Štěně skáče na cizí lidi a návštěvy

Snažím se napomínat, když vyskakuje a chňape

Nenapomínejte. Určete jí, co má v té chvíli udělat. Naučte ji perfektně jeden povel
(sedni, lehni, za paty......co si vymyslíte, já měla kdysi povel "nohy na zem" ) a důsledně trvejte na jeho provedení, když vidíte, že by chtěla......Napomínání "neskákej" je k ničemu. Leda by věděla, že to znamená "seď a ani se nehni". Ale to byste ji to musela nejdřív naučit, to je povelovat "neskákej" i když je v klidu a vyžadovat usednutí.
Jinak je to perfektně popsané výš.
Nejhorší je návštěva, která nespolupracuje. Čím víc pes skáče, tím rychleji loví pamlsek z kabely. A pak přijde ve svátečním a "ať na mě neskáče" a pak jen řeknu "co sis naučila, to máš".

To je v pohodě, chlapeček to je, ale v pořádku :). Moc děkuju za radu, tohle opravdu dává smysl. Zasvětím příští návštěvu a sama při příchodu domů zkusím stejnou strategii.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Snažím se napomínat, když vyskakuje a chňape

Nenapomínejte. Určete jí, co má v té chvíli udělat. Naučte ji perfektně jeden povel
(sedni, lehni, za paty......co si vymyslíte, já měla kdysi povel "nohy na zem" ) a důsledně trvejte na jeho provedení, když vidíte, že by chtěla......Napomínání "neskákej" je k ničemu. Leda by věděla, že to znamená "seď a ani se nehni". Ale to byste ji to musela nejdřív naučit, to je povelovat "neskákej" i když je v klidu a vyžadovat usednutí.
Jinak je to perfektně popsané výš.
Nejhorší je návštěva, která nespolupracuje. Čím víc pes skáče, tím rychleji loví pamlsek z kabely. A pak přijde ve svátečním a "ať na mě neskáče" a pak jen řeknu "co sis naučila, to máš".

Jo jo...ad moje mamina, když jsem přišla s Ginou na návštěvu, tak jsem jí marně říkala, ať si jí zkraje nevšímá...že to její vysokým hláskem zvolání"jé Ginuška je tadýýý, Ginuško" fenu ještě víc rozvášní.

Takže vím, že by se takhle s mámou mluvit nemělo, ale když jsem přišla, tak jsem zavela "mami sedni a zůstaň a chraň tě ruka páně na Ginu promluvit nebo na ní smutně koukat"......říkala jsem jí...to to nemůžeš pár minutek vydržet a ona mi na to řekne, že to pak bude Ginuěce líto, kdy se s ní nepřivítá.
No naaštěstí už je to bouřlivé období za námi, Gina už je mladá dáma a dneska si může maminka na přivítanou vejskat jak chce a hned mazlit.....ale bylo to náročný.

A s tímto se setkávám docela často, dokonce s tím, že když už se podaří bouřlivého sluníčkového vítače zvládnout, tak nakonec je to lidem líto, že ho takhle "zlomili" a že už je nemá tak rád, když jim neskáče po hlavě.....

Tohle je naprosté pravda. I přes napomínání, aby nehladili, když štěně skáče, tak jakmile se otočím jen periferně vidím, jak dostává pamlsky i když stojí na zadních. Vychovávat ještě návštěvu je občas náročnější než to s tím štěnětem. Problém je, že mají pocit, že si mohou diktovat a v moment, kdy je štěně omrzí by ho hned někam zavírali nebo dokonce nasazovali náhubky. Pak je občas dost dusno, protože takové komentáře vážně netoleruju.

Annabeth napsal(a):
Tohle je naprosté pravda. I přes napomínání, aby nehladili, když štěně skáče, tak jakmile se otočím jen periferně vidím, jak dostává pamlsky i když stojí na zadních. Vychovávat ještě návštěvu je občas náročnější než to s tím štěnětem. Problém je, že mají pocit, že si mohou diktovat a v moment, kdy je štěně omrzí by ho hned někam zavírali nebo dokonce nasazovali náhubky. Pak je občas dost dusno, protože takové komentáře vážně netoleruju.

