Ňufinka66

XXX.XXX.70.113
Každý den když příjdu z práce tak uz při pohledu na mojí vítající holčičku se mi chce skoro brečet, okamžitě začnu řvát na celé kolo, a hned se s ní jdu mazlit.. Občas si říkám co si asi myslí sousedi Má to někdo podobně? Nebo jsem jen já ten podivín?
Uživatel s deaktivovaným účtem

mám skvělého psa, ale k slzám mě to nedojímá a to vítání je spíš přemlouvání, jestli nechci jít okamžitě a hned na procházku, takže na řvaní a mazlení ani není čas.
Ňufinka66
napsal(a):
Každý den když příjdu z práce tak uz při pohledu na mojí vítající holčičku se mi chce skoro brečet, okamžitě začnu řvát na celé kolo, a hned se s ní jdu mazlit.. Občas si říkám co si asi myslí sousedi Má to někdo podobně? Nebo jsem jen já ten podivín?
A JE TO TADY v tomhle "duchu" to už bude furt?
já taky furt brečím, napřed , že ho nevidím a pak hned když ho uvidím
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ňufinka66
napsal(a):
Každý den když příjdu z práce tak uz při pohledu na mojí vítající holčičku se mi chce skoro brečet, okamžitě začnu řvát na celé kolo, a hned se s ní jdu mazlit.. Občas si říkám co si asi myslí sousedi Má to někdo podobně? Nebo jsem jen já ten podivín?
Nespletla jste si stránky. Nepatřil váš příspěvek s holčičkou třeba na eMimino?
Ňufinka66

XXX.XXX.70.113
orionka: Nene Máme nádhernou holčičku jorkšírku, hrozně jí milujeme, a nejvíc asi já
Uživatel s deaktivovaným účtem

Mám moc ráda svého útuláka, ale hlavně jsem v duchu určitě 3x do týdne upřímně vděčná naší dočaskářce, které občas posílám fotky, že vybrala právě nás a někdy i pomyslím na to, že je škoda, že není u nás bělouš od štěněte, že jsme ochuzeni o ty 3-4 roky společného života. On ke mně- k nám bělouš náramně pasuje a my k němu.
Pravidelně, na den výročí předání bělouše, dočasce o té své vděčnosti píšu...možná mne ty návaly blaženosti ani nikdy nepřejdou 🐾
ale jo, taky ho často krotím, když přijdu domů, ať se tak hlasitě neprojevuje a převádím to na to, že půjdeme radši honem na čůrandu 🙂
Ano, taky máme našeho bělouše moc rádi. I když jsem na nákupu, tak myslím na to, že mu musím něco koupit, aby měl radost. A přitom má největší radost z toho, když se vrátím domů. Sáčkuju mu maso se zeleninou a ovocem, aby měl vyváženou a relativně kvalitní stravu a s přítelem si pak namažeme rohlík. Paradoxy. A tu lásku umí neskutečně vracet, je to vděčný adopťáček.
Mě pes, kromě smrti, dohnal k pláči jedinkrát, a to bylo vzteky.
Přijde mi, že snad ani novopečené matky nebrečí, když je po návratu z porodnice přivítají doma starší děti. A ty mají na nervovou labilitu nárok. Takže nevím, přijde mi, že buďto máte opravdu nějaký problém, nebo naopak jste velice citlivá osoba a k slzám máte prostě blíž a vůbec nic to neznamená.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ňufinka66
napsal(a):
Každý den když příjdu z práce tak uz při pohledu na mojí vítající holčičku se mi chce skoro brečet, okamžitě začnu řvát na celé kolo, a hned se s ní jdu mazlit.. Občas si říkám co si asi myslí sousedi Má to někdo podobně? Nebo jsem jen já ten podivín?
Když přicházíte do práce, také se vám chce skoro brečet? Řvete pak na celé kolo radostně, hurá, jsem v práci, jdete se s ní pomazlit na x hodin. Občas si řeknete, co si asi myslí kolegové, že tu svou práci tak milujete, jestli nejste za podivína?
Ňufinka66, krásný nýček (megi, mám správně zdrobnělinku od nick?), více zde takových, slunce se i přes inverzi rozlije po kraji a celé ifauně. Světlo v duši.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Když přijdu domů já, tak tedy neslzím, i když ho samo miluju. Když prší, př. je venku kosa, tak mě vítá jak šílený, ale v uctivé vzdálenosti. A mým jediným úkolem je po něm v nestřežené chvíli skočit a navléknout postroj, aby se šlo vypustit rybník i něco navíc. Stejně tak, když se loučím. V nevhodném počasí mi vyškubne z ruky kousek sušených plic a zdrhne do hloubi bytu, abych ho náhodou nevzala s sebou. Ani mu nemám šanci říct tak čau. Je to pes a ke všemu v podstatě polodivoký. Není to otrok a má vlastní zájmy. Máme skvělý vztah, rozumím mu, jsem pro něj čitelná a on mi sto pro věří. V běžném životě do toho lidské city netaháme. I když je to teda psycho mazel... Jenže z jeho pohledu je to primárně požitkářská potřeba drbání, otravuje s tím všechny vč. lidí, které vidí poprvé v životě.
Trochu dojatá jsem byla u prvního, když začala viditěleně stárnout. Jako třeba, že sedával před barákem na chodníku a i když koukal jinam, tak střihl uchem mým směrem a bylo vidět, že to ví, že to jsem já, ale jak byl starší, tak jsem ho kolikrát překvapila. Dorazilo mně, když už ani nekoukal, co kde lítá, ale ležel na chodníku, hlavou otočenou ke dveřím a já došla k němu a zjistil, že tam jsem, až když jsem na něj promluvila, ale pak vítal jak za mlada.
Jinak já jsem zrovna extrémně dojímavá osoba, ale ten pes mě moc nedojímá. Dojal mě akorát ten druhý, když po smrti sousedovic feny, chodil k nim na zahradu, nosil jí tam jabllko a čekal. To jsem byla těhotná, takže jsem brečela jako želva. No a vlastně první pes mě jednou rozbrečel, když pro něj přišla jeho kamarádka jezevčice a on s ní nemohl jít obejít rajón, tak na ní vystartoval a vyštěkal jí ať jde pryč. Jezevčice odcházela, na každém metru se zastavila a otočila se a dívala se tak smutně, že mě to dostalo no.
Psí vítání na mě má spíš opačný efekt, vždy se mi rozlije úsměv na tváři a spraví mi náladu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

