Buldoček vrčí u misky

V zásadě je několik principů:
- nechat pejskovi u krmení klid, nešahat do žrádla, nešahat na psa
- pokud chcete odbourat vrčení, zkuste jít kolem žeroucího pejska s kouskem šunky a nechat "omylem" kousek šunky do tý misky upadnout
- obecně, pokud chci psovi šahat do žrádla, dělám to jen proto, že mu tam přidávám něco hrozně moc dobrýho
- pokud potřebuju psovi žrádlo sebrat, vyměním to za něco mnohem lepšího

A hned přestane mít důvod být kvůli tomu protivnej :)

chrochrochrooo napsal(a):
Zdravím,
mam 3. mesicni fenku fr.buldocka, ktera kdyz ji sahnu do misky, nebo si k ni prisednu ci na ni sahnu zacne vrcet (pouze u misky).
Zacala to delat nedávno, kdyz byla mensi nic takové nedelala...
Je tu nekdo, kdo tento zlozvyk sveho buldocka odnaucil a jaky je nejlepsi zpusob? Jinak je strasne poslusna, rychle se uci, ale tohle nam dela problemy ..:( predem diky !

kdyz ji sahnu do misky, nebo si k ni prisednu ci na ni sahnu zacne vrcet

A já se ptám, proč to děláte???

Jak psaly holky výše...když už dám ruku k misce, tak s nějakou mňaminou, abych mu jí přihodila a nedělala bych to u každýho krmení.

A s tím saháním na psa u misky....já třeba dám na zem misku, pes přijde a já řeknu "tak to hezky spapinkej"...pohladím a jdu od něj, pes má mít na jídlo klid.
Přehnaným tréningem, aby si pes nechal hrabat do misky, si můžete vychovat pěknýho neurotika, co si jídlo bude bránit až tak, že vás klidně rafne.

já řeknu "tak to hezky spapinkej"...pohladím a jdu od něj

Moje dvě feny to bytostně nesnášejí. Pohladím-li je po zádech, prohnou se jak luk. Pohladím-li Mambu po hlavě, sklopí ocas a uhne a Mercina zatřepe hlavou a začne přešlapovat.

Podotýkám, že jsem je nikdy u jídla neprudila a obě jsou to rozmazlený a nikdy netýraný mrchy.

Chrochrochroooo
Jaké je vaše oblíbené jídlo? Špagety? Biftek? Svíčková? To je jedno, prostě si představte sebe v restauraci nebo doma u stolu. Někdo vám přinese vaše nej jídlo. Máte hlad a těšíte se na oběd/večeři. Začnete jíst. Číšník či maminka si natěsno přisedne a začne mluvit. Maminka má navíc potřebu vás hladit po vlasech, dlouho vás neviděla, číšníkovi se zase líbí vaše halenka, začne ji bez dovolení zkoumat, co je to za materiál. Po chvíli strčí jak čísník tak maminka prst do vašeho talíře, jestli vám to nevystydlo, jestli je to správně dokořeněné... Budete v klidu a bez námitek pokračovat v jídle?
Ovšem, pozor, přišel druhý čísník a taťka, nesou omáčku a knedlík navíc. Jak se na ně zatváříte?
Takže asi tak. Jak je psáno výše. Nechte to štěně v klidu nažrat.

impact napsal(a):
já řeknu "tak to hezky spapinkej"...pohladím a jdu od něj

Moje dvě feny to bytostně nesnášejí. Pohladím-li je po zádech, prohnou se jak luk. Pohladím-li Mambu po hlavě, sklopí ocas a uhne a Mercina zatřepe hlavou a začne přešlapovat.

Podotýkám, že jsem je nikdy u jídla neprudila a obě jsou to rozmazlený a nikdy netýraný mrchy.

Tak samozřejmě pokud to pes nemá rád, tak si nějaké hlazení odpustím...

impact napsal(a):
já řeknu "tak to hezky spapinkej"...pohladím a jdu od něj

Moje dvě feny to bytostně nesnášejí. Pohladím-li je po zádech, prohnou se jak luk. Pohladím-li Mambu po hlavě, sklopí ocas a uhne a Mercina zatřepe hlavou a začne přešlapovat.

Podotýkám, že jsem je nikdy u jídla neprudila a obě jsou to rozmazlený a nikdy netýraný mrchy.

U nás jakmile pes milostivě žere, po špičkách odcházím, ideálně tak, aby se na uložení molekul v okruhu 5 km nic nezměnilo....
S výjimkou situací, kdy se vyskytujeme v jiné vesmírné dimenzi, pak je naopak naprosto nutné neodcházet, ale zůstat v místnosti.
Žeroucí pes je u nás křehká a velmi nestabilní situace

Do misek jsem šahala, oběma psům, jestli moc nebo málo už si fakt nepamatuju, nikdy jsem nebrala, vždy jsem mňamky přisýpala. Neurotici nebyli, byli nežravky, takže jsem dělala, že ty jejich granule ,,papám taky" a jsou děsně dobré Tehdy ještě nebyly děti úplně zrušené, u mě teda ano, ale děti příbuzenstva a kamarádů se u nás vyskytovaly, takže jsem chtěla zamezit tomu, aby si jídlo bránili. To se povedlo..nabízeli ho každému, kdo se nachomýtnul kolem

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak samozřejmě pokud to pes nemá rád, tak si nějaké hlazení odpustím...

Jasně. To bylo jen na odlehčení.

Jasně, že nechám psovi klid k jídlu, ale nechápu proč bych mu nesměl šahat na misku. Stát se může cokoliv a pokud se rozhodnu, že pes už dojedl, tak dojedl. Já svojí fence od malička misku bral a následně vracel. Já rozhoduji. Dnes je u jídla klidná, nevrčí, nekouše a můžeme kolem ní chodit během jídla jak se nam zachce. Jednoduše pochopila, že rozhoduju já a svoji porci jidla vždy dostane a hladná nebude. Nevím jak řešit danou situaci. Já jí předešel.

Jednoduše pochopila, že rozhoduju já a svoji porci jidla vždy dostane a hladná nebude.


to vy jste nic nepochopil

lupus4 napsal(a):
Jednoduše pochopila, že rozhoduju já a svoji porci jidla vždy dostane a hladná nebude.


to vy jste nic nepochopil

Tak mi to vysvětlete.

cotel napsal(a):
Tak mi to vysvětlete.

Evidentně máte "alfa" komplex, jak snadno a v dobrém postupovat vám napsala už v 18:03 Keriton tak znova a zkuste vnímat čtený text

- obecně, pokud chci psovi šahat do žrádla, dělám to jen proto, že mu tam přidávám něco hrozně moc dobrýho
- pokud potřebuju psovi žrádlo sebrat, vyměním to za něco mnohem lepšího

prospělo by vám v náhledu na psíka a jeho výchovu si přečíst knihu F.Šusta : Trénink je rozhovor...
uleví se vám a hlavně štěndu

lupus4 napsal(a):
Evidentně máte "alfa" komplex, jak snadno a v dobrém postupovat vám napsala už v 18:03 Keriton tak znova a zkuste vnímat čtený text

- obecně, pokud chci psovi šahat do žrádla, dělám to jen proto, že mu tam přidávám něco hrozně moc dobrýho
- pokud potřebuju psovi žrádlo sebrat, vyměním to za něco mnohem lepšího

prospělo by vám v náhledu na psíka a jeho výchovu si přečíst knihu F.Šusta : Trénink je rozhovor...
uleví se vám a hlavně štěndu

Já mám výchovného psa, a nebojím se, že zaútočí na dítě jen kvuli tomu, že zrovna jí. Jiní před psem utíkají - vždyť jí.... Přisuzovat komolex podle jednoho názoru je ubohé a trapné.
Dále píšu, že neřeším vzniklou situaci, ale popisuji po generaci testovanou metodu jak tomu předejít.
Nakonec usozovaz, že se má moje princezna zle jen kvůli tomu, že prochází důslednou výchovou je taky hloupé.
Děláte unáhlené závěry a přitom neznáte skutečnost.

cotel napsal(a):
Jasně, že nechám psovi klid k jídlu, ale nechápu proč bych mu nesměl šahat na misku. Stát se může cokoliv a pokud se rozhodnu, že pes už dojedl, tak dojedl. Já svojí fence od malička misku bral a následně vracel. Já rozhoduji. Dnes je u jídla klidná, nevrčí, nekouše a můžeme kolem ní chodit během jídla jak se nam zachce. Jednoduše pochopila, že rozhoduju já a svoji porci jidla vždy dostane a hladná nebude. Nevím jak řešit danou situaci. Já jí předešel.

Prosim pekne ...a co se musi/muze (to cokoliv je co) stat, ze je treba psovi misku okamzite sebrat i s nedojedou veceri?

ntvl, zas jeden tajtrlík, tak na co se tu ptáte, když "fšechno" víte ?

zcela nevhodně buzerujete 3m štěně
sežeňte si tu knihu a jestli jste jen trochu inteligentní, tak se chytnete za nos

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

"Já svojí fence od malička misku bral a následně vracel. Já rozhoduji ".

Já svojí psici misku nebrala a nevracela. Přesto ji můžu kdykoliv u jídla vyrušit, v nutném případě ji v půli jídla misku přestěhovat, ne proto, že já rozhoduji, ale protože je to v danou chvíli třeba. Můžu ji u jídla překročit, odstrčit, naklonit se přes ni, když mi něco upadne a já to potřebuji zvednout. Nikdy jsem to cíleně netrénovala a přesto ( nebo právě proto ) to tak je.
Rozhodně nikam neutíkám, protože by pak jídlo shltla, aby mohla utíkat se mnou.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Prosim pekne ...a co se musi/muze (to cokoliv je co) stat, ze je treba psovi misku okamzite sebrat i s nedojedou veceri?

Pes nejí jen doma, učím si ji na kempování, a jezdím s ní i do jiných domácností než je ta moje. Musí být schopná reagovat na vsechny možné situace, lidi a zvířata. Někdy je lepší psa připravit na vše a nemuset pak poslouchat řeči o agresivním bojovém plemenu jen protože cizí nehlídané děcko v kempu se rozhodlo kouknout pejskovi co žere. Náhoda je blbec a já chci být pripraven.

...taky s pejsky nedrepime jen doma.
Na krmeni vybiram vzdy misto, kde je nikdo rusit nebude... A pokud je tam nekdo rusit chce - odhanim narusitele - psiska v tu chvili chranim, at maji klid...

Jak bylo psano vyse - take nemam rada, kdyz mi nekdo leze do jidla...

Ale chapu oc vam jde. Jen si myslim, ze to neni treba dramatizovat...

lupus4 napsal(a):
ntvl, zas jeden tajtrlík, tak na co se tu ptáte, když "fšechno" víte ?

zcela nevhodně buzerujete 3m štěně
sežeňte si tu knihu a jestli jste jen trochu inteligentní, tak se chytnete za nos

Zase urážíte. Z očí do očí by to asi bylo jiné. Prosím, pro příště se urážek vyvarujte.
Milá paní, ja se na nic neptal.
Něco jsem přečetl. Vámi doporučenou knihu ne. Mám spoustu času to dohnat.
Nakonec si uvědomte, že můj názor má tady na anonymní diskuzi stejnou váhu jako ten Váš.

...preskocim posledni reakce...

Ja jen ze pod stan... do kempu jezdime (jezdili jsme) velmi casto a muzu vam rict, ze plemeno se tam neresi... resi se "jen" vychovani.
Takze pokud mate vitr z toho ze mate "neco bul".. Budte v klidu.
Vychovejte ji na pohodu s lidmi i psiky... a to jak zere nikoho zajimat nikdy nebude...
Hlavne ze se nerve, nevrci, nekvili...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...taky s pejsky nedrepime jen doma.
Na krmeni vybiram vzdy misto, kde je nikdo rusit nebude... A pokud je tam nekdo rusit chce - odhanim narusitele - psiska v tu chvili chranim, at maji klid...

Jak bylo psano vyse - take nemam rada, kdyz mi nekdo leze do jidla...

Ale chapu oc vam jde. Jen si myslim, ze to neni treba dramatizovat...

Stejně jako se štěně socializuje a nečeká se jestli v dospělosti bude na lidi a další psy hodné.
Možná, měl majitel fr. b. postupovat stejně. Třeba by nebyl důvod dotaz pokládat.
Já raději uhasím svíčku pred odchodem z domu. Je to jistější než čekat jestli budu volat pojišťovnu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...preskocim posledni reakce...

Ja jen ze pod stan... do kempu jezdime (jezdili jsme) velmi casto a muzu vam rict, ze plemeno se tam neresi... resi se "jen" vychovani.
Takze pokud mate vitr z toho ze mate "neco bul".. Budte v klidu.
Vychovejte ji na pohodu s lidmi i psiky... a to jak zere nikoho zajimat nikdy nebude...
Hlavne ze se nerve, nevrci, nekvili...

Zkušenosti mám různé. Nekdo si chce vyfotit dítě s mojí fenou...ten bullík je prece krásný! Jiný zase nenechá očíchat psy....je to bojové plemeno, zakousne mu NO a nepusti a nakonec mi budou psa muset zastřelit. Ano tohle jsem si vyslechl.
Nevidím důvod proč by bylo tak drastické trénovat psa na odebrání misky s jidlem.
Pokud kdokoliv napíše co je na tom konkrétně špatně (vyvaruje se urážek a nesmyslného osočování) rád chybu uznán.
Zatim vím jen, že jsme tajtrlík, a ničemu nerozumím. Přitom já se psem na rozdíl od jiných problém nemám.
Pokud tu má nekdo čas urážet a reagovat na můj příspěvek, má jistě i čas vysvětlit mi v čem spočívá problém.

???
Prominte nechapu.
Bavime se o kempovani, nebo o odebirani misek?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
???
Prominte nechapu.
Bavime se o kempovani, nebo o odebirani misek?

Muj příspěvek o odebírání misky, zapříčinil reakci, na tu jsem reagoval, že jedním z argumentů je třeba i kempování.
Vše souvisí se vším. I s agresivním fr. b.
Na kempování dojde hned jakmile to počasí dovolí. 😀

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Já svojí fence od malička misku bral a následně vracel. Já rozhoduji ".

Já svojí psici misku nebrala a nevracela. Přesto ji můžu kdykoliv u jídla vyrušit, v nutném případě ji v půli jídla misku přestěhovat, ne proto, že já rozhoduji, ale protože je to v danou chvíli třeba. Můžu ji u jídla překročit, odstrčit, naklonit se přes ni, když mi něco upadne a já to potřebuji zvednout. Nikdy jsem to cíleně netrénovala a přesto ( nebo právě proto ) to tak je.
Rozhodně nikam neutíkám, protože by pak jídlo shltla, aby mohla utíkat se mnou.

Dělám, resp. nedělám to úplně stejně a nikdy jsem neměla se svými psy problém. A to byly dřív jiný hovada typu RTW, xbull, teď stafbul a samozřejmě raslové. Nikdy jim nic cíleně neberu a přesto nemám jediný problém přijít, říct dej mi to a vzít si jídlo. Ať už dám blbě misky nebo sbírám morkovky. Asi něco děláme blbě..