Zkuste všem zůčastněným vysvětlit, že to co dělají je cesta do pekel, že jednou z pejska bude totál buldozer a že až už to nebude roztomilý štěndo, tak k vám na návštěvu přestanou chodit, protože nebudou chtít, aby jim ten váš nevychovaný spratek skákal po hlavě. Vysvětlete co a jak a jak potřebujete aby se chovali. A hlavně je mějte víc v merku.....
Někdy třeba pomůže jít s pejskem návštěvě kousek naproti a do bytu, domu vstupovat společně, ale pořád platí to, že ani na té procházce se nebudeme nadšeně vítat.
Nevím, jakou máte autoritu...jste paní domu a nebo třeba mladá slečna bydlící u rodičů??

Jde mi o to, jestli to jsou VAŠE návštěvy u vás doma a nebo jestli jde návštěva do domácnosti vašich rodičů.
Já jako paní domu mám dostatečný mandát k tomu si srovnat návštěvu do latě. Stejně tak nemám problém ukočírovat cizí lidi venku na prochajdě......ale třeba jako náctiletej žabec bydlející u rodičů...no to už o fous náročnější.

Právě bydlím pořád u rodičů (studuji) a přece jenom tu autoritu nemám. Sice je mi přes 20 ale pořád si dědu co se snaží krmit štěně chlebíčkem moc nesrovnám. Prostě musím zasahovat a napomínat každou chvíli a ať vysvětluji jak chci, nemá to efekt... Hlavně, že právě děda s babičkou, co štěně vždy zkouší krmit od stolu (to naštěstí neprochází) a mazlit i když na ně naskakuje jsou ti, kteří mají pocit, jak je to "nebezpečné bojové plemeno" , které by mělo být u boudy a nejlíp na řetězu. Naštěstí zrovna tahle návštěva není zas tak častá a se zbytkem se dá domluvit.

Tak dědovi a babičce nechte přečíst diskuzi.

Věřte, že nějaké krmení od stolu je z mého pohledu to nejmenší, protože pes není pitomec a moc dobřre ví, co si u koho může dovolit, takže u dědy s babi třeba žebrat bude, ale jinak se to dá zvládnout,
Horší je to skákání....pes bude silnější, těžší a přestane to být legrace.

Obávám se, že pokud nebudou spolupracovat, tak budete to budete muset hrát na ty povely....naučit jeden, ale opravdu dokonale. Už to bylo psáno výše, vybrat povel, klidně ten, který vám přijde z vašeho pohledu nejjednodušší. Třeba já mám u pyrenejky SEDNI........a ten potom praktikovat.

Asi to budu muset dělat přes ten povel. Sedni používáme nejvíc, tak to bude asi ta správná volba. Děkuju moc za rady a doufám, že to zabere!

Jak já vám rozumím . Tohle je u stafbulíků fakt těžké odnaučit, a ještě horší je, jak už bylo řečeno, to, že většina návštěv prostě nespolupracuje tak, jak byste potřebovali. Ono totiž i když si návštěvu "srovnáte" v tom, že nemá štěně/psa hladit, mluvit na něj atd., tak stafíkovi stačí i pohled, nedej bože když se na něho člověk i usměje . Mám skoro 4letou fenu a upřímně se mi tohle úplně nepodařilo odbourat, ale já to zase beru tak nějak, že to k tomu plemenu prostě patří, že je to pes vítací. Vítání s námi je v pohodě, tam to pochopila rychle. S návštěvami je to horší, protože nespolupracovali. Nenechám teda fenu lézt jim po hlavě (ehm teda jak komu, jsou stejní blázni jako já, kterým to nevadí ) , i když by hrozně ráda . U nás to probíhá tak, že návštěvu usadím, a fenu nepustím nahoru (na gauč, křeslo) dokud se trochu neuklidní - a většinou feně vrazím do huby zmrazeného konga, nebo nějaký mls, co chvíli vydrží, případně hračku, a i tím trochu upustí tu páru, a pak už se jde přivítat klidněji. Pomůže taky se nejdřív třeba projít po zahradě (i s návštěvou) a pak si jít sednout.

Co se týče malých dětí, ty fena taky miluje až až, ale tak nějak instinktivně, aniž by ji to někdo učil, je k nim ohleduplná, opatrná, neporazí je, neskočí na ně, když ji vede na vodítku dítě tak netahá...