lupus4
napsal(a):
A JE TO TADY v tomhle "duchu" to už bude furt?
já taky furt brečím, napřed , že ho nevidím a pak hned když ho uvidím
Napadlo mě přesně totéž. UŽ JE TO TADY! Nejlépe by bylo nereagovat, ale co už... Konec konců, některé příspěvky jsou hezké a vtipné.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Nespletla jste si stránky. Nepatřil váš příspěvek s holčičkou třeba na eMimino?
Já myslím, že nespletla. To je to nové směřování ifauny.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jo taky jsem byla dojatá až k pláči když mě vítalo odrostlé štěndo..Mates.. a radostí si povyskočil a tlapama od bláta jsem měla na bundě hned dva obtisky tlapek v místech, kde jsou ňadra...na každým jeden obtisk.....
Jsem dojatá až k slzám, když se při vítání skloním k pesanovi a aktivní mlaďoch v tu chvíli vyskočí a ze spodu mi scvakne hlavou mojí čelist...
Ňufinka66
napsal(a):
Každý den když příjdu z práce tak uz při pohledu na mojí vítající holčičku se mi chce skoro brečet, okamžitě začnu řvát na celé kolo, a hned se s ní jdu mazlit.. Občas si říkám co si asi myslí sousedi Má to někdo podobně? Nebo jsem jen já ten podivín?
Mám to stejně. Můj pes je pro mě víc, než jen pes.
Uživatel s deaktivovaným účtem