Na druhou stranu jsem měla a mám doma spoustu trotlů, kteří byli od původních majitelů tak vypsychovaní, že k sobě u krmení nikoho nepustí. Tohle je jedna z metod za dob krále Klacka, kterou bych fakt s chutí zakázala.

cotel napsal(a):
Pes nejí jen doma, učím si ji na kempování, a jezdím s ní i do jiných domácností než je ta moje. Musí být schopná reagovat na vsechny možné situace, lidi a zvířata. Někdy je lepší psa připravit na vše a nemuset pak poslouchat řeči o agresivním bojovém plemenu jen protože cizí nehlídané děcko v kempu se rozhodlo kouknout pejskovi co žere. Náhoda je blbec a já chci být pripraven.

Já teda taky jezdím všude možně, a v sezóně psi žerou doma jen výjimečně, ale neexistuje abych u krmení nechala psy bez dozoru, a cizí děcka se jim chodila divat do misky - takovou situaci bych nikdy nedopustila.

... a teda hrabat psům do misek, nebo jim je brát mě nikdy nenapadlo - možná tak před 25 lety, kdy jsem byla vybavena "vědomosti" o výchově psa z knih z doby krále klacka. Ke svým psům si můžu dovolit cokoliv, ale nevidím k tomuto vůbec žádný důvod.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Já teda taky jezdím všude možně, a v sezóně psi žerou doma jen výjimečně, ale neexistuje abych u krmení nechala psy bez dozoru, a cizí děcka se jim chodila divat do misky - takovou situaci bych nikdy nedopustila.

... a teda hrabat psům do misek, nebo jim je brát mě nikdy nenapadlo - možná tak před 25 lety, kdy jsem byla vybavena "vědomosti" o výchově psa z knih z doby krále klacka. Ke svým psům si můžu dovolit cokoliv, ale nevidím k tomuto vůbec žádný důvod.

Já to shrnu. Někdo z vás napsal, že neví, proč by měl důvod psu misku odebírat a cotel dal za příklad kempování, kdy nežere pes v klidu doma, ale venku, kde je možnost, že se kolem motají cizí děti. Takže: pes žere venku, přijde dítě, jedno dvě, tři ze sousedního stanu, já je držím povelem od žeroucího psa, když tu začne někde moje dítě řvát, protože zakopnulo a rozbilo si bradu. Takže můžu tam svého psa nechat dál jíst, spoléhat na to, že cizí děcka ho u toho nepůjdou hladit, nebo to radši vyřeším tak, že odeberu misku, vemu psa a poběžíme kouknout, na to naše zkrvavené děcko. To byl příklad toho, že nastat může situace, kdy misku psu sebrat musím. A u toho se může stát, že pes, který na tuto náhlou situaci nikdy připravený nebyl, po mě vyjede. A pak? Budu tam stát až pes v klidu dojí?

lesnížínka napsal(a):
Já to shrnu. Někdo z vás napsal, že neví, proč by měl důvod psu misku odebírat a cotel dal za příklad kempování, kdy nežere pes v klidu doma, ale venku, kde je možnost, že se kolem motají cizí děti. Takže: pes žere venku, přijde dítě, jedno dvě, tři ze sousedního stanu, já je držím povelem od žeroucího psa, když tu začne někde moje dítě řvát, protože zakopnulo a rozbilo si bradu. Takže můžu tam svého psa nechat dál jíst, spoléhat na to, že cizí děcka ho u toho nepůjdou hladit, nebo to radši vyřeším tak, že odeberu misku, vemu psa a poběžíme kouknout, na to naše zkrvavené děcko. To byl příklad toho, že nastat může situace, kdy misku psu sebrat musím. A u toho se může stát, že pes, který na tuto náhlou situaci nikdy připravený nebyl, po mě vyjede. A pak? Budu tam stát až pes v klidu dojí?

Normální pes po majiteli, se kterým má normální vztah u žrádla nevyjede, a není nic jednoduššího, než dát psovi nažrat na klidném místě (auto, stan, karavan). Myslím, že není potřeba to hrotit, a krmit psa před bufetem.
Naopak těch neurotiků, a lidí, co psa nenechají v klidu nažrat nebo vyspat je až až.

Teď jste mi přopomněli historku ( je úplně mimo, tak ji nemusíte číst )
Přijde prvňáček ke stolku paní učitelky, sebere tam tužku. Paní učitelka se ohradí "to přece nemůžeš"
Odpověď : " Si blbá? Já ti ji zas vrátím"

A poučení ? Pokud máte ještě malé děti, trénujte !

Já si myslím, že cílený trénink odebírání žrádla na některé jedince možná zafunguje tak, jak si majitel představuje - ale ( jak psalo hodně lidí) z většiny psů to udělá jen neurotiky s potřebou jídlo si hlídat.
Nikdy jsem psům cíleně jídlo neodebírala, u jídla je zbytečně nerušila a když potřebuju s miskou manipulovat, sáhnout na psa u jídla, nebo mu sebrat kost, tak nemám problém.
V případě zadavatelky bych se prostě na to vykašlala a psa u jídla nerušila, tím jen prohlubuje root chování.....

Taky nechápu potřebu hrabat psovi do misky, kterou jsem mu já sama dala. Krmím pohromadě smečku 5 fen 3 - 50 kg, 1 - 14 let, misky dostávají stále ve stejném pořadí a když v klidu sedí. Pak už je nikdo neruší, nedochází k žádným konfliktům. Nijak jsem speciálně krmení nikdy nenacvičovala, podle mého to vychází hlavně ze vzájemného vztahu, základní poslušnosti psa a vzájemné důvěry. Klidně můžu své psy odstrčit, když náhodou potřebuji projít, posunout jim misku, ale nedělám to jen pro nic za nic, ale když to provoz domácnosti v té chvíli vyžaduje. A je to v klidu, já to udělám naprosto samozřejmě a pes to tak taky přijme. Máme i kočky, dospělé většinou o psí misky zájem nemají, ale nyní jsou tu 2 půlroční koťata a ta jsou zvědavá. Psi to berou v pohodě, kotě nechají čuchnout i ochutnat.

cotel napsal(a):
Stejně jako se štěně socializuje a nečeká se jestli v dospělosti bude na lidi a další psy hodné.
Možná, měl majitel fr. b. postupovat stejně. Třeba by nebyl důvod dotaz pokládat.
Já raději uhasím svíčku pred odchodem z domu. Je to jistější než čekat jestli budu volat pojišťovnu.

Bohužel metoda braní žrádla psovi pochází z dob dinosaurů a v řadě případů vede k velmi smutnému výsledku, kdy se pes tímto postupem NAUČÍ si žrádlo hlídat, což v důsledku vede klidně i k pokousání členů rodiny.
Věta "a přitom jsme ho to od malička učili, že jsme mu misku brali" je na tom asi to nejsmutnější.

Jestliže tato naprosto zbytečná buzerace zvířete, kdy ho nenecháte se v klidu nažrat, v některých případech nevede ke vzniku agrese, považuju to za zázrak.

"Nevidím důvod proč by bylo tak drastické trénovat psa na odebrání misky s jidlem."
protože při debulním provedení se to zvrhne v nácvik preventivního bránění si základní potřeby
a to provedení bývá až často debulní (a do toho deb. provedení počítám i samu úvahu o nutnosti něco takového dělat, u toho či onoho psa)

Když on je pan cotel zblbnutý z televize a veřejnosti. Všichni se úspěšně bojíme bojových psů, + -. Takže majitel bojového psa si musí dávat velký pozor, co jeho pes umí, neumí, jak vypadají na veřejnosti. Tak to prostě je.
Páníček se snaží naučit psa vše, co by je mohlo v životě potkat. Ani nechce otravovat psa zbytečnostmi, je na to ale veliký tlak. Což majitel jiných psů nevidí.
On když na odvolání nereaguje špic, kolemjdoucí se maximálně usměje, jaký že to roztomilý pejsek, no zkuste se takto provinit s bojovým psem.
A tak se zkouší všemožné situace, co by mohly nastat, pes se vychovává a cvičí víc, než je nutné, ale to není o zlém páníčkovi.
Jen mu nikdo neřekl, že se to trénovat nemusí, nebo to jde jinak. Brát misku vs. říct psovi, že bude čekat, dokud to jídlo nezamíchám, nebude na mě skákat, to jsou věci, které se z tv pořadů musí filtrovat.
Viděla jsem mnoho mláďat, která ve třech čtyřech měsících začala vrčet u misky, u hračky atp., je to normální, pes zjistil, že je pes. Jídlo přidám, hračky měním, u toho učím povely - čekej, pusť, přines a tak. No a v 7 8 měs. to začne nanovo a ve dvou třech letech do třetice všeho dobrého.
Nesmíme vše, co někde psal psycholog psů, brát doslova.

.jó dělala jsem tohle u svého prvního NO za pamlsek před 30 lety, ale pouze v rámci nechat si sahnout do misky - doma malé ditě - to učeno, že do misky se NEsahá, ale nikdy se pak do ni nesahalo....u dalsich psů ani to ne - prostě pes žere a běda tomu, kdo mu do ni sahne - tedy z mé strany....nikdy žádný problém....dnešní motýl je naucen z důvodu mé lenosti misku si prinest ke mně, tu naplním a pak nechám v klidu bez saháni vdechnout jeji obsah - ten pes nezere - tedy nekouse a nepolyká, ale doslova její obsah vdechuje, to by ani nikdo nestih se k ní priblížit, natož na ní nebo do ní sáhnout...rodina mé dcery - spousta psů, jezdi se s nimi všade, ale takové blbiny je neuči - vnuk od mala učen, že psí miska je pro něj tabu, pokud je plna a psi z ní konzumují.....

To je sice pěkné(a chválihodné) že to naučíte své dítě - psa u jídla neotravovat, ale kolem sebe vidím tolik de.ilních dětí, že na tohle bych např. v tom kempu fakt nespoléhala...
Druhá věc je vztah se psem a vzájemná důvěra, co se tady pořád omílá. No ale občas a i nekteří z vás máte psí neurotiky, ať už je to vada vrozená, nebo je to třeba útulkáč se špatnou zkušeností. A u psa s labilní nervovou soustavou prostě nikdy nevíte, co mu proletí hlavou, proto jsem psala v příkladu, že najednou nastane situace, kdy psu, kterému jste NIKDY do misky nešahali musíte misku sebrat, u toho nervy, děcko řve, krev na hubě a na to ten pes může zareagovat tak, že po ruce beroucí misku vystartuje. Ne, mě se to fakt nestalo, mí psi jsou úplně někde jinde myšlením, ale nemůžu si, jak mi i tady často píšete, že to, že to nikdy neudělali mí psi myslet, že se to nikdy nestává..A mimochodem...myslím, že ten vztah se psem a vzájemnou důvěru si vybuduju i tím, že ví, že mu jídlo neseberu, ale mu misku jen na chvíli vezmu a přinesu mu v ní ještě větší dobrotu..

A jak máme vybudovaný vztah ve třech měsících :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A jak máme vybudovaný vztah ve třech měsících :-)

To není k buldočkovi, ale ke psu cotela, který ani nevím, jak je starý. Pro tříměsíční štěně je majitel pánbůh a myslím si, že reakce vrčení u misky není žádný projev agrese psa, ale záležitost čistě pudová. Tudíž neřešit nijak: však já ti ukážu, kdo je tady pánem a misku beru a žrát budeš, až já ti to dovolím...takhle rozhodně ne. Ale postupy, jak tu psali všichni ostatní, podívej, tady dáme do misky tááákoouhle dobrotku ještě. Dobrá mňamka, že jo, protože jsi hodná holčička...pejsu pohladím. To není dle mě žádné otravování u jídla.

lesnížínka napsal(a):
To je sice pěkné(a chválihodné) že to naučíte své dítě - psa u jídla neotravovat, ale kolem sebe vidím tolik de.ilních dětí, že na tohle bych např. v tom kempu fakt nespoléhala...
Druhá věc je vztah se psem a vzájemná důvěra, co se tady pořád omílá. No ale občas a i nekteří z vás máte psí neurotiky, ať už je to vada vrozená, nebo je to třeba útulkáč se špatnou zkušeností. A u psa s labilní nervovou soustavou prostě nikdy nevíte, co mu proletí hlavou, proto jsem psala v příkladu, že najednou nastane situace, kdy psu, kterému jste NIKDY do misky nešahali musíte misku sebrat, u toho nervy, děcko řve, krev na hubě a na to ten pes může zareagovat tak, že po ruce beroucí misku vystartuje. Ne, mě se to fakt nestalo, mí psi jsou úplně někde jinde myšlením, ale nemůžu si, jak mi i tady často píšete, že to, že to nikdy neudělali mí psi myslet, že se to nikdy nestává..A mimochodem...myslím, že ten vztah se psem a vzájemnou důvěru si vybuduju i tím, že ví, že mu jídlo neseberu, ale mu misku jen na chvíli vezmu a přinesu mu v ní ještě větší dobrotu..

Jasně, taky můžete mít v autě bouračku - trénujete tyto situace se psem a dětmi...?

Já ne.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Jasně, taky můžete mít v autě bouračku - trénujete tyto situace se psem a dětmi...?

Já ne.

Jak ne? Copak se nedoporučuje chodit na ,,školu smyku"? A teď vážně. Některým věcem se předcházet moc nedá, ale těm co se dá, se předcházet snažím...a už vůbec jim nechodím naproti.
Stejně tak, kdybych byla těhotná, trénuju psa na příchod mimina. Dávám mu poslouchat břicho, očichávat dětské věci, učím ho na ,,mimi" spojené s příjemnýma věcma, jako třeba mimi=prochajda s kočárkem atd.

lesnížínka napsal(a):
Jak ne? Copak se nedoporučuje chodit na ,,školu smyku"? A teď vážně. Některým věcem se předcházet moc nedá, ale těm co se dá, se předcházet snažím...a už vůbec jim nechodím naproti.
Stejně tak, kdybych byla těhotná, trénuju psa na příchod mimina. Dávám mu poslouchat břicho, očichávat dětské věci, učím ho na ,,mimi" spojené s příjemnýma věcma, jako třeba mimi=prochajda s kočárkem atd.

Tu mám za sebou, umím dát efektivně první pomoc, ale netrénuju preventivně modelové situce při dopravní nehodé.
A se psy to stejný - proč chodit problémům naproti?

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Jasně, taky můžete mít v autě bouračku - trénujete tyto situace se psem a dětmi...?

Já ne.

To je trochu přitažené za vlasy, ne?
Já si myslím, že je užitečné, když je pes naučen, že mu do misky můžu sáhnout. Jasně, že ho to učím tak, že mu do misky přidávám.
Ale vždycky si musím být jistá, že mu můžu misku vzít, stejně jako kost či jinou chuťovku, co zrovna zpracovává.
To neznamená, že to budu dělat jen tak z plezíru, s výjimkou nácviku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je trochu přitažené za vlasy, ne?
Já si myslím, že je užitečné, když je pes naučen, že mu do misky můžu sáhnout. Jasně, že ho to učím tak, že mu do misky přidávám.
Ale vždycky si musím být jistá, že mu můžu misku vzít, stejně jako kost či jinou chuťovku, co zrovna zpracovává.
To neznamená, že to budu dělat jen tak z plezíru, s výjimkou nácviku.

To není nácvik, ale zbytečná buzerace psa A vědět to přece musíte, protože máte se psem ten správný vztah...přece(a běda jak ne) Jenže to si nejspíš myslí i většina lidí a pak se moc diví, s prokouslým prstem a pokousaným děckem, které ,,však jen prošlo kolem misky"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je trochu přitažené za vlasy, ne?
Já si myslím, že je užitečné, když je pes naučen, že mu do misky můžu sáhnout. Jasně, že ho to učím tak, že mu do misky přidávám.
Ale vždycky si musím být jistá, že mu můžu misku vzít, stejně jako kost či jinou chuťovku, co zrovna zpracovává.
To neznamená, že to budu dělat jen tak z plezíru, s výjimkou nácviku.

