Ukončení lekcí na cvičáku

Megi:
Tak u nás to naopak není o tom, že by nás to nebavilo.

Je zkrátka hodně demotivující vidět, jak pes, který doma na zahradě nebo venku na poli zvládá vše perfektně, se najednou na cvičáku chová jako šílenec a jako kdyby se nikdy neučil nic. A intruktor pak řekne všem do éteru: Tak cvičte každý den, aby pak byl vidět nějakej progres...

Přitom jsem se shodli s dalšími několika lidmi, že největší zádrhel jsou ti ostatní psi okolo. Byli jsme skupina pejskařů se štěňaty, které ještě ty způsoby nemají a jsou rozjívené, o což je to horší.

Pravdou zůstává, že my konkrétně prostě moc psů nepotkáváme nikde a když už ano, i na procházce je z toho hned haló, fena je nadšená nadmíru a táhne jako blázen. Nemáme ale známé se psy a máme jen jednu známou paní, která ale většinou nemá na společné vycházky čas. Pro tu naši fenku je to prostě moc nadšení naráz. Ne jen jeden pes, ale je jich hned několik a díky tomu se nedokáže soustředit na práci s povely a na trénink.

Jinak vy máte asi štěstí na lidi a známé pejskaře, nebo nevím. Já si nemohu dovolit ani tu naši pustit na louce bez stopovačky, jelikož je nadšená naprosto z každého, kdo se mihne okolo. Naposledy byla na volno, když poskákala radostně nějakého pána a paní, která mi pak důležitě řekla, že omluva jí tu bundu od bláta asi nevyčistí... Od té doby ji prostě pouštím jen v noci či vzácně, když se pořádně rozhlédnu a v horizontu kilometru nikde nikdo není.

Opět, v těchto případech přivolání ani nezkouším, jelikož vím na 100%, že by nefungovalo. Vše je zajímavější než já, pamlsek a můj příkaz, když je to člověk či zvíře. Tohle pořád nemáme ošefované, bohužel.

Přitom tu obtížnost s přivoláváním trénujeme často a ono se to lepší, ale lidi či zvířata venku na procházce jsou stále moc velké sousto.

Já na cvičák nechodím, ale třeba dobře vedené štěněcí školičky mi osobně přijdou jako výhoda, protože si myslím, že se pejsek prostě naučí fungovat v psím kolektivu.

Přitom jsem se shodli s dalšími několika lidmi, že největší zádrhel jsou ti ostatní psi okolo. Byli jsme skupina pejskařů se štěňaty, které ještě ty způsoby nemají a jsou rozjívené, o což je to horší.

No tak pokud je to kolektivní názor, tak co kdybyste se domluvili a na cvičák vyrazili dřív a štěňata nechali vyblbnout, trochu upustit páru a pak teprve vyrazit na lekci.

Jinak jsem ze všeho taková zmatená....na jednu stranu vaše čubina všechno umí a nebaví vás to dělat na cvičáku furt dokola, na druhou stranu vlastně nezvládá nic, pokud je v blízkosti jiného psa.

Přestanete chodit na cvičák...fajn...taky nejsem cvičáková, ale jak teda zajistíte socializaci se psy, jak najdete kámoše, aby si vaše holka mohla se psy zablobnout. Jak se vaše čuba naučí fungovat v přítomnosti jiného psa.??

"Jinak vy máte asi štěstí na lidi a známé pejskaře, nebo nevím."
To jste mne rozesmála :-) :-)
1) megý byla cca do roka bojové vemeno a pro 99 % lidí a bojové plemeno
2) od dvou tří let boj se psy, ale láska k lidem... totálně bezbřehá, slintající, skákající
3) já nemám ráda lidi
Ale všude jsem psa brala s sebou. Cesta do města busem, vlakem, pěšky, do krámu, na úřad, do velkoměsta, do práce, do parků, ke kravám, ovcím, srnám, kočkám.
A teď si představte, že od jisté doby pracuji doma a chodí sem spousta lidí a ten pes na ně skákat nesmí + dost lidí hlásí, že se bojí.
Některé dny to bylo tak, že pes musel být zavřený vedle, což neva, ale při tolika lidech tam byl tak dlouho, že se mi chtělo brečet.
A teď? Řeknu - běž, lehni si na gauč - a pes jde. A čeká, dokud neřeknu, že je nejlepší pes na světě a koupím mu anglickou slaninu.
Prostě se to naučit musel, protože jinak by byl furt zavřený, nevychovaný, já se cítila jako debull a tak.
Nejlepší nácvik byl, když jsem lidi přemluvila, že psa podržím, esi se bojej,
a oni mu dají pamlsek nebo tak něco.
Takže pes věděl, že když tam chvíli vydrží, dostane to, co chce - omatlání od lidí.
To, že jednou překousala vodítko, když se ještě učila, protože se jí člověk nelíbil
(a měla pravdu), nebudu zmiňovat? :-)

Je to práce, je to postupné, možná pomalé... ale musíte si najít způsob, vyhledat
ty situace pro nácvik.
Máte lidi ze cvičáku, domluvte se a choďte spolu ven. Přece.
Nechte psy poblbnout, udělejte rojnici a dělejte sedni lehni, pak se rozprostřít dál
od sebe a zkoušet a zkoušet.

Vlastně na tom nic není. Ne? :-)

sardullah:
Ano, tohle je ošemetné. A myslela jsem na to taky, nicméně není něco pravdy na tom, že se psi lehce vyklidní, jakmile už to nebudou úplné nevybouřené psí děti?

Když jim začnou i psi na procházkých připadat jako normální jev. Prostě se skamarádí, očuchají se a když se shodneme, pustíme je, aby si pohráli.

K tomu návrhu přijít dřív a nechat štěňata vyblbnout...Jsme tam jediní se štěnětem, které už váží přes pětadvacet kilo. Jedno další je malej jezevčík, kterého je ta naše se svou nadšenou náturou schopná zašlápnout jednou packou. Pak je tam maličká borderka, která má tři měsíce a kříženec, který má čtyři měsíce, taky prcek.

Do areálu cvičáku se může až s trenérem, jinak ne. To leda, že bychom si domluvili seanci na něčí zahradě.

