Jak presvedcit rodice aby mi poridili 2 psa

kaja.123 napsal(a):
ahoj potrebuju poradit jak presvedcit rodice aby mi poridili 2 psa. Uz 1 mame ale je to kluk border kolie a moc se mu věnuji chodim s nim na prochazky a delame agility a canisross. a tady je ten problem. me je 12 a psovi v dubnu 2023 6 let. takze kdyz byl stene tak se naucil poslouchat tatu a ne me a na agility tabore se ohnal po jedne holce. a to udelal uz vickrat. nema rad deti. jenze ja 2 pejska chci rok protoze s nasi borderkou to nejde.... a ja se tomu tak chci venovat! prala bych si seltii. a rodice to vi a nijak by jim to nevadilo. tak nevim proc ho nechteji! finance na dva psy mame, ja se o ně starat budu, to uz vi protoze jsem se 1 rok pilne o borderku starala. rekli ze o vanocich maji pro mě velke prekvapeni, ale jestli to bude stene nevim. tak prosim o radu

Interpunkce strašná, příspěvek nesrozumitelný.

Rodiče to ví a nijak by jim to nevadilo, tak nevím, proč ho nechtějí. Trochu si odporujete, ne?

Češtinu to neumí, matematiku taktéž...
Psovi z obrázku je 12 let (viz odkaz níže) a řekla bych, že jejich soužití (a už sotkva agility a canicross kariéra) je výplodem bujné fantazie.
http://www.jeffija.cz/norton.html

Vicky.Pollard napsal(a):
Češtinu to neumí, matematiku taktéž...
Psovi z obrázku je 12 let (viz odkaz níže) a řekla bych, že jejich soužití (a už sotkva agility a canicross kariéra) je výplodem bujné fantazie.
http://www.jeffija.cz/norton.html

Asi to napsala opačně. Jí je šest a psovi dvanáct.

kaja.123 napsal(a):
ahoj potrebuju poradit jak presvedcit rodice aby mi poridili 2 psa. Uz 1 mame ale je to kluk border kolie a moc se mu věnuji chodim s nim na prochazky a delame agility a canisross. a tady je ten problem. me je 12 a psovi v dubnu 2023 6 let. takze kdyz byl stene tak se naucil poslouchat tatu a ne me a na agility tabore se ohnal po jedne holce. a to udelal uz vickrat. nema rad deti. jenze ja 2 pejska chci rok protoze s nasi borderkou to nejde.... a ja se tomu tak chci venovat! prala bych si seltii. a rodice to vi a nijak by jim to nevadilo. tak nevim proc ho nechteji! finance na dva psy mame, ja se o ně starat budu, to uz vi protoze jsem se 1 rok pilne o borderku starala. rekli ze o vanocich maji pro mě velke prekvapeni, ale jestli to bude stene nevim. tak prosim o radu

Tak počkej na vánoce a uvidíš, třeba tam ten dárek bude. Jinak je normální, že rodiče psa neodovolí. Mně ho taky nedovolili, vlastně nikdy žádné zvířátko, máma to doma nechtěla. S tím nic nenaděláš. Prostě pokud tě ten sen bude držet i jako dospělé, tak si ho splníš sama a nebo to pak taky budeš vidět jinak.

Bože, holka má 12 roků, tak snad má právo na nějaké chybějící čárky, ne?

sufle napsal(a):
Bože, holka má 12 roků, tak snad má právo na nějaké chybějící čárky, ne?

i na tu čornutou fotku?
to dělá příspěvek a zadavatelku krutě "věrohodnými"......

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
i na tu čornutou fotku?
to dělá příspěvek a zadavatelku krutě "věrohodnými"......

Tak to samozřejmě ne.
Možná je to jen troll, ale ve vedlejším vlákně diskutuje dospělá osoba, jejíž příspěvky se skoro nedají přelouskat a to neva.

sufle napsal(a):
Bože, holka má 12 roků, tak snad má právo na nějaké chybějící čárky, ne?

No, nějaké, skoro všechny, já vidím 3. Moje děcko takhle psát, tak žádnýho psa a učit se češtinu. Fotka stažená z internetu, tak kdoví, jak to vůbec je.
Jinak tohle stěžování si moc dobře znám. Moje dcera taky kdysi napsala do dětského časopisu, jací jsme strašní rodiče, když ji nechceme dovolit morče.

sufle napsal(a):
Tak to samozřejmě ne.
Možná je to jen troll, ale ve vedlejším vlákně diskutuje dospělá osoba, jejíž příspěvky se skoro nedají přelouskat a to neva.

Mně to va.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně to va.

🙂 mě taky.

sufle napsal(a):
🙂 mě taky.

"MNě taky."

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně to va.

Mně taky. Jsem ráda, že nejsem sama. Kolikrát se tak musím držet... a nejen na ifauně.

fikovnice napsal(a):
"MNě taky."

Na to jsem dneska viděla boží pomůcku. Konečně nebudu dělat chyby.

Stačí dvouslabičné mužské jméno.

Mně to vadí - Pepovi to vadí. Tři slabiky = tři písmena.

Vidíš mě? Vidíš Pepu. Dvě slabiky = dvě písmena.

Jdeš beze mě? Jdeš bez Pepy? Dvě slabiky - dvě písmena.

Viz článek:

Nedokážete si zapamatovat, ve kterých pádech zájmena JÁ je MNĚ a ve kterých MĚ? Stačí si vždy v daném pádu říci jméno Pepa a zapamatovat si jedno jediné jednoduché pravidlo:

dvě slabiky = dvě písmena

tři slabiky = tři písmena

Vysvětlíme si to přímo na problematických čtyřech pádech:

2. p. (bez) koho, čeho: (bez) PE-PY = MĚ

3. p. (ke) komu, čemu: k PE-PO-VI = MNĚ

4. p. (vidím) koho, co: PE-PU = MĚ

6. p. o kom, o čem: o PE-PO-VI = MNĚ

Stačí tedy, když si v konkrétní větě, kde potřebujete toto zájmeno napsat, místo mě/mně řeknete Pepu:

Babička říkala, že beze mě (Pepy) nepojede.

Přines to tady ke mně (k Pepovi).

Vidíš mě (Pepu) na té fotce?

Tenhle příběh snad psali o mně (o Pepovi).

Mně (Pepovi) je to jedno.

Chceš říct, že mě (Pepy) se to netýká?

Mně (Pepovi) to neříkej!

…. a takto bychom mohli pokračovat…

Je to jak vidíte jednoduché a velmi efektivní!

Takže od teď na skloňování zájmena JÁ jedině s Pepou!

Konec grammar naci okénka.

impact napsal(a):
Na to jsem dneska viděla boží pomůcku. Konečně nebudu dělat chyby.

Stačí dvouslabičné mužské jméno.

Mně to vadí - Pepovi to vadí. Tři slabiky = tři písmena.

Vidíš mě? Vidíš Pepu. Dvě slabiky = dvě písmena.

Jdeš beze mě? Jdeš bez Pepy? Dvě slabiky - dvě písmena.

Viz článek:

Nedokážete si zapamatovat, ve kterých pádech zájmena JÁ je MNĚ a ve kterých MĚ? Stačí si vždy v daném pádu říci jméno Pepa a zapamatovat si jedno jediné jednoduché pravidlo:

dvě slabiky = dvě písmena

tři slabiky = tři písmena

Vysvětlíme si to přímo na problematických čtyřech pádech:

2. p. (bez) koho, čeho: (bez) PE-PY = MĚ

3. p. (ke) komu, čemu: k PE-PO-VI = MNĚ

4. p. (vidím) koho, co: PE-PU = MĚ

6. p. o kom, o čem: o PE-PO-VI = MNĚ

Stačí tedy, když si v konkrétní větě, kde potřebujete toto zájmeno napsat, místo mě/mně řeknete Pepu:

Babička říkala, že beze mě (Pepy) nepojede.

Přines to tady ke mně (k Pepovi).

Vidíš mě (Pepu) na té fotce?

Tenhle příběh snad psali o mně (o Pepovi).

Mně (Pepovi) je to jedno.

Chceš říct, že mě (Pepy) se to netýká?

Mně (Pepovi) to neříkej!

…. a takto bychom mohli pokračovat…

Je to jak vidíte jednoduché a velmi efektivní!

Takže od teď na skloňování zájmena JÁ jedině s Pepou!

Konec grammar naci okénka.

Dobré, určitě to někomu pomůže. Prostě mě ve 2. a 4. pádu a mně ve 3. a 6. pádu... než bych já si vzpomněla na Pepu...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dobré, určitě to někomu pomůže. Prostě mě ve 2. a 4. pádu a mně ve 3. a 6. pádu... než bych já si vzpomněla na Pepu...

Já to znám s Vaškem a teda mně to pomáhá hodně.

impact napsal(a):
Na to jsem dneska viděla boží pomůcku. Konečně nebudu dělat chyby.

Stačí dvouslabičné mužské jméno.

Mně to vadí - Pepovi to vadí. Tři slabiky = tři písmena.

Vidíš mě? Vidíš Pepu. Dvě slabiky = dvě písmena.

Jdeš beze mě? Jdeš bez Pepy? Dvě slabiky - dvě písmena.

Viz článek:

Nedokážete si zapamatovat, ve kterých pádech zájmena JÁ je MNĚ a ve kterých MĚ? Stačí si vždy v daném pádu říci jméno Pepa a zapamatovat si jedno jediné jednoduché pravidlo:

dvě slabiky = dvě písmena

tři slabiky = tři písmena

Vysvětlíme si to přímo na problematických čtyřech pádech:

2. p. (bez) koho, čeho: (bez) PE-PY = MĚ

3. p. (ke) komu, čemu: k PE-PO-VI = MNĚ

4. p. (vidím) koho, co: PE-PU = MĚ

6. p. o kom, o čem: o PE-PO-VI = MNĚ

Stačí tedy, když si v konkrétní větě, kde potřebujete toto zájmeno napsat, místo mě/mně řeknete Pepu:

Babička říkala, že beze mě (Pepy) nepojede.

Přines to tady ke mně (k Pepovi).

Vidíš mě (Pepu) na té fotce?

Tenhle příběh snad psali o mně (o Pepovi).

Mně (Pepovi) je to jedno.

Chceš říct, že mě (Pepy) se to netýká?

Mně (Pepovi) to neříkej!

…. a takto bychom mohli pokračovat…

Je to jak vidíte jednoduché a velmi efektivní!

Takže od teď na skloňování zájmena JÁ jedině s Pepou!

Konec grammar naci okénka.

A to já si pořád říkám .bez koho čeho = mě a ke komu čemu, o kom a čem = mně. Ale to je jedno, důležitý je výsledek. .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A to já si pořád říkám .bez koho čeho = mě a ke komu čemu, o kom a čem = mně. Ale to je jedno, důležitý je výsledek. .

Nás to učili na "tě a tobě", pamatuju si to podle toho stále. Ale občas mi to ulítne, asi jako ji a jí (tu a té). Člověk někdy píše rychleji než myslí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A to já si pořád říkám .bez koho čeho = mě a ke komu čemu, o kom a čem = mně. Ale to je jedno, důležitý je výsledek. .

Když se můžu zeptat “koho?” tak píšu MĚ, v ostatních případech je to MNĚ.