To byla reakce na situaci, co tu popsala lesnížíňka se zkrvavenými dětmi a uprostřed dalších cizich dětí v kempu žeroucím psem.

lesnížínka napsal(a):
To je sice pěkné(a chválihodné) že to naučíte své dítě - psa u jídla neotravovat, ale kolem sebe vidím tolik de.ilních dětí, že na tohle bych např. v tom kempu fakt nespoléhala...
Druhá věc je vztah se psem a vzájemná důvěra, co se tady pořád omílá. No ale občas a i nekteří z vás máte psí neurotiky, ať už je to vada vrozená, nebo je to třeba útulkáč se špatnou zkušeností. A u psa s labilní nervovou soustavou prostě nikdy nevíte, co mu proletí hlavou, proto jsem psala v příkladu, že najednou nastane situace, kdy psu, kterému jste NIKDY do misky nešahali musíte misku sebrat, u toho nervy, děcko řve, krev na hubě a na to ten pes může zareagovat tak, že po ruce beroucí misku vystartuje. Ne, mě se to fakt nestalo, mí psi jsou úplně někde jinde myšlením, ale nemůžu si, jak mi i tady často píšete, že to, že to nikdy neudělali mí psi myslet, že se to nikdy nestává..A mimochodem...myslím, že ten vztah se psem a vzájemnou důvěru si vybuduju i tím, že ví, že mu jídlo neseberu, ale mu misku jen na chvíli vezmu a přinesu mu v ní ještě větší dobrotu..

Proto neurotiky krmím v kleci. Mají svatý pokoj a když nedojí a nebo tam mají morkovku, tak v případě potřeby klec otevřu, psa vyvolám ven, zavřu klec, pošlu psa na dvůr a pak udělám, co potřebuju.

Krmím tak i nerváky v kempu, na verandě před chatkou. Roky a roky.

Než bych psa deptala nějakým nesmyslným tréninkem coby kdyby, tak úplně jednoduše možnému průšvihu předejdu. (I když třeba v rámci pojistky na barák mám pojištěno i na situaci, kdyby mi na střechu spadlo letadlo. )

Zmiňovat tady psy, které už někdo tímto způsobem zkazil, je podle mě úplně mimo mísu. Zrovna takový pes potřebuje na krmení tím tuplem naprosto svatý pokoj a ne, aby ho očumovali cizí haranti. Toť moje letité pozorování.

Tak podle mě může být pes 100x naučen, že jeho majitel a majitelovy děti mu můžou sáhnout do misky a nic. Ale když kolem něj utvoří cizí děti kolečko a budou se dívat, co to ten pes má, tak si stejně nikdo nemůže být jistý, že pes nevyjede.
Proto když budu psa krmit v kempu, nebudu frajeřit a zajistím ho, případně u něj ty 3 minuty postojím a pak misku uklidím.
(Kdysi jsme měli fenku uvázanou za karavanem ve stínu. U vedlejšího karavanu měli chlapi ve stínu za karavanem kýbl s pivem. Všimla jsem si, že tak divně postávají, jasně, že fena zvedla hlavu, co to tam šaškují. A oni se báli pro to pivo sáhnout. Žádný obr, roční střeďák. Ale je to dávno, to si ještě lidi nemysleli, že každý pes si musí nechat všechno líbit. )

cotel napsal(a):
Já mám výchovného psa, a nebojím se, že zaútočí na dítě jen kvuli tomu, že zrovna jí. Jiní před psem utíkají - vždyť jí.... Přisuzovat komolex podle jednoho názoru je ubohé a trapné.
Dále píšu, že neřeším vzniklou situaci, ale popisuji po generaci testovanou metodu jak tomu předejít.
Nakonec usozovaz, že se má moje princezna zle jen kvůli tomu, že prochází důslednou výchovou je taky hloupé.
Děláte unáhlené závěry a přitom neznáte skutečnost.

Děláte to špatně. A nechcete si to přiznat.

lesnížínka napsal(a):
To je sice pěkné(a chválihodné) že to naučíte své dítě - psa u jídla neotravovat, ale kolem sebe vidím tolik de.ilních dětí, že na tohle bych např. v tom kempu fakt nespoléhala...
Druhá věc je vztah se psem a vzájemná důvěra, co se tady pořád omílá. No ale občas a i nekteří z vás máte psí neurotiky, ať už je to vada vrozená, nebo je to třeba útulkáč se špatnou zkušeností. A u psa s labilní nervovou soustavou prostě nikdy nevíte, co mu proletí hlavou, proto jsem psala v příkladu, že najednou nastane situace, kdy psu, kterému jste NIKDY do misky nešahali musíte misku sebrat, u toho nervy, děcko řve, krev na hubě a na to ten pes může zareagovat tak, že po ruce beroucí misku vystartuje. Ne, mě se to fakt nestalo, mí psi jsou úplně někde jinde myšlením, ale nemůžu si, jak mi i tady často píšete, že to, že to nikdy neudělali mí psi myslet, že se to nikdy nestává..A mimochodem...myslím, že ten vztah se psem a vzájemnou důvěru si vybuduju i tím, že ví, že mu jídlo neseberu, ale mu misku jen na chvíli vezmu a přinesu mu v ní ještě větší dobrotu..

Já bych to viděla tak, že my, co se k psovi chováme slušně a neprudíme ho zbytečným braním žrádla, mu do tý misky čas od času z nějakýho důvodu hrábneme - třeba přidání žrádla a pod. Nebo je prostě nějak vyrušen obvyklým domácím provozem.
Takže je to pak pro nás i pro psa standradní situace, ovšem ne za účelem "tady velím já a ty se nesmíš ohradit ani proti tý největší ptákovině", ale čistě běžný život.
Pokud je v domácnosti nový nervózní pes s neznámými reakcemi, je potřeba se chovat pochopitelně trochu jinak.

cotel napsal(a):
Zase urážíte. Z očí do očí by to asi bylo jiné. Prosím, pro příště se urážek vyvarujte.
Milá paní, ja se na nic neptal.
Něco jsem přečetl. Vámi doporučenou knihu ne. Mám spoustu času to dohnat.
Nakonec si uvědomte, že můj názor má tady na anonymní diskuzi stejnou váhu jako ten Váš.

Keriton a lesní žínka radí dobře. A neuráží.

Nikdy jsem cílený tréning sahání do misky nedělala....přihazování, přidávání do misky dělám, když zrovna něco třeba krájím a mám odřezek, pes zrovna žere, tak mu to přihodím nebo zapomenu do misky sama něco dát....když byly děti malé, tak jsem posílala je...běž, dej to pejskovi do mističky.
Můžu psa odstrčit a misku sebrat, ale tohle dělám třeba v případě, že pes jí tak vehementně, že misku odšoupe někam mezi linku a odpadkovej koš a pak se mu blbě jí...odstrčím psa.."ukaž Mimi, tady se ti špatně papká" misku vezmu a dám na místo.

Ve své podstatě nevidím jediný důvod psu misku brát a i kdyby to bylo potřeba, tak jí normálně vezmu a to bez toho, abych už od štěněte nenechala psa v klidu najíst a misku brala.

A otázka na cotel ....jak se v případě vaší metody nácviku na odebírání misky řeší to, kdyby si jí pes nenechal v klidu odebrat??
Protože jsou psí troubíci, co je to sice otravuje, v duchu si ťukají na čelo, proč si páník tu misku zase bere a pak jsou psy, které to štve víc a jsou nervóznější a ti se můžou ohradit.....a co pak, zvolí se jiná metoda nebo se pokračuje??

Ještě jedna situace, ne malý buldoček, ale puberťák kavkazáka. Není to vymyšlený příběh, ale zkušenost od známých. A píšu to proto, že nevím a ptám se na správný postup. Pes najednou zavrčel na páníčka u misky. Jenže puberťák kavkazáka(tedy fena) už je poměrně velký pes a majitel, který měl doteď malého vořecha, zaskočený situací couvne a bojí se ke psu přiblížit. Tak se to děje u dalšího krmení, psu se toto chování upevní, jako funkční a ve výsledku se feně dá miska a utíká se od ní pryč...protože by po nich mohla skočit. Jasně, chyba je už v tom, že fena nemá ani nějakou základní poslušnost, kterou bych já využila, odeslala fenu na místo a misku jí tehdy odebrala. Pokud by ale neposlechla? Já jsem tvrďák a se svým psem bych šla do konfliktu i za cenu, že by mě kousnul a já bych mu to nějspíš oplatila. Oni se jí už báli. U plotu si ode mě kokinka bere s radostí, z ruky a žádné agresivní sklony nemá. Dnes už je to stará fena.

Aha, sardullah...jsi mě předběhnula

lesnížínka napsal(a):
Ještě jedna situace, ne malý buldoček, ale puberťák kavkazáka. Není to vymyšlený příběh, ale zkušenost od známých. A píšu to proto, že nevím a ptám se na správný postup. Pes najednou zavrčel na páníčka u misky. Jenže puberťák kavkazáka(tedy fena) už je poměrně velký pes a majitel, který měl doteď malého vořecha, zaskočený situací couvne a bojí se ke psu přiblížit. Tak se to děje u dalšího krmení, psu se toto chování upevní, jako funkční a ve výsledku se feně dá miska a utíká se od ní pryč...protože by po nich mohla skočit. Jasně, chyba je už v tom, že fena nemá ani nějakou základní poslušnost, kterou bych já využila, odeslala fenu na místo a misku jí tehdy odebrala. Pokud by ale neposlechla? Já jsem tvrďák a se svým psem bych šla do konfliktu i za cenu, že by mě kousnul a já bych mu to nějspíš oplatila. Oni se jí už báli. U plotu si ode mě kokinka bere s radostí, z ruky a žádné agresivní sklony nemá. Dnes už je to stará fena.

Nachystala bych jí jidlo, a pak bych tam fenu pustila, anebo bych ji krmila z ruky. Vůbec není potřeba se se psem u misky potkat.

cotel napsal(a):
Pes nejí jen doma, učím si ji na kempování, a jezdím s ní i do jiných domácností než je ta moje. Musí být schopná reagovat na vsechny možné situace, lidi a zvířata. Někdy je lepší psa připravit na vše a nemuset pak poslouchat řeči o agresivním bojovém plemenu jen protože cizí nehlídané děcko v kempu se rozhodlo kouknout pejskovi co žere. Náhoda je blbec a já chci být pripraven.

Ano, tak tím, že to sahání do misky trénujete, děláte všechno pro to, abyste ty řeči o agresivním bojovém plemenu poslouchat musel.
Ostatní se vám tu snaží vysvětlit, že vámi požadovaného výsledku se dosahuje přesně opačně. Psovi se nechá na žrádlo klid, žádné tréninkové obtěžování u žraní a sahání do misky - tím docílíte přesně toho, co nechcete. Pes získá pocit, že žrádlo si musí před lidmi stále hlídat a bránit.
Vy mu možná dokážete, že tady velíte, takže na vás si ze strachu zavrčet netroufne, ale při tom zmiňovaném kempování nebo v jiné domácnosti mu tam sáhne dítě či někdo, z koho mít obavu nebude a problém bude na světě.

"Pes najednou zavrčel na páníčka u misky. Jenže puberťák kavkazáka(tedy fena) už je poměrně velký pes a majitel, který měl doteď malého vořecha, zaskočený situací couvne a bojí se ke psu přiblížit."
jo, stane se, všechno je jednou poprvé

"Tak se to děje u dalšího krmení, psu se toto chování upevní, jako funkční a ve výsledku se feně dá miska a utíká se od ní pryč...protože by po nich mohla skočit."
tak takto už ne
už vím, jsem připraven
feně dám misku se zlomkem dávky - přidám rukou / vyměním prázdnou misku za druhou s jídlem, a třeba ještě jednou / krmím z ruky
začnu se psem intenzivně pracovat - tím myslím obecně, ve smyslu já něco chci a pes spolupracuje, společné činnosti

"Jasně, chyba je už v tom, že fena nemá ani nějakou základní poslušnost, kterou bych já využila, odeslala fenu na místo a misku jí tehdy odebrala. Pokud by ale neposlechla?"
tak na to neposlechnutí bych si vsadila.....

edit: a permanentní couračka......

lesnížínka napsal(a):
Ještě jedna situace, ne malý buldoček, ale puberťák kavkazáka. Není to vymyšlený příběh, ale zkušenost od známých. A píšu to proto, že nevím a ptám se na správný postup. Pes najednou zavrčel na páníčka u misky. Jenže puberťák kavkazáka(tedy fena) už je poměrně velký pes a majitel, který měl doteď malého vořecha, zaskočený situací couvne a bojí se ke psu přiblížit. Tak se to děje u dalšího krmení, psu se toto chování upevní, jako funkční a ve výsledku se feně dá miska a utíká se od ní pryč...protože by po nich mohla skočit. Jasně, chyba je už v tom, že fena nemá ani nějakou základní poslušnost, kterou bych já využila, odeslala fenu na místo a misku jí tehdy odebrala. Pokud by ale neposlechla? Já jsem tvrďák a se svým psem bych šla do konfliktu i za cenu, že by mě kousnul a já bych mu to nějspíš oplatila. Oni se jí už báli. U plotu si ode mě kokinka bere s radostí, z ruky a žádné agresivní sklony nemá. Dnes už je to stará fena.

No vidíš...já bych se svými psy do konfliktu nešla.... proč?? Třeba Sára, ta by si takovou nespravedlnost a agresi nenechala líbit, to bych jí snad musela zabít, abych vyhrála a bylo by to teda Pyrhovo vítězství...vztah nenávratně v řiti.

Já si myslím, že to je prostě hodně o vztahu...když by na mě zavrčel Jack...a teď neberu hru a nebo to jeho "hele já jsem velkej pes a mám kostičku", tak se hned budu starat "copak Mimíšku, co se stalo, co se ti nelíbí".....pokud by na mě zavrčela Sára, tak tam by to bylo spíš o tom.."no aby si se nepo.srala, já ti to nesežeru"

Proč takovou situaci hrotit??

Já myslím, že zavrčení trimesicního frbula u jídla je asi tak to samý, jak když na mě Barney zabručí, když zrovna spí a já ho nutně musím pomazlit. Nevím, nějaký alfa páníček by psa nahned zrubal a odvolelil pryč, já ho nechám být, protože je asi zrovna unavenej a nechce abych na něj chmatala (i když běžně se nechá mazlit úplně normálně). Jiná situace je, když pes do postele nepustí vlastního pána a šikanuje půl rodiny. Myslím, že to je celé o vzájemném vztahu. Já psa zbytečně nebuzeruju a on na mě nepotřebuje agresivně vrčet, když má potřebu mi něco říct, tak si to výslechnu a vyřešíme to. Psu jsem do misky nikdy nesahala jen tak, občas jsem něco přihodila, ani to snad nebyl trénink a můžu mu s tou miskou dělat co chci. Kost mu taky seberu, on občas teda vrčí, když má kost, ale to by každej poznal, že to nemyslí vážně (spíš si hraje na velkého psa s kostičkou) a může mu ji sebrat i batole. Ale nebudu to dělat jen tak z plezíru, protože jsem alfa. Ale minule se sousedka hrozně divila, že Barney vrčí, když má kost a litalo kolem něj její štěně, fakt se o něj bála, ale to štěně mu lezlo do tlamy, kde měl tu kost a strcim ruku do ohně, že by mu nic neudělal a taky že neudělal. Ale radši jsem mu ji vzala, sousedka se bála. Zabiják.

pro cotel : Zase urážíte. Z očí do očí by to asi bylo jiné. Prosím, pro příště se urážek vyvarujte.


tajtrlík není urážka, jen vyjádření pocitů z předpotopních "alfa samců"

• být za tajtrlíka někomu = být pro smích, nebýt někým brán vážně

capišto ?