Ono by to nebyla taková potíž, že něco nezvládá v přítomnosti psa, kdyby nebyla tak těžká na utáhnutí. Proto jsem na cvičák doccházeli s přítelem. On mě jistil, když jsem potřebovala odpočinout, jinak jsem s ní cvičila já. Ale je to fakt jiné, táhnout desetikilového pejska, který se vzpouzí, a táhnout takhle velkého.

A ano, vím, že jsem si tohoto vybrala sama. Ono to nějak půjde, ale snažím se vidět naději v těch soukromých lekcích, když už něco. Jsou psi, co oceňují pamlsky a hračky nadevše, Ta naše, jelikož moc psů nezná a nepotkává, je nejvíc odměněná přítomností jiného psa a to je prostě problém.

"Ta naše, jelikož moc psů nezná a nepotkává, je nejvíc odměněná přítomností jiného psa a to je prostě problém."

Ne, to je výhoda.

Megi:
//2) od dvou tří let boj se psy, ale láska k lidem... totálně bezbřehá, slintající, skákající
3) já nemám ráda lidi//

Jako bych to psala já. Tolik k vyhledávání lidí ze cvičáku, kde už se nechceme ukazovat a účastnit se tréninků. :D

A kolik je té Vaší? Jak jste ji zvládala jako štěňátko?

Já si fakt myslím, že pes potřebuje otupět vůči podobným lákavým vlivům. Ale sedřít se z kůže, když pes odmítá spolupracovat a z výcviku má kulové? Za mě to fakt není cesta, proto jsem došla k tomu, že tudy to nepůjde.

Tpo už by jí spíš prospělo chodit kamkoliv socializovat. Rohodně víc, než se snažit ji v podobných stavech trénovat. Jenže kam, no. Leda do parku a na vodítku/stopovačce.

Byste měla tu naši vidět, když jdeme kolem jakéhokoliv plotu, kde ona ví, že je pejsek. Je jedno, zda na ni agresivně řve a odhání, ona je stále nadšená. S kaaždým by se kamarádila. S lidmi i psy, ale ze psů je více nadšená.

Vy jste odmítla nápad na individuální lekce s tím, že by Vám přítel nekoupil nový zahradní nábytek, a teď Vám vadí, že jsou na cvičáku na skupinovkách další štěňata… Vy to budete mít vždycky těžké…

"Je zkrátka hodně demotivující vidět, jak pes, který doma na zahradě nebo venku na poli zvládá vše perfektně, se najednou na cvičáku chová jako šílenec a jako kdyby se nikdy neučil nic."

nedodržujete postup ztěžování výcviku, postup krok po kroku

A to má zkrátka prioritu i před pamlsky, hračkami a povely páníčka. Nemají to tak samozřejmě všichni, záleží i na nátuře a rase psa - někteří jsou klidnější, těch je však minimum. Četla jsem v předešlých diskuzích, že na některých cvičákách pejsky i pustí, aby se nejdřív vyblbnuli, očuchali se, poznali se a pohráli si.

Tady to odpočátku bylo kategorické: ,,Nepouštějte je k sobě, tady se cvičí, nesocializuje..."

A ta naše se raději na obojku uškrtí, než aby přestala řešit to, že kousek vedle nás je další štěně. Je neskutečně těžké upoutat její pozornost a přimět ji soustředit se na pamlsky a povely, jelikož jiný pes je stále důležitější. Přitom když trénujeme pořád ty samé povely dokola doma, je tak o 300% motivovanější a trénink povelu a přivolávání je úplně jiné kafe.

Je mi jasné, že pes to všechno má umět především mezi rušivými vlivy. Nejsem si už ale moc jistá, jak moc efektivní tohle je teď, když je to malé rozjívené tele, co leze právě do puberty. Bylo mi tady už řečeno, že hromadné lekce asi nebudou nic pro nás, jelikož máme temperamentní plemeno. A já spoléhám i na to, že po překlenutí toho těžkého pubertálního věku se i náš pes uklidní a práce s ním bude o to snazší.

Hele ale ta školička a cvičák, hromadné lekce, je právě o tom, aby se pes naučil poslouchat i mezi ostatními psy , v tom vám nepomohou ani soukromé lekce, kde budete s trenérem cvičit samy. A dovolím si tvrdit, že tohle nemá vůbec nic společného s temperamentem psa - mám oba psy hoodně temperamentní, ale oba dva na cvičáku dají přednost cvičení a hře semnou před ostatními psy. A mají to tak v podstatě od štěňat - a je to právě tím, že jsou tak od štěňat naučení, namotivovaní. Vždycky od první lekce jsem se snažila pro štěně být zajímavější na tom cvičáku než ostatní psi, neřešila jsem ani tolik povely, ale navázání na mě, hru....

Pokud vám na cvičáku ale řekli, že to není vhodné pro vás, kvůli tomu, že se pes nesoustředí, ale více ho zajímají psi, tak to podle mě není dobrý cvičák. Protože nějaká školička by měla být primárně od toho, aby vás naučili být pro psa zajímavější, navázat ho na sebe. Já bych v tom vašem případě asi postupovala tak, že bych si nejdřív cvičila psa někde za plotem, dál od psů, a až by to zvládal, tak bych se přibližovala. Prostě zase od nejjednoduššího ke složitějšímu.. A upřímně bych moc nespoléhala na to, že se pes jen tak sám od sebe věkem uklidní a bude to mezi těmi psi lepší, spíš naopak.