Jinak se chci omluvit všem přítomným dámám neboť někdy vyrobím chybu takovou, že se pak červenám i na zadeli a interpunkce není mojí silnou stránkou a to obzvlášť, když tady nepíšu spisovně, ale tak, jak mi zobák narostl. A někdy sama nevím, kam v tom mém projevu, ty čárky naflákat. Byla by samozřejmě možnost psát spisovně a zamýšlet se nad větnou skladbou… ale to by pro mě bylo, jako psát dopis.. tedy v dnešní době spíš mail a to mail nějaký oficiální a tady to spíš beru jako pokec a reálu jsem takový barbar, že nemluvím spisovně a tak to tady berte všechno v uvozovkách.. cituji zde samu sebe😜

impact napsal(a):
Na to jsem dneska viděla boží pomůcku. Konečně nebudu dělat chyby.

Stačí dvouslabičné mužské jméno.

Mně to vadí - Pepovi to vadí. Tři slabiky = tři písmena.

Vidíš mě? Vidíš Pepu. Dvě slabiky = dvě písmena.

Jdeš beze mě? Jdeš bez Pepy? Dvě slabiky - dvě písmena.

Viz článek:

Nedokážete si zapamatovat, ve kterých pádech zájmena JÁ je MNĚ a ve kterých MĚ? Stačí si vždy v daném pádu říci jméno Pepa a zapamatovat si jedno jediné jednoduché pravidlo:

dvě slabiky = dvě písmena

tři slabiky = tři písmena

Vysvětlíme si to přímo na problematických čtyřech pádech:

2. p. (bez) koho, čeho: (bez) PE-PY = MĚ

3. p. (ke) komu, čemu: k PE-PO-VI = MNĚ

4. p. (vidím) koho, co: PE-PU = MĚ

6. p. o kom, o čem: o PE-PO-VI = MNĚ

Stačí tedy, když si v konkrétní větě, kde potřebujete toto zájmeno napsat, místo mě/mně řeknete Pepu:

Babička říkala, že beze mě (Pepy) nepojede.

Přines to tady ke mně (k Pepovi).

Vidíš mě (Pepu) na té fotce?

Tenhle příběh snad psali o mně (o Pepovi).

Mně (Pepovi) je to jedno.

Chceš říct, že mě (Pepy) se to netýká?

Mně (Pepovi) to neříkej!

…. a takto bychom mohli pokračovat…

Je to jak vidíte jednoduché a velmi efektivní!

Takže od teď na skloňování zájmena JÁ jedině s Pepou!

Konec grammar naci okénka.

Je to jako s tím řízením...
Mně se tam písmenka házejí citem. Pravdou je, že čárky dost často záměrně ignoruji. Mám na mysli tady to mně/mě, s/z, i/y atd.
A zas jsem tupá na jiné věci...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A to já si pořád říkám .bez koho čeho = mě a ke komu čemu, o kom a čem = mně. Ale to je jedno, důležitý je výsledek. .

Jojo, taky si to pořád říkám. Někdy bohužel až poté, co zprávu odešlu. Před lety mi kamarád říkal, že se mu líbí, že nepíšu žádné hrubky, až na mě a mně. Já na to ve škole chyběla, tak jsem se to doučila. No to by asi koukal, co tu kolikrát napíšu. Upřímně, dost často zírám i já, a když si pak uvědomím, že tu máme pár lidí, kterým to rve oči z důlku, i se tu dost často červenám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když se můžu zeptat “koho?” tak píšu MĚ, v ostatních případech je to MNĚ.

Jinak se chci omluvit všem přítomným dámám neboť někdy vyrobím chybu takovou, že se pak červenám i na zadeli a interpunkce není mojí silnou stránkou a to obzvlášť, když tady nepíšu spisovně, ale tak, jak mi zobák narostl. A někdy sama nevím, kam v tom mém projevu, ty čárky naflákat. Byla by samozřejmě možnost psát spisovně a zamýšlet se nad větnou skladbou… ale to by pro mě bylo, jako psát dopis.. tedy v dnešní době spíš mail a to mail nějaký oficiální a tady to spíš beru jako pokec a reálu jsem takový barbar, že nemluvím spisovně a tak to tady berte všechno v uvozovkách.. cituji zde samu sebe😜

V reálu mluvím něco jako hřebečsky. O čemž jsem roky nevěděla, než jsem poznala svého muže z Prahy. Ten si toho začal všímat a dost se mně směje. Chodíme třeba k Samoj, protože k Samovi je moc dlouhé. Nebo "vedles kohos sedělas v kině", citováno z rozhovoru s dcerou, tomu se smál celkem dost. Tak se mu někdy směju kvůli pražštině, ale pravda je, že u něj moc slyšet není nebo jí dost možná nevnímám, protože mám nějaké příbuznstvo v Praze, tudíž jsem na jejich mluvu zvyklá. I když Moravská Třebová je součástí té oblasti a tam na vás už koukají divně, když chcete sodu, tam totiž píjí jen sifon. Tak kdoví, jakým jazykem to tady u nás vlastně mluvíme .

mě učili:

říct si k tomu druhou osobu

bez tebe = beze mne/mě
k tobě = ke mně
vidím tě = mě
o tobě = o mně
s tebou = se mnou

ale stejně to někdy popletu. asi jako ty pány/psy.

Trickyvoo napsal(a):
V reálu mluvím něco jako hřebečsky. O čemž jsem roky nevěděla, než jsem poznala svého muže z Prahy. Ten si toho začal všímat a dost se mně směje. Chodíme třeba k Samoj, protože k Samovi je moc dlouhé. Nebo "vedles kohos sedělas v kině", citováno z rozhovoru s dcerou, tomu se smál celkem dost. Tak se mu někdy směju kvůli pražštině, ale pravda je, že u něj moc slyšet není nebo jí dost možná nevnímám, protože mám nějaké příbuznstvo v Praze, tudíž jsem na jejich mluvu zvyklá. I když Moravská Třebová je součástí té oblasti a tam na vás už koukají divně, když chcete sodu, tam totiž píjí jen sifon. Tak kdoví, jakým jazykem to tady u nás vlastně mluvíme .

"vedles kohos sedělas v kině"

Kdyby tam to S bylo jedno a to ve slově sedělas, tak to neberu vůbec nějak divně, hovorově je to správně.

Já bych čekala zase spíš "vedle koho´s seděla v kině" - něco jako "vedle koho´s byla v kině". Věta "vedle koho byla´s v kině" zní divně. Asi záleží na slovosledu, ne? To zkrácené "jsi" se pojí se slovem, které je před ním?

Jako "koho´s viděla" vs. "koho viděla´s".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já bych čekala zase spíš "vedle koho´s seděla v kině" - něco jako "vedle koho´s byla v kině". Věta "vedle koho byla´s v kině" zní divně. Asi záleží na slovosledu, ne? To zkrácené "jsi" se pojí se slovem, které je před ním?

Jako "koho´s viděla" vs. "koho viděla´s".

Já to v hovorové řeči moc neřeším, jaký je slovosled, často mluvíme jako Yoda. Yoda z Hvězdných válek.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já bych čekala zase spíš "vedle koho´s seděla v kině" - něco jako "vedle koho´s byla v kině". Věta "vedle koho byla´s v kině" zní divně. Asi záleží na slovosledu, ne? To zkrácené "jsi" se pojí se slovem, které je před ním?

Jako "koho´s viděla" vs. "koho viděla´s".

Ne, z pusy to jde lépe - "vedle koho sedělas v kině?", "vedle koho bylas v kině?" i "koho vidělas venku?", "koho potkalas venku?"

Vedle "kohos seděla v kině" se špatně vyslovuje, protože je tam zdvojené "s".

To zdvojené "s" je jasné, to přes hubu neleze moc ochotně. Ale jinak mi to tam pasuje lépe v rámci toho slovosledu, jak jsem psala. Ale tak je to hovorové, tak je mi asi šumec, jak si to kdo říká :-) Pokud se vám to říká lépe po moravsku (to jsem totiž slyšela hodně od nich), tak proč ne.

Vono to má dokonce nějaké jakože pravidlo https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ty-jsi-tys

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To zdvojené "s" je jasné, to přes hubu neleze moc ochotně. Ale jinak mi to tam pasuje lépe v rámci toho slovosledu, jak jsem psala. Ale tak je to hovorové, tak je mi asi šumec, jak si to kdo říká :-) Pokud se vám to říká lépe po moravsku (to jsem totiž slyšela hodně od nich), tak proč ne.

Vono to má dokonce nějaké jakože pravidlo https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ty-jsi-tys

Po moravsku - jasně, že se mi to říká lépe po moravsku, když jsem z Moravy!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Po moravsku - jasně, že se mi to říká lépe po moravsku, když jsem z Moravy!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Po moravsku - jasně, že se mi to říká lépe po moravsku, když jsem z Moravy!

Snad jsu z Moravy, ne?

Varaxi napsal(a):
Snad jsu z Moravy, ne?

Není to vlastně "su"? Nebo se tam to "j" vyslovuje?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Není to vlastně "su"? Nebo se tam to "j" vyslovuje?

Nevyslovuje, ale píše se. Teda spisovně nespisovně by se psát mělo. Stejně jako jsem - znáte někoho, kdo by skutečně vyslovoval to J na začátku?

Varaxi napsal(a):
Nevyslovuje, ale píše se. Teda spisovně nespisovně by se psát mělo. Stejně jako jsem - znáte někoho, kdo by skutečně vyslovoval to J na začátku?

Vlastně nevím. Když mám záchvaty používání spisovné češtiny, tak dojde i na to j, ale reálně jestli to někdo používá? Začnu to zkoumat .

Varaxi napsal(a):
Snad jsu z Moravy, ne?

Kdybych to řekla hovorově, tak "su z Moravy". V žádném případě "jsu". Ale někde jinde na Moravě to mohou říkat, to nevylučuji. Mně to připadne jako nepovedená snaha o jistou spisovnost slova "su".

já su
ty seš
on je
my sme
vy ste
oni só

Varaxi napsal(a):
Nevyslovuje, ale píše se. Teda spisovně nespisovně by se psát mělo. Stejně jako jsem - znáte někoho, kdo by skutečně vyslovoval to J na začátku?

Samozřejmě, že vyslovuji jsem s j, pokud mluvím spisovně. Třeba s klientem...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kdybych to řekla hovorově, tak "su z Moravy". V žádném případě "jsu". Ale někde jinde na Moravě to mohou říkat, to nevylučuji. Mně to připadne jako nepovedená snaha o jistou spisovnost slova "su".

já su
ty seš
on je
my sme
vy ste
oni só

Ano, takto bych to použila i já...
A to už jsme dvě Brňačky...

fikovnice napsal(a):
"MNě taky."

Pravda.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kdybych to řekla hovorově, tak "su z Moravy". V žádném případě "jsu". Ale někde jinde na Moravě to mohou říkat, to nevylučuji. Mně to připadne jako nepovedená snaha o jistou spisovnost slova "su".

já su
ty seš
on je
my sme
vy ste
oni só

Tak u nás rozhodně ty si. "Seš" zní dost pražácky.

impact napsal(a):
Tak u nás rozhodně ty si. "Seš" zní dost pražácky.

Pražácky?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kdybych to řekla hovorově, tak "su z Moravy". V žádném případě "jsu". Ale někde jinde na Moravě to mohou říkat, to nevylučuji. Mně to připadne jako nepovedená snaha o jistou spisovnost slova "su".

já su
ty seš
on je
my sme
vy ste
oni só

Tak... moji kamarádi ze Severní Moravy jsou schopni napsat: "ono jse to nezblázní".
(Jinak jsou příčetní ;))

Šarina napsal(a):
Tak... moji kamarádi ze Severní Moravy jsou schopni napsat: "ono jse to nezblázní".
(Jinak jsou příčetní ;))

Odkud jsou? U nás (Slezsko) se tak rozhodně nemluví.