Vidím, že reakce jsou různé. Pro nekoho jsem ignorant a pro nekoho člověk co chce být připraven, ale jde na to špatně.
Budete se divit, ale metoda fungovala na ČS vlčáka, jezevčíka a i na bullíka.
Připouštím, že pro všechny lidi to asi vhodná metoda nebude. Já ze psa žádného neurotika nemám.
Myslím, že i v přírodě ve smečce rozhoduje alfa o žrádle.
A k dotazu...
Já fenu vždy povaloval na stranu a čekal až se uklidní. Pokud se pokusila dokázat mi svoji nadřazenost. Nemuselo to být jen u žrádla. Je to způsob jakým si to mezi sebou vyřizují primo psi. Další z trestů co jsem aplikoval bylo vytahání za kožich v místě kohoutku. Další způsob odkoukaný primo od jezevčice.
U dospělého psa mi zase perfektně funguje způsob trestání ignorací.
Nepřipadám si jako nějaký ras...

cotel napsal(a):
Vidím, že reakce jsou různé. Pro nekoho jsem ignorant a pro nekoho člověk co chce být připraven, ale jde na to špatně.
Budete se divit, ale metoda fungovala na ČS vlčáka, jezevčíka a i na bullíka.
Připouštím, že pro všechny lidi to asi vhodná metoda nebude. Já ze psa žádného neurotika nemám.
Myslím, že i v přírodě ve smečce rozhoduje alfa o žrádle.
A k dotazu...
Já fenu vždy povaloval na stranu a čekal až se uklidní. Pokud se pokusila dokázat mi svoji nadřazenost. Nemuselo to být jen u žrádla. Je to způsob jakým si to mezi sebou vyřizují primo psi. Další z trestů co jsem aplikoval bylo vytahání za kožich v místě kohoutku. Další způsob odkoukaný primo od jezevčice.
U dospělého psa mi zase perfektně funguje způsob trestání ignorací.
Nepřipadám si jako nějaký ras...

Tady s váma budu hrubě nesouhlasit.

cotel napsal(a):
Vidím, že reakce jsou různé. Pro nekoho jsem ignorant a pro nekoho člověk co chce být připraven, ale jde na to špatně.
Budete se divit, ale metoda fungovala na ČS vlčáka, jezevčíka a i na bullíka.
Připouštím, že pro všechny lidi to asi vhodná metoda nebude. Já ze psa žádného neurotika nemám.
Myslím, že i v přírodě ve smečce rozhoduje alfa o žrádle.
A k dotazu...
Já fenu vždy povaloval na stranu a čekal až se uklidní. Pokud se pokusila dokázat mi svoji nadřazenost. Nemuselo to být jen u žrádla. Je to způsob jakým si to mezi sebou vyřizují primo psi. Další z trestů co jsem aplikoval bylo vytahání za kožich v místě kohoutku. Další způsob odkoukaný primo od jezevčice.
U dospělého psa mi zase perfektně funguje způsob trestání ignorací.
Nepřipadám si jako nějaký ras...

Tak to mně tyto popisované metody připadají jako naprost de*ilní dokazování si něčeho na zvířeti Řeči o tom, že jde o něco "přirozeného" a že to psi mezi sebou dělají, jsou holý nesmysl. Doufám, že to nikdo na základě vašeho příspěvku nebude zkoušet. Těch, co tohle bohužel pořád ještě zkouší, je pořád dost a jsou z toho akorát zlomený psi anebo pokousaný lidi....

Já fenu vždy povaloval na stranu a čekal až se uklidní. Pokud se pokusila dokázat mi svoji nadřazenost. Nemuselo to být jen u žrádla. Je to způsob jakým si to mezi sebou vyřizují primo psi. Další z trestů co jsem aplikoval bylo vytahání za kožich v místě kohoutku. Další způsob odkoukaný primo od jezevčice.


můj ty bože,
nespletl jsem se
a takovejhle "krotitelů" je pořád spousta, naivně jsem se domníval, že postupně vymřou (jako komouši ) ale evidentně se pletu

opět opakuji zkuste toho Šustu

PS. právě jsme dorazili z 3hod courání zasněženým lidu prostým lesem, jen srnky, pašíci, (oboje Lůďa včas označil, ale nepronásledoval) pak hejno stehlíků...krása střídala nádheru

cotel napsal(a):
Vidím, že reakce jsou různé. Pro nekoho jsem ignorant a pro nekoho člověk co chce být připraven, ale jde na to špatně.
Budete se divit, ale metoda fungovala na ČS vlčáka, jezevčíka a i na bullíka.
Připouštím, že pro všechny lidi to asi vhodná metoda nebude. Já ze psa žádného neurotika nemám.
Myslím, že i v přírodě ve smečce rozhoduje alfa o žrádle.
A k dotazu...
Já fenu vždy povaloval na stranu a čekal až se uklidní. Pokud se pokusila dokázat mi svoji nadřazenost. Nemuselo to být jen u žrádla. Je to způsob jakým si to mezi sebou vyřizují primo psi. Další z trestů co jsem aplikoval bylo vytahání za kožich v místě kohoutku. Další způsob odkoukaný primo od jezevčice.
U dospělého psa mi zase perfektně funguje způsob trestání ignorací.
Nepřipadám si jako nějaký ras...

No nazdar! 🙄

lupus4 napsal(a):
pro cotel : Zase urážíte. Z očí do očí by to asi bylo jiné. Prosím, pro příště se urážek vyvarujte.


tajtrlík není urážka, jen vyjádření pocitů z předpotopních "alfa samců"

• být za tajtrlíka někomu = být pro smích, nebýt někým brán vážně

capišto ?

Vaše snaha vyzrát na moji osobu a snaha být mi nadřazenou si nezadá s mojí snahou být alfa pro moji fenu. Kážete vodu, pijete víno. Já si možnou chybu u výchovy psa připouštím. A co vy? Připouštíte si chybu v chování vůči jinému člověku? Anonymita internetové diskuze Vám dodala jistotu. Dejte si prosím pozor. Ve skutečném životě by Vás mohl nekdo za takové chování konfrontovat

"Já fenu vždy povaloval na stranu a čekal až se uklidní".

Já fenu povaluji na stranu, když ji chci podrbat na bříšku. Reaguje na to tak, že se slastně rozvalí a nechá se drbat. Ale za trest? Abych si dokazovala převahu ? Převahu si nemusím dokazovat, tu přece mám samozřejmě. Duševní.
Budete si dokazovat převahu nad desetiletým dítětem ?

( Zvlášť u feny je to nesmysl, u té přece budete potřebovat, aby vám ukázala bříško, abyste mohl odhadnout, jak se blží hárání, abyste zkontroloval mléčné žlázy, v létě abyste se podíval, jestli nemá ve slabinách a na břiše klíšťata. Neumím si představit, že by všem těmto úkonům předcházelo povalení jako trest, či důkaz.....)

cotel napsal(a):
Vidím, že reakce jsou různé. Pro nekoho jsem ignorant a pro nekoho člověk co chce být připraven, ale jde na to špatně.
Budete se divit, ale metoda fungovala na ČS vlčáka, jezevčíka a i na bullíka.
Připouštím, že pro všechny lidi to asi vhodná metoda nebude. Já ze psa žádného neurotika nemám.
Myslím, že i v přírodě ve smečce rozhoduje alfa o žrádle.
A k dotazu...
Já fenu vždy povaloval na stranu a čekal až se uklidní. Pokud se pokusila dokázat mi svoji nadřazenost. Nemuselo to být jen u žrádla. Je to způsob jakým si to mezi sebou vyřizují primo psi. Další z trestů co jsem aplikoval bylo vytahání za kožich v místě kohoutku. Další způsob odkoukaný primo od jezevčice.
U dospělého psa mi zase perfektně funguje způsob trestání ignorací.
Nepřipadám si jako nějaký ras...

Ve vší slušnosti - všechny ty teorie o alfa jedincích a dominanci jsou nebezpečný nesmysl a návod na výrobu nevyzpytatelných psů.
Já vám věřím, že vám to u vašich psů fungovalo, ono to u zvířat dost často funguje, jenže bohužel to může mít nepěkné vedlejší účinky. Ti psi vás prostě poslechli, protože zjistili, že neposlechnout se jim nevyplatí, má to pro ně nepříjemné důsledky - zjednodušeně řečeno, strach jim nedovolil.
Jenomže může nastat situace, kdy na vašem místě bude někdo, koho se pes nebojí tolik anebo nebojí vůbec anebo situace, kdy "to cosi" z prostředí bude silnější než strach z vás - a to pak nastávají nehezké situace, kdy to pes klidně otočí i proti člověku a vrátí i s úroky.
Pravda, u buldočka to možná až tolik nehrozí, ale pokud byste měl třeba pastevce, s tímto přístupem byste byl kandidát na Darwinovu cenu.
Alfa teorie má bohužel na svědomí spoustu nebezpečných a zkažených psů, na kterých si takto někdo honil triko.

cotel napsal(a):
Vaše snaha vyzrát na moji osobu a snaha být mi nadřazenou si nezadá s mojí snahou být alfa pro moji fenu. Kážete vodu, pijete víno. Já si možnou chybu u výchovy psa připouštím. A co vy? Připouštíte si chybu v chování vůči jinému člověku? Anonymita internetové diskuze Vám dodala jistotu. Dejte si prosím pozor. Ve skutečném životě by Vás mohl nekdo za takové chování konfrontovat

Myslím si, že 99 % z nás by vám tváří v tvář řeklo něco daleko horšího, kdybysme vás ke svojí smůle museli při těch vašich "výchovných postupech" vidět osobně.

cotel napsal(a):
Vidím, že reakce jsou různé. Pro nekoho jsem ignorant a pro nekoho člověk co chce být připraven, ale jde na to špatně.
Budete se divit, ale metoda fungovala na ČS vlčáka, jezevčíka a i na bullíka.
Připouštím, že pro všechny lidi to asi vhodná metoda nebude. Já ze psa žádného neurotika nemám.
Myslím, že i v přírodě ve smečce rozhoduje alfa o žrádle.
A k dotazu...
Já fenu vždy povaloval na stranu a čekal až se uklidní. Pokud se pokusila dokázat mi svoji nadřazenost. Nemuselo to být jen u žrádla. Je to způsob jakým si to mezi sebou vyřizují primo psi. Další z trestů co jsem aplikoval bylo vytahání za kožich v místě kohoutku. Další způsob odkoukaný primo od jezevčice.
U dospělého psa mi zase perfektně funguje způsob trestání ignorací.
Nepřipadám si jako nějaký ras...

Aha.....a já si říkala, jak se dá dál postupovat

Vlastně jediný s čím souhlasím a co i sama občas použila je ta ignorace resp. odvelení na místo.

Jinak se k tomu vyjadřovat neudu, protože mám za prvé na to diametrálně odlišný názor a to až tak, že mám sto chutí říct "ale to se přece pejskům nedělá "

Občas se s lidmi jako vy setkám, když mi nadřazeně tvrdí, že psu se musí ukázat, kdo je tady pánem a i když jsem člověk, tak i já mám z toho člověka špatnej pocit.
Vždycky se těch lidí ptám a co byste dělali, kdyby pes měl hodně fyzicky navrch, třeba takový osmdesátikilový hovádko, který se nechce nechat tahat za kůži a už vůbec nemáte šanci ho povalit na bok, popř. zalehnout, aby se uklidnil.

Jejich argument je vždycky stejnej, že to musí dělat, protože pes musí vědět, kdo je pán a kdo to takhle nedělá, kdo psu neukáže, kdože je alfa, tak jeho pes si asi dělá absolutně co chce a když se mu něco nelíbí, tak toho měkotu se kterým bydlí sežere.

Prozradím vám tajemství člověk může být doma šéfíček aniž by vaše metody používal.
Teda nepočítám do toho psy typu "já pán ty pán" tam je to ještě o něčem jiném.

cotel- já nemám potřebu nad vámi vyzrát, jen jsem se snažil vám otevřít oči...
no asi marně...takže platí viz obr. , vy jste mi úplně fuk, jen lituju vašeho psa/y
nic víc...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

cotel napsal(a):
Vidím, že reakce jsou různé. Pro nekoho jsem ignorant a pro nekoho člověk co chce být připraven, ale jde na to špatně.
Budete se divit, ale metoda fungovala na ČS vlčáka, jezevčíka a i na bullíka.
Připouštím, že pro všechny lidi to asi vhodná metoda nebude. Já ze psa žádného neurotika nemám.
Myslím, že i v přírodě ve smečce rozhoduje alfa o žrádle.
A k dotazu...
Já fenu vždy povaloval na stranu a čekal až se uklidní. Pokud se pokusila dokázat mi svoji nadřazenost. Nemuselo to být jen u žrádla. Je to způsob jakým si to mezi sebou vyřizují primo psi. Další z trestů co jsem aplikoval bylo vytahání za kožich v místě kohoutku. Další způsob odkoukaný primo od jezevčice.
U dospělého psa mi zase perfektně funguje způsob trestání ignorací.
Nepřipadám si jako nějaký ras...

Obávám se, že jste tímto definitivně odstřelil i ty poslední sympatizanty.

Takový krávoviny. No to nene.

Aneb je lepší mlčet a vypadat jako bl bec, než promluvit a odstranit všechny pochybnosti.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

mám osmdesátikilového, již stárnoucího dogouna... A čím je starší, tím je uvrčenější, umručenější... jasně - už ho občas někde něco bolí a tak mi třeba říká, že se mu z toho kanapátka (unaven dlouhým lesním sněžným výletem) nechce. Nemusí - klidně si sednu na zem a okomentuju - "nojo, tak nevstávej". Jo pokud potřebuju, aby slezl - vrčení nevrčení - vypadne, protože je to potřeba. Vrčení je forma komunikace - a prostě jen tím říká, že něco nechce. A je na nás, zda-li mu vyjdeme vstříc (docela často) a nebo trváme na svém...

Pes má hmotnostní převahu tak od třičtvrtě roku věku - svalit ho na bok ?? Jasně - uprostřed srandabitky, kdy jsem se rubali... neb vůbec nemám pocit, že bych si snížila svoji "alfapozici" , když se taháme a pereme. Klidně i prohraju - vždyť ten čoklík moc dobře ví, že je to hra.

Pes, který vyrůstá ve fungující "smečce" lidí, moc dobře chápe její uspořádání. A zapadne do ní tak, jak má.

k tématu - do misky štěníkům zbytečně nesahám, ale klidně přidávám, posouvám - můžu, prostě to patří k normální činnosti kuchyňské. U kostí je většinou klid, jen někdy má tendenci vrkat. I tak mi ji dá - pokud není nutné mu ji sebrat ihned (odkousne nebezpečný kus), tak raději měním za něco lepšího, aby to bylo korektní pro obě strany...

impact napsal(a):
Obávám se, že jste tímto definitivně odstřelil i ty poslední sympatizanty.