A co se týče toho pouštění psů - já to na jednu stranu chápu, že to tam nechtějí... U nás na cvičáku se na tohle různily názory... Chodila jsem jednou týdně do socializační školičky, kde se štěnda (a i dospěláci, byly dvě skupiny) pouštěli na volno před i po cvičení... A pak jsem chodila ještě na individuální cvičení, kde byl na place jeden, max dva psi (třeba při nácviku odložení, jeden odložený, druhý cvičil) - a tam nedoporučovali nechávat štěnda na cvičáku hrát, protože se mají od začátku učit, že se tam pracuje... ale to už šlo spíš vyloženě o sportovku... A je to pes od psa.. Se mnou psi spolupracovali bez ohledu na to, že si tam mohli i hrát... Ale opravdu tam byli jedinci, kteří potom, co si tam začali i hrát, se přestávali soustředit a cvičili hůř, protože prostě věděli, že si tam můžou i hrát, a chtěli. Problém pak někteří psi měli i po tom, co se na začátku vylítali a vyblbli s ostatními - byli hotoví, unavení... A upřímně se docela divím, že se tam nic nikdy nestalo, že nedošlo k nějakému konfliktu... Protože jako pustit dvě štěnda je něco jiného, než jich pustit 15, různého věku, velikosti, temperamentu...JO a taky tam chodili vyloženě lidi se psema jen z toho důvodu, že si tam psi vypustili, vylítali a konec, že je pes vůbec nevnímá jim bylo jendno Kamarádka vede školičku jinde, a tam tohle taky neexistuje - nechce za to mít zodpovědnost, takže prostě lidem říká, že kdo chce psy vylítat, tak ať si jdou za plot na louku...

"v tom vám nepomohou ani soukromé lekce, kde budete s trenérem cvičit samy"

trenér by měl výcvik vést za přítomnosti "rušivých vlivů", přiměřeně dle toho, co ten konkrétní pes zvládá

Ano, tohle je ošemetné. A myslela jsem na to taky, nicméně není něco pravdy na tom, že se psi lehce vyklidní, jakmile už to nebudou úplné nevybouřené psí děti?

Když jim začnou i psi na procházkých připadat jako normální jev. Prostě se skamarádí, očuchají se a když se shodneme, pustíme je, aby si pohráli.

Nechci vás strašit, ale rozhodně to nemusí být tak, jak si to představujete. Naopak pes může totálně vyvádět pokaždé, když zmerčí psa......nemusí to být rozhodně tak, že z toho vyroste, ale naopak, že se to ještě zhorší, protože vy nebudete vědět, jak na to...vaše čuba si zafixuje nějaký vzorec chování a jediný rozdíl bude v tom, že bude mít větší váhu a budeme tady třeba řešit protitahací postroje.

A řekla bych, že u spoustu psů, kteří vyvádí, když vidí psa, ať už nadšeně a s radostí, tak naučit klid, je alespoň pro mě, jedno z nejtěžších věcí a abyste ten klid naučili, tak potřebujete trénovat v přítomnosti neznámých psů.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"v tom vám nepomohou ani soukromé lekce, kde budete s trenérem cvičit samy"

trenér by měl výcvik vést za přítomnosti "rušivých vlivů", přiměřeně dle toho, co ten konkrétní pes zvládá

Jo, tak je fakt, že záleží jak kdo. Protože někteří trenéři berou soukromé lekce tak, že se právě setkají na cvičáku s jedním majitelem a psem, a celou dobu cvičí tam, bez ostatních psů, bez rušivých vlivů...

Já bych úplně nezatracovala ty hromadné lekce, co mají zaplacené, jen bych se je přizpůsobila svému psovi. To znamená přijít a chodit chvilku okolo, ve větší vzdálenosti.. A postupně se přibližovat blíž a blíž... Využila bych těch ostatních psů. Vzala bych nejoblíbenější hračku a se psem si hrála, nejdřív daleko od nich, pak blíž...

No dyť to je to, co říkám - choďte všude, ať jí psi zevšední.
Najděte psa za plotem, ale dost daleko - tam můžete cvičit, příště půjdete blíž.
K pejskovi se jde, ale v klidu, jinak se otáčíme a žádný pejsek, jdeme pryč. Atp.
Jak jsem to zvládala... asi mám větší sílu než ten pes :D nebo víc rozumu, takže mi bylo jasné, že to musíme nacvičit, jinak ořu asfalt a pes někoho, když ne oslintá a porazí, tak třeba něco zabije. A co já pak. Jak budu vypadat?

Pokud nemáte psí kámoše,nemáte moc možností potkávat jiné psy,tak naopak ten cvičák přeci potřebujete
Naprosto stejný problém řešil/řeší můj odchov, roční labrador,doma,na zahradě,o samotě venku poslouchá parádně,cvičí parádně. Jsou na vesnici, psů kámošů minimum,nemají možnost. Odmala chodí na cvičák kvůli socializaci a potkávání psů. Šlo to,teď jak se dostal pes do puberty,tak katastrofa, poslušnost u psů nula. Tak jsem mu poradila,ať se na cvičáku domluví, a nedělá to,co oni (je to ten základ,co u vás), ale jde na druhou stranu,co nejdál od nich a tam ať cvičí po svém, úplné základy. Až tam už bude vnímat a schopný cvičit,ať se přiblíží atd. Světe div se,fungovalo to,pokaždé to bylo lepší a lepší. Bohužel teď tam kurz skončil a nějak není místo na další. I tak jsem mu radila,ať tam jezdí,i kdyby měl cvičit za plotem. Stejně tak jezdí ke mě na základy lovečiny. Ze začátku když byl na řadě jsme šly od mých fen tak daleko,aby je skoro neviděl,jen věděl,že tam jsou. Dneska už uděláme kolečko a házíme si aporty vzájemně a funguje to. Problému se nelze vyhýbat,naopak mu musí jít člověk naproti a řešit ho. Individuální lekce o samotě vám nic nepřinesou kromě klamného pocitu uspokojení,že pes funguje

Tak asi záleží, co se psem chcete dál. Já chtěla nějaké zkoušky, na pohodu. Mám plemeno, co dospívá třetím rokem. První rok byl o nervy, fenu zajímali hlavně ti psí. Ale právě tím, že jsme se ve školičce pohybovaly mezi psí, procvičovaly základní povely, hrály hry, tak si fena na přítomnost psů zvyklá a po dvou lekcích jsem se stala členem cvičáku, měla i soukromé lekce, teď už chodíme cvičit jako členové, i základní zkoušky máme a fena psy přestala časem řešit a to i na procházce, za plotem, kdekoli.
Ostatně, samostatné lekce si můžete zaplatit určitě i na vašem cvičáku.

