Změna chování

+ intenzivní trénink

Puberta, znám velice dobře, že zlaté feny byl hluchý ďábel

jarka-ká napsal(a):
Dobrý den,
stalo se mi něco, s čím si nevím rady.
Mám půlročního malého křížence. O rodičích nevím nic - našli jsme ho jako cca čtyřtýdenní štěně na nádraží. Ale přijde mi, že má nějaké znaky Jack Russela.
Doposud moc šikovný a učenlivý. Základní povel "ke mně" a "sedni" zvládl už cca ve třech měsících. Odvolala jsem ho vždy, od všeho a hned. Chodili jsme na volno a neměla jsem obavy. Přidali jsme i chůzi u nohy ((vydržel cca 100 metrů). Aportování s odevzdávkou uměl, jak kdyby se s tím narodil. Teď je mu cca půl roku, patrně s ním začínají trochu cloumat hormony - skáče na medvídkovi. Ale během posledních tří - čtyř dnů přestává reagovat na povely. Například včera mi na vycházce utekl za kosákem a nenechal se vůbec přivolat ani na klik klak ani na jméno ani na povel. Na "sedni" reaguje sporadicky. Přestal vnímat klik klak.
Nevím, co se stalo. Je možné že puberta? Jak a co dál? Odměňovat, když přijde po chvíli?
Díky.

Co je klik klak?

Jj, do půl roku jsem měla pomalu nejvycepovanější štěně v okolí. Akorát u nás to nebylo možné vrátit, protože si uvědomil podstatu svého plemene a pak už se to jen násobilo.

klik klak je taková ta věcička, co vydává zvuk cvakání. Prodává se to normálně v prodejnách pro zvířata. Místo pískání, mlaskání se pes naučí na cvakání.

jarka-ká napsal(a):
klik klak je taková ta věcička, co vydává zvuk cvakání. Prodává se to normálně v prodejnách pro zvířata. Místo pískání, mlaskání se pes naučí na cvakání.

Klikr?

Klikklak bývaly dvě kuličky na cca 15 cm dlouhých šňůrkách, Klikalo se s nimi o sebe (už to byl zvuk k zbláznění) a když se pěkně pravidelně rozklikaly a škublo se, tak klikaly nahoru a dolů značně vyšší rychlostí ( zvuk na vraždu) - to už neuměl každý. Kdo nezná, nevím jestli z popisu pochopí, ale když klikalo ve škole několik lidí naráz, mohli se učitelé zbláznit.
Ale zadavatelka asi myslí klikr, a v tom případě ho nepoužívá správně.

https://www.youtube.com/watch?v=5trw6hdc6tc

Toto je klik klak :

https://www.bambule.cz/klik-klak-klasik

https://www.youtube.com/watch?v=0mgOXCtbcm4&ab_channel=vycentrujse.cz


uměla jsem to přímo bravurně

také předpokládám, že je řeč o klikru a také musím konstatovat, že použití v tomto případě je pravděpodobně nestandardní (neboli blbě)

edit: se nás sešlo.....

Tak ještě 1x

https://www.youtube.com/watch?v=HDf-MTKKPR8

jarka-ká napsal(a):
klik klak je taková ta věcička, co vydává zvuk cvakání. Prodává se to normálně v prodejnách pro zvířata. Místo pískání, mlaskání se pes naučí na cvakání.

Aha, Vy myslíte asi klikr🤔
Tak to je škoda, že k tomu nedávají i návod k použití...

klikr je výborná pomůcka užívá -li se správně, bohužel v mnoha případech je to obráceně, stejně jako "fšecko" v rukou těch, co mají hlavu jen na čepici bo jak říká klasik : aby jim nepršelo do krku...
PS. klik klak "frčel " v dobách mého "teen" mládí ....

Klik klak jsem v životě neviděla tohle mě nějak minulo.

moc mladá nejspíš ještě na "houbách" to bylo koncem 60 začátkem 70 let...
jestli se to pak ještě opakovalo nevím...

+ "přestřižený" diftýnky do zvonu, háro a klik klak a uliční výbory soudružek byly na mrtvici

lesnížínka napsal(a):
Klik klak jsem v životě neviděla tohle mě nějak minulo.

Dobrý den,
klik klak si já pamatují hodně dobře a taky si pamatují jak jsme kuličky kradly tam kde byl samostatný věšák. Ono totiž jak je známo nebylo nic kdos táni, někdo vymyslel, že ty kuličky z věšáku jsou super na klik klak, barva byla tmavě červená až do hněda a rány teda ty stály za to . Muselo se dávat pozor aby kulička nevylétla jinak šlo i o život, byly dost těžké.
Dája

prosím, a jak se klikr tedy správně používá? děkuji
p.s. pisatel je patrně cca v mém věku. Kuličky na provázku znám - kradly se z náklaďáků.

zde prosím velmi stručně :

https://www.treninkjerozhovor.cz/data/zaciname_s_klikremtxt15068.pdf

jožin, jak ho vlastně používáš?

říkala mi paní z cvičáku, že mám nacvičit psa na nějaký zvuk, abych upoutala pozornost ne sebe. Klikr mi na to funguje. Jen ho používám před povelem a ne v přímé souvislosti s odměnou.
Cvaknu - povel - pokud splní - odměna. Je to fakt úplně špatně?

Cvaknu - povel - pokud splní - odměna. Je to fakt úplně špatně?

jo

jarka-ká napsal(a):
říkala mi paní z cvičáku, že mám nacvičit psa na nějaký zvuk, abych upoutala pozornost ne sebe. Klikr mi na to funguje. Jen ho používám před povelem a ne v přímé souvislosti s odměnou.
Cvaknu - povel - pokud splní - odměna. Je to fakt úplně špatně?

To je teda místo oslovení :-) však to neva..
Co nám pomohlo - zahodit pomůcky a povely, které přestaly fungovat, a hezky vše znovu a lépe a s jinými povely. Jiné slovo. Ne "k noze", ale třeba "ke mně" a tak podobně. Místo oslovení klikrem použijte jméno, písknutí.
A trochu rozházet dosavadní režim - trasy procházek třeba - dnes jdeme jinudy.
Povel naučte znovu - doma v kuchyni, venku na zahradě, u rozptýlení hračkami, na louce s cizím psem, na náměstí,... na další místo, další level, se přesouvám, když vím, že to pes umí plnit spolehlivě, tzv. z rozběhu a o půlnoci,
vyberte si nějaké tři důležité povely a ty trénujte.
Pročtěte, co je odměna, jak správnost provedení povelu potvrdit, jak odměnit.
Za měsíc to bude v pohodě :-)
Youtube.

Nebylo by snazší naučit ho přivolání na píšťalku...?

Přikládám link na kurz od p. Šusty, je tam i část o chrastítku. Stojí to nějaké korunky, ale třeba by Vás to zajímalo.

https://www.psichologie.cz/kurzy/spolehlivost-bez-voditka/

jarka-ká napsal(a):
říkala mi paní z cvičáku, že mám nacvičit psa na nějaký zvuk, abych upoutala pozornost ne sebe. Klikr mi na to funguje. Jen ho používám před povelem a ne v přímé souvislosti s odměnou.
Cvaknu - povel - pokud splní - odměna. Je to fakt úplně špatně?

je to úplně jinak, než je origo použití klikru.
Na tohle by byla určitě lepší píšťalka, rozhodně bude slyšet na větší dálku a ve větším hluku, případném.

Já na tohle mám HÉÉÉJ!

Já vůbec tyhle pomůcky nechápu, teda nechápu, proč by mělo psa zajímat nějaké cvaknutí víc, než to, co mu řeknu já? Nebo to jsou lidi už líní otevřít i hubu? A ano, héééj třeba. Zařvat já umím a to pořádně

lesnížínka napsal(a):
Já vůbec tyhle pomůcky nechápu, teda nechápu, proč by mělo psa zajímat nějaké cvaknutí víc, než to, co mu řeknu já? Nebo to jsou lidi už líní otevřít i hubu? A ano, héééj třeba. Zařvat já umím a to pořádně

Já vůbec tyhle pomůcky nechápu,

když o něčem NIC nevíte, pak není divu, ale jako pro nahluchlou osobu klikr nic moc

lupus4 napsal(a):
Já vůbec tyhle pomůcky nechápu,

když o něčem NIC nevíte, pak není divu, ale jako pro nahluchlou osobu klikr nic moc

A z čeho jste vydedukoval, že o tom nic nevím? A budete se divit, ale to cvaknutí vnímá i nahluchlá osoba

lesnížínka napsal(a):
A z čeho jste vydedukoval, že o tom nic nevím? A budete se divit, ale to cvaknutí vnímá i nahluchlá osoba

Protože na pochopení principu netřeba extra fištróna

Jo, takže vy jste klikal svým huskynám, či co jste to měl?

SH ne, ale ostatním ano a Lůďovi obzvlášť

lupus4 napsal(a):
SH ne, ale ostatním ano a Lůďovi obzvlášť

No právě. Nevím tedy jestli husky, ale Worick by se mi na takovou blb.st zvysoka A se mu nedivím, protože vážně netuším, proč by ho to mělo zajímat. Co klikali ostatní, on ani brvou nehnul, vůbec ho nezajímalo, co jako.

lesnížínka napsal(a):
No právě. Nevím tedy jestli husky, ale Worick by se mi na takovou blb.st zvysoka A se mu nedivím, protože vážně netuším, proč by ho to mělo zajímat. Co klikali ostatní, on ani brvou nehnul, vůbec ho nezajímalo, co jako.

Takže jste to zkoušela? Některým psům se to prostě musí vysvětlit, mají dlouhý vedení.

lesnížínka napsal(a):
No právě. Nevím tedy jestli husky, ale Worick by se mi na takovou blb.st zvysoka A se mu nedivím, protože vážně netuším, proč by ho to mělo zajímat. Co klikali ostatní, on ani brvou nehnul, vůbec ho nezajímalo, co jako.

prosím můj hlas tomuto příspěvku je BRUTÁL omyl!

a k věci:

Proč by na kliknutí měl worick nějak reagovat, když mu nijak nebyl vštípen jakýkoliv význam toho zvuku?!

lesnížínka, propochopení doporučuji si přečíst ten odkaz, který jsem výše dávala, je to velmi krátké a prostinké

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takže jste to zkoušela? Některým psům se to prostě musí vysvětlit, mají dlouhý vedení.

VŠEM psům, a to bez ohledu na délku vedení, "se to musí nejprve vysvětlit"!

říká se tomu "naklikání"

lesnížínka napsal(a):
No právě. Nevím tedy jestli husky, ale Worick by se mi na takovou blb.st zvysoka A se mu nedivím, protože vážně netuším, proč by ho to mělo zajímat. Co klikali ostatní, on ani brvou nehnul, vůbec ho nezajímalo, co jako.

Co říkáte psovi, když udělá něco dobře?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
VŠEM psům, a to bez ohledu na délku vedení, "se to musí nejprve vysvětlit"!

říká se tomu "naklikání"

Jasně. Měla jsem spíš na mysli, že někomu trvá dýl, někdo pochopí skoro hned. Samozřejmě netuším, jak to aplikovala žínka.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jasně. Měla jsem spíš na mysli, že někomu trvá dýl, někdo pochopí skoro hned. Samozřejmě netuším, jak to aplikovala žínka.

ono to není jen o pochopení, ale o reflexu
a to zas tak úplně hned není

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Co říkáte psovi, když udělá něco dobře?

OK a zvednu palec. Když je to něco super, tak přidám: šikulá, ták jsi hodnej pejsek...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takže jste to zkoušela? Některým psům se to prostě musí vysvětlit, mají dlouhý vedení.

Já ne, cvičáková vedoucí. Ukazovala mi, jak se to dělá, jako že: packu-klik, pes podá packu, dobrý-klik a pak už se klikne jen za to packu a podá...to až za nějakou dobu, až je to spojeno v jedno. Jo...on ale podá packu dvakrát a hotovo a pak si můžem klikat a chválit a nevím co do alelujá, nepovažuje za normální podávat packu 5x po sobě Takže u něj to nemělo význam ani v tom, že nebude něco dělat vícekrát.
Je to pradávno, možná si to nepamatuju přesně, nepracuju s tím.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ono to není jen o pochopení, ale o reflexu
a to zas tak úplně hned není

A vy to na pyrenejce používáte? Na samojeda?

lesnížínka napsal(a):
Já ne, cvičáková vedoucí. Ukazovala mi, jak se to dělá, jako že: packu-klik, pes podá packu, dobrý-klik a pak už se klikne jen za to packu a podá...to až za nějakou dobu, až je to spojeno v jedno. Jo...on ale podá packu dvakrát a hotovo a pak si můžem klikat a chválit a nevím co do alelujá, nepovažuje za normální podávat packu 5x po sobě Takže u něj to nemělo význam ani v tom, že nebude něco dělat vícekrát.
Je to pradávno, možná si to nepamatuju přesně, nepracuju s tím.

njn, nepochopila a ani pani cvičáková

lupus4 napsal(a):
njn, nepochopila a ani pani cvičáková

Tak asi ne, ale stejně s tím pracovat nikdy nehodlám, nějak mi to nedává smysl.

lesnížínka napsal(a):
A vy to na pyrenejce používáte? Na samojeda?

to NENÍ otázka plemene ale MOZKU
a ten mají všichni stejný
a jo, pyrenejce jsem měla naklikaného a klikr jsem při výcviku/výchově zdárně používala

"njn, nepochopila a ani pani cvičáková "
no ale brutálně

lesnížínka napsal(a):
Já ne, cvičáková vedoucí. Ukazovala mi, jak se to dělá, jako že: packu-klik, pes podá packu, dobrý-klik a pak už se klikne jen za to packu a podá...to až za nějakou dobu, až je to spojeno v jedno. Jo...on ale podá packu dvakrát a hotovo a pak si můžem klikat a chválit a nevím co do alelujá, nepovažuje za normální podávat packu 5x po sobě Takže u něj to nemělo význam ani v tom, že nebude něco dělat vícekrát.
Je to pradávno, možná si to nepamatuju přesně, nepracuju s tím.

Tomu vůbec nerozumím. 🤣
My ale na podávání packy klikr nepotřebujeme.

lesnížínka napsal(a):
OK a zvednu palec. Když je to něco super, tak přidám: šikulá, ták jsi hodnej pejsek...

Ok = klik.
Zvednutí palce = klik.
Klik = potvrzení, že to pes udělal správně.
Protože pro mě je něco v ruce jaksi něco navíc a nemám na to buňky, tak místo kliknutí řeknu "šikulka". Tím, co udělám (řeknu hodnej pejsek, kliknu klikrem, lusknu prsty, zařehtám, pohladím psa po hlavě,....), tím potvrzuji, že tohle je přesně to, co jsem po psovi chtěla.

Řeknu "sedni"...a v okamžiku, když má pes zadní část na zemi, kliknu - ve Vašem případě to bude "ok, hodnej pejsek" a v mém případě "šikulka". To je potvrzení.
A ze začátku jsem měla nápady, jako že ještě musí dostat odměnu, takže to bylo "šikulka, juhůůůů, ná, slaninka za odměnu" a skáču radostí a pes mi tu slaninku vyplivne na zem. Čímž jsem zjistila, že odměna je to, že se sebe dělám troubu :-) a že budeme "aportovat" znovu a znovu a to se psovi líbilo.
No to je jedno, zkrátka rychlé označení žádoucího chování, nic víc.
Chápete?

lesnížínka napsal(a):
Tak asi ne, ale stejně s tím pracovat nikdy nehodlám, nějak mi to nedává smysl.

protože odmítáte pochopit princip, nevím jestli se jen nesnažíte, nebo...

mě začal zajímat klikr u úplně jiných zvířat (ptáků) než psů .. to pak až následně...
u žravého psa je to jedna z nejsnažších pozitivních cest, jak se dostat k někdy velmi překvapivým výsledkům...
ale probírat způsoby učení s vámi nedává zase smysl mě
howgh (na téma klikr)

lesnížínka napsal(a):
Tak asi ne, ale stejně s tím pracovat nikdy nehodlám, nějak mi to nedává smysl.

Však to po vás nikdo nechce.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ok = klik.
Zvednutí palce = klik.
Klik = potvrzení, že to pes udělal správně.
Protože pro mě je něco v ruce jaksi něco navíc a nemám na to buňky, tak místo kliknutí řeknu "šikulka". Tím, co udělám (řeknu hodnej pejsek, kliknu klikrem, lusknu prsty, zařehtám, pohladím psa po hlavě,....), tím potvrzuji, že tohle je přesně to, co jsem po psovi chtěla.

Řeknu "sedni"...a v okamžiku, když má pes zadní část na zemi, kliknu - ve Vašem případě to bude "ok, hodnej pejsek" a v mém případě "šikulka". To je potvrzení.
A ze začátku jsem měla nápady, jako že ještě musí dostat odměnu, takže to bylo "šikulka, juhůůůů, ná, slaninka za odměnu" a skáču radostí a pes mi tu slaninku vyplivne na zem. Čímž jsem zjistila, že odměna je to, že se sebe dělám troubu :-) a že budeme "aportovat" znovu a znovu a to se psovi líbilo.
No to je jedno, zkrátka rychlé označení žádoucího chování, nic víc.
Chápete?

Megí...a já jsem to tam snad popisovala nějak jinak?

Já se teda přiznám, že mě klikr nevyhovuje.....a to myslím z praktického hlediska, že mám něco v ruce a to i když si musím přiznat, že s klikrem by šly některé věci lépe....že ten KLIK je jasnější než moje pomocné slovíčko ÁNO.

Teď přemýšlím o tom, že na Ginu zkusím použít píšťalku.......nejsem z toho teda moc odvařená, protože to je pro mě komplikace, ale Gina jako jediný z mých psů absolutně nereaguje na moje hvízdání a pískání......a vyoperované pískátko z pískací hračky je snad ještě nepraktičtější než ta píšťala.....

lupus4 napsal(a):
protože odmítáte pochopit princip, nevím jestli se jen nesnažíte, nebo...

mě začal zajímat klikr u úplně jiných zvířat (ptáků) než psů .. to pak až následně...
u žravého psa je to jedna z nejsnažších pozitivních cest, jak se dostat k někdy velmi překvapivým výsledkům...
ale probírat způsoby učení s vámi nedává zase smysl mě
howgh (na téma klikr)

Jo, bez vás ani ránu ještě, že vás tu máme Víte..už jste mi tady těma výpadama směšný.

lesnížínka napsal(a):
Megí...a já jsem to tam snad popisovala nějak jinak?

Tak, že to Vašeho psa nezajímá. Ale používáte to také, jen nemáte klikr, ale slovo.
Možná jste to popletla s tím odkazem na přivolání skrz chrastítko? Možná se toho zmotalo víc dokupy, každopádně klikr používáte, jen o tom nevíte.

Když opustím téma klikru, tak my jsme měli na fenku ( kdysi, klikr tenrát ještě nebyl a také je k jinému účelu ) k upoutání pozornosti, když "neslyšela" normální volání, růžové pískací prasátko - hračku po dětech. Vydávalo tk neskutečný pištivý zvuk, že na něj fena reagovala okamžitě. Tenkrát nás na cvičáku varovali, že by mohla vletět na nějaké dítě, které by mělo hračku s podobným zvukem. Doma v té době žádné děti nebyly a zbytek jsme si ohlídali. Dnes už by to ani nehrozilo, dnes si batolata hrají s ifounem.

lesnížínka napsal(a):
Jo, bez vás ani ránu ještě, že vás tu máme Víte..už jste mi tady těma výpadama směšný.

Ale teď mu křivdíte, tolik toho neřekl.

No to jsem právě říkala, že mi nějak hlava nebere, proč bych měla na psa klikat? Když už bych nutně nechtěla používat slova, protože jsem huba líná, tak třeba vydat nějaké mlasknutí, ale proč mu cvakat nějakou krabičkou? Co to dá psu ve vztahu se mnou? Panička na mě nemluví, jen mi cvaká něčím za ušima?! Pro mě prostě divné a divila bych se, kdyby to nebylo divné i mému ,,divnému"psu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když opustím téma klikru, tak my jsme měli na fenku ( kdysi, klikr tenrát ještě nebyl a také je k jinému účelu ) k upoutání pozornosti, když "neslyšela" normální volání, růžové pískací prasátko - hračku po dětech. Vydávalo tk neskutečný pištivý zvuk, že na něj fena reagovala okamžitě. Tenkrát nás na cvičáku varovali, že by mohla vletět na nějaké dítě, které by mělo hračku s podobným zvukem. Doma v té době žádné děti nebyly a zbytek jsme si ohlídali. Dnes už by to ani nehrozilo, dnes si batolata hrají s ifounem.

No, ono by se s pískacíma hračkama mělo opatrně u budoucích chovných fen - ten návyk, kdy to fena mačká, píská to, a je to děsná bžunda, by mohl pak přijít chovatele docela draho... 🙄

lesnížínka napsal(a):
No to jsem právě říkala, že mi nějak hlava nebere, proč bych měla na psa klikat? Když už bych nutně nechtěla používat slova, protože jsem huba líná, tak třeba vydat nějaké mlasknutí, ale proč mu cvakat nějakou krabičkou? Co to dá psu ve vztahu se mnou? Panička na mě nemluví, jen mi cvaká něčím za ušima?! Pro mě prostě divné a divila bych se, kdyby to nebylo divné i mému ,,divnému"psu

Už se tím netrapte😉

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak, že to Vašeho psa nezajímá. Ale používáte to také, jen nemáte klikr, ale slovo.
Možná jste to popletla s tím odkazem na přivolání skrz chrastítko? Možná se toho zmotalo víc dokupy, každopádně klikr používáte, jen o tom nevíte.

Jo, někdo má klikr-vlastní pusu, někdo luská prsty. Je to fuk, jde hlavně o správné načasování. A někomu se zdá, že cvakací klikr ten okamžik vystihne nejrychleji, nejlíp.
Záleží na tom, kdo ho má v ruce. Taky jsem to zkoušela. Naklikat psici, nebyl problém
Problém nastal, když jsem měla kliknout v ten správný okamžik ( kde zas je, na které straně se to kliká......). Pro mě je rychlejší "jó". Někdo má šikovnější ruce, jiný zas prořízlou hubu :-))

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale teď mu křivdíte, tolik toho neřekl.

Vážně? Víte, když má někdo na mě imrvere blbé kecy, aniž by mu do mě cokoliv bylo, tak je mi úplně fuk, jestli mu křivdím či ne.

Důležité je, že klikr je signál, že tak je to dobře a že přijde odměna.
Není to pomůcka na přivolání.
( U té feny "s prasátkem" jsme měli ještě kouzelné slovíčko "perníčééék". Na to reagovala taky spolehlivě, perník milovala.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak, že to Vašeho psa nezajímá. Ale používáte to také, jen nemáte klikr, ale slovo.
Možná jste to popletla s tím odkazem na přivolání skrz chrastítko? Možná se toho zmotalo víc dokupy, každopádně klikr používáte, jen o tom nevíte.

Ne, já myslela ten postup, že jsem popisovala stejně. To, že ho nějaký zvuk z krabičky nezajímá dýl než dvě cvaknutí a že ho nezajímá dělat něco vícekrát, bylo už pokračování toho, proč u nás ne.

lesnížínka napsal(a):
Ne, já myslela ten postup, že jsem popisovala stejně. To, že ho nějaký zvuk z krabičky nezajímá dýl než dvě cvaknutí a že ho nezajímá dělat něco vícekrát, bylo už pokračování toho, proč u nás ne.

A odměna byla co?

ale on klikr NEznamená jen "teď jsi to udělal/a dobře"........(respektive,pokud ano, pokud to tak psovod chápe, pak zbytečná práce s klikrem)

(orionko huš, prozrazuješ konec před koncem, začínalo to být bžunda )

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A odměna byla co?

Odměna - pochvala s kliknutím, protože venku mi kokina plival. Jinak...slepice by byla super

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Důležité je, že klikr je signál, že tak je to dobře a že přijde odměna.
Není to pomůcka na přivolání.
( U té feny "s prasátkem" jsme měli ještě kouzelné slovíčko "perníčééék". Na to reagovala taky spolehlivě, perník milovala.

Na druhou stranu... pokud ten klikr nepoužívá jako bridge, ale výhradně jako to Vaše prasátko, tak přece není problém, ne?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo, někdo má klikr-vlastní pusu, někdo luská prsty. Je to fuk, jde hlavně o správné načasování. A někomu se zdá, že cvakací klikr ten okamžik vystihne nejrychleji, nejlíp.
Záleží na tom, kdo ho má v ruce. Taky jsem to zkoušela. Naklikat psici, nebyl problém
Problém nastal, když jsem měla kliknout v ten správný okamžik ( kde zas je, na které straně se to kliká......). Pro mě je rychlejší "jó". Někdo má šikovnější ruce, jiný zas prořízlou hubu :-))

....klikr bych velice rada, ale nezvladam a tak pouzivam slovíčko TEĎ.....

lesnížínka napsal(a):
Odměna - pochvala s kliknutím, protože venku mi kokina plival. Jinak...slepice by byla super

Klik tady ale není odměna. No jo no, to je pak každá rada drahá, když popřu, že dávám odměny blbé (to pak není odměna).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ale on klikr NEznamená jen "teď jsi to udělal/a dobře"........(respektive,pokud ano, pokud to tak psovod chápe, pak zbytečná práce s klikrem)

(orionko huš, prozrazuješ konec před koncem, začínalo to být bžunda )

To mě zaujalo, myslíte ještě něco jiného než konec cviku a přijde odměna, nebo jsem úplně blbá? Já odborné knihy nečtu, tak nevím.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Klik tady ale není odměna. No jo no, to je pak každá rada drahá, když popřu, že dávám odměny blbé (to pak není odměna).

