
ISARA BOHEMIA štěně kavalíra

Prodám Kavalír king charles španěla - Ch. st. ISARA BOHEMIA nabízí k zadání...
30000 Kč
Ahoj, máme víkendové sousedy a ti mají téměř 3 roky starého kavalírka. Milý pejsek, vychovaný, nekonfliktní…ale neumí si hrát. Naše holky bezmezně miluje, ale jen za nimi běhá a kouká co dělají, výzvy ke hře nechápe. Ani když ho někdo vyzývá, včera to zkoušel i 4měs. šarplaník (fakt hezky, vrtěl, čumáčkoval, plácal nohama o zem, pak si i lehnul)…a nic. Reakce vždy stejná: strne, vyvalí oči a nehne se. Jinak je úplně na pohodu, ale hrát si neumí. Zkoušeli jsme i míčky a společné aktivity…nic. Maximálně se společně proběhnou.
Poznali jsme se, když kavalírkovi byl rok. Do té doby ho k žádnému takovému kontaktu nevedli, jen venčili, ale bez kontaktu. Přes týden žijí ve městě. Majitelé si uvědomují, že tohle je jejich chyba.
Na prckovi je vidět, že by moc chtěl…ale neví jak.
Je možné “naučit ho” nějak si normálně hrát?
Nevím, no...myslím si, že poměrně dost psů v dospělým věku nestojí o hru s ostatními psy. A to i v případě, že jsou spolu rádi, přivítají se, čenichají bok po boku...
Moje první fena byla totálně nehravá, nehrála si se psy ani s hračkami, ale je fakt, že byla nalezenec, kdoví, jak dlouho se toulala...pro takový psy je hra dost často zbytečná nadstavba.
Druhou fenu mám od štěněte, socializovali jsme, od malička si hráli - výsledek je ten, že teď, v šesti letech miluje hračky, přetahování se mnou, fingovaný souboje spojený vrčením - taky se mnou. S ostatními psy si nehraje a dokonce je ani nemusí. Toleruje jenom staré známé- s těma se ráda přivítá, očuchá a jde si po svým.
Pinčová je co se týče psů bezkonfliktní, ale nehraje si vůbec a to ani s hračkama, kterých máme plnej byt.
Zčásti to asi bude výchovou, zčásti založením psa. Občas mě pozorujou lidi, jak venku blbnu s Vikinou a smutně konstatujou, že ten jejich si vůbec nehraje. To myslím, že je tím, že to s ním nikdy nezkoušeli, že ten pes to prostě vůbec nezná.
Můj názor je, že hrát s ostatními psy, to se pes musí naučit sám. V tom mu člověk pomůže leda tím, že ho bude vhodně socializovat s adekvátními parťáky. A je možné, že se to nenaučí, ale hlavní je, že je s nima v pohodě a rád v jejich přítomnosti.
Osobně si myslím, že se může i bát. Ono rozdováděné štěně velkého plemene je tak trochu tank.