla je chuť. Fenečka odešla v devíti letech na selhání ledvin. Jeden pejsek taky a ten druhý vydržel 14 let. Poslední dva roky byl se štěnětem šarpeje a tomu je teď devět let. Jak postupně odcházeli, tak ti zbývající malinko smutnili, ale já si se psy často povídám a snad mi i někdy rozumí a tu ztrátu brali jako fakt. Podle mně by se z této kmbinace hodně lidí zbláznilo, ale všechno se dá zvládnout, nebo mně to zatím vždycky šlo. Jediné co jsem nevychytala , bylo naší pitbulí fenečky hlídání, k našemu plotu nesměl cizí pes, když jsem si nedávala pozor tak jsem ji držela za zadní nohy a táhla zpět plotem ve kterém si dvěma skoky vytvořila díru. Ještě že vážila jen 24kg, s chlapci by to byl větší problém jeden 40kg a druhý 35kg. Byli to ale zlatíčka.
našla jsem staré fotečky a zavzpomínala. fenečka když byla ještě slečna a její synkové. Letí to ten černý je už sedm let pryč
kačíkačka
napsal(a):
našla jsem staré fotečky a zavzpomínala. fenečka když byla ještě slečna a její synkové. Letí to ten černý je už sedm let pryč
a ještě jedna se šarpíkem
My jsme tenkrát přišli o pejska kvůli člověku, který neuznává vodítka a psi ho vůbec neposlouchali.Jeho psi ho sice šeredně pokousali,ale můj to chuděrka nepřežil,4 roky mu byly.Již před tímto incidentem jsem uvažovala o druhém.Tak to tak nějak vyšlo,že jsme měli dva s věkovým rozdílem 1 měsíc.Výchova byla časově náročnější.Cvičila jsem každého zvlášť i spolu dohromady.Jsou to psi pracovní k ovcím,husám,atd.Skvěle sehraní.Stále spolu.Chovají se jako smečka,komunikují spolu.Připadali mi veselejší,než když jsme měli pouze jednoho.Nyní jim je 13let, každý má své neduhy.Jeden má slabší zadní nožky a částečně neslyší.Druhý má slabší srdíčko.Je na nich vidět,že by šli rádi se mnou až na světa kraj.Snaží se mě následovat,ale zdravíčko jim to nedovolí.Omezila jsem veškeré sportovní aktivity,abychom ještě spolu mohli být.A bojím se dne, který bohužel přijde.