Tak já to chápu tak, že klik je i potvrzení, že dělá něco správně. Klik místo toho: ano, tak je to správně. Ale jak říkám, nestudovala jsem to, jen jsem viděla pár nějakých videí, kde s klikrem pracoval cvičitel.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To mě zaujalo, myslíte ještě něco jiného než konec cviku a přijde odměna, nebo jsem úplně blbá? Já odborné knihy nečtu, tak nevím.

megí,ale však to tam máš celé
něco+něco
celek dává smyl
ten mi u lesníž. chybí

lesnížínka napsal(a):
Tak já to chápu tak, že klik je i potvrzení, že dělá něco správně. Klik místo toho: ano, tak je to správně. Ale jak říkám, nestudovala jsem to, jen jsem viděla pár nějakých videí, kde s klikrem pracoval cvičitel.

Ne, klik je potvrzení, že teď je to správně, a znamení, že teď cvik končí a přijde odměna. A Vy prostě nemáte tu odměnu, tak je jedno, jestli budete klikat, zpívat, říkat "hodnej pejsek",....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ne, klik je potvrzení, že teď je to správně, a znamení, že teď cvik končí a přijde odměna. A Vy prostě nemáte tu odměnu, tak je jedno, jestli budete klikat, zpívat, říkat "hodnej pejsek",....

A co je odměna pro psa, kterého nic nezajímá?(pominu-li, že půjdem honit sousedovy slepice) Prostě pochvala od páníčka ne? Ta normálně psům stačí. Třeba berňák byl štěstím bez sebe, když jsem ho pochválila, samozřejmě potlapkala a opusinkovala...to oba psy.

takže jak prosím konkrétně vypadalo to naklikání?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na druhou stranu... pokud ten klikr nepoužívá jako bridge, ale výhradně jako to Vaše prasátko, tak přece není problém, ne?

Na to mi přijde zvuk klikru málo agresivní. To už by byla lepší píšťalka. Něco, co psa vytrhne z nežádoucí činnosti a donutí ho vnímat psovoda.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
takže jak prosím konkrétně vypadalo to naklikání?

Moje? Nebo zas něco vykecám?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na to mi přijde zvuk klikru málo agresivní. To už by byla lepší píšťalka. Něco, co psa vytrhne z nežádoucí činnosti a donutí ho vnímat psovoda.

To já souhlasím, píšťalku jsem také navrhovala. Ale jestli zadavateli a psovi to aktuální použití vyhovuje, tak proč ne. Hlavu mu tím neplete, když ten pes jiné použití klikru nezná.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Moje? Nebo zas něco vykecám?

ne, lesnížínky

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ne, lesnížínky

Nebyla jsem tu. Postup? No jak jsem psala, nepoužívám, ale co mi ukazovali a co jsem viděla na videích...za mě asi takto. Na té pacce. Wori packu - u slova packu kliknu. Několikrát zopakuju a přidám: Wori podej packu s tím, že u packu kliknu a ťuknu mu rukou na packu. Když u x tého pokusu nohu nazvedne, řeknu ano podej packu a u packu kliknu. Pokud nepozvedne sám, packu mu přizvednu při podej packu a kliknu. Opakuju do doby, než se dostanem na: packu a podá ji sám a já už odměňuju kliknutím jen to, že to dokončil, packu podal.

lesnížínka napsal(a):
Nebyla jsem tu. Postup? No jak jsem psala, nepoužívám, ale co mi ukazovali a co jsem viděla na videích...za mě asi takto. Na té pacce. Wori packu - u slova packu kliknu. Několikrát zopakuju a přidám: Wori podej packu s tím, že u packu kliknu a ťuknu mu rukou na packu. Když u x tého pokusu nohu nazvedne, řeknu ano podej packu a u packu kliknu. Pokud nepozvedne sám, packu mu přizvednu při podej packu a kliknu. Opakuju do doby, než se dostanem na: packu a podá ji sám a já už odměňuju kliknutím jen to, že to dokončil, packu podal.

Mě teda tohle přijde úplně špatně. Proč by se mělo klikat u slova "packu" ?

Edit.: pokud to pes ještě neumí, tak bych třeba klikala u náznaku, kdy nohu sám trochu nadzvedne, kdy už jde tím správným směrem, abych mu označila, že takhle jo... Ale proč klikat u povelu, to nějak nechápu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
zde prosím velmi stručně :

https://www.treninkjerozhovor.cz/data/zaciname_s_klikremtxt15068.pdf

jožin, jak ho vlastně používáš?

Děkuji za odkaz. Sice jsem nějakým zpusobem klikr trénink chápala, ale tohle pomohlo si to urovnat. 👍

marcelaamax napsal(a):
Mě teda tohle přijde úplně špatně. Proč by se mělo klikat u slova "packu" ?

Edit.: pokud to pes ještě neumí, tak bych třeba klikala u náznaku, kdy nohu sám trochu nadzvedne, kdy už jde tím správným směrem, abych mu označila, že takhle jo... Ale proč klikat u povelu, to nějak nechápu.

Aby věděl, co vůbec po něm chci? Jako že: stěžejní je ta jeho packa o tu teď jde a tu budem řešit. Až pochopí, že mluvíme o pacce a to je to, na čem stojí tak budem operovat s tím, co s tou packou podniknem

lesnížínka napsal(a):
Aby věděl, co vůbec po něm chci? Jako že: stěžejní je ta jeho packa o tu teď jde a tu budem řešit. Až pochopí, že mluvíme o pacce a to je to, na čem stojí tak budem operovat s tím, co s tou packou podniknem

A jak mu v tom pomůžu, když kliknu u povelu?

Já mu mám přece označit ten správný okamžik, to, co udělal dobře, nebo náznak toho. Klik znamená většinou to, že tak je to dobře, ukončuje se povel a přijde odměna. A pokud kliknu hned při vyslovení povelu, tak jak mu to pomůže v tom, aby věděl, co po něm chci? Když po vyslovení povelu ještě probíhá nějaký ten reflexní oblouk a pak teprve pes může začít něco dělat.

Já jsem teda zrovna "dej pac" přes klikr neučila, takže nevím. Ale logicky mi to moc smysl nedává. Jo kdybych řekla "packu", psovi ji nadzvedla a pak klikla, tak ještě. Ale když kliknu zároveň s povelem, tak moc ne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
takže jak prosím konkrétně vypadalo to naklikání?

marcelaamax napsal(a):
A jak mu v tom pomůžu, když kliknu u povelu?

Já mu mám přece označit ten správný okamžik, to, co udělal dobře, nebo náznak toho. Klik znamená většinou to, že tak je to dobře, ukončuje se povel a přijde odměna. A pokud kliknu hned při vyslovení povelu, tak jak mu to pomůže v tom, aby věděl, co po něm chci? Když po vyslovení povelu ještě probíhá nějaký ten reflexní oblouk a pak teprve pes může začít něco dělat.

Já jsem teda zrovna "dej pac" přes klikr neučila, takže nevím. Ale logicky mi to moc smysl nedává. Jo kdybych řekla "packu", psovi ji nadzvedla a pak klikla, tak ještě. Ale když kliknu zároveň s povelem, tak moc ne.

No beru to tak, že první mu teprve vysvětluju, že packu a co že to ta packa je. Když mu to dojde a třeba mi tou packou cukne, už klikám na tu cuknutí. Já bych si ale stejně pomáhala slovně nějak bych nedokázala jen psu cvakat do hlavy No a jak jsem psala, že po zvládnutí celého toho, že při packu podá packu - kliknu už jen na konec, až podá packu, že je to tak správně. Ale zpočátku se odměňujou i ty krůčky, které ho k tomu vedou, než se to spojí v jedno. Nevím, jak to mám jinak vysvětlit, no prostě jak bych to učila normálně, kdybych klikr neměla. Řekla bych: Wori, podej packu a šáhnula mu na packu. Kdyby ji pak reflexivně nazvedl tak: ano, šikovnej podej packu, ano a packu mu přidržela. Teda přijde mi to normálnější jak dumat, kdy je ten správný okamžik na kliknutí a pes se to naučil asi za minutu

lesnížínka napsal(a):
Aby věděl, co vůbec po něm chci? Jako že: stěžejní je ta jeho packa o tu teď jde a tu budem řešit. Až pochopí, že mluvíme o pacce a to je to, na čem stojí tak budem operovat s tím, co s tou packou podniknem

To se ale dělá třeba přes target. Tím, že kliknete u nějakého slova, které pro psa (zatím) nemá obsah, tomu slovu obsah přece nedáte. Alespoň takto to chápu já, ale s klikrem zatím pracovat neumím.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To se ale dělá třeba přes target. Tím, že kliknete u nějakého slova, které pro psa (zatím) nemá obsah, tomu slovu obsah přece nedáte. Alespoň takto to chápu já, ale s klikrem zatím pracovat neumím.

No já ovšem netuším, co je target

lesnížínka napsal(a):
No já ovšem netuším, co je target

Target je nějaký cílový předmět - může to být třeba kniha, ručník, stolička... Já si to představuji tak, že se budete snažit, aby si pes uvědomil vazbu - např. dám na zem target. Začnu naklikávat reakci na něj - pes se podívá na target, kliknu. Když se bez zaváhání vždy podívá na target, zvýším obtížnost - teď po něm chci, aby na něj položil packu. Když to zvládá, začnu s targetem pohybovat - budu ho zvedat do výšky (třeba přidám další knihu). Potom odstraním target a začnu místo něj nabízet ruku. Takhle si to představuji laicky, já s klikrem neumím. Určitě to tady někdo vysvětli lépe a uvede na pravou míru.

lesnížínka napsal(a):
No já ovšem netuším, co je target

Chtělo by to česky, co :-) někdy mi to docela dost vadí, když nejsem profík, abych měla furt v hubě slova, která ještě k tomu nechápu, učit se překlad a tu praxi naráz :-)
a ve Vašem případě ještě navíc padnout do ruk evidentně nějaké rychlokvašce na cvičáku, pak si svou špatnou teorii promítnout do videa, potom mi to samozřejmě nefunguje a řeknu - můj pes na to nefunguje. Ale takových lidí je spousta, neberte to zle. Jen to moc nikde neříkejte, zvlášť začínajícím, jako je tady zakladatel, nechceme ho odradit. Dtto práce se stopovačkou.
Je potřeba ujasnit si, co od psa chci, jaká metoda mi bude vyhovovat, klidně vynechat moderní názvy jako luring, shaping, určit si jasný a jednoduchý cíl - chci od psa, aby uměl sednout a přijít ke mně, počkat u silnice. Tečka. Najít odměnu. Naučit se jednu věc - povel, pes provede, potvrdím, odměním. Nebo .. pes něco udělá, já to pojmenuji (povel), potvrdím, odměním. Nebo.. moje drastická metoda: vyslovím povel, psa do toho provedení jaksi nastrčím, povel znovu, potvrdím, odměním.
Tahle pořadí je potřeba natlouct si do hlavy. Najít metodu, která mi a psovi sedne a pak to pořadí dodržet. Když to budu dělat na přeskáčku, pes se nic nenaučí, nebude ho to bavit, prostě se otočí a půjde pryč a mně to též nebude bavit.
Já na svého psa mluvím česky, nechodím na cvičák, ale pokud nechci provozovat cukr a bič a chci psa fakt něco naučit (a to docela rychle), tak praxí jsem došla k tomu, že budu potřebovat tyhle 4 fáze. Což mi připomnělo, že mi neohřívá bojler.
Řekla bych, že není nejlepší nápad pořídit si dva psy s naprosto rozdílnými povahami, kde jeden funguje pro moje modré oči a druhý je samostatný, protože pro oba mi jedna metoda a jedna odměna neklapne a tak je to celé extra náročné.
Budiž to poučením pro příští generace :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Chtělo by to česky, co :-) někdy mi to docela dost vadí, když nejsem profík, abych měla furt v hubě slova, která ještě k tomu nechápu, učit se překlad a tu praxi naráz :-)
a ve Vašem případě ještě navíc padnout do ruk evidentně nějaké rychlokvašce na cvičáku, pak si svou špatnou teorii promítnout do videa, potom mi to samozřejmě nefunguje a řeknu - můj pes na to nefunguje. Ale takových lidí je spousta, neberte to zle. Jen to moc nikde neříkejte, zvlášť začínajícím, jako je tady zakladatel, nechceme ho odradit. Dtto práce se stopovačkou.
Je potřeba ujasnit si, co od psa chci, jaká metoda mi bude vyhovovat, klidně vynechat moderní názvy jako luring, shaping, určit si jasný a jednoduchý cíl - chci od psa, aby uměl sednout a přijít ke mně, počkat u silnice. Tečka. Najít odměnu. Naučit se jednu věc - povel, pes provede, potvrdím, odměním. Nebo .. pes něco udělá, já to pojmenuji (povel), potvrdím, odměním. Nebo.. moje drastická metoda: vyslovím povel, psa do toho provedení jaksi nastrčím, povel znovu, potvrdím, odměním.
Tahle pořadí je potřeba natlouct si do hlavy. Najít metodu, která mi a psovi sedne a pak to pořadí dodržet. Když to budu dělat na přeskáčku, pes se nic nenaučí, nebude ho to bavit, prostě se otočí a půjde pryč a mně to též nebude bavit.
Já na svého psa mluvím česky, nechodím na cvičák, ale pokud nechci provozovat cukr a bič a chci psa fakt něco naučit (a to docela rychle), tak praxí jsem došla k tomu, že budu potřebovat tyhle 4 fáze. Což mi připomnělo, že mi neohřívá bojler.
Řekla bych, že není nejlepší nápad pořídit si dva psy s naprosto rozdílnými povahami, kde jeden funguje pro moje modré oči a druhý je samostatný, protože pro oba mi jedna metoda a jedna odměna neklapne a tak je to celé extra náročné.
Budiž to poučením pro příští generace :-)

Ne, ne, pokud bude nějaká,,příští generace" bude s největší pravděpodobností stejná. No o mě fakt nejde, já jsem se ke klikru přimotala čistě náhodou, že to chtěli na mém psu zkusit, co on na to No on na to nic, šel si přechcat překážku a tím to pro mě skončilo.
No, já jsem viděla i Šustu, jak klikr používal tuším s lachtanem či co to bylo za zvíře (už je to pradávno) a nic vědecky složitého jsem na tom neviděla.
Megíí, ještě k tomu dodám to, co tady omílám i s veterinou. Jak já jako člověk, který se s klikrem potká napoprvé na cvičáku poznám, že ona cvičitelka to neumí a nedělá to s ním dobře, když její psi na to fungujou?

lesnížínka napsal(a):
Ne, ne, pokud bude nějaká,,příští generace" bude s největší pravděpodobností stejná. No o mě fakt nejde, já jsem se ke klikru přimotala čistě náhodou, že to chtěli na mém psu zkusit, co on na to No on na to nic, šel si přechcat překážku a tím to pro mě skončilo.
No, já jsem viděla i Šustu, jak klikr používal tuším s lachtanem či co to bylo za zvíře (už je to pradávno) a nic vědecky složitého jsem na tom neviděla.
Megíí, ještě k tomu dodám to, co tady omílám i s veterinou. Jak já jako člověk, který se s klikrem potká napoprvé na cvičáku poznám, že ona cvičitelka to neumí a nedělá to s ním dobře, když její psi na to fungujou?

No, na to on pes nic neříká, má akorát skončit, co právě dělá, a otevřít hubu, aby mu tam přistálo maso nebo míček. A protože ten, kdo mu "výcvik" představoval, byl celkem tupý, tak co psu zbývalo, emigroval k překážce.
edit.: jasně že nepoznáte, však to říkám v předchozím komentáři, že to prostě byla smůla na začátek

Hodně podobně jsem učila chlapečka s těžkým MP komunikovat. Místo kliku bylo jó. Ale myslím, že s klikrem by to šlo lépe. 🤔

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, na to on pes nic neříká, má akorát skončit, co právě dělá, a otevřít hubu, aby mu tam přistálo maso nebo míček. A protože ten, kdo mu "výcvik" představoval, byl celkem tupý, tak co psu zbývalo, emigroval k překážce.
edit.: jasně že nepoznáte, však to říkám v předchozím komentáři, že to prostě byla smůla na začátek

To už jsme tu řešili mnohokrát. Za x let jsem nenašl nic, co by ho zajímalo. On si venku odměny zásadně nebral, když jsem mu ji doslova narvala do huby, tak ji vyplivnul, když jsem ho chtěla alespoň pochválit, tak mě obešel ať nezdržuju a šel si po svých. A to jsem nosila kde co, od běžných mlsek po syrečky, slaninu. Jeho jídlo tehdy nezajímalo vůbec. O míčkách a podobných věcech ani nemluvím. Zkoušela jsem to chvíli s králičí kůží, to prohlédl asi za 5minut a bylo po srandě. Když jsem ji měla, že trčela kousek z kapsy tak koukal, větřil a zajímalo ho to. Jakmile jsem ji vytáhla, že se s ní teda za odměnu můžem potahat zjistil, že ten zajíc neuteče, páč je už dlouho po smrti a konec
Teď když to čtu a vzpomínám, tak si říkám, že zažívat tohle znovu, no nevim, nevim Jenže člověk je pořád naivní, zas a znova si musí zkusit, že to nepůjde

lesnížínka napsal(a):
To už jsme tu řešili mnohokrát. Za x let jsem nenašl nic, co by ho zajímalo. On si venku odměny zásadně nebral, když jsem mu ji doslova narvala do huby, tak ji vyplivnul, když jsem ho chtěla alespoň pochválit, tak mě obešel ať nezdržuju a šel si po svých. A to jsem nosila kde co, od běžných mlsek po syrečky, slaninu. Jeho jídlo tehdy nezajímalo vůbec. O míčkách a podobných věcech ani nemluvím. Zkoušela jsem to chvíli s králičí kůží, to prohlédl asi za 5minut a bylo po srandě. Když jsem ji měla, že trčela kousek z kapsy tak koukal, větřil a zajímalo ho to. Jakmile jsem ji vytáhla, že se s ní teda za odměnu můžem potahat zjistil, že ten zajíc neuteče, páč je už dlouho po smrti a konec
Teď když to čtu a vzpomínám, tak si říkám, že zažívat tohle znovu, no nevim, nevim Jenže člověk je pořád naivní, zas a znova si musí zkusit, že to nepůjde

Ale tak ona odměna nemusí být čistě jen nějaká hračka nebo jídlo. Toho psa opravdu nezajímá nic? Třeba ani stopa venku? Nebo zvěř? Odměnou může být třeba to, že půjdeme po stopě, za zvěří. Nebo třeba klidně i tah - běh, ale to jste tuším psala, že ho taky nebaví.

Já nevím, já si moc nedokážu představit, že mám psa, který je tak hrozně "pasivní", nic ho nebaví, nic ho nezajímá.

A to třeba předešlý pes taky nebyl takový blázen, jako ti současní - byl spíš nezávislej, venku ho moc nezajímalo ani žrádlo, ani hračky. Ale zase měl radost, když jsem ho já fakt pochválila - to byla odměna. A nebo rád chodil po stopách - takže za odměnu jsem mohli jít po stopě....

Samojedy znám dva (možná výjimky), ale jsou žraví, žrádlo pro ně odměna je, stejně tak je pro ně odměna podrbání od paničky, jsou mazlové. Obojí se dá u nich využít jako motivace.

A mám kamarádku, která má pastevce, toho žrádlo fakt absolutně nezajímá (už od štěněte), hračky taky moc ne, venku vůbec. On funguje jen na základě toho, že miluje paničku, a dělá to pro ni. Takže pochvala pro něho je jen to, že panička má radost.

lesnížínka napsal(a):
Nebyla jsem tu. Postup? No jak jsem psala, nepoužívám, ale co mi ukazovali a co jsem viděla na videích...za mě asi takto. Na té pacce. Wori packu - u slova packu kliknu. Několikrát zopakuju a přidám: Wori podej packu s tím, že u packu kliknu a ťuknu mu rukou na packu. Když u x tého pokusu nohu nazvedne, řeknu ano podej packu a u packu kliknu. Pokud nepozvedne sám, packu mu přizvednu při podej packu a kliknu. Opakuju do doby, než se dostanem na: packu a podá ji sám a já už odměňuju kliknutím jen to, že to dokončil, packu podal.

ale já se ptala na konkrétní postup naklikání, ne na toto

To, že panička má radost ho nezajímalo taky. To mi přišlo, že se mu spojilo až teď, jak byl žravý s tou kastrací Protože panička zajásala, když poslechl, tak on hned zbystřil a kouknul, protože věděl, že když panička jásá, něco dobrého z ní vypadne To je ale zase jen návaznost na: žravý pes Máme tu Sardullah s Ginou a mám kámošku taky s pyrenejcem klukem, tak jsem celkem zvědavá, jak se bude dařit jim. Jo na otázku na stopu. Ano, po stopě zvěře by asi byla odměna, ale to jaksi nejde v zahradě, nejde na cvičáku. On takto provozní poslušnost, jako základní povely umí dobře i dělal(když nebyla na blízku zvěř) ale tajtrlíkovat pro nic za nic, několikrát dokola nebude a na to ho právě ničím nenavedete, protože není čím. Když mu dám zůstaň a ví, že čeká před obchodem, tak to funguje a vodítko to jistí právě proto, kdyby proběhla kočka

lesnížínka napsal(a):
To, že panička má radost ho nezajímalo taky. To mi přišlo, že se mu spojilo až teď, jak byl žravý s tou kastrací Protože panička zajásala, když poslechl, tak on hned zbystřil a kouknul, protože věděl, že když panička jásá, něco dobrého z ní vypadne To je ale zase jen návaznost na: žravý pes Máme tu Sardullah s Ginou a mám kámošku taky s pyrenejcem klukem, tak jsem celkem zvědavá, jak se bude dařit jim. Jo na otázku na stopu. Ano, po stopě zvěře by asi byla odměna, ale to jaksi nejde v zahradě, nejde na cvičáku. On takto provozní poslušnost, jako základní povely umí dobře i dělal(když nebyla na blízku zvěř) ale tajtrlíkovat pro nic za nic, několikrát dokola nebude a na to ho právě ničím nenavedete, protože není čím. Když mu dám zůstaň a ví, že čeká před obchodem, tak to funguje a vodítko to jistí právě proto, kdyby proběhla kočka

On takto provozní poslušnost, jako základní povely umí dobře i dělal

No a tu základní poslušnost jste naučila jak? Tam jste odměňovala čím?


ale tajtrlíkovat pro nic za nic, několikrát dokola nebude

O tom já ale nemluvím. Chápu, že jsou plemena a jedinci, kteří prostě nebudou něco opakovat několikrát, jen tak, tomu rozumím, proti tomu nic. Mě šlo jen o to, jestli fakt není nic, z čeho by měl Worick radost, co by ho bavilo, čím by se dal odměnit...

marcelaamax napsal(a):
On takto provozní poslušnost, jako základní povely umí dobře i dělal

No a tu základní poslušnost jste naučila jak? Tam jste odměňovala čím?


ale tajtrlíkovat pro nic za nic, několikrát dokola nebude

O tom já ale nemluvím. Chápu, že jsou plemena a jedinci, kteří prostě nebudou něco opakovat několikrát, jen tak, tomu rozumím, proti tomu nic. Mě šlo jen o to, jestli fakt není nic, z čeho by měl Worick radost, co by ho bavilo, čím by se dal odměnit...

Jen tak si lítat, lítat za něčím...to ho bavilo To, že si mohl běhat a nikdo ho neotravoval. Tam si proběhnu křoví, tam si zaběhnu na břeh štěknout na kačeny...jo, to byl šťastný.
To máte pravdu, základní se naučil...copak já vím, to se učí u štěnda, tak asi ještě nějaká ta radost paničky roli hrála Taky se to učili s Berrym spolu, tedy udělá to Berrynek, ten čeká a teď zase ty Wori...no opakoval I když už tehdy byla ta laxnost v provedení vidět, prostě: tak nějak to udělám, hlavně ať je s tím pokoj a už jsi to viděla u Berryho, to stačí ne?

lesnížínka napsal(a):
No právě. Nevím tedy jestli husky, ale Worick by se mi na takovou blb.st zvysoka A se mu nedivím, protože vážně netuším, proč by ho to mělo zajímat. Co klikali ostatní, on ani brvou nehnul, vůbec ho nezajímalo, co jako.

Nedivím se, že netušíte, když o tom nic netušíte
Samozřejmě, že zvuk klikru sám o sobě je nezajímavý. Jádro pudla tkví v tom, že má fungovat jako informace pro zvíře. Informace o tom, že v těsném závěsu za zvukem přijde něco obzvlášť hodnotného.
Proč by, probůh, vašeho psa mělo zajímat klikání ostatních okolo, proč by měl hýbat brvama? Evidentně zvuk klikru nemá s ničím spojený a i kdyby měl, tak "cizí" kliknutí přece neznamená odměnu pro něj.
Klikrtrénink funguje u slepic, ledních medvědů i lachtanů, není důvod, proč by neměl fungovat u psa severskýho plemene, jen holt se musí vědět, jak na to. Cvakat plíškem a čekat zázrak - to asi neklapne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ale já se ptala na konkrétní postup naklikání, ne na toto

ale zřejmě zde nejen ona vůbec neví na co se ptáte a ani nemá ponětí, že nemá ponětí

lupus4 napsal(a):
ale zřejmě zde nejen ona vůbec neví na co se ptáte a ani nemá ponětí, že nemá ponětí

A proč nám to nepovíte?

marcelaamax napsal(a):
Ale tak ona odměna nemusí být čistě jen nějaká hračka nebo jídlo. Toho psa opravdu nezajímá nic? Třeba ani stopa venku? Nebo zvěř? Odměnou může být třeba to, že půjdeme po stopě, za zvěří. Nebo třeba klidně i tah - běh, ale to jste tuším psala, že ho taky nebaví.

Já nevím, já si moc nedokážu představit, že mám psa, který je tak hrozně "pasivní", nic ho nebaví, nic ho nezajímá.

A to třeba předešlý pes taky nebyl takový blázen, jako ti současní - byl spíš nezávislej, venku ho moc nezajímalo ani žrádlo, ani hračky. Ale zase měl radost, když jsem ho já fakt pochválila - to byla odměna. A nebo rád chodil po stopách - takže za odměnu jsem mohli jít po stopě....