Varaxi napsal(a):
Nevyslovuje, ale píše se. Teda spisovně nespisovně by se psát mělo. Stejně jako jsem - znáte někoho, kdo by skutečně vyslovoval to J na začátku?

tak pak jsou moravská slova, kde j už zcela padlo za vlast.

jako třeba... idu.

a že je Nora velké psék už jsem taky zvládla. A nekóše.

sufle napsal(a):
Pravda.

Já Vám tam dala kytičku...abyste se neurazila.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pražácky?

Přesně tak, to vůbec nezní pražácky.
U nás (Brno a okolí) se hovorově řekne "Ty seš...".

V Plzni zase rostu z výrazu "děkuji tě". A "nastevři" mi způsobuje tiky. Jinak to tu dávám.

Manžel měl nepřekonatelný problém s "řekni to Jirkoj / tátoj" , což jsem používala já, ale ze solidarity k němu jsem začla mluvit více jako člověk. Teď už mi to přijde taky divné

Šarina napsal(a):
Tak... moji kamarádi ze Severní Moravy jsou schopni napsat: "ono jse to nezblázní".
(Jinak jsou příčetní ;))

Napsat ano, ve snaze o správný tvar. Něco jako "hraje jsi s ním", což je podobná blbost. Správně je "hraje si s ním".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak pak jsou moravská slova, kde j už zcela padlo za vlast.

jako třeba... idu.

Ale to zase vychází z blízkosti Slovenska a slovenštiny... tam na pomezí kolem hranice se to prolíná...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a že je Nora velké psék už jsem taky zvládla. A nekóše.

To se říká i u nás. Psék spíš řeknou starší lidé, ale "kósat, kóše, pokósal" používáme běžně.

odberryho napsal(a):
V Plzni zase rostu z výrazu "děkuji tě". A "nastevři" mi způsobuje tiky. Jinak to tu dávám.

Manžel měl nepřekonatelný problém s "řekni to Jirkoj / tátoj" , což jsem používala já, ale ze solidarity k němu jsem začla mluvit více jako člověk. Teď už mi to přijde taky divné

Co znamená "nastevři"?

Jirkoj/tátoj - s tím mám taky problém.

Na jižní Moravě, na Břeclavsku, Hodonínsku, se říká " s mamků, s taťků, atd." . Ani nevím, jestli to "u" mám napsat s kroužkem nebo s čárkou.

Ještě "přijdu dýl". Když jsme se z Brna přestěhovali na sever Čech, tak jsem vůbec nevěděla, co to znamená. Do té doby jsem to nikdy neslyšela. Říkáme přijdu později.

A "jdu do krámu", tedy do obchodu. I s tím jsem měla zpočátku problém, protože v Brně má slovo krám jiný význam. Tady se řekne "kšeft, jdu do kšeftu". Ale není to moc frekventované slovo, spíš používá starší generace. A krám je nepotřebný předmět, něco na vyhození. Přeneseně i menses.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pražácky?

Pepíkovsky.

fikovnice napsal(a):
Přesně tak, to vůbec nezní pražácky.
U nás (Brno a okolí) se hovorově řekne "Ty seš...".

Co je to Brno? To vážně existuje?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a že je Nora velké psék už jsem taky zvládla. A nekóše.

Kámoška z Poděbrad kdysi kvůli "psékom", co běželi po louce za náma, smíchy spadla z koně...

program na ochranu svědků (účinkující : táta, máma, syn, komisař)
komisař : ukryjeme vás všechny na neznámém místě
syn plačtivě: ... já nechci do Brna

impact napsal(a):
Kámoška z Poděbrad kdysi kvůli "psékom", co běželi po louce za náma, smíchy spadla z koně...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na jižní Moravě, na Břeclavsku, Hodonínsku, se říká " s mamků, s taťků, atd." . Ani nevím, jestli to "u" mám napsat s kroužkem nebo s čárkou.

Pocházím z Břeclavska, ale je to blíž k Brnu, a 7. pád se tam říká spíš po brněnsku...s taťkem, s Jirkem atd.

lupus4 napsal(a):
program na ochranu svědků (účinkující : táta, máma, syn, komisař)
komisař : ukryjeme vás všechny na neznámém místě
syn plačtivě: ... já nechci do Brna

U nás se zase dělají podobný vtípky mezi Bruntáláky a Krnováky, Krnováci s oblibou a potěšením skloňují Bruntál podle slova pr.del....takže místo v Bruntálu říkají v Bruntáli.

impact napsal(a):
Pepíkovsky.

To nemusíte překládat, já jsem se tomu nedivila, ale smála. Protože si myslím, že pražštinou je to "ty si" - zpěvně "helé, ty si...". Kdyžtak se ozvěte, Pražačky, a opravte mě.

impact napsal(a):
Co je to Brno? To vážně existuje?

Cítíte se vtipně?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pocházím z Břeclavska, ale je to blíž k Brnu, a 7. pád se tam říká spíš po brněnsku...s taťkem, s Jirkem atd.

S taťkem, s Jirkem, s Laděm (pro neznalé Ladislavovi, Vladislavovi a Vladimírovi se většinou říká Laďa), to říkáme taky. Kolegyně z Břeclavi už "s taťků"... Ale ono se to prolíná...

fikovnice napsal(a):
Já Vám tam dala kytičku...abyste se neurazila.

Jejda, já se neurazil, měla jste pravdu.
Jestli to tak vyznělo, tak se omlouvám. Internetové diskuse nejsou mou silnou stránkou. Neumím moc používat smajlíky

Kósat - existuje i hudební skupina Kósavá deka - https://kosavadeka.webnode.cz/

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Cítíte se vtipně?

Cítíte se uraženě?

impact napsal(a):
Cítíte se uraženě?

Vůbec ne. Akorát překvapeně. Takovou lacinost jsem od vás nečekala.

Nikdo nemá pikador, jen Budějčáci

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ještě "přijdu dýl". Když jsme se z Brna přestěhovali na sever Čech, tak jsem vůbec nevěděla, co to znamená. Do té doby jsem to nikdy neslyšela. Říkáme přijdu později.

A "jdu do krámu", tedy do obchodu. I s tím jsem měla zpočátku problém, protože v Brně má slovo krám jiný význam. Tady se řekne "kšeft, jdu do kšeftu". Ale není to moc frekventované slovo, spíš používá starší generace. A krám je nepotřebný předmět, něco na vyhození. Přeneseně i menses.

Musím říct, že samozřejmě jako rodilá severočeška běžně používám slovní spojení “přijdu dýl” a jak mi to přijde jako samozřejmost, tak člověka nenapadne, že někomu jinému, z jiného kraje, by to mohlo připadat zvláštní.
A “jdu do krámu” no to jsem používala spíš jako označení malého obchodu…co jsou ty super, hyper, pro to už se mi slovo krám nehodí. To spíš specifikuju “jdu do Penny… Globusu”.
Dokonce si ani nemyslím, že slovo “krám” ve smyslu obchodu ( ostatní vámi uvedené významy používáme taky) je nějaká severočeská specialita…občas se s tím setkávám i v televizi třeba v nějaké pohádce a nebo filmu zobrazující nějaké starší období …No s s krámem souvisí i následné označení prodavačky…krámská.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Musím říct, že samozřejmě jako rodilá severočeška běžně používám slovní spojení “přijdu dýl” a jak mi to přijde jako samozřejmost, tak člověka nenapadne, že někomu jinému, z jiného kraje, by to mohlo připadat zvláštní.
A “jdu do krámu” no to jsem používala spíš jako označení malého obchodu…co jsou ty super, hyper, pro to už se mi slovo krám nehodí. To spíš specifikuju “jdu do Penny… Globusu”.
Dokonce si ani nemyslím, že slovo “krám” ve smyslu obchodu ( ostatní vámi uvedené významy používáme taky) je nějaká severočeská specialita…občas se s tím setkávám i v televizi třeba v nějaké pohádce a nebo filmu zobrazující nějaké starší období …No s s krámem souvisí i následné označení prodavačky…krámská.

Ano, krámská - když jsem to slyšela, a vlastně i teď, mi naskočí úplně jiný význam, než v jakém to je řečeno, a sice menses. nemůžu si pomoct.
Krám - ano v pohádkách, ale to je zase poplatné tomu, kdo pohádku napsal. Nevím, jestli je to přímo severočeská specialita, třeba se ozve někdo z jiného konce republiky, že se to u nich říká také...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na jižní Moravě, na Břeclavsku, Hodonínsku, se říká " s mamků, s taťků, atd." . Ani nevím, jestli to "u" mám napsat s kroužkem nebo s čárkou.

S kroužkem; myslím, že tady (https://edu.ceskatelevize.cz/video/9082-karel-oliva-o-pravopisu-ceskych-slovech-v-cizine-a-diakritice) je vysvětleno, proč se v některých slovech píše ú a v jiných ů.

V jižních Čechách taky chodíme do krámu a přijdem klidně dýl

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, krámská - když jsem to slyšela, a vlastně i teď, mi naskočí úplně jiný význam, než v jakém to je řečeno, a sice menses. nemůžu si pomoct.
Krám - ano v pohádkách, ale to je zase poplatné tomu, kdo pohádku napsal. Nevím, jestli je to přímo severočeská specialita, třeba se ozve někdo z jiného konce republiky, že se to u nich říká také...

Ad menses - mi to přijde strašný o sobě takhle mluvit a nikdy jsem to nepoužívala.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ad menses - mi to přijde strašný o sobě takhle mluvit a nikdy jsem to nepoužívala.

Mně to přijde běžné hovorové - mít krámy. Asi jak je kdo zvyklý.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně to přijde běžné hovorové - mít krámy. Asi jak je kdo zvyklý.

U nás se to taky používá.

Mimochodem, Češi na rozdíl od Moraváků vůbec nemají vánoční baňky. Někteří mají ozdoby, ale většina Čechů (z Čech) má vánoční koule.
Já s tím nesouhlasím, koule je z definice kulatá, kdežto baňka může mít prakticky jakýkoli tvar. A taky nesouhlasím s tím, že by Češi měli větší koule než Moraváci.
Včera jsem měla v práci vůbec jedno lingvistické okénko za druhým - dělala jsem instantní domácí zeleninový vývar a pořád jsem kolem sebe cítila oblak sušené zeleniny; tak říkám kolegyni, že pořád čuju tu zeleninu, ta taky málem spadla ze židle.
Pak jsem druhou kolegyni požádala, ať mi podá štokrle, a ona nevěděla, co to znamená.
Dost lidí tu nezná ani šuple, říkají zásuvka, maximálně šuplík. U nás se říká zásuvka elektrickým zástrčkám.
A nakonec jsem nabídla jednomu zaměstnanci, že mu dám firemní dárkovou taštičku a nazvala jsem ji kabelkou, u nás se to tak říká; a ten na mě kouká a povídá: Jestli bych chtěl kabelku? Jasně, jeden Louis Vuitton prosím.

U nás krámy ve významu menses používá řekněme "slabší" část populace (sever severních Čech). Takoví ti, kteří ten proces opravdu vnímají negativně, a to tedy i mladé slečny z dotyčných kruhů. V běžné hovorové řeči s inteligentním člověkem to nezazní. Nebo alespoň tedy ne v mé sociální skupině...

" V běžné hovorové řeči s inteligentním člověkem to nezazní"

to někdo v "běžné hovorové řeči" probíráte s někým menstruaci?