Takový krávoviny. No to nene.

Aneb je lepší mlčet a vypadat jako bl bec, než promluvit a odstranit všechny pochybnosti.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

cotel: Odkud to máte, tyhle metody? Myslela jsem, že je to virus Cesar, ale ten snad nebyl před životem třech psů.
Kde jste to vyčetl?
Ví to tady někdo?

Konečně jsme se dopracovali ke konstruktivní diskuzi. Jen bych doplnil, že pes je inteligentní (podle nekoho vic než já) a chápe výraz obličeje a tón hlasu. Vždy pozná jestli se jedná o hru a nebo a hubování. Pokud hubuju fena skloní hlavu a je vykázána na místo. Pokud si hrajeme vrčí, kouše skáče. Na záda jde dobrovolně a ráda. Možná mám štěstí a možná ne. Možná jsem si vybral dobrý chov. Každopádně dnes je vychovaná a funguje to. Čas nevrátíte. Všechny konstruktivní rady a připomínky si beru k srdci. Všechny ostatní splachuji do záchodu, protože jsou prostě k ho....
Psa Vám lito být nemusí. Je na tom velice dobře i přes moji výchovu. Pokud by byla aspoň polovina psů v chovaných jako ten můj, věřte, že by tu bylo krásně.
Nakonec bych každému poradil ať si neco přečte, poradí se s různými chovateli, ale nakonec stejně na každého psa platí neco jiného.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
cotel: Odkud to máte, tyhle metody? Myslela jsem, že je to virus Cesar, ale ten snad nebyl před životem třech psů.
Kde jste to vyčetl?
Ví to tady někdo?

Je zvláštní, jak kdekdo nadává na "komanče,socík", ale svazarmovských metod se drží jak veš košile.

No ještě bych dodala, že kdybych měla takový metódy používat na Ginu, tak jí nonstop vláčím za kůži na krku a nebo na ní nonstop ležím......protože takovou POTVORU jsem teda ještě neměla.
Místo toho se usmívám, kolem hlavy svatozář, v hlase si nemůžu dovolit ani náznak netrpělivosti, o tom, že bych zatlačila na pilu a ono by to fungovalo, si můžu nechat jen zdát.
A když mám chuť skřípat vzteky zubama a říct jí "Gino, já tě zabiju", tak si odejdu skřípat někam do soukromí, aby to Gina neviděla, pak tam napočítám jednou-dvakrát do sta a pak se vrátím jako bůh klidu.

Jo můžu si dupnout a říct "já chci a chci a chci" a co na to Gina?? "a just ne!!"
Lidi co jedou dle nějakých generačně "ověřených" postupů, aby pes věděl, kdo je doma pánem, mají co dělat, aby neomdleli a nutně si o mě myslí, že jsem blázen a že mě jednou ta moje bílá krasavice sežere.
No nemůžu jim na to říct....ale já to dělám proto, že vychovávám anděla strážného, který doufám sežere vás, kdybyste se ke mně chtěli chovat tak, jako se chováte ke svým psům.

Co na to říct...uvidíme za rok, za dva, až bude čubina dospělá, jestli to teď dělám správně.

A dodatek k tomu "fungovalo mi to u všech psů" já dodám..."mě to netřepání za kůži a nezalehávání taky fungovalo u všech psů"

ale nakonec stejně na každého psa platí neco jiného.

S tím souhlasím...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je zvláštní, jak kdekdo nadává na "komanče,socík", ale svazarmovských metod se drží jak veš košile.

To je trochu stupidní.... Neznáte muj věk, politickou příslušnost či smýšlení a ani v jakém spolku jsem, byl a budu. Jak můžete i přes to dělat závěry? Ne každý člověk s dredy je uzivatel marihuany a ne každý plešatý je neonacista. Stejně tak tlustý člověk nemusí být nutně nenažrané prase. Já být ve svazarmu nikdy nemohl.
Stejně tak já jako vyspělý člověk komunismus nezažil a tudíž na něj nemůžu nadávat. Jediné co mám je tak jen můj osobní pocit a názor na věc.
Kdo Vás proboha naučil lidi takhle škatulkovat? Jako ja mám třeba mezery ve výchově psů, tak vy mate mezery v mezilidských vztazích.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je zvláštní, jak kdekdo nadává na "komanče,socík", ale svazarmovských metod se drží jak veš košile.

Aha, tu dobu jsem nezažila. A že Cesar Millan chodil na československý cvičák, to jsem také nevěděla, děkuji :-)
:-) Myslela jsem, kdo to začal, podle jakého manuálu jel, jestli třeba ta teorie má nějaký název.

cotel napsal(a):
To je trochu stupidní.... Neznáte muj věk, politickou příslušnost či smýšlení a ani v jakém spolku jsem, byl a budu. Jak můžete i přes to dělat závěry? Ne každý člověk s dredy je uzivatel marihuany a ne každý plešatý je neonacista. Stejně tak tlustý člověk nemusí být nutně nenažrané prase. Já být ve svazarmu nikdy nemohl.
Stejně tak já jako vyspělý člověk komunismus nezažil a tudíž na něj nemůžu nadávat. Jediné co mám je tak jen můj osobní pocit a názor na věc.
Kdo Vás proboha naučil lidi takhle škatulkovat? Jako ja mám třeba mezery ve výchově psů, tak vy mate mezery v mezilidských vztazích.

Prosím Vás, napište mi, odkud ty metody máte. Mě to zajímá úplně vážně.
Byl to nějaký dokument o vlcích, šakalech, kojotech, nebo nějaký pořad o výchově psů, kniha?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je zvláštní, jak kdekdo nadává na "komanče,socík", ale svazarmovských metod se drží jak veš košile.

Já na tu dobu nenadávám - spousta věcí byla lepší než dnes, ale spousta věcí a metod z té doby už je prostě přežitých, viz. ten par force výcvik, a "alfa nesmysly"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Prosím Vás, napište mi, odkud ty metody máte. Mě to zajímá úplně vážně.
Byl to nějaký dokument o vlcích, šakalech, kojotech, nebo nějaký pořad o výchově psů, kniha?

Zkušenosti otce, přátel, chovatelů kolem a dokonce i nějaká ta publikace. Název si nevzpomenu, do knihovny ji hledat nepůjdu, je zavřená..
Dokumenty sleduju velice rád, ale jsem fanda spíše historických kousků :) a i ty beru s rezervou. Ne každý je objektivní a věcný

Lupus - můj ty bože,
nespletl jsem se
a takovejhle "krotitelů" je pořád spousta, naivně jsem se domníval, že postupně vymřou (jako komouši ) ale evidentně se pletu - to jsme si mysleli všichni. Jenže tyhle věci se dědí viz. cotelův poslední příspěvek. Trochu jsem si to i myslela...odkud vítr fouká.

To je jak u nás s těma myslivcema...taky jsem doufala, že vymřou...a houby Před dvěma hodina jdu tady se psem po cestě 50m od baráku, na krajnici pohozená srnčí noha, teda od kolene dolů, s kopýtkem. Čichá k tomu, kousne do toho a že si to vemem sebou Tak to Wori ani omylem, kosti ti leží u baráku od rána. Chytím štítivě nohu a jdu s ní podél příkopu, co vede do potoka, že ji mrsknu do splavu. A tu vidím něco v tom příkopu...a co myslíte? Dalších asi 7ks. Tak po sobě myslivci uklízí zbytky Nebo kdo jako? Asi já, když to mám kousek pod baráku

cotel napsal(a):
Zkušenosti otce, přátel, chovatelů kolem a dokonce i nějaká ta publikace. Název si nevzpomenu, do knihovny ji hledat nepůjdu, je zavřená..
Dokumenty sleduju velice rád, ale jsem fanda spíše historických kousků :) a i ty beru s rezervou. Ne každý je objektivní a věcný

Jsem tak nějak tušila tuto odpověď.
Také mám otce. Kdyby se ke psům choval takto, tak se asi nechám adoptovat. Bojové psy máme kolem sebe od nepaměti, ani jeden nepotřeboval takovou výchovu. Je mi to tzv. proti srsti a troufám si říct, že i těm psům, ani přírodní plemeno by to nepochopilo jinak než jako trest, výhružku a veliké, převeliké zklamání ze svého "vůdce".
Víte, kam to směřuji? Podle mě si člověk pořídí "nebezpečného" psa, kterému povětšinou moc nerozumí, často je to zkrátka zle zvolené plemeno, poslechnou radu tatínka, že je potřeba je držet na uzdě, jo, pepíku, to chce pevnou ruku,
nebo je to jiný jejich idol, ikona, třeba pán, co má z dob dávných několik zkoušek, takže takový mistr světa, z toho si vezmi příklad, no tak jo, budu to dělat stejně.
Prošlo kolem mě asi třicet psů, ani jeden takhle nepotřeboval ukazovat, kdo je tady pánem, takže mi to přijde divné.
Jsem přesvědčena, že pes potřebuje znát hranice, pravidla, naopak bez nich by byl nešťasten, ale dá se mu to vysvětlit bez těchto trestů, bez vyhrožování, bez metody strachu.
Ptala jsem se na dokument, knihu, něco tak, na co bych se mohla podívat a najít ten smysl, tu fintu, princip. Ale nějak podvědomě tuším, že nic takového není.
Nic, kde by fena třepala štěnětem, převracela ho, brala mu jídlo.
Opravdu mají tyto metody asi původ u starších. Viděli dokument, špatně si některé scény vyložili a takhle to dopadlo.
Víte, že fena umí zastavit štěně pouhým lehkým dotykem na straně krku? Ale to by člověk musel zkusit a ne hned válet psem po zemi. Nebo řeknu povel - uhni - také dobrá věc a ještě psa za to mohu pochválit. To je fér. Mohu být hrdá na sebe, jak jsem to vymyslela a jakého mám šikovného psa. Když jej převrátím na záda, co z toho mám?
Když to pes provozuje s radostí, pak jaký je smysl tohoto konání? Co tím chtěl vůdce říct?
A víte, že si podřízený pes lehne na záda, aby ukázal břicho, což je zranitelná část, před vůdcem smečky sám, že jej tak nikdo nepřevrací? A víte, že to dělá i pes vzdávající se, a pes,
který je zahnán do kouta?
Jak to rozlišíte?

lesnížínka napsal(a):
Lupus - můj ty bože,
nespletl jsem se
a takovejhle "krotitelů" je pořád spousta, naivně jsem se domníval, že postupně vymřou (jako komouši ) ale evidentně se pletu - to jsme si mysleli všichni. Jenže tyhle věci se dědí viz. cotelův poslední příspěvek. Trochu jsem si to i myslela...odkud vítr fouká.

To je jak u nás s těma myslivcema...taky jsem doufala, že vymřou...a houby Před dvěma hodina jdu tady se psem po cestě 50m od baráku, na krajnici pohozená srnčí noha, teda od kolene dolů, s kopýtkem. Čichá k tomu, kousne do toho a že si to vemem sebou Tak to Wori ani omylem, kosti ti leží u baráku od rána. Chytím štítivě nohu a jdu s ní podél příkopu, co vede do potoka, že ji mrsknu do splavu. A tu vidím něco v tom příkopu...a co myslíte? Dalších asi 7ks. Tak po sobě myslivci uklízí zbytky Nebo kdo jako? Asi já, když to mám kousek pod baráku

Myslivec by to vzal domů psovi, ne? Třeba někdo srazil stádečko, hrál kuželky, nohy jíst nebude, tedy je nechal u cesty. Srnčí guláš není špatný. Ale takový "játrový".

cotel napsal(a):
Vidím, že reakce jsou různé. Pro nekoho jsem ignorant a pro nekoho člověk co chce být připraven, ale jde na to špatně.
Budete se divit, ale metoda fungovala na ČS vlčáka, jezevčíka a i na bullíka.
Připouštím, že pro všechny lidi to asi vhodná metoda nebude. Já ze psa žádného neurotika nemám.
Myslím, že i v přírodě ve smečce rozhoduje alfa o žrádle.
A k dotazu...
Já fenu vždy povaloval na stranu a čekal až se uklidní. Pokud se pokusila dokázat mi svoji nadřazenost. Nemuselo to být jen u žrádla. Je to způsob jakým si to mezi sebou vyřizují primo psi. Další z trestů co jsem aplikoval bylo vytahání za kožich v místě kohoutku. Další způsob odkoukaný primo od jezevčice.
U dospělého psa mi zase perfektně funguje způsob trestání ignorací.
Nepřipadám si jako nějaký ras...

Tady s těmito metodami nepochodíte.

cotel napsal(a):
Vaše snaha vyzrát na moji osobu a snaha být mi nadřazenou si nezadá s mojí snahou být alfa pro moji fenu. Kážete vodu, pijete víno. Já si možnou chybu u výchovy psa připouštím. A co vy? Připouštíte si chybu v chování vůči jinému člověku? Anonymita internetové diskuze Vám dodala jistotu. Dejte si prosím pozor. Ve skutečném životě by Vás mohl nekdo za takové chování konfrontovat

Není to vetřelcovo dvojče? Ten projev je mi povědomý.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslivec by to vzal domů psovi, ne? Třeba někdo srazil stádečko, hrál kuželky, nohy jíst nebude, tedy je nechal u cesty. Srnčí guláš není špatný. Ale takový "játrový".

Tady nikdo stádečko srazit nemohl, nejsme silnice, ale taková...cyklostezka, kde občas projede auto. Stádečko bych tu zase viděla ráda, ale chrti je hodně zredukovali Ne každý myslivec má psa...u nás jich možná znám i víc bez psů.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Není to vetřelcovo dvojče? Ten projev je mi povědomý.

Myslím že ne - Cotel byl jen v blbou dobu na blbém místě, když zháněl informace o výchově psů, ale jinak je to podle mě úplně normální člověk, co se snaží dobře vychovat psa (i když to jde udělat i jinak a lépe).

... s Vetřelcem bych teda kempovat nechtěla😱

cotel napsal(a):
Konečně jsme se dopracovali ke konstruktivní diskuzi. Jen bych doplnil, že pes je inteligentní (podle nekoho vic než já) a chápe výraz obličeje a tón hlasu. Vždy pozná jestli se jedná o hru a nebo a hubování. Pokud hubuju fena skloní hlavu a je vykázána na místo. Pokud si hrajeme vrčí, kouše skáče. Na záda jde dobrovolně a ráda. Možná mám štěstí a možná ne. Možná jsem si vybral dobrý chov. Každopádně dnes je vychovaná a funguje to. Čas nevrátíte. Všechny konstruktivní rady a připomínky si beru k srdci. Všechny ostatní splachuji do záchodu, protože jsou prostě k ho....
Psa Vám lito být nemusí. Je na tom velice dobře i přes moji výchovu. Pokud by byla aspoň polovina psů v chovaných jako ten můj, věřte, že by tu bylo krásně.
Nakonec bych každému poradil ať si neco přečte, poradí se s různými chovateli, ale nakonec stejně na každého psa platí neco jiného.