taky jsem teď brečela nad psem - smíchy. Snažili jsme se do jednoho záběru nacpat ministomeček s hvězdičkou na špičce, plyšového soba, bílé pozadí sněžné zahrady a Mistra Yodu... Neskutečná potíž... máme spoustu poražených sobů, rozmazaných čumáků, shozených hvězdiček, oslintaných sobů, mizejících ocasů, mého pozadí v záběru... Pes je nacpán piškoty a spokojeně ulehl k radiátoru s pocitem dokonalé práce... Holt těžký život manekýna
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
taky jsem teď brečela nad psem - smíchy. Snažili jsme se do jednoho záběru nacpat ministomeček s hvězdičkou na špičce, plyšového soba, bílé pozadí sněžné zahrady a Mistra Yodu... Neskutečná potíž... máme spoustu poražených sobů, rozmazaných čumáků, shozených hvězdiček, oslintaných sobů, mizejících ocasů, mého pozadí v záběru... Pes je nacpán piškoty a spokojeně ulehl k radiátoru s pocitem dokonalé práce... Holt těžký život manekýna
A kde jsou tedy ty fotky??....Vy máte vždycky tak dokonalé fotografie a my, fotografičtí hotentoti, co mají standardně na fotce mázlého psa, odcházejícího psa, pozadí odcházejícího psa, popř. psa, co zrovna otočil hlavu, pak jen tiše závidíme. Tak by to bylo pro nás takové zadostiučinění, že i výherci soutěže "nej foto fauna" to nemají vždy dokonalé.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jo taky jsem byla dojatá až k pláči když mě vítalo odrostlé štěndo..Mates.. a radostí si povyskočil a tlapama od bláta jsem měla na bundě hned dva obtisky tlapek v místech, kde jsou ňadra...na každým jeden obtisk.....
Jsem dojatá až k slzám, když se při vítání skloním k pesanovi a aktivní mlaďoch v tu chvíli vyskočí a ze spodu mi scvakne hlavou mojí čelist...
Ještě bych dodala k tomu dojímání...ano taky jsou chvíle, kdy jsem opravdu dojatá, kdy mi z rozněžnění zvlhnou oči...spící štěňátko...jakože to snad ani nejde nebýt dojatá při pohledu na takového tvorečka....dojetí končí ve chvíli, kdy prcek otevře oči, rozkouká se a už to není malý dojemný uzlíček roztomilosti, ale zase ten ďábel, piraňa, co nonstop kouše...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
taky jsem teď brečela nad psem - smíchy. Snažili jsme se do jednoho záběru nacpat ministomeček s hvězdičkou na špičce, plyšového soba, bílé pozadí sněžné zahrady a Mistra Yodu... Neskutečná potíž... máme spoustu poražených sobů, rozmazaných čumáků, shozených hvězdiček, oslintaných sobů, mizejících ocasů, mého pozadí v záběru... Pes je nacpán piškoty a spokojeně ulehl k radiátoru s pocitem dokonalé práce... Holt těžký život manekýna
Štěndo bylo na nàvštěvě za štěnětem kamarádky. Malovala jsem si, že vyjde aspoň jedna fotka, kde budou obě fenečky, a to celé a nerozmazané. Realita je viz foto 😂 Jestli rozeznáte, kde končí jedno štěně a začíná druhé, jste dobří. Jedná se o štěňata pražského krysaříka a trpasličího pinče.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Štěndo bylo na nàvštěvě za štěnětem kamarádky. Malovala jsem si, že vyjde aspoň jedna fotka, kde budou obě fenečky, a to celé a nerozmazané. Realita je viz foto 😂 Jestli rozeznáte, kde končí jedno štěně a začíná druhé, jste dobří. Jedná se o štěňata pražského krysaříka a trpasličího pinče.
Zřetelně vidím 3 nohy a 1 ucho. Takže neprojdu.
Ja bych na zadavatelku nebyla tak přísná. Takové informace se čas od času vyskytnou všude.
Třeba jen zapoměla dopsat, že ho tak miluje protože je to nesmírně šikovný pejsek. Hravě zvládá psí sporty vhodné k jeho velikosti, poslouchá, je výstavně úspěšný a i v tomto počasí s rodinou zvládá celodenní horské tůry! 😉
Já je taky miluju, jsou sladký a úžasný, někdy až k slzám.
Ale na můj vkus si dost často, hlavně v případě Vikiny, opakuju "nezabiješ, nezabiješ" , praktikuju relaxační techniky podle dr. Nešpora a vyčítám si, že málo medituju
juhaj
napsal(a):
Ja bych na zadavatelku nebyla tak přísná. Takové informace se čas od času vyskytnou všude.
Třeba jen zapoměla dopsat, že ho tak miluje protože je to nesmírně šikovný pejsek. Hravě zvládá psí sporty vhodné k jeho velikosti, poslouchá, je výstavně úspěšný a i v tomto počasí s rodinou zvládá celodenní horské tůry! 😉
Jorkšírský teriér, který je výstavně úspěšný a zároveň je sportovec a chodí horské tůry a dokonce v prosinci? Ehm... Tohle neexistuje. Výstavní jorci se udržují v závoji, mají srst tak pěstěnou a dlouhou až na zem, jsou odsouzení k životu mezi 4 stěnami, jsou skoro pořád zabalíčkovaní a ti šťastnější z nich můžou 3 týdny před výstavou dokonce chodit volně po bytě a 3x denně se jít vyvenčit před panelák. Ti méně šťastní, jejichž majitelé jsou oduševnělí hendleři, jsou zavření v kleci, zabalíčkovaní a oblečení do lehké kombinézky, aby si "neodrbali" srst a čůrat chodí maximalně na podložku. Ne to není sranda, ale smutná realita šampionů v exteriéru :-(
Uživatel s deaktivovaným účtem