Varaxi napsal(a):
Mimochodem, Češi na rozdíl od Moraváků vůbec nemají vánoční baňky. Někteří mají ozdoby, ale většina Čechů (z Čech) má vánoční koule.
Já s tím nesouhlasím, koule je z definice kulatá, kdežto baňka může mít prakticky jakýkoli tvar. A taky nesouhlasím s tím, že by Češi měli větší koule než Moraváci.
Včera jsem měla v práci vůbec jedno lingvistické okénko za druhým - dělala jsem instantní domácí zeleninový vývar a pořád jsem kolem sebe cítila oblak sušené zeleniny; tak říkám kolegyni, že pořád čuju tu zeleninu, ta taky málem spadla ze židle.
Pak jsem druhou kolegyni požádala, ať mi podá štokrle, a ona nevěděla, co to znamená.
Dost lidí tu nezná ani šuple, říkají zásuvka, maximálně šuplík. U nás se říká zásuvka elektrickým zástrčkám.
A nakonec jsem nabídla jednomu zaměstnanci, že mu dám firemní dárkovou taštičku a nazvala jsem ji kabelkou, u nás se to tak říká; a ten na mě kouká a povídá: Jestli bych chtěl kabelku? Jasně, jeden Louis Vuitton prosím.

Štokrle mi přijde takový docela známý výraz. Já doma věci dávám do šuplete. Ale na koule.. vánoční.. mi teda nesahejte. r

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
" V běžné hovorové řeči s inteligentním člověkem to nezazní"

to někdo v "běžné hovorové řeči" probíráte s někým menstruaci?

Mno jo, občas, s kamarádkou pokvokáme. Posledně jsme probíraly kvasinkové infekce. Tak na to taky přišla řeč, no. Já se bavím bez zábran asi o všem

Taky se o tom semtam bavím s klukama, protože s nimi se o tom jinak nikdo bavit nechce, a pro ně je to taková velká tajnosť, které úplně nerozumí... Tak dělám takovou osvětu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Štokrle mi přijde takový docela známý výraz. Já doma věci dávám do šuplete. Ale na koule.. vánoční.. mi teda nesahejte. r

U nás se koule používají jen ve smyslu pohlavního ústrojí, jinak ne.

Koukám, že se to tady zvrtlo na osvětu v sexuální oblasti.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vůbec ne. Akorát překvapeně. Takovou lacinost jsem od vás nečekala.

Tak já se urazím kvůli tomu, že se mi smějete skrz pepíkovské seš a budeme si fifty fifty.

impact napsal(a):
Tak já se urazím kvůli tomu, že se mi smějete skrz pepíkovské seš a budeme si fifty fifty.

Ještě jednou tedy - smála jsem se, že jste spojení "ty seš" vyhodnotila jako pražskou záležitost. Ne vám, ale tomu faktu. Je to už pochopitelné?

No nevím, “ty seš” znám od Pražáků, “štokrle” z JČ a “přijdu dýl” od Hradečáků a Pardubičáků (naopak třeba na severu jsem to nikdy neslyšela). Asi je to dost variabilní. 😅

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U nás krámy ve významu menses používá řekněme "slabší" část populace (sever severních Čech). Takoví ti, kteří ten proces opravdu vnímají negativně, a to tedy i mladé slečny z dotyčných kruhů. V běžné hovorové řeči s inteligentním člověkem to nezazní. Nebo alespoň tedy ne v mé sociální skupině...

To je dobré kastování...
Nerozumím tomu - Takoví ti, kteří ten proces opravdu vnímají negativně, a to tedy i mladé slečny z dotyčných kruhů. Co tím myslíte? Jako že vy, nebo ti inteligentní lidé, s kterými se stýkáte z vaší sociální skupiny, vnímáte menstruaci pozitivně a užíváte si ji?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No nevím, “ty seš” znám od Pražáků, “štokrle” z JČ a “přijdu dýl” od Hradečáků a Pardubičáků (naopak třeba na severu jsem to nikdy neslyšela). Asi je to dost variabilní. 😅

Štokrle se říká i u nás. A zásuvce v nábytku říkáme šufle.

Ty seš - mohl by se ozvat někdo, kdo je rodilý Pražák, a napsat, jestli je to výraz používaný rodilými Pražáky, nebo jen výraz zavlečený náplavami?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Štokrle se říká i u nás. A zásuvce v nábytku říkáme šufle.

Ty seš - mohl by se ozvat někdo, kdo je rodilý Pražák, a napsat, jestli je to výraz používaný rodilými Pražáky, nebo jen výraz zavlečený náplavami?

Já jsem z Čech, a tady se říká šuple nebo šuplík. A hodně germanismů se běžně používá.

Jinak s rodilým, opravdu čistokrevným Pražákem (Pražanem) s PP, jsem v klidu - ti jsou málopočetné plemeno. Spousta těch, kdo si o sobě myslí, že jsou Pražáci, jsou spíš jakopražáci.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ještě jednou tedy - smála jsem se, že jste spojení "ty seš" vyhodnotila jako pražskou záležitost. Ne vám, ale tomu faktu. Je to už pochopitelné?

Ne, není pro mě pochopitelné, že se někdo dokáže urazit kvůli tlachání na internetové diskuzi.

impact napsal(a):
Ne, není pro mě pochopitelné, že se někdo dokáže urazit kvůli tlachání na internetové diskuzi.

Nevím, kdo je uražen, ale já to nejsem. Už jsem vám to psala, proč s tím máte problém?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nevím, kdo je uražen, ale já to nejsem. Už jsem vám to psala, proč s tím máte problém?

https://www.youtube.com/watch?v=XEbW9f_wNj0&ab_channel=EnterTheDojoShow

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je dobré kastování...
Nerozumím tomu - Takoví ti, kteří ten proces opravdu vnímají negativně, a to tedy i mladé slečny z dotyčných kruhů. Co tím myslíte? Jako že vy, nebo ti inteligentní lidé, s kterými se stýkáte z vaší sociální skupiny, vnímáte menstruaci pozitivně a užíváte si ji?

Tak tož ano, někteří si ji i užívají To jen z doslechu.

Ale ne, moje sociální bublina ji prostě vnímá jako přirozenou součást života. Ani negativně ani pozitivně, prostě tak to je, netřeba opěvovat ani zatracovat.

Ti, o kterých jsem mluvila tak opisně, považují "krámy" za něco opovrženíhodného, a mám z nich dojem, že kdyby věděli, že dotyčná "má krámy", tak by se s ní vůbec nebavili, protože dotyčná je v tu chvíli asi nakažená morem. Je méněcenná.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak tož ano, někteří si ji i užívají To jen z doslechu.

Ale ne, moje sociální bublina ji prostě vnímá jako přirozenou součást života. Ani negativně ani pozitivně, prostě tak to je, netřeba opěvovat ani zatracovat.

Ti, o kterých jsem mluvila tak opisně, považují "krámy" za něco opovrženíhodného, a mám z nich dojem, že kdyby věděli, že dotyčná "má krámy", tak by se s ní vůbec nebavili, protože dotyčná je v tu chvíli asi nakažená morem. Je méněcenná.

Tak já nevím, jak to má cikánské etnikum obecně s vnímáním menstruace. Na severu Čech jsem nějaký ten rok žila, pravda, už je to docela dávno, ale k takovým informacím jsem se nedostala. Ani v Brně, kde je toto etnikum docela početné. Též nejsou moje sociální bublina.
Jinak tedy i když menstruaci též vnímám jako přirozenou součást života, tak ji vnímám trochu negativně. Jako něco, co omezuje. Některou víc, některou míň, nechci zabředávat dál. Výraz krámy je prostě jen synonymum, nemá žádný dehonestující podtext. Aspoň v mém vnímání.

tak to já teda krámy ve smyslu menzes vnímám velmi vulgárně. prostě ano, něco, co řekne ta cikánka nebo třináctka, co potřebuje vypadat drsně, ale nic, co by zaznělo v hovoru s kamarádkou, pokud by teda neměla šílenou endometriózu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak to já teda krámy ve smyslu menzes vnímám velmi vulgárně. prostě ano, něco, co řekne ta cikánka nebo třináctka, co potřebuje vypadat drsně, ale nic, co by zaznělo v hovoru s kamarádkou, pokud by teda neměla šílenou endometriózu.

Jak s vnímáním výrazu krámy souvisí endometrióza?

Jiný kraj, jiný mrav...
Úplně klidně řeknu kamarádce, když mě láká do bazénu, že krámuju,... Mohla bych říct menstruuji, nebo mám to, dostala jsem to, a bude to stejné. Prostě informace nijak negativně nezabarvená.

No vidíte Balu, a vedle se podivujete, že koňáci nazývají své svěřence herkami a hajtrami. Oni to taky nevnímají jako negativní pejorativní oslovení.

Halt máme každý to vnímání některých slov někde jinde.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No vidíte Balu, a vedle se podivujete, že koňáci nazývají své svěřence herkami a hajtrami. Oni to taky nevnímají jako negativní pejorativní oslovení.

Halt máme každý to vnímání některých slov někde jinde.

Ale jo, já přece beru, že to máme každý jinak. Já o svých psech nemluvím jako o čoklech. To slovo se mi nelíbí. Stejně herky a hajtry. Respektuji, že to má někdo jinak. Stejně další slova. Jen si to tady vysvětlujeme. Není na tom nic špatného, ne?

A to zase já to ráda v klidu vysvětlím :-) Žádný problém :-) Ráda koukám náhodou na témata z různých úhlů a dozvídám se, jak to mají jiní - mě samotnou to obohatí (i když diskuse o krámech... no ale proč ne, že ).

A nemluvila jsem jen o určitém etniku, ale obecně o lidech nižšího sociálního statutu, nezávisle na národnosti nebo příslušnosti. Já takové rozhovory zaslechla třeba na zastávce, no a nějaký rok jsem učila na místní základní škole, a ty děti si to výrazivo, a hlavně ten emoční vztah k tomu, nosí z domova... Bohužel i mladé slečny...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak s vnímáním výrazu krámy souvisí endometrióza?

Jiný kraj, jiný mrav...
Úplně klidně řeknu kamarádce, když mě láká do bazénu, že krámuju,... Mohla bych říct menstruuji, nebo mám to, dostala jsem to, a bude to stejné. Prostě informace nijak negativně nezabarvená.

normálně, pokud dotyčná trpí endometriózou, tak je pro ní menses dostatečně hrozná záležitost na to, aby si to zasloužilo vulgární výrazivo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A to zase já to ráda v klidu vysvětlím :-) Žádný problém :-) Ráda koukám náhodou na témata z různých úhlů a dozvídám se, jak to mají jiní - mě samotnou to obohatí (i když diskuse o krámech... no ale proč ne, že ).

A nemluvila jsem jen o určitém etniku, ale obecně o lidech nižšího sociálního statutu, nezávisle na národnosti nebo příslušnosti. Já takové rozhovory zaslechla třeba na zastávce, no a nějaký rok jsem učila na místní základní škole, a ty děti si to výrazivo, a hlavně ten emoční vztah k tomu, nosí z domova... Bohužel i mladé slečny...

Mně ten výraz nepřipadá nepatřičný, a už vůbec si nemyslím, že ho používají pouze sociálně slabí jedinci. Tolik k rozdílným zkušenostem.