"Pes je na tom dobře i přes moji výchovu."

přírodní plemeno by to nepochopilo jinak než jako trest, výhružku a veliké, převeliké zklamání ze svého "vůdce".

přesně tak

Jsem přesvědčena, že pes potřebuje znát hranice, pravidla, naopak bez nich by byl nešťasten, ale dá se mu to vysvětlit bez těchto trestů, bez vyhrožování, bez metody strachu.

huesky megi - vytesat do kamene

Není to vetřelcovo dvojče? Ten projev je mi povědomý.
ani náhodou, véťa by to podal úplně jinak

lupus4 napsal(a):
přírodní plemeno by to nepochopilo jinak než jako trest, výhružku a veliké, převeliké zklamání ze svého "vůdce".

přesně tak

Jsem přesvědčena, že pes potřebuje znát hranice, pravidla, naopak bez nich by byl nešťasten, ale dá se mu to vysvětlit bez těchto trestů, bez vyhrožování, bez metody strachu.

huesky megi - vytesat do kamene

Není to vetřelcovo dvojče? Ten projev je mi povědomý.
ani náhodou, véťa by to podal úplně jinak

Véťa😂
Vy mi dneska dáváte! 👍😂😂😂🎖️

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Myslím že ne - Cotel byl jen v blbou dobu na blbém místě, když zháněl informace o výchově psů, ale jinak je to podle mě úplně normální člověk, co se snaží dobře vychovat psa (i když to jde udělat i jinak a lépe).

... s Vetřelcem bych teda kempovat nechtěla😱

Mně přišel stejně zacyklený, ale můžu se mýlit.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Myslím že ne - Cotel byl jen v blbou dobu na blbém místě, když zháněl informace o výchově psů, ale jinak je to podle mě úplně normální člověk, co se snaží dobře vychovat psa (i když to jde udělat i jinak a lépe).

... s Vetřelcem bych teda kempovat nechtěla😱

Já taky ne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsem tak nějak tušila tuto odpověď.
Také mám otce. Kdyby se ke psům choval takto, tak se asi nechám adoptovat. Bojové psy máme kolem sebe od nepaměti, ani jeden nepotřeboval takovou výchovu. Je mi to tzv. proti srsti a troufám si říct, že i těm psům, ani přírodní plemeno by to nepochopilo jinak než jako trest, výhružku a veliké, převeliké zklamání ze svého "vůdce".
Víte, kam to směřuji? Podle mě si člověk pořídí "nebezpečného" psa, kterému povětšinou moc nerozumí, často je to zkrátka zle zvolené plemeno, poslechnou radu tatínka, že je potřeba je držet na uzdě, jo, pepíku, to chce pevnou ruku,
nebo je to jiný jejich idol, ikona, třeba pán, co má z dob dávných několik zkoušek, takže takový mistr světa, z toho si vezmi příklad, no tak jo, budu to dělat stejně.
Prošlo kolem mě asi třicet psů, ani jeden takhle nepotřeboval ukazovat, kdo je tady pánem, takže mi to přijde divné.
Jsem přesvědčena, že pes potřebuje znát hranice, pravidla, naopak bez nich by byl nešťasten, ale dá se mu to vysvětlit bez těchto trestů, bez vyhrožování, bez metody strachu.
Ptala jsem se na dokument, knihu, něco tak, na co bych se mohla podívat a najít ten smysl, tu fintu, princip. Ale nějak podvědomě tuším, že nic takového není.
Nic, kde by fena třepala štěnětem, převracela ho, brala mu jídlo.
Opravdu mají tyto metody asi původ u starších. Viděli dokument, špatně si některé scény vyložili a takhle to dopadlo.
Víte, že fena umí zastavit štěně pouhým lehkým dotykem na straně krku? Ale to by člověk musel zkusit a ne hned válet psem po zemi. Nebo řeknu povel - uhni - také dobrá věc a ještě psa za to mohu pochválit. To je fér. Mohu být hrdá na sebe, jak jsem to vymyslela a jakého mám šikovného psa. Když jej převrátím na záda, co z toho mám?
Když to pes provozuje s radostí, pak jaký je smysl tohoto konání? Co tím chtěl vůdce říct?
A víte, že si podřízený pes lehne na záda, aby ukázal břicho, což je zranitelná část, před vůdcem smečky sám, že jej tak nikdo nepřevrací? A víte, že to dělá i pes vzdávající se, a pes,
který je zahnán do kouta?
Jak to rozlišíte?

Fena jezevčíka třepala se štěnětem pokud jedlo moc chamtivě. Predešla tak tomu aby se následně pozvracelo. Ja netřepal, jen chytnul a lehce popotáhl. Feny štěňata nosí za kůži běžně. Pokud nekdy uvidíte dva psy jak si hraji zjistíte, že pokud to překročí hranici, jeden pes druhého povalí na bok. Není to nic nepřirozeného.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně přišel stejně zacyklený, ale můžu se mýlit.

To ne, Cotel má sice zastaralé nazory a metody, ale pořád je o 100 let blíž současnosti, a nevykazuje patologické rysy.

... a má psa! 😂

Inspektor Pišišvor napsal(a):
To ne, Cotel má sice zastaralé nazory a metody, ale pořád je o 100 let blíž současnosti, a nevykazuje patologické rysy.

... a má psa! 😂

Aspoň, že to!

cotelt napsal(a):
Fena jezevčíka třepala se štěnětem pokud jedlo moc chamtivě. Predešla tak tomu aby se následně pozvracelo. Ja netřepal, jen chytnul a lehce popotáhl. Feny štěňata nosí za kůži běžně. Pokud nekdy uvidíte dva psy jak si hraji zjistíte, že pokud to překročí hranici, jeden pes druhého povalí na bok. Není to nic nepřirozeného.

Fakt? Myslím tu fenu.

Já teda nevim, je samozřejmě potřeba svému psu rozumět a abychom byli my zase pro psa čitelní, ale pořád jsme lidi a pes není hloupej...je tedy nutno použít to, co vidíme, že mezi sebou dělají psi?
Já teda nepůjdu a nebudu se seznamovat se psem tak, že mu očuchám zadek a myslím, že i psu by to bylo divný, cože ta ženská dělá.

Prostě, když dva dělají totéž, není to totéž.

Moje fena klidně chytla svého psího bratra pod krkem, flákla s ním na záda na zem a do ksichtu mu zavrčela, že takhle se teda chovat nebude.......a co udělal pes, když ho pustila?? Vstal, oklepal se, omluvil se a pohodička.
A co kdybych to samé udělala já......s jeho povahou by se mě bál už do konce života, vztah by byl ten tam, dokonce si myslím, že po takové konfrontaci by na mě vrčel, kdybych se k němu byť jen přiblížila.
Prostě to, že takhle to dělala fena a fungovalo jí to, není argument pro to, abych to dělala stejně a hlavně aby to pes stejně vnímal.

Psi mají obrovský dar mezidruhové komunikace s námi lidmi a je na nás, abychom se štěňátkem postupně našli společnou řeč...ne čistě psí, ne čistě lidskou, ale tu kterou se můžeme bez problémů domluvit.

cotelt napsal(a):
Fena jezevčíka třepala se štěnětem pokud jedlo moc chamtivě. Predešla tak tomu aby se následně pozvracelo. Ja netřepal, jen chytnul a lehce popotáhl. Feny štěňata nosí za kůži běžně. Pokud nekdy uvidíte dva psy jak si hraji zjistíte, že pokud to překročí hranici, jeden pes druhého povalí na bok. Není to nic nepřirozeného.

Strávil jsem stovky (tisíce?) hodin pozorováním štěňat ve smečce (otec, máma , strejdové ,tety) a NIKDY jsem neviděl "třepání" za kůži na krku. Natož "předcházení pozvracení"...naopak jim sami vyvrhovali (psi 1,0 nikdy)

pro cotla : psi třepáním po úchytu za krk zabijejí a lámou vaz menší kořisti (kočka , zajíc ...apod)
copak si asi má myslet chudák štěně, když mu to dělá "jeho" člověk

Feny štěňata nosí za kůži běžně

jo, když je stěhujou - ale NETRESTAJ,


Pokud nekdy uvidíte dva psy jak si hraji zjistíte, že pokud to překročí hranici, jeden pes druhého povalí na bok. Není to nic nepřirozeného.

to není, ale "podobní krotitelé" to neaplikuji ve hře...

Tohle bylo zneužité a blbě komentované a zcela nevhodně interpretované ve videu u Rudy D., kdy z toho reportéři udělali, jako obvykle, úplně něco jiného a "krotitelé se toho zcela nevhodně chytli"

cotelt napsal(a):
Fena jezevčíka třepala se štěnětem pokud jedlo moc chamtivě. Predešla tak tomu aby se následně pozvracelo. Ja netřepal, jen chytnul a lehce popotáhl. Feny štěňata nosí za kůži běžně. Pokud nekdy uvidíte dva psy jak si hraji zjistíte, že pokud to překročí hranici, jeden pes druhého povalí na bok. Není to nic nepřirozeného.

Velmi se pletete, tohle tvrdí všichni vyznavači “vaší” metody.

cotelt napsal(a):
Fena jezevčíka třepala se štěnětem pokud jedlo moc chamtivě. Predešla tak tomu aby se následně pozvracelo. Ja netřepal, jen chytnul a lehce popotáhl. Feny štěňata nosí za kůži běžně. Pokud nekdy uvidíte dva psy jak si hraji zjistíte, že pokud to překročí hranici, jeden pes druhého povalí na bok. Není to nic nepřirozeného.

Tento příspěvek je o mnoho mírnější než ten původní, že?
Jak to myslíte, povalí na bok? Hlavou, tlapou?
Feny nosí štěně takovým chvatem, který my neumíme - štěně instinktivně znehybní, aby mohlo být přeneseno bez zlomení vazu. Tj. něco jiného než třepání za kůži.
Základní rozkol je v zastavení - uklidni se - a třepání, což je od člověka trest takový jako ble.
Aby to nevypadalo, že mám alergii na tresty, vůbec ne. Když psa posunu od nohy stolu, protože ji kouše, je to trest, používám to, na desátý pokus to pochopí, ještě lépe hned narvat hračku do tlamy. Ale ocaď pocaď. Moc dobře vím, jak vypadá vytahání za kůži.
Fena netřepe štěnětem. Vždyť je to vražda. Takhle se zabíjí krysa, zajíc.
Myslím, že čas hodně zkresluje, v tom to je.
Chápu, že někdo něco viděl, možné to je, znám také fenu, která štěně zabila, přehnala to, no, standardní chování to ale asi nebude.

Víte co, psi spolu mluví pohledem, mručením, postojem, oni se cítí atp. a my nevíme, co si v tu kterou chvíli povídají. My jen vidíme, že fena vrazila hlavou do štěněte a to se zastavilo, případně po kluzké podlaze to nevybralo a spadlo na bok - a je z toho metoda "já jsem vůdce, přede mnou se budeš plazit". To je celé.

RD, ano, něco jsem zaregistrovala, CM válí psy po zemi (většinou rváče) a už to také ale přehodnotil, ještě často ukazoval vyrušení skrz kousnutí rukou, myslím, že
říkal, že fena takhle napomíná štěně. A od toho už je jen krůček k třepání za kůži, to víte, lidé mají na štěkanátko velkou ruku.
Ale tohle bylo dřív než internet v každé domácnosti.
Možná to mají lidé v sobě (a ano, jak někdo výše poznamenal - mnohdy se to dědí)
od výchovy dětí. Jedna paní učitelka takhle také trestala děti - chytit za vlasy a šup o tabuli.
Vyhodili ji až po pádu komunismu.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
To ne, Cotel má sice zastaralé nazory a metody, ale pořád je o 100 let blíž současnosti, a nevykazuje patologické rysy.

... a má psa! 😂

A snad se nechá poučit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A snad se nechá poučit.

S tím zatřepáním je to fakt. Jednou se ji štěňátka poblinkala a příště už je chytla a mírně zatřepala. Nevidím důvod proč bych neuměl být schopný chytit psa jako fena. Stejně tak chytím i králíka a znehybním, správným pohybem znehybním i slepici či umím chytit bezpečně i okrasné ptactvo. Nikoho nepřesvědčují o správnosti toho všeho. Podotýkám, že tam ta cesta je a je na každém jaké ma zkušenosti a na co si troufne. Pokud to po dobrém nešlo, použil jsem jinou metodu.
A jinak nejsem žádný další uzivatel tohoto fora. S jeho nazory nesouhlasím.

cotelt napsal(a):
S tím zatřepáním je to fakt. Jednou se ji štěňátka poblinkala a příště už je chytla a mírně zatřepala. Nevidím důvod proč bych neuměl být schopný chytit psa jako fena. Stejně tak chytím i králíka a znehybním, správným pohybem znehybním i slepici či umím chytit bezpečně i okrasné ptactvo. Nikoho nepřesvědčují o správnosti toho všeho. Podotýkám, že tam ta cesta je a je na každém jaké ma zkušenosti a na co si troufne. Pokud to po dobrém nešlo, použil jsem jinou metodu.
A jinak nejsem žádný další uzivatel tohoto fora. S jeho nazory nesouhlasím.

Já teda vidím důvod, proč nejste schopný chytit psa jako fena. Protože nejste fena a vynecháváte asi tak dva miliony detailů, co v tý komunikaci probíhají (už jen třeba důvod a cíl zákroku), převádíte to chování z jednoho kontextu do úplně jinýho - jakože trest.
Pes bude svýho člověka moc rád následovat i bez podobných nesmyslů a demonstrací síly - nebo možná právě proto, že to bude bez nich a že bude člověk srozumitelnej, psovi vysvětlí, co se po něm chce, nebude si vymýšlet ptákoviny a tak podobně.

cotelt napsal(a):
S tím zatřepáním je to fakt. Jednou se ji štěňátka poblinkala a příště už je chytla a mírně zatřepala. Nevidím důvod proč bych neuměl být schopný chytit psa jako fena. Stejně tak chytím i králíka a znehybním, správným pohybem znehybním i slepici či umím chytit bezpečně i okrasné ptactvo. Nikoho nepřesvědčují o správnosti toho všeho. Podotýkám, že tam ta cesta je a je na každém jaké ma zkušenosti a na co si troufne. Pokud to po dobrém nešlo, použil jsem jinou metodu.
A jinak nejsem žádný další uzivatel tohoto fora. S jeho nazory nesouhlasím.

Pokud to po dobrém nešlo, použil jsem jinou metodu.

Já si vždycky říkám, proč třeba majitelé kavkazanů (alespoň ty co znám) a já kavkazana považuju za jednu z nejradikálnějších "bestií" v psí říši, proč toto nepoužívají.........proč to s obrovským hodně ostrým psem, který by neměl problém postavit se agresivnímu pánečkovi, proč to zvládnou vždycky po dobrém.

A proč lidi, kteří mají pesany nad kterými mají fyzicky navrch, proč to po dobrém nezvládají.

Znám pár lidí jako vy...a svoje psy milujou a psi se u nich mají dobře....ale nesnášim, když mi vypráví, jak to a to "vyřešili" a že to jinak nešlo a mě nezbývá než se zeptat...
"a co kdybys měl kavkazana?? ten by si to asi líbit nenechal, jak bys to řešil s ním??"

Nejsem žádný pozitivkář, ale myslím, že se to dá vymyslet vždycky tak, abych mohla psa pochválit a ne potrestat.
Přijde mi, že taková ukázka páníčkovství je prostě jednoduchá. Pokud má člověk psa, který něco takového neodpouští resp. je velké riziko, že neodpustí, tak si sakra dává pozor na to, jak se ke psu chová.
A vždycky to musí vymyslet po dobrém....a když to nejde po dobrém, tak to musí vymyslet jinak....po dobrém.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pokud to po dobrém nešlo, použil jsem jinou metodu.