Ještě bych ráda napsala, že vím, jak je nepříjemný, když můj pes lomcuje vodítkem, dělá cirkus, když vidí jiného psa.
Vlastně ještě dodnes s Ginou narazím na psa....nevím podle jakého klíče si je vybírá......kdy za ním chce a to hodně.
Bohužel někdy se stane, že ani nevyužijeme, že se zeptám majitelů, jestli není problém, aby se pesani pozdravili, protože dvouletá pyrenejka není schopná dojít k pesovi jako slušně vychovanej pes, takže dělám okruhy, odcházím do vzdálenosti, kde mě začne zase vnímat, kdy je to na pohodu a vyrazíme k pejskovi znovu, pár kroků ok a pak se Jeckyl změní na Hyda a zase vyrazí, takže další otočka, další kolečko, další srovnání čuby a obcházíme psa ze zadu, aby nešla "tváří v tvář" a zas nic....takže poslední pokus.............ne??...No tak pěkně děkujeme, ale dneska z toho pozdravení nic nebude.
Horší situace nastává, když se pes, který Ginu začne móc zajímat, objeví někde, kde se musíme minout na úzké cestě, kde nic jiného nezbude.....no tak prostě drapnu Ginu za obojek a jdeme aŤ je to co nejdřív za námi.
Já vypadám jakože mám psa, co není políben socializací ani výchovou a hluboce se stydím...ne za Ginu, za svojí neschopnost.

No a pak zase potkáme my psa, který se zmítá na vodítku, panička ho táhne nám z cesty a já procházím se svojí pyrenejkou u nohy, v klidu na prověšeném vodítku....a to je přesně to, co člověk chce...to je ono....to je radost.......

A jako majitelka feny, která i ve dvou letech má prostě svoje dny a stane se, že ztropí scénu, že chce za pejskem, řeknu jediné....to, že se budu psům vyhýbat, že si řeknu, že když je s tím problém, tak prostě budu chodit mimo civilizaci a bude to ok......tak to je cesta do pekel. Naopak, čím je to horší, tak tím víc "trénujeme".

Hmm, takže jsem příspěvek odeslala za hodinu a bez citace a jiná vlákna se mi ani nenačtou. Produktivní den.

Od začátku, co jste sem, zadavatelko, psala první dotaz, Vám to říkali všichni - jak se učí, jak se postupuje. Vy to úplně ignorujete.
Mě to neba.

Kolik té feně vlastně je? Ono už to není úplně malinké štěně, ne?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hmm, takže jsem příspěvek odeslala za hodinu a bez citace a jiná vlákna se mi ani nenačtou. Produktivní den.

Od začátku, co jste sem, zadavatelko, psala první dotaz, Vám to říkali všichni - jak se učí, jak se postupuje. Vy to úplně ignorujete.
Mě to neba.

Já před 3/4 hodinou nedostala vůbec nikam. Ať jsem klikla, kam jsem klikla, na jakékoliv vlákno, jenom to nahlásilo error, something wrong a najednou zase všechno funguje.

marcelaamax napsal(a):
Kolik té feně vlastně je? Ono už to není úplně malinké štěně, ne?

v listopadu 2021 byla dvouměsíční - takže 8 měsíců ??

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
v listopadu 2021 byla dvouměsíční - takže 8 měsíců ??

Jo tak to jo, nevím proč jsem měla za to, že je čubina ještě starší. Ale to je jedno, to jen tak ze zvědavosti.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hmm, takže jsem příspěvek odeslala za hodinu a bez citace a jiná vlákna se mi ani nenačtou. Produktivní den.

Od začátku, co jste sem, zadavatelko, psala první dotaz, Vám to říkali všichni - jak se učí, jak se postupuje. Vy to úplně ignorujete.
Mě to neba.

No já se na jednu stranu zadavatelce nedivím, ono je ta situace frustrující. A opravdu vím sama jaké to je......a jak trénuju, tak jak tady radí skoro všichni, včetně mě...ze vzdálenosti, kde ještě pes vnímá, nedostat se do situace, kdy se mi pes přetočí....a je to problém, protože jsou prostě místa, kde na potřebný distanc není místo......teď teda nemluvím o Gině, ale o Sáře.......vím, jak dlouho jsem se s tím crcala a vlastně nakonec mi došla trpělivost a když jsem se naštvala, tak už to šlo.

A zase moc dobře si pamatuju u mladý Giny, že vždycky předvedla divadlo adekvátně velké tomu, kolik diváků měla. Protože není nad to, když celej park čučí, jak ta "velmi nenápadná" malá bílá medvědice vyvádí.

Takže ano zadavatelko....asi rozumím vašim pocitům, rozumím tomu proto, že jsem je sama zažívala a ještě dneska mi pyrenejka cvičně občas nějakou svojí hereckou etýdou zvedne mandle.
A proto si myslím, že cvičák je naopak za mě dobrá volba a asi bych to udělala podobně jak popisovala výše janaa........prostě bych se dohodla s instruktorem, že si odejdu se štěnětem kus dál a tam si budu procvičovat třeba jenom sedni, lehni a nebo si dřepneme na travičku a budeme na pejsky koukat......
Domluvit se, že místo nějakých cviků na poslušnost, potřebujete spíš zvládnout přítomnost dalšího psa.

Aliza
Je zkrátka hodně demotivující vidět, jak pes, který doma na zahradě nebo venku na poli zvládá vše perfektně, se najednou na cvičáku chová jako šílenec a jako kdyby se nikdy neučil nic.
Naopak. Pro vás by taková situace měla být motivací. Pohonem. Fena se nechová jako šílenec, jen ji nikdo nenaučil, jak se v přítomnosti psů chovat.
Jak je psáno výše/níže dle výběru řazení příspěvků, neměla byste fenu izolovat a chodit jen tam, kde VÁM to vyhovuje. Psice potřebuje psí interakce, vy se potřebujete naučit ji na sebe navázat atd. Když máte pocit zmaru, hlavu vzhůru a najděte si venčicí kámoše s razancí a kadencí úměrnou vaší feně, ať jí psí kámoši nejsou tak vzácní. Přerušit docházku do psí školky se mi zdá bohužel jako nejhorší možná varianta pro fenu. I když vám se možná uleví.

"jen ji nikdo nenaučil, jak se v přítomnosti psů chovat."

ale ono ani tak nepůjde o prosté učení, JAK se chovat, ale o učení se ovládat a být schopen vnímat a chovat se tak, jak se chovat má

možnost si hrát se psy by měla být odměnou (jednou z odměn) za to chování dle člověka
a to se právě dělá hezky na tom cvičáku
když o tom teda trenér ví....