Ráda bych diskuzi vrátila k rozdílům v nářečí. Když to tak vezmete, je fantastické, že v zemi, kde žije 10 milionů obyvatel, je takové množství nářečí, že si někdy vzájemně nerozumíme. Já třeba stále čekám na vysvětlení výrazu "nastevři"... Vůbec netuším, co to je. A taky bych ráda, aby se ozvala aspoň jedna Pražačka či Pražák, a konečně mi řekli - napsali, jestli je spojení "ty seš" používáno rodilými Pražáky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
normálně, pokud dotyčná trpí endometriózou, tak je pro ní menses dostatečně hrozná záležitost na to, aby si to zasloužilo vulgární výrazivo.

Aha, takže když žena menstruuje málo a netrápí ji bolesti, je to menses, ale když má menstruaci silnou a bolestivou, tak jsou to krámy...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně ten výraz nepřipadá nepatřičný, a už vůbec si nemyslím, že ho používají pouze sociálně slabí jedinci. Tolik k rozdílným zkušenostem.


Ráda bych diskuzi vrátila k rozdílům v nářečí. Když to tak vezmete, je fantastické, že v zemi, kde žije 10 milionů obyvatel, je takové množství nářečí, že si někdy vzájemně nerozumíme. Já třeba stále čekám na vysvětlení výrazu "nastevři"... Vůbec netuším, co to je. A taky bych ráda, aby se ozvala aspoň jedna Pražačka či Pražák, a konečně mi řekli - napsali, jestli je spojení "ty seš" používáno rodilými Pražáky.

Myslím, že to slůvko "nastevřít" už se tady někdy dřív řešilo v jiném vlákně, aspoň si to pamatuju a znamená to prý trochu pootevřít. A původ...Plzeňsko? Možná mě někdo opraví.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně ten výraz nepřipadá nepatřičný, a už vůbec si nemyslím, že ho používají pouze sociálně slabí jedinci. Tolik k rozdílným zkušenostem.


Ráda bych diskuzi vrátila k rozdílům v nářečí. Když to tak vezmete, je fantastické, že v zemi, kde žije 10 milionů obyvatel, je takové množství nářečí, že si někdy vzájemně nerozumíme. Já třeba stále čekám na vysvětlení výrazu "nastevři"... Vůbec netuším, co to je. A taky bych ráda, aby se ozvala aspoň jedna Pražačka či Pražák, a konečně mi řekli - napsali, jestli je spojení "ty seš" používáno rodilými Pražáky.

Řekla bych, že jo, bydlím ve středních Čechách a pracuju v Praze a ty seš všichni používají běžně jak doma, tak v práci. Stejně tak jí do krámu a přijdu dýl.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Musím říct, že samozřejmě jako rodilá severočeška běžně používám slovní spojení “přijdu dýl” a jak mi to přijde jako samozřejmost, tak člověka nenapadne, že někomu jinému, z jiného kraje, by to mohlo připadat zvláštní.
A “jdu do krámu” no to jsem používala spíš jako označení malého obchodu…co jsou ty super, hyper, pro to už se mi slovo krám nehodí. To spíš specifikuju “jdu do Penny… Globusu”.
Dokonce si ani nemyslím, že slovo “krám” ve smyslu obchodu ( ostatní vámi uvedené významy používáme taky) je nějaká severočeská specialita…občas se s tím setkávám i v televizi třeba v nějaké pohádce a nebo filmu zobrazující nějaké starší období …No s s krámem souvisí i následné označení prodavačky…krámská.

Já si právě nyní nejsem jistá, ale to "přijdu dýl" používají i v okolí Prahy a možná i můj muž rodilý pražák. My zase hodně používáme něco jako sudečtinu, což asi bude běžné i u vás. U nás se špacíruje, gruntuje, používá se lajntuch, nebo něco tak vypadá. Používá se u nás tolik slov, že když jsem se v 15-ti začala německy, byl mi ten jazyk hodně známý a povědomý.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak s vnímáním výrazu krámy souvisí endometrióza?

Jiný kraj, jiný mrav...
Úplně klidně řeknu kamarádce, když mě láká do bazénu, že krámuju,... Mohla bych říct menstruuji, nebo mám to, dostala jsem to, a bude to stejné. Prostě informace nijak negativně nezabarvená.

Ale Balu, tohle jsou přece krycí názvy, kterým muži nemají rozumět a vy to tu píšete veřejně . Krámy u nás používají jen nejdrsnější holky. U nás máme "své dny" nebo hlásíme "příjezd tetičky z Červené vody", ale spíš se tváříme tajemně a nevysvětlujeme nic.

"Přijdu dýl" se v sev. Čechách používá naprosto běžně a naopak můj kamarád lingvista a rodilý Pražák je z toho úplně na větvi a pořád nás opravuje

Jinak manžel si vyráběl slovník, protože nerozuměl některým výrazům jako třeba žňovky, křapáče...a pár dalších výrazů.
Já zas měla dlouho problém s hoknou, pořád to říkala jedna známá z Brna a mně bylo divné, že chodí každý den krom víkendu do hokny. Myslela jsem totiž, že je to výraz pro hospodu

Trickyvoo napsal(a):
Jinak manžel si vyráběl slovník, protože nerozuměl některým výrazům jako třeba žňovky, křapáče...a pár dalších výrazů.
Já zas měla dlouho problém s hoknou, pořád to říkala jedna známá z Brna a mně bylo divné, že chodí každý den krom víkendu do hokny. Myslela jsem totiž, že je to výraz pro hospodu

Hokna je i hospoda, dokonce blízko ní bydlím, i když slovo hokna je práce, zaměstnání - http://www.restauracehokna.cz/

Trickyvoo napsal(a):
Ale Balu, tohle jsou přece krycí názvy, kterým muži nemají rozumět a vy to tu píšete veřejně . Krámy u nás používají jen nejdrsnější holky. U nás máme "své dny" nebo hlásíme "příjezd tetičky z Červené vody", ale spíš se tváříme tajemně a nevysvětlujeme nic.

Tak my to taky nevytrubujeme do světa, ať už použijeme jakýkoliv výraz či vzletný opis.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Odkud jsou? U nás (Slezsko) se tak rozhodně nemluví.

Od Ostravy ;)))))
Oni tak ale nemluví, jen píšou.....

assil napsal(a):
Řekla bych, že jo, bydlím ve středních Čechách a pracuju v Praze a ty seš všichni používají běžně jak doma, tak v práci. Stejně tak jí do krámu a přijdu dýl.

Jsem rodilá Pražanda, dnes žijící ve Východních Čechách:

"Přijdu dýl" se rodilými Pražáky nepoužívalo. Tady se to užívá normálně, dokonce místo "přijdu v jednu" tady staří lidé říkají "přijdu vo hodině"...

"Ty seš" se v hovorové řeči Pražáků vyskytuje běžně. Ale tady taky ;)

Co mě tady nepřestává fascinovat, je že místo "oblečení" se tu říká "strojení". :D

A co vykoupat (se) versus okoupat (se)?

Já se vykoupu...

tak tak, přijdu dýl, nevím odkud je, ale určitě ne z prahy, poprvý jsem to slyšela bůhví kdy a pořád mi to připadá divný slovní spojení

ale je to vtipné, jak některá slova a nebo nepravidelnosti ve skloňování jdou a jiná prostě ani náhodou

a jedu prý pekelnou kombinaci pražského a hanáckého přízvuku, se kterou jsem divná pro obě strany. asi jako mula.

Šarina napsal(a):
Jsem rodilá Pražanda, dnes žijící ve Východních Čechách:

"Přijdu dýl" se rodilými Pražáky nepoužívalo. Tady se to užívá normálně, dokonce místo "přijdu v jednu" tady staří lidé říkají "přijdu vo hodině"...

"Ty seš" se v hovorové řeči Pražáků vyskytuje běžně. Ale tady taky ;)

Co mě tady nepřestává fascinovat, je že místo "oblečení" se tu říká "strojení". :D

Tý jo, já jsem taky z Východních Čech a tam se teda vo hodině nepoužívá. Aspoň tady na východě Východních Čech. Ale zas se tu celkem běžně používají "rožnout" jako rozsvítit, tomu se také můj muž dlouho smál.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Štokrle se říká i u nás. A zásuvce v nábytku říkáme šufle.

Ty seš - mohl by se ozvat někdo, kdo je rodilý Pražák, a napsat, jestli je to výraz používaný rodilými Pražáky, nebo jen výraz zavlečený náplavami?

Ty seš- používali jsme běžně.
Ty jsi- když jsme se chtěli vyjádřit hogo-fogo 😄.
Štokrdle používala nejvíc babička, zásuvka nebo šuplík podle nálady, ale zásuvka spíš.
Rodilá Pražačka.

juhaj napsal(a):
Ty seš- používali jsme běžně.
Ty jsi- když jsme se chtěli vyjádřit hogo-fogo 😄.
Štokrdle používala nejvíc babička, zásuvka nebo šuplík podle nálady, ale zásuvka spíš.
Rodilá Pražačka.

Jaká zásuvka, to se někde používá. Slyším snad prvně, šuplík to je ne? Mě zas manžel opravuje, že dávám elektrické přístroje do zásuvky, prý to jsou zástrčky. Nevím, nevěřím tomu

Trickyvoo napsal(a):
Jaká zásuvka, to se někde používá. Slyším snad prvně, šuplík to je ne? Mě zas manžel opravuje, že dávám elektrické přístroje do zásuvky, prý to jsou zástrčky. Nevím, nevěřím tomu

U nás byla dycinky zásuvka.
,, Máš to v zásuvce '' říkala máma, když jsem něco hledala.

juhaj napsal(a):
U nás byla dycinky zásuvka.
,, Máš to v zásuvce '' říkala máma, když jsem něco hledala.

No jo, proto asi manžel mumla, když ho pošlu do šuplíku, u nich to bude taky ta zásuvka, proto se diví, proč tam nabíjím ty telefony .

Trickyvoo napsal(a):
Tý jo, já jsem taky z Východních Čech a tam se teda vo hodině nepoužívá. Aspoň tady na východě Východních Čech. Ale zas se tu celkem běžně používají "rožnout" jako rozsvítit, tomu se také můj muž dlouho smál.

Jojo, "rožnout" je tu běžný...
"Vo hodině" říkali tady na horách staří lidé... Ale rozumí tomu každý, i když je to už úsměvné pro všechny

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A co vykoupat (se) versus okoupat (se)?

Já se vykoupu...

"Okoupat" používá kamarádka z Ostravy.
Nevím, mně to připadá takové nečisté, jako že vlezu do veřejného bazénu, aniž bych předtím prošla sprchou

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U nás se koule používají jen ve smyslu pohlavního ústrojí, jinak ne.

Koukám, že se to tady zvrtlo na osvětu v sexuální oblasti.

a jak se u vas teda rika koulovacce? Kdyz po sobe lidi hazi snehove koule?
me nenapada jiny vyraz?

Šarina napsal(a):
Jojo, "rožnout" je tu běžný...
"Vo hodině" říkali tady na horách staří lidé... Ale rozumí tomu každý, i když je to už úsměvné pro všechny

U nás taky rožnout, spíš rožnót, ale používají se oba tvary.

Trickyvoo napsal(a):
Tý jo, já jsem taky z Východních Čech a tam se teda vo hodině nepoužívá. Aspoň tady na východě Východních Čech. Ale zas se tu celkem běžně používají "rožnout" jako rozsvítit, tomu se také můj muž dlouho smál.

To jsem tak přijela studovat do Lanškrouna a na intru se nás sešlo šest holek z pomale celé republiky. První večer na intru a já řekla holce z Chvaletic (Pardubice), co stála u vypínače, ať rožne. Její výraz nezapomenu do smrti.

