
Čínský chocholatý pes - štěňata s PP

Prodám Čínského chocholatého psa - Chovatelská stanice Crystal Ice hledá ty...
Dohodou
Dobrý den,
jaké prosím máte zkušenosti s tímto plemenem? Přemýšlím o jeho pořízení, ale narazila jsem na diskuze, že se jedná o uštěkané a hysterické plemeno takový uzlíček nervů, jinde zase že je aktivní a pohodový, vhodný na agility a jiné psí sporty. A teď babo raď :)
Já bych s ním chtěla chodit na cvičák, výlety, váleníčko na gauči, zkusit agility, prostě takového partáka, kterého, když je potřeba, strčím do tašky. Pracujeme z domu, ale nedokážu zaručit, že to tak bude dalším 10-15 let, takže bych určitě učila i samostatnost. Máme i další zvířata včetně kocoura, takže vyloženě sám by nikdy nebyl.
Zajímalo by mě, jestli i při sebelepší snaze o socializaci, se z něj stejně může stát uštěkaná hysterka, zda je mu to prostě vrozené? Před cca dvěma lety nám umřel pejsek z útulku se separační úzkostí a nechtěla bych to zažívat znovu i s ohledem na sousedy.
Děkuji za názory.
Uživatel s deaktivovaným účtem
nevím. internety tvrdí, že je "citlivý"
co jsem měla čest poznat já, tak kdyby to byla jen uštěkaná hysterka, bylo by to dobré, s naprosto bojácným těžce labilním psem se žije špatně. a to od štěněte. na socializaci nevěřte, když bude pes labil, bude labil.
ale na druhou stranu existují i tábory pro číňany, takže musí existovat i duševně zdraví jedinci.
při pořizování štěněte by pro mě charakter rodičů byl asi určujícím znakem.
Uživatel s deaktivovaným účtem
znala jsem osobně jednoho číňánka - sebevědomé, poslušné, nesmírně aktivní psisko. Byl to nadšený coursingový běžec - několikanásobný vítěz. Kašpar umící spoustu triků... Byl z dobrého chovu a byl báječný. A mimochodem sdílel domácnost s kočkama - a vycházeli skvěle.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
nevím. internety tvrdí, že je "citlivý"
co jsem měla čest poznat já, tak kdyby to byla jen uštěkaná hysterka, bylo by to dobré, s naprosto bojácným těžce labilním psem se žije špatně. a to od štěněte. na socializaci nevěřte, když bude pes labil, bude labil.
ale na druhou stranu existují i tábory pro číňany, takže musí existovat i duševně zdraví jedinci.
při pořizování štěněte by pro mě charakter rodičů byl asi určujícím znakem.
Sice se říká, že genetika je sviňa a já s tím souhlasím a někdy ty geny fakt nejdou vyčůrat.
Ale na druhou stranu - jsou jistá senzitivnější plemena, ze kterých jde udělat řvoucí hysterku strašně snadno a přitom v jiných rukách by to byl super pes. Krom číňana mě napadá třeba pinč.
U nás chodí s číňankou paní mezi 50-60 lety, naprosto pohodová a fena taky pohodová. Paní je z ní nadšená, prý je to pejsek za odměnu. A vypadá to tak - chodí všude navolno, je nekonfliktní, neštěká.
Pamatuju se, jak jste psala, že neznáte jedinou vyrovnanou kraťandu, jen samý hysterky.
Já mám s nima opačnou zkušenost - znám samý pohodový a vyrovnaný.
Musíte mít strašnou smůlu na labilní psy
Uživatel s deaktivovaným účtem
Terven
napsal(a):
Sice se říká, že genetika je sviňa a já s tím souhlasím a někdy ty geny fakt nejdou vyčůrat.
Ale na druhou stranu - jsou jistá senzitivnější plemena, ze kterých jde udělat řvoucí hysterku strašně snadno a přitom v jiných rukách by to byl super pes. Krom číňana mě napadá třeba pinč.