No ona to asi není školka, ale cvičiště. A zadavatelka chce školku :-)
Tu si my, co bydlíme v díře, obstaráváme tak, že jedeme nakoupit do města a stavíme se v parku.

sardullah, ale tak nemáme roboty, ale psy. A navíc feny. Fena je na hlavu. Megý má teď kuře - dítě. Nesmí odejít na dlouho ven a musí hodně jíst. A potřebuje v posteli víc místa, protože má velké břicho s mlíkem a já abych dítě nezalehla. A to mi říká několikrát za noc - uhni buřte, nevidíš moje štěně?! A před chvílí skočila na svůj parapet (zapomněla, že má to velké břicho a že se hýbe usporně) a tak hrozně
vyřvala fenu, která tudy kolem osmé chodí denně už 3 roky.
Milovanému labradorkovi místo "ahój" a obvyklých pusinek pravila - odpal!
Včera v noci jsem nechtěně kuře zmáčkla nohou a ono písklo. Já kráva. Megý vyčítavý pohled, vzala kuře a dolů z postele, že tady se nedá vychovávat dítě, tak jsem se jí omluvila, pohladila jsem štěně, Megý a šlo se spát.
Ráno - jdeme čůrat. Megý - nejdeme, mám dítě. Já - dobře.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"jen ji nikdo nenaučil, jak se v přítomnosti psů chovat."

ale ono ani tak nepůjde o prosté učení, JAK se chovat, ale o učení se ovládat a být schopen vnímat a chovat se tak, jak se chovat má

možnost si hrát se psy by měla být odměnou (jednou z odměn) za to chování dle člověka
a to se právě dělá hezky na tom cvičáku
když o tom teda trenér ví....

Vždyť v první větě píšete to samé co já. Chovat se tak, jak se chovat má. :) Stejná myšlenka, jiná slova. Je to na paničce tohle fenu naučit. Nebo spíš na paničce se sama nejdřív naučit s fenou pracovat - a k tomu ten cvičák, opakuji se, je nejlepší možná volba.

O cem ze vlastne ma byt tahle diskuze?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
O cem ze vlastne ma byt tahle diskuze?

Abysme byli informováni, že:
po delší době zase přispívám s novou zkušností a rozhodnutím ohledně výchovy našeho štěněte.
Ale toto už podstupovat nehodláme ani já a ani přítel. Je to stresující, kontraproduktivní a neskutečně náročné pro toho psa i pro nás, po psychické i fyzické stránce. Jelikož prcek je už zkátka veliké a těžké tele, co má pořádnou sílu.
A nekamenovat. Pravda, nevyžádaných rad se nevyvarovala spousta nicků.

Mě zaujalo, že se zadavatelka stále přetahuje s jen 8měsíční fenou, přitom vše řeší dlouhodobě.
Ono by to nebyla taková potíž, že něco nezvládá v přítomnosti psa, kdyby nebyla tak těžká na utáhnutí. Proto jsem na cvičák doccházeli s přítelem. On mě jistil, když jsem potřebovala odpočinout, jinak jsem s ní cvičila já. Ale je to fakt jiné, táhnout desetikilového pejska, který se vzpouzí, a táhnout takhle velkého.

Asi se chtěla jen vypovídat, progres není vidět. Přeji jim všem hodně zdaru, hlavně té fence spokojený a naplněný život.

Já jsem ze staré školy, kdy nějaké "školičky" (či čo) neexistovaly. Vůbec nechápu, proč bych za hraní mého psa s jinými psy měla platit nějakou školku, i když na konci "kurzu" pak dostanu barevný diplom, že si pes možná umí sednout, případně se na zavolání nějak dostane do mé blízkosti. Je to divná doba, jakoby na všechno musely být kurzy.
Na cvičáku se vždycky cvičila poslušnost a obrana, mimo cvičák se chodilo na stopy. Chápu, že kromě poslušnosti nic z toho vy potřebovat nebudete, ale zdá se mi, že si ve vašich příspěvcích hodně protiřečíte:

1/ chcete, aby si vaše fena zablbla se psy, ale podle toho, co píšete dál, tam vlastně žádného vhodného parťáka nemá. To ale není věc cvičáku, aby vám nějaké přiměřené psí kámoše obstarával. A že tam není běhání různých psů ani povoleno? Ono to pobíhání většího množství různě odrostlých štěňat často hrozí úrazem. Já být majitelem jezevčíka, nebo malinké borderky, tak bych určitě nechtěla, aby mi po nich hamtal osmiměsíční rozjívenec. Vůbec se nedivím, že jsou cvičáky, které o toto vůbec nestojí. Kdo by chtěl řešit nějaké úrazy? Cvičák primárně ani není hřiště pro psy. Navíc - je naivní si myslet, že když si pes vyhraje s jinými, tak se mu rázem zlepší soustředění a začne vás pak při cvičení víc vnímat. Pravý opak je pravdou- proč by měl ukázněně cvičit "nudné cviky" v řadě, když před ním a za ním je nějakej super kámoš?

2/ Cvičák je prioritně o tom, že cvičitel učí vás, co a jak. Vás, a ne psa. Na vás je cviky přes týden opakovat(!) v různém prostředí, co nejčastěji, a postupně psovi ztěžovat podmínky. Cvičit musíte vy, třeba krátce, ale každý den. Jinak se nikam neposunete. Výcvikář na cvičáku kontroluje, jak se psem pracujete, opravuje vás a případně radí, co zlepšit, či jak změnit metodiku nácviku (tam přihlíží k naturelu vašeho psa). Pokud nevidí pokroky, tak se nedivte, že vám veřejně (do éteru, jak píšete) řekne, že musíte cvičit častěji. Co byste čekala, že když si hodiny platíte, že vás musí chválit?