A co se týče návštěv, tak někdy z těch "nepejskařských" občas kvetu doteď. U nás naprostá klasika, když se po několika minutách psi uklidní a konečně se někde uvelebí, v klidu si lehnou a odfrknou, a návštěva to začne komentovat slovy "ty si hodňoučký pejsek, no vy jste taaaak šikovní, jak krásně hajáte", veselým hlasem, s úsměvem a samozřejmě pohledem na psy - takže ti se okamžitě zase zvednou s vidinou, že je z nich člověk hotovej a bude s nima mazlit . Případně pošlete psa na místo, jdete uvařit kafe a v tu ránu návštěva psa volá k sobě, atd....

Annabeth napsal(a):
Asi to budu muset dělat přes ten povel. Sedni používáme nejvíc, tak to bude asi ta správná volba. Děkuju moc za rady a doufám, že to zabere!

Jen ji to "sedni" musíte naučit v klidu. Až tak, že to bude mít zadřené. A nakonec sedne vždy a všude. ( To se to hezky radí :-)) )

Annabeth napsal(a):
Asi to budu muset dělat přes ten povel. Sedni používáme nejvíc, tak to bude asi ta správná volba. Děkuju moc za rady a doufám, že to zabere!

Mě přijde "sedni" v téhle situaci pro psa hrozně těžký, u stafbula obzvlášť. Pes je v tu chvíli maximálně nabuzený, plný energie, emocí.... Má rád hračky? Já bych na to šla spíš přeš to, že bych ho naučila najít si "balonek", na povel, když přijde návštěva.... Mně tohle u psů fakt pomáhá, pak se trochu soustředí i na tu hračku, trochu si tím "uleví"... Případně to může být nějaká hračka naplněná žrádlem...

náhradní chování by jí nemělo upřít cíl - vítání
jen by to mělo proběhnout ve formě, kterou ji člověk naučí

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
náhradní chování by jí nemělo upřít cíl - vítání
jen by to mělo proběhnout ve formě, kterou ji člověk naučí

I s balonkem v hubě se může vítat.
Ještě : Měli jsme takovou hru ( jen tak, nebyla zrovna vítací ) - ....za paty ( i jinak užitečný povel ) a kuk. Vykoukla mezi koleny a dostala mlsek - ne vždy. To by taky při vítání třeba šlo.
Ale to už spadá do okruhu blbinek. Ale některé blbinky psi milují.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
I s balonkem v hubě se může vítat.
Ještě : Měli jsme takovou hru ( jen tak, nebyla zrovna vítací ) - ....za paty ( i jinak užitečný povel ) a kuk. Vykoukla mezi koleny a dostala mlsek - ne vždy. To by taky při vítání třeba šlo.
Ale to už spadá do okruhu blbinek. Ale některé blbinky psi milují.

Jo, u nás se psi s tím balonkem právě taky vítají. Ale mírněji, než když ho nemají. Protože normálně mají tendence dostat se do úrovně obličeje a dávat "pusinky", no a když mají v hubě ten balonek, tak ty tendence nemají, neskáčou... Navíc se dá krásně převést pozornost na ten balonek, aby šel pes ukázat balonek, aby ho dal, pak mu ho zase vrátit a tak. Ale u nás se dá zase říct, že máme ten "balonek" na úrovni reflexu, a používám to v mnoha situacích, prostě když potřebuji, aby psi přestali řešit něco, co aktuálně řeší, nebo třeba i když si hrají spolu a už je to moc, tak stačí říct "kde máš balonek", nebo jenom "balonek" a psi okamžitě přestanou dělat to, co právě dělají ,a jdou si najít ten balonek. Ono je to v podstatě stejný, jako bych je poslala na místo, nebo je posadila, jen mi to s tím balonkem přijde mnohem jednodušší pro psa, protože může zůstat v pohybu.

Edit.: pes už to má třeba zažité tak, že jakmile vidí návštěvu u vrat, tak automaticky sám jde a tu hračku si vezme.

Nevím, jestli to tu už nepadlo, ale mě vcelku funguje si ke psovi dřepnout. Nemá pak takovou potřebu skákat a dosáhnu na něj, abych ho případně (nenásilně!) stáhla dolů. Některé návštěvy to pochopily a dělaly, jiné se alespoň sklonily a zbytek jsem korigovala já. Až po nějaké době mohlo přijít na řadu “sedni”

To zní dobře, protože on pak občas cvakne zubama jak si mě chce chytit a párkrát, už mě na obličeji škrábnul, jak mi ho chtěl celý pusinkovat. Mně to nijak nezasáhlo, ale stát se to návštěvě co psy nemá, tak nevím nevím co by bylo. Myslíte, že s tím balonkem přestane tedy i skákat?