Samojedy znám dva (možná výjimky), ale jsou žraví, žrádlo pro ně odměna je, stejně tak je pro ně odměna podrbání od paničky, jsou mazlové. Obojí se dá u nich využít jako motivace.

A mám kamarádku, která má pastevce, toho žrádlo fakt absolutně nezajímá (už od štěněte), hračky taky moc ne, venku vůbec. On funguje jen na základě toho, že miluje paničku, a dělá to pro ni. Takže pochvala pro něho je jen to, že panička má radost.

Ten předešlý váš pes byl co? Nebyl to mix retrívra? Možná si to pletu s někým jiným...Ještě se vyptám k těm samojedům. Znáte je nějak blíže, venčíte spolu, máte možnost je sledovat na prochajdách, nebo se jen někdy potkáte? Jestli víte, jakovou mají tu poslušnost, jestli chodí na volno? Jestli chodí ve městě u nohy na krátkém vodítku? Víte, nás když někdo potkal po dědině, kdy Berry šel na volno, Worka na vodítku a neměl za čím lítat, tak to bylo taky: jéé, vy máte ty psy tak hodné, tak vycvičené...No v divočině naše prochajdy vypadaly značně jinak

Andrýsek3 napsal(a):
Hodně podobně jsem učila chlapečka s těžkým MP komunikovat. Místo kliku bylo jó. Ale myslím, že s klikrem by to šlo lépe. 🤔

Lépe, protože zvuk bude pořád stejný, neovlivněný Vaší náladou. Ale třeba má ten klučík Váš hlas rád.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A proč nám to nepovíte?

Že jo no :-) Mně je jedno, že někdo nechápe klikr, ale že řekne "nefunguje".
By se mi teď hodil samojed, sněží a sněží, můj pes furt krev mezi prsty, tak boty, no v těch to klouže.. hmm nefunkční boty.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A proč nám to nepovíte?

ten odkaz vám nestačí ?

lesnížínka napsal(a):
Ten předešlý váš pes byl co? Nebyl to mix retrívra? Možná si to pletu s někým jiným...Ještě se vyptám k těm samojedům. Znáte je nějak blíže, venčíte spolu, máte možnost je sledovat na prochajdách, nebo se jen někdy potkáte? Jestli víte, jakovou mají tu poslušnost, jestli chodí na volno? Jestli chodí ve městě u nohy na krátkém vodítku? Víte, nás když někdo potkal po dědině, kdy Berry šel na volno, Worka na vodítku a neměl za čím lítat, tak to bylo taky: jéé, vy máte ty psy tak hodné, tak vycvičené...No v divočině naše prochajdy vypadaly značně jinak

Naše procházky v divočině vypadají stejně jako po chodníku. Když chci. Řeknu - u mě - a je to. Hustý, co :-)
A to říkám často. Ne proto, že mám strašně ráda drill (nenávidím ve skutečnosti) a šikanovat psa u lesa, kde si má pobíhat svobodně, ale proto, že vím, že tam přechází srny. A nechci mít uvázaného psa furt. Takže u mě projdeme úsek a zas pošlu pobíhat. A pošlu ho pobíhat kouzelným "klikem" ..."šikulka".
To jsou ty základy, které mi vlastně stačí na celý život - naučit dva tři povely, ale naučit, ne že někdy, ale vždy a všude.
A teď čekám zas tu o plemenech.

lupus4 napsal(a):
ten odkaz vám nestačí ?

Já ho četla, ale trochu mě dráždí, že se tedy nesnažíte to vysvětlit vlastními slovy tak, aby to pro někoho bylo třeba čitelnější. Vy mi připomínáte pana Šustu, když v nějakém rozhovoru vysvětloval, jak někteří majitelé psa nevedou a netrénují S NÍM, ale testují ho.

@lesnížínka K té části, na kterou jsem reagovala, posílám pracovní list od Šusty, čistě pro názornost.

https://www.treninkjerozhovor.cz/data/SHAPINGtxt15067.pdf

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Naše procházky v divočině vypadají stejně jako po chodníku. Když chci. Řeknu - u mě - a je to. Hustý, co :-)
A to říkám často. Ne proto, že mám strašně ráda drill (nenávidím ve skutečnosti) a šikanovat psa u lesa, kde si má pobíhat svobodně, ale proto, že vím, že tam přechází srny. A nechci mít uvázaného psa furt. Takže u mě projdeme úsek a zas pošlu pobíhat. A pošlu ho pobíhat kouzelným "klikem" ..."šikulka".
To jsou ty základy, které mi vlastně stačí na celý život - naučit dva tři povely, ale naučit, ne že někdy, ale vždy a všude.
A teď čekám zas tu o plemenech.

Máte naprostou pravdu, všechno je to o výchově. Nicméně majitelé některých plemen to mají přecejen o fous snažší, mají toho víc "zadarmo".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A proč nám to nepovíte?

Já myslím, že Lupusovi a Hm jde o to, že se pes nejdřív musí "naklikat", což znamená, že se nějakou dobu pracuje jen s tím, že klik se rovná odměna. Až potom, co pes pochopí ten princip, tak se s tím začíná pracovat dál....

Není nic divného na tom, že pes na klikr nijak nereaguje, když vůbec neví, co to pro něho znamená.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já ho četla, ale trochu mě dráždí, že se tedy nesnažíte to vysvětlit vlastními slovy tak, aby to pro někoho bylo třeba čitelnější. Vy mi připomínáte pana Šustu, když v nějakém rozhovoru vysvětloval, jak někteří majitelé psa nevedou a netrénují S NÍM, ale testují ho.

@lesnížínka K té části, na kterou jsem reagovala, posílám pracovní list od Šusty, čistě pro názornost.

https://www.treninkjerozhovor.cz/data/SHAPINGtxt15067.pdf

to jste nepomohla... shaping (aby k něčemu byl) jde dělat jen s už "naklikaným psem"

tudíž psem, který ví co kliknutí znamená

marcelaamax napsal(a):
Já myslím, že Lupusovi a Hm jde o to, že se pes nejdřív musí "naklikat", což znamená, že se nějakou dobu pracuje jen s tím, že klik se rovná odměna. Až potom, co pes pochopí ten princip, tak se s tím začíná pracovat dál....

Není nic divného na tom, že pes na klikr nijak nereaguje, když vůbec neví, co to pro něho znamená.

hurá

Na yutubu je asi milion videí, jak psa naklikat - od začátku, od štěňátka. Také jsme začly, naklikat si psici nebyl problém, skončilo to na mé nekoordinaci pohybů, prostě jsem nestíhala klikat správně. Dlouho pak psice reagovala, když jsem někde o klikr "zavadila", když ho objevila vnučka a zaklikala si. Je naklikaná jednou provždy. :-))

Terven napsal(a):
Máte naprostou pravdu, všechno je to o výchově. Nicméně majitelé některých plemen to mají přecejen o fous snažší, mají toho víc "zadarmo".

To každopádně. Mě ale vždy může švihnout, když mi někdo říká, že jeho pes je něco extra, že se ten povel nenaučí. Tak ho naučím jiný, jednodušší. Ne "ke mně", ale "čekej". Dojdu si k psovi blíž a pak třeba zkusím to ke mně.
Jako největší problém vidím odměnu. Je někdy těžké najít tu opravdovou a ne tu, o které si já myslím, že je super. Nemít také pořád stejnou. No ale kdo to má furt vymýšlet :-)

lesnížínka napsal(a):
Ten předešlý váš pes byl co? Nebyl to mix retrívra? Možná si to pletu s někým jiným...Ještě se vyptám k těm samojedům. Znáte je nějak blíže, venčíte spolu, máte možnost je sledovat na prochajdách, nebo se jen někdy potkáte? Jestli víte, jakovou mají tu poslušnost, jestli chodí na volno? Jestli chodí ve městě u nohy na krátkém vodítku? Víte, nás když někdo potkal po dědině, kdy Berry šel na volno, Worka na vodítku a neměl za čím lítat, tak to bylo taky: jéé, vy máte ty psy tak hodné, tak vycvičené...No v divočině naše prochajdy vypadaly značně jinak

No pes byl sice koupen jako retrívr, ale povaha pasovala spíš na hovawarta (a ono vlastně i vzhledem).. Byl svým způsobem tak trochu jako pastevec, samostatná jednotka. Nebyl to mazel, stačilo mu ležet někde o kus dál, byl to hlídač - nejvíc miloval, když mohl být na zahradě na strategickém místě a hlídat, nikoho za plot nepustil - dvakrát v rámci hlídání kousnul. Opakování povelů ho taky moc nebavilo, byl spíš takovej nezávislej... Vypadal prostě jako pes, kterej k životu člověka moc nepotřebuje . Cizí lidi nemusel, ne že by byl agresivní, ale spíš rezervovaný, o nějaké hlazení cizími nestál, a klidně se i ohradil. Se psema bez problémů.

Z těch samojedů znám blíž hlavně jednoho, s tím jsme chodili dost venčit a pravidelně jsme se vídali ve psí školičce - to je pes. Pak se pořídila fena a tu už jsem moc nevídala. Pes na volno chodil (chodili jsem na louky, polní cesty), poslušnost měl dobrou, měl přivolání, nechal se odvolat od psa ze hry, tahal navolno třeba sáňky, děcka. Ale jeho hlavní "náplní" bylo chodit a běhat v postroji v sedáku, a na kolobce. A byl (je) to hroznej mazel, a hodně žravej

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

@marcelaamax Já chápu, je to v tom odkazu od hmn_ a dává to logický smysl. Ale nelíbí se mi, že když tady Lesnížínka napíše, že tomu nerozumí, tak se vzdychá, že to vůbec nepochopila, místo toho, aby se to slovně vysvětlilo.

@lupus4 Nerozporuji. Já tím shapingem nereagovala na prvotní naklikání (na sdělení psovi, že klikr bude bridge), ale rozvíjela jsem svou předchozí myšlenku o tom, jak bych - pokud bych pracovala s klikrem a pes věděl, co to kliknutí vyjadřuje - učila s touto pomůckou dávat pac. Myslím, že jít na to shapingem je lepší než pasivnímu psovi, který např. jen sedí naproti mně, říkat bezobsažné “pac” a u toho naprázdno klikat (i kdybychom byli se psem domluvení, co to kliknutí znamená).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To každopádně. Mě ale vždy může švihnout, když mi někdo říká, že jeho pes je něco extra, že se ten povel nenaučí. Tak ho naučím jiný, jednodušší. Ne "ke mně", ale "čekej". Dojdu si k psovi blíž a pak třeba zkusím to ke mně.
Jako největší problém vidím odměnu. Je někdy těžké najít tu opravdovou a ne tu, o které si já myslím, že je super. Nemít také pořád stejnou. No ale kdo to má furt vymýšlet :-)

Tak v tomhle to opravdu mají majitelé žravých psů jednodušší.

lupus4 napsal(a):
to jste nepomohla... shaping (aby k něčemu byl) jde dělat jen s už "naklikaným psem"

tudíž psem, který ví co kliknutí znamená

To asi nebylo smyslem toho příspěvku.. Shaping můžu dělat i bez klikru. Pokud se tedy shodneme, že kliknutí je cokoli, co jsem psovi dřív spojila s "správně, konec, odměna".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To asi nebylo smyslem toho příspěvku.. Shaping můžu dělat i bez klikru. Pokud se tedy shodneme, že kliknutí je cokoli, co jsem psovi dřív spojila s "správně, konec, odměna".

Ano, tak to myslím! Já se bavila o shapingu jako takovém (i kdyby se místo klikru říkalo JÓ od Andrýska nebo šikula od Žínky) - působilo to na mě tak, že o to se ta paní ze cvičáku snažila, ale že ty kroky nešťastně a nečitelně nakouskovala...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
@marcelaamax Já chápu, je to v tom odkazu od hmn_ a dává to logický smysl. Ale nelíbí se mi, že když tady Lesnížínka napíše, že tomu nerozumí, tak se vzdychá, že to vůbec nepochopila, místo toho, aby se to slovně vysvětlilo.

@lupus4 Nerozporuji. Já tím shapingem nereagovala na prvotní naklikání (na sdělení psovi, že klikr bude bridge), ale rozvíjela jsem svou předchozí myšlenku o tom, jak bych - pokud bych pracovala s klikrem a pes věděl, co to kliknutí vyjadřuje - učila s touto pomůckou dávat pac. Myslím, že jít na to shapingem je lepší než pasivnímu psovi, který např. jen sedí naproti mně, říkat bezobsažné “pac” a u toho naprázdno klikat (i kdybychom byli se psem domluvení, co to kliknutí znamená).

Ja myslím, že nejvíc dotyčné "vytočilo", že to žínka odsoudila, degradovala (však mam pusu, tak zařvu) a to, že samojeda takový věci nezajímají, protože samojed.. A přitom to dělala špatně.

Terven napsal(a):
Tak v tomhle to opravdu mají majitelé žravých psů jednodušší.

No to já furt nevím, proč už od malička megí dělá tohle:
něco udělá dobře, "kliknu", dám jí cokoli k jídlu a ona uhne hlavou a upřeně (jako připravená vystartovat v závodě) na mě hledí. Veliká legrace s ní.
Ale přitom doma by sežrala mámu tátu :-) A to já vymýšlela sušenky, to by mi doma ukousla ruku, ale venku.. pro ni je prostě asi odměna ta akce.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To asi nebylo smyslem toho příspěvku.. Shaping můžu dělat i bez klikru. Pokud se tedy shodneme, že kliknutí je cokoli, co jsem psovi dřív spojila s "správně, konec, odměna".

Shaping můžu dělat i bez klikru

tak to samozřejmě ano, jen si myslím, že vždy stejný zvuk klikru je výhodou, neb se v něm neodráží vaše citové rozpoložení či hlasové indispozice...
což pes většinou "pobere" ale u jiného druhu už to může být problém

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, tak to myslím! Já se bavila o shapingu jako takovém (i kdyby se místo klikru říkalo JÓ od Andrýska nebo šikula od Žínky) - působilo to na mě tak, že o to se ta paní ze cvičáku snažila, ale že ty kroky nešťastně a nečitelně nakouskovala...

ale ona "cvičitelka" naprosto blbě klikala na "NEnaklikanýho" psa, takže nemohl reagovat jinak, než reagoval

https://www.youtube.com/watch?v=v9NqCUxalAw&ab_channel=FlowerthumbelinaSamoyed

lupus4 napsal(a):
Shaping můžu dělat i bez klikru

tak to samozřejmě ano, jen si myslím, že vždy stejný zvuk klikru je výhodou, neb se v něm neodráží vaše citové rozpoložení či hlasové indispozice...
což pes většinou "pobere" ale u jiného druhu už to může být problém

Můj pes má rád, když jásám a tleskám. Jako v blázinci. Náš běžný den.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
https://www.youtube.com/watch?v=v9NqCUxalAw&ab_channel=FlowerthumbelinaSamoyed

Ježíš to je boží 😀

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Že jo no :-) Mně je jedno, že někdo nechápe klikr, ale že řekne "nefunguje".
By se mi teď hodil samojed, sněží a sněží, můj pes furt krev mezi prsty, tak boty, no v těch to klouže.. hmm nefunkční boty.

Megí mám s fenou podobný problém, taky uvažuji o botech . Ze sněhu se jí dělají mezi prsty a na packách taková "bebíčka" , vypadá to hrozně, ona to teda nijak neřeší, ale když jdeme z procházky, tak je to katastrofa. A to už jezdím jen autem, abychom nechodili po posolených silnicích.

Když pár dní nesněžilo, tak to úplně vymizelo, takže předpokládám, že to je opravdu jen z toho sněhu a mokra.

Omlouvám se, že jsem na něco asi nereagovala, ale mě se nějak(nebo už od včera? ) nevrací příspěvky na naposled shlédnuté, ale tak jaksi náhodně? A teď koukám, co jsem všechno nečetla Teď nevím, komu na co mám vlastně odpovídat.
Megíí, nemáte to ke mě až tak daleko, což vím až odnedávna škoda...ráda bych vás pozvala, mohla by jste radit na místě. Bohužel teď už je to všechno mimo mísu, stejně jako tahle diskuse o klikru. Já jsem neřekla, že to nefunguje, ale že to nefungovalo na mého psa. Jak chcete naklikat (až teď vím, co je naklikat, když jste to popsali) psa, který na žádnou odměnu nečeká? Další věc a to jsem psala taky x krát a pořád to dokola řešíte: zkoušela jsem za ta léta odměn asi milion - pro nežravého psa to není odměna ať je to cokoliv od jídla, tak ho to nezajímá. Nezajímali ho hračky, míčky ani aporty...
Za další jsem psala, že mi prostě klikr přijde zbytečný. Já mám psa parťáka a mluvím na něj. Nechápu, no to fakt nechápu, proč bych mu místo pochvaly měla klikat. To snad u nějakého sportovce, kde jde o výkony, rychlost a přesnost provedení, u bordery asi ideál. Jen nevím, jak ty psy cvičili bez klikrů Jo, jsem ukecaná, na psa mluvím, neustále mluvím, chrlím na něj 100 slov za minutu možná je zahlcený a nerozumí z toho ani ň, možná neví, co si z těch vět má vybrat No je na to zvyklý od mala a berňák to měl totéž a problém s tím žádný neměl.
Marcelo díky za fotky a info

To jsou velmi vtipné diskuze ohledně klikru.Je to dobrá věc, pokud člověk dobře pochopí princip a u psa vytvoří a upevní podmíněný reflex na tento signál. Když ne, tak u mnohých se než jedná o různě hlasité cvakání plíšku, které jejich psovi nic neříká a veškeré podněty z okolí jsou pro jejich psa silnější. Nicméně v některých momentech, např při nácviku obrany nebo stopy je v rukách moc věcí . Obrovskou výhodou klikru je neustále stejná intonace signálu s čímž má mnoho cvičitelů problém používat jasné a srozumitelné signály v určitých situacích. Problém klikru - ale to většinu z vás asi trápit nebude, je přechod na užívanou a dovolenou povelovou techniku na zkouškách a soutěžích. U několika psů jsem od štěněte klikr s úspěchem používal, ale teď visí na hřebíku u kotců , takže jestli máte zájem , tak udělám dobrý skutek a někoho můžu obdarovat. I bez něj to jde dobře, stačí mít dobré odměňovací ANO,JO,nebo HODNÝ, ovšem pes musí mít dobře zažito, co to znamená a člověk pro něj musí být čitelný s myšlenkovým pochodem o krok napřed .

Megí pustila jsem si samojeda a mám k tomu několik poznámek. Jak víte, že ten samojed už s tou knížkou neměl natrénováno před tím? Protože když to pozoruju a promítnu si to do Worky...kdybych mu klikla na to sklonění hlavy a zřejmě kouknutí na knížku, tak mi od té doby bude jen kývat hlavou jak osel a na tom skončíme. Tak jak když jsem ho nechtěně pochválila ne za povolení vodítka, ale za oklepání, které udělal takřka zároveň. Já vím, teď mi řeknete, že klikrem bych to třeba stihnula v tu správnou vteřinu. No já možná ano, ale on má vedení poněkud pomalejší. Máme léta takový ten odsunovací hlavolam, kam se schovají kokina a on to má čumákem, nebo packama přesunovat a otevírat tím. Nikdy! Nikdy ten princip nepochopil. A to jsem ho 100x chválila, když se mu to náhodou podařilo tím nosem posunout. Ukážu mu to, vlítne do toho jak velká voda, drápe po tom, hryže to zubama snaží se to servat. Samozřejmě ho koriguju, jinak by to hned zničil, ale pokud ho od toho odsunu a že znova a pomalu, tak se akorát vzteká a ječí a už k tomu ani nechce jít...tak si to strč někam. Nedovedu si představit, jak by takhle pomalu po krůčcích postupoval a našlápnul na tu knížku, on nečeká, on koná. A že u toho stoupne na knížku a já ho za to chválím(klikrem) by vůbec nevnímal. To jsem si fakt jistá, myslím, že za bezmála 13let ho znám dobře. Jestli by to bylo možné, když byl větší štěník? Tak to už fakt nevím, nemyslím si, ale nevím, tak malého si ho až tak nepamatuju, jako co v tu dobu chápal, jak přesně se choval.

lesnížínka napsal(a):
Megí pustila jsem si samojeda a mám k tomu několik poznámek. Jak víte, že ten samojed už s tou knížkou neměl natrénováno před tím? Protože když to pozoruju a promítnu si to do Worky...kdybych mu klikla na to sklonění hlavy a zřejmě kouknutí na knížku, tak mi od té doby bude jen kývat hlavou jak osel a na tom skončíme. Tak jak když jsem ho nechtěně pochválila ne za povolení vodítka, ale za oklepání, které udělal takřka zároveň. Já vím, teď mi řeknete, že klikrem bych to třeba stihnula v tu správnou vteřinu. No já možná ano, ale on má vedení poněkud pomalejší. Máme léta takový ten odsunovací hlavolam, kam se schovají kokina a on to má čumákem, nebo packama přesunovat a otevírat tím. Nikdy! Nikdy ten princip nepochopil. A to jsem ho 100x chválila, když se mu to náhodou podařilo tím nosem posunout. Ukážu mu to, vlítne do toho jak velká voda, drápe po tom, hryže to zubama snaží se to servat. Samozřejmě ho koriguju, jinak by to hned zničil, ale pokud ho od toho odsunu a že znova a pomalu, tak se akorát vzteká a ječí a už k tomu ani nechce jít...tak si to strč někam. Nedovedu si představit, jak by takhle pomalu po krůčcích postupoval a našlápnul na tu knížku, on nečeká, on koná. A že u toho stoupne na knížku a já ho za to chválím(klikrem) by vůbec nevnímal. To jsem si fakt jistá, myslím, že za bezmála 13let ho znám dobře. Jestli by to bylo možné, když byl větší štěník? Tak to už fakt nevím, nemyslím si, ale nevím, tak malého si ho až tak nepamatuju, jako co v tu dobu chápal, jak přesně se choval.

Já klikr moc nepoužívám, na běžnou poslušnost vůbec, používám ho jen na takové domácí blbosti, když učím třeba něco podobného, jako s tou knížkou..

A vidím obrovský rozdíl mezi fenou, s kterou takhle pracuji od štěněte, a mezi psem, se kterým jsem začala až v dospělosti. Zatímco pro fenu je normální nabízet nějaké činnosti, přijít si na to sama, tak pes se neustále dívá po mě a chce, abych mu pomohla, navedla ho já - protože na to je zvyklý. Trvalo mi fakt dlouho, než vůbec někdy něco nabídnul. On už pak chodil i šťouchat čumákem nebo tlapou do mě - jakože dělej, tak mi ukaž, co mám dělat . I on je zvyklej spolupracovat od štěněte, ale úplně jinak no. Protože jeho jsem hodně naváděla pamlskama, nebo mu pomáhala fyzicky. To zase nejde u feny - u jakékoli fyzické korekce se sekne a dál s ní nehnu.

A hlavolamy - oba psi ze začátku do hlavolamů strkali pacakama, mlátili a byli jak urvaní ze řetězu, ale naučili se. No a teď už to zas postrádá smysl, páč ten hlavolam znají nazpamět, takže to během pár vteřin z toho dostanou a nic moc zábava. Ale občas to vytáhnu.

Nedávno mi kámoška přivezlal takovou hračku, která se naplní pamlsky, a když se s ní jede, tak střílí pamlsky. Jenže se musí jet rychle, když to pes před sebou tlačí pomalu, tak nic. Musí to pořádně odstrčit. A na to teda ani moji psy nervy nemají . Když pochopili princip, že když to jede, tak padají mlsky, tak dobrý, jenže když pak jeli pomalu a nepadalo nic, tak do toho začali vyloženě bušit tlapama. No a pes to pak završil tím, že prostě celou tu věc vzal do huby a skousnul, takže už je prasklá .

A pak máme ještě jednu takovou věc - do té když se vloží míček, nahoru, tak kole vypadne pamlsek, ta docela jde psovi, feně moc ne. Ale trvalo dlouuuho než na to přišel. On totiž ten míček nosil mě, jakože na a dej ho tam

No vidíte, hlavolam se samojedovi líbí :-)
Když bude jen kývat hlavou, tak ho na další krok posunu sama (vlastně na všechno, níže víc). Ale když to udělám správně (pes ví, že odměna souvisí s tou knížkou na zemi).. tak se o něco bude snažit sám, se nebojte.
Pes hraje na odměny. Když žádnou nemám, tak nehrajeme. Když odměnu mám a zkouším tuhle metodu a on jen kýve hlavou, tak jsem vybrala špatnou metodu. Každý pes není na shaping. Je to namáhavé na mozek. A ne vše jde takhle naučit..
Nejradši mám tohle (mám tím děsně výborně vycvičeného psa):
pes si sedne, já řeknu "sedni". Dobrý, co :-)

Vtipné Jako, že nevím, že tak se učí všechny povely? Ale vím. A přesně to jsem psala o tom klikru. Já bych ho musela na tu knížku nějak nadrcat a opakovat mu u toho knížka, nebo ,,na knížku" a klikr v tu chvíli bych měla použít kdy, až ho na tu knížku natlačím? A jak by pochopil, za co ho odměňuju?

lesnížínka napsal(a):
Vtipné Jako, že nevím, že tak se učí všechny povely? Ale vím. A přesně to jsem psala o tom klikru. Já bych ho musela na tu knížku nějak nadrcat a opakovat mu u toho knížka, nebo ,,na knížku" a klikr v tu chvíli bych měla použít kdy, až ho na tu knížku natlačím? A jak by pochopil, za co ho odměňuju?

NEučí všechny povely, NEučí všechny psy.. to je jedno.. jak jste ho naučila "sedni" a "pocem"?
A než to napíšete, přeříkejte si to nějak tak, abych tomu i já mladá a blbá rozuměla.