Na tomhle vlákně je hezky vidět, že se diskutující s novým směřováním ifauny bez problémů ztotožnili a velmi ochotně vytvořili obsáhlou diskuzi o trusu (z chovatelského pohledu).
Každý, kdo si toto vlákno v budoucnu přečte, bude jistě - co se týče welfare - nesmírně obohacen.
Na druhou stranu - v tomto diskuzním vlákně nebyl inzerován či dokonce zkrmen ani jeden živý obratlovec, takže asi dobrý, ne?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Terven
napsal(a):
Já je taky miluju, jsou sladký a úžasný, někdy až k slzám.
Ale na můj vkus si dost často, hlavně v případě Vikiny, opakuju "nezabiješ, nezabiješ" , praktikuju relaxační techniky podle dr. Nešpora a vyčítám si, že málo medituju
Terven, fakt jsou sladký, když spinkají 😍...nejen, když spí... a mě ten druhý pejsek ne a ne doma projít, ach jo....asi až v důchodu no...já nejdřív myslela, že snad Vám jedna porodila štěňátka (hůř na ten mobil vidím) a po rozkliku s brýlemi vidím Vaše dvě krásný unavený holky 😉
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Na tomhle vlákně je hezky vidět, že se diskutující s novým směřováním ifauny bez problémů ztotožnili a velmi ochotně vytvořili obsáhlou diskuzi o trusu (z chovatelského pohledu).
Každý, kdo si toto vlákno v budoucnu přečte, bude jistě - co se týče welfare - nesmírně obohacen.
Na druhou stranu - v tomto diskuzním vlákně nebyl inzerován či dokonce zkrmen ani jeden živý obratlovec, takže asi dobrý, ne?
Zpruzelý nebo vyhořelý zaměstnanec útulku nebo dočaskář tady můžou načerpat novou inspiraci ke své práci, která bude zase dávat smysl....taková supervize pro útulky 😉
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Na tomhle vlákně je hezky vidět, že se diskutující s novým směřováním ifauny bez problémů ztotožnili a velmi ochotně vytvořili obsáhlou diskuzi o trusu (z chovatelského pohledu).
Každý, kdo si toto vlákno v budoucnu přečte, bude jistě - co se týče welfare - nesmírně obohacen.
Na druhou stranu - v tomto diskuzním vlákně nebyl inzerován či dokonce zkrmen ani jeden živý obratlovec, takže asi dobrý, ne?
Já myslím, že tyhle reakce by byly i předtím, než se ifauna zaprodala. Protože takové příspěvky se tady taky objevovaly.
Uživatel s deaktivovaným účtem

juhaj
napsal(a):
Ja bych na zadavatelku nebyla tak přísná. Takové informace se čas od času vyskytnou všude.
Třeba jen zapoměla dopsat, že ho tak miluje protože je to nesmírně šikovný pejsek. Hravě zvládá psí sporty vhodné k jeho velikosti, poslouchá, je výstavně úspěšný a i v tomto počasí s rodinou zvládá celodenní horské tůry! 😉
A když je sám doma, tak je mocinky hodný, v žádném případě nezlobí ani neštěká, ale čte si 😁
Rowlina

XXX.XXX.161.229
Nejsi sama, taky miluju své mimi. Malinkoučká čivavka křížená s jezevevčíčkem. Moje malé miminka, za nic je nedám, nikdy.