U nás chodí s číňankou paní mezi 50-60 lety, naprosto pohodová a fena taky pohodová. Paní je z ní nadšená, prý je to pejsek za odměnu. A vypadá to tak - chodí všude navolno, je nekonfliktní, neštěká.
Pamatuju se, jak jste psala, že neznáte jedinou vyrovnanou kraťandu, jen samý hysterky.
Já mám s nima opačnou zkušenost - znám samý pohodový a vyrovnaný.
Musíte mít strašnou smůlu na labilní psy
ale tak zase znám několik naprosto pohodových rotvajlerů a nechápu, co se musí dělat s amstafem, aby kousl do člověka
kraťandy fakt znám jen bojavé no a mezi číňany co znám ční zvíře, co jej nelze ani poslechnout fonendoskopem, protože při doteku hystericky ječí.
no a taky jsem teda rozmazlená Norou. Po hovawartech, kde se fakt jela "socializace", totiž trénování různých běžných činností, mám psa, který neřeší za žádných okolností nic. teda dobře, nevleze na eskalátor, protože není přece blbá, ale není to strach, jen realistické zhodnocení situace (jsi upadla, že? na to nevlezu)
Uživatel s deaktivovaným účtem
Yoda mi nepřipadá hysterický ani bázlivý... ale přesto na veterině submisivně učůrává - a to mu nic nedělají, stačí ho paní doktorce pohladit Přitom vážit se tam jde sám... všechny nejprve pozdraví, pamlsek si vezme - ale jen na něj položí ruku, čůrá... Nerozumíme tomu, smějeme se mu - sna dz toho vyroste, až doroste... Proto si myslím, že vet má trošku zkreslený pohled
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Yoda mi nepřipadá hysterický ani bázlivý... ale přesto na veterině submisivně učůrává - a to mu nic nedělají, stačí ho paní doktorce pohladit Přitom vážit se tam jde sám... všechny nejprve pozdraví, pamlsek si vezme - ale jen na něj položí ruku, čůrá... Nerozumíme tomu, smějeme se mu - sna dz toho vyroste, až doroste... Proto si myslím, že vet má trošku zkreslený pohled
Co já mám zkušenosti kolem známých pejskařů, 90% psů je na veterině plachých, vykulených , hysterickych.
Jsou to jinak vyrovnani, pohodoví psi a u veta se prostě boji .
Naši si od veterinářky nevezmou ani pamlsek, za který by kdekoliv jinde udělali stojku.
Nabídnu pohled majitele dvou číňanů. Je to samozřejmě malý vzorek, ale třeba pomůže. Oba psi jsou s PP. U tohoto plemene bych bez PP nepořizovala, i kdyby mi zlatem platili.
První pořízen v roce 2002 (po dlouhém přemlouvání partnera, který nechtěl o psu bez chlupů ani slyšet ). Jeli jsme pro fenu, ale vybral si nás pejsek. Dožil se 14-ti let, odešel na selhání ledvin. Byl zlatíčko. Miloval všechny lidi bez rozdílu a když vycítil, že ho někdo nemusí, razil teorii, budu se tak dlouho vtírat, až mě budeš mít rád. Byl to ale gaučák a kavárenský povaleč . Bydlíme na vsi, máme hospodářství, ale to se mu pod kůži nedostalo. Měl rád teplo a sucho a procházky jen mírné. Bláto, mokro a sníh byly sprostá slova. Také mu celý život vystačily dvě fleesové mikiny, v zimě se jen venčilo. Přes léto jsme praktikovali střídavou péči se sousedy Pražáky. Zbožňoval je, v pátek ve dvanáct už čekal na parapetu na okně, jakmile přijeli, zbalil batoh a přišel v neděli. Dostal se pod kůži celé naší širší rodině. Jediný vážnější zdravotní problém bylo suché oko, paní chovatelka tvrdila, že ho škrábla kočka, no neškrábla, kapali jsme celý jeho život. Zuby u tohoto plemene nekomentuji. Jo a nelepili jsme uši, tak je měl dolů.