A nevím proč mi u toho naskočila vzpomínka na výstavu v Lysé nad Labem, kde jsme byli s Kinskýma hebelkama. Coby lidi od koní jsme chodili na oběd dolů pod tribunu. Stály jsme tam s kámoškou frontu jak prase, všechny stoly obsazený, ale polovina z toho měli dojedeno a jenom prostě prndali u stolu. A já tak nasraně: "Oni tady sedijou a přitom vubec nejijou" .... Celá fronta se na mě otočila v němém úžasu, co jsem to vyslovila.

impact napsal(a):
Co je to Brno? To vážně existuje?

Teda "impact", to bych od Vás nečekala!
Navíc zrovna Vy až tak daleko od Brna nejste...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U nás taky rožnout, spíš rožnót, ale používají se oba tvary.

To už jsme tu jednou měli v nějaké diskuzi. U nás teda "rožnout".
A já ještě moc nedávám třeba od "alusky" (jižní Čechy) výrazy typu bráchovo sestra, tátovo syn, atd.

Jo a od "lesnížínky" výraz "jakový".

Trickyvoo napsal(a):
Ale Balu, tohle jsou přece krycí názvy, kterým muži nemají rozumět a vy to tu píšete veřejně . Krámy u nás používají jen nejdrsnější holky. U nás máme "své dny" nebo hlásíme "příjezd tetičky z Červené vody", ale spíš se tváříme tajemně a nevysvětlujeme nic.

Jej, Vy jste tak útlocitná?
Krámy - výraz na pohodu...

Je tedy pravda, že když se takto, přesně takto a úplně v klidu, mě zeptala sestřenice v přítomnosti jejího manžela, tak jsem se červenala taky. A on prý:"Jo, to bude až takováto debata, jo? Tak to já si naliju panáka!"

fikovnice napsal(a):
Teda "impact", to bych od Vás nečekala!
Navíc zrovna Vy až tak daleko od Brna nejste...

To já už jsem aj jinej kraj.

impact napsal(a):
To já už jsem aj jinej kraj.

Ale beztak mluvíte podobně jak Brňáci...no, i když asi víc po hanácku.

Šarina napsal(a):
Od Ostravy ;)))))
Oni tak ale nemluví, jen píšou.....

Ostrava není úplně Slezsko.

impact napsal(a):
To jsem tak přijela studovat do Lanškrouna a na intru se nás sešlo šest holek z pomale celé republiky. První večer na intru a já řekla holce z Chvaletic (Pardubice), co stála u vypínače, ať rožne. Její výraz nezapomenu do smrti.

A nevím proč mi u toho naskočila vzpomínka na výstavu v Lysé nad Labem, kde jsme byli s Kinskýma hebelkama. Coby lidi od koní jsme chodili na oběd dolů pod tribunu. Stály jsme tam s kámoškou frontu jak prase, všechny stoly obsazený, ale polovina z toho měli dojedeno a jenom prostě prndali u stolu. A já tak nasraně: "Oni tady sedijou a přitom vubec nejijou" .... Celá fronta se na mě otočila v němém úžasu, co jsem to vyslovila.

U nás v práci je hodně lidí z Moravy a když manžel nastopil, tak se dost smál, když ho poslali do regálu dole "tady tu důle" a podobně.
Mně se zas líbila babiččina kamarádka z Hané, která říkala "oni se lóbajó" (líbají) a podobně.
jojo, když jsem to rožni, řekla poprvé svému muži, tak koukal a zeptal se "koho rožni?" "vypínač" a "to znamená rozsvítit?", takže výraz holky od Pardubic si dovedu docela živě představit .

Trickyvoo napsal(a):
U nás v práci je hodně lidí z Moravy a když manžel nastopil, tak se dost smál, když ho poslali do regálu dole "tady tu důle" a podobně.
Mně se zas líbila babiččina kamarádka z Hané, která říkala "oni se lóbajó" (líbají) a podobně.
jojo, když jsem to rožni, řekla poprvé svému muži, tak koukal a zeptal se "koho rožni?" "vypínač" a "to znamená rozsvítit?", takže výraz holky od Pardubic si dovedu docela živě představit .

No a v tom jsem úúúplně zajedno s "impact", taky bych řekla podobně třeba:"Oni tam stojijou a nic nevijou..."

fikovnice napsal(a):
Ale beztak mluvíte podobně jak Brňáci...no, i když asi víc po hanácku.

Tak tak.. Me sme Hanáce. Brněnské hantec je pro mě kolikrát totální čínština.

Tak důle. To aspoň dává smysl.

Ale když to na hale líce jak blbé

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak důle. To aspoň dává smysl.

Ale když to na hale líce jak blbé

No a tak ať si slépky lícó...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No a tak ať si slépky lícó...

s tím se nějak pořád nemůžu srovnat

fikovnice napsal(a):
No a v tom jsem úúúplně zajedno s "impact", taky bych řekla podobně třeba:"Oni tam stojijou a nic nevijou..."

Já pražákům kdysi popisovala, jak nejím tlustý maso, ale u nás doma ho všichni jijou. A bylo slovíno, záchvaty smíchu a už s nima nebyla klódná řeč.

Mně třeba trhá uši takové to "Barbory otec" nebo "mámy soused". V Čechách jsem to slyšela hrozně často, u nás se to nepoužívá vůbec.

impact napsal(a):
Tak tak.. Me sme Hanáce. Brněnské hantec je pro mě kolikrát totální čínština.

No ale ten umí jen malá část Brňáků. Já jen pár slov, takových profláknutých: Prýgl, oskar, šalina,...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já pražákům kdysi popisovala, jak nejím tlustý maso, ale u nás doma ho všichni jijou. A bylo slovíno, záchvaty smíchu a už s nima nebyla klódná řeč.

Hele, a to jsi ještě měla říct, že nejíš Klustý maso!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
s tím se nějak pořád nemůžu srovnat

To byla jedna z mých nejčastějších dětských proseb, bez hantecu:"Můžu jít ven lítat s děckama?"

fikovnice napsal(a):
To byla jedna z mých nejčastějších dětských proseb, bez hantecu:"Můžu jít ven lítat s děckama?"

Tak podstatný je, jestli děcka venku lítají nebo lícó

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak podstatný je, jestli děcka venku lítají nebo lícó

jako přesně... a líce/lícou mi teda prostě fakt nejde

stejně jako bych nedokázala říct s jirkom nebo s pepem

ale nemám celkem problém okúpat se a umýt si ruky, vzít si židlu a nalít slivovicu.

Ahá, líco je létá .

Ženský, z který oblasti je takové to:
"otcovo talíř"
"bráchovo sklenička"
Poprvé jsem to slyšela od kamarádky z Karlovarska a skoro mě to urvalo uši 🤣

Jinak, k těm krámům 🤣🤣
U nás ženská "má krámy" (je protivná a vzteklá ) 😁
A opravdu se najde někdo, kdo krámy vnímá jinak než negativně? 🤣
Jakože si to třeba užívá? 😁

Ouško4 napsal(a):
Ženský, z který oblasti je takové to:
"otcovo talíř"
"bráchovo sklenička"
Poprvé jsem to slyšela od kamarádky z Karlovarska a skoro mě to urvalo uši 🤣

Nevím teda, odkud to pochází, ale používají to hodně i lidi z Děčínska.

Ouško4 napsal(a):
Jinak, k těm krámům 🤣🤣
U nás ženská "má krámy" (je protivná a vzteklá ) 😁
A opravdu se najde někdo, kdo krámy vnímá jinak než negativně? 🤣
Jakože si to třeba užívá? 😁

Netuším, jestli si to někdo vyloženě užívá, ale mně to vždycky přišlo jako úplně normální součást života. Pravda, občas, když člověk někam cestuje, tak s tím samozřejmě musí počítat a jo, může ho to i otravovat. Jsou i ženy, který to otravuje natolik, že si po posledním plánovaným dítěti nechají udělat úplnou sterilizaci (přesněji vlastně kastraci), aby už vůbec nekrvácely. No, a jsou zase ženy, kterým po přechodu to krvácení chybí. Prostě jsme každá jiná. Přesto mně to označení "krámy" přijde nemístný, nikdy jsme ho doma nepoužívali na označení měsíčního krvácení, u nás jsou krámy například nepoužitelný nářadí v garáži atd.

Trickyvoo napsal(a):
Ahá, líco je létá .

Lícó, jako lítají, to "o" je dlouhé. "Slépky lícó."

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Netuším, jestli si to někdo vyloženě užívá, ale mně to vždycky přišlo jako úplně normální součást života. Pravda, občas, když člověk někam cestuje, tak s tím samozřejmě musí počítat a jo, může ho to i otravovat. Jsou i ženy, který to otravuje natolik, že si po posledním plánovaným dítěti nechají udělat úplnou sterilizaci (přesněji vlastně kastraci), aby už vůbec nekrvácely. No, a jsou zase ženy, kterým po přechodu to krvácení chybí. Prostě jsme každá jiná. Přesto mně to označení "krámy" přijde nemístný, nikdy jsme ho doma nepoužívali na označení měsíčního krvácení, u nás jsou krámy například nepoužitelný nářadí v garáži atd.

Přesto mně to označení "krámy" přijde nemístný, nikdy jsme ho doma nepoužívali na označení měsíčního krvácení, u nás jsou krámy například nepoužitelný nářadí v garáži atd.

No vidíte, a u nás se tak říká obojímu, úplně normálně na pohodu.

Ouško4 napsal(a):
Ženský, z který oblasti je takové to:
"otcovo talíř"
"bráchovo sklenička"
Poprvé jsem to slyšela od kamarádky z Karlovarska a skoro mě to urvalo uši 🤣

Mně vždycky, když to slyším, napadne, že dotyčný/dotyčná má mezery v základním vzdělání, že asi ve škole chyběl/chyběla, když se probíralo skloňování. Přitom to zní tak nelibozvučně, tahá to za uši.

whasabi napsal(a):
Mně třeba trhá uši takové to "Barbory otec" nebo "mámy soused". V Čechách jsem to slyšela hrozně často, u nás se to nepoužívá vůbec.

Taky mi to trhá uši. Ale nevím, jestli je to nářečí... jestli to není spíš pohodlnost, protože nemusí přemýšlet o tvaru... je to jednodušší než Barbořin otec, mámin soused,...

Ouško4 napsal(a):
Ženský, z který oblasti je takové to:
"otcovo talíř"
"bráchovo sklenička"
Poprvé jsem to slyšela od kamarádky z Karlovarska a skoro mě to urvalo uši 🤣

To je Plzeň
z wiki
Přivlastňovací přídavná jména ve všech rodech a pádech končí příponou -ovo (tátovo košile, v dědovo domě), případně -ino (sestřino děti).

Jinak jijou mě teď tak rozsekalo, že děkuji dotyčným za projasnění dne.

assil napsal(a):
Jinak jijou mě teď tak rozsekalo, že děkuji dotyčným za projasnění dne.

A to u nás se to řekne "jijó", stejně jako sedijó, ležijó, pijó, kecajó,...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A to u nás se to řekne "jijó", stejně jako sedijó, ležijó, pijó, kecajó,...

Já mám část rodiny u Olomouce a nepřipadá mi, že by měli nějaký takhle speciální slova, spíš mluví až moc spisovně a i mi připadá, že mají nějaký jiný přízvuk nebo dikci nebo nevím, prostě se to pozná už po pár slovech, že to nejsou Čechy, i jen tím tónem.

assil napsal(a):
Já mám část rodiny u Olomouce a nepřipadá mi, že by měli nějaký takhle speciální slova, spíš mluví až moc spisovně a i mi připadá, že mají nějaký jiný přízvuk nebo dikci nebo nevím, prostě se to pozná už po pár slovech, že to nejsou Čechy, i jen tím tónem.