3/ Pokud se na cvičáku vás pes na vodítku zmítá a nevnímá, tak vás musím opravit- váš pes ten cvik neumí, a vy byste tam proto neměli přestat chodit. V tom vám vůbec nepomůže soukromý cvičitel - jedině tak od peněz. Protože co byste od něj čekala? Že to bude vašeho psa učit on? Že, když se bude věnovat jenom vám, že váš pes bude dělat zázračné pokroky, i když s ním přes týden nebudete cvičit (stejně jako patrně necvičíte teď?) Chyba chyba chyba lávky - vy naopak potřebujete (!) psy kolem sebe, ne ku hraní (na to se domluvte mimo cvičák) ale aby váš pes věděl, že se poslouchá, i když jsou kolem různá lákadla. Vy ale potřebujete i sledovat ostatní začátečníky, učit se z jejich chyb a poslouchat (a poslouchat zatraceně pozorně) i rady, co dostávají oni. A vůbec se potřebujete dívat kolem sebe i na lidi, co už mají psy vycvičené a sledovat je, jak se psem pracují. Od toho je cvičák! A cvičení v řadě "pořád dokola"? Co je na tom špatného? "Pořád dokola" své psy cvičí i mistři republiky!

4/ Možná máte pocit, že je to vaše cvičení na cvičáku k ničemu, ale uvědomte si, že máte nevycválanou puberťačku, kdy musíte být pilní, trpěliví a důslední, jinak se z ní stane nevycválaný dospělý pes. Každé plemeno dospívá jinak. Pokud vytrváte, tak se vám to určitě zúročí. Jenže to chce na tom cvičáku víc pokory a fakt si nechat radit a poradit. Zatím se mi zdá, že to vaše zklamání cvičákem je neodůvodněné- hledáte chyby kolem sebe, jako většina nepříliš úspěšných začátečníků, ale je to prostě tak, že svého psa si musíte vychovat/vycvičit sami. Na cvičáku jsou jen zkušení lidi, co vám mohou poradit, jak na to - ale to je musíte poslouchat, o jejich radách přemýšlet, případně se ptát, ale hlavně KAŽDÝ DEN TRÉNOVAT a postupně si klást další a další cíle. To za vás nikdo na žádném cvičáku neudělá.

5/ Poslední poznámka: není vhodné na cvičák chodit se štěnětem ve dvou- většinou se pes na svého pána (toho, kdo s ním cvičí), méně soustředí, sleduje i/spíš toho, kdo jen z dálky přihlíží...

Na cvičáku jsou jen zkušení lidi, co vám mohou poradit, jak na to - ale to je musíte poslouchat, o jejich radách přemýšlet, případně se ptát

No, kéž by se tohle dalo říct o všech cvičácích.... Jako pokud se výcvikář pět lekcí kouká na to, jak se osmiměsíční pes škrtí na obojku, jak ho někdy musí majitele jistit ve dvou, aby ho udrželi, jak nevnímá - a udělá závěr takový, že pro majitele nemá smysl chodit na hromadné lekce, protože mají temperamentního psa? . Tak to se omlouvám, ale to mi jako zkušený člověk nepřijde (soudím čistě dle toho, co tu bylo psáno, třeba tam nějaká snaha ze strany výcvikáře byla, to samozřejmě nevím). Plus teda zadavatelka psala, že tam v podstatě takhle ne/fungují téměř všichni psi....

A vlastně se pak ani není čemu divit, že začátečník má pocit, že je to tam naprosto k ničemu....

Výcvikář by měl být ten, který by jim měl v té situaci právě pomoci - i kdyby tím, že je nechá chodit někde za plotem, dál od psů.....

Ale jinak souhlasím, že přestat tam chodit není řešení, není dobrý nápad to nechat být a doufat, že se to samo zlepší. Ale na druhou stranu chodit tam tím stylem jako doposud taky smysl nemá. Takže jak už bylo psáno výše - lekce dochodit, ale dělat si to po svém, být ve větší vzdálenosti od psů, a možná pak zkusit vyhledat jiný cvičák?

Píšu teda jen na základě těch informací, co tady jsou. Samozřejmě nevím, co všechno bylo nebo nebylo řečeno zadavatelce, nebo jaké rady na tom cvičáku dostala...

Jako pokud se výcvikář pět lekcí kouká na to, jak se osmiměsíční pes škrtí na obojku, jak ho někdy musí majitele jistit ve dvou, aby ho udrželi, jak nevnímá
To tu snad zadavatelka nikde nepsala? Jen, že si potřebuje odpočinout panička a pak převezme fenu páníček, alespoň tak jsem to pochopila já.

Tak já jsem vyšla z toho, že je to opravdový cvičák. Je jasné, že jsou cvičáky dobré, výborné... a taky ty ostatní. Vyšla jsem z toho, jak zadavatelka píše, a alespoň režim, co popisuje, mi přijde dobrý. Minimálně obvyklý.
Ono je opravdu možné, že se tam štěňata zmítají víceméně všechna (ale nepíše, že všechna, jen že oni nejsou zdaleka jediní. Což je klidně možné, pokud je tam začátečník s jezevčíkem, někdo s tříměsíční borderkou a nějaký čtyřměsíční kříženec... Ono u začátečníků se štěňaty je vždycky určité procento lidí, kteří pokrok během pár návštěv neudělají, jednoduše odpadnou - a nahradí je další více či méně úspěšní adepti. Prostě koloběh pejskařů se zmítajícími se psy...

To, že s temperamentním psem je nevhodné hromadně cvičit, to je vyjádření divné, ovšem fakt nevíme, zda to bylo takto opravdu řečené, případně v jakém kontextu. Ono to třeba toho výcvikáře taky nebaví, když nevidí vůli spolupracovat (omlouvám se, ale třeba já ji v těch příspěvcích taky nevidím).

Začátečník má často pocit, "že to nemá cenu". Blbý je, že hledá chyby jinde a ne u sebe, především že netrénuje. Možná je problém už ten základ, že si zaplatili 10 lekcí. Tomuto trendu nerozumím, i když vím, že se to tak dneska často dělá. 10 lekcí je strašně málo a platící má navíc podvědomý pocit, že si "výsledek zaplatil", tak ať se na cvičáku snažej. Kdyby to bylo klasicky: chcete mít vycvičeného psa (byť jen základní výcvik), tak se staňte členy ZO (podle potřeby na půl roku, na rok), tak by ten vztah nebyl tak prvoplánově "komerční" (já platím, odškrtávám si zaplacené lekce a sleduju, co z toho mám).