Nemůžu najít to stěžování na bolavé nohy, tak to písnu sem :
Zkoušely jste mazat vazelínou ( bílou vazelínou z lékárny ) ? Ani indulonou ani jiným krémem, ale vazelinou. Měla by před solí docela chránit. Horší jsou zmrzlé okraje prošlápnutého sněhu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
NEučí všechny povely, NEučí všechny psy.. to je jedno.. jak jste ho naučila "sedni" a "pocem"?
A než to napíšete, přeříkejte si to nějak tak, abych tomu i já mladá a blbá rozuměla.

Sedni...no právě nejsnadnější nechat psa sednout a: áno, sedni, tak je hodný. Párkrát si počkat, až to udělá sám a jen ho v tom utvrdit. U berňuchy to bylo sakra jednoduché, ten seděl pořád Nebo: stojím, pes stojí, strčím mu ruku s nějakou dobrotou před čumík, ale tak jako až nad hlavu, aby musel vyvracet a posadilo ho to, když tak ho rukou pohladím po zadku, abych ho tam přitlačila(nenápadně ) Ke mně: no popoběhnu a štěndo radostně volám ke mě, buďto jde samo, že je rádo, že jde, nebo si pomůžu něčím v ruce. Tak jasně, se štěňaty to jde všechno samo a snadno. Horší, když pak na puberťáka voláte ,,ke mně" a on se ani neohlédne. A nebo dneska(ale to je jen tak, už nic neřeším ) Pes jde po cestě a zabočí na sousedovu neoplocenou zahradu. Wori, pojď ještě tady po cestě, já jdu tady jo?...se snažím ho nenásilně odlákat, ať jim tam netrajdá. Ne, vůbec nijak na to nereaguje, prostě si šlape a hotovo a já koukám, kam tak jako má namířeno...no dobře, prohlídne kompost, jestli tam odminula něco nepřibylo a třeba přijde, počkám na cestě, odkud ho pěkně vidím. Ne, po kontrole kompostu pokračuje dál k baráku, směrem na dolní cestu, kam by jsme taky došli, kdybychom to obešli. Ale jeho vůbec nezajímá, jestli jdu a nejsem si jistá, kdy by se nad tím pozastavil, protože se vůbec neohlédne, jestli tam ještě stojím, nebo jsem odešla po té cestě. No když je asi 100m ode mě jdu už za ním, aby nechodil sousedům i po dvorku, kde mají někdy puštěné slepice. A to není, že je teď starý, on tak fungoval vždycky, když dostal tu možniost. Teď je jen výhoda, že už ho nic moc nezajímá a je pomalý. Před pár lety bych ho tak nechat nemohla, protože by měl během chvilky oběhané tři kilometry čtvereční a zakouslou slepici

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nemůžu najít to stěžování na bolavé nohy, tak to písnu sem :
Zkoušely jste mazat vazelínou ( bílou vazelínou z lékárny ) ? Ani indulonou ani jiným krémem, ale vazelinou. Měla by před solí docela chránit. Horší jsou zmrzlé okraje prošlápnutého sněhu.

U nás to neni ze soli. Už vůbec po silnici nechodíme, jen příroda. Ale je to od sněhu, jak píšete, jakoby pořezané. Prvne jsem myslela, že to má z tahání (Tahaji se psem sáňky), ale nemá, má to i z normální procházky, kdy lítá ve sněhu.

lesnížínka napsal(a):
Sedni...no právě nejsnadnější nechat psa sednout a: áno, sedni, tak je hodný. Párkrát si počkat, až to udělá sám a jen ho v tom utvrdit. U berňuchy to bylo sakra jednoduché, ten seděl pořád Nebo: stojím, pes stojí, strčím mu ruku s nějakou dobrotou před čumík, ale tak jako až nad hlavu, aby musel vyvracet a posadilo ho to, když tak ho rukou pohladím po zadku, abych ho tam přitlačila(nenápadně ) Ke mně: no popoběhnu a štěndo radostně volám ke mě, buďto jde samo, že je rádo, že jde, nebo si pomůžu něčím v ruce. Tak jasně, se štěňaty to jde všechno samo a snadno. Horší, když pak na puberťáka voláte ,,ke mně" a on se ani neohlédne. A nebo dneska(ale to je jen tak, už nic neřeším ) Pes jde po cestě a zabočí na sousedovu neoplocenou zahradu. Wori, pojď ještě tady po cestě, já jdu tady jo?...se snažím ho nenásilně odlákat, ať jim tam netrajdá. Ne, vůbec nijak na to nereaguje, prostě si šlape a hotovo a já koukám, kam tak jako má namířeno...no dobře, prohlídne kompost, jestli tam odminula něco nepřibylo a třeba přijde, počkám na cestě, odkud ho pěkně vidím. Ne, po kontrole kompostu pokračuje dál k baráku, směrem na dolní cestu, kam by jsme taky došli, kdybychom to obešli. Ale jeho vůbec nezajímá, jestli jdu a nejsem si jistá, kdy by se nad tím pozastavil, protože se vůbec neohlédne, jestli tam ještě stojím, nebo jsem odešla po té cestě. No když je asi 100m ode mě jdu už za ním, aby nechodil sousedům i po dvorku, kde mají někdy puštěné slepice. A to není, že je teď starý, on tak fungoval vždycky, když dostal tu možniost. Teď je jen výhoda, že už ho nic moc nezajímá a je pomalý. Před pár lety bych ho tak nechat nemohla, protože by měl během chvilky oběhané tři kilometry čtvereční a zakouslou slepici

Takže jste ho venčila na stopovačce, když takhle zdrhal?

Ahoj všichni,
děkuji všem, co mi dali užitečnou a seriózní radu - jak na psa v pubertě . Pejska bych neměla, kdybych ho nenašla na nádraží jako opravdu malé miminko v krabici od bot a měla jsem s ním opravdu hodně starostí. Čerpala jsem rady kde se dalo. Tady jsem chtěla poradit od zkušených pejskařů jak na základní výcvik, protože nemám zkušenosti. Nechci cvičenou opičku do cirkusu, ani nechci chodit na soutěže, ani nechci soutěžit s ostatními pejskaři. Chci jen pejska, který poslechne základní povely a bude to dělat rád a bude dál šťastný. Ten tvoreček mi úplně změnil život. A jestli se mi nepodaří ho naučit třeba "lehni" , tak ho budu stejně milovat. Tahle diskuse mi už nebaví, proto že mi nic nepřináší. Nashle

marcelaamax napsal(a):
U nás to neni ze soli. Už vůbec po silnici nechodíme, jen příroda. Ale je to od sněhu, jak píšete, jakoby pořezané. Prvne jsem myslela, že to má z tahání (Tahaji se psem sáňky), ale nemá, má to i z normální procházky, kdy lítá ve sněhu.

My jsme minulý týden nebyly 3 dny venku - t.j. v polích. Jen na zahradě, po proházených cestičkách. Právě, že na prašanu byla vrtvička zmrzlá, když jsem do toho hrábla holou rukou.....bylo to o prsty. Silnice posolená. Jen kousek protažené cesty tam a zpátky.

jo a k nekonečné diskusi klikr - ano, používala jsem ho podle Vás špatně. Uznávám. Ale jeho správné používání mi přijde zbytečné. Přestanu ho používat úplně.

Tak pro mě je teda klikr nepraktická věc, ale když si tady čtu tu diskuzi, tak mě tak napadlo, že ho zase vytáhnu, protože Gina teda chůzi na vodítku nemá absolutně dle mých představ, chůzi u nohy, tak o tom raději nemluvím a na to, aby prošla klidně okolo psa, který třeba štěká, o tom taky ani nemluvím.

A já než se vymáčknu, aby jí pochválila..."tak je hodná holka", tak ta hodná holka už zase táhne k nějakému křovíčku, pejskovi a to ve chvíli, kdy já ještě chválím, ale ona už je špatně, takže si myslím, že na sdělení TEĎ JE TO DOBŘE" je klikr lepší, navíc má zvuk, který jí může zaujmout spíš, než můj hlas.

Jako časem bych jí to určo naučila, ale tak ve mě hlodá myšlenka, že by to s klikrem mohlo jít rychleji.

No vyzkoušíme...v obýváku jí naklikám a uvidíme, jak na to bude reagovat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak pro mě je teda klikr nepraktická věc, ale když si tady čtu tu diskuzi, tak mě tak napadlo, že ho zase vytáhnu, protože Gina teda chůzi na vodítku nemá absolutně dle mých představ, chůzi u nohy, tak o tom raději nemluvím a na to, aby prošla klidně okolo psa, který třeba štěká, o tom taky ani nemluvím.

A já než se vymáčknu, aby jí pochválila..."tak je hodná holka", tak ta hodná holka už zase táhne k nějakému křovíčku, pejskovi a to ve chvíli, kdy já ještě chválím, ale ona už je špatně, takže si myslím, že na sdělení TEĎ JE TO DOBŘE" je klikr lepší, navíc má zvuk, který jí může zaujmout spíš, než můj hlas.

Jako časem bych jí to určo naučila, ale tak ve mě hlodá myšlenka, že by to s klikrem mohlo jít rychleji.

No vyzkoušíme...v obýváku jí naklikám a uvidíme, jak na to bude reagovat.

Video!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Video!

Jo takhle podobně jsem naklikávala ber-bery jako štěňata, když jsem to zkoušela, akorát u mě to bylo na předsednutí a oční kontakt....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo takhle podobně jsem naklikávala ber-bery jako štěňata, když jsem to zkoušela, akorát u mě to bylo na předsednutí a oční kontakt....

Ale z toho tady také nemáme video! :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale z toho tady také nemáme video! :-)

A ani nebude....v jedný ruce klikr, v jedný telefon ....no uvidíme...úkol číslo jedna najít klikr....vlastně až úkol číslo dvě, předtím musím pohledat velkej techničák, co jsem někam založila....

Teď se dělá klikr jako prstýnek (možná déle, ale já to zaregistrovala nyní). Dávám link, kdyby to někoho zaujalo.

https://www.dogwise.com/clicino-clicker-ring/

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takže jste ho venčila na stopovačce, když takhle zdrhal?

Na flexině. Stopovačku nepochopil vůbec, pořád šel na konci, na konci 20m. Bylo to, jako bych šla s dloooouhým vodítkem. On se nikdy nedržel blízko, hned jak trochu pobral rozum, už byl na desítky metrů ode mě(od nás s Berrym)

jarka-ká napsal(a):
Ahoj všichni,
děkuji všem, co mi dali užitečnou a seriózní radu - jak na psa v pubertě . Pejska bych neměla, kdybych ho nenašla na nádraží jako opravdu malé miminko v krabici od bot a měla jsem s ním opravdu hodně starostí. Čerpala jsem rady kde se dalo. Tady jsem chtěla poradit od zkušených pejskařů jak na základní výcvik, protože nemám zkušenosti. Nechci cvičenou opičku do cirkusu, ani nechci chodit na soutěže, ani nechci soutěžit s ostatními pejskaři. Chci jen pejska, který poslechne základní povely a bude to dělat rád a bude dál šťastný. Ten tvoreček mi úplně změnil život. A jestli se mi nepodaří ho naučit třeba "lehni" , tak ho budu stejně milovat. Tahle diskuse mi už nebaví, proto že mi nic nepřináší. Nashle

Musíte na něj stejně jako kdykoli jindy s tím, že si musíte uvědomit, že jste nyní ztratila výhodu závislosti štěněte, osamostatňuje se. Vychovávejte ho s důsledností, konzistentně a láskyplně. Říkejte mu (ukazujte mu), co má dělat. Pokud dopředu víte, že nějaký povel nesplní, tak mu jej nedávejte. A hlavně to všechno vydržte. Je to jako s dětmi.

Při nácviku přivolání si vezměte na pomoc stopovačku. Pokud Vám to současné použití klikru vyhovuje a pes na to dobře reaguje, nevzdávejte se ho. Pokud ne, tak ho zkuste nahradit třeba pískátkem z hračky nebo ho naučte přivolání na píšťalku (např. dva krátké hvizdy; nekupujte si tu šroubovací, ta je na nic - já mám nejlepší zkušenosti s mosaznou). Snažte se, aby pes na jedno “těžké” přivolání (např. když ho odvoláváte ze hry se psy) třeba desetkrát přišel jen tak, když je to pro něj snadné. Potřebuje zažívat hodně úspěchů. Trénujte dostatečně intenzivně, ale zároveň tak, aby to psa bavilo a nebyl přetížený. Trénujte, dokud z toho nebude reflex.

Pro inspiraci si přečtěte něco od Šusty (Trénink je rozhovor), podívejte se na nějaké video (já mám ráda Brainiacs dog training na Facebooku) nebo si k vaření pusťte nějaký podcast (např. Pejskárium - je tam i zajímavý rozhovor se Šustou). A trochu se otevřete novým informacím - to, co zde padlo a máte pocit, že není k tématu, by Vám naopak mohlo velmi pomoci.

jarka-ká napsal(a):
Ahoj všichni,
děkuji všem, co mi dali užitečnou a seriózní radu - jak na psa v pubertě . Pejska bych neměla, kdybych ho nenašla na nádraží jako opravdu malé miminko v krabici od bot a měla jsem s ním opravdu hodně starostí. Čerpala jsem rady kde se dalo. Tady jsem chtěla poradit od zkušených pejskařů jak na základní výcvik, protože nemám zkušenosti. Nechci cvičenou opičku do cirkusu, ani nechci chodit na soutěže, ani nechci soutěžit s ostatními pejskaři. Chci jen pejska, který poslechne základní povely a bude to dělat rád a bude dál šťastný. Ten tvoreček mi úplně změnil život. A jestli se mi nepodaří ho naučit třeba "lehni" , tak ho budu stejně milovat. Tahle diskuse mi už nebaví, proto že mi nic nepřináší. Nashle

Omlouvám se, jsme vám to zaplevelili Hele, ale zase, když si přečtete moje příspěvky, máte tady ostrašující příklad, jak tedy ne Čeho se vyvarovat...a tak A víte co ještě: až bude pejsa starý a vy budete ráda, že tu ještě pořád je, odpustíte mu úplně všechno a bude vám jedno, že z toho, co kdysi uměl už neumí nic...

"Stopovačku nepochopil vůbec, pořád šel na konci, na konci 20m."
asi se v nepochopení přidám ke psu....
jak měl stopovačku pochopit?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Stopovačku nepochopil vůbec, pořád šel na konci, na konci 20m."
asi se v nepochopení přidám ke psu....
jak měl stopovačku pochopit?

Taky mě to zarazilo, no...spíš stopovačku nepochopila majitelka.

Ne, prosím, už ne :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Teď se dělá klikr jako prstýnek (možná déle, ale já to zaregistrovala nyní). Dávám link, kdyby to někoho zaujalo.

https://www.dogwise.com/clicino-clicker-ring/

Dobrý, a jak se tím kliká ?

A já si myslim, že je to jedno...klikr ne klikr, stopovačka nebo flexi.

Jestli to někdo pochopil - nepochopil.

Třeba já...klikr jsem pochopila (doufám), ale nevyhovoval a teď ho stejně zkusím znovu.
Stopovačku jsem kdysi používala na ovčandu a taky mi to nevyhovovalo...no a dneska mi na ní lítá Gina a zaplať pánbůh za ní, protože se díky ní i takovej pes jako je ona může venku proběhnout....i tak ale někde raději vytáhnu flexinu, protože stopovačka je super na poli na louce...tam kde není riziko, že se mi někde zachytí, zamotá a že mi na ní fena následně udělá kotrmelec, na cestě, kde mám z každý strany křoví...stromy nebo v lese, tak tam raději použiju flexi...feňule se nemusí courat přímo u mě na vodítku a mě se snadněji reguluje vzdálenost kam až může.

Vím co to je mít naprosto nemotivovatelného psa resp. jedinou motivací, abychom alespoň nějak vzájemně fungovali je obrovská láska.....no a mám dalšího a tak si myslím, že jednou až mě ta moje holka (doufám) bude milovat láskou obrovskou a neochvějnou, až si mě třeba vezme pod patronát, tak to bude lepší než dnes, protože dnes je to lepší než třeba před půl rokem.
A musím říct, že by mě asi taky mrzelo, kdyby mi tady bylo neustále předhazováno, že Gina nemůže chodit na volno, protože jsem neschopná jí to naučit....třeba....


Tak co kdybysme se na to vykašlali....

No jo, mír. Když ono asi (nejenom) mě irituje neustálé hledání důvodů, proč něco nejde.
Myslím si, že sardullah nikdo nic předhazovat nebude ani v případě, že vychová nezvladatelné monstrum

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dobrý, a jak se tím kliká ?

Palcem. Ta klikací část se otočí směrem do dlaně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Palcem. Ta klikací část se otočí směrem do dlaně.

To by se mi asi hodilo. Já teda v situacích, kdy nemám volnou ruku na klikr (což je dost často ), dělám klikací zvuk jazykem o patro. Ten je taky pořád stejnej

Terven napsal(a):
No jo, mír. Když ono asi (nejenom) mě irituje neustálé hledání důvodů, proč něco nejde.
Myslím si, že sardullah nikdo nic předhazovat nebude ani v případě, že vychová nezvladatelné monstrum

Terven, není to jen na vás, ale napsala jste jako poslední. Plno z vás má nějakým způsobem problémové psy, respective něco zvládnuté nemáte. Nepamatuju si, co kdo psal, že jeho pes dělá(či nedělá) no většina by se prala a při pohledu na psa musí na vodítko, někteří by skočili i na člověka, kdyby vyhodnotili nebezpečí. Já tenhle problém nemám, jediný byl zdrhání za zvěří a to vyřešila flexina, jen já jsem se s tím nikdy docela nesmířila. Taky bych mohla tvrdit, že máte mít psy zvládnuté tak, aby poslechli v každé chvíli a nehrozilo od nich nic. Ale to si tu vyslechnu přednášku o psech hlídacích a pastevcích a nevím čem...bože, jak kdybych to nevěděla. Ale, že pro seveřana je lov také přirozený(teda to hnaní) to ne, to já jsem jen všechno dělala blbě a moje vzetí psa na vodítko je prostě úplně jiné, než to vaše. Možná že jo, že by to šlo zvládnout líp a mě to taky trápí. Ale kdybych tu prezentovala jen Berryho, který chodil všude na volno, nikdo ho nemusel volat a hlídat, poslechl na slovo, mohla bych tvrdit, že jsem ho tak skvěle vycvičila a taktně zamlčet Worku, protože tu je přece každý dokonalý...byla bych také úžasná cvičitelka? Ne, myslím, že ne, protože na to už mi někdo napsal, že Berry byl asi skvělý pes a vlastně byl takový sám od sebe a měla jsem jen štěstí. Takže spousta z vás má nejpíš úplně jiné důvody, proč mu vadí zrovna žínka, ale to si v sobě přeberte samy, já ze sebe nemám potřebu dělat co nejsem, ani hvězdu psích fór, já jsem spíš na srandu, která musí být vždycky ale která mě asi brzo přejde, nespíš navždy

ahoj, tak já se přeci jen vrátím na začátek. Doslala jsem tady od spousty lidí sprďáka jak jsem hloupá a používám ho úplně špatně - tedy na přivolání štěněte. Jak jsem řekla - všechno si musím někde zjistit, protože jsem kynolog laik a začátečník a tak jsem hledala - a našla. "Návod jak klikat" http://www.klikrtrenink.cz/data/navod.html
Z tohoto návodu cituji: "Jsme ve stadiu, kdy štěně přiběhne, když slyší klik,.začněte používat slovní povel ke mně zároveň se zvukem (klik). následuje pochvala.....
Tak přesně to jsem dělala a měli jsme to naučený. Jestli se vrátíte k mému úplně prvnímu příspěvku při založení tohoto vlákna tak jsem žádala o radu, co dělat, když štěně na tento naučený zvuk nezareagoval. Ještě jednou díky za některé, pro mě užitečné, informace. Malého prostě naučím povely ke mně, sedni a lehni ať už se špatně používaným klikrem nebo bez něj.

@jožin K té metodě jako takové se vyjadřovat nebudu. K tomu nereagování - vezmete do ruky stopovačku, na jejímž druhém konci bude připnuté Vaše štěně, a za mohutného povzbuzování mu mechanicky pomůžete - pomalým, táhlým pohybem ho přitáhnete k sobě (neškubeme). A obecně venku generujte zábavu, očividně je to hravý tvoreček, tak ho třeba přes hračky navazujte víc na sebe. Když s Vámi bude největší zábava na světě, nebude se tolik začuchávat a nevnímat.

Ke mně klik jsem teda nepochopila, na co to má být dobré, když před tím mu celou dobu cpu do hlavy, že klik je až po cviku a před odměnou?
Dyť když půjdu od začátku; pes se naučí, co to je ten klik, tak pak
ho vezmu ven, řeknu "ke mně" a kliknu dřív, než ke mně dojde. To je asi trochu hloupost, ne? To jsem odklikla cokoli, co ten pes zrovna dělá, třeba kouká na letadlo.
Může mi to někdo znalý vysvětlit, co to je ten odstavec "ke mně"?

jo, jak říká Odetta, a vzala bych ven jako odměnu uzlík, do kapsy neviditelně, ať na něj furt nekouká.. ať si běhá, zavelím ke mně, přitáhnu náznakem, pochválím a potaháme se o uzlík

mě ten návod vyděsil, evidentně věda nad moje iq

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ke mně klik jsem teda nepochopila, na co to má být dobré, když před tím mu celou dobu cpu do hlavy, že klik je až po cviku a před odměnou?
Dyť když půjdu od začátku; pes se naučí, co to je ten klik, tak pak
ho vezmu ven, řeknu "ke mně" a kliknu dřív, než ke mně dojde. To je asi trochu hloupost, ne? To jsem odklikla cokoli, co ten pes zrovna dělá, třeba kouká na letadlo.
Může mi to někdo znalý vysvětlit, co to je ten odstavec "ke mně"?

Já jsem to moc nepochopila, tak se k tomu ani nechci vyjadřovat. Jediné, co mě napadlo, je, že je to zneužití bridge - jako když zašustíte pytlíkem od piškotů. Že ho prostě “odborně” nalákáte na kus žvance. Ale možná jsem to pochopila úplně blbě, je to 50:50.

lesnížínka napsal(a):
Terven, není to jen na vás, ale napsala jste jako poslední. Plno z vás má nějakým způsobem problémové psy, respective něco zvládnuté nemáte. Nepamatuju si, co kdo psal, že jeho pes dělá(či nedělá) no většina by se prala a při pohledu na psa musí na vodítko, někteří by skočili i na člověka, kdyby vyhodnotili nebezpečí. Já tenhle problém nemám, jediný byl zdrhání za zvěří a to vyřešila flexina, jen já jsem se s tím nikdy docela nesmířila. Taky bych mohla tvrdit, že máte mít psy zvládnuté tak, aby poslechli v každé chvíli a nehrozilo od nich nic. Ale to si tu vyslechnu přednášku o psech hlídacích a pastevcích a nevím čem...bože, jak kdybych to nevěděla. Ale, že pro seveřana je lov také přirozený(teda to hnaní) to ne, to já jsem jen všechno dělala blbě a moje vzetí psa na vodítko je prostě úplně jiné, než to vaše. Možná že jo, že by to šlo zvládnout líp a mě to taky trápí. Ale kdybych tu prezentovala jen Berryho, který chodil všude na volno, nikdo ho nemusel volat a hlídat, poslechl na slovo, mohla bych tvrdit, že jsem ho tak skvěle vycvičila a taktně zamlčet Worku, protože tu je přece každý dokonalý...byla bych také úžasná cvičitelka? Ne, myslím, že ne, protože na to už mi někdo napsal, že Berry byl asi skvělý pes a vlastně byl takový sám od sebe a měla jsem jen štěstí. Takže spousta z vás má nejpíš úplně jiné důvody, proč mu vadí zrovna žínka, ale to si v sobě přeberte samy, já ze sebe nemám potřebu dělat co nejsem, ani hvězdu psích fór, já jsem spíš na srandu, která musí být vždycky ale která mě asi brzo přejde, nespíš navždy

Já si myslím, že vám tady nikdo nevyčítá to, že jste se samojedem nemohla chodit všude na volno, že lovil. A nemyslela jsem to nijak zle ani já s tím samíkem, kterého jsem popisovala, třeba je to zrovna výjimka, co já vím. Nepřijde mi nic divného na tom, že samojed zdrhá za zvěří, a že musí chodit na flexině. A neberu to ani jako nějaké vaše selhání.

Ruku na srdce, asi málokdo z nás má perfektně zvládnuté psy, bez jakýchkoli problémů - já jsem tu popisovala několik z nich.

Ale ono jde spíš o to, že cokoli je někomu doporučeno, tak vy napíšete, že to nefunguje. Za což asi taky úplně nemůžete, když vám to (třeba v případě toho klikru) úplně špatně ukáže výcvikářka na cvičáku. Klikr - nefugnuje, šňůra - nefunguje, elektrika - nefunguje, odměna, motivace - nefunguje. A nám se možná zdá jen divné, že by na jednom konkrétním psovi nefungovalo prostě nic, a myslím, že to ani tak nesouvisí s plemenem.

Ale nemyslím to nijak špatně vůči vám . Co zrovna já mám o tomhle co mluvit - mě se taky nepodařilo jednoho psa odnaučit lovit, a taky nám nepomohla ani elektrika . A to jsem EO používala dobře, pak jsem ty pokusy prostě vzdala (stejně jako vy), našla jsem sport, kde se pes vyběhá, koloběžka, máme velkou zahradu, coursingem mu dám to, co miluje, no a jinak chodí taky na flexině, šňůře a nebo nejvíc v tahu v sedáku. Možná (asi jo) by ho někdo to lovení odnaučil, ale já to vzdala, já se s tím smířila.

Já se Vám teda omlouvám, vždycky když se narazilo na nějaké takové téma, a vy jste popisovala vašeho samíka, tak já jsem se vyptávala - protože mě fakt zaráželo to, že je to pes, kterého nic nebaví a nic nezajímá. Ale vůbec to nebylo myšleno ve zlém, vůbec ne jako rýpání, jen mě to fakt zajímalo.