A to "za paty" zabíralo? On právě třeba i na pár sekund sedne, ale pak se zas sápe po někom nahoru a prostě celou dobu mi sedět podle mě nevydrží...

lenocka napsal(a):
Nevím, jestli to tu už nepadlo, ale mě vcelku funguje si ke psovi dřepnout. Nemá pak takovou potřebu skákat a dosáhnu na něj, abych ho případně (nenásilně!) stáhla dolů. Některé návštěvy to pochopily a dělaly, jiné se alespoň sklonily a zbytek jsem korigovala já. Až po nějaké době mohlo přijít na řadu “sedni”

Nerozporuju, jen chci tady upozornit ma riziko sklánění nad psem. Možná je to tím, že jsem nemehlo, ale párkrát se mi stalo, že jsem se nad psa sklonila zrovna v ten moment, kdy on vyskočil a hlavou mi pěkně ze spodu scvaknul čelist tak, že jsem myslela, že přijdu o zuby.

Annabeth napsal(a):
Dobrý den, chtěla bych vás požádat o radu. Doma mám nově 5ti měsíční štěně stafordšírského bulteriéra a je to zlaťák každým coulem. Máme jediný problém, který je ale bohužel celkem zásadní. V moment kdy vidí jakéhokoli člověka tak se může radostí pominout. Při příchodu návštěvy na ně vyskakuje do vzduchu a snaží se jim vyskočit až k obličeji (aby je mohl olizovat). Teď to ještě není takový problém, ale mám strach do budoucna, kdy by mohl svojí váhou někomu ublížit a určitě nikomu není příjemné když mu po obličeji "chňape" pes s tlamou pomalu větší než jeho hlava. Na procházkách, už z dálky poskakuje, když vidí lidi a dělá naprosto to samé. Sice to předem hlásím a nepouštím ho k dětem (protože ty miluje ze všeho nejvíc), ale to není úplně řešení. Chodí k nám často na návštěvy babičky a malé děti a já nechci aby je porážel nebo děsil. Povely a přivolání má výborné i od ostatních psů a nedělá mu problém přiběhnout třeba v půlce hry, ale jak se jedná o lidi, tak naprosto neposlouchá. Snažím se napomínat, když vyskakuje a chňape a naopak chválit a odměňovat, když je v klidu, ale nevypadá, že by to mělo nějaký efekt. I u veterináře už z dálky nadšeně poskakuje a ani jednou si dokonce nevšiml injekce, protože byl nadšený z paní veterinářky. Na vycházkách se mě už z dálky snaží dotáhnout k lidem a je to nepříjemné a i trochu trapné, protože vypadá nevychovaně. Jsem sice neskutečně ráda, že miluje lidi, ale do budoucna by to mohl být velký problém. Doma máme šeltii a ten si lidí vůbec nevšímá, takže je to pro mě celkem nový problém. Děkuji předem za rady

Mám teď švýcara, kterej nám při vítání taky skákal na hlavu. Na něj nefungovalo sedni, protože se radostí může přetrhnout, když přijdem. Takže řešení bylo ho poslat pro plyšáka. Takhle tu energii přesměruje na něco jinýho a pak s nim přiletí, ale to už zapomene, že chtěl na nás skákat, takže ho normálně pochválíme, jak je šikovnej a on kolem jen pobíhá s plyšákem v hubě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nerozporuju, jen chci tady upozornit ma riziko sklánění nad psem. Možná je to tím, že jsem nemehlo, ale párkrát se mi stalo, že jsem se nad psa sklonila zrovna v ten moment, kdy on vyskočil a hlavou mi pěkně ze spodu scvaknul čelist tak, že jsem myslela, že přijdu o zuby.

Taky fakt. Prostě to dřepnutí mi přijde lepší, ale třeba moje máma mě nikdy neposlechla. V tomhle to fakt chce spolupráci návštěvy a majitele, aby toho psa trochu korigoval.
Na ty štěněcí dělový koule mi prostě fungovalo to dřepnutí. (Jo ale za týden přivezeme štěně pastevce, to jsem zvědavá, jak budu mluvit za pár měsíců 🤣)

Annabeth napsal(a):
To zní dobře, protože on pak občas cvakne zubama jak si mě chce chytit a párkrát, už mě na obličeji škrábnul, jak mi ho chtěl celý pusinkovat. Mně to nijak nezasáhlo, ale stát se to návštěvě co psy nemá, tak nevím nevím co by bylo. Myslíte, že s tím balonkem přestane tedy i skákat?