U Olomouce je hanáčtina. A jiný přízvuk je tak nějak samozřejmý. To, co jsem psala, je brněnština. Já taky poznám Čecha, když promluví...

Kde všude v Čechách je zvykem tak trochu komolit příjmení tím, že se říká Pepík Nováků místo Pepík Novák? Jana Klimešů místo Jana Klimešová, atd.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U Olomouce je hanáčtina. A jiný přízvuk je tak nějak samozřejmý. To, co jsem psala, je brněnština. Já taky poznám Čecha, když promluví...

No oni právě nemluví hanáčtinou, ale spisovně česky, teda pro mě, žádný ej nebo seš a tak. A nebo to před náma tají.

assil napsal(a):
No oni právě nemluví hanáčtinou, ale spisovně česky, teda pro mě, žádný ej nebo seš a tak. A nebo to před náma tají.

Celkem zajímavé čtení - https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edomoravsk%C3%A1_n%C3%A1%C5%99e%C4%8Dn%C3%AD_skupina

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a jak se u vas teda rika koulovacce? Kdyz po sobe lidi hazi snehove koule?
me nenapada jiny vyraz?

A víte, že si to vůbec nevybavuju...koulovačka a koule určitě ne, vždycky hruda a asi když už, tak kólovat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kde všude v Čechách je zvykem tak trochu komolit příjmení tím, že se říká Pepík Nováků místo Pepík Novák? Jana Klimešů místo Jana Klimešová, atd.

Tohle netuším, ale připomnělo mi to, že se běžně používalo místo příjmení "Malá" - "Malová". To je něco úplně šílenýho Ale vychází to nějak zřejmě z historie, protože když jsem sestavovala rodokmen a četla ve starých matrikách, tak tam fakt v jednom období psali "Malová" místo "Malá" (rodina Malová třeba).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle netuším, ale připomnělo mi to, že se běžně používalo místo příjmení "Malá" - "Malová". To je něco úplně šílenýho Ale vychází to nějak zřejmě z historie, protože když jsem sestavovala rodokmen a četla ve starých matrikách, tak tam fakt v jednom období psali "Malová" místo "Malá" (rodina Malová třeba).

Tady to, nač se ptám, zazní často od kolegů z Českých Budějovic, ale i z Prahy - Jana Klimešů a Pepík Nováků místo Jana Klimešová a Pepík Novák.

Kdysi jsem měla kolegyni, která se jmenovala Krejčová, její manžel se jmenoval Krejčí. Prý to tak je u nich v rodině, že se ženy nejmenují Krejčí, což by se nabízelo, ale Krejčová.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A víte, že si to vůbec nevybavuju...koulovačka a koule určitě ne, vždycky hruda a asi když už, tak kólovat.

Já asi taky neřeknu koulovačka, ani kólovačka, ale "děcka, dem se kólovat". Uděláme si sněhovó kulu... Hruda je nepravidelného tvaru... ale i s ní se dá koulovat...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já asi taky neřeknu koulovačka, ani kólovačka, ale "děcka, dem se kólovat". Uděláme si sněhovó kulu... Hruda je nepravidelného tvaru... ale i s ní se dá koulovat...

Myslím, že jsme to do té kule stejně nikdy neudělali, nestíhalo se.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Celkem zajímavé čtení - https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edomoravsk%C3%A1_n%C3%A1%C5%99e%C4%8Dn%C3%AD_skupina

Podnářečí nářečí, to je masakr teda.

V Povídání o pejskovi a kočičce, když psali dopis a chtěli psát spisovně.
Jak se nemá říkat zelenej nebo štěkavej, že se asi nemá psát ani pejsek. Tak se podepsali K očička a Písek.

No a tématicky mi připadá zajímavý tohle
https://pbs.twimg.com/media/Fgzh89FXoAICfMs.jpg:large

assil napsal(a):
To je Plzeň
z wiki
Přivlastňovací přídavná jména ve všech rodech a pádech končí příponou -ovo (tátovo košile, v dědovo domě), případně -ino (sestřino děti).

Díky za objasnění.
Je to strašný 🤣

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesto mně to označení "krámy" přijde nemístný, nikdy jsme ho doma nepoužívali na označení měsíčního krvácení, u nás jsou krámy například nepoužitelný nářadí v garáži atd.

No vidíte, a u nás se tak říká obojímu, úplně normálně na pohodu.

U nás se "krámy" taky používají naprosto běžně a aniž by to mělo nějaký hanlivý podtext.
Hodně se tím označuje chování ženský, když je nesnesitelná, ale ani to není myšleno zle nebo urážlivě, spíš pro odlehčení situace. Neznám teda naštěstí žadnou, která by si to vztáhnula osobně nebo se naštvala. 😉
Mně třeba, když mám krámy, je lepší se vyhnout obloukem. Maximálně vhodit do chodby čokoládu, a počkat až zpátky k dotyčnému odletí staniol, a až pak vejít 🤣🤣 (vtip).
Kdybych měla říct "mám menstruaci", tak leda možná pokud bych se snažila dělat parodii na nějakou hógo-fógo fiflenu. 😁
Se směju,jen když to píšu.

Varaxi napsal(a):
V Povídání o pejskovi a kočičce, když psali dopis a chtěli psát spisovně.
Jak se nemá říkat zelenej nebo štěkavej, že se asi nemá psát ani pejsek. Tak se podepsali K očička a Písek.

To je něco podobného, jako když někdo napíše "pojď jsi hrát".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak podstatný je, jestli děcka venku lítají nebo lícó

My jsme lítali(y). A měli jsme a máme oblečení jenom tak na lítačku - jako že ven, kde nějaká ta dírka nevadí.

Ouško4 napsal(a):
Ženský, z který oblasti je takové to:
"otcovo talíř"
"bráchovo sklenička"
Poprvé jsem to slyšela od kamarádky z Karlovarska a skoro mě to urvalo uši 🤣

Tady v jižních Čechách to slýchám taky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tady to, nač se ptám, zazní často od kolegů z Českých Budějovic, ale i z Prahy - Jana Klimešů a Pepík Nováků místo Jana Klimešová a Pepík Novák.

Kdysi jsem měla kolegyni, která se jmenovala Krejčová, její manžel se jmenoval Krejčí. Prý to tak je u nich v rodině, že se ženy nejmenují Krejčí, což by se nabízelo, ale Krejčová.

Nebyla to stejná kolegyně jako ta moje? Taky mě překvapilo, že se nejmenuje jako její manžel Krejčí, ale Krejčová. Čekala bych to u příjmení Krejča.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nebyla to stejná kolegyně jako ta moje? Taky mě překvapilo, že se nejmenuje jako její manžel Krejčí, ale Krejčová. Čekala bych to u příjmení Krejča.

No a přitom je to podle všeho správně
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5566

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
My jsme lítali(y). A měli jsme a máme oblečení jenom tak na lítačku - jako že ven, kde nějaká ta dírka nevadí.

A fakt to všichni (hážu tak obecně do pléna, i když cituji kometu) píšete/říkáte s dlouhým i? U nás tedy licó (nebo to lice) případně lécó a oblečení na litačku jsem měla celý dětství.

impact napsal(a):
A fakt to všichni (hážu tak obecně do pléna, i když cituji kometu) píšete/říkáte s dlouhým i? U nás tedy licó (nebo to lice) případně lécó a oblečení na litačku jsem měla celý dětství.

Tak u nás oblečení na lítačku. Ne příliš dlouhé, ale rozhodně ne krátké jak třeba na Ostravsku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak podstatný je, jestli děcka venku lítají nebo lícó

U nás děcka lítaly...vím, i to je nespisovně, ale že by někdo řekl, že děcka lítala...to fakt ne.

assil napsal(a):
Jinak jijou mě teď tak rozsekalo, že děkuji dotyčným za projasnění dne.

"Assil", co blbnete?
Jijou, pijou, sedijou, nevijou nebo vijou - to je moje dennodenní mluva!

Ještě třeba stojijou, apod.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak u nás oblečení na lítačku. Ne příliš dlouhé, ale rozhodně ne krátké jak třeba na Ostravsku.

U nás dtto...jestli to není tím, že jsme ty Brňačky...

fikovnice napsal(a):
"Assil", co blbnete?
Jijou, pijou, sedijou, nevijou nebo vijou - to je moje dennodenní mluva!

Ještě třeba stojijou, apod.

Tak vijou, sedijou, s tím už jsem se setkala, ale jijou byla pro mě novinka a fakt je to nejsrandovnější.

assil napsal(a):
Tak vijou, sedijou, s tím už jsem se setkala, ale jijou byla pro mě novinka a fakt je to nejsrandovnější.

Jijou - musela jsem jen tipovat, co to vlastně dělají.

Tak já se tomu vždycky nějak vyhnula a řekla jsem papají nebo žerou. Tím, že jsme se odstěhovali na sever, tak jsem musela začít mluvit srozumitelněji. A po čase mě to samo přešlo.

assil napsal(a):
Tak vijou, sedijou, s tím už jsem se setkala, ale jijou byla pro mě novinka a fakt je to nejsrandovnější.

To psala "impact" a já to také často používám: Jijou nebo třeba nejijou, protože vijou, že z nějakého důvodu nesmijou a radši spijou a předtím pijou.

Rozumíte té větě?

fikovnice napsal(a):
To psala "impact" a já to také často používám: Jijou nebo třeba nejijou, protože vijou, že z nějakého důvodu nesmijou a radši spijou a předtím pijou.

Rozumíte té větě?

e?
Trochu jo, že jí nebo třeba nejí, protože vijí (copak to asi je? ), že vědí?, že z nějaké důvodu se nesmějí, ale radší spí a předtím pijí,

Kdyby se najedli, tak by nebyli tak ryhle vožralý a nesnuli?

Trickyvoo napsal(a):
e?
Trochu jo, že jí nebo třeba nejí, protože vijí (copak to asi je? ), že vědí?, že z nějaké důvodu se nesmějí, ale radší spí a předtím pijí,

Kdyby se najedli, tak by nebyli tak ryhle vožralý a nesnuli?

Jo a vijou je skutečně vědí...

Edit: Vlastně tam jednu chybku máte: nesmijou není v tomto hantecu nesmějí se, ale že nesmí (něco dělat).

Trickyvoo napsal(a):
e?
Trochu jo, že jí nebo třeba nejí, protože vijí (copak to asi je? ), že vědí?, že z nějaké důvodu se nesmějí, ale radší spí a předtím pijí,

Kdyby se najedli, tak by nebyli tak ryhle vožralý a nesnuli?

A jinak za mladých let v knajpě nám jeden pan ožungr vždy říkával, když se můj kamarád ožral:"No jo, neměl základ! Neměl polívku!"

fikovnice napsal(a):


Jo a vijou je skutečně vědí...

Edit: Vlastně tam jednu chybku máte: nesmijou není v tomto hantecu nesmějí se, ale že nesmí (něco dělat).

Já bych místo těch -jou řekla -jó... např. nesmijó a smijó... význam nesmí a smí (smět)...
Zároveň se používá, ale méně, výraz nesmijó a smijó ve smyslu nesmějí nebo smějí(smích) - spíš starší generace, já si to pamatuji z dětství - prarodiče z jedné strany, pocházející ze Starého Lískovce, dnes součásti Brna.