Já si vždycky říkám, proč třeba majitelé kavkazanů (alespoň ty co znám) a já kavkazana považuju za jednu z nejradikálnějších "bestií" v psí říši, proč toto nepoužívají.........proč to s obrovským hodně ostrým psem, který by neměl problém postavit se agresivnímu pánečkovi, proč to zvládnou vždycky po dobrém.

A proč lidi, kteří mají pesany nad kterými mají fyzicky navrch, proč to po dobrém nezvládají.

Znám pár lidí jako vy...a svoje psy milujou a psi se u nich mají dobře....ale nesnášim, když mi vypráví, jak to a to "vyřešili" a že to jinak nešlo a mě nezbývá než se zeptat...
"a co kdybys měl kavkazana?? ten by si to asi líbit nenechal, jak bys to řešil s ním??"

Nejsem žádný pozitivkář, ale myslím, že se to dá vymyslet vždycky tak, abych mohla psa pochválit a ne potrestat.
Přijde mi, že taková ukázka páníčkovství je prostě jednoduchá. Pokud má člověk psa, který něco takového neodpouští resp. je velké riziko, že neodpustí, tak si sakra dává pozor na to, jak se ke psu chová.
A vždycky to musí vymyslet po dobrém....a když to nejde po dobrém, tak to musí vymyslet jinak....po dobrém.

Máte pravdu. Na takového psa to fungovat rozhodně nebude. Vidím tam, ale jeden rozdíl. Kavkazana nebudu rozhodně učit na fungování v domácnosti. Kavkazan funguje v jiných podmínkách. V plemeni se nevyznám, ale mam za to, že podobný pes potrebuje hlavně velký osobní prostor a velký pozemek kde bude fungovat. Na zahradě prece nemám stejné naroky na psa jako na psa v domácnosti. Pokud pes (a to opravdu ona nechce) být na zahradě, bude se muset přizpůsobit rodině stejně tak jako se rodina musí přizpůsobit jí. Pokud bych ji nechal venku nemusel bych být tak přísný. Tohle je můj pohled na věc.
Nemusíte mít každopádně strach. Podobné plemeno rozhodně porizovat nehodlám.
Každopádně chápu vaši narážku. U dalšího psa se pokusím postupovat jinak. V případě, že jiný postup nebude nést ovoce, vrátím se zpět k léty ověřenému způsobu. Ve výsledku mi jde o to stejné jako všem.

cotelt napsal(a):
S tím zatřepáním je to fakt. Jednou se ji štěňátka poblinkala a příště už je chytla a mírně zatřepala. Nevidím důvod proč bych neuměl být schopný chytit psa jako fena. Stejně tak chytím i králíka a znehybním, správným pohybem znehybním i slepici či umím chytit bezpečně i okrasné ptactvo. Nikoho nepřesvědčují o správnosti toho všeho. Podotýkám, že tam ta cesta je a je na každém jaké ma zkušenosti a na co si troufne. Pokud to po dobrém nešlo, použil jsem jinou metodu.
A jinak nejsem žádný další uzivatel tohoto fora. S jeho nazory nesouhlasím.

Cotelte: nesnažte se napodobovat psa (teda ani fenu). Protože vy nejste pes (teda ani fena)! Pes má schopnost rozumět jiným psům na základě tak nepatrných pohybů, postojů, pohledů a zvuků, že vy je vůbec nerozpoznáte. Zapomeňte na to, že budete reagovat jako pes (tedy fena). Vy jenom vidíte, co se děje navenek. A protože přehlídnete všechno, co tomu předcházelo, celou tu psí komunikaci, tak v domnění, že napodobujete psí jednání, uděláte něco pro psa naprosto nepochopitelného a to (a to si pište, že jo), úplně blbě a v jiném okamžiku, než by si zvolil pes. Mluvíte s ním jazykem, kterému nemůže rozumět. Něco jako byste na cizince mluvil česky, ale zato hodně nahlas, v domnění, že vám tak spíše porozumí. Je to ve své podstatě vůči psímu parťákovi hodně kruté.
Jeden pes se podrobí, jiný po vás vystartuje, ale správný vztah s ním takhle určitě nenavážete.
------
K zadavateli- tříměsíční štěně se svými brášky a ségrami komunikuje vrčením úplně normálně a nikdo se z toho nehroutí. Ani jeho maminka to nijak neřeší (netřepe s ním, neřve na něj, neobrací ho na záda, nebojí se ho a nepíše do poraden). Není to zlozvyk, vaše štěnda vám prostě říká, že jí něco není příjemné, že se v něčem nevyzná. Ještě k vám nemá důvěru, je to ještě mimčo, a tak si žrádlo přirozeně chrání. Je to prostě šelma, tedy šelmička. Na své sourozence by si klidně taky zavrčela, kdyby ji nenechali při žraní na pokoji.
Chovejte se k ní maximálně čitelně, protože její důvěru si musíte získat. Postupně, časem. Zatím ji u misky cíleně nebuzerujte, jak bylo psáno výš, dávejte ji tu dávku občas nadvakrát, vždycky přidejte, aby se naučila, že od vás vždycky kápne něco dobrého. A furt na ní mluvte.
Teprve až bude starší a důvěra se dostaví, pak nenásilně a postupně, jak spolu najdete společný styl života, můžete začít se žrádlem manipulovat (tedy odůvodnitelně, protože pes pozná, kdy má ta manipulace důvod, a kdy je to buzerace. To je, jak psaly dámy přede mnou, takové to "uhni, prosím tě, něco mi spadlo vedle misky" anebo: "kams tu misku odstrkala, proboha" ).

Máte úplné drobátko, takže je úsměvné, když používáte spojení jako : "nedávno" a "když byla menší".... však počkejte v pubertě!

cotelt napsal(a):
S tím zatřepáním je to fakt. Jednou se ji štěňátka poblinkala a příště už je chytla a mírně zatřepala. Nevidím důvod proč bych neuměl být schopný chytit psa jako fena. Stejně tak chytím i králíka a znehybním, správným pohybem znehybním i slepici či umím chytit bezpečně i okrasné ptactvo. Nikoho nepřesvědčují o správnosti toho všeho. Podotýkám, že tam ta cesta je a je na každém jaké ma zkušenosti a na co si troufne. Pokud to po dobrém nešlo, použil jsem jinou metodu.
A jinak nejsem žádný další uzivatel tohoto fora. S jeho nazory nesouhlasím.

B.l.bost! Fena nebude třepat se štěňaty, protože se podruhé poblinkala.

cotelt napsal(a):
S tím zatřepáním je to fakt. Jednou se ji štěňátka poblinkala a příště už je chytla a mírně zatřepala. Nevidím důvod proč bych neuměl být schopný chytit psa jako fena. Stejně tak chytím i králíka a znehybním, správným pohybem znehybním i slepici či umím chytit bezpečně i okrasné ptactvo. Nikoho nepřesvědčují o správnosti toho všeho. Podotýkám, že tam ta cesta je a je na každém jaké ma zkušenosti a na co si troufne. Pokud to po dobrém nešlo, použil jsem jinou metodu.
A jinak nejsem žádný další uzivatel tohoto fora. S jeho nazory nesouhlasím.

Tak jen ve vašem vlastním zájmu si s těmito výchovnými metodami nikdy nepořizujte pastevce. Ten by si to totiž líbit nedal a jednou by to vrátil i s úroky. NO snese hodně, proto vám to taky asi zatím funguje.

conie napsal(a):
Tak jen ve vašem vlastním zájmu si s těmito výchovnými metodami nikdy nepořizujte pastevce. Ten by si to totiž líbit nedal a jednou by to vrátil i s úroky. NO snese hodně, proto vám to taky asi zatím funguje.

Jo, pak budeme na novinkách číst, jak pes "bez důvodu" zaútočil na vlastního pána. A cotel(t) píše o "bojovém" plemeni - nějaký bull? Nicméně je to fuk, protože nejspíš dopadne stejně (blbě).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo, pak budeme na novinkách číst, jak pes "bez důvodu" zaútočil na vlastního pána. A cotel(t) píše o "bojovém" plemeni - nějaký bull? Nicméně je to fuk, protože nejspíš dopadne stejně (blbě).

Jestli jsem dobře postřehla, tak má bulteriera. Nevím tedy jestli anglického - v tom případě se dopouští dalšího omylu - lovecký pes, který není považován za "bojové plemeno".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jestli jsem dobře postřehla, tak má bulteriera. Nevím tedy jestli anglického - v tom případě se dopouští dalšího omylu - lovecký pes, který není považován za "bojové plemeno".

Netvrdí, že anglický bulteriér je bojové plemeno, píše, že nechce poslouchat od lidí řeči o agresivním bojovém plemenu - to je rozdíl.
Většina laiků do té kategorie bulíky řadí.
Edit - a omylu se vlastně dopouští každej, kdo označení "bojové plemeno" použije, protože taková kategorie psů neexistuje.

Nečetla jsem to sice celé a nevím co má cotel za plemeno, ale myslím si, že slovo ,,bojové" vymyslel a tak nějak vytvořil člověk. Anglický bulteriér je lovecký pes. Znala jsem jednoho myslivce, měl dva a používal je na divočáky. Byli super, úplní mazánci, ale byli pracovní a využití měli, tak, jak mají mít. Žádní gaučoví povaleči.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nečetla jsem to sice celé a nevím co má cotel za plemeno, ale myslím si, že slovo ,,bojové" vymyslel a tak nějak vytvořil člověk. Anglický bulteriér je lovecký pes. Znala jsem jednoho myslivce, měl dva a používal je na divočáky. Byli super, úplní mazánci, ale byli pracovní a využití měli, tak, jak mají mít. Žádní gaučoví povaleči.

Ang bull nebyl původně šlechtěn jako lovecké plemeno. Jako lovecké plemeno, ale uplatnění našel. Výborně se hodí na lov černé, pro jeho sílu, odhodlání a nebojácnost. Jde o to se nazaleknout mnohem většího kňoura, chytit a nepustit. (ano právě tohle by se mi mohlo vymstít) Já ho za bojové nepovažuji. Veřejnost ovšem ano. Je to vinou stupidních médií. Ve skutečnosti lze toto plemeno krásně využít např. i pro canisterapii díky vysokému prahu bolesti a vrozené lásce k lidem. Pokud přežijete šílený štěčí věk, vyroste opravdu gaučový povaleč. Jen to chce venku pořádně utahat. To, že báby zblblé z novy chtějí bullíka rovnou střílet a plošně je zakazovat je taky fakt. Tolik k bullíkovi.

cotelt napsal(a):
Máte pravdu. Na takového psa to fungovat rozhodně nebude. Vidím tam, ale jeden rozdíl. Kavkazana nebudu rozhodně učit na fungování v domácnosti. Kavkazan funguje v jiných podmínkách. V plemeni se nevyznám, ale mam za to, že podobný pes potrebuje hlavně velký osobní prostor a velký pozemek kde bude fungovat. Na zahradě prece nemám stejné naroky na psa jako na psa v domácnosti. Pokud pes (a to opravdu ona nechce) být na zahradě, bude se muset přizpůsobit rodině stejně tak jako se rodina musí přizpůsobit jí. Pokud bych ji nechal venku nemusel bych být tak přísný. Tohle je můj pohled na věc.
Nemusíte mít každopádně strach. Podobné plemeno rozhodně porizovat nehodlám.
Každopádně chápu vaši narážku. U dalšího psa se pokusím postupovat jinak. V případě, že jiný postup nebude nést ovoce, vrátím se zpět k léty ověřenému způsobu. Ve výsledku mi jde o to stejné jako všem.

No většina těch majitelů kavkazanů měla ty psy od štěňat doma v domácnosti, než se psi "odstěhovali" sami ven, takže všichni je učili fungovat v domácnosti.
Sama mám holku pasteveckou...jasně nemohla bych jí mít v bytě v paneláku, to by bylo týrání, ale bydlí s náma doma s tím, že může na zahradu kdy chce.

To není o tom, že na venkovního psa nemusíte být tak přísný a na domácího ano.

Nemusí to být nutně pastevec....měla jsem i chrta, doma a tam tohle člověk taky nemůže řešit agresí z páníčkovi strany.

Já si třeba vždycky říkám proč to ten pes dělá?? Co je špatně, proč se takhle chová?? A snažím se eliminovat příčinu a ne potrestat důsledek.
Pes je naprosto dokonalé stvoření a já si myslím, že pokud se páníček uchýlí k demonstraci síly, tak za prvé totálně selhal....připomíná mi to dva co se hádají a jednomu dojdou argumenty, tak dá druhému facku...znamená to, že teda vyhrál a má pravdu??
A za druhé si myslím, že pokud má člověk psa od štěněte, tak za všechny problémy může sám svojí výchovou, přístupem, vztahem se psem.

U mě je pravidlo číslo jedna důvěra....já nikdy neublížím svému psu a můj pes nikdy neublíží mě. To, že si zavrčí, že se mu něco nelíbí....tak co má dělat, on takhle mluví a to zavrčení je super, protože vím, že se něco děje a můžu to řešit. Pokud je pes trestán za takový projev, tak se může u nějakého jedince stát, že už příště vrčet nebude, ale že rovnou kousne. Což teda vidím jako riziko třeba v domácnosti s dětmi......když budu psa trestat např. za to, že když jde malé dítě k jeho pelíšku, kde pes leží a on na něj vrčí nebo i třeba k té misce, když pes jí, tak se jednoho dne může stát, že nezavrčí, ale rovnou zaútočí a kousne, dítě skončí v nemocnici a pes bude jako agresivní utracen a ve finále za to můžou páníčci.

To je můj názor.

Nečetla jsem celou diskuzi, vyjádřím se jen k vrčení u misky, s tím mám taky zkušenost.

Když jsem si dovezla psa, coby 2 měsíční štěně, tak u misky vrčel jak blázen. A to jsem mu do ní ani nemusela sahat. Stačilo, že jsem ji položila na zem a nestihla dost rychle odejít, nebo že jsem se přiblížila na pár metrů. Na to, že to bylo malé roztomilé štěně, tak vrčel opravdu hnusně, zle.

Nevím, jestli jsem to řešila správně, každopádně to pomohlo. Začala jsem si misku brát na klín a krmit z ruky. Prostě pes viděl, že z té misky mu to podávám já. Tak jsem to dělala nějakou dobu a pak postupně jsem začala misku dávat na zem, a přihazovala jsem do ní něco lepšího, než měl pes v misce. Klidně jsem do té misky dala i ruky, na které byla šunka. No a bylo po vrčení. Dokonce mi pes začal misku nosit hned po tom, co dožral. A to mu vlastně zůstalo doteď, to dělá pořád .

Taky nemám potřebu psům do misek sahat, ale na druhou stranu vím, že když to bude potřeba udělat, tak se nic nestane. Stejně tak jako nechávám psy žrát v klidu a záměrně kolem nich nechodím, ale vím, že v pohodě projít můžu. A většinou projdu tak, že na psa promluvím a on ještě zavrtí ocasem. Pokud mají psi kosti nebo cokoli jiného na žvýkání, tak jim to taky neberu proto, abych si něco dokazovala. Ale když je opravdu potřeba jim to vzít, tak bez problému. A to všechno souvisí s tou důvěrou, o které píše Sardualh.