Myslíte, že s tím balonkem přestane tedy i skákat?

To Vám neřeknu, já toho psa neznám. Mně to třeba u psa zabírá spolehlivě, já u něho balonek používala už od štěnda, třeba při míjení psů, on si žužlal balonek v tlamě a tím prostě tak nějak upouštěl páru, uklidňoval se... Ale třeba v té situaci váš pes o balonek ani nebude mít zájem, to se nedá takhle říct, že určitě přestane skákat. Mně to u psa řeší to, že on chtěl dávat "pusinky", a když má ten balonek, tak místo toho prostě ukazuje balonek a u toho stojí nohama na zemi a neskáče. A řekla bych, že tak nějak upustí trochu páru už tím, že si jde ten balonek najít, soustředí se na něj, ví, co má v tu chvíli dělat...u feny mi u návštěv víc pomáhá ten kong naplněný masem a zamražený... balonek sice taky dobrý, ale jen v první chvíli, pak je pro ní návštěva víc než ten balonek. Ovšem na naplněný kong (nebo lízací podložku) to nemá , s tím si někde lehne, doluje žrádlo, mezitím se v klidu návštěva usadí, trochu se to uvolní a pak už se jde fena přivítat tak nějak víc v klidu, už to prostě není takové to hrrrrr hurááá teď přišla návštěva....Ale taky samozřejmě nemám ten naplněný kong vždycky, když někdo přijede . Další, co mi funguje, je hračka, kterou nemá fena k dispozici pořád, když v tu chvíli, co přijde návštěva vyndám novou hračku, nebo prostě takovou, kterou má jen občas, která je vzácná, tak ta pak taky zabaví a trochu tu situaci uklidní... Ale předem říkám, že mám oba psy magory do hraček, na hračky jsou oba dobře motivovatelní (nevím, jak to slovo správně napsat)... U nás jde fakt o ten prvotní moment, kdy je nadšení z návštěvy obrovské a fena se nedokáže ovládat, pak už je to v pohodě.

Možná bych ještě zkusila psovi nechat couračku a při tom vítání ho korigovat, ne mu to vítání zakazovat, nebo ho držet úplně stranou, ale mít to pod kontrolou - ano, půjdeš se vítat, ale ne když budeš skákat.. když budeš všemi 4 na zemi, tak tě návštěva pohladí, když budeš jak janek, tak tě bude návštěva ignorovat, dokud se neuklidníš. Možná to s tou couračkou bude i lépe pochopitelné pro návštěvu, budete mít obě strany víc pod kontrolou. Asi bych úplně nevyžadovala "sedni" nebo tak, jen bych prostě mechanicky jistila, aby pes nemohl skákat. A určitě bych nepočítala s tím, že stafbul bude někdy návštěvy ignorovat, nebude si jí všímat, tomu nevěřím , tam to nadšení bude pořád, jen je potřeba to dostat pod kontrolu.

Huskyjanina napsal(a):
Mám teď švýcara, kterej nám při vítání taky skákal na hlavu. Na něj nefungovalo sedni, protože se radostí může přetrhnout, když přijdem. Takže řešení bylo ho poslat pro plyšáka. Takhle tu energii přesměruje na něco jinýho a pak s nim přiletí, ale to už zapomene, že chtěl na nás skákat, takže ho normálně pochválíme, jak je šikovnej a on kolem jen pobíhá s plyšákem v hubě.

Jooo, to je přesně ono . Pes si najde hračku, pak s ní krouží kolem a všem ukazuje, co to má, jak je to super, a v tom úplně zapomene na to bouřlivé vítání nebo nějaké skákání. U nás už se nestane, že by nás pes vítal bez něčeho v hubě , automaticky něco popadne, když nemá "po ruce" zrovna hračku, tak vezme třeba bačkoru . A u psa mi to fakt funguje 100%, vždycky, už to dělá sám od sebe....

Ale u feny to tolik nefunguje, když ji pro tu hračku vyšlu, tak sice půjde, ale vzápětí ji vyplivne a půjde se radši vítat, protože ti lidi, ta návštěva, to je pro ní víc... Prostě bláznivej vítací stafbul. Ale zas na druhou stranu i magor do hraček, takže stále funguje nová/výjimečná hračka, nebo ten naplněný kong - žrádlo....