Tak u nás V Budějcích je to Jana Nováků, Jardovo děti a dáme to do šublíku

A taky libijou je dobrý

A “s kama si”

fikovnice napsal(a):


Jo a vijou je skutečně vědí...

Edit: Vlastně tam jednu chybku máte: nesmijou není v tomto hantecu nesmějí se, ale že nesmí (něco dělat).

A já myslela, že věnce.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A já myslela, že věnce.

Já zase neznala slovo "ožungr". V křížovce bylo zadání "ochlasta", marně jsem si lámala hlavu, co by mohlo končit na "gr". Naštěstí jsem doluštila a vyšlo mi to tam. Teď koukám, že někde se to běžně používá, že Fikovnice. :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já zase neznala slovo "ožungr". V křížovce bylo zadání "ochlasta", marně jsem si lámala hlavu, co by mohlo končit na "gr". Naštěstí jsem doluštila a vyšlo mi to tam. Teď koukám, že někde se to běžně používá, že Fikovnice. :)

No a představte si, že já váhala, zda to slovo mám vůbec napsat.
Je to takové, no s pejorativním nádechem, a nemyslím, že je to typické pro naši oblast. Ale slovo znám, už proto, že zamlada někteří mí přátelé fakt ožungrové byli.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já bych místo těch -jou řekla -jó... např. nesmijó a smijó... význam nesmí a smí (smět)...
Zároveň se používá, ale méně, výraz nesmijó a smijó ve smyslu nesmějí nebo smějí(smích) - spíš starší generace, já si to pamatuji z dětství - prarodiče z jedné strany, pocházející ze Starého Lískovce, dnes součásti Brna.

Jj, už jsme se o tom kdysi bavily. Já zase ne, u mě mi tam naskakuje ta koncovka -jou.

Ale vzpomínám, že jsme kdysi odjeli z chalupy na nákup a Fločka nechali na tu chvíli na dvoře. A sousedka pak vehementně mému tátovi neustále opakovala větu:"Ten pes tade vel!" Až po chvíli nám došlo, že Floky vyl.

Ouško4 napsal(a):
Ženský, z který oblasti je takové to:
"otcovo talíř"
"bráchovo sklenička"
Poprvé jsem to slyšela od kamarádky z Karlovarska a skoro mě to urvalo uši 🤣

Tak na druhou stranu....například "Pyrrhovo vítězství" používáme všichni.

Vítězství Pyrrhy - to už jaksi není vono.

Šarina napsal(a):
Tak na druhou stranu....například "Pyrrhovo vítězství" používáme všichni.

Vítězství Pyrrhy - to už jaksi není vono.

Jenže to je správně...TO Pyrrhovo vítězství.
Kdežto sklenička je bráchova a talíř otcův.
Ale dost už často vidím, že i novináři to píšou blbě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já zase neznala slovo "ožungr". V křížovce bylo zadání "ochlasta", marně jsem si lámala hlavu, co by mohlo končit na "gr". Naštěstí jsem doluštila a vyšlo mi to tam. Teď koukám, že někde se to běžně používá, že Fikovnice. :)

Zajímavé, u nás je to ožgrunda.

U nás prostě ožrala.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já zase neznala slovo "ožungr". V křížovce bylo zadání "ochlasta", marně jsem si lámala hlavu, co by mohlo končit na "gr". Naštěstí jsem doluštila a vyšlo mi to tam. Teď koukám, že někde se to běžně používá, že Fikovnice. :)

Já ho znám taky! Možná právě z dob studií v Brně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já ho znám taky! Možná právě z dob studií v Brně.

U nás v Plzni máme též ožungry a santusáky. Dlouho už jsem neslyšela slovo spiťár. (všechno je to opilec)

A klidně řeknu třeba: večer přídu domů, roužnu ve špajzu a vyndám vošouch od Evy Novákojc.
Přeloženo do češtiny: večer přijdu domů, rozsvítím ve spižírně (komoře) a vyndám bramborák od Evy Novákové.

nepa napsal(a):
U nás v Plzni máme též ožungry a santusáky. Dlouho už jsem neslyšela slovo spiťár. (všechno je to opilec)

A klidně řeknu třeba: večer přídu domů, roužnu ve špajzu a vyndám vošouch od Evy Novákojc.
Přeloženo do češtiny: večer přijdu domů, rozsvítím ve spižírně (komoře) a vyndám bramborák od Evy Novákové.

"Roužnu"??
To néééé, zásadně jen "rožnu"!

nepa napsal(a):
U nás v Plzni máme též ožungry a santusáky. Dlouho už jsem neslyšela slovo spiťár. (všechno je to opilec)

A klidně řeknu třeba: večer přídu domů, roužnu ve špajzu a vyndám vošouch od Evy Novákojc.
Přeloženo do češtiny: večer přijdu domů, rozsvítím ve spižírně (komoře) a vyndám bramborák od Evy Novákové.

Taky máme špajz, ale nikdy vošouch, zásadně jen cmunda.

jop, to není blbý námět na večeři! díky

assil napsal(a):
Taky máme špajz, ale nikdy vošouch, zásadně jen cmunda.

My teda děláme bramboráky...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
My teda děláme bramboráky...

My stryky.

Víte jak. Vošouch je sexy bramborák 😁😂

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Víte jak. Vošouch je sexy bramborák 😁😂

Každopádně slovo vošouch čtu poprvé v životě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Víte jak. Vošouch je sexy bramborák 😁😂

Nerozumím, proč sexy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nerozumím, proč sexy.

Možná od slova voš.ousta...?
A ejhle, bez vytečkování mě to ani nepustilo dál!

fikovnice napsal(a):
Možná od slova voš.ousta...?
A ejhle, bez vytečkování mě to ani nepustilo dál!

Mě napadlo totéž.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kde všude v Čechách je zvykem tak trochu komolit příjmení tím, že se říká Pepík Nováků místo Pepík Novák? Jana Klimešů místo Jana Klimešová, atd.

U nás se říká Pepík Novákojc a Jana Klimešojc

Ouško4 napsal(a):
Díky za objasnění.
Je to strašný 🤣

Počkej...bráchovo sklenička...co je na tom strašnýho??

Ono se to někde neříká? Resp. teda...jak to jde říct jinak?

Terven napsal(a):
Počkej...bráchovo sklenička...co je na tom strašnýho??

Ono se to někde neříká? Resp. teda...jak to jde říct jinak?

Bráchova sklenička, říkáme to tady na severní Moravě normálně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bráchova sklenička, říkáme to tady na severní Moravě normálně.

Jasně, no...tak je to spisovně, to u nás taky

Terven napsal(a):
Počkej...bráchovo sklenička...co je na tom strašnýho??

Ono se to někde neříká? Resp. teda...jak to jde říct jinak?

Tak my, co umíme skloňovat, říkáme bráchova sklenička.

Terven napsal(a):
U nás se říká Pepík Novákojc a Jana Klimešojc

To tahá za uši podobně.

fikovnice napsal(a):
Možná od slova voš.ousta...?
A ejhle, bez vytečkování mě to ani nepustilo dál!

Aha, tak mě napadlo něco jiného. Znala jsem pana Osoucha.... a ten teda jídlo, dobré jídlo, neasociuje.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak my, co umíme skloňovat, říkáme bráchova sklenička.

Tak ale, hovorová řeč anebo místní nářečí snad není o tom, že by člověk neuměl skloňovat nebo neznal spisovné tvary 😇
Tuším, že východočeši zase používají tvary jako bráchoj, strýcoj...a to i ti, kteří skloňovat umějí 😀

Terven napsal(a):
Tak ale, hovorová řeč anebo místní nářečí snad není o tom, že by člověk neuměl skloňovat nebo neznal spisovné tvary 😇
Tuším, že východočeši zase používají tvary jako bráchoj, strýcoj...a to i ti, kteří skloňovat umějí 😀

Jasně, proto jsem připojila smajlíka.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jasně, proto jsem připojila smajlíka.

Jo jo, tajně jsem doufala, že mě z toho nepodezíráte, ale stejně jsem se musela plzeňských patvarů zastat 😁

Terven napsal(a):
Tak ale, hovorová řeč anebo místní nářečí snad není o tom, že by člověk neuměl skloňovat nebo neznal spisovné tvary 😇
Tuším, že východočeši zase používají tvary jako bráchoj, strýcoj...a to i ti, kteří skloňovat umějí 😀

Na "oj" si tu potrpíme, manžel zkoušel mě opravovat. já "tak já pak skočím k Samoj"
"Cože? Snad k Samovi"
"tak jasně, ale to je zbytečně dlouhý"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bráchova sklenička, říkáme to tady na severní Moravě normálně.

U nás se taky ta koncovka -o vůbec nepoužívá.
Já bych to tak nikdy neřekla. Ale můj ex byl od Č. Krumlova a ten to tuším takto říkával.

Znáte a používáte někdo slovo "strožok"?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Znáte a používáte někdo slovo "strožok"?

.dávám si peníze do strožoku.....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
.dávám si peníze do strožoku.....

Přesně!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Znáte a používáte někdo slovo "strožok"?

Já až z literatury, doma to nikdy nikdo nepoužíval. A to můj děda je vyráběl. Ale jak tomu říkal, už vůbec nevím.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Znáte a používáte někdo slovo "strožok"?

U nás štrozok. Slaměná vycpávka v posteli.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně!

..ještě když už jsme u těch peněz....portmonka = peněženka.....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..ještě když už jsme u těch peněz....portmonka = peněženka.....

Portmonku znám, ale tady se spíš říká "kešeňa" , "chechtáky v kešeni" - peníze v peněžence.

Portmonka a štrozok říkala moje babička, ale myslím, že teď nikdo mladší 100 let už asi ne.

assil napsal(a):
Portmonka a štrozok říkala moje babička, ale myslím, že teď nikdo mladší 100 let už asi ne.

..ta moje taky ročník 1909...

A jak se u Vás říká bramborám? Zemáky? Erteple? Kobzole?

assil napsal(a):
Portmonka a štrozok říkala moje babička, ale myslím, že teď nikdo mladší 100 let už asi ne.

Strožok používám a není mi 100 let.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A jak se u Vás říká bramborám? Zemáky? Erteple? Kobzole?

Brambory, zřídka erteple... A ta brambora, ne ten brambor.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A jak se u Vás říká bramborám? Zemáky? Erteple? Kobzole?

Žimioky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Žimioky.

A tak to je řeč " ponašimu " neboli šlonština Karvinština a okolí 👍.
Dája

Dája6 napsal(a):
A tak to je řeč " ponašimu " neboli šlonština Karvinština a okolí 👍.
Dája

Přesně tak. Ponašemu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Znáte a používáte někdo slovo "strožok"?

Moje mamka, hodně často toto slovo používala. Já už ne...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Brambory, zřídka erteple... A ta brambora, ne ten brambor.

Babička zásadně jabka, bez jakéhokoli přívlastku - prostě jdeme na jabka znamenalo, že jdeme kopat brambory.

fikovnice napsal(a):
Babička zásadně jabka, bez jakéhokoli přívlastku - prostě jdeme na jabka znamenalo, že jdeme kopat brambory.

Já to znám z dětství podobně jablóška... Ale už dlouho jsem tak nikoho bramborám říkat neslyšela.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Strožok používám a není mi 100 let.

Taky používám slovo strožok.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já to znám z dětství podobně jablóška... Ale už dlouho jsem tak nikoho bramborám říkat neslyšela.

Jj, jablóška se u nás taky používala.