V každém případě si myslím, že pokud k sobě nebude zadavatelka upřímná a sebekritická, tak se po čase dozvíme, že vyměnila cvičák, docházela na soukromé hodiny, ale že atd...

Naše Malina taky miluje všechny psy. Jak vidí psa, tak zalehne a klidně by se nechala tahat na vodítku po břichu, a čeká až pes dojde k nám a pak vyrazí si ho očuchat takovou rychlostí, že mi div neurve ruku. Co ale pomáhá a dost snižuje toto nadšení, větší koncentrace psů, to se občas na nějaké to zalehávání a výpad i vybodne a spokojí se buď s očucháním nebo je už i schopna minout psa v docela v klidu. Teď třeba o víkendu měla možnost téměř celodenního hraní se třemi psy a musím říct, že pak už jí to taky tak nebralo. Je taky rozdíl, když jdu ráno a skoro nikoho nepotkáme, to je ten jeden pes velká událost a nebo když půjdeme kolem čtvrté někam, kde je přepsíno, tak už ta reakce je taky mírnější. Pokud takhle na tom cvičáku kvůli psům vyvádí, tak bych to prostě dochodila, ono to příjemný není, když pes vyvádí, ale co, je zaplaceno a určitě tam podobný blázen není poprvé. Nám zas krom těch psů Malina dělá ostudu, že štěká na chlapy a bylo jasné, že na chalupě to bude asi dost ostuda, spoustu chlapů, dětí, psů, ale stejně jsme jí tam vzali, nebo právě proto a ono to nakonec bylo docela v pohodě, byla tam za hvězdu a i ti chlapi si zvykli, že nemají máchat rukama a být příliš energičtí, když si jí chtějí pohladit. Nevím, jestli je to u ní něco, co nějak vzniklo samo z její povahy, nebo si pamatuje nějakou negativní zkušenost než k nám přišla, ale silnou nedůvěru vůči mužům u ní pozoruji od začátku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jako pokud se výcvikář pět lekcí kouká na to, jak se osmiměsíční pes škrtí na obojku, jak ho někdy musí majitele jistit ve dvou, aby ho udrželi, jak nevnímá
To tu snad zadavatelka nikde nepsala? Jen, že si potřebuje odpočinout panička a pak převezme fenu páníček, alespoň tak jsem to pochopila já.

Máte pravdu, špatně jsem to pochopila .

"To tu snad zadavatelka nikde nepsala?"

to zadavatelka psala, dobře jsi pochopila, marcelaamax, viz :

"Ono by to nebyla taková potíž, že něco nezvládá v přítomnosti psa, kdyby nebyla tak těžká na utáhnutí. Proto jsem na cvičák doccházeli s přítelem. On mě jistil, když jsem potřebovala odpočinout, jinak jsem s ní cvičila já. "

No já to nejprve pochopila tak, že psa musí jistit přítel, jakože ho musí držet oba zároveň (protože i to už jsem na cvičáku viděla). Ale ono to bude spíš tak, že přítel paní střídá, a na chvíli si vezme fenu a "cvičí" on, aby si paní odpočinula.

Ale teda ono ani tohle není ideální, v 8mi měsících už by pes mohl znát nějaké hranice a mohl vědět, že vláčení paničky je špatně a nikam to nevede....Tady bych řekla, že už to ta fena bude mít zajeté a bude se to hůř odnaučovat....To by přece vůbec nemělo být o síle..

Je to blbý, no, neudržet svého 8 měsíčního psa.
Teď nastupuje vtipné období, ze kterého mám těžit, co jsem do psa vložila od chvíle, co jej mám doma.

Nevím, jak to vysvětlit, ale jsem pravák a vodítko mám v levé ruce.
Jsem se musela naučit, protože pravá byla mimo provoz.
A už je furt v levé, nakonec to i psovi sedí víc, jelikož chodí po levé straně. V pravé mám kelímek s kafem.
Kdysi dávno sem jedna paní z cvičáku psala, že mají dát lidé ruce nahoru a psa ovládat hlasem.
A pak si zadavatelka může myslet, že máme vydrilované robotické psy, ale nemáme,
od toho mám vodítko, když můj pes dostane nápad, že jde něco zakousnout. Jenže...
jak to říct... vodítko nedrží jen ruka, ta síla/technika je v postavení celého těla.
Člověk váží víc a je statický, pes ho odtáhnout nemůže.
A když se opravdu naučí čekej, tak ho to sice napadnout může, ale tím to končí.
V tomto případě bude stačit nějaký ten povel a chodit do civilizace.
Na samotě v zahradě mám taky děsně vycvičeného psa. V lese a u fen už tolik ne :-) Tedy teď už ano, ale byla chvíle, která mě rychle donutila vystřízlivět.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je to blbý, no, neudržet svého 8 měsíčního psa.
Teď nastupuje vtipné období, ze kterého mám těžit, co jsem do psa vložila od chvíle, co jej mám doma.

Nevím, jak to vysvětlit, ale jsem pravák a vodítko mám v levé ruce.
Jsem se musela naučit, protože pravá byla mimo provoz.
A už je furt v levé, nakonec to i psovi sedí víc, jelikož chodí po levé straně. V pravé mám kelímek s kafem.
Kdysi dávno sem jedna paní z cvičáku psala, že mají dát lidé ruce nahoru a psa ovládat hlasem.
A pak si zadavatelka může myslet, že máme vydrilované robotické psy, ale nemáme,
od toho mám vodítko, když můj pes dostane nápad, že jde něco zakousnout. Jenže...
jak to říct... vodítko nedrží jen ruka, ta síla/technika je v postavení celého těla.
Člověk váží víc a je statický, pes ho odtáhnout nemůže.
A když se opravdu naučí čekej, tak ho to sice napadnout může, ale tím to končí.
V tomto případě bude stačit nějaký ten povel a chodit do civilizace.
Na samotě v zahradě mám taky děsně vycvičeného psa. V lese a u fen už tolik ne :-) Tedy teď už ano, ale byla chvíle, která mě rychle donutila vystřízlivět.