Nevím, jestli to tu už nepadlo, ale mě vcelku funguje si ke psovi dřepnout.

Tohle je pro mojí fenu naprosto boží, když si k ní někdo dřepne, ale o to je to pak horší, protože to mu opravdu vleze až na hlavu a celého ho umeje . Jakmile někdo svolí k tomu, že jde k ní na zem, tak ona je ve svém živlu, ale ještě víc to rozpumpuje ty emoce, energii .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nerozporuju, jen chci tady upozornit ma riziko sklánění nad psem. Možná je to tím, že jsem nemehlo, ale párkrát se mi stalo, že jsem se nad psa sklonila zrovna v ten moment, kdy on vyskočil a hlavou mi pěkně ze spodu scvaknul čelist tak, že jsem myslela, že přijdu o zuby.

Ani u nás dřepnutí nezlepší situaci, naopak už okamžik, kdy jen dám hlavu níž, tak pes vyrazí k obličeji a praští mě do zubů. A rovnou si dřepnout? To je prostě výzva, že mě má k dispozici a větší plemeno mě rovnou povalí a umeje. U žádného psa mi to nefungovalo. Malinu jsem odnaučila skákat, ale když je hodně nadšená, tak si lehne a vlní se na zemi a chce hladit. Zatím to ale dělá jen naší rodině. K cizím naopak začíná být nedůvěřivá a spíš já zas musím korigovat štěkání na chlapy a odrostlejší děti. No a zrovna včera, Malinu a dítě hlídali tchýňoví a když jsme večer přijeli, tak dítě pištělo maminka, tatínek a Malina nejdřív vítala, ale pak jí to pištění naší dcery dostalo do tranzu, zřejmě si to přeložila "tak přeci jen je to štěně na hraní" a začala cupovat dceři ruce a ze samého nadšení jí docela nepříjemně stiskla ruku. Sice se nechala zchladit, ale prostě pořád platí, nepřehánět to s jásáním a vítáním.

marcelaamax napsal(a):
Jooo, to je přesně ono . Pes si najde hračku, pak s ní krouží kolem a všem ukazuje, co to má, jak je to super, a v tom úplně zapomene na to bouřlivé vítání nebo nějaké skákání. U nás už se nestane, že by nás pes vítal bez něčeho v hubě , automaticky něco popadne, když nemá "po ruce" zrovna hračku, tak vezme třeba bačkoru . A u psa mi to fakt funguje 100%, vždycky, už to dělá sám od sebe....

Ale u feny to tolik nefunguje, když ji pro tu hračku vyšlu, tak sice půjde, ale vzápětí ji vyplivne a půjde se radši vítat, protože ti lidi, ta návštěva, to je pro ní víc... Prostě bláznivej vítací stafbul. Ale zas na druhou stranu i magor do hraček, takže stále funguje nová/výjimečná hračka, nebo ten naplněný kong - žrádlo....

Nevím, jestli to tu už nepadlo, ale mě vcelku funguje si ke psovi dřepnout.

Tohle je pro mojí fenu naprosto boží, když si k ní někdo dřepne, ale o to je to pak horší, protože to mu opravdu vleze až na hlavu a celého ho umeje . Jakmile někdo svolí k tomu, že jde k ní na zem, tak ona je ve svém živlu, ale ještě víc to rozpumpuje ty emoce, energii .

Tak pokud jde o návštěvy, tak ty ho vcelku nezajímají. A pokud jo, tak bych to dělala tak, že bych si psa chytla a přidržela si ho u sebe a až by se návštěva usadila a chvilku bysme se bavili a situace se vyklidnila, tak teprve pak bych psa pustila.

Huskyjanina napsal(a):
Tak pokud jde o návštěvy, tak ty ho vcelku nezajímají. A pokud jo, tak bych to dělala tak, že bych si psa chytla a přidržela si ho u sebe a až by se návštěva usadila a chvilku bysme se bavili a situace se vyklidnila, tak teprve pak bych psa pustila.

U naší feny (a u většiny stafbulů co znám) je právě "problém" s vítáním návštěv, ani tak ne s vítáním páníčků. Oni se ti psi v době příchodu návštěvy chovají tak, jako by je doma nikdo celou věčnost nepohladil, nepomazlil, nevšímal si jich

No já to tak v podstatě dělám, akorát místo přidržení použiju toho konga nebo hračku, ale ve výsledku je to podobné a jde o to, že fena neletí návštěvu vítat hned, ale že si upustí páru na té hračce, návštěva se usadí, situace se trochu uklidní a pak už může jít vítat normálně.