A zadavateli se omlouvám, za OT

jarka-ká napsal(a):
ahoj, tak já se přeci jen vrátím na začátek. Doslala jsem tady od spousty lidí sprďáka jak jsem hloupá a používám ho úplně špatně - tedy na přivolání štěněte. Jak jsem řekla - všechno si musím někde zjistit, protože jsem kynolog laik a začátečník a tak jsem hledala - a našla. "Návod jak klikat" http://www.klikrtrenink.cz/data/navod.html
Z tohoto návodu cituji: "Jsme ve stadiu, kdy štěně přiběhne, když slyší klik,.začněte používat slovní povel ke mně zároveň se zvukem (klik). následuje pochvala.....
Tak přesně to jsem dělala a měli jsme to naučený. Jestli se vrátíte k mému úplně prvnímu příspěvku při založení tohoto vlákna tak jsem žádala o radu, co dělat, když štěně na tento naučený zvuk nezareagoval. Ještě jednou díky za některé, pro mě užitečné, informace. Malého prostě naučím povely ke mně, sedni a lehni ať už se špatně používaným klikrem nebo bez něj.

A tak ono pokud ten klikr chcete používat jen na to přivolání, a jinak ne, tak je to asi jedno. Jen teda mě zrovna ten zvuk klikru nepřijde zas až tak extra pronikavý, to bude mnohem víc slyšet, když houknu normálně já, nebo když písknu. A navíc teda když potřebuji psa přivolat rychle a představa, že mám někde po kapsách lovit ten klikr, no nic pro mě, pro mě je to nepraktické.

No a pokud to má tedy pes naučené jakože klik = se ke mě, a teď to přestalo fungovat a k vám nechodí - tak jak už bylo řečeno výše, chce to šňůru a vždy psovi fyzicky pomoct, aby splnil povel. Vždycky. A pokud není šňůra a vím, že pes nepřijde, tak povel ani nedávám, protože tím bych ho utvrdila v tom, že je normální poslechnout až na několikátý povel (nebo vůbec)... A trénovat to přivolání i doma, kde bude jednodušší, chválit, odměňovat, hodně si se psem hrát...

Já mám v poslední době pocit, že když někdo tvrdí, že pes poslouchá bez výhrad a přivolání má na 100 procent, že to nikdy není pravda.

Takže když se žínka na klikr vyprdla a pes chodí na flexině, tak je to v pohodě a jestli má pocit, že jsem do ní taky ryla, tak jen chci poznamenat, že jsem to neměla v úmyslu.

Na FB se aktuálně hledá fena GR, matka 8 týdenních štěňat, která zdrhla za srnkou do lesa a už 3 dny je pryč, oblast Konopišťsko. Zítra se chystá rojnice. Kdyby někdo chtěl pomoct, může se přidat, předám kontakt.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ke mně klik jsem teda nepochopila, na co to má být dobré, když před tím mu celou dobu cpu do hlavy, že klik je až po cviku a před odměnou?
Dyť když půjdu od začátku; pes se naučí, co to je ten klik, tak pak
ho vezmu ven, řeknu "ke mně" a kliknu dřív, než ke mně dojde. To je asi trochu hloupost, ne? To jsem odklikla cokoli, co ten pes zrovna dělá, třeba kouká na letadlo.
Může mi to někdo znalý vysvětlit, co to je ten odstavec "ke mně"?

celou dobu cpu do hlavy, že klik=odměna
a jen připojím povel k chování, které právě probíhá a které chci naučit a to tak, že klikám dál od psa=pes přichází=ke mně
normální zachycení či tvarování (v případě článku zachycení, štěně už přibíhá)
že se povel přidává až k naučenému chování je normální postup

"Doslala jsem tady od spousty lidí sprďáka jak jsem hloupá a používám ho úplně špatně - tedy na přivolání štěněte. Jak jsem řekla - všechno si musím někde zjistit, protože jsem kynolog laik a začátečník a tak jsem hledala - a našla. "Návod jak klikat" http://www.klikrtrenink.cz/data/navod.html
Z tohoto návodu cituji: "Jsme ve stadiu, kdy štěně přiběhne, když slyší klik,.začněte používat slovní povel ke mně zároveň se zvukem (klik). následuje pochvala....."

jožin, je třeba si něco, metodu, načíst od začátku......ta citace je "od prostředka"

"Ale ono jde spíš o to, že cokoli je někomu doporučeno, tak vy napíšete, že to nefunguje. Za což asi taky úplně nemůžete, když vám to (třeba v případě toho klikru) úplně špatně ukáže výcvikářka na cvičáku. Klikr - nefugnuje, šňůra - nefunguje, elektrika - nefunguje, odměna, motivace - nefunguje. A nám se možná zdá jen divné, že by na jednom konkrétním psovi nefungovalo prostě nic, a myslím, že to ani tak nesouvisí s plemenem."

přesně
není to o žádném konkrétním psu ale o výchově/výcviku, a o nepochopení svého nepochopení.......
a já pořád nechápu nepochopení stopovačky psem

Chápu, že odklikávám, že se pes blíží, ale přijde mi to zbytečné motání jeho hlavy. Aby se nenaučil, že stačí doběhnout na půl cesty. Na "ke mně" mi to přijde prostě blbé.
Budu po něm házet pamlsky a až bude úplně u mě, tak hrst pamlsků. No nevim.
Na tohle by se mi pes vybod.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Chápu, že odklikávám, že se pes blíží, ale přijde mi to zbytečné motání jeho hlavy. Aby se nenaučil, že stačí doběhnout na půl cesty. Na "ke mně" mi to přijde prostě blbé.
Budu po něm házet pamlsky a až bude úplně u mě, tak hrst pamlsků. No nevim.
Na tohle by se mi pes vybod.

Klikr nepoužívám, ale psici jsem odměňovala ( slovně ) a povzbuzovala, už když se otočila, že ke mně poběží. Ne vždycky, ale když situace byla vypjatá a otočit se, ji stálo dost přemáhání. A bylo v podstatě jedno jaký "povel" jsem použila. Většinou jásot "poběž,poběž", "pašák" to že dostane ňamku, až přiběhne, to už věděla. Stačilo dát ruku do kapsy, když už byla tak blízko, aby viděla :-). Přišlo mi to účinější, než ten klik. Ale je to trochu divadlo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Klikr nepoužívám, ale psici jsem odměňovala ( slovně ) a povzbuzovala, už když se otočila, že ke mně poběží. Ne vždycky, ale když situace byla vypjatá a otočit se, ji stálo dost přemáhání. A bylo v podstatě jedno jaký "povel" jsem použila. Většinou jásot "poběž,poběž", "pašák" to že dostane ňamku, až přiběhne, to už věděla. Stačilo dát ruku do kapsy, když už byla tak blízko, aby viděla :-). Přišlo mi to účinější, než ten klik. Ale je to trochu divadlo.

Mám to stejné.
Klikr mi přijde zbytečná mezifáze, na kterou se musí soustředit jak člověk, tak pes.
Co když se zapomene klikr doma? To jsou asi oba v zadeli, ne?
Já používám slovní povel a gesta. Když fouká a sněhulí jako poslední dobou, že nebylo skoro ani vidět, ani slyšet, s pesou jsme se sledovaly a gestikulovaly.

Marcelo děkuju, za slušné dotazy dávám odpověď. Elektrika nefunguje na samojedu, že má tak obří límec na krku, že se ty elektrody nemají šanci kůže dotknout. Pokud se to povede i trochu rozhrnout a dostat tam, tak stačil nějaký blbý pohyb hlavou a měl tam zase chlupy. Na takovém krku se ani moc nedá utáhnout obojek, či to odhadnout jak už by to bylo moc.
Stopovačka: jeho akční radius byl možná už ve 4 měsících desítky metrů od paničky. To ještě chodil v přírodě na volno, protože jsem doufala, že ho naučím se nás víc držet. Když někdy v 6-7měsících poprvé zdrhnul za zvěří, šel na stopovačku jenže...jemu nestačilo 20m, on okamžitě valil až na konec a já ji držela jak dlouhé naplé vodítko. Rady o tahání stopovačky psem a zašlapávání byly naprosto k ničemu, protože ve chvíli, kdy dostal ,,volno" u něj znamenalo, že vyrazil do dáli, takže ne 20, ale třeba 50-70m od nás. Takže jsem změnila ,,volno" na ,,tady jdeme", aby se to rozlišilo na úplné volno a vodítkové (stopovačkové) volno. Nepomohlo, u sebe jsem ho udržela jen...že jsem ho natvrdo držela k noze...což není jaksi na prochajdu ideální a už vůbec ne na učení, že si čichat může, ale 5m ode mě...jako Berry. Takže jsme celou cestu dělali to, že on zdrhal na konec stopovačky a já ho volala či tahala k sobě. Nevím, za jak dlouho to pes pochopí, ale mě to po nějakém měsíci(dvou? už nevím) přestalo bavit. Ruce jak prase, natahaná, pes věčně zamotaný a sedrané koule..ty mě vlastně dorazily a stačilo, koupila jsem flexinu. Ne, že by pochopil, že na konci ne, ale u flexiny mi to až tak nevadilo a naučil se bravurně obcházet cokoliv, i se vymotávat z křoví.

Takže spousta z vás má nejpíš úplně jiné důvody, proč mu vadí zrovna žínka, ale to si v sobě přeberte samy, já ze sebe nemám potřebu dělat co nejsem, ani hvězdu psích fór, já jsem spíš na srandu, která musí být vždycky

Lesnížínko, už naposled OT - ano, máte pravdu, je tu fúra uživatelů, kteří také mají svoje "máslo" včetně mě. To, co mnohé na vás irituje, není, že váš pes neměl přivolání a zdrhal, ale způsob, jakým to opakovaně prezentujete. Že se stavíte do role oběti okolností a snažíte se zdůvodnit, proč to z objektivních důvodů nešlo.
Nikdo tu nerozporuje, že samojed je ne úplně jednoduché plemeno. Vy jste měla smůlu, že jste měla - s trochou nadsázky - jedno plemeno téměř samovychovatelné a k tomu samojeda.
Jestli jste si všimla, nikomu nevadí fakt, že váš pes nešel pustit z vodítka, ale spíš suverénní vyjádření typu, "klikr ho nezajímal, netuším, proč by měl". Zvláště, když hned z následujícího popisu je jasné, že jste ho používala naprosto nesmyslně a zřejmě doteď nechápete princip.
Kdysi jste tu popisovala, jak jste psa po návratu z nedovoleného výletu za zvěří sprdla, připla na vodítko a rovnou domů - za trest. Čili sprdla jste ho za návrat. A pak prohlašujete, že jste udělala maximum a vyčerpala všechny možnosti - a ten pes vychovat nešel. Atakdále.
Často jsem se vás i snažila zastávat, protože jsou tu někteří, kteří soudí podle svých psů, mají spíš zkušenosti se psy typu "suchý zip" a špatně chápou, že u některých psů to funguje o dost hůř. a stojí to x násobné úsilí. Stejně tak píšu, že nežravý pes je při výcviku nevýhoda. Já fakt nerozporuju, že samojed je těžký sousto. Vidím to u nás v sousedství, tu osobu lituju, je strašně uštvaná. A nechápu, proč si někdo dobrovolně takhle zkomplikuje život.
Co mě ale opakovaně nadzvihává (moje chyba, málo medituju) je, pokud někdo kritizuje něco, o čem ví houby anebo se "erudovaně" vyjadřuje k něčemu, o čem ví totéž. Ať už se to týká čehokoliv.
To jenom na vysvětlenou, že v tom není nic osobního.

a já pořád nechápu nepochopení stopovačky psem

Já ještě k té stopovačce, to už snad je i k tématu, když je tu doporučována. U současné feny mi pomohla hodně, ve chvíli, kdy fena začala předvádět to, že po přivolání zůstala stát a koukat na mě s výrazem, jestli teda jako má jít, a co já udělám s tím, když nepůjde. Tak teda šňůra a vysvětlení, že na přivolání se reaguje hned, okamžitě a vždy. Pochopila, šňůru už nepotřebujeme. U současného psa ji občas používám dodnes, ale to je čistě jako "jistící" prostředek.

No ale třeba u předešlého psa mi byla naprosto k ničemu, protože pes dokonale rozlišil, kdy ji má - to poslouchal na první dobrou, hned, a ani se nevzdaloval dál, než byl dosah stopovačky. Ale jakmile ji neměl, tak se vzdaloval a s poslušností už to bylo horší. Neříkám, že pes stopovačku nepochopil, taky nevím, co by na ní měl chápat, když je to můj "nástroj", ale nijak nám nepomohla. Možná jsem ale něco dělala špatně já, nevím - používala jsem ji na to, abych psa donutila přijít vždy, na první přivolání a v tom jsem byla fakt důsledná. A on na ní třeba rok fungoval. Tak jsem si pak řekla, že už ji nepotřebujeme. A ejhle, on najednou zase tak nefungoval. No tak zpátky ke stopovačce, a zas pohoda. Někde jsem četla o postupném zkracování stopovačky, ale to se teda přiznám, že jsem nezkoušela. Já už jsem na to pak vykašlala, protože pes nezdrhal, nelovil a vždycky přišel, akorát mu to trvalo, tak jsem stopovačku zahodili. Ale vzdaloval se dál, a na stopovačce byla ta poslušnost rychlejší, protože věděl, že na něj mám "páky".. Ale na druhou stranu, kdybych tu stopovačku nepoužívala, tak by třeba na přivolání nechodil vůbec, ani pomaleji . Takže v tom tréninku asi pomohla, pro pochopení, co se po něm chce a že poslouchat se musí vždy.

" Neříkám, že pes stopovačku nepochopil, taky nevím, co by na ní měl chápat, když je to můj "nástroj""
no však

"Možná jsem ale něco dělala špatně já"
ano, toto:

"protože pes dokonale rozlišil, kdy ji má - to poslouchal na první dobrou, hned, a ani se nevzdaloval dál, než byl dosah stopovačky. Ale jakmile ji neměl..."
to "jakmile ji neměl" je špatně

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
" Neříkám, že pes stopovačku nepochopil, taky nevím, co by na ní měl chápat, když je to můj "nástroj""
no však

"Možná jsem ale něco dělala špatně já"
ano, toto:

"protože pes dokonale rozlišil, kdy ji má - to poslouchal na první dobrou, hned, a ani se nevzdaloval dál, než byl dosah stopovačky. Ale jakmile ji neměl..."
to "jakmile ji neměl" je špatně

Po roce? A jak jsem se jí teda měla zbavit?

Když rok na ni chodil nonstop a fungoval naprosto perfektně?

A třeba u současné feny jsem ji používala v rámci týdnů, max měsíců. A pak jsem ji prostě používat přestala ) taky žádné stříhání , zkracování,nebo něco takového) a fungovalo to.

Doufám, že sem někdo napíše, jak se má stopka používat správně. Já to nevím :-)
Použila bych ji jako přitahovátko. Naučit přijít do fáze reflexu a pak stopku zahodit, nechodila bych s tím měsíce, roky. Nebo jo, ale třeba v tom lese, aby mi pes nevzal roha za zvěří, jako jištění. Ale prostě stopka je pro mě jen dlouhé vodítko, které použiju na to, abych psovi stotisíckrát řekla "ke mně", v různých prostředích, a pak zahodit.
Víc toho nechápu, prosím někoho, aby to vysvětlil, to zkracování a tak.

Zkracování je dle mého názoru pitomost. Tak, jak to někteří "zdůvodňují" je jen jejich "psychokonstrukce" a pes tak vůbec nepřemýšlí...
Buď tam ten rexlex je, nebo není a délka či absence šnůry na to nemá vliv.
Takže u marcelmax bych řekl, nedocvičeno...

lupus4 napsal(a):
Zkracování je dle mého názoru pitomost. Tak, jak to někteří "zdůvodňují" je jen jejich "psychokonstrukce" a pes tak vůbec nepřemýšlí...
Buď tam ten rexlex je, nebo není a délka či absence šnůry na to nemá vliv.
Takže u marcelmax bych řekl, nedocvičeno...

Možné to je, nevím. Jen teda fakt na té šňůře nikdy žádný "výpadek" nebyl.

Ale je pravda, že ten pes byl extra vyčůraný. On ten povel splnil, věděl hned, co se po něm chce, podíval se na mě, ale pak klidně udělal pár kroků, někde něco oznackoval a teprve potom šel, jakoby věděl, že na něho nemůžu. To se na šňůře nestalo.

marcelaamax napsal(a):
Možné to je, nevím. Jen teda fakt na té šňůře nikdy žádný "výpadek" nebyl.

Ale je pravda, že ten pes byl extra vyčůraný. On ten povel splnil, věděl hned, co se po něm chce, podíval se na mě, ale pak klidně udělal pár kroků, někde něco oznackoval a teprve potom šel, jakoby věděl, že na něho nemůžu. To se na šňůře nestalo.

To je stejný jako u některých "krotitelů" s EO, že pes chodí jen ze strachu z trestu, ale nemá to dotáhnutý na reflex. Pes pak bez obojku na něj kašle..

marcelaamax napsal(a):
Po roce? A jak jsem se jí teda měla zbavit?

Když rok na ni chodil nonstop a fungoval naprosto perfektně?

A třeba u současné feny jsem ji používala v rámci týdnů, max měsíců. A pak jsem ji prostě používat přestala ) taky žádné stříhání , zkracování,nebo něco takového) a fungovalo to.

Marcelo a kdy a jak jsi začala používat EO? Já ho v podstatě začala používat, když mi pes fungoval na stopce a dostala jsem se do fáze, kdy bych ji měla zkracovat a nebo ho pustit. Tak chodil chvilku se stopkou i s EO a pak už jenom s EO a funguje to.

Já jsem teda stopovačku odbourala poctivým zkracováním. A vyzkoušela jsem si i to, že jsem v poslední fázi nechala couračku 1,5m a pak jsem ji sundala, ale bylo znát, že je to ještě brzo, tak jsem ji zase na nějakou dobu vrátila.
Ale možná jsme "jinej případ", kdy pes na šňůře chodil z různých důvodů 8 let.
První zkrácení bylo na polovic, a prostě spolupráce psa na 10m šňůře a 5m šňůře byla fakt rozdílná a museli jsme se to ze začátku hodně učit (nebo spíš já). Pak už jsme zkracovali přirozeně a postupně, trvalo to možná 6-10 měsíců.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Doufám, že sem někdo napíše, jak se má stopka používat správně. Já to nevím :-)
Použila bych ji jako přitahovátko. Naučit přijít do fáze reflexu a pak stopku zahodit, nechodila bych s tím měsíce, roky. Nebo jo, ale třeba v tom lese, aby mi pes nevzal roha za zvěří, jako jištění. Ale prostě stopka je pro mě jen dlouhé vodítko, které použiju na to, abych psovi stotisíckrát řekla "ke mně", v různých prostředích, a pak zahodit.
Víc toho nechápu, prosím někoho, aby to vysvětlil, to zkracování a tak.

Pro mě bylo zkracování hlavně o tom, že 10m kdykoliv můžu vzít do ruky, protože pes tak nějak dál obvykle nechodí (k tomu už je vychován), kdežto poloviční šňůru už nemá smysl držet v ruce. Tam už mě to nutí se se psem domluvit pokud možno jinak, než voděním za konec stopovačky. A poté, co jsme se naučili v pohodě fungovat na té 5m šňůře, už se pomalu urousal její konec, tak jsem ho ustřihla a uvázala konec novej. A hned jsme zase měli, jak ladit spolupráci. A takhle postupně dál.

Ale asi takový postup jen tak někoho neláká, pro mě byla maximální úleva to počáteční zkrácení na půlku a už mi bylo trochu jedno, jak dlouho to bude trvat až na nulu nebo jestli se tam vůbec dostaneme.
A možná je trochu jiný, když je stopovačka kvůli lovení zvěře a když je kvůli aktivnímu startování po psech, skrze který se psovodovi nedaří dosáhnout spolehlivýho přivolání / odvolání / zastavení psa, aby se nešel prát, ale počkal na odchycení a připnutí na vodítko.

Huskyjanina napsal(a):
Marcelo a kdy a jak jsi začala používat EO? Já ho v podstatě začala používat, když mi pes fungoval na stopce a dostala jsem se do fáze, kdy bych ji měla zkracovat a nebo ho pustit. Tak chodil chvilku se stopkou i s EO a pak už jenom s EO a funguje to.

Já jsem u předešlého psa EO vůbec nepoužívala, u současné feny taky ne.

U současného psa jo, ale ten za normálních situace problém s privolanim nemel, problém měl jakmile viděl zvěř, a to jsem ho na šňůře nebyla schopna zastavit, pokud bych ji nepoužívala jen jako vodítko a nedržela kus u psa. Jenže jsem ho nebyla schopna zastavit ani s EO, ale to jsem tu psala mockrát a to řešit nechci.

marcelaamax napsal(a):
Po roce? A jak jsem se jí teda měla zbavit?

Když rok na ni chodil nonstop a fungoval naprosto perfektně?

A třeba u současné feny jsem ji používala v rámci týdnů, max měsíců. A pak jsem ji prostě používat přestala ) taky žádné stříhání , zkracování,nebo něco takového) a fungovalo to.

jasně že se hned nabídne nedocvičeno.....
nebylo dosaženo reflexu
může být nedobrá metodika nácviku (bez ohledu na stopovačku)
ale může to být i nedostatečnou autoritou psovoda (kolik ti bylo, cca?)

ale to tady můžeme špekulovat jak chceme, jak to bylo nezjistíme....

"Po roce? A jak jsem se jí teda měla zbavit?"
no, a vo tom je to zkracování - jako chytrá horákyně, oblečená neoblečená.....
pes stopovačku má (nenastane stav měl jsem a už nemám) ale díky kratší šňůře je to pro něj snazší, ale zároveň ne změna....jestli to teda nepíšu lehce nesrozumitelně

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jasně že se hned nabídne nedocvičeno.....
nebylo dosaženo reflexu
může být nedobrá metodika nácviku (bez ohledu na stopovačku)
ale může to být i nedostatečnou autoritou psovoda (kolik ti bylo, cca?)

ale to tady můžeme špekulovat jak chceme, jak to bylo nezjistíme....

"Po roce? A jak jsem se jí teda měla zbavit?"
no, a vo tom je to zkracování - jako chytrá horákyně, oblečená neoblečená.....
pes stopovačku má (nenastane stav měl jsem a už nemám) ale díky kratší šňůře je to pro něj snazší, ale zároveň ne změna....jestli to teda nepíšu lehce nesrozumitelně

Jo je fakt, že jsem byla dítě. V době kdy jsem začala používat šňůru mi bylo cca 12.

pes stopovačku má (nenastane stav měl jsem a už nemám) ale díky kratší šňůře je to pro něj snazší, ale zároveň ne změna....jestli to teda nepíšu lehce nesrozumitelně
zkracování nechápu, pes má 2m couračku a "myslí si" že 20 ti ? no to snad ne , tak hloupej opravdu není...
pes po nějaké době nácviku např. na 20m reaguje dobře (nemusím opakovat povel, ani přitahovat, nic atd) přibíhá atd... hurá, pomyslím si tedy - už to umí (viz marcela) a zkrátím na 15m takže ho nepustím dál ? A když je mimo dosah a "čistě náhodou" nereaguje tak udělám co?
Logický mi to přijde obráceně - umíš na 5tim dostaneš 10m atd.

lupus4 napsal(a):
pes stopovačku má (nenastane stav měl jsem a už nemám) ale díky kratší šňůře je to pro něj snazší, ale zároveň ne změna....jestli to teda nepíšu lehce nesrozumitelně
zkracování nechápu, pes má 2m couračku a "myslí si" že 20 ti ? no to snad ne , tak hloupej opravdu není...
pes po nějaké době nácviku např. na 20m reaguje dobře (nemusím opakovat povel, ani přitahovat, nic atd) přibíhá atd... hurá, pomyslím si tedy - už to umí (viz marcela) a zkrátím na 15m takže ho nepustím dál ? A když je mimo dosah a "čistě náhodou" nereaguje tak udělám co?
Logický mi to přijde obráceně - umíš na 5tim dostaneš 10m atd.

Já teda nemůžu psát z vlastní zkušenosti, stopovačku jsem nikdy nezkracovala.
Jasně, že pokud by se šňůra zkrátila ze 20 m rovnou na dva, pes si všimne. Ale nemůže být vtip v tom, že se to děje postupně? Po pár cm? Že prostě pes nezaregistruje tu hranici mezi "měl jsem" a "už nemám"? Prostě se takto sestře rozdíl mezi fungováním se šňůrou a bez šňůry.
Děje-li se něco pomalu a plíživě, máme tendenci to nevnímat, to se stává i lidem a s inteligencí to nemá nic společnýho.

Tím zkracováním po cm se ale dostanete ?xtisícím? opakováním až na reflex, kdy prostě "hvizd" a všeho nechám k tobě spěchám ...pokud jste extrémě trpělivej a důslednej ale pak už je jedno, jestli ještě tahá 15m nebo 2m nebo žádnou

a jak vidět u Keriton při sebemenším zaváhání či nedůslednosti to trvá léta..

Já nic nestříhala, ale v určité fázi jsem stopovačku vyměnila za cca 2m vodítko. To bylo ve chvíli, kdy jsem si chtěla ověřit, že můžeme jakoukoli šňůru vynechat zcela, ale chtěla jsem mít ještě nějaké jistítko. Výhoda byla v tom, že kdyby pes neposlechl, nebylo by nutné dojít až k němu a chytit ho za obojek, stačilo by 2 metry od něj zašlápnout to vodítko (např. pokud by byl problém odvolat ho ze hry se psy). Ale řekla bych, že to byl spíš psychologický prvek pro mě, pes byl v té době již připravený a měl reflex na píšťalku.

lupus4 napsal(a):
pes stopovačku má (nenastane stav měl jsem a už nemám) ale díky kratší šňůře je to pro něj snazší, ale zároveň ne změna....jestli to teda nepíšu lehce nesrozumitelně
zkracování nechápu, pes má 2m couračku a "myslí si" že 20 ti ? no to snad ne , tak hloupej opravdu není...
pes po nějaké době nácviku např. na 20m reaguje dobře (nemusím opakovat povel, ani přitahovat, nic atd) přibíhá atd... hurá, pomyslím si tedy - už to umí (viz marcela) a zkrátím na 15m takže ho nepustím dál ? A když je mimo dosah a "čistě náhodou" nereaguje tak udělám co?
Logický mi to přijde obráceně - umíš na 5tim dostaneš 10m atd.