Mám to stejně, jsem pravák, bez cvičáku a vodím pesy v levé ruce.
Zřejmě proto, že pravá ruka je šikovnější, držela jsem v pravé dítě, tašku, mobil, klíče nebo třeba to kafe.
Zvláštní je, že když se jedna pesa bojí nebo není úplně jistá (petardy a ohňostroj) a je na volno, nalepí se mi k pravé noze, nebo za pravou nohu. Přesto, že ji na vodítku vodím u levé nohy.

Fiona.Praha napsal(a):
Mám to stejně, jsem pravák, bez cvičáku a vodím pesy v levé ruce.
Zřejmě proto, že pravá ruka je šikovnější, držela jsem v pravé dítě, tašku, mobil, klíče nebo třeba to kafe.
Zvláštní je, že když se jedna pesa bojí nebo není úplně jistá (petardy a ohňostroj) a je na volno, nalepí se mi k pravé noze, nebo za pravou nohu. Přesto, že ji na vodítku vodím u levé nohy.

Tak to je milá. Megý chce pochovat :-)
Možná se staví k pravé noze, protože ví, že jste pravák a zvednete ji do náruče :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak to je milá. Megý chce pochovat :-)
Možná se staví k pravé noze, protože ví, že jste pravák a zvednete ji do náruče :-)

Nechce pochovat, není na to zvyklá. Nosím, jen v případě úrazu nebo bolesti.
Třeba si myslí, že jako pravák mám pravou stranu lepší, jak ruku, tak nohu

Myslela jsem si, že čuba zadavatelky je o něco mladší....

Zadavatelko, já si dodnes...a to už je to třicet let...pamatuju, jak jsem byla na prášky z mojí pobertální ovčandy. Jako začátečník jsem si říkala, že to asi nedokážu, že mě čuba nikdy pořádně poslouchat nebude. Feňule byla chvílemi fakticky na zabití.

Ale teda flintu do žita jsem neházela. I když jsme nechodili na cvičák, tak jsem cvičila denně minimálně hodinu ...dvě....cvičili jsme i se psy, vybírala jsem už vycvičené psy, kteří bez mrknutí oka ustály rozjívenost mojí čuby.

A dokázaly jsme to...ne teda nějaké přesné, předpisové provádění povelů, žádné zkoušky jsem neskládala, nepotřebovala jsem to, ale provozní poslušnost byla stoprocentní.

Nejsem žádnej kynologickej guru, spíš naopak, ale jedno jsem se za ta léta naučila, že nic nejde teď hned, že pes není stroj, že prostě některé věci trvají déle, jen to člověk nesmí vzdávat.

Tiež chodíme na cvičák - s osem mesačnou moskováčkou - tiež rada rieši psov a aj ľudí. Poslušnosť má celkom fajn, ale vypozorovala som, že je neuveriteľný rozdiel keď ideme na cvičák po prechádzke alebo ju len vezmeme z dvora... Teda najlepšie je tam ísť s mierne unaveným psom ☺ Ale toto som nechcela. Tiež do skupiny chodieva dievča s veeeľmi akčným labradorom cca 1 rok. mne sa páčilo ako to riešil tréner a myslím, že to aj dobre funguje. Začínajú cvičiť normálne so skupinou, ale v momente keď je labík už "akčný" po svojom, tak ho iba idú priviazať trochu mimo skupiny - bez slova- tam ho baba nechá a vráti sa do kruhu a pokračuje s nami - psa si nevšíma kým šalie. Po pár minútkach to mladého pána prejde ukľudní sa a vtedy si ho ide znovu vziať a pridajú sa. Po pár takýchto odloženiach je viditeľný rozdiel. Pes jednoducho vidí, že keď blbne tak si ho prestane všímať aj vlastná panička ☺. Na našu tiež platí ako najväčší trest to, že si ju prestanem všímať a potom jednoduchý cvik, ktorý splní a mega veľká radosť a odmena. ☺

Zadavatelko - já se jen zeptám - a jak tedy chcete řešit Vaše problémy, když ne v prostoru cvičáku, kde máte všechny bonusy - situace je kontrolovaná, máte tam trenéra, máte tam lidi, kteří jsou na tom podobně jako vy a tedy mají pochopení... Nepřijde vám to výhodnější, než to řešit nejdřív v reálu, kde ne každý musí být na tohle zvědavý? A hlavně nemáte podmínky - třeba vzdálenost od objektu, který psa excituje - pod kotrolou? Tady máte možnost si tu situace simulovat. A pokud fena vyvádí a předvádí se, tak prostě se s trenérem dohodněte, že budete cvičit o kus dál, kde bude víc v klidu. Že se cviky opakují? No ano, jednak proto, že opakování je matka moudrosti a pak taky třeba takový to k noze, vlevo , vpravo bývá pro psy takový mentální restart, aby se soustředili na majitele. Jestliže to pes umí a ovládá, páníček ho tak může dobře-díky tomu, že to je relativně jednoduchý cvik - navést na to, že teď se soustřeď na mne, budeme pracovat.

Co je demotivujícího na tom, že doma pes v obýváku, na zahradě, na poli za domem vše zvládá a na cvičáku ne? To je přeci očekávatelné a pochopitelné, je to zcela nová situace, má tam spoustu rušivých elementů a na vás je, naučit ho, aby vás v nich vnímal. Když se naučí ovládat a pracovat ve skupině psů, bude pak pro toho psa setkání s jiným psem v reálu výrazně brnkačka, protože tam jich kolem sebe měl třeba šest, tady je jen jeden a to už hezky umí. Pochopitelně že ostatní psi okolo jsou zádrhel, ale proto na ten cvičák chodíme ne? Já si psy cvičím sama, ale vždy jdu - jak štěně, tak dospělech, když k nám přijde, prostě na nějakou dobu na cvičák. Štěně i proto, aby mělo kolem sebe kámoše s kterými si pak může zařádit. Ve školičce pro malý štěňátka - ty opravdu malý - je to i důležitý, protože neudrží pozornost tak dlouho, ale u všech proto, aby se naučili mě vnímat když je kolem nich habakůk psů. Píšete, že nemáte kolem sebe známe se psy a fena se nemůže družit. O to víc důvod na ten cvičák jít a pak se třeba dohodnout s někým, že po cvičení si psi ještě můžou pohrát.