Jen si myslím, že v případě přidržení si psa u sebe (což znamená, že ho budu držet třeba za obojek fakt u sebe a od návštěvy dál) to pak může mít opačný efekt, protože ten pes bude chtít jít vítat víc a víc. To mi přijde lepší mít toho psa na vodítku a k návštěvě ho na dosah pustit, nenechat skákat, korigovat a prostě ho povolováním vodítka učit, co v tu chvíli může a co už ne, ale nezakazovat mu to úplně.

To držení u sebe jsem právě zkoušela a jeho to ještě víc rozřádilo a skákal o to víc. Když vítá mě, tak si k němu sednu, on mi vleze na klín, nějaký pusy na obličej proběhnou, pořádně ho pomazlím a jsme v pohodě, ale ta návštěva a obecně lidi co nezná nebo často nevídá ...To je potom cirkus

Trickyvoo napsal(a):
Ani u nás dřepnutí nezlepší situaci, naopak už okamžik, kdy jen dám hlavu níž, tak pes vyrazí k obličeji a praští mě do zubů. A rovnou si dřepnout? To je prostě výzva, že mě má k dispozici a větší plemeno mě rovnou povalí a umeje. U žádného psa mi to nefungovalo. Malinu jsem odnaučila skákat, ale když je hodně nadšená, tak si lehne a vlní se na zemi a chce hladit. Zatím to ale dělá jen naší rodině. K cizím naopak začíná být nedůvěřivá a spíš já zas musím korigovat štěkání na chlapy a odrostlejší děti. No a zrovna včera, Malinu a dítě hlídali tchýňoví a když jsme večer přijeli, tak dítě pištělo maminka, tatínek a Malina nejdřív vítala, ale pak jí to pištění naší dcery dostalo do tranzu, zřejmě si to přeložila "tak přeci jen je to štěně na hraní" a začala cupovat dceři ruce a ze samého nadšení jí docela nepříjemně stiskla ruku. Sice se nechala zchladit, ale prostě pořád platí, nepřehánět to s jásáním a vítáním.

Jo, něco podobnýho jsem taky chtěla dodat.....i to přidřepnutí nakonec může být pro psa spíš jakože lepší přístup olízat obličej, poskákat hlavu a v případě psího buldozera ala náš Mates ....já na bobku a tudíž vratká, tak to by mě svalil na tři doby teď hned...

Annabeth napsal(a):
To držení u sebe jsem právě zkoušela a jeho to ještě víc rozřádilo a skákal o to víc. Když vítá mě, tak si k němu sednu, on mi vleze na klín, nějaký pusy na obličej proběhnou, pořádně ho pomazlím a jsme v pohodě, ale ta návštěva a obecně lidi co nezná nebo často nevídá ...To je potom cirkus

No tak to zkuste v případě v té návštěvy s tou couračkou/vodítkem. Prostě psovi nechte za sebou tahat vodítko, přiveďte návštěvu a pomocí vodítka toho psa korigujte. Nedržte ho od návštěvy stranou, pusťte ho k ní, ale mějte ho pod kontrolou, nedovolte mu skákat po návštěvě, klidně ho přidržte rukou a nechte hladit. Při náznaku výskoku ho zase stáhněte kousek zpátky a pomalu ho zase pouštějte k návštěvě, v klidu. K tomu klidně můžete zkusit i ten balonek, nebo jinou oblíbenou hračku, případně ho poslat na místo s nějakou mňamkou, co chvíli vydrží (nebo naplněnou hračkou) a uvidíte, třeba i to trochu pomůže.

Já si ten cirkus dokážu živě představit, máme doma to samé . Vítání s námi je v pohodě, pokud vyloženě fenu nějak nevyburcuju já, po chvíli je klid. U návštěvy je to horší, tam to trvá déle, než se uklidní. A jak už jsem psala, když se uklidní, tak někdy pak stačí jen větší projevený zájem ze strany návštěvy, a psi se rozjedou znovu . A taky u nás platí, že čím vzácnější návštěva, tím je to "horší" . Okruh lidí, co k nám chodí často, pravidelně, je docela v pohodě.