Druhého jsme pořizovali poměrně krátce po smrti prvního, doma bylo strašné smutno. Našla jsem inzerát na cca 5 měsíců starého pejska z poměrně renomované chovatelské stanice. Paní nám ho přivezla až domů, bez smlouvy /prý se jí rozbil PC/, průkaz původu ale máme. No emoce v tom hrály dost roli, pejska jsme koupili, paní tvrdila, že ho chtěla sama do chovu. No když přezubil, tak mi došlo, proč se ho zbavovala jako dorostence, nenarostly mu druhé horní špičáky. No výstavní ani chovné ambice nemáme, tak jsem to nijak nehrotila. Ale tento číňánek je převlečený tasmánský čert. Myslím, že se v něm schovává chrt, pastevec, honák a obranář v jednom. Beru ho na vycházky s koněm, výšlapy v horách okolo 25 km nejsou problém, asistuje při práci na farmě i jinde, běhá u kola. Jako umí i gaučink, ale nějaká akce být prostě musí. Také jsem pro něj musela pořídit různé outdoorové oblečení, aby mohl fungovat venku i v zimě. Má takovou chrtí postavu, takže věci nakupuji v e-shopu pro chrty, super mu sedí a fungují i v náročném terénu a podmínkách.
Tím, že jsme ho pořizovali jako staršího a u chovatelky nebyla asi dobrá socializace (mluvila o tom, že má cca 15 naháčů), je velmi nedůvěřivý vůči cizím lidem. Na mě se upnul hned a dodnes je v tomto ohledu těžký závislák, partnera bere, ale např. moje mamina si ho pohladila až po roce. Venku /i ve městě/ je v pohodě, cizích lidí si prostě nevšímá, ale jakmile by se na něj někdo zaměřil, že ho chce pohladit, tak uhýbá, v případě zatlačení do kouta začne být nepříjemný. Věkem se to zlepšuje, širší rodinu toleruje, ale prostě to není sluníčkový pes milující každého, a tak ho bereme.
Popravdě pro mě je tento druhý pes značka ideál - miluje pohyb, introvert (taky moc lidi nemusím:-), ale mít ho jako prvního v pořadí, tak mi asi u partnera druhý neprojde.
Prostě vybírejte pečlivě chovatelskou stanici a dobře socializujte. Přeji štastný výběr a mnoho štastně prožitých let s novým parťákem.
natalka
napsal(a):
Nabídnu pohled majitele dvou číňanů. Je to samozřejmě malý vzorek, ale třeba pomůže. Oba psi jsou s PP. U tohoto plemene bych bez PP nepořizovala, i kdyby mi zlatem platili.
První pořízen v roce 2002 (po dlouhém přemlouvání partnera, který nechtěl o psu bez chlupů ani slyšet ). Jeli jsme pro fenu, ale vybral si nás pejsek. Dožil se 14-ti let, odešel na selhání ledvin. Byl zlatíčko. Miloval všechny lidi bez rozdílu a když vycítil, že ho někdo nemusí, razil teorii, budu se tak dlouho vtírat, až mě budeš mít rád. Byl to ale gaučák a kavárenský povaleč . Bydlíme na vsi, máme hospodářství, ale to se mu pod kůži nedostalo. Měl rád teplo a sucho a procházky jen mírné. Bláto, mokro a sníh byly sprostá slova. Také mu celý život vystačily dvě fleesové mikiny, v zimě se jen venčilo. Přes léto jsme praktikovali střídavou péči se sousedy Pražáky. Zbožňoval je, v pátek ve dvanáct už čekal na parapetu na okně, jakmile přijeli, zbalil batoh a přišel v neděli. Dostal se pod kůži celé naší širší rodině. Jediný vážnější zdravotní problém bylo suché oko, paní chovatelka tvrdila, že ho škrábla kočka, no neškrábla, kapali jsme celý jeho život. Zuby u tohoto plemene nekomentuji. Jo a nelepili jsme uši, tak je měl dolů.