Marcelaamax - je to tak logické, bohužel to hodně lidí pořád nechápe. Pokud pes vrčí u misky, je to proto, že se bojí o svoje žrádlo, má pocit, že by jeho žrádlo mohlo být ohrožené. To je přirozená věc, štěně si hlídá svou porci, aby mu jí nesežrali rychlejší sourozenci a neví, že před člověkem si jídlo bránit nemusí.
Nevím, jak líp mu vysvětlit, že pro něj nejsem konkurence u misky, než tak, že mu na žrádlo nechám svatý klid a když už tam tu ruku musím strčit, tak proto, že mu tam něco přidám.
Pokud ho budu tréninkově bu.z.erovat a nutit nevrčet, utvrdím ho v tom, že misku je třeba si před lidmi hlídat.

Nikde jsem nenapsal, že trestám za vrčení. Vrčení je projev, který toleruji a jak píši patří u nás i ke hře. Naopak pokud pes vrčí ze strachu jdu mu ukázat, že je vše v pořádku. Pokud je reakce psa nepřiměřená, je nutno zakročit a nenechat si to líbit. Pokud pes štěká, jdu s ním na dvůr, ulici, zahradu ukázat, že je vše ok.

cotelt napsal(a):
Nikde jsem nenapsal, že trestám za vrčení. Vrčení je projev, který toleruji a jak píši patří u nás i ke hře. Naopak pokud pes vrčí ze strachu jdu mu ukázat, že je vše v pořádku. Pokud je reakce psa nepřiměřená, je nutno zakročit a nenechat si to líbit. Pokud pes štěká, jdu s ním na dvůr, ulici, zahradu ukázat, že je vše ok.

Co je nepřiměřená reakce? Nějaký příklad?

Terven napsal(a):
Marcelaamax - je to tak logické, bohužel to hodně lidí pořád nechápe. Pokud pes vrčí u misky, je to proto, že se bojí o svoje žrádlo, má pocit, že by jeho žrádlo mohlo být ohrožené. To je přirozená věc, štěně si hlídá svou porci, aby mu jí nesežrali rychlejší sourozenci a neví, že před člověkem si jídlo bránit nemusí.
Nevím, jak líp mu vysvětlit, že pro něj nejsem konkurence u misky, než tak, že mu na žrádlo nechám svatý klid a když už tam tu ruku musím strčit, tak proto, že mu tam něco přidám.
Pokud ho budu tréninkově bu.z.erovat a nutit nevrčet, utvrdím ho v tom, že misku je třeba si před lidmi hlídat.

No, proto říkám, že třeba ani ten postup s miskou na klíně a krmením v ruce nebyl správný, dneska už bych to taky řešila asi jinak, ale tenkrát to zabralo, i když si to pes možná mohl vzít tak, že mu misku vlastně beru.

Já jsem pak začala hodně krmit z ruky, v rámci cvičení, učení na jméno. U feny jsem to praktikovala vlastně od prvního dne, a nikdy s miskou problém neměla. Myslím, že je to taky o tom, že ten pes pochopí, že já mu žrádlo hlavně dávám, ne beru.

Ale tak vtipný by bylo, kdyby tihle zastánci metod z předpotopní doby dostali do ruky třeba mýho psa, když jsem ho přivedla z útulku. Ten by jim za nějaký braní misky ještě zatleskal, "správně jsi to pochopil, páníčku, misku si nech, nechci papat"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale tak vtipný by bylo, kdyby tihle zastánci metod z předpotopní doby dostali do ruky třeba mýho psa, když jsem ho přivedla z útulku. Ten by jim za nějaký braní misky ještě zatleskal, "správně jsi to pochopil, páníčku, misku si nech, nechci papat"

Teď mě napadá... jestli to vlastně nezkusili ti lidé, co si ho z útulku vzali přede mnou a po týdnu vrátili s tím, že nežere

U té misky je mi pozitivní motivace docela jasná, tak jak to všichni popisujete a díky za tip na knížku. Už ji mám objednanou. Zajímalo by mne zda se dají pozitivní metody uplatnit na akutní problém. Příklad: 3.5 měsíční štěndo si poraní packu a musím mu ji ihned ošetřit. Štěněti se to pochopitelně nelíbí, bolí ho to, vrčí a případně se ohání. Reakce štěněte je stejně pochopitelná jako s tou miskou, dává mi na jedno, že je velmi nespokojené, s tím že mu dokonce způsobuji bolest, ale v tomto případě ani samo moc nerozumí, že mu chci pomoci a může to chvilkově bolet. Já v tomto případě nemám čas ho zvykat nějakým postupem do budoucnosti a nemůžu mu nechat klid, když si tak zrovna přeje a vyřešíme to nějak později v budoucnu. Potřebuji packu ošetřit hned a štěně mi nejde po dobrém (konejšivý hlas, žádné násilné ale jemné podržení si packy) moc uklidnit, o dobrůtky nejeví v tu chvíli žádný zájem. Já ten případ vyřešil nedávno prostě rozhodnou akcí, je mi jedno, že se ti to nelíbí, konec vykecáváni a prostě to uděláme, tak jak chci já. Teď mně připadá, že to bylo proti tomu principu, co se tady popisuje, ale máj dojem, že někdy stejně prostě není čas na "rozhovor" a je nutná rozhodná akce, kde člověk musí ukázat psovi, že je to on, co tady rozhoduje v případě, že na druhé straně není ochota ke spolupráci. Snad jsem jednou akcí nic nepokazil, ale než bych dojel k veterináři hrozila ztráta krve. U veterináře pak obdobné vrčení, snaha se vyškubnout, utéct, veterinář vyřešil stejně rozhodnou akcí, budeš držet a bude ticho, nezájem prcku. Jen se trochu obávám, aby nedělal stejné scény příště a jak se tomu vyvarovat ...

molok napsal(a):
U té misky je mi pozitivní motivace docela jasná, tak jak to všichni popisujete a díky za tip na knížku. Už ji mám objednanou. Zajímalo by mne zda se dají pozitivní metody uplatnit na akutní problém. Příklad: 3.5 měsíční štěndo si poraní packu a musím mu ji ihned ošetřit. Štěněti se to pochopitelně nelíbí, bolí ho to, vrčí a případně se ohání. Reakce štěněte je stejně pochopitelná jako s tou miskou, dává mi na jedno, že je velmi nespokojené, s tím že mu dokonce způsobuji bolest, ale v tomto případě ani samo moc nerozumí, že mu chci pomoci a může to chvilkově bolet. Já v tomto případě nemám čas ho zvykat nějakým postupem do budoucnosti a nemůžu mu nechat klid, když si tak zrovna přeje a vyřešíme to nějak později v budoucnu. Potřebuji packu ošetřit hned a štěně mi nejde po dobrém (konejšivý hlas, žádné násilné ale jemné podržení si packy) moc uklidnit, o dobrůtky nejeví v tu chvíli žádný zájem. Já ten případ vyřešil nedávno prostě rozhodnou akcí, je mi jedno, že se ti to nelíbí, konec vykecáváni a prostě to uděláme, tak jak chci já. Teď mně připadá, že to bylo proti tomu principu, co se tady popisuje, ale máj dojem, že někdy stejně prostě není čas na "rozhovor" a je nutná rozhodná akce, kde člověk musí ukázat psovi, že je to on, co tady rozhoduje v případě, že na druhé straně není ochota ke spolupráci. Snad jsem jednou akcí nic nepokazil, ale než bych dojel k veterináři hrozila ztráta krve. U veterináře pak obdobné vrčení, snaha se vyškubnout, utéct, veterinář vyřešil stejně rozhodnou akcí, budeš držet a bude ticho, nezájem prcku. Jen se trochu obávám, aby nedělal stejné scény příště a jak se tomu vyvarovat ...

Rozhodná akce a pak pamlsek?

Budu se ptát psa, jestli chce vykrvácet? :-)
Každý by měl umět svého psa připravit na veterinu a pro veterináře tak, aby nikoho nepokousal a dal se ošetřit. Myslím tím i to, že bude znát náhubek. A já psa postavím a chytím tak, že se ani nehne. Ale naučený pes to nebude brát jako násilí, možná bude stačit říct - sedni.
Akutní případ je akutní. Jinak se dá na manipulaci samozřejmě naučit. Položit na bok, lehnout, sedět na zemi mezi nohama s tím, že psa držím kolem krku jednou rukou + druhou vodítko + nohama jistím ramena psí. Jít na veterinu třeba jen tak na návštěvu.
Ale ten košík řeší fakt hodně :-)

molok napsal(a):
U té misky je mi pozitivní motivace docela jasná, tak jak to všichni popisujete a díky za tip na knížku. Už ji mám objednanou. Zajímalo by mne zda se dají pozitivní metody uplatnit na akutní problém. Příklad: 3.5 měsíční štěndo si poraní packu a musím mu ji ihned ošetřit. Štěněti se to pochopitelně nelíbí, bolí ho to, vrčí a případně se ohání. Reakce štěněte je stejně pochopitelná jako s tou miskou, dává mi na jedno, že je velmi nespokojené, s tím že mu dokonce způsobuji bolest, ale v tomto případě ani samo moc nerozumí, že mu chci pomoci a může to chvilkově bolet. Já v tomto případě nemám čas ho zvykat nějakým postupem do budoucnosti a nemůžu mu nechat klid, když si tak zrovna přeje a vyřešíme to nějak později v budoucnu. Potřebuji packu ošetřit hned a štěně mi nejde po dobrém (konejšivý hlas, žádné násilné ale jemné podržení si packy) moc uklidnit, o dobrůtky nejeví v tu chvíli žádný zájem. Já ten případ vyřešil nedávno prostě rozhodnou akcí, je mi jedno, že se ti to nelíbí, konec vykecáváni a prostě to uděláme, tak jak chci já. Teď mně připadá, že to bylo proti tomu principu, co se tady popisuje, ale máj dojem, že někdy stejně prostě není čas na "rozhovor" a je nutná rozhodná akce, kde člověk musí ukázat psovi, že je to on, co tady rozhoduje v případě, že na druhé straně není ochota ke spolupráci. Snad jsem jednou akcí nic nepokazil, ale než bych dojel k veterináři hrozila ztráta krve. U veterináře pak obdobné vrčení, snaha se vyškubnout, utéct, veterinář vyřešil stejně rozhodnou akcí, budeš držet a bude ticho, nezájem prcku. Jen se trochu obávám, aby nedělal stejné scény příště a jak se tomu vyvarovat ...

Ošetřování psa je trochu něco jinýho než vrčení u misky :) Souhlasím, že v akutní situaci je vaše řešení dobré.
Spoustě psů pomůže přestat vyvádět právě to, když se psovod uvnitř rozhodne "prostě si to necháš ošetřit a tečka".

Hned po jakýmkoliv problematickým ošetření bych ale začala s pejskem nacvičovat ošetřování "nanečisto", přes pamlsky, postupně. Aby dalo packu, nechalo si s ní něco dělat, nechalo si upravit drápky, atd. Aby si umělo lehnout a rozvalit se na bok (když pes leží na boku, řada věcí se ošetřuje velmi dobře). To všechno formou hry a legrace, za chutné pamlsky. V budoucnu se to vyplatí.

Ještě bych dodala, že pes si lehne doma, ale na veterině ne. Výhodu máme my, co chodíme na veterinu tam, kde to mají spojené s obchodem, takže jdu jako koupit pamlsek a přitom jsem na veterině :-)
My umíme povel "mrtvolka", ale u veterinářky se megí do toho fakt moc nechce. Ale nechá si pomoct - postrčit rukou a postrčit slovy - neboj, já tě pohlídám. To víte, bojový pes. Také umí podávat tlapky. Zvedne tlapu. A dr. řekne - aha, bolí tě nožička. A megí zvedne druhou. Každopádně je to pes, který nekousne ani v ohrožení, spíše se otočí hlavou ke dveřím, že jako jde pryč, ale neodejde. Já ji nedám, ona to ví.
Ten košík je ale stejně nejlepší, majitel je v klidu, tím je víc v klidu pes a vet zůstane celý a to se vyplatí.

"zda se dají pozitivní metody uplatnit na akutní problém"
na akutní problém se využívá už naučené (ale tím může být i psí znalost práce s klikrem)
pozitivně

trénink má nějaká pravidla, podmínky
akutní bolavý zdravotní problém, který musíš řešit bezodkladně, to splňovat nebude

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Rozhodná akce a pak pamlsek?

Po ošetření doma i po veterině jsem pochopitelně chválil a byla hned dobrůtka, ale tam doufám, že si to spojí s tím, že se nechalo nakonec ošetřit a ne s tím, že to bylo se scénami.

Náhubek (viz. Megi) chápu, aby nedošlo ke zranění, ale to nebylo až tak, že by vyjíždělo s cílem pokousat, takový stupeň agresivity to nebyl, ruku mně ani veterináři necvaklo, spíš vrčení a takové to brání ruky do zoubků bez stisku, pokousat nechtělo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ošetřování psa je trochu něco jinýho než vrčení u misky :) Souhlasím, že v akutní situaci je vaše řešení dobré.
Spoustě psů pomůže přestat vyvádět právě to, když se psovod uvnitř rozhodne "prostě si to necháš ošetřit a tečka".

Hned po jakýmkoliv problematickým ošetření bych ale začala s pejskem nacvičovat ošetřování "nanečisto", přes pamlsky, postupně. Aby dalo packu, nechalo si s ní něco dělat, nechalo si upravit drápky, atd. Aby si umělo lehnout a rozvalit se na bok (když pes leží na boku, řada věcí se ošetřuje velmi dobře). To všechno formou hry a legrace, za chutné pamlsky. V budoucnu se to vyplatí.

Rozumím, začneme teda nacvičovat ošetřování a manipulaci s tělem jako hru a zábavu na nečisto bez bolesti do budoucna ... díky všem za tipy, na knížku se těším

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ještě bych dodala, že pes si lehne doma, ale na veterině ne. Výhodu máme my, co chodíme na veterinu tam, kde to mají spojené s obchodem, takže jdu jako koupit pamlsek a přitom jsem na veterině :-)
My umíme povel "mrtvolka", ale u veterinářky se megí do toho fakt moc nechce. Ale nechá si pomoct - postrčit rukou a postrčit slovy - neboj, já tě pohlídám. To víte, bojový pes. Také umí podávat tlapky. Zvedne tlapu. A dr. řekne - aha, bolí tě nožička. A megí zvedne druhou. Každopádně je to pes, který nekousne ani v ohrožení, spíše se otočí hlavou ke dveřím, že jako jde pryč, ale neodejde. Já ji nedám, ona to ví.
Ten košík je ale stejně nejlepší, majitel je v klidu, tím je víc v klidu pes a vet zůstane celý a to se vyplatí.

My umíme lehnutí na bok i na veterině. Zvládá u toho i poctivě nedýchat (na veterině se nesmí dýchat, aby bylo všem jasné, že pejsek tu vlastně není). Na veterině naopak nevymýšlí naschvály, to mi dělá jen doma - naschvál lehne na druhý bok než chci, podá druhou tlapu, oblíbený trik je "myslím, že jsi mě chtěla spíš pomazlit" a pak široká škála nástrojů z oblasti citového vydírání ("nevidíš, že umírám, když mi šaháš na tlapičku?"). A čím je starší, tím je to horší....

Jo a kdyby místní veterina nabízela službu "přijďte si s pejskem pro pamlsek a pomazlení, aby se na veterině nebál", klidně za to budu platit a budu chodit co týden.