No a vy jste to zkracování někdy zkoušel?
Mně přijde zkracování spíš o tom, že pes je furt nějak "jištěnej", psychologicky i pro psovoda. Je jednodušší psa čapnout za 5m šňůru, než když nemá vůbec nic.
Upřímně, kdybych měla čekat, až bude mít můj impulzivní magor v kombinaci s mým neumětelstvím reakce na úrovni reflexu, tak nevím nevím, jestli bych rušení stopovačky začala řešit.

Dobrý den,možná, že si řeknete, že to pro vás není a že je to jako s "křížkem po funusu", ale nedá mi to abych to nenapsal, když čtu ty příspěvky. Postupy týkající se používání stopovaček na cvik přivolání,různé "finty" zkracování, nezkracování ap. jsou podle mě z hlediska metodiky nácviku takové prehistorické postupy a tedy spíš mohou, ale nemusí pomoci tomu, kdo psa již v tomto směru pokazil a nemá jej na sebe dostatečne fixovaného a nic jiného už mu nezbývá, než se snažit psíka oblafnout a na něj vyzrát. Zrovna tak je to i s použitím EO na přivolání - to neplatí pro zkušené cvičitele, kde je používán promyšleně a z jiných důvodů - osobně EO nemám rád.
Takže až si někdo budete pořizovat další štěně, tak si s ním musíte vytvořit co nejlepší trvalý kontakt, dobře ho znát a využít předcházející dobré zkušenosti a to co se nepovedlo nezopakovat. Nebuzerovat štěně povelováním, nedrezůrovat mechanicky, používat ke všemu potravu - "chuťově dráždivá metoda" s postupem k metodě "kontrastní". Nejvyšším cílem je nenarušit si kontakt a stát se pro psa tím nejvyšším podnětem. K tomu je potřeba podle typu VNČ konkrátního psa a jeho převládajících NR využít nejen potravu, ale dobře od mládí rozvíjet věc sloužící později jako "bonus nejvyšší odměny", ale pozor ! SPRÁVNĚ JI VYUŽÍVAT. Může to být míček, pešek, hračka, klacek...atd. jen je potřeba vysledovat, co má štěně ze všeho nejradší a v tom ho podporovat a chytře využít. Pokud se vám to povede takto udělat, tak váš pes nebude potřebovat venku mimo provoz žádné vodítko.Je to vyzkoušené na větším počtu různých psů. Nebude vám běhat k cizím lidem, ke psům ani za žvěří, ale hlavně z vás nespustí téměř oči - což v některých případech může být pro někoho někdy až otravné.

Megí mě venku nepotřebuje. Doma jo - dej sem jídlo a peřinku.
Myslím, že bychom se velmi divili, kdybychom psy pustili ven. Jděte, máte volnou zábavu. Na mě by se teda megínek nedíval. Vím přesně, kam by šla. Včera šla pryč s běžkaři.

Jak si odporuje stopovačka a odměna v podobě míčku a jídla?
Kontrastní metoda je to, že psa přitáhnu/cuknu stopovačkou a až doleze ke mně, dám mu odměnu, ne?
Až si pořídím dalšího psa, tak nebudu číst psí fóra, protože to je zmatek nad zmatek a úplně se bojím psa mít, jak všecko pokazím :-)

To, co popisuje JoPe, platí pro velmi mladé psy a pro psy nejisté. Naši rozmazlenci naopak nabydou takovou jistotu, že páník je tu přece proto, aby byl po ruce, kdyby se pes dostal do nesnází.
Takže já bych dala přednost tomu reflexu.

lupus, i 10 cm šňůrka bude fungovat
a ne, po cm se jít nemusí, jde to v metrech....

Jinak, jak to tak čtu, tak mi připadá, že se tady ze stopovačky dělá metoda a přivolání se učí někde na procházce....
Pro někoho ano, pro mne ne. Přivolání, nepostradatelný základ, naučím v obýváku a to naučené přenáším. Nenapíšu, že pracuji se psem, ale s jeho mozkem. Potřebuji jeho činnou kapacitu pro sebe, ne pro ruchy v okolí. A pracuji, jak mám ve zvyku psát a co je podceňováno (stejně jako ten obývák), s dostatečnou intenzitou. (a jo, jsou psi, kdy si to řeknete 3x, pochopí a pro krásné oči psovodky splní vždy a všude, a jsou psi, u kterých je nutno přebít jejich silné pudy až reflexem, a jsou psi cokoliv mezi tím)

nedokončeno, jdu venčit...

JoPe napsal(a):
Dobrý den,možná, že si řeknete, že to pro vás není a že je to jako s "křížkem po funusu", ale nedá mi to abych to nenapsal, když čtu ty příspěvky. Postupy týkající se používání stopovaček na cvik přivolání,různé "finty" zkracování, nezkracování ap. jsou podle mě z hlediska metodiky nácviku takové prehistorické postupy a tedy spíš mohou, ale nemusí pomoci tomu, kdo psa již v tomto směru pokazil a nemá jej na sebe dostatečne fixovaného a nic jiného už mu nezbývá, než se snažit psíka oblafnout a na něj vyzrát. Zrovna tak je to i s použitím EO na přivolání - to neplatí pro zkušené cvičitele, kde je používán promyšleně a z jiných důvodů - osobně EO nemám rád.
Takže až si někdo budete pořizovat další štěně, tak si s ním musíte vytvořit co nejlepší trvalý kontakt, dobře ho znát a využít předcházející dobré zkušenosti a to co se nepovedlo nezopakovat. Nebuzerovat štěně povelováním, nedrezůrovat mechanicky, používat ke všemu potravu - "chuťově dráždivá metoda" s postupem k metodě "kontrastní". Nejvyšším cílem je nenarušit si kontakt a stát se pro psa tím nejvyšším podnětem. K tomu je potřeba podle typu VNČ konkrátního psa a jeho převládajících NR využít nejen potravu, ale dobře od mládí rozvíjet věc sloužící později jako "bonus nejvyšší odměny", ale pozor ! SPRÁVNĚ JI VYUŽÍVAT. Může to být míček, pešek, hračka, klacek...atd. jen je potřeba vysledovat, co má štěně ze všeho nejradší a v tom ho podporovat a chytře využít. Pokud se vám to povede takto udělat, tak váš pes nebude potřebovat venku mimo provoz žádné vodítko.Je to vyzkoušené na větším počtu různých psů. Nebude vám běhat k cizím lidem, ke psům ani za žvěří, ale hlavně z vás nespustí téměř oči - což v některých případech může být pro někoho někdy až otravné.

Můžu se zeptat, co jste měl či máte za psa? Tedy rasu? Všechno co píšete, je samozřejmě pravda a super funguje u plemene pracovního, loveckého, nemluvě o společenských...prostě takového, které je na spolupráci s člověkem cíleně šlechtěné. U mé samostatné jednotky, co člověka tak nějak nepotřebuje, nebylo nic, co by pro něj bylo nej. Pro něj byla nej ta volnost. Nechte mě, nevšímejte si mě ve chvíli, kdy jsme vyšli ze zahrady.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To, co popisuje JoPe, platí pro velmi mladé psy a pro psy nejisté. Naši rozmazlenci naopak nabydou takovou jistotu, že páník je tu přece proto, aby byl po ruce, kdyby se pes dostal do nesnází.
Takže já bych dala přednost tomu reflexu.

Jen pro vás dodám, pozorně čtěte, ano pro mladé,některým vašim už toho moc nepomůže...je to "pro příště". Poopravím vás ne NEJISTÉ , nebo si myslíte, že pes který vás "sestřelí" na povel na vzdálenost 100m na zem, na povel vás na dálku pustí a bude vás aktivně střežit do mého příchodu je nejistý ? nenechte se vysmát a komentujto, to čemu rozumíte. Nabízím vám dobrovolně rady a letiné zkušenosti zdarma jen z toho důvodu, abych někomu dalšímu, kdo umí naslouchat usnadnil tuto činnost a podnítil ke změnám a k přemýšlení.

JoPe napsal(a):
Dobrý den,možná, že si řeknete, že to pro vás není a že je to jako s "křížkem po funusu", ale nedá mi to abych to nenapsal, když čtu ty příspěvky. Postupy týkající se používání stopovaček na cvik přivolání,různé "finty" zkracování, nezkracování ap. jsou podle mě z hlediska metodiky nácviku takové prehistorické postupy a tedy spíš mohou, ale nemusí pomoci tomu, kdo psa již v tomto směru pokazil a nemá jej na sebe dostatečne fixovaného a nic jiného už mu nezbývá, než se snažit psíka oblafnout a na něj vyzrát. Zrovna tak je to i s použitím EO na přivolání - to neplatí pro zkušené cvičitele, kde je používán promyšleně a z jiných důvodů - osobně EO nemám rád.
Takže až si někdo budete pořizovat další štěně, tak si s ním musíte vytvořit co nejlepší trvalý kontakt, dobře ho znát a využít předcházející dobré zkušenosti a to co se nepovedlo nezopakovat. Nebuzerovat štěně povelováním, nedrezůrovat mechanicky, používat ke všemu potravu - "chuťově dráždivá metoda" s postupem k metodě "kontrastní". Nejvyšším cílem je nenarušit si kontakt a stát se pro psa tím nejvyšším podnětem. K tomu je potřeba podle typu VNČ konkrátního psa a jeho převládajících NR využít nejen potravu, ale dobře od mládí rozvíjet věc sloužící později jako "bonus nejvyšší odměny", ale pozor ! SPRÁVNĚ JI VYUŽÍVAT. Může to být míček, pešek, hračka, klacek...atd. jen je potřeba vysledovat, co má štěně ze všeho nejradší a v tom ho podporovat a chytře využít. Pokud se vám to povede takto udělat, tak váš pes nebude potřebovat venku mimo provoz žádné vodítko.Je to vyzkoušené na větším počtu různých psů. Nebude vám běhat k cizím lidem, ke psům ani za žvěří, ale hlavně z vás nespustí téměř oči - což v některých případech může být pro někoho někdy až otravné.

Tak nevím, moje zkušenost mi říká, že pokud mám "normální" plemeno, které má tak nějak v popisu práce spolupráci s člověkem, tak stopovačku netřeba....alespoň já jsem nikdy nepotřebovala.

V momentě, kdy máte doma samostatnou jednotku....mladou samostatnou jednotku, která se navíc na nějakou odměnu ve formě mňamky, hračky může krajcvajc....
U takového psa je jediná naděje (dle mého), že vám bude tak nějak přijatelně fungovat jen na základě silného citového vztahu, že vás poslechno prostě proto, že vás psím způsobem omega miluje.
A nevím, jakou mají zkušenost ostatní, ale ten vztah se musí budovat a pes k němu musí dozrát...takže to vypadá ve finále tak, že mám štěně, které se ještě drží máminy sukně ( lepším případě) a pak......pak mám odrostlejší štěně a pubescenta, na kterého nemám páku......proč by mě poslechl?? Protože MUSÍ...no tak to prej a just ne, protože CHCE....no tak k tomu ještě nedozrál, protože pokud se má rozhodnou, jestli támhle na obzoru prozkoumat křoví a nebo přijít k paničce, tak křoví vyhraje o jiném psu ani nemluvě...panička tak bude furt.......protože mu z toho kyne odměna.....možná jsem hotentot, ale pokud je pes naprosto nemotivovatelný jídlem a to jakýmkoliv pro které by doma vraždil, pokud ho venku nezajímají hračky, se kterými si se mnou doma nadšeně hraje, pokud ho neuspokojí, že ho pochválím, pomuchluju, když přiběhne....tak mě upřímně došly nápady.

Tak co zbývá, aby se takový pes mohl proběhnout a abych se pokusila mu "vtlouct" do hlavy, že na povel má přijít vždycky......stopovačku vidím jako jediné řešení....
Možná ještě EO, ale to je mi za prvé proti srsti a za druhé s ním neumím a mohla bych udělat víc škody než užitku.

A co se týče toho zkracování, prodlužování......moje Gina chodila docela dlouho na flexině 10 metrů, teď má stopovačku 20 metrů a málokdy se stane, že musím omezit pohyb, drží se většinou těch 10-15 metrů kolem mě. Řekla bych, že se prostě naučila, že dál to nejde a že se pohybuje v naučeném rádiusu....je to vidět i když se někam rozeběhne, ale neběží bezhlavě rovně pryč, ale bere to obloukem kolem mě.

No a tak prostě čekám, že až dospěje, až se jí v kebulce rozsvítí, až mě začne milovat a tím, že na každé přivolání přijde, byť někdy sama a někdy s mojí pomocí-s pomocí stopovačky, tak třeba jednoho krásného dne, za rok, za dva bude alespoň někde vypustitelná na volno a jestli ne, tak díky stopovačce bude mít možnost se i venku proběhnout a nebude vláčena nonstop na vodítku.

Je pro mě stopovačka otravná...ano je....ale pořídila jsem si psa, kde jsem počítala s tím, že nebude moci chodit na volno a tak je pro mě veliký úspěch, že na zavolání na té stopovačce ve většině případů přijde sama....že když zařvu "Gino brzdi" tak ví, že je na konci "vodítka" a vezme to obloukem a tak nemusím stopovačku zašlapovat. Že se prostě učí spolupracovat a zároveň je v bezpečí, protože nemůže vzít nikam čáru a ublížit si, ztratit se, být zastřelena, zajeta autem a pod.

JoPe napsal(a):
Jen pro vás dodám, pozorně čtěte, ano pro mladé,některým vašim už toho moc nepomůže...je to "pro příště". Poopravím vás ne NEJISTÉ , nebo si myslíte, že pes který vás "sestřelí" na povel na vzdálenost 100m na zem, na povel vás na dálku pustí a bude vás aktivně střežit do mého příchodu je nejistý ? nenechte se vysmát a komentujto, to čemu rozumíte. Nabízím vám dobrovolně rady a letiné zkušenosti zdarma jen z toho důvodu, abych někomu dalšímu, kdo umí naslouchat usnadnil tuto činnost a podnítil ke změnám a k přemýšlení.

Ten pes, co pustí na dálku a umí aktivně střežit, umí jistě i přivolání. Tohle asi nedělá pes, kterého jdu teprve něco učit. Nejistý pes bude furt koukat, kde je jeho maminka. Obrazně. To asi myslela orionka a já s tím souhlasím. Samozřejmě najít tu správnou odměnu potřebuji u štěkanátka stejně jako u osmiletého psa, jen na to přijít.. ale stejně nechápu, co je špatně a prehistorické na stopovačce.

JoPe napsal(a):
Dobrý den,možná, že si řeknete, že to pro vás není a že je to jako s "křížkem po funusu", ale nedá mi to abych to nenapsal, když čtu ty příspěvky. Postupy týkající se používání stopovaček na cvik přivolání,různé "finty" zkracování, nezkracování ap. jsou podle mě z hlediska metodiky nácviku takové prehistorické postupy a tedy spíš mohou, ale nemusí pomoci tomu, kdo psa již v tomto směru pokazil a nemá jej na sebe dostatečne fixovaného a nic jiného už mu nezbývá, než se snažit psíka oblafnout a na něj vyzrát. Zrovna tak je to i s použitím EO na přivolání - to neplatí pro zkušené cvičitele, kde je používán promyšleně a z jiných důvodů - osobně EO nemám rád.
Takže až si někdo budete pořizovat další štěně, tak si s ním musíte vytvořit co nejlepší trvalý kontakt, dobře ho znát a využít předcházející dobré zkušenosti a to co se nepovedlo nezopakovat. Nebuzerovat štěně povelováním, nedrezůrovat mechanicky, používat ke všemu potravu - "chuťově dráždivá metoda" s postupem k metodě "kontrastní". Nejvyšším cílem je nenarušit si kontakt a stát se pro psa tím nejvyšším podnětem. K tomu je potřeba podle typu VNČ konkrátního psa a jeho převládajících NR využít nejen potravu, ale dobře od mládí rozvíjet věc sloužící později jako "bonus nejvyšší odměny", ale pozor ! SPRÁVNĚ JI VYUŽÍVAT. Může to být míček, pešek, hračka, klacek...atd. jen je potřeba vysledovat, co má štěně ze všeho nejradší a v tom ho podporovat a chytře využít. Pokud se vám to povede takto udělat, tak váš pes nebude potřebovat venku mimo provoz žádné vodítko.Je to vyzkoušené na větším počtu různých psů. Nebude vám běhat k cizím lidem, ke psům ani za žvěří, ale hlavně z vás nespustí téměř oči - což v některých případech může být pro někoho někdy až otravné.

Já s tím souhlasím, ale zároveň je realita, že spousta lidí toto se svým psem nedokáže, ať už ho mají od štěněte nebo od staršího věku. A proto spousta psů končí doživotně na flexině. Stopovačka je jeden ze způsobů, jak se to pokusit (vy)řešit.

Sardullah, Gina je pastevec a když dospěje, je velká šance, že se prostě od paničky nehne, protože má v popisu práce tě hlídat. Sousedi s pyrenejkou ji sice celý život vodili na dlouhém vodítku flexině a haltině a tvrdili, že by utekla...já tomu ani moc nevěřím, ona na to ani nevypadala, jen se tak šinula, neviděla jsem ji ani nikdy utíkat protože byla právě pořád přivázaná. Když se na prochajdě na stopovačce rozeběhla ke mě, už to brali, že by utekla. Třeba berňáci tohle mají silně vštěpené, berňák, aniž by ho to vůbec někdo učil, si pořád hlídá lidi, se kterýma jde a můžou to být klidně lidi, kteří s náma nešli, jen se k nám na nějakou dobu připojili. Úplně nesnášel, když někdo zůstal pozadu, protože to hned letěl za ním a klidně ho za rukáv popotahoval k ostatním, nebo zůstal sedět u něj. To jsme mu museli vždycky vysvětlovat, že ten a ten už s náma nepůjde...stejně k němu ještě dvakrát odběhl, jestli si to nerozmyslel

Gina je pastevec a tak je velká šance, že když usoudí, že je třeba něco či někoho prověřit, tak půjde.....

lesníž.: mohu mít blbý dotaz?

JoPe napsal(a):
Jen pro vás dodám, pozorně čtěte, ano pro mladé,některým vašim už toho moc nepomůže...je to "pro příště". Poopravím vás ne NEJISTÉ , nebo si myslíte, že pes který vás "sestřelí" na povel na vzdálenost 100m na zem, na povel vás na dálku pustí a bude vás aktivně střežit do mého příchodu je nejistý ? nenechte se vysmát a komentujto, to čemu rozumíte. Nabízím vám dobrovolně rady a letiné zkušenosti zdarma jen z toho důvodu, abych někomu dalšímu, kdo umí naslouchat usnadnil tuto činnost a podnítil ke změnám a k přemýšlení.

Já jsem asi úplně blbá, pardon . Ale jak souvisí obrany (pokud je to popis obran) s použitím stopovačky?

Můj pes mi taky zadrží, na dálku pustí a hlídá do mého příchodu. Ale nevidím jakou to má souvislost s tím, že když půjdu venku po louce a on uvidí srnu, já budu mít v ruce konec stopovačky, tak pojedu po hubě - v tom lepším případě . Protože srna je nejvíc.

Já se omlouvám, chápu, že máte spoustu zkušeností, ale tomuhle fakt nerozumím.

A to si ještě dovolím říct, že se psem mám fakt pěkný vztah, je na mě navázaný. Od štěněte jsem hodně pracovala na tom, aby navázaný byl. Nebuzerovala jsem ho, všechno bylo formou hry, byl (a je) snadno motivovatelný jak na žrádlo, tak na balonek. Venku si mě na volno hlídal, nevzdaloval se, pořád kontroloval, ale jakmile vyletěla někde srna, tak vypínal, totálně. Byl by schopnej se zabít, jen aby se k ní dostal.

lesnížínka napsal(a):
Můžu se zeptat, co jste měl či máte za psa? Tedy rasu? Všechno co píšete, je samozřejmě pravda a super funguje u plemene pracovního, loveckého, nemluvě o společenských...prostě takového, které je na spolupráci s člověkem cíleně šlechtěné. U mé samostatné jednotky, co člověka tak nějak nepotřebuje, nebylo nic, co by pro něj bylo nej. Pro něj byla nej ta volnost. Nechte mě, nevšímejte si mě ve chvíli, kdy jsme vyšli ze zahrady.

Můžete Teď máme 4 NO z toho jsou dva moji. Měl jsem jako společníky, nebo jen na výchovu, nebo výcvik v minulosti jezevčíky, foxteriérku, čuvače, jacka, kokršpaněla, borderku, ořechy, několik malinoisů a asi 70 NO. Také jsem chvíli učil služební kynologii - teorii i praxi nové psovody, včetně zkoušek a prověrek ve službě,předávání psů do služby. atd. Získat "pro věc" se nechá každý pes v mládí, ale nemůžeme se bavit o "výkonech".Na některých psech nebude vidět to správné nadšení a zaujetí pro věc,nemají na to a je jasné že na některé se musí zkrátka jinak ,ale dají se velmi dobře zvládnout. Už jsem to tady někde psal, že jaký si uděláte u štěněte základ, tak buď toho využíváte, nebo trápíte se celý zbytek jeho života.Také jsem si prošel v dětství utíkáním za zvěří - když ještě byla a spousty dalších problémů, které zde všichni popisujete.

"že jaký si uděláte u štěněte základ"
tohle musím vypíchnout
čím "samostatnější" plemeno, tím roste význam této pravdy

No... já nevím. Mám spolupracujícího psa, řekla bych, že je na mě navázaný silně, už od štěněte. Ale aby reagoval na posunky, na moje zvednuté obočí nebo sotva postřehnutelné pokývnutí hlavou, to chce čas. Museli jsme se v sobě naučit číst, to nějakou dobu trvá. I vztah se buduje...

Přivolání jsme se učili opravdu nejdříve doma, potom na zahradě, na ulici. Dále jsme šli do lesa, potom na pole a louku, nakonec jsme trénovali na vodě (tam samozřejmě bez šňůry). A i když byl pes šikovný, když vezmu mladého ohaře “poprvé” do honitby, zdá se mi dobré dát si ho nejprve na stopovačku, protože se musíme naučit kultivovaně chovat mezi zvěří (různými druhy zvěře). U něj se musí posílit ta pudová touha po spolupráci, a já - jako psovod - se musím naučit v psovi číst. Naučit se poznat, že ví o zvěři dřív než začne vystavovat (optimálně se naučit v maximu možného vědět o ní první), zjistit, jak dlouho a pevně vystavuje, kdy je optimální do toho vstoupit s přivoláním atd. A nemusím k tomu mít stopovačku v ruce a psa nějak fyzicky bu*zerovat - stačí si na ní udělat uzel, a kdyby něco neklaplo, tak ji zašlápnout. Za mě je to lepší než riskovat, že se nám nezadaří, a pes mi někde strhne srnu. Je to i o zhodnocení rizik a jejich předcházení... I kdyby ta stopovačka ve chvíli, kdy se teprve UČÍM ovládat psa a situaci, jenom ležela na zemi a nikdy bych ji mechanicky nepoužila, nevidím nic odsouzeníhodného ani prehistorického na tom, že ji tam s sebou mám.

jaký si uděláte u štěněte základ, tak buď toho využíváte, nebo trápíte se celý zbytek jeho života

Ráda bych řekla.."svatá pravda", ale měla jsem afgána, mám pyrenejku a u obou můžu říct, že jsem teda neměla na čem stavět......naopak s oběma byla kloudná řeč až později.
Neříkám, že každý zástupce těchto dvou plemen to má stejně, ale tihle moji jo.

" Poopravím vás ne NEJISTÉ , nebo si myslíte, že pes který vás "sestřelí" na povel na vzdálenost 100m na zem, na povel vás na dálku pustí a bude vás aktivně střežit do mého příchodu je nejistý ? "

Ale to asi nebude ani jezevčík, ani kokršpaněl.

"Také jsem si prošel v dětství utíkáním za zvěří - když ještě byla "

Nevím, co je to vaše "když ještě byla". Nikdy u nás nebylo tolik divčáku jako teď. Takže nevím, kde žijete, u nás máme zvěře dost. Divočák, srna, jelen, liška, jezevec i zajíc.
I losa jsme tu měli. Kachny a bažanty do zvěře nepočítám. ( Ne, nemám problém, psice mi za zvěří neběhá, se srnami se pozdravíme )

"Poopravím vás ne NEJISTÉ , nebo si myslíte, že pes který vás "sestřelí" na povel na vzdálenost 100m na zem, na povel vás na dálku pustí a bude vás aktivně střežit do mého příchodu je nejistý ?"

To, že je pes vydrilovaný obranář, ještě neznamená, že je si jistý ve vztahu pes - psovod. Zvlášť u NO to tak být nemusí.
NO ( připouším, že ne každý ) je snad nejlépe přizpůsbený na střídání psovodů. A perfektní obranu předvede s každým. Takže zrovna to moc o vztahu pes-psovod nesvědčí. Asi jsme si každý vyložili jinak slovo nejistý.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Poopravím vás ne NEJISTÉ , nebo si myslíte, že pes který vás "sestřelí" na povel na vzdálenost 100m na zem, na povel vás na dálku pustí a bude vás aktivně střežit do mého příchodu je nejistý ?"

To, že je pes vydrilovaný obranář, ještě neznamená, že je si jistý ve vztahu pes - psovod. Zvlášť u NO to tak být nemusí.
NO ( připouším, že ne každý ) je snad nejlépe přizpůsbený na střídání psovodů. A perfektní obranu předvede s každým. Takže zrovna to moc o vztahu pes-psovod nesvědčí. Asi jsme si každý vyložili jinak slovo nejistý.