Druhého jsme pořizovali poměrně krátce po smrti prvního, doma bylo strašné smutno. Našla jsem inzerát na cca 5 měsíců starého pejska z poměrně renomované chovatelské stanice. Paní nám ho přivezla až domů, bez smlouvy /prý se jí rozbil PC/, průkaz původu ale máme. No emoce v tom hrály dost roli, pejska jsme koupili, paní tvrdila, že ho chtěla sama do chovu. No když přezubil, tak mi došlo, proč se ho zbavovala jako dorostence, nenarostly mu druhé horní špičáky. No výstavní ani chovné ambice nemáme, tak jsem to nijak nehrotila. Ale tento číňánek je převlečený tasmánský čert. Myslím, že se v něm schovává chrt, pastevec, honák a obranář v jednom. Beru ho na vycházky s koněm, výšlapy v horách okolo 25 km nejsou problém, asistuje při práci na farmě i jinde, běhá u kola. Jako umí i gaučink, ale nějaká akce být prostě musí. Také jsem pro něj musela pořídit různé outdoorové oblečení, aby mohl fungovat venku i v zimě. Má takovou chrtí postavu, takže věci nakupuji v e-shopu pro chrty, super mu sedí a fungují i v náročném terénu a podmínkách.
Tím, že jsme ho pořizovali jako staršího a u chovatelky nebyla asi dobrá socializace (mluvila o tom, že má cca 15 naháčů), je velmi nedůvěřivý vůči cizím lidem. Na mě se upnul hned a dodnes je v tomto ohledu těžký závislák, partnera bere, ale např. moje mamina si ho pohladila až po roce. Venku /i ve městě/ je v pohodě, cizích lidí si prostě nevšímá, ale jakmile by se na něj někdo zaměřil, že ho chce pohladit, tak uhýbá, v případě zatlačení do kouta začne být nepříjemný. Věkem se to zlepšuje, širší rodinu toleruje, ale prostě to není sluníčkový pes milující každého, a tak ho bereme.
Popravdě pro mě je tento druhý pes značka ideál - miluje pohyb, introvert (taky moc lidi nemusím:-), ale mít ho jako prvního v pořadí, tak mi asi u partnera druhý neprojde.
Prostě vybírejte pečlivě chovatelskou stanici a dobře socializujte. Přeji štastný výběr a mnoho štastně prožitých let s novým parťákem.
Děkuji za velmi podrobnou odpověď. Já mám od přítele zákaz na naháče, ale labutěnka by mi prošla 😀 Pro mě by byl ideál mix obou.
Rozhodně chci psa s PP, ale nenašla jsem žádnou fb skupinu ani nic podobného, kde by lidé sdíleli zkušenosti s CHS, takže nemám absolutně přehled o jejich kvalitách. Můžete mi napsat z jakých chs jste naháčky měla?
Já jsem podrobněji hledala informace o dvou, co jsou mi nejblíže a to Pretty sweet a z Andělovy dlaně, ale zkušenosti ani s jednou nikde. Jen že z jedné jezdí na výstavy a z druhé ne, což pro mě není rozhodující.
pikina
XXX.XXX.78.17
Mám číňanku s PP, je jí půl roku, tak nevím jestli k tomu mám co mluvit. Štěká jen když se něco opravdu děje nebo je tma. Bohužel se dost bojí, třeba jen zašustí listí, cizí lidi vůbec nemusí, nezajímají ji. Velice vyhledáva slunce, zimu a mokro nemá ráda. Myslela jsem, že bude více akční, u kola teprve zkoušíme, agility má ráda, procházky stačí půl hodinky a míří domů. Prakticky souhlasím s natalkou, v našem případě je to její pes číslo jedna. Jinak je to celkem šašek, umí a ráda dělá triky, ovšem chůze u nohy to tedy moc ne a vzhledem k lekání, tak bez vodítka ve městě nelze.Je to můj třetí pes, představa byla malinko jiná, ale nikdo není dokonalý. Ta nahatost, milost, přítulnost, mrštnost, chytrost.... je prostě bezvadná !!!! jinéh psa bych nechtěla.
Bubush
XXX.XXX.242.171
Zdravím,
také přidám zkušenost. Měli jsme dva Číňany, bohužel před 3 týdny nám fenečka umřela. Byla to labutěnka, byl to absolutně nejlepší pes, vždy veselý, nekonfliktní, milovala děti, čím více lidí tím lépe. Za celých 12let neměla den, kdy by nebyla veselá a nedávala svou lásku patřičně najevo.
Pak máme nahatého pejska, ten je přes veškerou snahu o socialitaci bázlivý, venku štěká na vše, pohladit se od cizích nenechá a značně vyhrožuje pokud se o to někdo pokusí. Pokud přijde někdo k nám a nesnaží se ho na sílu hladit, tak respektuje a nevšímá si. Sem tam se mu někdo zalíbí a to se nechá i pohladit. Doma na nás, je to absolutně nejumazlenější pes na světě, ale není takový veselý jako fenka, opravdu na něm jde znát, že je trochu labilní. Doma, ale neštěká.
Velký rozdíl byl už, když jsme si je brali z chovných stanic. Fenečka nás vítala jak šílená, byla velmi kontaktní, pejsek byl zalezlý v ohrádce a bál se. Předtím mi to nepřišlo divné, tentokrát už bych takové stěně nechtěla. Prostě stěně musí být veselé a společenské.
Sice ho miluji, ale je fakt, že mu úplně nevěřím, a mezi děti bych ho nepustila. Fenečka byla s dětmi nejradši. Takže není pravidlo, že každý Číňan je bázlivý, uštěkaný magor není to jejich základní povahový rys.
Chce to opravdu jen dobře vybrat a ptát se na povahu rodičů.
LevaBlecha
napsal(a):
Dobrý den,
jaké prosím máte zkušenosti s tímto plemenem? Přemýšlím o jeho pořízení, ale narazila jsem na diskuze, že se jedná o uštěkané a hysterické plemeno takový uzlíček nervů, jinde zase že je aktivní a pohodový, vhodný na agility a jiné psí sporty. A teď babo raď :)
Já bych s ním chtěla chodit na cvičák, výlety, váleníčko na gauči, zkusit agility, prostě takového partáka, kterého, když je potřeba, strčím do tašky. Pracujeme z domu, ale nedokážu zaručit, že to tak bude dalším 10-15 let, takže bych určitě učila i samostatnost. Máme i další zvířata včetně kocoura, takže vyloženě sám by nikdy nebyl.
Zajímalo by mě, jestli i při sebelepší snaze o socializaci, se z něj stejně může stát uštěkaná hysterka, zda je mu to prostě vrozené? Před cca dvěma lety nám umřel pejsek z útulku se separační úzkostí a nechtěla bych to zažívat znovu i s ohledem na sousedy.
Děkuji za názory.
Osobně jsem měla labutěnku téměř 14 let absolutně klidná vyrovnaná daleko víc než výstavy ji bavilo agility. Štěkat snad ani neuměla měla jiné hlasové projevy. .Takže zamně číňan ano. Záleží pochopitelně na více aspektech ,ale dobrý chovatel vám rád poradí.
Nevím jak jsou nebo budou na tom ze štěňaty ale osobně bych doporučovala tyto CH.S
Milfra Moravia
Pazzda
Z Jestřebího království
Garden Roses
Malý Tom
Více info taky najete na klubchovatelunahacu.cz/
Bubush
napsal(a):
Zdravím,
také přidám zkušenost. Měli jsme dva Číňany, bohužel před 3 týdny nám fenečka umřela. Byla to labutěnka, byl to absolutně nejlepší pes, vždy veselý, nekonfliktní, milovala děti, čím více lidí tím lépe. Za celých 12let neměla den, kdy by nebyla veselá a nedávala svou lásku patřičně najevo.
Pak máme nahatého pejska, ten je přes veškerou snahu o socialitaci bázlivý, venku štěká na vše, pohladit se od cizích nenechá a značně vyhrožuje pokud se o to někdo pokusí. Pokud přijde někdo k nám a nesnaží se ho na sílu hladit, tak respektuje a nevšímá si. Sem tam se mu někdo zalíbí a to se nechá i pohladit. Doma na nás, je to absolutně nejumazlenější pes na světě, ale není takový veselý jako fenka, opravdu na něm jde znát, že je trochu labilní. Doma, ale neštěká.