No, já bych k tomu jen dodala, že poslušnost při obranách je zrovna docela těžká (alespoň pro mě) a fakt je tam potřeba, aby ten pes na vás byl navázaný, aby s vámi měl vztah.

Já teda nemám NO, ale pes by na obranách s nikým jiným než se mnou nespolupracoval. Jednou to zkoušel přítel a hodně rychle jsme to ukončili....

Chodíme na obrany od štěněte a až teď, v 5ti letech psa, můžu říct, že jsem s výkonem spokojená. Nejde nám to tak rychle jako s NO, děláme to jen pro zábavu. A musím říct, že jsem s takovým výsledkem ani nepočítala. Dřív by mě nenapadlo nikdy, jak dobrou budeme mít pouštěčku, jak moc soustředěný pes bude, jak moc se bude ovládat a hlavně - jak moc se u toho bude "ohlížet" na mě, vnímat, chodit ukázkově u nohy i v případě doprovodu figuranta atd...

Zatímco běžná poslušnost šla celkem snadno, tak k tomuhle jsme se museli propracovat a řekla bych, že zrovna tohle s tím vztahem souvisí dost.

Edit.: ale pořád nevím, jak to souvisí s tou šňůrou.

Ještě dodám, že bych řekla, že zrovna na obranách je ten vztah majitel x pes docela dobře vidět. Ale to je jen můj názor.

marcelaamax napsal(a):
Já jsem u předešlého psa EO vůbec nepoužívala, u současné feny taky ne.

U současného psa jo, ale ten za normálních situace problém s privolanim nemel, problém měl jakmile viděl zvěř, a to jsem ho na šňůře nebyla schopna zastavit, pokud bych ji nepoužívala jen jako vodítko a nedržela kus u psa. Jenže jsem ho nebyla schopna zastavit ani s EO, ale to jsem tu psala mockrát a to řešit nechci.

Tak to já jsem právě taky mluvila o přivolání od zvěře. Ono, pokud tě pes na stopce nevnímá, tak to je o nedostatku respektu. Ale psala jsi, že ti bylo 12 let, takže to může vysvětlovat situaci. Každopádně, pokud pes nevnímá, když je v podstatě "na dosah" tak s EO fungovat nebude...

Rozhodně s vámi nebudu polemizovat. Jen pamatuju NO, kteří byli na cvičáku v kotci, s majitelem vztah nic moc, protože z kotce šli vyvenčit a cvičit. A to ne každý den. Obrany normální-dobré. Skoro bych řekla, že cvičili s nadšením právě proto, že nic jiného neznali. Ale je to dávno, třeba je to ted jinak.
Jen ještě dodám, že až tak moc nevěřím, že JoPe měl vztah, o kterém píše, s těmi 70 vycvičenými NO.

JoPe napsal(a):
Dobrý den,možná, že si řeknete, že to pro vás není a že je to jako s "křížkem po funusu", ale nedá mi to abych to nenapsal, když čtu ty příspěvky. Postupy týkající se používání stopovaček na cvik přivolání,různé "finty" zkracování, nezkracování ap. jsou podle mě z hlediska metodiky nácviku takové prehistorické postupy a tedy spíš mohou, ale nemusí pomoci tomu, kdo psa již v tomto směru pokazil a nemá jej na sebe dostatečne fixovaného a nic jiného už mu nezbývá, než se snažit psíka oblafnout a na něj vyzrát. Zrovna tak je to i s použitím EO na přivolání - to neplatí pro zkušené cvičitele, kde je používán promyšleně a z jiných důvodů - osobně EO nemám rád.
Takže až si někdo budete pořizovat další štěně, tak si s ním musíte vytvořit co nejlepší trvalý kontakt, dobře ho znát a využít předcházející dobré zkušenosti a to co se nepovedlo nezopakovat. Nebuzerovat štěně povelováním, nedrezůrovat mechanicky, používat ke všemu potravu - "chuťově dráždivá metoda" s postupem k metodě "kontrastní". Nejvyšším cílem je nenarušit si kontakt a stát se pro psa tím nejvyšším podnětem. K tomu je potřeba podle typu VNČ konkrátního psa a jeho převládajících NR využít nejen potravu, ale dobře od mládí rozvíjet věc sloužící později jako "bonus nejvyšší odměny", ale pozor ! SPRÁVNĚ JI VYUŽÍVAT. Může to být míček, pešek, hračka, klacek...atd. jen je potřeba vysledovat, co má štěně ze všeho nejradší a v tom ho podporovat a chytře využít. Pokud se vám to povede takto udělat, tak váš pes nebude potřebovat venku mimo provoz žádné vodítko.Je to vyzkoušené na větším počtu různých psů. Nebude vám běhat k cizím lidem, ke psům ani za žvěří, ale hlavně z vás nespustí téměř oči - což v některých případech může být pro někoho někdy až otravné.

Jenže ono plno lidí nemá psa od štěněte, takže nemá kde brát základy. Navíc si třeba ještě poříděj nezávislé plemeno se silným loveckým pudem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
lesníž.: mohu mít blbý dotaz?

Megí, mě nevadí, když mi řeknete, že jsem očividně něco dělala špatně a vysvětlíte mi jak, všichni děláme občas něco špatně(teda ne ti, co sežrali Šalamounovo ho.no ) ale mluvit o někom, koho vůbec neznám, s poznámkama o jeho tuposti, jak tu některé osoby rády praktikují, mi přijde přes čáru. Ano, i já si umím, když něco nevím vygooglit, ale nebudu to dělat proto, abych tady machrovala na ostatní. V dnešní době, kdy nemusíte zajít do knihovny a tedy odpověď na něčí otázku nebudete hledat dva dny, mi tyhle věci přijdou směšné - je to předhánění se, kdo to dřív najde A co je taky pravda, nebudu to ani googlit, protože jsem od přírody líná Tím nechci zhazovat ty, co mají kynologické znalosti z různých typů kyno činností, ať už chovu, různých zkouškách a závodech a v nevím čem, v tom se opravdu neorientuju a ani se k tomu nevyjadřuju. Já jsem zahradnice a psi jsou moje děti. Chodila jsem sem jen, abych se něco dozvěděla, o psech pokecala, vyměnila si zkušenosti. Za ta léta, i něco poradila z vlastních zkušeností. Rozhodně nikomu nebudu radit, jak vychovávat samojeda. Můžu tak maximálně radit, jak ne. A jinak stejně budu vždycky radit, ať si ho nikdo nepořizuje

Huskyjanina napsal(a):
Tak to já jsem právě taky mluvila o přivolání od zvěře. Ono, pokud tě pes na stopce nevnímá, tak to je o nedostatku respektu. Ale psala jsi, že ti bylo 12 let, takže to může vysvětlovat situaci. Každopádně, pokud pes nevnímá, když je v podstatě "na dosah" tak s EO fungovat nebude...

Mám pocit, že tu teď motáme dvě věci dohromady

Předešlý pes (ten u kterého jsem používala stopku, EO ne) mě na šňůře vnímal a jak jsem psala fungoval na ní rok perfektně.

Současný pes (u kterého jsem zkusila i EO) fungoval dobře i bez stopky, nevzdaloval se, hlídal si mě. Ale jakmile viděl zvěř, vypínal. Takže jsme chodili nejdřív na cca 5 m šňůře, protože na delší bych ho asi neudržela. No a pak jsem zkusila ten EO , dobře popíšu to tu znovu - nejprve jsem schválně vyhledávala situace, kdy pes neposlechne okamžitě hned na první dobrou (nelezla jsem hned mezi zvěř), jenže byl docela oříšek takové situace najít, protože pes bez zvěře reagoval krásně. No tak jsem ty situace vyvolávala uměle - poprosila jsem rodinu, ať se schválně prochází kolem, ať něco jí, ať hodí balon atd... Venku jsem záměrně přivolávala v situaci, kdy jsem viděla, že se pes třeba začuchal, nebo že se zájmem pozoruje ptáka, abych měla šanci ten EO vůbec použít, aby to pochopil. Což se povedlo. Chvíli jsme trénovali takhle a pak teda mezi zvěř. Jo a ještě jsem ho s pomocí EO odnaučila dorážet na králíkárnu, to pochopil taky rychle, jenže to pořád není tak silné jako srnka.

No myslím si, že jsem ten EO použila i ve správnou chvíli, ale pro psa byla srnka víc, takže se stejně rozeběhl a dělal klidně kotrmelce a řval, ale neodradilo ho to. Zkusila jsem to ještě párkrát a pak jsem se na to vykašlala, protože jsem se prostě jednoduše na to nemohla dívat. Řešila jsem to s pár lidmi a bylo mi řečeno, že ten pes je magor, a že nás teda EO nezachrání, protože on by se radši usmažil, než aby se vykašlal na srnu. No nedávno jsem ještě dostala radu pořídit jiný EO - takový, který dává ránu pořád, dokud se drží tlačítko - že přes to by pro psa nebylo fyzicky prostě možné běžet dál, když se to bude držet pořád... Ale já na to nemám, nejdu do toho....

"Ráda bych řekla.."svatá pravda", ale měla jsem afgána, mám pyrenejku a u obou můžu říct, že jsem teda neměla na čem stavět......naopak s oběma byla kloudná řeč až později."
sardulah, nerozumím "neměla na čem stavět", u štěněte

Marcelo, s tím EO jsme to měli podobně, já jsem vůbec netušila, jestli ten pes piští, protože dostal výboj, nebo piští, že letí za srnou a hlavně...utekl. Mě se jednou na flexině zamotal do elektrického ohradníku a nechtějte to zažít Na tu hrůzu nezapomenu do smrti takže ti, co vám tohle radili, jsou podle mě sadističtí mago.i

lesnížínka napsal(a):
Megí, mě nevadí, když mi řeknete, že jsem očividně něco dělala špatně a vysvětlíte mi jak, všichni děláme občas něco špatně(teda ne ti, co sežrali Šalamounovo ho.no ) ale mluvit o někom, koho vůbec neznám, s poznámkama o jeho tuposti, jak tu některé osoby rády praktikují, mi přijde přes čáru. Ano, i já si umím, když něco nevím vygooglit, ale nebudu to dělat proto, abych tady machrovala na ostatní. V dnešní době, kdy nemusíte zajít do knihovny a tedy odpověď na něčí otázku nebudete hledat dva dny, mi tyhle věci přijdou směšné - je to předhánění se, kdo to dřív najde A co je taky pravda, nebudu to ani googlit, protože jsem od přírody líná Tím nechci zhazovat ty, co mají kynologické znalosti z různých typů kyno činností, ať už chovu, různých zkouškách a závodech a v nevím čem, v tom se opravdu neorientuju a ani se k tomu nevyjadřuju. Já jsem zahradnice a psi jsou moje děti. Chodila jsem sem jen, abych se něco dozvěděla, o psech pokecala, vyměnila si zkušenosti. Za ta léta, i něco poradila z vlastních zkušeností. Rozhodně nikomu nebudu radit, jak vychovávat samojeda. Můžu tak maximálně radit, jak ne. A jinak stejně budu vždycky radit, ať si ho nikdo nepořizuje

Mně přišla tupá ta klikací paní, jestli ji potkám, klíďo povím, mně je to fuk :-)
Chtěla jsem se zeptat, jestli jste zkoušela "ke mně" "volno" hodněkrát za sebou. To mě jen tak napadlo, že lidé psa volají, ale už ho nepošlou pryč, on si odejde sám :-) a tak podobně.

marcelaamax napsal(a):
Mám pocit, že tu teď motáme dvě věci dohromady

Předešlý pes (ten u kterého jsem používala stopku, EO ne) mě na šňůře vnímal a jak jsem psala fungoval na ní rok perfektně.

Současný pes (u kterého jsem zkusila i EO) fungoval dobře i bez stopky, nevzdaloval se, hlídal si mě. Ale jakmile viděl zvěř, vypínal. Takže jsme chodili nejdřív na cca 5 m šňůře, protože na delší bych ho asi neudržela. No a pak jsem zkusila ten EO , dobře popíšu to tu znovu - nejprve jsem schválně vyhledávala situace, kdy pes neposlechne okamžitě hned na první dobrou (nelezla jsem hned mezi zvěř), jenže byl docela oříšek takové situace najít, protože pes bez zvěře reagoval krásně. No tak jsem ty situace vyvolávala uměle - poprosila jsem rodinu, ať se schválně prochází kolem, ať něco jí, ať hodí balon atd... Venku jsem záměrně přivolávala v situaci, kdy jsem viděla, že se pes třeba začuchal, nebo že se zájmem pozoruje ptáka, abych měla šanci ten EO vůbec použít, aby to pochopil. Což se povedlo. Chvíli jsme trénovali takhle a pak teda mezi zvěř. Jo a ještě jsem ho s pomocí EO odnaučila dorážet na králíkárnu, to pochopil taky rychle, jenže to pořád není tak silné jako srnka.

No myslím si, že jsem ten EO použila i ve správnou chvíli, ale pro psa byla srnka víc, takže se stejně rozeběhl a dělal klidně kotrmelce a řval, ale neodradilo ho to. Zkusila jsem to ještě párkrát a pak jsem se na to vykašlala, protože jsem se prostě jednoduše na to nemohla dívat. Řešila jsem to s pár lidmi a bylo mi řečeno, že ten pes je magor, a že nás teda EO nezachrání, protože on by se radši usmažil, než aby se vykašlal na srnu. No nedávno jsem ještě dostala radu pořídit jiný EO - takový, který dává ránu pořád, dokud se drží tlačítko - že přes to by pro psa nebylo fyzicky prostě možné běžet dál, když se to bude držet pořád... Ale já na to nemám, nejdu do toho....

Asi jsem se zmátla tím věkem, ale jinak to je pro mě to stejný. Já bych EO nedala na psa, kterej při spatření zvěře na stopce nevnímá. Nejdřív se musí naučit klidu před zvěří. A zezačátku to může bejt i hodiny, než pes začne vnímat a ty můžeš odejít z místa. Jo a nutnost je velká svačina :) Protože jinak to je o tom, jak silnou ránu pes nevydrží a zastaví se. Nebo, jak si psala, že ti radili dávat rány, pokud držíš tlačítko. To mi přijde vůči tomu psovi hnusný, to se ti nedivim, že do toho nejdeš....

Huskyjanina napsal(a):
Asi jsem se zmátla tím věkem, ale jinak to je pro mě to stejný. Já bych EO nedala na psa, kterej při spatření zvěře na stopce nevnímá. Nejdřív se musí naučit klidu před zvěří. A zezačátku to může bejt i hodiny, než pes začne vnímat a ty můžeš odejít z místa. Jo a nutnost je velká svačina :) Protože jinak to je o tom, jak silnou ránu pes nevydrží a zastaví se. Nebo, jak si psala, že ti radili dávat rány, pokud držíš tlačítko. To mi přijde vůči tomu psovi hnusný, to se ti nedivim, že do toho nejdeš....

Tak já nevím, třeba jsem to teda dělala špatně, trvalo roky, než jsem se vůbec odhodlala EO použít (do té doby jsme chodili na šňůře), a oslovila jsem spousty lidí, řekla bych odborníků, kteří měli s EO zkušenost. I dle nich jsem postupovala dobře.

Pak jsem to celé úplně vzdala, po tom, co mi pes na cvičáku přeskočil celkem vysoký plot za kočkou. Bylo to když jsme měli docvičeno a pes si lítal po place s balonkem. Pár lidí u toho bylo a shodli se na tom, že to bude jeden z mála psů, kterého od tohohle neodradí fakt nic. Dopadlo to v rámci možností dobře, kočka mu zmizela z dohledu, musela jsem přelézt plot a za pomoci známých psa přendat zpátky, protože zpátky už mu to nešlo. Měl "škráblé" břicho, ale naštěstí ne nijak vážně...

Třeba to není pravda, třeba by se to ještě řešit dalo, ale já už to řešit nebudu. Já si za ty roky zvykla na režim, který máme a i pes je s tím ok. Vím, co mám doma za psa, a u nás by byl hrozný průser, kdyby pes za zvěří utekl (třeba i přes ten EO) a pak při toulkách někde potkal psa, nebo člověka, který by o něho projevoval zájem... A navíc samozřejmě klasika - štval by zvěř, může ho někdo střelit, může vběhnout pod auto... a když nemám jistotu, že ho EO zastaví, tak to nehodlám pokoušet a riskovat.

Omlouvám se, ale není v mých silách, ani cílem všem odpověďet. Na papíře, ani na počítači se psi vychovávat ani cvičit nedají a nejlepší jsou praktické ukázky zaměřené ke konkrétním požadavkům jednotlivých majitelů. Nejlépší je obrátit se ve své blízkosti na někoho, kdo dokáže poradit i ukázat prakticky. Nelze tímto způsobem vše vysvětlit a nechci se s vámi dohadovat, kdo chce , tak si z těch nápadů může něco odnést a každý ať si dělá co chce.
Já se dobrovolně např. přiznám, že jsem blbej na jazyky, no a je ověřené, že někteří psi, nebo jejich majitelé jsou na tom stejně s výcvikem. Dostanou se na určitou hranici, kterou nedokážou překročit. Přeji vám všem klid, vyrovnanou mysl a spoustu dobrých nápadů.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Ráda bych řekla.."svatá pravda", ale měla jsem afgána, mám pyrenejku a u obou můžu říct, že jsem teda neměla na čem stavět......naopak s oběma byla kloudná řeč až později."
sardulah, nerozumím "neměla na čem stavět", u štěněte

Základ u štěněte chápu tak, jak jsem to měla u ovčandy a ber-berů, jako štěňata se držela máminy sukně, člověk naučil ten základ sedni, lehni, ke mně, chůze u nohy a pod. no pak nastalo období, nechci říct rebélie, ale v tý pubertě to nebylo úplně perfektní, ale člověk neustoupí a trvá na tom, že to bude tak a tak...staví na tom základu, co si udělal, když byl pes štěndo....kdy byl pro něj tzv. táta-máma.

No a afgán jak to říct, temu jsme byli jako štěněti pěkně ukradený.....když se mu člověk venku schoval, tak mu to bylo úplně jedno...no a co, tak ta ženská, co šla se mnou tady není, no tak půjdu sám"

A Gina??...tak ta se mě první měsíc držela, pak už spíš Jacka...vypadalo to nadějně, protože kopírovala jeho chování, takže když jsem na psy zavolala, tak Jack šel ke mně a ona s ním, dostali odměnu....to jsem si říkala, že by pes, co poslouchá mohl hodně pomoct při výchově a pak asi měsíc poté konec a přestala venku komunikovat nebo to asi není to správný slovo.....prostě jakákoliv snaha, aby třeba jen navázala oční kontakt.....nevím jak to popsat, vemte doma kočku a dejte jí na kšíry a jdeme ven...kočka si vás asi moc všímat nebude, bude si dělat svoje, akorát, že je k vám přivázaná.
Tak takhle si "základ vybudovaný ve štěněcím věku" rozhodně nepředstavuju.

No upřímně jsem si řkala.."potěš koště, to jsem si asi s pastevcem ukousla velký sousto".....Gině je deset měsíců a nějaké problémy máme, práce před námi je ještě dost, ale už se nebojím...

Prostě když jsem měla "normální psy", tak v půl roce šlapali jak hodinky, no a Gina v té době začala trošku vnímat.....no a chrt, tak to je kapitola sama o sobě, tam ani nejsem schopná zpětně říct, kdy to začalo být k něčemu.

Prostě u těch dvou nemůžu najít nic, co bych pojmenovala jako "základ"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně přišla tupá ta klikací paní, jestli ji potkám, klíďo povím, mně je to fuk :-)
Chtěla jsem se zeptat, jestli jste zkoušela "ke mně" "volno" hodněkrát za sebou. To mě jen tak napadlo, že lidé psa volají, ale už ho nepošlou pryč, on si odejde sám :-) a tak podobně.

Megí ráda bych odpověděla popravdě, i když si myslím, že ano, že tehdy jsem si načetla jak se to má správně se stopkou dělat a dělala to, ale neodpřísáhnu to, vážně si to už nepamatuju. A k tomu ještě dodám odpověď na to, že většinu irituje, že píšu, že to nejde, nešlo apod. Jenže já za ta léta zkoušela tolik věcí, tolik postupů a způsobů...i mě iritovalo, že nešlo ale vůbec nic na něj aplikovat. Možná existuje nějaký jeden, zázračný, který by se chytil, ale já jsem ho neodhalila. Šílel na vodítku, tance jak blázen, když zahlédl srnku. Klasický postup: musíš být v takové vzdálenosti, kdy bude ještě klidný. A to je jaková? On přestal vnímat, kdy někde v dáli byl bod, u kterého ani já jsem pomalu nerozluštila, že je to srnka, dokud se to nedalo do pohybu. To byly velké louky, lány klidně kolem 700m vzdálenost. Když nám srnka proběhla v lese před nosem třeba 100m, začal řev a tanec, dokud si jen myslel, že tam někde je. Prostě: je tam, určitě je, pusť mě za ní! Tak já táhnula psa pryč: dopr...není, už je pryč, nevšímej si jí, neřeš a šlap. Popravdě fakt nevím, jak jsem tu měla postupovat. Další: musí se mu omrzet. Tak na nějakých těch 400m jsem uviděla srnku...což on taky, tak se mi povedlo ho posadit s tím, že budem tiše a koukat na srnku a já mu meldovala, že je to přece jen srnečka a papá a je hodná. Nepomohlo, tak jsem jen držela hubu. Vůbec se zklidnit nedokázal, viděla jsem jak to v něm vře, dokud tam srnka byla, každou chvíli vyskočil a štěkal, což ale pro mě v lesích není zrovna ideální. Jak jsem psala, nejsme místo zvěřeprosté, máme ji tu všude, liška, srnky zajíci mi chodí pár metrů od plotu, když jsme vyšli, první srnku jsme jistě potkali po 100m. Chodili jsme na lány, kde bylo třeba 5/20hlavých stád daňků - chodili jsme tudy několik let, tak jednou za 14dní. Nikdy ho nepřestalo bavit vyšilovat. Tam si tu frustraci, že za nima nemůže vybíjel tím, že dělal kruhy kolem mě na flexině. To mi až tolik nevadilo, alespoň se vyběhal Jen ten neustálý řev mi vadil. A to byli vždycky několik set metrů od nás.

To , že se zvěř omrzí nefungovalo ani u nás, potkávali jsme ji dnes a denně. Ale postupem času, a spousty prace, se alespoň naučil v klidu sedět a na zvěř koukat - v klidu chápejte tak, že nerval. Ale stejně se celý klepal a pokud před námi vyběhne srna dnes, klepe se taky.

Záměrně jsme s ním chodila i za zvěří za plotem a ta ho nezajímala. I cilene potkávani zvere v zoo mu bylo jedno. Ve volném prostranství to bylo něco jiného. A při každé příležitosti by prostě šel. Já si to dost možná zkomplikovala i tím, že jsme začali běhat coursing, v době, kdy tohle zvládnuté neměl.

marcelaamax napsal(a):
To , že se zvěř omrzí nefungovalo ani u nás, potkávali jsme ji dnes a denně. Ale postupem času, a spousty prace, se alespoň naučil v klidu sedět a na zvěř koukat - v klidu chápejte tak, že nerval. Ale stejně se celý klepal a pokud před námi vyběhne srna dnes, klepe se taky.

Záměrně jsme s ním chodila i za zvěří za plotem a ta ho nezajímala. I cilene potkávani zvere v zoo mu bylo jedno. Ve volném prostranství to bylo něco jiného. A při každé příležitosti by prostě šel. Já si to dost možná zkomplikovala i tím, že jsme začali běhat coursing, v době, kdy tohle zvládnuté neměl.

Ten mi radili taky, že se jako naučí zvěř pronásledovat cíleně, na povel. Pak jsem vznesla dotaz přímo k těm na dráhu a ti mi to rozmluvili, že s s takovým psem je to blbost, že to jen zhorším, že už s tím nějaké zkušenosti mají.

lesnížínka napsal(a):
Megí ráda bych odpověděla popravdě, i když si myslím, že ano, že tehdy jsem si načetla jak se to má správně se stopkou dělat a dělala to, ale neodpřísáhnu to, vážně si to už nepamatuju. A k tomu ještě dodám odpověď na to, že většinu irituje, že píšu, že to nejde, nešlo apod. Jenže já za ta léta zkoušela tolik věcí, tolik postupů a způsobů...i mě iritovalo, že nešlo ale vůbec nic na něj aplikovat. Možná existuje nějaký jeden, zázračný, který by se chytil, ale já jsem ho neodhalila. Šílel na vodítku, tance jak blázen, když zahlédl srnku. Klasický postup: musíš být v takové vzdálenosti, kdy bude ještě klidný. A to je jaková? On přestal vnímat, kdy někde v dáli byl bod, u kterého ani já jsem pomalu nerozluštila, že je to srnka, dokud se to nedalo do pohybu. To byly velké louky, lány klidně kolem 700m vzdálenost. Když nám srnka proběhla v lese před nosem třeba 100m, začal řev a tanec, dokud si jen myslel, že tam někde je. Prostě: je tam, určitě je, pusť mě za ní! Tak já táhnula psa pryč: dopr...není, už je pryč, nevšímej si jí, neřeš a šlap. Popravdě fakt nevím, jak jsem tu měla postupovat. Další: musí se mu omrzet. Tak na nějakých těch 400m jsem uviděla srnku...což on taky, tak se mi povedlo ho posadit s tím, že budem tiše a koukat na srnku a já mu meldovala, že je to přece jen srnečka a papá a je hodná. Nepomohlo, tak jsem jen držela hubu. Vůbec se zklidnit nedokázal, viděla jsem jak to v něm vře, dokud tam srnka byla, každou chvíli vyskočil a štěkal, což ale pro mě v lesích není zrovna ideální. Jak jsem psala, nejsme místo zvěřeprosté, máme ji tu všude, liška, srnky zajíci mi chodí pár metrů od plotu, když jsme vyšli, první srnku jsme jistě potkali po 100m. Chodili jsme na lány, kde bylo třeba 5/20hlavých stád daňků - chodili jsme tudy několik let, tak jednou za 14dní. Nikdy ho nepřestalo bavit vyšilovat. Tam si tu frustraci, že za nima nemůže vybíjel tím, že dělal kruhy kolem mě na flexině. To mi až tolik nevadilo, alespoň se vyběhal Jen ten neustálý řev mi vadil. A to byli vždycky několik set metrů od nás.