Velký rozdíl byl už, když jsme si je brali z chovných stanic. Fenečka nás vítala jak šílená, byla velmi kontaktní, pejsek byl zalezlý v ohrádce a bál se. Předtím mi to nepřišlo divné, tentokrát už bych takové stěně nechtěla. Prostě stěně musí být veselé a společenské.
Sice ho miluji, ale je fakt, že mu úplně nevěřím, a mezi děti bych ho nepustila. Fenečka byla s dětmi nejradši. Takže není pravidlo, že každý Číňan je bázlivý, uštěkaný magor není to jejich základní povahový rys.
Chce to opravdu jen dobře vybrat a ptát se na povahu rodičů.
Vy snad máte doma našeho psa.
Jinak my letos máme nějaký smutný rok, přišli jsme o dva pejsky (JRT důchodkyně, flanderský bouvier), kdy jedna ztráta byla velmi nečekaná (bouvier). V šesti letech odešel na nádor v nosních dutinách. Na jaře měl lehce zvětšenou mízní uzlinu a za dva měsíce nebyl. Nádor rozlezlý z dutin do mozku, který začal utlačovat a po absolvování magnetické rezonance jsme ho již neprobudili. Zůstal po něm jeho brácha, v létě byl jak tělo bez duše, kluci prostě byli od malička pořád spolu - partáci jménem Bodie a Doyle. Teď už je to trochu lepší, ale nedaří se nám pro něj sehnat kamaráda. Bohužel flanderský bouvier je v ČR chován velmi málo. Letos připuštěna jedna fena, která nezůstala březí.
Tak jsem si začala pohrávat s myšlenkou pořízení dalšího naháče, ale mám prostě obavy, aby si štěně nevtisklo chování našeho staršího autisty (viz příspěvek výše), tak pořád váhám.
Mám zkušenosti s číňany jak nahatkou, tak chlupatkou. Všechno byly feny. Všechno neuvěřitelně vyrovnaná stvoření. Dnes už máme dvě psí "babičky".
Hodné, velice přizpůsobivé životnímu tempu. Milují procházky stejně jako válení doma. Nemají problém s žádnými zvířaty. Nulový lovecký pud. Mohla jsem s nimi chodit všude na volno, žádné známky agrese. Kromě jedné chlupatky, která nesnášela lidi a všeho se bála až do svého posledního dne.
Všechny byly s PP.
Ano, u číňanů je hodně potřebné vybírat dobré povahy. Dívat se na povahy rodičů, na prostředí v jakém štěňata vyrůstají.
Přidejte se do skupiny na FB Čínský chocholatý pes. Sledujte, co píšou lidé o pejscích a zajeďte se mrknout na výstavu. Zažila jsem tam hromadu psů s absolutně nevyrovnanou povahou a jediné co vydrželi byla chvíle v kruhu, ale mimo kruh... no... katastrofa.
Na výstavě si najděte nějakou klidnou pohodovou a vyrovnanou fenku a dejte se do řeči s chovatelem, zda neplánuje štěňata. :) Sledujte tam pejsky, jak se chovají k jiným lidem, ostatním pejskům.
Každopádně jsou to jemná stvoření. Pejsci za odměnu, když má člověk šťastnou ruku. :)
Vybírala bych hlavně podle povahy, pokud to má být hlavně společník.
Danyrider
XXX.XXX.33.52
Mam tu cest mit 13 let cinskou chocholatou cubinku a je to neuveritelne hodny pes - hravy, zivy, poslusny, vsude kam jedeme - jede s nami, ujde 15 km vylet v horach i v tomto veku. Poridili jsme jeste cinanka labutenku psa - to same. Naprosto uzasny, vyrovnany pes, co rad beha, hraje si. Na agility super. Nechapu, jak nejdo muze rict, ze cinanci jsou histerky.