Popravdě fakt nevím, jak jsem tu měla postupovat.

Ono to je o tom, že se psem, kterej už zvěř vidí nebo cítí, či prostě má přepnuto do loveckýho módu, už se toho moc dělat nedá. On už je za hranicí, kdy je schopen se učit pomocí operantního podmiňování, takže zafungovat může leda to, co má upevněné na úroveň reflexu, tudíž mu to v tu kritickou chvíli nemusí projít hlavou.
A aby se to dostalo na úroveň reflexu, musí se to milionkrát trénovat v klidným prostředí, kde je nuda a o nic nejde. A pak pomalu přidávat rušivé podněty a ztěžovat.
Nic zázračného neexistuje, je to celkem nudná dřina a málokdo má tolik vůle a trpělivosti. Takže výsledky pak vypadají různě, většina lidí, co má psy trvale navolno k tomu přišla jako slepej k houslím, prostě ten pes až takovej drive na zvěř nemá. Anebo si občas dopřeje úlet a majitel to neřeší, protože se zase hned vrátí.
Taky mám svoje máslo, podcenila jsem to na úplným začátku, tak urputnýho lovce jsem nečekala. Dneska menežuju vycházky tak, aby co nejvíc mohla navolno, zbytek na vodítku nebo na šňůře - to většinou v lese. V ne malém počtu případů je schopna se na povel "čekej" zastavit anebo si i sednout, když vidí zvěř, to dělá automaticky, jako v hypnóze, nemyslí u toho.
Hůř by to dopadlo v případě, že bych si já nevšimla, že vidí či větří zvěř anebo kdyby jí to vylítlo přímo před nosem. Což se nám u zvěře téměř neděje.
A chce to trénovat a upevňovat průběžně pořád, nic není jednou provždy. Mám vyzkoušeno, že pokud na vycházce víc cvičíme a odměňujem, prostě když se jim věnuju a nekochám se, tak z toho na další vycházce těžím, je to poznat.

"Hůř by to dopadlo v případě, že bych si já nevšimla, že vidí či větří zvěř anebo kdyby jí to vylítlo přímo před nosem".
Na tohle mám docela jednoduchou pomoc. Když přicházíme k houští, lesu, křoví ( však víte ), kde bych mohla zvěř čekat, dostane psice povel "sedni, štěkej", chvíli počkáme a vzduch je čistý.( Psice zvěř nehoní, nevadila by jí ani srnka před nosem, dělám to kvůli divočákům - ty bych překvapit nechtěla, lepší, když se klidí z cesty. I my ale máme zvíře, od kterého by odvolání bylo těžké - lišku. To je podobné, jako vaši psi u jiné zvěře, sice zastavím a stihnu uvázat, ale celá se klepe i stojí na zadních. )

každej pes je jinej a zkušenosti s výcvikem jakýkoliv pracovních plemen jsou nepřenositelné na výcvik bígla, chrta nebo pastevce.

nemyslím si, že je možné naučit ke mně do úrovně reflexu, vždycky tam bude trochu přemejšlení a teď je otázka, jak moc velký přemejšlení to bude a jakou sílu má v tom případě psovod vs "ten druhý objekt".

spíš jde možná o nějakou rutinu, jakože chodíme na flexině a tím pádem za srnou se neutíká, za slepicí se neutíká, za kočkama se neutíká, nikam divně do dáli se neutíká, za jinými psy se neutíká, ale v klidu se míjejí u nohy a takhle se to prostě dělá, takže pak možná někdy by to nemuselo být divný dělat stejně, když tam ta flexina třeba nebude

"Ke mně" nic moc, pro některé psíky je to prostě těžké. Máme "čekej". Ono je to takové uřvané, výrazné slovo :-) A mně to stačí. Zamrzne a pak se uvidí.

Terven, kolik má ta vaše? Píšete, že ještě pořád musíte mít oči na šťopkách...myslím, že by se mi nechtělo to tak dělat třeba 5 let. Myslím, že určitě tak 4 roky jsem to dělala, než psi dostali rozum Worick byl na flexině a vlastně šlo o to, abych si byla jistá, že Berry na volno nezdrhne nikdy nikam, ať už vidí zvíře(ta ho zaujala snad jen v roce) nebo psa. Ale určitě by se mi nechtělo x let jen mapovat terén. Jasné, chodila jsem na prochajdy kvůli psům, ale jsem botanik a zvířátkomil, takže prohlížení flory (a vlastně i fauny) je u mě prostě postižení a někdy se zapomenu, že psa vůbec nesleduju. Takže ne mobil, v tom jaksi já nic nenajdu(mám blbej) ale prostě čumím co kde lítá a roste.

Nic zázračného neexistuje, je to celkem nudná dřina a málokdo má tolik vůle a trpělivosti. Takže výsledky pak vypadají různě, většina lidí, co má psy trvale navolno k tomu přišla jako slepej k houslím, prostě ten pes až takovej drive na zvěř nemá. Anebo si občas dopřeje úlet a majitel to neřeší, protože se zase hned vrátí.

No mám podobný názor.

lesnížínka napsal(a):
Terven, kolik má ta vaše? Píšete, že ještě pořád musíte mít oči na šťopkách...myslím, že by se mi nechtělo to tak dělat třeba 5 let. Myslím, že určitě tak 4 roky jsem to dělala, než psi dostali rozum Worick byl na flexině a vlastně šlo o to, abych si byla jistá, že Berry na volno nezdrhne nikdy nikam, ať už vidí zvíře(ta ho zaujala snad jen v roce) nebo psa. Ale určitě by se mi nechtělo x let jen mapovat terén. Jasné, chodila jsem na prochajdy kvůli psům, ale jsem botanik a zvířátkomil, takže prohlížení flory (a vlastně i fauny) je u mě prostě postižení a někdy se zapomenu, že psa vůbec nesleduju. Takže ne mobil, v tom jaksi já nic nenajdu(mám blbej) ale prostě čumím co kde lítá a roste.

Chodím ven kvůli psovi, vidím všechno, slyším dobře, koukám na strom a periferně vidím psa. Přijdu domů odpočinutá. Možná zvyk od dětí? Velký pozor bych dávala asi v neznámém terénu, to určitě, jako že nepřijdu do neznámé vesnice, k lesu, a neodepnu vodítko a jdi si.. ale kde to znám, nebo předpokládám zvířata?
Předevčírem jsem stopovala nějakého létajícího blázna, asi 50 metrů šel pěšky ve sněhu, přitom normálně něco uloví, přiletí na strom bez větví, něco zaskřehotá a letí pryč, to je náš Ferda, no a koukám do sněhu a stejně vidím svého psa. Tak možná mám nějakou vadu. A taky na něj skoro furt mluvím. Jako "co tam děláš" a podle toho, jak rychle mává ocasem.. a to dělá pořád, to vysledujete, když něco hledá, upřeně sleduje,.. tak to musí přijít "ani na to nemysli, čekej". Normálka. Ale u toho sleduju vlaštovky. Nervní jsem byla, hrůza procházky, když můj pes neuměl počkat, když se u vzdáleného zvířete klepal a hvízdal. Proto jsme začali cvičit.

lesnížínka: "já za ta léta zkoušela tolik věcí, tolik postupů a způsobů...i mě iritovalo, že nešlo ale vůbec nic na něj aplikovat. Možná existuje nějaký jeden, zázračný, který by se chytil, ale já jsem ho neodhalila."

Naprosto rozumím co myslíte. Kamarádka bojovala s SH, který nežere, na hračky dlabe, na člověka dlabe, na feny taky dlabe... Nakonec teda vymyslela na mě trochu barbarskou metodu ... A sice jako člověk chovající doma myši pro své hady je začala brát v takovém tom přepravním boxu na procházky se psem. Pes na stopce. A když začal magořit, tak zašlápla a jednu mu vypustila ke sváče. Trvalo jí to asi dva roky a pes je schopný na povel "Hej" zastavit, když se rozběhne třeba za srnou. Přivolání jako takové je stále, jak to říct, huskouní, ale jsou spolu schopní fungovat na volno, což mi přijde jako úspěch. A živé myši už k tomu také nepotřebuje.

Edit: Řešila tím i jeho nežravost, protože jedna z mála věcí, kterou se zvládl cpát jak nezavřený byly myši na poli. Tak mu pak ještě na dochucení krmné dávky dávala malou mraženou pro hady. Ale to byl taky extrém, protože pes zvládl tři dny frfňat nad barfem než milostivě vzal něco do úst.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
lesnížínka: "já za ta léta zkoušela tolik věcí, tolik postupů a způsobů...i mě iritovalo, že nešlo ale vůbec nic na něj aplikovat. Možná existuje nějaký jeden, zázračný, který by se chytil, ale já jsem ho neodhalila."

Naprosto rozumím co myslíte. Kamarádka bojovala s SH, který nežere, na hračky dlabe, na člověka dlabe, na feny taky dlabe... Nakonec teda vymyslela na mě trochu barbarskou metodu ... A sice jako člověk chovající doma myši pro své hady je začala brát v takovém tom přepravním boxu na procházky se psem. Pes na stopce. A když začal magořit, tak zašlápla a jednu mu vypustila ke sváče. Trvalo jí to asi dva roky a pes je schopný na povel "Hej" zastavit, když se rozběhne třeba za srnou. Přivolání jako takové je stále, jak to říct, huskouní, ale jsou spolu schopní fungovat na volno, což mi přijde jako úspěch. A živé myši už k tomu také nepotřebuje.

Edit: Řešila tím i jeho nežravost, protože jedna z mála věcí, kterou se zvládl cpát jak nezavřený byly myši na poli. Tak mu pak ještě na dochucení krmné dávky dávala malou mraženou pro hady. Ale to byl taky extrém, protože pes zvládl tři dny frfňat nad barfem než milostivě vzal něco do úst.

Děkuju Ač slabá útěcha znáte to, cizí neštěstí potěší néé, dělám si srandu, ale jsem ráda, že ještě existuje další takový pes A zase musím napsat to, co tu holky nesnáší...to by u nás nešlo, já bych mu myš nedala ani omylem...kvůli té myši Já, když ji náhodou chytil, nebo sebral kočce, tak jsem zdrhala abych neviděla, nevěděla, neměla s tím nic společného...nikdy bych zvířeti neublížila, natož ho obětovala Ale je fajn, že na něco přišla. Já jsem taky říkala, že kdybych mu nosila slepici, že by jsme to dali

lesnížínka napsal(a):
Terven, kolik má ta vaše? Píšete, že ještě pořád musíte mít oči na šťopkách...myslím, že by se mi nechtělo to tak dělat třeba 5 let. Myslím, že určitě tak 4 roky jsem to dělala, než psi dostali rozum Worick byl na flexině a vlastně šlo o to, abych si byla jistá, že Berry na volno nezdrhne nikdy nikam, ať už vidí zvíře(ta ho zaujala snad jen v roce) nebo psa. Ale určitě by se mi nechtělo x let jen mapovat terén. Jasné, chodila jsem na prochajdy kvůli psům, ale jsem botanik a zvířátkomil, takže prohlížení flory (a vlastně i fauny) je u mě prostě postižení a někdy se zapomenu, že psa vůbec nesleduju. Takže ne mobil, v tom jaksi já nic nenajdu(mám blbej) ale prostě čumím co kde lítá a roste.

Aha, tak asi to máme nastavené různě a máme různé cíle. Feně je pět - té, o které je řeč. Té druhé je sedm. Neberu to tak, že v jistém věku je pes už hotov a od té doby už nic nemusíme, jen si užíváme plody své práce. Mě práce se zvířatama baví a celej náš společnej život beru jako cestu plnou výzev. Neumím si představit, že už bych je nic neučila, tou společnou činností na vycházkách relaxuju.
Počítám s tím, že tahle fena bude doživotně na volno fungovat s omezením. Nepřipadá mi to tak hrozné - pole, louky, přehledný terén anebo i klidnější městské části může volně. V lese má obvykle šňůru nebo vodítko, ale beru to tak, že tam je doma zvěř a ani psa s dokonalým přivoláním bych nenechala šmejdit všude.
Koneckonců s tím omezením asi zdaleka není jediná. Jen já bych se nemohla smířit s tím, že to vyřeším doživotní flexinou, takže jo, mapuju terén. Není to až taková práce, snažím se, aby na každé prochajdě měla dost vyžití navolno, aby mohla upustit páru, lovit myši...no a že jde kus cesty na vodítku, to pak zas není taková újma.
A průběžně cvičíme to přivolání, teď zrovna jsme v online kurzu stoprocentní to nikdy nebude, ale žádná snaha není na škodu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Hůř by to dopadlo v případě, že bych si já nevšimla, že vidí či větří zvěř anebo kdyby jí to vylítlo přímo před nosem".
Na tohle mám docela jednoduchou pomoc. Když přicházíme k houští, lesu, křoví ( však víte ), kde bych mohla zvěř čekat, dostane psice povel "sedni, štěkej", chvíli počkáme a vzduch je čistý.( Psice zvěř nehoní, nevadila by jí ani srnka před nosem, dělám to kvůli divočákům - ty bych překvapit nechtěla, lepší, když se klidí z cesty. I my ale máme zvíře, od kterého by odvolání bylo těžké - lišku. To je podobné, jako vaši psi u jiné zvěře, sice zastavím a stihnu uvázat, ale celá se klepe i stojí na zadních. )

"Orionko", a co zvolání "jsme stejné krve, ty i já"...?
Nebo tak nějak jste to psala, ne?
Jinak respekt k divočákům samozřejmě chápu, jen jsem si vzpomněla na Váš někdejší příspěvek .

Terven napsal(a):
Aha, tak asi to máme nastavené různě a máme různé cíle. Feně je pět - té, o které je řeč. Té druhé je sedm. Neberu to tak, že v jistém věku je pes už hotov a od té doby už nic nemusíme, jen si užíváme plody své práce. Mě práce se zvířatama baví a celej náš společnej život beru jako cestu plnou výzev. Neumím si představit, že už bych je nic neučila, tou společnou činností na vycházkách relaxuju.
Počítám s tím, že tahle fena bude doživotně na volno fungovat s omezením. Nepřipadá mi to tak hrozné - pole, louky, přehledný terén anebo i klidnější městské části může volně. V lese má obvykle šňůru nebo vodítko, ale beru to tak, že tam je doma zvěř a ani psa s dokonalým přivoláním bych nenechala šmejdit všude.
Koneckonců s tím omezením asi zdaleka není jediná. Jen já bych se nemohla smířit s tím, že to vyřeším doživotní flexinou, takže jo, mapuju terén. Není to až taková práce, snažím se, aby na každé prochajdě měla dost vyžití navolno, aby mohla upustit páru, lovit myši...no a že jde kus cesty na vodítku, to pak zas není taková újma.
A průběžně cvičíme to přivolání, teď zrovna jsme v online kurzu stoprocentní to nikdy nebude, ale žádná snaha není na škodu.

Jóó, to by bylo super, kdyby chtěl lovit ty myši Já bych stála dostatečně daleko Ono ho to i bavilo, ale třeba 5 minut a hotovo. Vždyť to říkám...celá já

lesnížínka napsal(a):
Jóó, to by bylo super, kdyby chtěl lovit ty myši Já bych stála dostatečně daleko Ono ho to i bavilo, ale třeba 5 minut a hotovo. Vždyť to říkám...celá já

Tak u myší by mi vydržely celej den. Mít dvě hodiny rozchod na louce, to by byla pro ně vycházka snů

Terven napsal(a):
Tak u myší by mi vydržely celej den. Mít dvě hodiny rozchod na louce, to by byla pro ně vycházka snů

Zrovna nedávno jsme měli na louce invazi myší, po tom, co začalo všechno tát a louka byla zatopená. Hemžily se nám myši pod nohama.

Fena jich na volno v relativně krátké době stihla pět, pes na flexině 3. Pak dostal pes náhubek a fenu jsem musela zabavit balonkem 🙈.

Ale kdybych je tam nechala dvě hodiny lovit, tak přesně jak píšete, vycházka snů
😀

fikovnice napsal(a):
"Orionko", a co zvolání "jsme stejné krve, ty i já"...?
Nebo tak nějak jste to psala, ne?
Jinak respekt k divočákům samozřejmě chápu, jen jsem si vzpomněla na Váš někdejší příspěvek .

To volám už jen na ty, co neutečou :-)) Pak už nic jiného nezbývá.

Tak teď pobavím svým hloupým dotazem všechny zkušené v této diskuzi. Ale na druhou stranu - začínali jste všichni. Jak jsem napsala někde výše mám malého nalezenečka. Je opravdu malinký a když se mi nepodaří ho něco naučit, tak ho prostě vezmu do náručí a nebudu se z toho hroutit. Jsem Jsem starší "dáma" a po cvičácích, polích a lesích běhat nebudu. Jen se chci pokusit naučit mého závisláka základní povely, abych s ním mohla chodit v pohodě - pro oba - na procházky. Je mu cca půl roku. Máme zvládnutý povel "ke mně" s jedním úprkem za koroptví, ale návrat úspěšný - můj útěk opačným směrem. Umíme sedni, cvičíme lehni. Chůze u nohy jen na opravdu krátkou vzdálenost.(počítám na metry). A teď přijde asi Váš smích. K čemu je mi tzv couračka, stopovačka...? Sice jí mám, ale nevím, co se na ní pejsek učí, jak a kdy jí použít. Prosím, jestli mi chcete napsat něco ironického, nebo to, že jsem úplně blbá ženská, tak no slyšet neptřebuju.

jarka-ká napsal(a):
Tak teď pobavím svým hloupým dotazem všechny zkušené v této diskuzi. Ale na druhou stranu - začínali jste všichni. Jak jsem napsala někde výše mám malého nalezenečka. Je opravdu malinký a když se mi nepodaří ho něco naučit, tak ho prostě vezmu do náručí a nebudu se z toho hroutit. Jsem Jsem starší "dáma" a po cvičácích, polích a lesích běhat nebudu. Jen se chci pokusit naučit mého závisláka základní povely, abych s ním mohla chodit v pohodě - pro oba - na procházky. Je mu cca půl roku. Máme zvládnutý povel "ke mně" s jedním úprkem za koroptví, ale návrat úspěšný - můj útěk opačným směrem. Umíme sedni, cvičíme lehni. Chůze u nohy jen na opravdu krátkou vzdálenost.(počítám na metry). A teď přijde asi Váš smích. K čemu je mi tzv couračka, stopovačka...? Sice jí mám, ale nevím, co se na ní pejsek učí, jak a kdy jí použít. Prosím, jestli mi chcete napsat něco ironického, nebo to, že jsem úplně blbá ženská, tak no slyšet neptřebuju.

Stopovačka je na to, aby se pes naučil "ke mně". Je to mechanické jištění i třeba na to, když si myslím, že pes neposlechne, tak aby nemusel být na dvoumetrovém vodítku, má větší prostor na 15m šňůře.
Váš pejsek na zavolání přiběhne, tak žádnou stopovačku nepotřebujete. Tady není nic k smíchu, to jsme jen tak, jako vždy, odklonili diskuzi k velkým detailům.
Děláte to dobře.

jarka-ká napsal(a):
Tak teď pobavím svým hloupým dotazem všechny zkušené v této diskuzi. Ale na druhou stranu - začínali jste všichni. Jak jsem napsala někde výše mám malého nalezenečka. Je opravdu malinký a když se mi nepodaří ho něco naučit, tak ho prostě vezmu do náručí a nebudu se z toho hroutit. Jsem Jsem starší "dáma" a po cvičácích, polích a lesích běhat nebudu. Jen se chci pokusit naučit mého závisláka základní povely, abych s ním mohla chodit v pohodě - pro oba - na procházky. Je mu cca půl roku. Máme zvládnutý povel "ke mně" s jedním úprkem za koroptví, ale návrat úspěšný - můj útěk opačným směrem. Umíme sedni, cvičíme lehni. Chůze u nohy jen na opravdu krátkou vzdálenost.(počítám na metry). A teď přijde asi Váš smích. K čemu je mi tzv couračka, stopovačka...? Sice jí mám, ale nevím, co se na ní pejsek učí, jak a kdy jí použít. Prosím, jestli mi chcete napsat něco ironického, nebo to, že jsem úplně blbá ženská, tak no slyšet neptřebuju.

Přesně jako megí, stopovačka je k tomu, aby vám za tou koroptví neutekl úplně. Pokud jste ho od ní dokázala odvolat, tak super. Pokud ale někdy přijde na to, že koroptev je lepší a naznačí, že vás neposlechne, už by tu couračku pro jistotu mít měl.

Stejně tak někomu zdrhá pes za pejskama, kočičkama, autama, loví cyklisty, běžce a podobnou havěť - tak se jistí tou stopovačkou, aby pes nemusel být pouze na krátkým vodítku a přitom na něj člověk dosáhl.

jarka-ká napsal(a):
Tak teď pobavím svým hloupým dotazem všechny zkušené v této diskuzi. Ale na druhou stranu - začínali jste všichni. Jak jsem napsala někde výše mám malého nalezenečka. Je opravdu malinký a když se mi nepodaří ho něco naučit, tak ho prostě vezmu do náručí a nebudu se z toho hroutit. Jsem Jsem starší "dáma" a po cvičácích, polích a lesích běhat nebudu. Jen se chci pokusit naučit mého závisláka základní povely, abych s ním mohla chodit v pohodě - pro oba - na procházky. Je mu cca půl roku. Máme zvládnutý povel "ke mně" s jedním úprkem za koroptví, ale návrat úspěšný - můj útěk opačným směrem. Umíme sedni, cvičíme lehni. Chůze u nohy jen na opravdu krátkou vzdálenost.(počítám na metry). A teď přijde asi Váš smích. K čemu je mi tzv couračka, stopovačka...? Sice jí mám, ale nevím, co se na ní pejsek učí, jak a kdy jí použít. Prosím, jestli mi chcete napsat něco ironického, nebo to, že jsem úplně blbá ženská, tak no slyšet neptřebuju.

Zatím máte prcka, myslím tedy věkem, ještě uvidíte, až přijde puberta, ale třeba tu stopovačku fakt potřebovat nebudete. A máte výhodu, že máte i velikostně prcka. Já třeba na křížence maltézáka stopovačku nikdy nepoužila, vždy se držel u nás.

"couračka" = šňůra, kterou pes tahá, neboli šňůra, která se courá za psem
"stopovačka" = originál je 10m "vodítko", na kterém se pes vodí ve sportovní kynologii v disciplíně pachové práce - stopa (aby nebyl ovlivňovám psovodem)

to k terminologii

jak již píší ženy výše, v rámci poslušnosti to je prostě dlouhé až dlouhatánské vodítko (10-15-20-.....metrů, já třeba mám kulaté lanko průměru 6mm), které slouží k mechanickému jištění psa, aby neutekl, aby na povel "ke mně" vždy přišel - MUSEL přijít, ty mu pomocí té šňůry nedáš jinou možnost.

Ono i ten jeden úprk je špatně (pes se tím učí, že po povelu nemusí následovat příchod k člověku)a vzhledem k věku psa bych počítala s nástupem neposlušnosti a s nutností k té stopce sáhnout.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zatím máte prcka, myslím tedy věkem, ještě uvidíte, až přijde puberta, ale třeba tu stopovačku fakt potřebovat nebudete. A máte výhodu, že máte i velikostně prcka. Já třeba na křížence maltézáka stopovačku nikdy nepoužila, vždy se držel u nás.

Ono to až tak není o velikosti, ale o plemeni. Taky si neumím představit maltézáka nebo třeba bišona, jak zdrhají za zvěří, ale nevím, jestli to není spíš tím, že lidi takhle plemena příliš do přírody netahají.
Jinak trénovat přivolání potřebuje i malej pes, i když tady párkrát někoho pobavila představa 4 kg psa na stopce.
Ono hlavně u těch mrňousů je problém materiál - pro pobavení dávám foto naší první stopovačky, kterou jsem nakonec věnovala kamarádce na většího psa. Stačila rosa a šňůra příšerně ztěžkla - feně bylo na fotce necelých pět měsíců, váhu si netroufám odhadnout - možná pět kilo?
Zhruba za dva týdny po pořízení fotky dceři zmizela v lese za srnou a cca dvě hodiny jsme o ní nevěděli. A to šla ve smečce se dvěma stafbulíky, které milovala. Bylo to peklo, čip v té době ještě neměla a číslo telefonu na výstroji taky ne. To vše přišlo až později. V lese je i skalní vyhlídka, sráz k řece...hlavou mi běžely katastrofický scénáře. Zatímco jsem zoufale běhala po lese spolu s dcerou a majitelkou stafbulíků, zazvonil mi telefon a volala sousedka.
Štěňátko bylo u nás před barákem a dožadovalo se vpuštění dovnitř. Paničku holt nenašla na značce, tak se vydala přes dvě silnice kilometr domů sama.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tak základ při "zdrhnutí " psa v lese či na poli (tím nemyslím panický útěk např. po potardě) za zvěří, je počkat na místě, kde k tomu došlo....
Valná většina psů se tam vrátí (pokud je nepotká nehoda).Hysterické běhy za psem + hulákání většinou výsledek nepřináší. Neb i ten nejpomalejší pes je xx krát rychlejší nez "nejrychlejší páník" ...

Ano, hystericky brečet na místě je lepší, potvrzuji.

co se týká materiálu pro malé psy, tak např. paracord nebo dokonce mikrocord (ha, dnes paracord 100) - průměr 4 a 2mm, pevné, lehoučké, poměrně nenasákavé
nebo PES lanko 5mm

https://www.paracord.cz/material-na-vyrobu/

"průměr 4 a 2mm, pevné, lehoučké, poměrně nenasákavé
nebo PES lanko 5mm"

ale taky si tim muzete pes i vy skarede ublizit